#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
17. listopadu 1904.
#4
alto_textblock
#4
Číslo 318.
#5
alto_textblock
#5
a lékařské ohledání konstatovalo, že Šaulič
umřel přirozenou, leč náhlou smarul.
»Samouprava« nazývá tyto a podobné živly
v srbském národě »srbskými chunchuzy«
pravi: »Je nápadno, že tito chunchuzové obje-
vili se právě, když Srbsko jednou se chopilo
poctivé slovanské politiky. Jsou chunchuzové
kteří chtějí spolek Srbska s Bulharskem a bijou
do srbské Černé Hory; jsou chunchuzové, kteří
chtějí jihoslovanský spolek a napadají na Rusko
a Černou Horu a rádi by pomohli Japonskui
jsou chunchuzové, kteří jsou pro Rusko, ale
jsou odpůrci bratrského svazku Srbska s Bal-
harskem a Černou Horou.«
Pěkné dědictví po Milanovi a Alexandrovi
#6
alto_textblock
#6
Šlechetná slova komandanta Driauta.
Jakousi sensaci způsobila řeč komandanta
Driauta, pronesená k důstojníkům 1. pra-
poru střeleckého. Opposiční žurnály citují jeho
řeč a píší nadšeně o jeho »šlechetných slovech«.
Komandant Driaut prohlásil ve své řeči,
že důstojnietvu, armádě je především třeba
jednoty. »Tuto sjednocenost potřebujeme ještě
nutněji v nynějších smutných poměrech. Znáte
je. Udavačství se vplížilo mezi nás. Tímto uda-
vačstvím naši soudruzi trpěli a jiní — jak jen
možno, aby tací se nalezali v našich řadách —
z něho těžili. Muži, nosící naši uniformu, pro-
měnili ji v livrej zbabělosti. Neboť udavačství
je nejhorší zbabělost.« A na konec prohlásil
Driaut, že jestli se skrývá mezi důstojníky pluku
udavač pot maskou kamarádství, že mu metá
do tváře své největší opovržení. Zmužilá slova
důstojníkova, manifestující protest proti jistým
politování hodným událostem ve správě vojen-
stvi, učinila mocný dojem nejen v armádě, ale
i v celé veřejnosti francouzské. Komandant
Driaut je velmi zasloužilým důstojníkem a zna-
menitým spisovatelem. Jeho vzdělanost a zkuše-
nost jsou všeobecně známy. Je zetěm generála
Boulangera, kteráž okolnost byla mu překážkou
v postupu.
#7
alto_textblock
#7
Revoluční pokus v Brazilii.
Včera bylo hlavní město brazilské jevištěm
vzpoury, jakouž v republikách jihoamerických
zkouší zpravidla různí ctižádostivci štěstí svoja
každý rok neb i několikráte do roka. Obyčejně
taká pronunciamenta vojenská nemívají ohlasu
v lidu a bývají tudíž za krátko potlačena. Vče-
rejší pokus revoluční netrval ani 24 hodin a
skončil zmarem tak rychle již proto, že, jak se
praví, měl za účel obnovu monarchie povoláním
vnuka Dom Pedra I., posledního císaře brazil-
ského, na trůn. Monarchistický režim má v jížní
Americe nejméně naděje na — znovuvzkříšení.
Ač pokus tohoto odboje vojenského, jak již
sděleno, potlačen, není nezajímavo uvésti zde
doplňkem k dřívějším depeším některé ještě
podrobnosti o jeho hlučném vzniku a neslavném
zakončení. Sděluje se v té příčině z Rio de
Janeira:
V posledních dnech došlo zde k nepoko-
jům, způsobeným fanatickými učiteli na vojenské
škole a nespokojenými politiky. Tito chtěli po-
užiti zaváděného nuceného očkování k tomu.
aby způsobili povstání obyvatelstva, budíce pře-
hnané představy o zneužívání tohoto zákona.
Rázným zakročením vlády poslední noci poda-
řilo se potlačiti nepokoje. Včera trvaly nepokoje
až do odpoledne. Tu sdělil předseda vojenského
klubu v Riu vládě, že v jeho nepřítomnosti ko-
nala se v klubu tajná schůze. O 8. hod. večer
vešel generál Travasos do vojenské školy, se-
sadil se souhlasem důstojníků školy a jejieh
žáků správce školy generála Costallatoa a táhl
pak s důstojníky a žáky vojenské školy z před-
městí Botafogy do Ria, kdež narazil na vojsko
a policii. Nastala srážka, při níž Travasos byl
raněn a jeden pobočník zabit. Žáci vojenské
školy táhli pak ke škole zpět a obsadili vršky
v jejím okolí. O 2. hod. ráno vojsko podporo-
váno policií a válečnými loďmi, kotvícími v pří-
stavu, hnalo útokem na žáky vojenské školy.
kteří jsouce bez pomoci a bez vůdců se vzdali.
Senátor Sodre, který zůstal zpět, když Travasos
vedl žáky vojenské školy do Ria, prchl. Major
Castro a jiné osoby pokoušeli se přiměti také
žáky dělostřelecké školy v Redlengu, aby po-
vstali, ale tito se zdráhali. Castro byl zatčen
vládě projevuje se veliké uznání za rázné jej
#8
alto_textblock
#8
kroky-
#9
alto_textblock
#9
K demissi Andréově.
Netřeba zajisté mnoho říci o příčinách de-
misse Andréovy, kterouž byl sdělil již včera v noci
drát telegrafický. Po odhalené účasti v udavač-
ském systému svobodnězednářském byli Andre
i Combes ve vládě nemožnými, ač-li neměly od
padnouti od této části vládní strany, jež mini-
sterstvo na denunciantské cesty následovati ne-
chtěly, třeba mu jinak postup jeho schvalovaly
Výbuch hněvu Syvetonova politicky zachráni
Andréa jen na okamžik, na konec ale, po uklid-
nění myslí, přispěl přece jen k pádu jeho tím,
že s vojenského stanoviska pokládán byl
nemožným v čele armády general, jenž dav se
spoličkovati útočníka ani sám ani svým synem,
rovněž důstojníkem, vyzvati nedal.
