#1
alto_textblock
#1
27. května 1903. Císlo 144.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY-
#3
alto_textblock
#3
Strana 3.
#4
alto_textblock
#4
— In memoriam. V pondělí dne 18. května t. r.
zemřel v bytě svém na Král. Vinohradech pan Jan
Dolenský, ředitel kanceláře c. k. české university
Karlo-Fordinandovy. Zemřel vyšší úřadník, zemřel
muž, v jehož rukou spočívalo řízení všech admini-
strativních záležitostí staroslavného a dosud jediného
učení našeho, muž, který měl závažný hlas v zále-
žitostech nadačních, jehož jméno čtli jsme na ka-
ždém výnosu rektorovu — hledali jsme zmínky
o jeho úmrtí v listech, však mimo oznámeni od ro-
diny ničeho jsme nenalezli. Ve čtvrtek dne 21. t. m.
konal se jeho pohřeb z chrámu vinohradského. Slab
poměrně byla účasť professorstva světských fakult,
naprosto pohřešovali jsme účastenství studenistva
ti, kteří četně dostavili se zesnulého provodit, nebyl
z kruhů universitních, byli to přátelé a známí jeho
ze života soukromého. A přece byl Jan Dolenský
mužem, který do úpadu konal své povinnosti úřadní
který upřímnou láskou Inul ke studentstvu, ke ka-
ždému vždy byl přívětiv a ochoten. Ovšem, on ne-
dovedl stavěli sebe v popředí, nesbáněl se po hod-
nostech a populárnosti, nýbrž obětavě sloužiti uni
versitě bylo jeho cílem. Maje postavení zabezpečené
po zisku a litulech nebažil. Za drahnou řaďu let, p
která řídil záležilosti almae matris, dostalo se mu
jediné odměny: povýšení do VII. hodnostní třídy
před vánocemi roku 1902. Ale v době té stížen by
již chorobou, která v brzku tak se zhoršita, že valem
tratila se naděje v uzdravení. Jan Dolenský nebyl
však prostým úřadníkem, jenž odbyv hodiny úřadní,
nedovede nalézti si důstojného zaneprázdnění. Přesne
konání úřadních povinnoslí neochladilo v bývalém
politickém úřadníku horoucí lásky k vlasti, k národu,
z něbož vyšel. Nával práce kancelářské a nedostate
pomocných sil nutil ho bráti si akta domů —
přece muž ten uchoval v sobě zájem a lásku k
všemu krásnému a jmenovitě k vědám historickým.
Zvláštním kouzlem poutala ho numismatika. Nejsa
bohatě obdařen stalky pozemskými, založil si zne-
náhla krásnou sbírku mincí. Jeho zájem neobmezil
se však na pouhé sbírání, v němž mnohdy bývá
tolik bezmyšlenkovitosti a laciné snahy po effektu
velkými čísly — on studoval, bádal a srovnávala
tak vynikl daleko nad úroveň amatéra. Na jeho
stole nalezli jsme vždy vedle nákladných děl odbor-
ných nějaké jak by pohozené mince a úhlednou
rukou psané etiketty. Jan Dolenský byl skromný.
tichý muž. O vědomostech jeho nevědělo se mimo
úzký kruh. Nebylo mu přáno publikovati své zá-
znamy a sděliti ovoce svého bádání širším kruhům
právě na poli tak úrodném a — žel — u nás tak
málo vzdělávaném. S Janem Dolenským zašlo mnoho
vědomostí, které zkypřiti mohly půdu následovníkům
na poli opravdové vědy — jím ztratilo studentstvo a celá
universita upřímného přítele a národ náš, v němž
každý úbytek pilné ruky jest citelným, horoucíhe
syna. Klidný a skromný byl život Jana Dolenského
nechť prosté tyto řádky jsou aspoň důkazem, že pa-
mátku nejlepší si zachoval v srdci všech, kdož ho
znali. Budiž mu země lehka!
#5
alto_textblock
#5
— Z městské rady pražské. (Úřadní zpráva.) V
včerejší schůzi při projednávání prodeje stavenišť v no-
voměstském assanačním obvodu bylo dolčeno také ne-
zřízených útoků, učiněných v jistém týdenníku na
městskou radu a na některé členy presidia zastupitel-
stva obecního. Po vysvětlení věci bylo konstatováno
že obec pražská při prodeji pozemků p. Ant. Novot
nému, resp. při prodeji plochy, od něho nepřevzalé
neutrpěla škody 10.608 K 90 h, nýbrž naopak zí
skala nad tento obnos ještě dalších 205 K 60 h; že
rovněž neutrpěla žádné škody na úrocích, poněvadz
rada městská p. Ant. Novotného nikdy nehodlala pro-
pustiti a nepropustila z povinnosti, úroky za dobu do
31. prosince 1902 splatné v plném obnosu zapraviti
a poněvadž také p. Ant. Novolný tuto svou povinnost
plně uznává a uznal, zejmena posléz ve svém ozná-
mení ze dne 31. března 1903; že dále za bourání budov
na ploše bývalého domu čp. 230—II. ujednána byla
odměna s p. Ant. Novotným rovna tak jako za bourání
jiných budov v assanačním obvodu s jinými podnika-
teli a že tedy nebylo pražádné příčiny, aby slarosta
nebo jeho náměstek usnesení rady městské zastavoval
Vzhledem k tomulo stavu věci neuznala rada městská
za vhodno, na projev onoho týdenníku podrobně od-
pověděti, ježto bylo konstatováno, že vyslovené ob-
vinění jest naprosto liché a bezpodstatné, spočívající
na neznalosti věci. Žádné ustanovení zákonné se ne-
obešlo a škoda žádná obci nepovstala. — Dále vyří-
zeny následující záležitosti. Pan Zikan žádal, abyv
nejbližší době bylo uskutečněno elektrické osvěllení
třídy Mikulášské. Místopředseda elektr. podnikůp.
