ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 856d7080-7677-11dc-9da2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 20
#1 alto_textblock #1
Strana2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
1. července 1907. Císlo 179.
#4 alto_textblock #4
konati se mělo defilé rudé armády národní před tváří zastupitelstva městského a hostů z ciziny z kterýchžto příčin zbudovány podél radniční budovy rozměrné a slovanskými barvami bohatě vyzdobené tribuny. V prostřední z nich, určené za loži r- presentační, shromáždili se zástupcové města Prahy, starosta dr. Groš s náměstky, členové rady městské a sboru obecních starších, v plném téměř počtu. Zvláště čestné místo vykázáno bylo ministrům drům. Pacákovi a Fořtovi. municipální radě pařížské a francouzským žurna- listům, četným říš. a zem. poslancům a zvláště zvaným hostům. Postranní dvě tribuny do po- sledního místa byly obsazeny damami ve skvělých toilettách. Před středem hlavní tribuny přichystán byl dar České obce sokolské královské Praze, mistrně provedená kovová socha borce (od Hallmana) na paměť V. sletu všesokolského. Z dáli doléhající jásot zástupů, které vítaly Sokolstvo v Dlouhé třídě, věštil příchod sokol- ské avanigardy a byl povelem pro hosty na tri- bunách shromážděné k nadšeným ovacím prvním objevivším se řadám. Byly to vesměs čety hostů cizích, Ameri- čanů, gymnastů francouzských, Bulharů, Chor vatů, Slovinců, Srbů, Rusů atd.; tito zaujali postavení proti hlavní tribuně a za nimi pak po celé šíři náměstí v proudech kolmo stojicíeh k radnici postoupily župy Sokolstva našeho. Neobyčejně malebným obrazem bylo sesku- pení praporů, které počtem bezmála tří set sne- seny před frontu tribuny a zde na počest města Prahy a hostů třikráte skloněny. Tato pocta splacena byla frenetickým potleskem, načež z pra- porů na křídlech tribuny utvořeny dvě skupiny. Když náměstí Staroměstské úplně obsazeno bylo četami sokolskými a skýtalo tak vzácný pohled nesmírného pole rudého máku, vystoupil za na- stalého utišení na řečnickou tribunu před repre- sentsční loží se zdvihající, starosta České obee sokolské
#5 alto_textblock #5
dr. JJosef Scheiner,
#6 alto_textblock #6
jenž promluvil hlasem daleko slyšitelným k staro- stovi a sboru obecních starších takto: »Po páté slétly se naše houfy sokolské ze všech končin vlastí našich, z cizích dalných zemí, ba i z končin zámořských ve zdech Tvých, zlatá, královská Praho naše, aby před tváři Tvou, radostí záříci, v jednolitém, mohut ném sdružení podaly přehledný obraz výsledků úsilné snahy svojí na poli zdravé a mužné vý- chovy národa. Slétli jsme se v náruč Tvoji ni- koli z marnivé touhy po okázalém lesku a pla- ném hluku slavnostním, slétli jsme se všichn zaníceni pro vznešenou věc společnou, abychom po tuhé připravě a práci nadšením živené, způ- sobem zjevným a nad jiné přesvědčujícím ná- rodu svému i cizině projevili co krásného. mravného a silného tají se v poslání sokolském. blahu a zdaru všeho lidu českého posvěceném. Ve vážných chvílích dnešních, kdy lid náš puzen nezdolnou touhou po všestranném rozvoi svém v různé se rozstupuje proudy, navzájem se křižící, ba se i potírající, předstupuje So- kolstvo české v jednotném, oddaností k věci ukutém celku, v jednotném, bratrským duchem ovládaném proudu okázale hlásajíc, že idea so- kolská, k vysokému se nesoucí. cíli, ku po- vznesení povšechných sil lidu českého, k uzpů- sobení jeho pro tuhé zápasy, jež pro záchranu svého bytí podnikati musí, že idea ta, pomijejíc osobních a strannických zájmů, dovede opěi svésti šiky naše pod jediný prapor uvědomělé nadšené a mužné práce vlastenecké pod zaštitou čistého, vznešeného ducha bratrství a demokra- tismu. Oddávajíce se s myslí povznešenou slav- nostem svým, přicházíme vzdáti Tobě hold. drahá ty máti měst českých, která jsi zřela první hlouček nadšených mužů, vztyčujících nad hlavou svojí prapor sokolský a z jichž řad po- prvé zaznělo mužné heslo Tyršovo »Tužme se !