ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 8497a8d0-70b7-11dc-967f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 21
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXII.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v ponděli dne 25. května 1903.
#3 alto_textblock #3
Číslo 142.
#4 alto_textblock #4
ra miěste
#5 alto_textblock #5
Na ranní a odpol. lIsty přel lief ae v Praže v administráei na měsle a vtvt lita . . . . 6 K —h s dvají čonáškou na mě ki na čtvit lota ve nllalkšchi na měsíe .. . . . . 2 K 30h Poštons : : . o avojí zisilko z čtvrt leka . . . .1 K do
#6 alto_textblock #6
nodstnnotío novlsáto a oe
#7 alto_textblock #7
ěběv floram
#8 alto_textblock #8
be
#9 alto_textblock #9
V drobném prodejít ranní číslo o sobě . . . za 8h odpolední . . . . . . . za 2h Ve úlislkách na veakově 10 ranní číslo. . . . . sdpoledal . . . . . . . . 3 Inserá t platí se hotevé zapřei Předplacení a inserty přijímá sdminl- strnce v Marianské ulici č . 3. Tam pacházejí se též redake Uiskárna a ezpedice „Nárednich Lista- Rukopisy so novracejí.
#10 alto_textblock #10
Telefonické zprávy „Nár. Listů“ K situaci. Z Vídně, 25. května. Vnitřní politika zatlačena je událostmi chorvat skými a přítomností dalmat ských poslanců ve Vídni. Jedínou starostí dr. Körbra, tolikéž pak všech jeho věrných německých stran jest, promrskati nějakým způsobem v parlamentě zatim n rozpočet. Officiosní »Montagspres s e« uji šťuje, že eventuální zmar parlamentního projednání provisoria toho nemělo by ž ád- ných důsledků, poněvadž jde prý jen o rozpočtovou formalitu.
#11 alto_textblock #11
Nepokoje v Chorvatsku. Ze Splitu, 24. května. (Zvl. telegr. Protestní schůze lidu proti násilnostem báno- vým byla neobyčejně četně navštívena. Divadlo bylo přeplněno a kolem něho tísnili se ještě tisíce Chorvatů a Chorvatek z města i okolí. Všechny okolní obce vyslaly na schůzi své zástupce. Mimo to došlo z celého kraje množství telegramů, v nichž se projevuje souhlas s resolucí. Mluvili starosta Mihalje- vič, Bulič, Mikačič, Kapič, socialista Dorbič, Stražičič, Vuletin, básník Katalinič. Voneš z Križevce děkoval za projevy sympatií. Při- jata resoluce, kterou se projevuje rozhořčení nad událostmi v Chorvatsku, solidárnosts utlačenými bratry v bánovině, vyjadřuje se protest proti násilí a obdiv trpícím bratřím. Na konec projevuje se naděje blízké svobody a sjednocení národa, spečetěného krví mu čedníků. Průvod s černými nápisy: »Slá va mučedníkům!« prošel tiše a důstojně ce- lým městem. Na »Gospodském trhu« vypukly zástupy lidu ve volání: »Sláva mučední- kům !« »Pereat Hédervary !« »Živjela Hrvat- ska!« Na konec odzpívána chorvatská ná- národní hymna »Ljepa naša domovina ...« Dojem celé demonstrace byl mocnýa vznešený. Z Vídně, 24. května. (C.-B.) Včera asi o 1. hod. odpol. přišlo v docela malých sku- pinách asi sto jihoslovanských studentů do Bankovní ulice, aby tam před palácem uher- ského ministra při osobě císařově provedli demonstraci proti chorvatskému bánovi, který však již o 124 hod. palác byl opustil. Sotva že se studenti začali shro- mažďovat, dostavil se oddíl policejní stráže a jal se rozháněti demonstranty, kteří pro- volávajíce hlučně »abcůg!