Hudl slíbil této žádosti vyhověti. — Usneseno vzdáti
díky ředitelství Národního divadla za účinkování oper-
ního sboru při pohřbu býv. starosty Em. ryt. Skramlí-
ka a při smuteční mši. — K návrhu náměstka p. inž
Neuberta usneseno zaříditi vybírání mostného na mo-
stě libeňském na zkoušku tak, aby vybíráno bylo pouze
na jednom konci mostu. — Žactvu V. třídy české státní
reálky na Malé straně povolena prohlídka vychova-
telny Olivových. — Povolen byl potřebný náklad n
upravení veřejného osvětlování v ulici Valentinské
kde bude zřízeno 6 nových svílilen. — Rodina býv.
starosty E. ryt. Skramlíka věnovala k uctění památky
zesnulého 200 K pražské chudině, začež vysloveny
díky. — Ředitelem kůru u sv. Haštala v Praze zvolen
p. Frant. Heyduk, dosud varhaník v Týně
— Vláda a projektovaná železnice z Rukovníka v
Loun. Píše se nám z Rakovníka: K nařízení mini-
sterstva železnic uslanovena byla na dnešní den do
Rakovníka komise za tím účelem, aby polovice stráž-
ních domků a závor na projektované dráze z Rakov-
níka do Loun byla vypuštěna. Opatření to způso-
bilo v celém okrese ohromný rozruch a rozčilení. Oby
vatelstvo spatřuje v tomto opatření vládním úmys
snížiti dráhu z Rakovníka do Loun na pouhou bez
významnou dráhu lokální. Rozechvění je tím větší.
že vláda počíná si tak proli jediné české dráze, pojate
do stavebního programu z r. 1901, jímž na stavbu no-
vých drab povoleno bylo vládě 1971/4 mill. korun, ze
kteréhož opnosu na jedinou českou dráhu po odražení
příspěvků zemí, okresů a obcí ani ne celých 7 mil-
lionů korun připadá. Zástupcové obcí a okresu rakov-
nického podali při dnešní schůzi komisi písemný pro-
test proli opatření vládnímu, načež p. okresní starosta
Pánek členům komise oznámil, že žádného jednán
o vypuštění strážních domků a závor se obce inter-
esované nezůčastní. Za všeobecného rozrušení účast-
níci se rozešli ostrými slovy posuzujíce jednání vlády.
která bezohledně odmítá v posledním okamžiku, když
již se stavbou dráhy se začalo, české krajině těžce
vydobytou vymoženost. Tak vypadá to s hospodář-
skými koncesemi vládními. Nejdříve slíbí české kra-
jině hlavní dráhu a pak ji oklestí obratně na dráhu
lokální. Je vidno z toho, že se těšíme stále stejné
přízni Vídně.
— Tělesné ostatky Karoliny Světlé přenešeny
budou do nové hrobky, obcí pražskou zakoupené
tichým, ale důstojným způsobem. Péči o uspořádán
tohoto aktu pocty k pamálce velké spisovatelky
vzácné české ženy, vzalo na se sdružení paní a dl-
vek českých, které svým časem přičinilo se o posla-
vení pomníku Marušce Biltnerové a zároveň vzalo na
se úkol poslarali se o zbudování pomníku Karoliny
Světlé.
— Úleva při maturitních zkouškách. Z Vídně
se telefonuje: Po dlouhou již dobu považováno kru-
tým, že kandidátům, kteří podrobují se maturitní
zkoušce na gymnasiu neb reálce v termínu podzim-
ním a z jediného jen předmětu při ní propadnou,
nepovoluje se oprava jako při zkoušce letní, nýbra
#6
alto_textblock
#6
že reprobace z jediného předmětu má u nich za ná-
sledek ztrátu celého roku. Stejný osud stihl kandi-
dáty, kteří obdrželi v letním období z jednoho před-
mětu známku nedostatečnou a ani při podzimní
zkoušce opakovací neobstáli. Ve zvláštních případech
bylo pak na odůvodněnou žádost těmto sludujícím
dovoleno skládali zkoušku na konci prvého běhu ná-
sledojícího školního roku. Poněvadž tyto zkoušky
končily téměř výhradně se zdarem, rozhodl se mi-
nistr vyučování po vyslyšení zemských školních in-
spektorů, že opakování zkoušky ve zmíněných pří-
padech po půl roce za určitých podmínek se vše-
obecně dovoluje a že praklikovati se bude již v pod-
zimním termínu letošním. Studující, kteří opravnou
zkoušku složí v únorovém terminu, mohou se dáti
zapsat ještě v letním semestru na vysokou školu.
— Z Vídně, 26. května. Na zakročení poslane
inž. Kaltana ve příčině zlízení zastávky pro
dopravuosobní v Domažlicích sděluje c. k
ministrestvo železnic, že projekt této slavby s inter-
essenty smluvený byl ministerstvem zásadně schválen
a bylo c. k. ředitelství železničnímu v Plzni nařízeno,
urychliti co nejvíce dotyčné řízení komisionální a pro-
vedení stavby, aby zastávka před započetím
období letního mohla býti olevřena. —
Ve příčině zřízení strážních domků na dráze Louny—
Rakovník intervenovali dnes u ministerstva železnic
posl. Kubr a Kaflan. Jak známo, hodlá vláda na
této důležité dráze vypustiti celou řadu strážních dom-
ků a učiniti z léto dráhy 2. řádu dráhu řádu nižšího
Ministr slíbil, že ještě dnes na dotaz v té věci podaný
odpovi.
— Výroční ponť ke hrob- Františka Palackéh
v Lobkovicích konala se včera za hojné účasti zástup
ců národních spolků a korporací, jakož i obecenstva
z širokého okolí. Kromě pražských účastníků, o kte-
rých zmínili jsme se již ve včerejším poledním čísle
zavítali na lobkovický hřbitov za město Mělník pp.