«, volající český lid k návratu na cestu zdravého. silného a důstojného žití, k Tobě, která jsi byla vždy mocnou záštitou praporu sokolského jako zářící vzor ostalním městům českým S vděčností předvádíme Tobě nejdražší statek jakým národ chlubiti se může, jarou stepilos mládeže, utužené ve škole sily, zdatnosti a od vahy, posvěcující oddaně sebe službám národa jeho zdaru a volnosti. Stanuli jsme na tomto památném místě z něhož mluví staletí zašlé slávy naší a moci na místě, jež bylo také svědkem našeho největ- šího ponížení, jež zřelo krvavé červánky zachá- zející svobody naší, abychom sobě uvědomil povinnost svoji zahladiti tuto temnou skvrnu dějin našich a nahraditi utrpěnou ztrátu naš obrozenými silami všeho národa a nově vzní- cenou touhou po jeho uvolnění a všestranném rozvoji. S tímto předsevzetím hlubokým klonímese majestátu Tvému dnes, národ náš zastupujícímu, před památnou radnicí Tvojí, kteráž nechať je trvalým svědkem slibu našeho a našeho ode- vzdání se zdaru národu. Přicházíme k tobě po boku drahých po bratimů svých ze všech končin slovanských, o sinné Adrie až k Uralu nebetyčnému, od Bal- kánu, Sávy i Drávy, všichni ovládani jedinou ideou, jež nás spojila ve svazek nezdolný na vzájemnou obranu a ochranu všeho lidu slo- vanského. Před zraky Tvými pečetíme slavně svazel bratří sobě oddaných, společného cile vědomých, společným duchem žijících. V trvalou paměť přijmětež, slovutný pane starosto a slavný sbore obecních starších dílo umělecké, v něž vdechnuta jest všechna snaha naše a úsilí s přáním, aby snahy ty přiště do- znaly svého vtělení v osudech královské Prahy a v dějinách našeho národa. Přijmětež dlk za všechnu přízeň věci naší věnovanou, na niž Sokolstvo jest hrdo a již doufá splatiti v dalši práci své na povznesení národa. Ku práci té v těchto slavných chvílich voláme všechnu mládež českou, všechno muž- stvo vědomé povinnosti k velkému celku rodin- nému, jenž znamená národ. Výzva naše nechat letí od srdce k srdci, nechať další dnové zří nás, byť i různě smýšlející, seřaděné pod pra- porem sokolským, nechať na místě pomníku staré slávy zbudujeme sobě na mohutných ple- cích uvědomělého mužstva pomník nový, pomník zá) no postavit živý, ny jehož o lidu slo mu násilí
#7 alto_textblock #7
vele
#8 alto_textblock #8
na vzdor všemu, eo usiluje o naše bezžití, na vzdor všemu, co bije od staletí do hráze slo- vanské, chceme státi a tvrdou lebí, silnon hrud brániti statky naše národní za všech nás rovnost. volnost a svobodu! Na zdar!« Nadšená tato řeč přerušena byla na čet ných místech bouřlivým potleskem a provolává- ním souhlasu a pochvaly. Bylo zajímavo, že zvláštním způsobem vracela se ozvěna jeho slov od chrámu týnského, takže začasté po proje- vech posluchačstva dolétlo k sluchu shromá- žděných na tribuně poslední slovo řečníkovo. Na to odpověděl
#9 alto_textblock #9
starosta dr. Karel Groš »Slovutný starosto České obce sokolské! Pýchou a hrdostí oprávněnou dmou se pran nás všech, patříme-li na dnešní velkolepý, v bi storii tělocvičných jednot nevídaný a ojedinělý projev V. sletu všesokolského, který mohutnou organisací svojí stojí zde jako pramen zdravé, neporušené, kypící síly národa našeho. Čacké zjevy junáctva českého, našeho národního voj- ska, musí zajisté vynutiti si obdiv a úctu přítele i nepřitele a naplňují srdce každého věrného Čecha oprávněnou nadějí v šťastnější a radost- nější chvíle a osudy milovaného českého lidu (Výborně, potlesk.) S radosti a nadšením přijímám z rukou Tvých, slovutný starosto České obce sokolské, skvělý dar, který dle zásluhy na nejčestnějším místě naší starobylé radnice bude postaven děkuji jménem rady král. hlav. města Prahy i jměnem sboru