« a jiná bánovi nepřátelská hesla s pronikavým pískotem ustupovali. Za krátko chtěli studenti zase do Bankovní ulice vniknouti, ale policisté zatla- čili je na Okružní třídu, kdež se studenti rozptýlili. Celá demonstrace trvala asi pět minut. Jedenáct osob bylo zatčeno a poli cejně potrestáno. Z Vídně, 24. května. (C.-B.) Velitel 13. sboru v Záhřebě polní zbrojmistr šl. Klobus s chotí sem dnes přijel. Z Vídně, 24. května. (C.-B.) Císař přijal o 9. hod. dopol. chorvatského bána Khuena Hédervara v audienci, jež celou hodinu potrvala. Po audienci odebral se bán do paláce uherského ministerstva, posnídal s ministrem hr. Szecheným a odjel o 2. hod. odp. nazpět do Záhřeba. Z Lublaně,, 24. května. Dnes do- poledne konala se na radnici mani festační schůze v příčině udá lostí v Chorvatsku. Shromáždění bylo ohlášeno jako všeobecné bez rozdílu stran. Předsedal říšský poslanec dr. Ferri Počet účastníků, jichžto značná část se ani do sálu nemohla vejíti, páčí se na 7000 az 8000 osob. Předsedající pravil za ohromují- cího souhlasu a bouřlivého nadšení: »Raději se dáme rozdrtit, než bychom přestali vlast milovat a ji hájiti!« Mluvili dále jménem chorvatsko-národní strany R. Rabe, dr Žitnik, jménem strany pokrokové poslanec dr. Triller, jménem strany křesťansko- sociální lublaňský Chorvat Magdič a jmé- nem soc. demokratů Tokan. Všichni řeč- níci byli vládním zástupcem přerušováni. Výkřiky souhlasu ozývaly se až i venkua byly tu ještě stupňovány. S galerií mávaly dámy šátky. Za velkého vzrušení byl dán návrha též přijat, aby se císaři o této mani- festaci podala zpráva. Ihned byla přijata tato resoluce: S ohledem na poli tickou a hospodářskou reakci, kterou bán hr. Khuen-Hederváry provádí, jenž zárover nejpřesnější ustanovení uhersko-chorvatského vyrovnání nezachovává, který státní zá- kladní zákony porušuje, osobní svobodu, tiskový zákon a shromažďovac právo znásilňuje, špatnou správou, potlačo- váním myšlenky národnostní, finančním vy kořisťováním země, vnucováním maďarských praporů a řeči připravil poměry, které s právním stavem v příkrém jsou rozporu, které v zájmu maďarské panstvíchtivosti národnostní a státoprávní postavení Chor- vatska ničí — prohlašují shromáždění Slo- vinci a Chorvaté z Lublaně a okolí sve sympatie k chorvatskému ná rodu, protestují proti tomu, aby společná vláda bána v Chorvatsku podporo vala tím, že mu poskytuje vojenské pod- pory, protestují proti špehoun- ství, jež bán do této poloviny říše zavlékl a vyzývají rakouskou vládu, aby špicly hr. Khuen - Hedervárya za hranice zahnala.e Shromáždění skončilo zpěvem chorvatské národní hymny. Z Lublaně, 25. května. Poslanec dr Ferri, který předsedal manifestační schůzi
#12 alto_textblock #12