Šimek a Jizba, za obec neratovickou starosta p. Ple
singer, za okresní výbor v Brandýse n. L. p. Kosto-
mlatský, za obec lobkovickou p. B. Kasper a V. Urban
dále pp. obvodní lékař dr. Vorlíček a prof. Jan Svo-
boda z Byšic, pak zástupci sokolských jednot v Kostel
ci n. L. (pp. Suhdovský, Jirchovský a Klejzar), v Bran-
dýse n. L. (pp. Prachenský, Wildt a Slíva), ve Všeta-
tech (p. Antl), v Neratovicích (p. Hanzlík), za Obč. be-
sedu „Komenský“ v Kostelci n. L.. p. Ant. Novotný
a Dolák, za Čt. bes. „Libuši“ v Libiši p. K. Novotný, z
úřadnictvo cukrovaru a rafinerie v Kostelci n. L. p.
Jermař, za Jednolu hasičů tohoto závodu p. Musil,
zástupce vzdělávací besedy „Palacký“ v Přivoze, za
dělnickou besedu „Palacký“ v Brandýse n. L. p. Vo-
ženilek, za klub cyklistů v Brandýse n. L. Koutský
a m j. U hrobu tvořili špalír Sokolové a hasiči. Čle-
nové deputací složili na hrob otce národa kytice a
věnce Oktelto „Hlaholu“, řízené p. Ed. Krtičkou, za-
pělo Bendlův sbor „Mezi kvítím“. Ve hřbitovním ko-
steliku, v němž se zatím shromáždila okolní mládež
z Lobkovic, Neratovic a Obříství, jakož i hojně obe-
censtva, sloužil farář P. Jirák zádušní bohoslužby
které provázelo oktetto „Hlaholu“ mešními zpěvy
Pickovými. Potom odebrali se účastníci slavnosti opět-
ně ke hrobu. „Hlahol“ přednesl Jelenův sbor „K slávi
jměna Tvého“ a p. c. r. Ferd. Voill provolal nehynouc
památce Františka Palackého jménem přítomných
slávu. Tím byla slavnost skončena.
— K žádosti rakouského odhoru mezinárodní lie
pro polírání obchodu s dávčaty vybízí se každý, kdo
může podati nějaké zprávy v otázce obchodu s děvčaty
— zejmena kde může sděliti určité případy, jež jsou
mu známy aneb poskylnouti dála slatistická — aby
sdělil zprávy ty sekrelariálu rakouské ligy pro poll-
rání obchodu s děvčaty. Vídeň IX. Brünnibadgasse7
Úplná mlčelivost jest zaručena.
Letošní pouť lipanská, pořádaná národně
sociálním dělnictvem, koná se o svatodušní ponděl
dne 1. června současně se sokolskou župou středo-
českou. Zvláštní vlak, který hodlala Ústř. Šk. Del
vypraviti, ředitelství priv. spol. stát. dráhy nepovohilo
Odjezd z nádraží cís. Frant. Josefa 1. června o6
hod. 18 min. ranním vlakem do Ři'an (jízdní lístek
45 kr.), kdež bude pohov a snídaně, načež nastoupen
bude pochod Černými lesy do Č. Kostelce, kde oběd
a pohov do 3. hod. odpol. Pak nastoupí se cesta ku
mohyle lipanské na tábor lidu. Po táboru lidu po-
vozy do Čes. Brodu, odkud do Prahy jede se več
vlakem Odjezd z nádraží slát. dráhy (v Hybernské
ul.) osobním vlakem o 1. hod. 30 m. odpol. Návrat
de Prahy vlakem o 9. hod. 25 min. večer. Lístel
z Prahy do Čes. Brodu a zpět 90 kr. V Čes. Brodě
budou připraveny pro ženy a starší účastníky po
vezy. U mohyly Prokopa Holého o 4. hod. odpol
manifestační tabor lidu, na němž promluví posl. v
Klofáč a j. řečníci. Večer po návratu z pouti přátel
ský večírek v Sokolně.
— Výstavy. Výstava paličkovaných
krajek v Českém obchodním museu. Na
pedporu domáckého průmyslu krajkářského pořád
České obchodní museum počínajíc svatodušními
sválky ve svych místnostech (v Plodinové burse) v za-
sedací síni výslavku paličkovaných krajek z Pošu-
maví, z východních Čech (Žamberecka), z Moravy a
uherského Slovenska. Výstavka tato bude prvou z
řady výstavek českého husflidu, jež postupně v museu
se uspořádají na podporu snah, jichž mluvčími jsou
„Zádruha“ a damské odbory Národních jednot pošu-
mavské a severočeské, západomoravské a východo-
meravské, na uherském Slovensku, pak „Živena“
spolok slovenských žien v Turčanském Svat. Martině.
Museum i při lěchto výstavkách důsledně vystupuje
jako organisační ústředí tržebních snah všech krajů
náloda našeho. Výstavky budou míti účel tržebně-
propagační: usnadňovat styky mezi drobnými poroz-
troušenými vyrabiteli a mezi pražskými obchodníky.
Vstup do výstavek jest bezplatný a možno v museu
zvěděti adresy. Na podzim pokročí se k větší akci na
léta rozpočlené. Nynější výstavka krajek bude již
v pátek 29. května přistupna. Zásilky ze Žambereck
a z uherského Slovenska už došly a instalují se
— Studentské koleje českých vysokých žkol praž-
ských. Utěšeně šíří se pochopení pro „studentské ko-
leje“, jejichž účelem jest úplné a bezplatné zaopatření
nemajetného, snaživého studenta českého na vysokých
školách pražských všemi potřebami jeho v ústavu spol-
kovém, jenž staví se při starobylém kostele sv. Václava
na Zderaze a snad ještě tento rok bude dokončen. Prá-
vě přihlásil se hr. dr. Václav Kounic za zakladatele
spolku podle § 9. stanov se vkladem 10.000 K. Výbon
vzdává mu za tento dobročinný i vlastenecký skutek
dík nejvřelejší a upozorňuje opětně přátele a dobro-
dince české mládeže universitní, jednotlivce a zvláště
samosprávné korporace, jako města a okresy, mimo
to české ústavy peněžní, aby podporovali tento vý-
znamný podnik soukromé obětavosti, jehož účelem jest
soustřediti všechny nejrůznější stránky podpory stu-
dentské v jeden nejúčinnější celek. Provedení tak ná-
kladného účelu vyžaduje výdatné podpory
— Z Národopisné společnosti českoslovanské. Na
konkurs přednáškový, vypsaný výborem Národopisné
společnosti českoslovanské se lhůtou do 1. května
t. r., došlo pět prací, jež odevzdány komisi, výborem
zvolené k posouzení. Výsledek konkursu bude ozná
men, jakmile komise podá své návrhy.