obecních starších všemu Sokol- stvu za vzácný hold a projev úety, našemu královskému sídlu prokázaný. Kéž duch svor- nosti, rovnosti a bratrství, který svedl nejen všechny větve národa českoslovanského, nýbrž i všecky slovanské bratry naše a zároveň i pře- vzácné hosty naše, zejména pak representanty spřáteleného s námi národa francouzského k dnešnímu posvátnému slavnostnímu okamžiku jest nám všem mocnou vzpruhou a pobídkou pokračovati v započatém snažení a pracovat shodou výchovy tělesné k osvětě a svobodě ce- lého národa. Slavné České obci sokolské, všem bratrským národům slovanským i převzácným a milým ho- stem našim platí mé srdečné: Na zdar !« Tisíci a tisíci hlasy ozvalo se hřímavé »Na zdar!« a přeneslo se na davy, shromážděné v ulicích na náměstí ústících. Za zmínku stojí že tentokráte nepřerušily řečníky týnské zvony jak tomu bylo při slavnosti položení základníh kamene k Husovu pomníku . .. Za řeči dra. Scheinera přenesen byl da České Obce sokolské, střežený dvěma Sokoly s rapíry, těsně před čestnou loži, kde přejat by starostou v majetek obce pražské. Přímo s enthu siasmem přijato bylo před tribunou provedené defilování Sokolstva, které se stalo po zapění národní hymny »Kde domov můj?« I hosté v re- presentační loži zpěvu se zúčastnili. Na zna- mení náměstka náčelníka br. Bílka provedeno defilé tím způsobem, že jednotlivé proudy, jak přišly, vracely se opět kolem tribuny, vzdávajíce čest hostům skloněnými prapory, které se při- pojily ke svým župám a jednotám. Demonstra- tivní přímo potlesk vzbudilo defilování Sokola ervěnického a tázajícím se francouzským hostům po příčině tohoto vyznamenání, sděleny osudy pronásledované menšiny. Za neutuchajícího potlesku vracelo se Sokol stvo na Josefské náměstí, kde nastal rozchod
#10 alto_textblock #10
Pocta hostí na radnici staro- městské.
#11 alto_textblock #11
Bylo již po 1 hodině s poledne, když ko- nečně a tribun před radnicí staroměstskou hnula se skvělá společnost, naposledy se loučíc pohle- dem s nepřehlednými řadami sokolskými, které v rychlém tempu a ve vzorném pořádku dle přesně stanového programu opouštěly náměstí staroměstské za vlání praporův a hlaholu stří- dajících se sborů hudebních. Řada vzácných hostí slovanských, francouzských, anglických belgiekých odebrala se v dlouhém průvodu do vnitř radnice, aby tu přijala malé občerstvení, připravené obecní representací pražskou. Ve velké zasedací síni i ve dvou přilehlých sálech připraveny byly stoly bohatě opatřené studenou zákuskou, vínem mělnickým a bur- gundským i poháry plzeňského. V nastalém vedru popoledním přišlo krátké pohostění všem hostům velmi vhod a brzy rozproudila se ve všech prostorách, pro skvělou společnost vyhra- žených šumná, družná zábava. Mezi oběma okny velké zasedací síně im- provisována řečnická tribuna, před níž složeny skvostné dary, jež přivezly s sebou vzácní host v upomínku slavných dnů sokolských jednak České obci sokolské, jednak jejímu vynikajícímu starostovi bratru dru. Scheinerovi. S této tri buny ujal se slova po krátkém oddechu, věno vaném vítanému občerstvení, pan starosta dr. Groš, zahajuje řadu oficiálních přípitků. Promluvil zvučným, daleko slyšitelným hlasem »Slovutní přátelé, vzáení a velevážení naši hosté! Jsem nadšen a šťasten, že mohu ve staroslavných těchto zdech památně, historické radnice staroměstské jménem král. hlav. města Prahy jako hostitelky pozdraviti dnešní slavné shromážděni. Veliký národní svátek přišly k nám a s námi slaviti veškeré větve ohromného stromu Slavie, příšli bratří z Čech, Moravy a Slezska. zemí to koruny svatováclavské, příšli drazí nám bratři ze slovanského jihu, Slovinci, Chorvati Srbové, junáčtí Černohorci a Bulhaři, zavítali k nám bratři z ubohé, trpící, ale námi vroucně milované Slovače, přisli zástupcové veliké svaté Rusi, a všechny tyto milé syny Slávské vítá matička Praha jako vlastní svoje dítky, při- jímajíe je s radosti a nadšením v laskavou pohostinnou svoji náruč. Přes moře, řeky hory láska víže nás všechny v jeden svorný kruh; volání lásky k vlasti neodolali ani synové národa našeho, usedlí daleko za oceánem a přišli i oni, aby z národa ve vlasti jeho nové čer- pali sily k životním svojím zápasům. Vítám vás všechny nejsrdečněji jménem sboru obee- ních starších i jménem všeho obyvatelstva král Prahy, jež hoří touhou, aby vám lásku a slo vanskou svou pohostinnost mohla projeviti.