zaslal kabinetní kanceláři tento telegram: »Vašemu Veličenstvu nejod- danější poddaní prosí jménem schůze dnes konané, která zakončena byla jednohlasným provoláváním: »Sláva králi chorvatskému, nechť žije František Josef I.« a na kteréž se zúčastnilo několik tisíc V. V. nejoddanějších Slovinců, aby V. V. rozhodlo v ten způsob, aby v Chorvatsku a Slavonsku nabyly zase platnosti zákony a právo.« Dr. Ferri byl potom vynesen na ramenou studentů ze sálu. Účastníci schůze odebrali se pak před budovu zemské vlády. Tam uspořádali demonstraci proti zemskému pre- sidentovi Heinovi, volajíce »Abzůg Hein Pryč s nim!« Potom demonstrující odebrali se, nesouce chorvatský prapor a zpívajíce hymnu »Ljepa naše domovina« k radnici. Policejní komisař Bresnik je zastavila žádal, aby prapor sňali. Když tak učiniti nechtěli, chtěl jim ho vyrvati. Došlo ke srážce, ve které byl policejní komisah stlučen. Před radnicí stanul průvod a vztýčil pak na budově prapor za bouřlivého volání »Živio!« Demonstranti potom, jsouce celou cestou dámami zasypáváni kvítím a věnci, brali se před budovu zastupitelstva »Uhersko- francouzské pojišťovací společnosti«. Tam demonstrovali proti Maďarům, pak strhli štít Z Lublaně, 25. května. Ředitel zdejšího gymnasia po včerejší exhortě vystoupil na kathedru a měl k žák ům řeč, ve kteréž je varoval, aby se nezúčast ňovali demonstrací. Na dnešek o 11. hodině svolána je mimořádná schůze obe ního zastupitelstva k pojednánío včerejších událostech. Z Lublaně, 25 května. Včera ráno bylo policii oznámeno, že se oběsil na svi tilně v jedné z nejživějších ulic neznámý muž. Strážníci našli tam jen slaměnéh strašáka, který představova bána Khuen Hedervara. Policie dale tuto věc sníti Ze Záhřeba, 25. května. Rekton universitní podal žádost za pro- puštění, prohlásiv vůči sboru professor- skému, že jí neodvolá, dokud nebude dáno universitě dostiučení za vpád policie do budovy universilní. Ze Zadru, 24. května. (C. B.) Jako ve Splitu konala se také v Dubrovníce schůze lidu, na kleréž projeveno rozhořčení nad událostmi v Chorvatsku a dán výraz solidaritě s chorvatskými bratry. Srbov projevili písemně svojí nelibosť nad jedná- ním uherské vlády a vrouci sympathie s obětmi vládní politiky. Po skončení schůze provedena u přístavu, kamž právě byl připlul parník «Zagesle« demonstrace proti vlající na něm uherské vlajce. Molo bylo četnictvem vy- klizeno a na zatlačení velikých davů lidu z nábřeží povoláno vojsko. Ještě než toto přišlo, přistál par- ník a odevzdav poštu, stáhl obvyklým způ- sobem poštovní vlajku, načež se lid uklidnil. Zatčen byl jenom jistý žák střední školy Poraněn nebyl nikdo.
#13 alto_textblock #13
Telegrafické zprávy „N. L. Z Gorice, 24. května. (C.-B.) Ve vče rejším protestním shromážděn proti inšpruckým událostem které se konalo o polednách ve zdejším di vadle, přijata táž resoluce jako v Terstu. Řečníci odsuzovali inšprucké události a žá dali za zřízení italské universityv Terstu. er. Z Paříže, 24. května. Po skon čené schůzi katolické strany došlo na Ras- pailově boulevardu k prudké srážce mez ředitelem »Revue Sillon« Sanguienem, jejž provázeli jeho katoličtí přívrženci a mezi četou socialistů. Padlo i několik výstřelůz bambitek a házeno kamením i kusy železa Policejní komisař a policejní úřadník byl zranění. Hrabě d' Etchagoyen, na němž lp podezření, že střílel, byl zatčen. co. Ze San Dominga, 24. května. (C.-B.) Po krvavém boji byli povstalci, kteř arsenál v Santjagu vyhodili do povětří, pře- moženi. Byl mezi nimi také generál Dionysio Frias. Zranění zůstali na bojišti.