— Přednášky. V „Akademické čítárně“ přednáší
ve čtvrtek dne 28. t. m. p. prof. dr. Hanuš Mácha
o „Polské moderně“. Počátek v 8 hod. večer ve spol-
kových místnostech (Spálená ul. č. 20). Vstup volný.
— Přednáška o Mistru Jeronymovi, pořá-
daná „Klubem přátel dělnictva v Praze“, koná se ve
čtvrtek dne 28. května v sále na Slovanech (Karlov
nám.). Přednášeti bude pan JUC. Jan Dvořák. Husit-
ský chorál zapěje sbor pěvců.
— C. k. veřejná a universitní knibovna bude z
příčinou svatodušních svátků v úterý dne 2. června
zavřena.
— České feriální osady. Předsednictvo k četným
dotazům sděluje, že přihlásí-li se dostatečný počet.
vypraven bude ke slavnosti kladení základního kamene
vlastní budovy v Luži zvláštní vlak, po případě bude
vyjednáváno o snížení ceny jízdních lístků. Měst. rady
všech předměstí budou s radou král. hl. města k slav-
nosti pozvány, by se tak manifestovala shoda všech
činitelů na humanitním díle. Při té příležitosti bude
možno prohlědnouti i léčebný ústav p. MUDr. Fr
Hamzy. Městská rada pražská a zem. výbor vysílají
na svůj náklad do něho každého roku děti, jež léčení
potřebují. Rozkošná krajina zajisté potěší každého
návštěvníka slavnosti v Luži.
— Dary. Pp. Lad. Werner a Josef Jetel daro
vali Ústřední Matici školské pro potřebu škol dvoje
své „Tabulky tiskového písma pro školy obecné“
— Rakve v plamenech. V dílně truhláře a obsta-
ravatele pohřbů p. Josefa Pechláta v Jungmannově
třídě č. 75 v Nové Libni včera po 3. hod. odpol. vznik
oheň a sice od jisker, z otvoru komína vylélnuvších
#7
alto_textblock
#7
Plameny rozšířily se velmi rychle a zničily mnoho
prázdných rakví, prken a zásobu uhlí. Automatem
přivolaní hasiči z Libně a Karlína oheň uhasili. Škoda
obnáší asi 1000 K a jest hrazena pojištěním.
— Otrávila se. Agitace, provozovaná na obmezení
volného prodeje kostíkových obyčejných sirek, jes
dosud úplně bezůčelná. Otrávenými plní se nejen ne-
mocnice, ale i pitevna. Včera podobným způsobem
opět jedna žena chtěla se zprovodit se světa: 27 roků
stará Marie Reichmannová, žena kožešníka z čís. 854
v Žižkově. Proč se kostíkem otrávila, není známo. Zou-
falá žena byla odvezena do všeobecné nemocnice.
— Poprava loupežného vraha Fischera v Chebu.
Krvavý čin, který dne 1. července minulého roku roz-
rušil celé Karlovy Vary, měl včera ráno svoji dohru
potrestáním vraha nejpřísnějším trestem, jaký v soud-
nictví rakouském existuje, smrtí provazem. Antonín
Fischer zastřelil z pohnutek loupežných dně 1. červen-
ce m. r. majitele noční kavárny v Karlových Varech
Alberta Honische a ženu jeho těžce poranil. Dopaden
a pohnán byv před soud porotní, jednohlasným ver-
diktem porolců uznán byl vinným a odsouzen k trestu
smrti provazem. Rozsudek tento byl v sobotu telegra-
ficky potvrzen a v neděli dopoledne vrahovi jeho osu
oznámen. Vrah vyslechl tuto zprávu celkem apaticky.
jako dříve rozsudek. Matku svoji, 79letou stařenu, k
sobě nedal připustiti, prý aby jí ušetřil bolu. K po-
pravě připuštěn byl jen obmezený počet osob, soud-
ních úřadníků, několik důstojníků a zpravodajů. V ne-
děli dopoledne přibyl do Chebu pražský kat Wohl-
schläger se dvěma pomocníky. Jako všude jinde, kam
k smutnému úkolu svému zavítal, očekáván byl i nn
nádraží chebském zástupy zvědavých. Během ponděl
postavil s pomocníky na nádvoří soudní budovy ši-
benici. Ortel měl býti vykonán včera o 7. hod. ranní.
Od časných hodin včerejšího dne obklopena byla- bu-
dova chebského soudu nepřehledným davem zvědavců,
jenž ovšem marně usiloval dostati se na nádvoří. Set-
nina 73. pěšího pluku obstoupila se všech stran soud
Za zvuků umíráčku přiveden byl odsouzenec, provázen
kaplanem Stöslem a dozorci. Při pohledu na šibenici
zmocnila se ho hrůza. Volal uslavičně: Ježíši, Ježíši
smiluj se nad mou hříšnou duší! Obvyklými forma-
litami odevzdal jej předseda soudu rukám katovým
Příšerný akt vykonán byl tentokráte velmi rychle
V několika vteřinách. Soudní lékař po několika minu-
tách konstatoval, že smrt již nastala. Mrtvola zůstala
až do 9. hod. dopolední viseti na čekanu. Pak byla
sňata a o 6. hod. večerní pochována.