« Francouzsky: »Zvlástě budiž mi ale dovoleno, abych pozdravil několika slovy zá- stupce námi všemi nadšeně zbožňované Paříže. která oficiální delegáty k slavnosti naší vyslavši dodala jí uím neobyčejného lesku a významu
#12 alto_textblock #12
v pravdě světového, dala však zároveň i opětný výraz dávné té náklonnosti a sympatil, jež náro náš s prvním národem Evropy víže. S represen- tanty »města světla« zároveň přišli však mez nás i zástupeové syndikátu světového tisku pa- řížského, aby z vlastního názoru seznali boje. zápasy a tužby naše a mohli pak referovati ce- lému světu pravdivě a objektivně, na čí vlastně straně v národním a politickém boji jest právo a spravedlnost.« Anglicky: »K nim pak konečně druží se i representant anglického tisku, jehož srdečně vítám a prosím, aby sdělil svým soudruhům, že přátelské styky s anglickým tiskem započaté jsou nám drahými a jehož prosíme, aby i dále světový tisk anglický věcem našim věnoval svoj přátelskou pozornost. Česky: »Všechny vzácné hosty vítám nej srdečněji a nejuclivěji pronášeje přání, by se jim v zlaté naší slovanské Praze opravdu jak doma libilo a volám jim všem srdečně bratrské, sokolské »Na zdar !« Vzletný přípitek přerušován byl živými pro jevy souhlasu a ovacemi vzácným hostům. jimž byl v první řadě určen. Sotva se ztišila bouře potlesku, přihlásil se ke slovu par Lampué, vicepresident municipalní rady pa- řížské. Je do duše pohnut spontanními pocily přátelství, jež spojuje Francii i Čechy ode dávna a v těchto dnech opětovně co nejživěji. Zmi- ňuje se o tom, jak nadšen byl včera skvělým divadlem na pláni letenské, a ujišťuje chvějícím se hlasem: Viděli jsme, že jste silni tak, abyste mohli vítězně vzdorovati nepřátelům! Jménem města Paříže děkuji za srdečné projevy přá- telství; my všichni jsme a zůstaneme trvale přáteli Čech, ať se děje cokoli!« Odevzdává pak v ruce dra. Schei- nera dar municipální rady pařížské České obei sokolské, krásnou bronzovou skulpturu, dílo so- chaře Barreaua, představující dívku s na- pjatým lukem v rukou, sedící na orlu připra- veném k letu, podotýkaje, že jako tento napjatý luk, stále musí býti připravena k obraně ostra- žitost Čechů před nepřítelem. Za enthusiastických projevů chápe se slov jménem přítomných gymnastů francouzských pan Christma n. Vyslovuje svůj i jejich nej vřelejší dík za nadšené přijetí, za skvělé po hostinství v krásné Praze, na níž si všichn společně odnesou vzpomínky nevyhladitelné. Odevzdává panu pukmistru dru. Grošov i starostovi České obce sokolské dru. Schei nerovi čestné medaile Unie gymnastů fran- couzských, vyslovuje obdiv nad kázní a vlaste- neckým citem českých cvičenců sokolských, kteří svoje druhy francouzské ja ko bratry přijali mezi sebe: mohou býti navzájem ujištěni, že i oni oplatí j im bratrským přátelstvím a přijedou do Čech brzy zase a rádi by jezdili vůbec t ak často, jak jen možno. Za všeobecného radostného vzrušení stoupá potom na tribunu zástupce města Petrohradu pan Volodimirov. Vyslovuje obdiv nad krásou a bohatým rozvinutím slavností sokolských, ujišťuje, jak hluboce dojem jejich působil na duše ruských zástupců. Vštípí si pevně v pamě krásné tyto a nezapomenutelné dojmy a slibují že přijdou příště zase. Jako rodní bratři byli v Praze přijati