#1
alto_textblock
#1
1908
#2
alto_textblock
#2
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Pošton:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
#3
alto_textblock
#3
NARUDN
#4
alto_textblock
#4
V Praze, ve čtvrtek dne 16. července.
#6
alto_textblock
#6
K číslu 194.
čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4r
#7
alto_textblock
#7
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
#8
alto_textblock
#8
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
#9
alto_textblock
#9
Zkoušky na škole Komenského ve Vídni.
Z Vídně, 16. července. Všeobecný jest do-
jem, že vláda pomohla obecní radě vídeňské v
záležitosti školy »Komenského« vybřednouti
z kaluže bahna, kam se dostala svým usnese-
ním, že podá jak říšskému, tak správnímu
soudu stížnost proti ministerstvu vyučování pro
známý jeho výnos ze dne 24. června t. r., kte
rým se učitelům školy břeclavské povoluje zkou-
šeti žactvo školy Komenského ve Vídni místo v
Břeclavi. Myslíme, že nemineme se pravdou, po-
víme-li, že ministr dr. Gessmann platně k tomu
přispěl, aby své přátele na radnici, kteří troubí
na roh K. H. Wolfa, ušetřil nové ostudy.
»N. F. Pr.« dovozuje dnes ve zvláštní
stati, že obecní rada vídeňská byla by u říš-
ského soudu pochodila ještě hůře nežli u správ-
ního soudu.
»Arbeiterztg.« tropí si z konšelů vídeň-
ských nekonečný posměch: »blamáž, ústup,
jejž podnikla městská rada vídeňská, jsou prostě
hrozné. Páni postavili se do oposice, protože
ministr nařídil, aby u zkoušek byl zástupce
okresní školní rady. Teď jsou úplně spokojeni,
protože ministr prohlásil, že zástupce jejich tam
býti nemusí. Nesmí býti zapomínáno, že okresní
školní rada křesťansko-sociální sama žádala to,
pro co se křesťansko-sociální městská rada
rozčilila, že tedy předseda okresní školní
rady napřed domáhal se toho, aby ke
zkouskám povolán byl zástupce obce a domá-
hal se toho jako práva obce, nyní pak vše to
vyličuje se jako porušení práva obce. Že tedy
nový výnos ministra Marcheta (kterým se zru-
šuje funkce zástupce okresní školní rady vídeň-
ské) byl pánům na vídeňské radnici vřele vítán,
aby je sprostil provedení ukvapeného usnesení,
podati stížnost — jest samozřejmo; byl jim tak
velevítaným, že skoro se domníváme, že pánové
na radnici sami výnos ten způsobili.« (Dle toho
byly by bezpodstatny zprávy některých listů, že
výnos ten je předzvěstí úplného zrušení před-
pisu o zkoušení žactva školy Komenského ni
koli v Břeclavi, nýbrž ve Vídni. — Red.)
Viditelný důkaz zdaru postátňovací akce.
Z Vídně, 16. července. Viceguvernér Ústavu
pro úvěr pozemkový, ryt. Taussig, odjel včera
k několikanedělnímu pobytu do Chýžice, když
byly správní rady společnosti státní dráhy,
dráhy severozápadní a jihoseveroněmecké spo-
jovací dráhy schválily ujednání s vládou o po-
státnění a když se byly usnesly svolati valnou
#10
alto_textblock
#10
hromadu akcionářů na některý den měsíce října.
Jest to viditelný důkaz, že postátňovací akce
pokud jde o vládu a správu postátněných drah
jest skoncována úplně a že slovo poslední má
nyní parlament.
#11
alto_textblock
#11
Agitační pomůcka německo-radikálního
poslance.
Z Vídně, 15. července. »Arbeiterzeitunge
telegrafuje se z Aše, že za poslední tamější ná-
vštěvy posl. Eduarda Stranského došel ho te-
legram dvorního rady v ministerstvu vyučování
Rappela, takto znějící: »Zřízeni gymnasia povo-
leno, Intimace následují. Rappel.« K tomu při-
čiuje »Arbztg.« tyto poznámky: »Myslívá se
že zřízení gymnasia jest záležitostí administra-
tivní, která se poslancům neoznamuje. Co tedy
říci, když úřadník z ministerstva vyučování ra-
portuje o takových věcech ve vší formě posl.
