#1
alto_textblock
#1
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 303 ze dne 2. listo padu 1907.
#2
alto_textblock
#2
Sportovní věsinik.
#3
alto_textblock
#3
Athletika a sportovní hry.
** Slavia v. M. A. C. Zápas minul klidně, ne-
boť obecenstvo splnilo naše očekávání, přijavši hosty
s ledovým klidem. V drubé potovici uvítalo bouřlivým
potleskem Slavii. Poněvadž Češi neukázali do tohoto
okamžiku pozoruhodných výkonů, jichž by potlesk
mohl býti odměnou, sotva chybíme, považujíce jej za
jemnou demonstraci proti hostům. Těmto musíme
býti vděčni, že se tentokrát nepřizdobili českými
barvami; uspořili nám tím trapnou chvilku. Slavia
hrála tentokráte hru lepší v obraně než v útoku.
V tomto Malý na křidle nebyl mnoho platen; omlu-
vou mu ovšem jest, že není rozeným křídlem. Josei
Benda přes upřímnou snahu zůstáva přiliš pomalým
příliš mnoho aribbluje a pozdě z pravidla podává. Ne-
byla to včera v útoku Slavie hra, které bychoms
přáli a kterou od prvé kontinentální třídy musíme
žádati. Kotouč má mrtvý bod své krásné karriéry
V obraně se znamenitě uvedl Hejda a neočekávaně
dobře brál Krumer.
Ceikově nutno útoku Slavie vytknouti, že hráči
se podle footballového rčení »neukazují« svým a celé
mužstvo bez výjimky chybuje tím, že nedrží místa.
Za takových okolností ovšem není divu, že hra
není urovnaná. U hostí vynikla obrana, která
byla více zaměstnána; brankář její hrál nejen vý-
borně, nýbrž i s neuvěřitelným štěstím, při čemž na
vrub tohoto neklademe rány, které forward Slavie
s pěknou důsledností nastřílel do tyčí. Uherská zá-
loha vydatně podporovala obranu, ale dovedlav
případě potřeby zdůrazniti i akce útočné. Celé muž-
stvo M. A. C. má znamenitou hru hlavou, která při
velkých jeho postavách jest velmi účinným pro-
středkem obranným i útočným. V 41. min. druhé
půle opustil jeden z hostí hřiště, jak trainer M. A.
C. p. Gillemot ujišťoval, byv vyloučen kapitánem pro
tvrdou hru. Což jest tak brutovsky krásný čin, že
až vyzývá pochybovačnost.
** Z A. C. Sparty. Zítra nastoupí proti A. C
Spartě Ia Wiener Sportklub, který náleží mezi přední
kluby vídeňské. Vstupné stanoveno minimální, aby
bylo nejštršímu obecenstvu umožněno zápas navští
viti. Před tím Vršovice v. A. C. S. Ib.
#4
alto_textblock
#4
šem kdož pěstují spor
#5
alto_textblock
#5
doporučujeme
#6
alto_textblock
#6
Kalendář Národních Listů
#7
alto_textblock
#7
na rok 1908,
#8
alto_textblock
#8
jenž obsahuje v části kalendářní
rady a pokyny ze všech oborů sportu
v každém měsíci a zajímavé poje-
dnání o sportu.
Cena K 1.60, pro abonenty „Národ.
Listů“ 1 K a poštovné.
Dostati lze ve všech knihkupectvích.
#9
alto_textblock
#9
1314
#10
alto_textblock
#10
Dary a příspěvky.
#11
alto_textblock
#11
Složeno u pokladny „Národních Listů-
#12
alto_textblock
#12
Ústřední Matici školské.
#13
alto_textblock
#13
Paříž. Pan J. Stožický . . . . . . . K
Drážďany. Svatováclavský dar zasílají: tě-
locvičná jednota »Fügner« 10 K, pp. J.