a cítí se tu šťastni, jako v rod- ném domě. Slibuje, že příště po vzoru Fran couzů přijdou dojista s velikou družinou svých vlastních Sokolů. S nevyličitelným nadšením přijat tento slavný slib, vytrysklý z upřímného obdivu lásky. Vřelých několik slov pronáší potom pan Colguhoun, spisovatel a zástupce londýnského »Timesu«: »Jsem hluboce povděčen za čest, kterou jste mi prokázali pozváním, abych stal se svědkem toho, co považuji za důležitý a historický mo ment v rozvoji slovanských národů. Bylo m popřáno navštíviti veškeré země civilisované ce- lého světa a velmi mnoho necivilisovaných spatřiti mnoho zajímavých věcí a pozorovat mnoho důležitých hnutí, než v posledních ně- kolika dnech, jež strávil jsem ve vašem krásném městě, byl jsem si vědom hnutí nového úchvat ného. Cítil jsem za tím ušlechtilou snaživost zástupu, nádherné pohostinství, velkolepé výkony a zázračnou manifestaci obdivuhodné organisace Sokolstva, za tím a v tom cítil jsem ohromnou sílu — snad světovou sílu — jež dnešního dne inspiruje všechny národy slovanské, jež shro- mážděny jsou v tomto historickém městě, nevím, kam tato síla povede, ale je založena na vlastenectví a vypěstěna disciplinou a ne- myslím tudiž, že by vás mohla svésti na cesty nesprávné.« Končí díky za velkolepé pohostinství pražské a slibuje, že se vynasnaží v anglickém tisku tlumočiti svým krajanům, jak velice po- kročilé a vlastenecké Čechy si zasluhují jejich sympatií a trvalého zájmu. Cizí hosty vystřídal na tom jménem Národn rady české poslanec pan dr. Herold. Skvělá účast zahraničního světa na našich slavnostech. na níž můžeme právem býti hrdi, dokazuje, že naše dobrá pověst česká v Evropě znova oživuje a šíří se přes všecky nástrahy nepřátel. Čerpáme z toho naději, že se nám konečně podaří zdrtiti v prach všecky hradby, jež nás dosud tíživé dělily od celé Evropy. Nemáme dosud svoji politické samostatnosti, avšak nehledáme pomoe v tomto směru od svých přátel zahraničních víme, že nejen svojí vlastní silou, zdatností a ná- rodní kázní můžeme se jí dobýti. Na sebe samy musíme spoléhati především, avšak těší a blaží nás v takových dobách svátečních, jako je pří tomný slet všesokolský, sympatie a uznání na- šich drahých přátel z ostatních zemi slovan ských a z celé neněmecké Evropy. Pokračuje francouzsky, děkuje řečník jménem Národní rady všem hostům, kteří v počtu tak imposantním příšli k nám pobýti a radovati se na našich slavnostech, uznávajíce jejich důležitý význam kulturní. Zástupce gymnastů luxemburských pan Bauer vyslovuje obdiv nad českou sílou, kázní a pohostinstvím, s jakým se jeho krajané u nás na každém kroku potkávají. Děkuje vřele dru. Scheinerovi za krásné okamžiky, jaké proživá v Praze, libá jej na znamení utužených styků bratrských a odevzdává mu dar luxemburských gymnastů, krásně ciselovaný stříbrný pohár. Sekretář srbských Sokolů dr. Račič z Běle- hradu mluví francouzsky, poněvadž i většina slovanského shromáždění tak skvěle ovládá tuto
#13 alto_textblock #13
světovou řeč, velebí krásnou myšlenku sokolskou jež schopna je sdružiti všechny národy přejít myšlénce demokratismu a pokroku a odevzdává také čestný dar dru. Scheinerovi. Moravský poslanec dr. Bulín přináší hol české Moravy zlaté Praze, která je společnou naší matkou. Morava, která ke slavnostem sokol- ským vyslala jádro svého uvědomělého lidu, tím spíše lne k historické Praze slavné minulosti, ž nemá sama kulturního střediska vlastního, lne k Praze nejen pro tuto slavnou minulost, která jest i chloubou Moravy, nýbrž také proto, že v ní spočívá budoucnost a sláva českého národa. Za Sokolstvo chorvatské mluví bratr Lazan Car. Čechové v tak mnohém kráčeli vzorem v čele všemu Slovanstvu, a zvlášť Chorvatům česká kultura často byla vzácnou učitelkou. Je- jich rozvoj národní a kulturní ve mnohém jde po stopách