— Zloděj v bytě. Do uzamčeného bytu Matyldy
Macháčkové v čís. 845—I. v podvečer vloupal se ne-
známý dosud zloděj a odcizil svrchník barvy zelenavé
zelený kabát a vestu, dále černou halenku, černé kal-
hoty, žluté damské botky a 15 zlatníků. Z krádež
podezřelým je asi 36 roků starý muž, který v dom
žebral.
— Vojí do prsou. Obchodní učeň Václ. Karnet.
15 roků starý a v čís. 136—I. v Melantrichově ulici
bydlící, včera odpoledne při přechodu jízdní dráhy na
Můstku byl udeřen do prsou vojí povozu Josefa Božaty
ze Žižkova. Jinoch, který pozbyl vědomí, byl odvezen
na strážnici, kde po lékařském přispění záhy se vzpa-
matoval.
— Poštovní holub přiletěl včera do domu č. 3
v Klicperově ulici na Král. Vinohradech. Má na sobě
pásek se jménem Jan Arzt v Mühlheimu, na nohou
má kroužky s číslicemi 11.341 — 70 HI. — 9990.
— Zmrzačen při práci. V továrně firmy Haase v
Vraném zaměstnaný 38letý dělník Ludvík Zamrazil
včera osudnou náhodou dostal se pravou rukou do
stroje, který mu ji úplně rozdrtil. Zraněný byl odvezen
do zdejší všeobecné nemocnice.
— Sebevražda na kolejích dráhy. V pátek o9
hod. večerní vrhla se před osobní vlak nedaleko stanice
Trnovan neznámá asi 25letá ženštína. Byla na několik
kusů roztrhána. Lékařskou prohlídkou zjištěno, že
byla ve vysokém stupni těhotenství. Po osobnosti jej
marně se pátrá
— Ve vlaku zraněn byl v sohotu žák 6. gymna-
siální třídy v Ústí n. Labem Vilém Thym. Při vjezdu
do stanice Chlumu Vlak zakodrcal a žák, chtěje se
zachytiti, vrazil rukou do okna, které promáčkl ao
střepiny přeřezal si žíly na rukou. Úřadník nádražní
poskytl mu první pomoci, načež v Teplicích dr. Matě
jovský převzal žáka k dalšímu ošetřování
— Dopadsná kuplířka. Policie v Úslí n. Labem
dopadla v sobolu kupliřku Eleonoru G., když chtěla
tři děvčata z Ústí odvěsti „na trh“ kamsi do Saska.
Byla i s děvčaty zatčena a dodána do vazby k soudu
Děvčata dopravena pak domů
— Mladlstvý ničema. Čtrnáctiletý Josef Pohl v Li-
berci dopaden byl předevčírem na místním hřbitově
když ze svévole otloukal kamením mramorové kříže.
Jen zakročením hrobníka nebyl přítomnými na místě
potrestán. Zpustlý hoch bude dodán do káznice, pro-
tože dopustil se již mnoha podobných kousků.
— Z Českých Budějovic. (Výstava umělecká.) Aka-
demický malíř K. Jar. Šimůnek uspořádá výstavu
svých prací v sále zdejšího hotelu „U tří kohoutů“
za podpory hoteliera p. F. J. Pátka. Přízni umění mi-
lovného obecenstva v Budějovicích tento podnik se
doporučuje.
— Z Jablonce n. Nisou. V neděli 24. t. m. byli
jsme svědky, jaké pozornosti těší se Česká beseda
již i u té malé nevinné drobotiny německé a v jakém
ovzduší, přesyceném záštím a nenávistí ke všemu
českému, vyrůstá ta úllá dušička německá. Mládež
jela za pozdního soumraku odkuds. z výletu na ně-
kolika vozech. Pro soumrak nevizěl jsem, jedou-li
s ní také učitelé, ale bezpochyby, neboť nedá ze
myslit, aby školní mládež hromadně na vozech pod-
nikala výlety bez dozoru. Sotva že děti přijely
k České besedě, strhly takový bohopustý řev, že
jsme celí poděšení vybíhali z Besedy přesvědčit se,
co se děje. A v němém úžasu zůstali jsme státi. Ze
směsice těchto dětských hlásků bylo slyšeli: » hell
pluj! čechische pakáž! bande« a p. něžně výrony
útlého německého nitra. To mají býti příští němečtí
občané, kteří svým klidným a rozšafným vystupo-
váním měli by brzdit zběsilou tozvášněnost a ne
vraživost, která se úžasně šíří mezi německým lidem
proti národu českému? Z těch dětí, které v neděli
řvaly a plvaly na českou besedu, z lěch nebudou
takoví občané nikdy. To budou ještě horší nesnáše
livci, u kterých rozum a klidná rozvaha nenabudou
nikdy vrchu. Béře-li se výchova německé mládeže
límto směrem, pak spějeme vstříc ještě hlubšímua
většímu rozvratu a mnohem ostřejším poměrům ná-
rodnostním. Přemýšlel jsem, jak bylo asi v nitru
lěch ubohých českých dušiček, které na těch vo-
zech také seděly a zdali také některá z nich si ulevila
slovy »čechische pakáž«, »bande« a pod. Neboť je
přec známo, že 300—400 dítek českých navštěvaje
zdejší německé školy! Tatíci čeští, nezardéli jste se
studem v neděli při pomyšlení, že snad i váš synek
plval na Českou besedu a nadával vám? Nejvyšší
čas a svrchovaný, abyste již prohlédli . . .
— er.
#8
alto_textblock
#8
— Ke slavnoslem Husovým vydala knihliskárna
národně-socrálního dělnictva (K Pitter) v Praze,
Školská ul., čís. 10 nové, transparentní obrazy po-
prsí Husova.