#14 alto_textblock #14
Události v Makedonii. Z Cařihradu, 24. května. (C. B)u železniční stanice Urli pod Drinopoli byla pobita bulharská, dvanáct mužů čítající četa a zastřelen jeden polní hlídač. Z Cařihradu, 24. května. (C.-B) Dnes přibylo sem solunským vlakem 34 raněných, mezi nimi jeden důstojník. Z Cařihradu, 24 kvělna. (C.-B.) »Ag de Constantinople« vyvrací zprávu, že byly bulharské školy v Rumelii vesměs uzavřeny Byly prý zavřeny jenom ty školy, v nichz shledána ohniska revoluční agitace. Z Cařihradu, 24. května. (C.-B.) Ve středu v noci sveden v Mogele čili Male, osm kilometrů od Monastýru, boj mezi vojskem a 13 mužů čítající bulharskou četou, která ůplně byla zničena. Dále byl zabiti čtyři vesničané, kteří se k četě připojili a dvě ženy z vesnice. Čtrnácte budo bylo střelhou děl(l) rozbito. Voj. sko má tři mrtvé a několik raněných. Bou- chání děl způsobilo v Monastýru jakési zne- pokojení. r. Z Ristovce, 24. května. Do Soluna přiveženo včera 17 Albánců ze Skoplje. mezi nimi vůdcové Munderiz Hassan, lzze bey, Hafiz Guta, Murteza effendi a Hali aga, všichni z kraje dakovického. Budou
#15 alto_textblock #15
dopraveni do Cařihradu. — Albánská četa přepadla srbskou vesnic Tajmište v kraji gostinarském a spálila tam tři domy. Také ostatní srbské osady tamější jsou stále ohrožovány.
#16 alto_textblock #16
Oslava 85. narozenin V. V. Tomka v Hradci Králové. Důstojným způsobem uetilo město Hrade Králové v sobotu 23. t. mi 85. narozeniny nej slavnějšího rodáka svého a největšího dějepisee českého vedle Palackého V. V. Tomka, jež při- padají na 31. května. Oslava ta stala se zvláště významnou tím, že stařičký dějepisec vyhovět ochotně a s radostí žádosti městské rady a za- vítal osobně do svého rodiště. Na nádraží vstřie výjeli mu a uvítali ho starosta p. dr. Ulrich členově městské rady a užšího výboru pro uspo- řádání oslavy Tomkovy. V městě Hradci Král. mu na počest vlály prapory s Bílé věže a s domů. V 11 hodin uveden byl V. V. Tomek do auly obchodní akademie, kde v háji exotických rostlin stálo poprsí jeho provedeně sochařem Boh. Vlčkem a nad ním umístěn byl velký obraz Hradce Krá- lově jako pevnosti. Na schodech obchodní akademie rozestaveny byly nejsličnější dívky králové-hradecké, členky ženské pěvecké jednoly »Elišky« a sypaly mu na cestu kvílí. V aule. kde ve velmi četném počtu shromáždilise zástupcové všech škol, úřadů a korporaei deputace spolků, deputace měst. rad z Jaroměře a Král. Dvora a Ilistorického Klubu v Praze Slavného rodáka královéhradeckého uvítal nej- prve starosta města p. dr. Ulrich vřelými, o srdce k srdci jdoucími slovy, v nichž vzpomněl lásky jeho k rodiští Hradcí Král., jehož dějin na nejednom místě dotýká se ve svých spisech a jemuž věnoval i spisek »Místopisné pamět města Hradce Král.«, jeho velkého významu české vědě historické a přál mu, aby co nejdále přivěsti mohl dílo života svého »Dějepis města Prahy«. Na konec provolal mu třikráte »Slávu!« se všemi přílomnými. V. V. Tomek hluboce dojat, děkoval za uvítání, jehož se mu dostalo v rodném městě jeho, vzpomínal jak vypadalo před pevnosti a přál mu, aby po pádu hradeb do- čkalo se co nejskvélejšího rozvoje a stalo se jedním z největších měst po Praze. Jménem spolků královéhradeckých vzletnou řečí přivítal V. V. Tomka předseda komitétu pro uspořádání oslav 85. narozenin jeho p. MDr. L. Batěk. Po řeči jeho opět V. V. Tomkovi provoláno bylo třikráte »Sláva!