André, jenž byl nástupcem generála Galli-
feta v ministerstvu Waldeck-Rousseauově od
května r. 1900, zanechá silné stopy ve vojen-
ském zřízení francouzském, že hleděl ho zbaviti
všech nerepublikánských živlů, nejsa často však
v prostředcích vybíravým a nevšímaje si ani
osobních zásluh těch, kteří dle jeho mínění
nebyli dosti spolehlivými oporami republiky.
Válečná zdatnost armády ustoupila prý tím
zcela stranou, protože na rozdíl veliké části
Franeouzův ostatních André mimo jiné zjevně
se byl již smířil se ztrátou Elsas a Lotrink.
Politický interes vytlačil tak z armády mnoho
i vyšších důstojníkův, kteří po stránce vojenské
pokládáni byli za nejlepší muže její, ano řka
i za příští válečné její vojevůdce, vzpomínáme
jen gen. Boisdoffra, Negriera a jiných. Na konee,
jak řečeno, toto oslabování armády jedině
z ohledů politických vzpříčilo se i četným
upřímným republikánům, ba i mnohým vládním
stoupencům, zvláště když sáhlo se, jak řečeno
i k prostředkům denunciačním. Proto André
padl jako oběť vlastního systému. Odešel
jen zdánlivě dobrovolně, byl by nepochybně
býval ve sněmovně přímo poražen při
debatě, bez tak dlouhou dobu již odkládané,
o osudu majora Cuigneta, známého z afféry
Dreyfusovy, kteréhož André odstraniti hleděl úim,
#10
alto_textblock
#10
že jej dal vyhlásiti — za choromyslného. Věčnou
skvrnou režimu Andréova zůstane též jeho za-
kročení proti důstojníku Rollinovi a třem jeho
soudruhům, jež André obviniti i dlouho vězni
dal z falšování listin, jen aby se opatřil tak
»nový moment« pro revisi procesu Dreyfusova
a jehož nevina pak soudním řízením tak ekla-
tantně prokázána byla, že sám zástupce vlády
žalobu musil odvolati.
Nástupce Andréův jest civilista, radi
kálně-socialistický poslanec Henry Maurice
Berteaux. Jest poslancem za Versailles. Na-
rodil se roku 1852 ve St. Mauru u Paříže
jest od roku 1879 agentem pařížské bursy. Ně-
které frakce vládní strany žádají, aby se nyn
jako ministr této agentury vzdal, ale Berteau
odpírá, nepokládaje nepochybně své nové posta-
vení za příliš trvalé. Ve sněmovně jest Berteau
od roku 1893. Od dvou let byl Berteaux zpra-
vodajem pro rozpočet vojenský. Je též členem
železniční rady francouzské. Za něho zůstane
ve správě armády francouzské nepochybně týž
směr zachován jako za poslední čtyři léta; jen
ve volbě prostředků bude snad systém tento n
příště trochu přísnějším a taktnějším.
#11
alto_textblock
#11
Denní zprávy.
— Pan president Prášek ministrem
Klerikálně agrární a jak známo nejtělesnějš
orgán presidenta Práška, mladoboleslavský »Ji
zeran«, přináší pod záhlavím: »Agrárníci jsou
páni situace«, sensační »článek« (tak říkajíe!)
na živý doklad tvrzení, že zlatý humor — třeba
bezděčný, jest nejvzácnějším darem bohů
Vážně nebylo by možno rozuměti mu jinak,
leč jako dosti nezahalenému naznačení, že
v blízké době bude povolán vynikající člen
české strany agrární do budoucího agrárnického
ministerstva Buquoyova. Zprávy o ministerstvu
čistě agrárním dává pan president Prášek
prohlašovati sice »za hodně předčasné, ale ni-
koli bezpodstatné.« Orgán jeho píše do slova,
že nerad »vynáší« důležité věci dříve »vene.
než jsou ve skutek uvedeny, ale nemá prý
»také nejmenší příčiny popírati pravdivost zpráv
o novém utváření se ministerstva pro případ,
že stávající (!) musilo by odstoupiti.« Že se mini-
sterstvo pravidelně vždycky nově utváří, když
»stávající« padá, jest sice známo, ale tuto banáln
samozřejmost nutno klásti na vrub vyjadřova-
cích obtíží »Jizeranových«. Máť on za lubem
věci skutečně neslýchané a »serii sensací« mohl
by prý uvésti, kdyby to měl v krvi, jak prý se
po selsku (?) říká. Ale přes to chvěje se zrovna
touhou, aby aspoň naznačil, co věděti předstírá.
Slyšme: »Není ani nejmenší pochybnosti, že s
vážně uvažuje o tom, aby české i německé
hnutí agrární mělo své zástupce v ministerstvu.«
Rozumějmě dobře »své zástupce«, což
znamená, že každé z obou »hnutí« bude miti
nejméně po jednom zástupci v ministerstvu.
Lze očekávati, že známý člen redakce »Bohemie«
a dopisovatel »N. Fr. Presse« i osobní Práškův
interviewer neopomene sdělení toto okamžitě do
Vídně telefonovati na ohromující důkaz, že se
dnes ministři vyráběji v Ml. Boleslavi, kdež
trůní spolutvůrce nejnovějších politických dějin
rakouských pan — V. Bol. Pavlik Sychra.
Muž tento s největším klidem otískuje větu
»Vidíme, kterak strana staročeská, která lid za
sebou vůbec nemá, své příslušníky stále do-
dává na místa vyšší, co (!) zatím (!) Mladočeši
jsou až ignorantsky pomíjeni.« — Chtěl
nepochybně říci až arrogantně, ale na
tak jemné rozdíly nesmí se v Práškově or-
gánu koukat. Českobudějovický list jednoho ze
dvou dosud aktivních Staročechů ještě dnes
tvrdí, že před jmenováním nového ministra, kra
jana předloženy byly mladočeským vůdeům mini-
sterské vzorky k výběru a když se vůdcové
tito rozhodli pro Randu, že stal se ministrem.