Eduardu Stranskému? A proč musil telegrafo-
vati právě do Aše? Čí snad si tam pan Stran-
sky telegram ten objednal? Jak by jinak
úřadník ten věděl, že p. Stransky, který má
býti ještě ve Vídni, byl v pondělí v Aši ?A
jakým řízením se děje, že úřadnik ministerstva
vyučování ukájí agitační potřeby p. Stranského?
Neboť pan Stransky potřeboval telegramu toho
pouze k tomu, aby demonstroval svým voličům,
jak ohromného úspěchu dosáhl. Ovšem nemohl
úřadník ten předpokládati, že pan šl. Eduard
Stransky bude tak beztaktním, by telegram uve-
řejnil a tak na pranýř postavil ochotného
úřadníka.«
#12
alto_textblock
#12
O zahraniční politice poslanců polských.
Z Vídně, 16. července. V kole polském
konala se v poslední době zajímavá debata
o zahraniční politice polské delegace. Rozprava
ta je zajímava právě ve chvíli nynější — vzhle-
dem na přípravný slovanský sjezd pražský.
Poslanci dr. Glabinski, kníže Lubomirski i jíní
vyzývali poslance polské, kteří budou zvoleni
do delegaci, by se tam ujali polských dělníků
v Prusku, protože šikanování se množí každý
den a není slechu o tom, že by rakouské kon-
suláty byly rázně zakročily. Posl. P. Stoja-
lowski žádal, aby členové polské delegace
vzhledem na nový směr politiky pruské vyslo-
vili se proti setrvání Rakouska ve spolku s ně-
meckou říší. Posl. dr. Kozlowski vyslovil názor,
že nynější politická situace otevírá i Rakousku
nové obzory. Postavení Anglie umožňuje Ra-
kousku dosažení nových výhod, zejména vyma-
nění se z dosavadní jeho odvislosti na říši ně-
mecké. Pro Poláky není příčiny, by měnili
#13
alto_textblock
#13
svoji politiku, jež dána jest zásadou: »Vždy
s Rakouskem, nikdy proti němu.«
#14
alto_textblock
#14
Telegrafické zprávy.
#15
alto_textblock
#15
Z úřadního věstníku.
#16
alto_textblock
#16
Z Vídně, 16. července. (K. k.) »Wiener Ztg.« uve-
řejňuje nařízení ministerstva kultu a vyučování v do-
hodě s ministerstvem vnitra z 21. června 1908o
zavedení theoretické státní zkoušky v kurse pro po-
jišťovací techniku na c. k. německé vysoké škole
technické v Praze; dále nařízení ministerstva kultu
a vyučování v dohodě s ministerstvem orby ze 27.
června 1908 o zavedení theoretických státních zkoušek
pro zemědělské oddělení na české vysoké škole tech-
nické v Praze.
#17
alto_textblock
#17
Poradní sbor ministerstva obchodn.
Z Vídně, 16. července. (K. k.) »Wiener Ztg.«
oznamuje: Poradní sbor ministerstva obchodu pro
zvelebování živností bude nyní přidělen ministerstvu
veřejných prací a skládá se ze zástupců ústavu pro
zvelebování živností a ze členů jmenovaných mini-
sterstvem práce. Do první kategorie náležejí mimo
jiné: dr. František Carus, vládní rada, první ta-
jemník obchodní a živnostenské komory v Liberci
(ústav pro zvelebování živností liberecké obchodnía
živnostenské komory); dr. Václav Schuster, člen
kuratoria a ředitel technologického musea v Praze
(technologické museum obchodní a žionostenské ko-
mory pražské).
Do druhé kategorie byli jmenováni: František
Pitrle, ředitel první tržnice kožešníků v Praze,
Antonín Kalina, říšský poslanec, tajemník okres-
ního zastupitelstva v Blatné, František Krato-
chvíl, říšský a zemský poslanec v Žižkově, Josef
Dürich, říšský poslanec, majitel realit v Klášteře
n. Jizerou, Karel Adámek, přísedící zemského vý-
boru, člen panské sněmovny v Praze, Ladisl. Čech
říšský poslanec, obchodník v Praze, Gustav Haber
mann, říšský poslanec, redaktor v Plzni.