« Na to přečetl starosta p. dr. Ulrieh báseň Jaroslava Vrchlického vystihující velký význam Tomkův zvláště jako dějepisce města Prahy, báseň krásnou a dojemnou, kterou oslavenci zaslal a v níž na konec praví: Stín zašlé doby padá mu v šedin svatý sníh však duše ta je mladá ve pravdy paprscich. jež ztěžka jen a zvolna mu z mraků vychazí přes místa smutků bolná, přes bludů odkazy. Tak žiješ v našem středu slyš jasot náš a díkl V moderních ňader ledu buď požárem ten mžik ku vlasti, k Prahy pýše v Tvou oslavu i zdar, když všech se zvedá číše . .. Ne, Otče, nejsi stár! Po přednesu básně představil starosta dr. Ulrich oslavenci všecky přítomné hodnostya deputaci, s nimiž se všemi promluvil několik vlídných slov. Když pak odcházel z obchodni akademie, opět dívky na schodech kvítím po- stlaly mu cestu. Po společném obědě v Grand- hotelu provázen starostou drem. Ulrichem p. drem. V. Nováčkem, koncipistou zem. archivu, prohlédl si V. V. Tomek staré město, zastavil se před budovou »Boromea«, stojící na místě jeho rodného domku, vešel do biskupského semináře a navštivil sbírky historického musea ve starém paedagogiu. Večer měl univ. prof. dr. Jar. Goll v měst. divadle Klicperově přednášku životě a literární práci V. V. Tomka. Když To mek do divadla vešel, vše povstalo. Před před náškou přednesen byl smíšený sbor »Slavnostní zpěv« od Ant. Dvořáka. Prof. Goll ve přednášce své namnoze n základě rukopisných pamětí Tomkových poutavě nastínil obraz mládí jeho v Hradci Králové, po- čátky jeho záliby ve vypravování, jež vznikla čtením knih, půjčovaných z domu u Kučerů, v dějinách, zvláště některých jejich partiích vylíčil na základě vlastních vzpomínek svých podobu Hradce Králové, když Tomek v něm se narodil. Z Hradce Králové sledoval do po- drobností život Tomkův, vývoj jeho duševní veškeru velkou a obsažnou práci historickou, srovnávaje jej s Palackým a oceněním život- ního díla Tomkova »Dějepisu Prahy« konči přednášku svou. Přednáška prof. Golla, žáka pak kollegy Tomkova a bývalého studenta královéhradeckého, byla jak obsahem tak i před- nesem mistrná, byla nejlepším dosud vypsáním života Tomkova a oceněním jeho jako dějepisce. Po přednášce zapěn byl opět smíšený sbor o Dvořáka. V aule obchodní akademie i v divadle rozdáván byl spisek »V. V. Tomek«, sepsaný prof. drem. Rud. Urbánkem a vydaný nákladem městské rady. Po divadle strávil stařičký děje pisec náš v kruhu svých známých a ctitelů n kolik hodin v »Grandhotelu«. Druhého dne prohlédl si kostel sv. Duch nové město a obě musea a odpůldne vrátil se opět do Prahy. Ke slavnosti Tomkově došl četně pozdravných telegramů a dopisů od měst ských rad v Praze, v Polici, Chrudimi, Pardu- bicích, Jičíně a Náchoda, okr. zastupitelstva v Karlíně a Náchodě, české university, česko techníky, českého klubu lidových poslanců na radě říšské, správy musea českého, Umělecké besedy, společnosti přátel starožitností, ministra
#17 alto_textblock #17
dra. Rezka, zem. maršálka kn. Lobkovice, bi skupa kralohradeckého dra. Doubravy, Jana hr. Harracha, stav. rady J. Hlávky, dv. r. Ant Randy, bar. Holferta, dra. K. Mattuše, dra Zeithammra, dvor. r. dra. Eiselta, dra. Jos Kalouska, Svat. Čecha, dra. Ant. Pavlíčka, dra Zikm. Wintra a Al. Jiráska, dra. Č. Zibrta dra. Boh. Riegra, dra. H. Jirečka, škol. rady Lešetického a mnohé jiné od žáků Tomkových a jeho přátel a známých z Náchoda a Police
#18 alto_textblock #18
Po Vltavě z Českých Budějovic do Prahy.