Janeček, J. Procházka a Z. Bělohlávek
po K 1.20, úhrnem
Čerčany. Při večirku na rozloučenou s inž.
p. Fr. Burešem, stav. komisařem c. k.
státních drah, vybráno.
Vöcklabruck. Nejmenovaný zasílá pravidelný
mesiční příspěvek . . . . .
.
Opočno. Při večírku na rozloučenou s vrch.
ofictálem p. Ant. Špalkem vybráno .
Bechyně. K uctění památky zesnulého p. Fr.
Špirka, prokuristy v. v. Vídeňské poji-
šťovací společnosti, místo věnce věnuje
p. Jos. Satra s chotí
. .
Jaroměř. K uctění památky veleváženéhoa
vzácného příznivce a přítele svého pana
dra. Em. Engla věnuje sl. Josefa Durdí-
kova, učitelka . . . . . . . . .
Praha Pan Ant. Sochůrek, restaurateur, vě-
nuje místo věnce na rakev zesnulého p.
MUDra. Em. Engla . . ..
. .
— Pap JUDr. Čeněk Fenci, advokát, zasílá
z restní věci p. Jana Kučery v Troji proti
pp. Řudolfu Kominíkovi a Otakaru Šilovi
v Lihni, poslednějšími složený obnos
Žďár na Moravě. Pan Ph. Mg. Theod. Chle-
borád, lékárník, zasílá obnos, vybraný
přáteli zesnulého berního kontrolora p.
J. Kacetla, k uctění památky téhož místo
věnce . . . . . .
Praha. Učitelský sbor obecné a měšťanské
školy dívčí na Hrádku . .
— Pan JUDr. Karel Wiesenberger, advokát,
zasílá jménem pp. manželů Řezníčkových
v trestní věci p. Karla Fidrmuce tímto
složenou dobrovolnou pokutu . . . .
Hlinsko. »Vlasta«, spolek paní a dívek v Hlin-
sku zasílá za omluvenky místo posílání
navštívenek sbírku, k níž kromě spolku
přispěli pp. Karel Adámek, Bohumil
Adámek, Břetislav Adámek, JUDr. K. V.
Adámek, L. Abeles, S. Abeles, Josef
Akrman, Z. Aufrecht, V. Báča, L. Bauer,
Jan Belada, Al. Bodský, pí. Böhmová
Amalie, pp. Jan Bouška, Buchwald, Jar.
Breník, J. Brosche, V. Brügel, sl. Cvetle-
rova Marie, pp. Jos. Černík, Ant. Čer-
venka, JUDr. Jar. Červenka, K. Červenka,
Č. Česák, M. Donát, V. Dopita, Jan Drů-
bek, Jindř. Dřevikovský, Fr. Dřevikov-
ský, Karel Dřevikovský, Jos. Effenberger,
Ekhardt, Fr. Fiala st., Fr. Fiala ml., Jan
Fíala, Fr. Fiedler, V. Fiedler, V. Fledler
ml., G. Fiering, Zd. Gráf, Jos. Hanus,
Jos. Hess, Fr. Hlaváč, Tomáš Hlinák,
Fr. Horák, Jos. Hromádko, Ant. Hruša,
Ant. Chalupa, K. Chocholka, K. Churain,
Jar. Jankovec, sl. P. Jaškova, pp. Josei
Jelínek, R. Jelínek, sl. Al. Jeníkova, pp.
#14
alto_textblock
#14
20.—
#15
alto_textblock
#15
1360
#16
alto_textblock
#16
8.—
#17
alto_textblock
#17
1.—
#18
alto_textblock
#18
18.—
#19
alto_textblock
#19
10--
#20
alto_textblock
#20
20.—
#21
alto_textblock
#21
10.-
#22
alto_textblock
#22
40.-
#23
alto_textblock
#23
32.—
#24
alto_textblock
#24
6.—
#25
alto_textblock
#25
10.—
#26
alto_textblock
#26
dr. Č. Ježdík, Ant. Jirounek, K. Jirounek,
Ferd. Jüttner, A. Kamaryt, P. J. Kavan,
sl. M. Kejřova, pp. Kinzbruner, Antonín
Klinecký, M. Kohn, Em. Komínek, A.