Nestačilo-li svědectví samého Randy, stačí snad
svědectví Práškovo, jenž na jiném místě svého
listu naznačuje, že sgrárníci k vůli novému mi-
nistru orby nebudou dělat obstrukci, dodávaje
určitě, že »přízeň vlády neodmítá a naopakj
vílá.« Propaguje se i zcela zřetelně spojenectví
českých a německých agrárníků, jež spojiti bude
prý úkolem hr. Buquoye — nepochybně za zá-
kladě nejnovější resoluce německé agrární strany
v Kaplici (dne 13. t. m.) jejímž prvním politi-
ckým odstavcem jest: »Pevné stanovisko národ-
nostního odloučení, jazykového rozdělení okresů
a farských osad, podpora „německých ochran-
ných jednot“, osvědčení německo-nacionálního
smýšlení každého jednotlivce v obci, okresu,
zemi a státě; požadavek jmenování německých
úřadníků a kněží v ,uzavřeném“ a nejdůležitějším
pak organisačním postulátem: Bezpodmínečné
přimknutí a nejsilnější podpora agrárního hnute
a agrárního programu — rakouského centrálního
místa (oester. Zentralstelle) ve Vídni.« Na zá
kladě tohoto programu budou se tedy spojovati
naši agrárníci s německými pod záštitou mini-
sterstva Buquoyova, Sehwarzenbergova a —
Práškova! Tak vypadá situace, která, abychom
doslovně užili skvělého obratu z Práškova or-
gánu«, »má nahoře i dole příznivou tvář« pro
pány situace, agrárníky!
— Hrob J. A. Komenského v Naardeně.
Pan prof. dr. Jan V. Novák nám píše: Dovolte
mně připojiti na objasněnou několik poznámek
ke článku v čísle ze dne 15. t. m., týkajícímu
se hrobu J. A. Komenského v Naardeně.
»Ústřední vzdělavací sbor« tu vyzývá ke sbírce
na znovuzřízení musea Komenského v onom
hollandském městě. Záležitost hrobu Komenského
není nová, jak dosvědčují akta o ní, v Českém
museu chovaná. Dne 10. března 1861 byly totiž
kameny nad hroby ve Valonském chrámu naar-
denském, když se tu chystala přeměna v ka-
sárny, vyzdviženy s místa, potom v chodbě
nedaleko zazděny. Nedlouho potom odevzdán
byl kámen s nápisem čís. 8. nálezci zápisu
o pohřbu Komenského, notáři Roeperovi. Zdal
právě v jeho rodině Komenský zemřel, je sna
pouhá tradice, mělť náš slavný krajan kromě
choti též syna Daniela, jakož i dceru, vdovu
po kazateli Petru Figulovi a j. Hrob Komen-
ského obnoviti nelze, jestliže se to nestalo hned
při prvním pohnutí ostatky jeho, neboť do téhož
hrobu pochovány byly dle zápisu při chrámě
chovaném ještě dvě jiné osoby: dne 15. června
1742 Matouš Brouwerius van Nidelt,
slavný spisovatel z oboru starožitnického, dne
11. prosince 1750 pak Ludvík Guerre,
selník invalidův a starší toho chrámu. Ostatky
Kome nského tedy sotva by se rozeznaly, jsou-l
#12
alto_textblock
#12
vůbec ještě na svém místě. Mimo to žijí v Ber
lině dosud potomci slavného vnuka J. A. Ko
menského a dědice ducha jeho, dvorního ka
zatele Dan. Arnošta Jablonského
Nehledíe tedy k obci samé, tito přibuzní sotv
by svolili, aby ostatky těmi se hnulo. A snad
jsou na živě i příbuzní mužů v onen hrob po
zději pochovaných, kteří by asi sotva byli spo-
kojeni s pátráním po kostech níže ležících
Zprávu o věci té máme již z r. 1874 od pro
J. Golla, známa jest i z podání prof. Fr. X
Prusíka, také pobyl tam při jednání o věci prof
J. Šmaha a j. Kamene s hrobu Komenského
dostane-li se nám ho, ač je snad mnohem po-
zdější, jak se zdá o tom svědčiti zápis, budeme
si vážiti. Ale proč bychom měli my znovuzřídi
zanedbané museum Komenského v Naardeně
když neváží si ho samo město, jež mu je nej
bližší a z návštěvy cizinců, zvláště Angličanů
za hrobem putujících, má prospěch? Jsou-li tu
rozbitá skla na skříních, nám z toho neplyne
zajisté hanba, třebas to byl krajan, jehož pa-
mátky se tu chovají; my jsme sbírek těch ne-
zřídili, mimo to máme zájmy mnohem bližší,
jako je doplnění stipendia pro krajana
Komenského, jenž by v Praze studoval
jeho rodišti později prospěl. Nadace ta založena
u města Prahy z výtěžku slavnosti Komenského
r. 1892 (základem asi 1600 K), ale posud ne-
dosáhla ohnosu žádoucího, aby mohla býti udě-
lena. Toť zájem mnohem významnější, jejž do-
poroučím laskavé úvaze sl. »Ústředního vzděla
vacího sboru«. V Praze, dne 16. listop. 1904
— L-uhá třída české akademie bude mit
schůzi v pátek 18. lstopadu o 54hodině odpole
dne. Pořad: 1. Čtení zápisu o zasedání 4. listo
padu 1904. 2. Čtení posudků o pracích dřive
předložených. 3. Pan dr. Remeš zaslal práci
»Fauna, tak zv. exotických balvanů štramber
ského vápence v Rychalticích na Moravě« a » Nov
náleziště tak zv. červeného vápence kopřivni-
ckého«. Prof. Janošík předloží práci dra. V. Matysa
»O vývinu drah slzných«.