#19 alto_textblock #19
Jednota povltavská v Českých Budějovicíeh měla šťastný nápad. Milliony mají býti oběto vány na splavnění naší skrz na skrz české řeky obrovskou prací má býti tento naš tok, liný nehybný na jednom, prudký ba dravý na dru hém místě upraven tak, aby nenesl pouzep vlasti české »střibropěnnou vodu«, nýbrž sku tečné stříbro a zlato. Aby se ale tak státi mohlo, zapotřebí pře devším poznati tuto řeku, nečerpati o ní pouze ze zeměpisu poznání, za to ale styděti se před každým plavcem vorů, jenž ví, co Vltava je co umí. Poznat Vltavu na celém jejím k plavb způsobilém toku, je účelem projíždky, kterou pod niká »Jednota povltavská« a jíž zúčastní se ne méně než 80 osob, po většině zástupců úřadův technických, přísedících obchodních komor, měst ských zastupitelstev, techniků, interessentů, po slanců, žurnalistů a soukromniků, které všechny shromáždil k exkursi tě živý zájem a jižse tam sešli, aby nabyli správného poznání této vodní dráhy, kterou nás obdařila příroda, zu- stavivší důmyslu lidskému, aby ji náležitě ve svůj prospěch upravil. Pojiždka koná se na dvou velkých lodech, které k tomu účelu podnikatelská firmaA Lanny v Praze zvlášť dala zbudovati a zříditi a jež »Povltavské jednotě« ku projíždce bez platně propůjčila. Lodi zbudoval známý a sna živý stavitel lodí pan Šilený v Týně nad Vlt.. mají střechu a dají se při dešti a větru po stranách zakrýti plachtami. Program jízdy je velmi zajímavý a bohatý, tak že, nehledě ani ke krajinářským krásám údolí vltavského, na třídenní jízdě dlouhé chvíle nikdo nepocít. Z Č. Budějovic vyjelo se dnes o 11. hod dopolední. Večer přistane loď v Týně n. Vlt. v tomto tak krásně položeném, dříve bohatém vitavskou plavbou bohatém, nyní ale tak zchudlém městě, v němž nalezají se všechny podminky hospodářského rozkvětu, které ale dosud marn očekávalo prince s kouzelným proutkem, aby ukázal, kde uložen bohatý zdroj blahobytu no vého. V Týně konati se bude večer valná hro mada »Povltavské jednoty«. Druhý den pojede se nejkrásnější parti vltavskou: z Týna na Orlik. Jistý Angličan — podivín jako všechny dět Albionu — měl podivný nápad, konati v lodičce zvlášť k tomu upravené projiždky po různých evropských řekách. Svěřil se též Vltavě a v konal plavbu na ní z Týna až do Prahy. A c napsal pak o této plavbě ve svém objemném díle? To, že byla nejkrásnější, nejpůvabnějš jeho plavbou. Krásnější, než plavba po Rýně z Mohuče do Koblence. Mnoho li pak našich lidí poznalo již Vltavu Obracíme se otázkou touto pouze nazty, ktel pluli již po Dunaji, po Volze a po Donu, po Rýně a po Sekváně. V Orliku se bude opět nocovati, načež pokračováno bude třetího dne ve plavbě až do Štěchovic. Tam očekávati bude účastníky pro jiždky parník « Pražské paroplavební společnosti«, jenž s výpravou přistane, po 8. hodině na pražském nábřeží, To je program zajímavého podniku, který, jak pevně doufáme, nezůstane pouze zábavným výletem, nýbrž bude míti blahé následky pro uskutečnění projektu, od něhož závisí bospodářský osud tak bohatých i tak půvabných a přece tak zehudlých nyní jižníeh Čech. Třeba uvážiti, že již v posledním desíti- letí osmnáctého století, v době Leopoldově, kdy působením vlivu francouzského, i u nás zmá- hala se podnikavost a tak zvaný »industrialis- mus«, bylo pomýšleno na to, upravíti Vltavu a Labe, ba vyskytl se pro tehdejší dobu smělý projekt spojiti Dunaj s Vltavou a s Labem, ovšem že světové události, jež následovaly. uskutečnění této myšlenky nepřipustily. U nás všechny věci zrají pomalu, jaký div, že trvalo to více než plných sto let, než poznovu vstala, regulace ta opravdu z hrobu. aby, jak pevně doufáme, do něho se více ne položila. Při tom budiž konstatováno zjevně, že bylo by chybou domnívati se, že k veliké vodní akci, jež provedena byla prozatím ovšem jen v parlamentě před dvěma lety, příčinu za- vdala zvláštní láska a péče vídeňské vládyo zájmy naší země. Nikoli. Velká vodní akce měla pozadí veskrze politické a nikdy by ne- byla provedena, kdyby nebyla ji přivodila česká politika. Velkolepý tento hospodář- ský čin — to uznati musí i největší nepřílel náš — zrodil se ze situace politické, jejímž strůjcem byla česká delegace a stojící zan český lid. Leč ponechme politiku stranou, pro- jíždka vilavská nebyla uspořádána z důvodů politických, které z pravidla hezkými nejsou, ona je plodem práce hospodářské a účelem jej je spojiti v nejkrásnější harmonii — užilečne a krásné.