— Loutková divadla. Národní loutko v
divadlo »u Fleků« klubu vlasteneckých přátel
dr. Pařika a Třebenicka. Dnes hraje se o 3. hod
odpol. »Carův kurýr« a o 6. hod. več. »Král Kašpá-
rek a princezna Pampeliška«.
— Panorama. Panorama „Gea“, Praha II., Pala-
ského ul. č. 15, bude do září uzavřeno.
#9
alto_textblock
#9
Různě zprávy.
#10
alto_textblock
#10
= Úmrti. »Vossische Zlg.« oznamuje, že zemře
sochař prof. Calandrellí.
= O souboji Sizzo-Noris —Radziwill oznamuje se
z Paříže následující: Souboj konán v ponděli ráne
v lesíku meudonském na pistole. Po několika bez-
výsledných výstřelech podařilo se vojenskému pří-
ručímu hr. Herbersteinovi, jenž zaslával úřad ředitele
souboje, docíliti smíru, takže protivníci podavše si ruce
opustili bojiště.
= Zhonbný požár. Z Arrasu telegrafují: Při po-
žáru, který vypukl ve zdejší citadele tím, že hořící
petrolej z překocené lampy zapálil čalouny v sále, ve
které se právě konala svatební hostína, uhořely tř
ženy. 27 osob utrpělo popáleniny, 8 osob zraněne
těžce.
= Řádění cyklonu. Z nového Y rku se elegra-
fuje: Ve státec Nebras e, Jižní Dakolě a Wyomingu
řádil cyklon, který způsobil nezměrně škody a vy-
žádal si četně lidské živoly. Všechny telegrafní dráty
přet hány. Zabito p ý bylo sta idí
#11
alto_textblock
#11
Paříž —Madrid .-
Jízda na smrt.
Na místo triumfu rychlosti, na který se při ne-
dělních závodech na trati Paříž—Madrid počítalo —
přišlo něco tak málo triumfálního, že i na různé
nehody připravení „sportovníci ze řemesla“ zůstali
nad rozsahem katastrofy zaraženi. Dvanácte mrtvých
a devět těžce zraněných — toť dosud nepřekonaná
„černá“ bilance závodů... Nesmí se arci odsuzova
pro tragický tento konec závodů šmahem celý auto-
mobilism, který se šílenou jízdou závodících má tal
málo společného, jako střelná zbraň se sebevraždami
milenců. Automobilism jako každý jiný sport, poku
nepřekročuje meze možnosti a mírnosti — jest věcí
dobrou, moderní a pro pohodlí obecenstva vymyšle-
nou. Že se ho snad zneužívá k šíleným jízdám, at
už jednotlivcem nebo hromadně při závodech — to
podstatě jeho nemůže nikterak ublížiti. Výstřelkya
oxtrémy jsou ve všech oborech lidské činnosli. A jest
na působících vlivuplných činitelích, aby těmto růz-
nými energickými opatřeními čelili. Možná, že případ
nedělní bude k tomu neposledním motivem.
O neštěstích při závodech automobilů na trati
Paříž—Madrid rozepisují se všechny listy evropskéa
tenorem jejich hlasů jest úvaha námi v úvodu již
podaná, že nikoliv automobily, nýbrž auto-
mobilisté zodpovědni jsou za zběsilou jízdua
hrozně její následky.
Teprve včera bylo možno přehlédnouti rozsa
neštěstí na celé trati Paříž—Madrid. Trať tato měř
553 km a východní expressní vlak potřebuje k uražení
této dráhy plných 8 hodin. Uváží-li se, že rychlík jede
na kolejích průměrnou rychlostí až 80 km — a t
víme dobře, jak prudká je to jízda — žasneme př
pomyšlení, že první závodník Gabriel na voze
Mersově ujel tuto trať za 5 hodin 13 min. 31 vleřin
kterážto rychlost odpovídá 105 km za hodinu! Je
to dosud docílená největší rychlost automobilu. Bude
zajímavo uvěsti tabulku rychlosti automobilů v ne-
celých 10 letech.
Tak v roce 1894 na trati Paříž—ftím docílena
byla největší rychlost automobilu 21 km za 1 hodinu
v r. 1895 mezi Paříží—Bordeauxem 24.02 km v téže
době; v r. 1896 Paříž—Marseille 25.02; v r. 1899
Paříž—Amsterodam 44.07 km; v r. 1899 Paříž — Bor-
deaux 48.026 km; v r. 1900 Paříž—Toulousa 66
km; v r. 1901 Paříž—Berlin 71.01 km; v roce 1902
Paříž—Belfort 90 km. Jelikož jízda letošní jistě bude
poslední a také nejvyšším možným, na nejvyše nebez-
pečným rekkordem — bude zajímavo vzpomenouti
předchůdců její v létech minulých k naznačení uje-
tých distancí. První větší jízdou byla v roce 1895
trať Paříž—Bordeaux—Paříž 1192 km, při které ví
tězem byl Leva ssor za 48 hod. 48 min. na stroj
o 6 HP. Roku 1896 byly závody z Pařiže do Mar
seillu 1710 km, při nichž zvítězil Mayade za 67
hod. 42 min.; r. 1898 z Paříže do Bordeaux, kdy zví-
tězil i letošní závodník René de Knyft, uraziv
573 km za 15 hodin 15 min. Téhož roku na tral
Paříž—Amsterodam zvítězil Charon uraziv 1502
km za 33 hodin 4 min. Při jízdě „kolem Francie“r
1899 na dráze 2300 km. zvítězil opět Reně de
Knyff uraziv tuto traf za 48 hod. 33 min. Roku
19c0 uspořádán ve Francii na dráze Paříž—L yon
závod o Gordon-Benettův pokál, kdy vítězem byl
Charon, zvítěziv jízdou 566 km. za 10 hod. 36 min
Roku 1901 objevil se Fournier na obzoru závod-
níů a slavil hned prvním vysfoupením vílězství r
kerdem šeslihodinným a 11 min. na trati Paříž—
Bordeaux. Téhož roku vyhrál Paříž—Berlín (1106 km
za 15 hod. 36 min. Loní uspořádán, jak známo, závol
Pařiž—Vídeň (991 km), při němž zvílězil za 15 hod
47 min. M. Réna ult
Z uvedeného patrno, že za necelých deset let
stoupla rychlost v jízdě automobilů v úžasném po-
měru od 25—105 km. za hodinu. Rychlost tato dá se
vysvětliti tím, že dokonalost mechanismu docílil
ohromné výkonnosti automobilů. Tak síla motorů, a
benzinových nebo parních, či elektrických, vyhnána
ze 6 koň. sil do úžasné výše přes 100 HIP. Jistá an-
slická firma připravuje k závodu o Bennettův pokál
v Irsku — ač-li nebudou závody naprosto zapovězeny
— vozy, jež jsou zařízeny na vyvinutí rychlosti
170 km. za hodinu.