— Ve včerejší schůzi zemského výbor
království českého byla mimo jiné podána čle-
nem zemského výboru drem. Eppingrem zpráva
o zemském rozpočtu v ten smysl, že jednotlivá
oddělení zemského výboru pracují pilně na se-
stavení rozpočtu pro rok 1905; zemská účtárna
bude asi ve třech nedělích hotova se svými
pracemi. Při projednávání rozpočtových oddílů
bylo po návrhu náhradního člena zemského vý-
boru dra. Buriana usneseno vřaditi do rozpočtu
pro příští rok 300.000 K na stavby školních
budov. — Jak známo, učinil člen zemského vý-
boru pan Adámek v jedné z dřívějších schůze
zemského výboru dotaz k hraběti Schönbornovi
v ten smysl, aby podána byla zemskému výboru
zpráva, jak se stalo, že učitel v Nov. Bydžově,
říšský poslanec Josef Černý obdržel dovolenou
k vykonávání říšského mandátu poslaneckého
s podmínkou, že získá si za sebe náhradníka
kdežto němečtí učitelé a říšští poslanci Kasper
a Schreiber dostali dovolenou bez jakékoli pod-
mínky. Ve včerejší schůzi zemského výboru bylo
po návrhu náhradního člena zem. výboru dra. Bu-
riana usneseno požádati zem. školní radu o sdě-
lení, jak se stalo, že německý odbor zemské
školní rady neučinil v záležitosti dovolené po-
slanců Kaspera a Schreibra dotaz u zemského
výboru. Různost v řečených dovolených vznikla
tím způsubem, že český odbor zemské školní
rady učinil dotaz v záležitosti dovolené poslance
Černého, německý odbor zemské školní rady
však v záležitosti dovolené pro poslance Ka
spera a Schreibra dotazu neučinil.
— Úmrtí. Ve Griesu v jižním Tyrolsku zemřel
dne 11. t. m. ve věku 25 let pan Rudolí Stehlík
syn obchodníka p. Josefa Stehlíka, Mrtvola jeho pře-
vezena byla dne 15. t. m. z Griesu do Zlonic, kde
včera dne 16. listopadu o 3 hod. odpol. pohřbena na
místním hřbitově. — V srbském Zajčaru zemřel dne
11. listopadu t. r. v 55. roce věku svého náš krajan
pan František Vavříček, král. dvorní lékárník,
muž dokonalý a všeobecně vážený. Pochován byl na
tamějším hřbitově.
— Pohřeb obecního staršího a stavebního rady
p. Rudolfa Tereby konal se včera o 3. hod. odpo-
lední z kostela sv. Štěpána na hoř. Novém městě za
nepřehledného účastenství obecenstva. Ve hlavní lodi
chrámu na vysokém katafalku spočívala kovová rakev,
obklopená hájem exotických květin a ozářena několika
řadami planoucích voskovic. Před katafalkem bylo
položeno množství nádherných věnců se stuhami barev
národních, jež věnovaly zejmena: obec pražská, Mě-
šťanská beseda a závody i korporace, jichž členem
byl zesnulý R. Tereba. U katafalku tvořilo čestnou
stráž mužstvo pražského sboru hasičského. V kostele
shromáždili se k projevení pocty zesnulému: starosta
měst pražských p. dr. Srb s oběma náměstky pp. drem.
Grošem a stav. Seifertem, dále obecní starší a městští
radové pp. Bukovský, Červený, Čupr, dr. Frič, Fatka,
Fiala, Mellan, Kasalický, Schrötter, Havlíček, H-
báček, Chadima, Kovařovic, Lada, Neubert, Vaníček
Patočka, Rašín, Šindelář, Ticháček, inž. Zvěřina, dr
Štych, Bulíř, dr. Baštýř, Jirousek, dr. Horáček, No-
votný, Pasovský, Romováček, Siřiště, Stárka, Trnka,
Vlček, Voitl, řed. Hansl a Braun, dále bývalí staro-
stové měst pražských pp. dr. Solc, Gregor a dr. Pod-
lipný, mag. radové dr. Růžička, Bělohlávek, Fr. Kubin
a Tumpach, chefinž. Pelikán, koserv. Herain, stav.
radové Soukup a Václavek, řed. Fleissig, ředitel hasič-
ského sboru c. r. Vejdělek, starosta p. Elhenický ze
Smíchova, starosta Král. Vinohradů p. Víšek s ná-
městkem Burešem a drem. Jahnem, vrch. radové Vy-
šín a Babor, rada Jenikovský, dv. r. Křikava, ředitel
Zemské banky p. Procházka, F. A. Šubert, bývalý ná-
městek starostův Zeithammer, posl. dr. Steidl, dr
Městecký, G. Adámek, c. r. Eckert, arch. Münzberger,
st. r. Polívka, ryt. Rašín, posl. Němec, sekretář Bo-
růvka, rektor prof. Petrlík, dále členové Musea král
českého, správní výbor Měšťanské besedy pražské, čle-
nové České Matice technické, správní rady I. praž-
ského měšťanského pivovaru, Jednoty občanů praž-
ských, v zastoupení Společenstva stavitelů pro obvoo
živnostenské komory pražské oba náměstkové pp
Vikt. Beneš a Boh. Holeček, jakož i členové před-
slavenstva, členové výboru České dětské nemocnice.
důstojníci sboru granátníků a j. v. Před kostelem se-
řadili se hasiči z Prahy, Karlína, Žižkova, Král. Vino-
hradů, Nuslí, Smíchova, Libně, Holešovic, ze závodu
Ringhoffrova, ze státní dráhy a j. Ústřední hasičskou
jednotu pro král. české zastupoval místopředseda p.