#20 alto_textblock #20
Voličstvo o mandátu posl. Em. Hrubého. V Kolíně, 24. května. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) »Kartelová« afféra posl. Em. Hrubého je veřejnosti s dostatek známa a znám jest t
#21 alto_textblock #21
zdreující výsledek, jejž mělo pro něho druhé líčení o žalobě, již podal proti mladočeskému poslanci Jindř. Doležalovi pro urážku na cti. Jsou zajistě také ještě v čerstvé paměti důsledky, jež z příběhu tohoto vyvodilo jak vedení strany agrární, tak i voličstvo venkovských skupin ko- línské a jílovsko-říčanské, které jednak na říš ské radě, jednak na zemském sněmu doposud zastupuje. Posl. Hrubý nevyhověl však vyzvání strany a voličstva, mandátů svých se nevzdal, ba nedostavil se ani do veřejných schůzí, kam byl k ospravedlnění se pozván. Věc však neutuchla. A průběh schůze voličstva venkovské skupiny kolínské, která ko- nána byla k popudu předáků místní jednoty ře- pařské a hospodářsko-průmyslového spolku pp. Balátě a Sixty včera dopoledne za hojné účasti voličstva, vyzněl pro zmíněného poslance ještě nepříznivěji: projevem naprostě nedůvěry a důrazným vyzváním, by s veřejného kolbište bezodkladné odstoupil Jak se posl. Hrubý k tomuto rozhodnutí voličstva zachová, dlužno vyčkati. Jediné, co lze konstatovati, jest fakt, že se ani do včerejší schůze nedostavil. Došel od něho svolavatel pouze přípis tohoto znění »Slovutný pane! Byl jsem rozhodnut, že pojedu k Vám na schůzi, abych rozptýlil pode- zření proti mně šířené poukázáním na řeči, spísy a všechnu práci svoji, již dobru rolnictva jsem zasvětil. Ano, pravdou jest a pravdou zůstane že veškerá snaha má, celé poslání mě, jediný cíl můj bylo a jest, viděti rolnictvo šťastným. Prostředkem k tomu bylo mi zorganisovati lid a vštípiti mu lásku k vlastnímu stavu. A věru s hrdosti mohu prohlásiti, že na tomto poli vy- konal jsem více, než jednotlivec vykonati může. Při práci té zdraví jsem pozbyl. Ale vědomí, že se práce daří, zdvojovalo nadšení mé a já chtěl i poslední špetku zdraví snaze té véno- vati, když pojednou vystoupeno proti mně s po- dézřením. Pravda, měl jsem obhájee skvělého. Tím byly řečí, skutky, spisy mé i články. Ne- mohl jsem věřiti, že dle jiného, než práce vy- konané budu posuzován. Nemohl jsem tušíti, že jednání mě a konání nebude směrodatným při posuzování mne. Nyní vidím, že neděje se tak Jsem si však jist, že přijde doba, v níž právě ti, kdož volají »Ukřižuj!«, poznají, že konali jen to, co jest v povaze naší, totiž: znepříjem- ňovati chuť ku práci lidem, kteří dobru lidu věnovali vše: lásku, nadšení, práci a každý dech, vlévati bol a rozrušení do srdcí pro lid dýšících. A toho bolu a rozrušení dáno mi více, než snésti možno. Otřesené zdraví mé ubíjeno, zdraní ženy mé zničeno. A právě dnes, když chystal jsem se k Vám, srdeční vada má se stupňuje, záchvaty se opakují a žena leží uštvána stejně jako