#18
alto_textblock
#18
Boje v Persii.
#19
alto_textblock
#19
Z Tavrizu, 15. července. (K. k.) Od 11. hodiny
dnešního dopoledne oblehá Rakim Khan s jízdou
městskou čtvrt Umirahis, kde se opevnili revoluci-
onáři. Dělostřelectvo střílí na domy. Ženy a děti byly
dopraveny do městské čtvrti Daračí.
Z Urmie, 15. července. (K. k) P. t. a. sděluje:
Brigádní generál Izzen paša přibyl dne 10. čer-
vence se čtyřmi begy a 80 jezdci kmene Mamašů do
Urmie a nezpraviv o ničem úřady, ubytoval se v oby-
dlí Takbira paše. Teprve na neustálé rázné vyzývání
Mochtešama es Saltaneha, aby se vzdálil
z Urmie, propustil konečně včera Izzen paša svůj
#20
alto_textblock
#20
průvod.
#21
alto_textblock
#21
Anulický premier Asquith.
Z Londýna. (Pův. zpráva „Nár. Listů“.) Mini-
sterský předseda Asquith, jak z posavadní činnosti
jeho zjevno, soustřeďuje v sobě puritánské cnosti:
úplnou počestnost, snahu, sloužiti povždy spravedl-
nosti a pravdě, upřímné nadšení pro všechny ušlech-
tilé cíle, skoro aristokratické pohrdání veřejným mi-
něním a provádí také přísné zásady puritánské mo-
rálky v řešení otázek denního života. Nutno však
doznati, že se u pana Asquitha jeví také stinné strán-
#22
alto_textblock
#22
FEUILLETON.
#23
alto_textblock
#23
Jak si Herbert Spencer objednal
náhrobek.
#24
alto_textblock
#24
V esavi, kterou nadepsal „Stmívání“, natpsal
filosof Herbert Spencer: „Strach před smrtí, jaky
lidé většinou pociťují, jest zcela neoprávněný.“ Tvrdi
také, že v posledních stadiích vědomí dostavuje se
u člověka ne nepříjemný pocit klidu.
Že se Herbert Spencer smrti nebál, píše Julius
Gabe v „Daily Chronicle“, o tom nemůže býti po-
chybnosti. Dokazují to posud neuveřejněné jeho do-
pisy a poznámky, v nichž vykládá své plány pr
případ smrti s puntičkářskou pedanterií a místy do-
konce s kousavým humorem, jako by šlo o projekto
vanou cestu kolem světa.
Podnikatelé staveb na highgatském hřbitově dal
k disposici Spencerovy dopisy a z nich vysvítá, že
vyjednávání o náhrobek počalo dne 8. září 1899, tedy
čtyři léta a tři měsíce před smrtí Spencerovou. K prv-
nímu dopisu přiložil skizzu sarkofagu, který hodlá
dát zbudovati pro své tělesné pozůstatky a táže se,
co by asi stálo provedení. Pokládá za vhodné sděliti
firmě, že se stejnou poptávkou se obrátil také na
jiné. Čtyři dny na to potvrdil přijetí rozpočtu a dne
14. září učinil objednávku následujícím, na stroji
psaným a vlastnoručně podepsaným listem
Velectění pánové! Za podmínek, obsažených
v tomto listě, prohlašují, že jsem srozuměn s cenou,
jakou požadujete za provedení žulového sarkofagu,
jejž hodlám dát zbudovati na místě hrobu 33.292
#25
alto_textblock
#25
na hřbitově highgatském, které jsem zakoupil. Žá-
dáte 74 libry šterlinků i s politurou hořejší plochy
a provedením žlábku na okraji. Materiál má býti
šedá aberdeenská žula a všechny viditelné plochy
musejí býti pěkně vyhlazeny. Tvar a rozměry sarko-
fagu jsou na zaslaných nákresech přesně udány,
jen vnitřní dutina, do níž přijde rakev, má na místo
uvedených rozměrů býti 20 stop dlouhá, 12 stop ši-
roká a 12 stop hluboká, tedy poněkud menší, než
v plánu navrženo. Přesvědčím se sám, že vše bude
provedeno, jak si přeji. Žádám proto, abyste mi před-
ložili své pracovní plány, jakmile je budete míti ho-
tovy. Samo sebou se rozumí, že prostřední kus musí
býti ze solidního balvanu, že nesmí býti spojován
a že tedy sarkofag bude sestávati ze tří jednotných
kusů: podkladu, prostředního kusu a poklopu. Aby
se uvarovalo nedorozumění, opakuji, že všechny
čtyři stěny sarkofagu musejí býti o 24 palce prohlou-
beny a lemovány vrchní lištou, uzavírající se stěnou
úhel 45 stupňů. Herbert Spencer.