Fr. Kuklich. Pohřební obřady vykonali farář Bathaa
dr. Víšek a při nich „Kytara“ zapěla smuteční sbory
Po obřadech byla rakev snesena do zlatého pohřeb-
ního vozu obce pražské, podél něhož tvořili pohyblivý
špalír hasiči, granátníci a officianti pohřebního ústavu.
Průvod zahájili hasiči za velení p. Brože, velitele ha-
sičů z Nuslí a ubíral se ulicí Štěpánskou a Žitnou
na Karlovo náměstí a dále na hřbitov vyšehradský
kde zesnulý byl k trvalému odpočinku pochován. Ve
všech těchto ulicích byly rozžaty plynové svítilny
a zářily obloukové lampy elektrické.
— Změny ve sboru zemského úřadnictva. Pri-
mární lékař král. č. filiálního ústavu pro choromyslné
v Opořanech, MUDr. Klučina, stal se primárním té-
kařem v ústavu pro choromyslné v Praze; řídícím
primářem v Opořanech stal se primární lékar ústavu
pražského MUDr. Boh. Hellich; správce ústavu opo-
řanského, Fr. Král, přeložen byl po své žádosti do
Prahy k zemské účtárně, správcem v Opořanech stal
se Fr. Schöberl., dosud kontrolor zem. ústavu pro
choromyslné v Dobřanech; kontrolorem v Dobřa nech
imenován byl tamní revident dr. Gustav Zdárský.
#13
alto_textblock
#13
— Noví školní lékaži v Praze zahájí činnost dnen
1. prosince t. r. Do té doby hudou veškeré přípravn
práce provedeny.
— Výsledek užších voleb do sboru obecníck
starších. Při doplňovacích volbách, dne 26. října vy-
konaných, ve druhém shoru v Holeš ovicích
Bubnech z 556 oprávněných voličů dostavilo se k vo-
lebnímu osudí 300 a obdržel kandidát Občanského
klubu p. Jan Pešek, c. k. listovní 146 hlasů a samo-
statný kandidát p. Vrat. Papperstein, učitel, 127 hlasů
Bylo proto nutno vykonati volbu užší, která prove-
dena včera. K volbě dostavilo se 365 voličů a by
zvoler p. J. Pešek 191 hlasy; jeho protika ndidát
p. Papperstein zůstal se 164 hlasy v menšině, 10 listk
hlasovacích bylo neplatných. — Ve třetím sboru
volebním v Holešovicích-Bubnech byla včera
vykonána užší volba mezi svobodomyslným kandi
dátem Občanského klubu p. Václavem Varvažovským
který ze 624 odevzdaných hlasů obdržel 310 a kan-
didátem národně sociálním p. Jos. Klečákem, jenž ob-
držel 274 hlasů. Při včerejší volbě z 917 oprávněných
voličů dostavilo se 623 a zvolen byl p. Václav
Varvažovský, továrník, 342 hlasy; jeho proti-
kandidát obdržel 275 hlasů, 6 lístků bylo neplatných.
Po tomto výsledku užších voleb má ve sboru obec
ních starších Národní strana svobodomyslná 50 členo
a strana národní 38; jeden mandát je úmrtím uprázd-
něný a jeden má strana národně sociální.
— Městské zastupitelstvo v Karlíně konalo včer
odpoledne řádnou schůzi za předsednictví starosty p
J. Ronze a vyřídile tyto záležitosti. M. r. pan dr
Brabec referoval o návrhu na prevzetí závazků ohledně
pokračovacího kursu při měšťanské škole chlapecké
Karlíně. Ministerstvo vyučování odpovědělo k žádosti
obce karlínské za udělení subvence pro speciální kurs
při měšťanské škole chlapecké v Karlíně, že vzhledem
k malému úvěru, jenž pro veškeré země korunní na
takové účely jest po ruce, nemůže se přislíbit trvalé
poskytování subvencí pro kursy toho druhu. Aby však
první obtíže při zřizování kursů byly překonány, po
volilo ministerstvo obci karlinské příspěvek 1000 K.
Zemská školní rada sdělila toto rozhodnutí minister-
stva s podotknutím, že by proti zřízení řečeného
kursu námitek nečinila, když obec karlínská předloží
prohlášení, že hraditi bude ze svých prostředků ve-
škerý věcný a osobní náklad, spojený se zřízením
a vydržováním speciálního kursu. K návrhu městské
rady usneseno, aby takové prohlášení bylo vydáno
prozatím na tři roky a pak i na dále jen v tom pří-
padě, když se kurs ten objeví účelným. — Na ústřední
kanalisaci pražskou, pokud bude zřízena v obci kar-
linské, povolen byl rozpočtený náklad 413.130 K. —
Společnosti elektrické dráhy Praha—Libeň—Vysočany
povoleno zříditi druhou kolej v dělce 11/2 km. na
pozemcích invalidovny a smlouva o tom schválena.
— M. r. pan Hejtmánek referoval o tom, že výnosem
karlínského okresního hejtmanství ze dne 14. října
1904 nebyla potvrzena volba členů německé místní
školní rady v Karlíně, dne 31. srpna vykonaná, . níž
zvoleni za členy pp. J. Doktor, dr. J. Fischer, Josel
Görtler a Ludvík Lagus, za náhradníky J. Klein a E
Rosenberg. Za důvod uvádí okresní hejtmanství, že
jmenovaní pánové (vyjma J. Kleina) nejsou národnosti
německé, jak to žádá § 7. zák. ze dne 24. února 1873
Navrhuje tudíž městská radu k nové volbě za členy
pp. Josefa Görtlera, továrníka, Huga Demarlina, maj
domu, Emila Rosenberga, maj. domu a Jana Blehu
hostinského, za náhradníky pp. Josefa Kleina, výčep-
níka a J. Burga, obchodníka, kteří ochotni jsou
prohlásiti vůči okresnímu hejtman
ství, že jsou německé národnosti. Pan
Deport vyslovuje podivení, že v obci karlínské
která se dosud svědomitě starala o veškeré školství.
