Strana 6.

ŽENSKÝ LIST

16. číslo

vého zločinu, neboť udržuje prý známost s ja- kousi fabričkou a nedodržuje mládenectv (coelibat). Cvejn, který byl zavolán k biskupovi, pravil, že toto uidání je lživé a že lživost jeho do- káže. Ale biskup, jemuž bylo známo protiklerikální smýšlení kaplana, sesadil ho z úřadu kněžského pod záminkou, že udržuje známost s „fabričkou“. Známost s „fabričkou“, jak se titulují poctivé děl- nice tovární, stala se důvodem k tomu, že kněz nebyl uznán za hodna vykonávání svého úřadu. Známosti s kuchařkami mohou kněží mít, leckterý může mít ve světě rodinu, biskup to ví a mlčí. Ale „fabrička“! Co znamená u biskupa fabrička? Kněz je suspendován za to, že se povídá o jeho známosti s fabričkou. Případ tento není ještě vy- řízen. Kněze ujala se proti biskupovi obecní zastu- pitelstva a zaslala mu přípis. Biskup neodpověděl. Na naléhání obyvatelstva zůstal Cvejn ve Svoja- nově a biskupovi dopsala obecní zastupitelstva, že nesmí odtud odejít, dokud kněží udavači nebudou potrestáni. Sesazený kněz chodí nyní do tkalcov- ské továrny ve Svojanově a pracuje tam jako prostý dělník za 3 K denně. Lidu otvírají se oči, Vidí, jak kněz je úplně v rukou lidu nepřátelských biskupů. Který by chtěl býti při lidu, toho sesadí. Cvejn jako jiní buď zůstane knězem a pak podrobí se vůli biskupa a bude dělat, co mu páni poručí, nebo bude chtít zachovat si své přesvědčeni, pak ale musí se s církví rozejít. *Z ráje služebných. Velmi povedená služba je u pí. Marie Schichtové v Praze, v Betlemské ulici č. 12. Byt, který drží, má pronajatý studentům a sama se dvěma dcerami a služkou spí v kuchyni. Na stravu chodí ku zmíněné paní 40 studentů. Do- vedete si představit, jaká je to práce s mytím ná- dobí. Začne-li se hned po obědě, trvá to do večera. Jídla dostane služka málo, což se jí vynahradí na- dávkami. Žádné děvče tam nevydrží déle než 14 dní, protože kromě všeho tohohle musí ještě v noci prát. O osmé hodině je poslána do prádelny, která je ve sklepě, takže není tam příjemno ani ve dne, natož v noci. Poslední služebná utekla za tři dny. Milostivá a její dcerky provázely ji nadávkami až přes schody, že pobouřily celý dům. Knížku však jí zadržely, až prý vrátí 2 K, které dostala jako závdavek. Děvče, které teprve přišlo z venku, s pláčem si přišlo pro knížku a dvé koruny vrátilo. Kolikrát ještě budou se podobné případy opakovat! Ženy dělnice za své požadavky. V mostecké továrně na kovové zboží „Austria“j dožadovaly se po delší dobu dělnice tam zaměstnané, úpravy mzdových a pracovních poměrů. Když jim nebylo vyhověno, tak dne 28. března zastavily v počtu více jak 200 práci, a stávky súčastnily se ponejvíce t. zv. nakladačky plechu a cídičky. Podaly poža- davky za zrušení akordní mzdy a zavedení mzdy minimální za osmihodinnou dobu pracovní, a sice: pro nakladačky 2 K a pro cídičky K 1.60 denní mzdy. Na tyto podmínky prohlásila správa továrny, že nepřistoupí a že v připadě nenastoupení práce provede výluků asi 700 dělníků na nějaký čas. Stávka ukončena s neúspěchem přičiněním národ. dělnic. Volebni právo žen pro soudy živnostenské. Ve schůzi živnostenských přísedících, konané dne 10. února, žádáno, aby ženám přiznáno bylo právo volební pro tyto soudy Krise v prádelnickém průmyslu. Firma Joss Löwenstein, která v Klatovech nedávno vystavěla továrnu na výrobu prádla, propustila 150 dělnica