Čtenář táže se, jak možno řidiči či osobě vůbec
na stroji jedoucí existovati při zběsilé takové jízdě
Vždyť při letu bleskového vlaku tají se v nás dech
a nemůžeme ani zrakem postihnouti okolo trati sto-
jící předměty, jako telegrafní tyče, jež bez mál
zdaji se býti řadou tyček plotu. — I s tímto faktorem
výrobci „bleskových“ automobilů počítali. Stroj není
upraven tak, jak jsme zvykli vídati na ulicích našich
projíždějící automobily. Činí dojem obrácené, v předu
přicstřené torpedové lodice, uprostřed s otvorem pro
řidiče, jemuž kouká pouze hlava; mechanik sedí na
dně u jeho nohou. Řidič opatřen jest proji větru
předmětům, jež by mohly o obličej jeho naraziti.
jako písek, kamení, větve, ba i pláci — zvláštní
maskou. Způsobem tímto byli opatřeni všichni zá-
vodníci na trati Paříž—Madrid.
Zrekapitulujeme stručně obrázek celých neděl-
ních závodů: Start počal v neděli ve 1/4 na 4. hod
ranní ve Versaillu za obrovského účastenství obecen-
stva. Odhadoval se jeho počet na 300.00
hlav. Krátce před početím závodů byla silnice uza-
vřena četnictvem a policií pařížskou. U startu dosta-
vily se všechny vynikající osobnosti, aby přítomny
byly odjezdu dvou set dvaceli aulomobílů. Nej-
dříve odstartovány byly těžké a lehké vozy, dále vo-
zíčky a ke konci motorové dvojkolky. Jednotlivé
stroje propouštěny vždy za minulu po sobě od startu
který nedojel do Bordesux za 24 hodin, byl ze zá-
vodů vyloučen. Bylať trat Paříž—Madrid rozdělena n
tři ottapy, z nichž první byla Paříž— Bordeaur.
druhá Bordeaux—Vittoria a třetí Vittoria— Madrid.
Hnedustartu stalose první neštěst
ještě před zahájením závodů při sjíždění automobilů
dva cyklisté byli aulomobilem přejeti
a těžce zraněni. Neštěstí, která udála se na tr
přinesli jsme ve zprávách telegrafických a stručně
jen uvádíme počet. Zabiti byli: závodník Marcel Re-
nault, tři mochanikové, řidič Sana, jeden cháuffeur.
dva vojáci, tři diváci a jedno dítě, tedy celkem
dvanáct osob.
Töžce zraněni byli: Mr. Lorraine, Barrov, Mr
Tourand, čtyři chauffeuři a dva diváci. Lehce zraně
ných bylo bezpočet.
Jak vláda francouzská tak španělská zapověděly
další závody na trati Bordeaux—Madrid. Účastníkům
dán rozkaz k rozejetí dle telegrafické depeše došle
ze včerejška z Bordeaux, jež zní: Rozjezd automobilo
staniž se dnešním dnem. Většina jich vrátí se do Pa
říže drahou. Ostatní aulomobilisté se zavázali po-
malým tempem a různými směry nastoupiti zpá-
teční cestu
Tak končí tedy neslavně na veliký effekt a r
klamu vypočlené závody automobilů, jimž na příště
k podobným nebezpečným experimentům bude vyká-
záno omezené závodní pole, kde budou moci nerušenč
#12
alto_textblock
#12
se zabíjeti a zmrzačiti, aniž by do této zábavy vta-
hovali obecenstvo ...
Z Berlina, 26. května. Hr. Tallerand, před-
seda evropského spolku pro sport s motorovými
vozy, prohlásil, že je rozhodným nepřítelem
automobilových závodů toho druhu, jaké
se nyní pořádají. Jizdy takové nesmějí se konati po
silnicích, nýbrž jen na vlastních j izdárná ch.
Závody mají sice význam pro průmysl, pro sou-
kromníky však jsou zhola zbytečny. Soukromníkům
patří průměrná rychlost 30 km. Hr. Tallerand, jak
sám prohlásil, nejezdí nikdy rychleji. Větší rychlostí
aby jezdil soukromník, je prý hotovým ší-
lenstvím.
#13
alto_textblock
#13
Naučný obzor.
#14
alto_textblock
#14
Prof. dr. Karel Chodounský.
K jeho 60. narozeninám.
#15
alto_textblock
#15
V druhé polovici let osmdesátých, brzy po
otevření české university slynuli nejen po Praze,
ale i po českých krajích nejširších jako doko-
nali internisté, kteři vyhledáváni byli nemocnými
z daleka a blízka, prof. Maixner, prof. Thomayer
a doc. Chodounský. Oba prve jmenovaní
jsou nyní v čele obou českých klinik chorob
vnitřních — s Chodounským setkáváme se, když
se byl k opravdové litosti obecenstva českého
provozování praxe lékařské vzdal na stolici
farmakologie a farmakognosie na české lékařské
fakultě.