i německé, dospělo to tak daleko, že příslušníci české
národnosti mají ze sebe najednou udělati Němce, jen
aby obec byla v místní školní radě náležitě zastou-
pena. Kdyby noví lito členové nebyli schválení a
kdyby úřady trvaly na požadavku, že to musí být
rození Němci, pak ohec může se postaviti na stano-
visko, že se o německou školu mají starati Němci
a nikoli obec. Pan Nekvasil uvedl, že podniknuta
je akce ta úplně dle vzoru Němců ve zněmčeném
území. Tam nechají se Němci volit do místních škol-
ních rad, jen aby naše české školství hanebným
způsobem poškozovali. Ale u nás ovšem nebude se
nic nezákonného prováděti. Starosta p. Ronz pravil,
že musí býti vodítkem zástupců obce ten cíl, aby se
dostali do německé místní školní rady ti pánové, kleří
by zájmy obce hájili a aby neukládali obci větší
břemena, než jaká jsou její povinností. Doposud se
plnily zdejší školy německé dílkami cizími a obec
náklad ten musila platiti. Obec karlínská učiní veškeré
kroky, aby hájila zájmy svých poplatníků a záro-
veň vždy úsilovně bude zastávati a há-
jiti český ráz města. (Souhlas.) P. dr. Lokay
připomenul, že v tom případě, kdyby obec stále byla
tímto způsobem provokována, aby učinila opatření
na zrušení německé měšťanské školy
v Karlíně, k jejíž vydržování není povinna. (Hlučný
scuhlas.) Na to vykonána volba členů a náhradníků
místní školní rady a navržení pánové byli jedno-
myslně zvoleni. — Při zprávě náměstka p. ře-
ditele Sedláka o nákladech mimo rozpočet připo-
menul p. Štibic, že velký náklad vznikl dodávkou
vody, ale vodou se vždy neplýtvalo. Dlužno konsta-
tovati, že mnohdy byla voda velmi znečištěná a t-
kovou bylo nutno vylíti bez použití — a za to musilo
se obci pražské ještě platit. Řečník stěžuje si na tuto
vodní kalamitu a žádá, aby zjednána byla odpomoc.
Slarosta p. Ronz pravil, že o téže okolnosti bylo
rokováno již v městské radě a usneseno požádati obec
pražskou, aby učinila opatření k dodávání vody čisté.
— Účetními akcesisty v XI. hodn. třídě byli jmeno-
váni pp. Václav Tužil a Václav Hála. — Schváleno
upravení hranic mezi obcí karlínskou a žižkovskoua
obci žižkovské jednou pro vždy dána náhrada 1500 K
za ušlé daně. — Pozemek č. kat. 1 na bloku I. na
invalidovně byl prodán p. Jindř. Gablerovi, staviteli.
— Dodávka topiva pro školy a domy obecní na rok
1905 zadána firmě Zlobitzký. K návrhu p. řed. Pla-
šila bude dodávané topivo častěji zkoumáno, aby j-
kost jeho často se neměnila, jako se dělo doposud.
— Do svazku obce ve smyslu zákona z r. 1896 bylo
přijato 50 žačatelů; 9 žadatelů bylo odmítnuto. —
M. r. pan dr. Lokay referoval o rozpočtu společné
vodárny pro Prahu a předměstí, který na rok 1905
má potřebí 1,800.000 K. Dle předem schváleného
klíče připadají na obec karlínskou k uhražení 4% =
72.000 K. — Ničení krys zadáno Fr. Kremličkovi z
roční odměnu 700 K. — Reznické krámky v prů-
jezdech domů čp. 90, 105 a 181 v Karlíně byly z dů-
vodů zdravotních zakázány. Majitelé krámků podali
proti tomu stížnosti, které byly zastupitelstvem za-
mítnuty. — Nadace cís. Františka Josefa byly zadány
Ondřeji Vávrovi, Janu Deportovi a Ant. Křapáčkovi.
— Státní úřadníci a professoři pražští za veden
Klubu státních úřadníků v Praze usnesli se, že budou
pořádati dne 1. prosince 1904, v předvečer nastolen
císaře a krále, ve prospěch založení konviktu a sirot-
čince pro dítky státních úřadníků a professorů z krá-
lovství českého, slavnostní večer v sálech žofínských
za spoluúčinkování předních pražských uměleckých
českých i německých sil a České Filharmonie. Ač-
koliv humanní účel tohoto siavnostního večera p. mí-
stodržitelem uznáván byl, stalo se nicméně zařízo-
vacím a slavnostním komitétem včera usnesení, aby
tato slavnost na dobu pozdější byla odložena. Měla
býti pořádána ve prospěch dětí státních úřadníkůa
professorů bez rozdílu národnosti s dvojjazyčným
programem. Již při sestavování programu vyskytly se
potíže s čísly německými, neboť ředitelství německého
divadla chtělo ochotně dovoliti německým členům
divadla spoluúčinkovati, jen když to nebud
v sálech žofínských. Přes lo podařilo se ko-
mitétu získati vynikající koncertní síly, aby se vy-
hovělo dvojjazyčnosti. Avšak vzhledem k tomu, že
minulé soboly ustavil se nový spolek státních úřadníků
národnosti německé, a že by z jeho kruhů nikdo se
nezúčastnil, naproti tomu úřadníci národnosti české
by se nedostavili k této stavnosti z důvodu, že pro-
gram jest dvojjazyčně sestaven, stal by se výsledek
zábavy pochybným. Za tím účelem meškala deputace
zařízovacího komitétu, zastoupena předsedou c. k.
školním radou p. drem. Kovářem, místopředsedou
c. k. uschovat. p. Kubánkem a jednatelem c. k. assist
celního úřadu p. Hermannem u pana místodržiteie
aby vysvětlila, proč odložen byl slavnostní večer, který
se jeho blahovůli těšil. Mistodržitel litoval, že se tak
stalo, uznal ale důvody odložení a projevil naději
že snad později přece se zdaři sympatický tento podnik
v život uvésti.