v ostatních filiálkách i hlavním závodě na Letné omezila výrobu. Na omezení výroby, má vliv ny- nější velká hospodářská krise v Americe, která znemožňuje vývoz. Tato hospodářská krise má vliv na hospodářské poměry dělnic. *Jak jsou děvčata zatahována do vykřičených domů. Dne 27. března t. r. odpoledne sešla se služka Alžběta Litochová na náměstí v Moravské Ostravě se svojí kamarádkou Bašákovou. A ježto byla právě bez místa, dotazovala se jí po nějakém. Nahodilými svědkyněmi této rozmluvy byly dvě opodál stojící ženské Kateřina Krečmarová, kuchařka ve vykřičeném domě čili nevěstinci Valečkově v Pří- vozu, a pradlena Anna Typovská, která kromě praní prádla zabývala se také pod rukou obstará- váním služeb. Krečmarová potřebovala pro obchod svého pána novou „silu“ a to bylo právě předmě- tem rozmluvy Krečmarové s Typovskou. Příležitost byla tudíž vítána. Přistoupily k Litochové a nabídly se, že jí službu opatří a sice místo sklepnice v jed- nom hostinci v Přívozu. A vyzvaly ji, aby jich ná- sledovala, že ji do onoho hostince dovedou a že může službu nastoupiti třeba ihned. Litochová, po- vděčná této šťastné náhodě, uposlechla a šla. Netu- šila nic zlého, ani když ženy objednaly kočár, kterým ji dopravily do onoho „hostince“. Jen dům, který se svým zevnějškem a vnitřním zařízením podobal všemu, jen ne hostinci, byl ji nápadným. Ještě vět- šího překvapení dostalo se Litochové, když jí Krečma- rová vykázala jako ložnici velmi podezřelý poko- jíček a předložila jí čisté prádlo. Teprve nyní uvě- domila si Litochová, že se nenachází v hostinci, nýbrž — v nevěstinci. Chtěla proto odejít, ale bylo jí v tom Krečmarovou bráněno. Setrvala do rána a ráno, předstírajíc, že musí do města vyříditi některé nutné soukromé záležitosti, chtěla utéci. Avšak Krečmarová, která uhodla úmysl Litochové, nechtěla dovolit, a svolila teprve, když jí Litochová dala v zástavu svůj prsten. Litochová se do onoho „ho- stince“ již nevrátila, nýbrž šla přímo k četnictvu, kde na Krečmarovou a Typovskou učinila trestní oznámení. — Dne 8. dubna zatčena byla v Brně jistá nebezpečná kuplířka z Vídně, která dopravo- vala do veřejných domů brněnských zejména děv- čata z Čech, nemohoucí najíti ve Vídni službu. Ku- pliřka přijela s dívkami z Vídně; z opatrnosti však slezla již v Heršpicích z vlaku a chtěla dostati se do Brna pěšky. Vzbudila však pozornost a byla po- znána a zatčena. Dívky dopraveny budou postrkem do svých domovských obcí, kuplířka dodána byla zemskému soudu. Naverbované zemědělské dělnietvo z Haliče do Čech. Z Krakova dochází zpráva, že velko- statkáři čeští naverbovali osm set zemědělských dělníků do Čech, to proto, aby mzdy dělnictva českého co možná nejvíce stlačili. Zemský ráj to napohled! Kapitalisté proti dělnictvu. Podnikatelé dostali strach z půl milionu organisovaných dělníků v Ra- kousku a proto všemi možnými i nemožnými pro- středky používají, aby organisační pokrok zdrželi a zničili. Záplavou petic útečí na ministerstvoa parlament. Žádají na vládě vydání zákona stávko- vého. V tomto svém počínání volají vládu, soudy, policii a četnictvo na pomoc, aby se ujali ubohých podnikatelů a aby učiněna byla přítrž snažení děl- nictva po větším kousku chleba. Moderní odborová sdružení v Rakousku ustavila se dle vzoru organisace v cizině, aby s organisovaným podnikatelstvem raditi se mohla o lepších pracov-