Sarkofag byl přesně dle těchto údajů a za do-
zoru Spencerova proveden, na hřbitově highgatském
přijat v uschování a po smrti filosofa postaven. Na-
lézá se na jižním svahu nedaleko hrobů jeho dobrých
přátel, spisovatelky známé pod pseudonymem George
Eliot a jejího manžela G. H. Lewesa, obklopen pyš-
nými, nevkusnými náhrobky, mezi nimiž se vyjímá
jednoduše a vznešeně.
#26
alto_textblock
#26
= Vzpoura opic. Německý dopravní parník
„Braunfels“, jenž nedávno připlul z Kalkuty do
Brooklyna, měl na palubě velký náklad zvířat, 5 ty-
grů, 8 levhardů, 2 tapíry, 12 beden hadů a neméně
než 600 opic, jež byly adresovány známému novo-
vorskému obchodníku se zvířaty Williamu Bartelsovi
#27
alto_textblock
#27
a měly býtí dále dodány americkým zvěřincům a cir-
kům. Klece, v nichž byly opice převáženy, stályv
mezipalubí a byly uzavřeny jen závorou. Zdá se, že
krotká lodní opice „Alžběta“, která již vykonala mno-
hou plavbu na palubě parníku, ze sympatie ke svým
uvězněným druhům v noci otevřela závoru velké
klece. O 2. houině noční nastal náhle na palubě di-
voký hluk, v hustých řadách vyhrnuly se opice po
celé lodi, lezly po stěžních, rozvazovaly lana, há-
zely lodními svítilnami po palubě a zkrátka utrhly
a ukroutily, co se dalo. Všechny pokusy, zmocniti se
uprchlíků, byly marny, pronásledovatelé byli zasy-
páni krupobitím improvisovaných střel, singhalesské
mužstvo stalo se pověrčivým a když několik tuctů
čtyřrukých vzbouřenců neočekávaně vniklo pod pa-
lubu a počalo hrozně řáditi v kajutách, dostoupilo.
zděšení hnědých námořníků vrcholu. Po dva dny
byly opice neobmezenými pány lodi; trůnily nahoře
v lanoví a jen na noc slezly dolů, schoulily se ke
komínu, kde bylo tepleji a spaly. Mužstvo sotva se
odvážilo vyjíti na palubu, neboť opice házely po ka-
ždém, kdo se objevil, různými předměty a službu
konající důstojník na velitelském můstku zažil trpké
hodiny. Konečně připadí kapitán na šťastnou my-
šlenku. Dal postaviti ke stěžní velké měděné kotle se
slazeným horkým rumem a lahodná vůně přivábila
opice, které zatím vyhladověly, brzy dolů; počaly
ochutnávati rum a poněvadž alkohol nemohly snésti,
byly všechny za čtvrt hodiny unaveny, ospalé, apati-
cké, zkrátka opilé. Co nemohlo svésti veškeré muž-
stvo, podařilo se nyní bez obtíží, malí vzbouřenci
byli zajati a dopraveni nazpět do klece. Jen několik
opic, jež při honbě prvního dne na stěžních ztratily
rovneváhu a spadly přes palubu, zaplatilo svou
vzpouru a krátkou svobodu životem.
nhnndo
—