Bylo vskutku štěstím, že vyrostl v tomt
hledaném praktikovi smíchovském dobrý znatel
moderní farmakologie, tak že po smrti prok.
Jiruše, s velikou radostí a jako samozřejmá
uvílána zpráva, že řádným professorem předmětu
toho stal se prof. Chodounský, který před tím
již léta přednášel o toxikologii, theoretické farma-
kologii studentům a častými přednáškami, jakož
i hojnými pracemi vědeckými seznamoval české
lékařstvo s pokroky v této vědě, teprve v po-
sledních desítiletích poněkud důsledně pracující
po poznání vlastních účinků léčiv. Významna
tou příčinou publikace je »Některé základní rysy
theoretické farmakologie«, ve které na základé
hojně, valně však rozptýlené literatury systema-
ticky prováděn důkaz, že účinek léčiv záleží na
jistých pevných zákonech, které se řídí dle
skladby léčiva, dle lučební struktury jeho. Pá-
trání po souvislosti lučební stavby léčiva s jeho
farmakologickým účinkem obecně se pokládá
za nejvyšší, ale také nejtěžší úkol vědecké
farmakologie.
Třeba ještě čtyry léta po vydání knihy
Chodounského napsal Kobert ve svém student-
stvu a lékařstvu praktickému určeném spisku
»Compendium der praktischen Toxikologie«
(Stuttgart 1894): »Dosud Ize však jen tolik říci,
že pronikavé jednotné zákony, bez jichž znalosti
se lékař neobejde, bohužel dosud nebyly nale-
zeny« — přece naplňuje nás hrdostí, že byl to
český pracovník (nota bene praktický lékař),
jenž toto těžké thema zpracoval a »die vielen
interessanten einzelnen Baustcine zu solchen
Gesetzen« ve slibnou budovu sestavil, na které
patrny jsou linie architektoniky, jež budou slou-
žiti za vodítko, ukazující, jak a co pracovati,
všem, kdož ve farmakologii viděli a nalezli
něco více nežli poučení, jak se mají po pří-
padě nemají psát recepty.
Již tato práce jediná stačila by vědeckého
badatele dostatečně charakterisovati a zjednati
mu trvalé místo v dějinách vědy národa. Cho-
dounský je však o mnoho více. Nemůžeme tu
vypočitávati všecky jeho práce vědecké (každá
přináší něco nového, ty nejstarší jsou aspon
kasuisticky ještě podnes zajímavy, pozdějšía
novější práce jeho pak všecky obsahují jadro
poznání, kterého před tím nebylo. Ve farmako-
logii a toxikologii bez pošetilé systematiky by-
linek, které bez toho nikdo nepředpisuje a pa-
pouškování z německých učebnic vyčtených vět,
sáhl vždy po něčem dosud neznámém v proudu
lékařských zkušeností. V nauce o nových léči-
vech první stavěl hráze bezmyšlenkovitému
symptomatickému »kurýrování« všelijakých mi-
grén, kašlů, horeček a katarů, bez ohledu na to,
narazí-li u toho neb onoho hojně vyhledáva-
ného praktika, kterému pohodlně léčení symptomů
zjednalo rychle a snadno, ale nezaslouženě dů-
věry obecenstva. (»Bolí tě hlava? Dobře, na-
píšem antipyrin nebo fenacetin!« bez ohledu
na to, je-li to bolení hlavy jednou přijieí za-
viněno, po druhé jeden z prvních projevů cho-
roby ledvin, po třetí málo výmluvný projen
krátkozrakosti vhodnými brýlemi nekorrigované
a podobné.)
A takové vyšší stanovisko, se kterého roz-
hlížel se po obzoru vědeckých úkolů, po vý-
značnějších a hlavních problémech, charakteri-
suje Chodounského zvláště v posledních patnáct
letech jeho díla veskrze. Takový badatel musí
žíti v nepřetržité úsilovné mozkové námaze,
v níž jen krátký spánek přestávku činí.A
žiti tak léla, žiti tak desítiletí bez poptávky po
popularitě a kariéře — toť aspírace duší čistých.
Produkovati mnoho neni zásluhou, stačí k tomu
píle — ale produkovati mnoho a věci dobré,
toť jistě nejvyšší a nejkrásnější životní cíl, jaký
si vztyčují jen lidé, kteří chápou život ne jako
řadu požitků s nepříjemnou a vedlejší dosí práce
k opatření radovánek nutné, a le jako těž ký
sic, však důležitý úkol. Není ročníku
»Časopisu českých lékařů«, který redigoval nej-
déle ze všech redaktorů dosavadních a sicez
větší části za dob, kdy nebylo fakulty, zaruču-
jicí redakci odborného listu přece jen řadu sluš-
ných vědeckých prací do roka; není snad roč-
níku kterékoli periodické vědecké publikace lé-
kařské, ve které by nebylo některého cenného
příspěvku z jeho péra. Pouhý výpočet jeho
praci zaujal by několik sloupeů. V této plod-
nosti má mnoho společného s Albertem. Také
Albert mnoho produkoval a vždy byly to věci
cenné. Ovšem nedostihuje Alberta v jeho uni-
versálnosti básníka, aesthetika, fysiologa a chi-
rurga, ale i Chodounský dovedl svěže nahoditi
cestopis v »Lumíru« jako duchaplnou essayo
nových směrech léčebných v »Živě«. Při tom
nezapomínejme, že počal svou vědeckou kariéru
studil entomologiekou (»o kusadlech brouků«),
kterou nám znova na mysl uvedla oslava třiceti-
letí »Vesmíra«.
Ještě po jedné stránce je nám milý šede-
sátilelý, ale podnes pilný a platně produktivní
oslavenec. Nezapomínal, že je povinností vědce,
učiti i široké vrstvy. Nepokládal za nedůstojné
universitní autority, aby obecenstvu s bohatého
stolu lékařské vědy podával dobrá sousta. Čini