Kozel, Fr. J. Kozel, H. Kozel, Aleš Krejčí,
Ant. Krejsa, L. Kružík, K. Kuchynka, Jos.
Lašek. sl. Látova, pp. Aib. Lederer,
Löwit, B. Mach, JUDr. Ant. Malinský,
pí. Johana Manychová, pp. P. V. Marek,
V. Marván, Ad. Mašek, pí. Klára Med-
ková, pp. V. Medek, O. Mohelský, Jan
Moravec, Jan Moučka, Jos. Nebuda, dr.
K. Nejedlik, Ninger, sl. Paulusova Marie,
pp. Jos. Paulousek, Pilař Josef, Pilař Jos.
ml., Pražan Fr., Pražan ml., Procházka
Jindř. st., Procházka Jindř. ml., pí. Marie
Procházková, sl. Olga Procházkova, pp-
Al. J. Prokop, Ant. Prokop, Fr. Prokop,
Fr. Prokop ml., Jos. Prokop, Sebald Pro-
kop, L. Reichmann, Fr. Richter, Roubí-
ček, Rousek, Jos. Roušavý, Jos. Rozsypal,
Jindř. Rozvoda, Rudolf, Jos. Rybenský,
B. Řebíček, V. Sahula, A. Salfický, dr.
K. Sekera, R. Sequens, Jindř. Severin, R.
Schulhof, dr. Jos. Singer, Fr. L. Skála,
Jan Sládek, Ant. Sokol, Fr. Sokol, Jan
Sokol, Al. Sokolovský, K. Srdínko, K.
Stružinský, K. Suchý, Fr. Süss, Jos. Svo-
boda, J. V. Svoboda, A. Šafář, Ed. Šart,
Jos. Smáhel, Václav Šolta, MgPh. Eduard
Špička, Č. Švadlenka, sl. Ant. Švagrova,
pí. Alžb. Taláckova, pí. Joh. Taussigová,
pp. L. Taussig, R. Taussig, Otto Taus sig,
V. Tláskal, Jan Tlustý, Jos. Tlustý, pí.
Anna Tlustá, sl. H. Trojanova, pp. Trojan,
K. Tůma, Jar. Vačkář, Jos. Vagner, Bern.
Vavřín, Rob. Veber, Edm. Veleminský,
Jindř. Veselovský, Jul. Wiesner, P. Ant.
Vobejda, Emil Voda, V. Voda, Al. Voldán,
E. Zahradníček, Jan Zavřel, J. Zdražil,
Al. Zimmer, L. Zinner, Rudolf Zlevor.
Fr. Zmek, Jos. Zrůst, Jos. Žejdlík, Josef
Žemlička st., Jos. Žemlička ml., celkem
Szebrenica. Čechové szebreničtí zasílají dar
svatováclavský
Černovice v Bukovině. Česká beseda
#27
alto_textblock
#27
Úhrnem . . . K 488.60
K tomu z č. 296. odp. z 26. října 1907 K 631.173.71
#28
alto_textblock
#28
Národni jednotě pošumavské.
Vysočany. Hosté v restauraci »U České lípy«
věnují místo věnce na rakev zesnulého
p. Vojt. Kosáka . . . . . . . . K
Paříž. Pan J. Stožický . . . . . . . .
Praha. Poštovní úřadníci c. k. telefonní cen-
trály . . . . . .
.
— Učitelský sbor obecné a měšťanské školy
dívčí
. . . . . .