já. Proto nepřijdu asi. Můžete-li však říci slav- nému shromáždění, aby si vzpomnělo, jaké byly činy a práce má, již jsem rolnictvu zasvětil, řekněte mu, že rány mně zasazované bolí — než neochladí lásku moji k lidu rolnickému, pro něž stejně jako pro všecek český lid pracovati budu potud, pokud budu dýchati, řekněte, že Hrubý všeho jiného byl by schopen, jen ne prorady na lidu, z něhož vyšel, pro který pracuje jemuž všechno jeho vědomí a láska náleží. V úctě dokonalé jsem Vám oddaný Em. H ru bý.« * . . Po zahajovacích slovech p. Balátě, který akklamací zvolen předsedou, rolník p. D vořák ze Sán tlumočil nevoli a rozhořčení voličstva nad sklamáním, jehož se u posl. E. Hrubého dožilo. Soudně bylo dokázáno, že posl. Hrubý vzal úplatek 1000 zl, jidášských to třicet stří- brných, aby zradil své zásady a aby zradil rolnictvo — dle jedněch proto, by nepsal a ne- mluvil proti kartelům, dle p. ředitele Gollera z té příčiny, aby působil k tumu, by rolnické cukrovary se nestavěly. Nevím, jedi to či ono horší — praví řeč- ník, který poukazuje k tomu, že posl. Hrubý nedbaje ani vyloučení z klubu poslanců strany agrární, ani zbavení redaktorství »Obrany zemědělcův«, ani vyzvání ke složení obou man- dátů, ani dvojnásobné jasné výzvy Hospodářsko- průmyslové jednoty, poslancujo klidně dále, jako by se nechumelilo. A voličstvo skupiny kolinské, která je eminentně řepařským okre- sem, nejvíce se afféra Hrubého dotýká. K návrhu p. Sixty a k žádosti přílom ných předčitá řečník prohlášení, které v této věci uveřejnil svého času jak klub agrárníeh poslanců, tak i předsednictvo »Sdružení země- děleů«, jakož i referát o průběhu a výsledku ličení, konaného před přestupkovým soudem pražským o žalobě, již podal posl. Hrubý n poslance Doležala. Pan Švehla z Hostivaře činí jako zá- stupce ústředního vedení strany agrární tento projev: »Voličstvo má sice na jedné straně právo, povoliti a pověřiti hodnosti poslaneckou kohokoli, k němuž má důvěru, nemá však bohu- žel na druhé straně práva jej sesaditi a může jedině smýšlení své i nedůvěru veřejně dáti na jevo. Poslanci lze snad prominouti nedostatek třeba universitního vzdělání, ale úhonnost od- pustiti se mu nedá. Svou nepřítomností — patrně proto, že se bojí přijíti před veřejné shromáždění — odsoudil se posl. Hrubý sám. Řěčník líčí kroky, jež podnikl proti poslane Hrubému klub agrární, připomíná, že ani na jeho osobní vyzvání poslanec Hrubý do schůze, svo- lané pro volební skupinu říčansko-jilovskou, ne- přišel, za to však že 62 tamějších voličů ob- drželo současně dopisy, v nichž jim bylo raděno, by schůze se nezúčastnili, nevěřili lichým pomlu- vám atd. (Vzrušení.) Slibeno jim též, že bude v nejbližší době svolána schůze zvláštní, ke které poslanec Hrubý přijede, ale nestalo se tak. Mrav- nost všeobecná mezi voličstvem a lidem vůbe nesmí býti porušována těmi, jimiž má býti po-