#14
alto_textblock
#14
— Na vzdělání českých dílek Ústř. Mafici školk
dne 14. a 15. listopadu přispěli: Karel Hladký, učila
v Lískovicích u St. Ohnišťan, odstupuje dar jako vý-
pomoc jemu udělenou výborem pro správu „Jubilejn
nadace“, okresu Nový Bydžov 18.50, obec Lišany
12.20, o svatebním veseh slečny Anny Benešory
v Bránicích vybrali Václav Beneš a Jindřich Chomoui
15.—, okresní výbor v Bechyni 50.—, obecní úřad
městyse Škvorce 40.—, obec Vinary 20.60, odhor Ú
M. S. ve Dvoře Král. n. L. 948.16, obec Předbořice
1.20, odbor podvysocký v Malešově 77.80, obecní úřal
v Březince 10.70, obec Dolsko 4.—, obec Bosín 13.70,
z pokl. č. 440 v Bílém Újezdě 8.70, odbor Ú. M. Š.
v Dašicích 264.01, odbor Ú. M. Š. v Počátkách 310.—
odbor Ú. M. Š. v Rokycanech 1500.50, z pokl. č. 817
v Miloticích 13.—, odbor Ú. M. Š. v Hnojicích 100.—
učitelský sbor dívčí školy u sv. Štěpána v Praze 10.—
obec Ruzýn 32.20, Čtenářská beseda ve Vrulici Krop.
10.—, advokát JUDr. J. Kříž zasílá dobrovolnou po
kutu, složenou p. Zeithammrem v záležitosti s p. Br-
dáčem v Karlíně 10.—, obec Rapice 17.90, z pokl.
č. 829 st. v Horoměřicích 11.80, při svatbě p. Čackého
se sl. M. Rabochovou v Horoměřicích 32.—, město
Blatná 40.—, obecní úřad v Tepeřích 2.—, prvoděkan
P. František Klíma v Dobříši 110.—, učilelský sbor
v Ledvicích 20.30, časopis „Ratibor“ v Hradci Král.
20.—, obecní úřad v Chotěšově 10.—, obec Biškovice
5.—, městský úřad v Neveklově 68.10, obec Bobnice
40.—, obecní úřad v Čánce 10.—, obec Popkovice
10.10, Živnostensko-hospodářská beseda v Plánici
10.—, obecní úřad v Bělém 2.—, z hostince „u Zahrad-
níků“ v Kněževsi 20.—, okresní výbor v Sedlčanech
20.—, odbor Ú. M. Š. v Rejdicích 84.—, z pokl. v ho-
stinci p. V. Zídka ve Staňkově Vsi 4.60, odbor Ú. M. Š.
ve Volyni 226.16, pěvecko-ochotnická jednola „Kaplíř“
ve Voticích 10.—, obecní úřad v Davli 80.—, obee
Horní Štěpánov 10.50, obec Citov 15.90, hosté „u Vy-
sloužilů“ v Čelechovicích 31.—, c. k. okresní soud
v Praze 14.86, p. JUDr. Karel Adámek místo věnc
na rakev stav. rady p. R. Tereby v Praze 20.—, pon-
dělní Jour fixe k témuž účelu 30.—, při sňatkup.
Fr. Hessa v Obříství se sl. Králíčkovou 11.—, o
svatbě Jos. Fulína s Annou Fulínovou ve Dlouhé
Lhotě u Neveklova 4.40, z pokl. č. 780 ve vinárně Roko
Bradanoviče na Král. Vinohradech 24.—, damský od-
bor Ú. M. Š. v Žižkově 1450.—, p. O. Hl. v Praze 3. —,
Cukrářská beseda v Praze 4. —.
— Přednášky. „O grafologii“ přednášefi bude
dne 4. prosince o 3. hod. odpol. v hostinci „U Mo-
ravy“ v Sázavské ulici na Král. Vinohradech ve
spolku rodáků z Netvořic grafolog p. Jos. Al. Karas,
Vstup volný. — Jednota filosofická má
schůzi v sobotu dne 19. listopadu o 7. hodině več.
v Klementinu č. VII. (I. posch.) s přednáškou pana
dra. Břet. Foustky: „Politika humanitní a biologický
vývoj národů.“ Před přednáškou je schůze výborová
o 1/47. hod. Hosté jsou víláni
— Z Pražského spolku advokátů. Dne 18. listo
padu t. r. konán bude o 7. hod. večerní v zimní za-
hradě hotelu „U saského dvora“ první letošní roz-
pravný večer, na kterém koll. dr. Edvard Koerner podá
zprávu „O konferenci delegátů advokátních komor
v ministerstvu spravedlnosti“. Po rozhovoru přátelská
zábava.
— Měšťaníská beseda v Praze. Správní výbor Mš-
šťanské besedy v Praze obdržel za příčinou úmrií
svého starosty p. c. k. stav. rady Tereby četné pro-
jevy soustrasti. Telegraficky kondoloval ministr dr.
Randa, písemně starosta kr. hl. m. Prahy dr. Vl. Srb
(jménem presidia městské rady), J. J. princ Ferd. Lob-
kovic, c. r. Fr. Křižík, dvorní rada F. ryt. Šafařík,
posl. dr. L. Pinkas, spisovatel Fr. A. Šubert, Česká
obec sokolská, okresní výbor na Kr. Vinohradech,
městská rada v Košířích, v Nuslích, Klub nár. strany
svobodomyslné, Obchodní a živnostenská komora, dů-
stojnictvo 21. zeměbranecké dívise, ředitelství Zemské
banky král. českého. Živnostenské banky, banky
„Slavie“, České průmyslové banky, Ústř. banky če-
ských spořitelen. Český úvěrní ústav, Vývozní spolek
pro Čechy, Moravu a Slezsko, Nové obchodní gremium
král. hlav. m. Prahy, Měšťanská beseda v Karlíně,
ve Vršovicích, Občanská beseda na Smíchově, Ženský
výrobní spolek, Národní jednoty pošumavská a sever-
česká, Zemská jednota soukromých úřadníků v král
českém, Jednola magistrátních a obecních úřadníko
král. hl. m. Prahy, Moravsko-slezská beseda, Řemesl-
nicko-živnostenská beseda v Praze, Měšťanský pivovar
v Plzni, Občanský klub na Hradčanech, v Libni, zpěv.
spolek „Lukes“ na Smíchově atd, ald.