#29
alto_textblock
#29
Úhrnem . . K 70.—
K tomu z č. 296. odp. z 26. října 1907 K 15.420 05
V celku odevzdáno K 15.49 0.0
Národní jednotě severočeske
Paříž. Pan J. Stožický
. K
Vysočany. Hosté v restauraci »U České lípy«
#30
alto_textblock
#30
V celku odevzdáno K 631.662.31
#31
alto_textblock
#31
220.—
65.—
15.—
#32
alto_textblock
#32
25.—
10.-
30.-
5.—
#33
alto_textblock
#33
10
#37
alto_textblock
#37
úspěších, ale paní de la Mothe byla by mohla říci, že
zásady, jež vedly jej po celý život, uměl obětovati touze
zcela jině . .
Počal rozhovor o tom i onom, avšak ze zdvořilosti
ponechána byla paní Mixonové péče, by řídila konversaci
a ona uvedla ji na pole divadelní.
Druzí dva jen roztržitě jí přisvědčovali. Zúčastnili
se hovoru leda jen jednoslabičně.
Na konec paní Mixonová povstala, pravíc, že jde
vyhledati něco, co jistě prý musí zajímati pana Porteousa
staré programy divadla Durry Lane, kteréž sáhaly neméně
nežli do roku 1852.
A dodala také upřímně hned, že nalezají se na dně
vaku jednoho i prosila tudíž, aby ji omluvil na několik
okamžiků.
Sir Porteous odtušil, že bude nesmírně potěšen, uvi-
dí-li dokumenty ty.
Stará paní opustila tudíž komnatu, zavřevši dvéře
její za sebou.
Sotva že odešla, Jack Porteous přistoupil k mladé
vdově a vzav ji za ruku, políbil jí vášnivé na ústa.
»Marie!« zvolal jen rozrušen.
A nedovedl říci nad to ani slova.
Ponořena zpola v pohovku svou, paní de la Mothe
hleděla na něj očima, jež hořely dychtivostí.
Chladná maska byla se svezla s obličeje jejího,
chladného jindy jako mramor a v tomto okamžiku bylo
lze pochopiti, proč mnozí dovedli ji zváti nejkrásnější
ženou světa.
Šeptala:
»Jacku ! Zbožňovaný Jacku můj!«
#38
alto_textblock
#38
Ticho salonu rušeno bylo pouze praskotem ohně
v krbu a tikáním hodin, postavených na něm. Náhle se
dvéře otevřely a hezounká panská vkročila do vnitř, ne-
souc čaj.
Tu teprve vdova pohnula se a opustivši pohovku,
přistoupila k oknu, do jehož tabulí bil neustále ledový
deštík.
Bylo smutné odpoledne listopadové a těžká žlutá
mlha zahalovala všechny předměty, jakoby se byly nořily
v dusnou parní lázeň.
V bledém světle svítilen splývaly téměř v jedno
rýhy kolejí a řada holých, zakrslých stromů.
Každá věc zdála se býti zrosena, jakoby se byla no-
řila v potoky slz.
Paní de la Mothe obrátila se zády k melancholickému
divadlu tomu a podívala se radostně k malému stolku
s čajem. Připadalo jí to, jakoby pohled obrátil se od
pustého mrtvého pole k zahradě kvetoucí, úsměvné.
»Zavřete žaluzie a spusťte záclony, Lucie,« pravila,
přistoupivši ke krbu a usadivši se na nízké a měkké po-
hovce.
Panská zavřela žaluzie i spustila záclony a zahra-
dila tak cestu posledním matným paprskům světla pod-
zimního a čekala další rozkazy.
Mladá paní prohodila jakoby roztržitě:
»Ach, rcete paní Mixonové, že čaj je hotov.
Několik okamžiků na to objevila se paní lřixonová.
Byla to dáma as padesátiletá, vysoké, hranaté postavy,
přísné, skorem imponující tváře: pravé to zosobnění dů-
stojnosti, etihodnosti. Guvernantka v pravém slova smyslu,
placená se zřetelem na svůj imponující zjev a na svoji
přísnost.
„Černý automobil.-