českých, a také myšlenka sokolská sdružuje pochopitelně oba národy co nejúžeji V ruce starostovy skládá řečník dar Sokolů cho vatských České obci sokolské — krásnou pl ketu Frangešovu. Angličan pan Sully velebí českou mýšlenku sekolskou jako zástupce anglických tělocvičných spolků a provolává českým jazykem zdar páté mu sletu všesokolskému, městu Praze i jeho obecní representaci, i všem zdatným pracovní- kům sokolským. Starosta Bělehradu srbského, pan Glavinič omlouvá se pohnutím a nadšením, jaké v něm budí průběh skvělých slavnosti. Malý srbský ná- rod, který jenom přetěžkými boji dobyl si a uhájil svoji nezávislost, má mnoho momentů v historii, společných s osudy národa českého. Srbové potřebují toho, aby v hájení svojí poli- tické nezávislosti mnohému se učili od Čechů bojem na poli duševním, na poli kulturní práce a houževnatého úsilí. Jménem města Bělehradu přeje vroucně Čechům, aby dočkali se co nej- dříve uskutečnění svých národních ideálů a přeje: ať žije a vzkvétá český národ! A bude žíti a kvésti, ponesou-li budouenost jeho na svých bedrech zdatní čeští Sokolové. S překypující vervou a se zápalným enthu- siasmem mluví jeden z nejdražších našich přáte francouzských, pan Sansboeuf. Jeho řeč elektri- suje shromáždění, když vzpomíná živě svých předešlých návštěv při sletech sokolských. Vče- rejší velkolepé divadlo na Letné podalo takorý překvapující obraz organisované síly. která musí vyhráti skvěle svoji bu- doucnost. Čeští Sokolové pochopili nejkrás- něji a nejplněji heslo „ve zdravém těle zdravý duch“, a síla jejich svalů ve spojení s velikou pronikavou zdatností duševní projevuje se stejně skvěle ve velikém díle, jež konají přední pra- covníci sokolští, jež srovnati možno s nejpřed- nějšími národními buditeli českými a pracovníky kulturními. Ujišťuje, že Francouzové přinášejí nejvřelejší pochopení pro české city národní že jejich přátelství je národu českému povždy zaručeno. Vystřídala se ještě veliká řada řečníků, všichni v kratších i delších proslovech kladl důraz na význam a činorodou plodnost myšlenky sokolské, navazujíce na poučky ze slavnostníeh dnů pražských, na nichž s radostí a pýchou ber účast celá veliká rodina slovanská i spřátelená s námi cizina. Za junáky černohorské několik vět promluvil sympatický Krsto Popovič z Pod- gorice, za Slovince terstské poslanec dr. Rybar, tamější energický vůdce slovinského živlu uti- skovaného Vlachy. Odevzdal zároveň darem Č. O. S. stříbrnou plaketu, symbolisující sbra- tření Slovince s Čechem, s praním, aby se sbra- tření co nejužší v hodně blízké době uskuteč nile. Za americké Čechy, jichž se dostavilo do drahé vlasti více než 500, několik vřelých slov promlouvá bratr Kostovič, a po něm mnoho po- zornosti získal si ruský poslanec z Haliče Try- lovskij, jenž trpce toužil na pouta národního útisku a klerikalismu, jež svírají jeho národ. Spásu proň vidí v myšlence demokratické, jakou jest plně a krásně myšlenka sokolská. Národ če- ský, jenž zrodil Husa a Havlička, jest oprávně- ným nositelem ideje demokratické, která ožívá v jeho Sokolstvu, a již proto musí mu platit sympatie Rusů. Za Čechy pařížské vroucími slovy promluvil pan Čapek, jako delegát města Moskvy pan Kor- ženěvskij, po něm pak polský poslanec říšského sněmu německého pan Viktor Kulerski z Pozna- ně. Řadu řečníků uzavřeli pak pp. Šlehoven z Londýna, ruský Sokol Luba Lorencen z Tiílimu bratr Smrčka z Moravy, dr. Stojanovič ze Zá hřeba, a redaktor Djuro Džamanja z Mostaru jenž přimlouval se za společnou schůzku slo vanských i francouzských novinářů při příleži- tosti krásných slavností všesokolských. Ve výborné náladě rozcházeli a rozjížděl se milí hostě teprve ke čtvrté hodině z radniee staroměstské, většina ovšem ke skvělým závo dům na Letné, jimž krásná pohoda včerejší plne
#14 alto_textblock #14
přála.