— Dary. K uctění památky pana Rudolfa Tereby,
dlouholetého člena sboru obec. starších, věnovala
»Jednota mag. a obec. úřadníků král. hlav. města
Prahy« místo věnce obnos 20 K Ústřední Matici
školské.
— Nepřístojnosti v městské veřejné čítárně. Píše
se nám: Obec pražská, vyhověvší stále opětovaným
přáním dělnictva, zřídila před třemi roky veřejnou
městskou čítárnu. Původně umístěna byla v Mikuland-
ské ulici — když však lamější místnosti ukázaly se
nevhodnými a nedostačujícími, přeložena čílárna do
Valentinské ulice, kdež umístěna jest v Z pokojícn,
z nichž jeden vyhražen úřadovně a jeden šalně,
v ostatních pak pěti vyloženy revue a časopisy, jichž
počet dostupuje bezmála 300 exemplářů. Čítárna ote-
vřena jest každodenně od 8. hod. ranní do 11/4 hod.
odpolední a od 3 hod. odpol. do 71/2 hod. večerní za
roční poplatek pouhých 20 haléřů. Pro pohodlí čtenářů
zřízena jest šatna, která jest úplně bezplatnou. Přáním
čtenáři, knize přání zaznamenaným, všemožně se
vyhovuje, takže by si mohli návštěvníci čítárny dobto-
diní, jež poskytuje obec pražská zřízením a vydržo
váním čítárny (vydržování stojí ročně na 15.000 kor),
opravdu vážiti. Ale jistá čásť návštěvníků čítárny, jak
se zdá, nejenom výhod čítárny oceniti nedovede, nýbrž
trpí patrně i nedostatkem všeho smyslu pro slušnost
i — poctivost. Jinak nebylo by možným, aby v dra-
hých revuích a obrázkových časopisecn vytrhávány
byly listy a připisovány oplzlé vtipy a poznámky,
nebylo by možným, aby celá čísla vyložených časopisů
a revuí se ztrácela, a aby časopisy i nábytek svévolně
byly poškozovány, nebylo by také možným, aby na př.
svévolně ukrouceny byly na pisoiru hořáky, odneseny
petrolejové lampičky, smetáky, háčky, na nichž časo-
pisy jsou zavěšovány, nebo aby otevírána byla dvířka
od komínu a po místnostech rozneseny saze z komínu
následkem otevření dvířek vypadnuvší. A to vše se
v čítárně opravdu děje, a nikterak ne v míře nepatrně.
A všecky tyto nepřístojnosti páchají návštěvníci ze
řad tak zv. intelligence, nebot dělnictvo a živnostni-
ctvo čítárny málo použivá, a i když tak činí, tedy děje
se to v době, kdy nepřístojnosti shora naznačené se
neději. Kam ostatně až sahá arrogance některých ná-
vštěvníků čítárny, to posouditi možno z toho zjiště-
ného fakta, že na příklad posluchač Iilosofie K. Š
vydával se v čítárně za člena redakce „Národních
Listů“ a že i do presenčních archů se tak zapisoval.
Nyní, kdy vážně již jedná se o slavbu vlastního domu
pro veřejnou čítárnu, měli by povolaní k tomu činitel
pomýšleti i na to, jakým způsobem dalo by se páchání
dalších nepřístojností zameziti.
— V záležitosti sv.-václavské záložny. Proti ro-
hodnutí zemského konkursního soudu v Praze, jím
zamtnuta byla žádost za prohlášení konkursu n
jmění sv.-váciavské záložny pro nedostatek jmění
ke hražení nákladů konkursního řízení, podalo de-
posud pět advokátů rekurs k vrchnímu soudu zem-
skému.
— Týdenní výkaz o nakažlivých nemocech v Pra-
ze. Ve 46. týdnu t. r. od 6. do 12. listopadu bylo
městskému fysikátu oznámeno 82 případů nakažlivýca
onemocnění a sice: tyfu střevního 3 případy (na Malé
straně, v Holešovicích a v Libni), planých neštovic
21, spalniček 35 (14 v Josefově a 10 na Starém městě).
spály 10, kašle dusivého 1, záškrtu 6, tuberkulí plie
3, trachomu 2 a zánětu příušnic 1 případ. Na Hrad-
čanech v tomto týdnu nevyskytl se žádný případ na-
kažlivých nemocí.
— Exekuční dražba domu. U okres. soudu n
Smíchově konala se včera exekuční dražbo domu
č. 194 v Plzeňské tř. blíže usedlosti „Kavalírky“ v Ko-
šířích. Koupila jej majitelka usedlosti paní Anežka
Jelínková za 21.100 K. Odhadní cena obnášela
25.985 K. Vadium složili tři kupci.
— Po odhalení vraždy v Krči. Tělesné osiaík
zavražděné Matyldy Hanzellovy budou pohřbeny na
olšanském hřbitově a sice na náklad statkáře J. Ta-
kacse, bratra zavražděného milence Hanzeliovy. Ma-
jitel pohřebního ústavu p. Fuchs z Betlemského ná-
městí obdržel od Takacse příslušný rozkaž a jakmile
soudní lékaři důkladné prozkoumání tělesných ostsíků
skončí, budou ostatky ty pohřbeny. — Sděluje s
s námi, že vražednická rodina po zevrubném při-
znání na policii nyní zapírá. Jeden svádí vinu na
druhého a nikdo se nechce přiznati, že při vraždě
spolupůsobil.