#15 alto_textblock #15
Slovanská beseda na Žofíně.
#16 alto_textblock #16
»Slovanská beseda«, chystaná Slovanským klubem pro slovanské hosty na všesokolském sletě původně ve skromnějších rozměrech v sále Ústředního hotelu, musila býti v poslední chvíli pro neočekávaný počet účastníků přeložena na Žofín, kdež se použilo velké dvorany, vhodně dekorované už k slavnostnímu uvítání hostů sletových. Tato změna byla vílaná, nebot vzdušné prostory žofinské umožnily za vysoké nynější temperatury volnou a příjemnou zábavu více než 300 stolovníků až do pozdních hodi Společnost počala se zvolna scházeti po deváté hodině; nejdříve hostitelé, členové Slo- vanského klubu s předsedou arch. Ši má čkem a náměstkem drem. Sch eine rem v čele a jich dámy, pak i zvaní hosté slovan- ští a zástupei románských národů na sletě vše sokolském. Z těchto po celodenních návštěvách a slavnostních aktech setrvali na večírku ne- únavně až do pozdní noci vicepresident pařížský p. Lampué, předseda unie franc. gymnastů Christmann, známý náš host p. Sans- boeuf, dr. Navarre, dr. Levandre Lachaud, pan Cuperus a někteří zástupei tisku. Z hostů slovanských byli přítomni dele- gát města Petrohradu A zarjev, delegát rusk minist, vojenství, generál Skugarevskij delegát moskevského slovanského spolku, spie Korženevskij- Borisov a chotí, refe- rent »Nov. Vremene«, V. A. Profjev, posla- nec říškého sněmu německého, poznaňský Polái dr. Kulerski, haličsko-rušsti tístí poslane
#17 alto_textblock #17
noci.
#18 alto_textblock #18
dr. Gl
#19 alto_textblock #19
dr. Trilly, pos par, advok
#20 alto_textblock #20
delegáti černhorského knížete Mikuláše Mi- juškovič, rko Vukotič a Jova Matanovič, st , sta bělehradský Glavi- nič, vůdce bulharskýe junáků Kefsizov a j. Z poslanců českých viděli jsme dra. Jos. Herolda, dra. K. ramáře, dra. Jana Poddlipného, V. ofáče. Město Praba bylo zastoupeno staros drem. Grošem oběma jeho náměstky, rál. Vinohrady náměst- kem Bílkem, univer ta rektorem drem. Hla- vou s chotí a prof.B Braunerem s chotl, ruský kroužek starosto řed. Havelkou, řed. Glüekseligem s otí. umění a literatura pí. Laudovou- Hoři ovou, prof. Tábor- ským, red. Kufne em atd. Čechy zahra- ničné zastupoval ing Meilbek z Londýna, Čechy americké red. Svoboda a Trune- ček z Clevelandu, Čechy vídeňské starosta slovanské besedy Ga ricl, Čechy ruské st. rada Kanský a j. Po desáté hodin sál se naplnil a zasedlo se k stolům, jež čty ni dlouhými řadami plnily velký sál. Čelný př ný stůl vyhražen předním zástupcům hostůsl vanských i romanských, v poboční galerii u stěna hudba, jež vybraným programem ze skla atelů slovanských doplňovala srdečnou náladu, jež se záhy rozproudila po celém prostoru. z českých skladatelů zastoupeni Osk. Nedbal, Sm ana, Dvořák a Šebek, dál hrána »Serbska Meja« lužického skladalele Kocora (pro Prahu novinka), mazur Wromského, »Zrinski« chorvate kého skladatele Zajce, »Bul- harské motivy«p Růžany Panajotové, jichž autorka byla na vezírku též přítomna. Přípitky zahájil po 11. hodině jednatel »Slovanského klubug, dr. Vratislav Černý, jenž vyličil stručně význam sokolských sletů a poděkovav hostům slovanským i románským z návštěvu, provolal jim sokclské Na zdarl Na přivítání První odpověděl zástupce Pa- říže pan Lampué. Starý pán s bohatým, še- dým vlajícím vlasem, s mladistvou energil živou gestikulací 3 nadšením se rozhovořilo všem, co za svéhý krátkého pobytu viděl v Če- chách a v Praze. Je přesvědčen, že budouenost náleží práci a účelnému vychování; obé shle- dává u Čechů e proto věři v budoucnost na- šeho národa. Kolik energie a pevného přesvědčení je třeba k tomu bravurnímu kousku, jejž v se- botu za boufe a blesku pod proudy lijáku pro- vedly na leenském cvičišti české že ny- Řečník je 5řesvědčen, že národ, který má t- kové ženy a syny, jako jsou české Sokolky a Sokolové, vždycky provede, co si předsevzal a proto píipijí šťastné buduucnosti Čech a krásné Praby. Zástápce města Paříže vystřídal zástupce Petrcňradu, pan Azarjev. Počiná projevem údiva nad sokolským cvičením, při němž blesk a hrom jen zveličoval nádherný efekt pohybů. Setkyv se v Praze s představiteli — téměř všech slovnských národů, divi se, jaká různorodost panýje mezi námi, ale také jaká síla tkví v této různorodosti, a v té síle spočívá budoucnost Slovanstva. Čechy znal jako národ praktickýi i tentokrát se přesvědčil, že uměli sokolskou myšlenku postaviti na praktickou půdu do služeb národních a všesokolských. Z Čech myšlenka sokolská přešla již ke všem ostatním Slovanům, vyjma Rusy. Uznává, že Rusové si dosud málo všímali ostatních Slovanů, málo je znají; ale mají na to omluvu: procitli z tížícího sna te- prve před 18 měsíci, kdy i nad Ruskem vzešla jitřenka ústavnosti. Krvavá vřava nedává dosud klidné chvíle, mládež je prosycena neruským internacionalismem, a ruský lid je vlastně dosud záhadou pro samé Rusy. Ale i ruský lid žízní po světle, po svobodě, po pravdě a pokroku. I tento lid procitne a pozná, že je nejen ruský, nýbrž i slovanský a pak i na jeho praporu zastkví se heslo slovanské vzájemnosti. A pak i Čechové v něm najdou spolehlivého, věrného bratra. Až v Rusku nastane klid a bude zabezpečena po- litická svoboda, pak sokolství zapust pevný kořen i v ruské půdě a následující so- kolský slet bude již v pravdě v šeslo v an- ský. Připijí všeslovanskému bratrství, jedné mysli od Uralu do Šumavy, slovanské jednotě a síle. Delegát města Lublaně, dr. Triller, srovnává posici českého národa se slovinským na západním okraji světa slovanského. Jsou-li Čechové hrází Slovanstva na severozápadě, jsou ji Slovinci na jihozápadé. Oba by snad byli už podlehli náporu mocných cizích živlů, kdyby je nesílilo vědomi, že nejsou sami, že mají z sebou oporu v nesčetných bratřích. Slovinci v tom směru vždycky šli ve stopách Čechů, kteří jim byli dobrým vzorem; od nich se naučili národní hrdosti spojené s neúmornou národní prací, vedoucí k samostatné kultuře. Připijí tedy českému národu jako učiteli Slovinců a věr- nému obhájci jich práv. Ohnivý, mladistvý Srb, dr. Rašič, dovo- zuje několika doklady z historie, jak pád jed- noho slovanského národa, odkázaného v boji s nepřitelem jen na své vlastní sily, měl za ná- sledek pád nebo aspoň škodu jiného národa. Vidov dan a Kosovo pole nebylo jen polem zhouby pro Srby, nýbrž i pro ostatní jižní Slo- vany. Podobně Bilá Hora ochromila na staletl západní Slovany. Slované podlehali jeden po druhém, poněvadž se neznali na vzájem a splše druh druhu podrážel nohu. Obrátiv se v jazyku francouzském k zástupcům románských národů, aby jim vyslovil díky za účastenství ve věci slovanské, poděkoval »Slov. klubu«, že svou besedou poskytl zástupcům všech slovanských větví příležitost, opět se seznámiti a stisknouti si bratrsky ruku. Teskná nota zněla v řeči starosty záhřeb- ského, dra. Amruše. Přirozeně. Krásné na- děje, jež Chorvaté skládali v dobrý poměr panující v Uhrách stranou, počinají se habtí bez jich viny. Kdo ví, co opět čeká soúžené Chorvatsko. Ale Chorvaté nezoufají; vědí, že český národ úpěl v poměrech horších a vlastní silou se dovedl z nich vyprostiti. I Chorvatům jsou Čechové ve mnohém vzorem a zvláště je jímá upřímné, slovanské smýšlení českého ná- rok. Proto stařičký starosta hlavního města chprvatského neváhal přijati pozvání města Práhy, aby v trudných dobách pookřál v Praze