#1
alto_textblock
#1
boru: tak, aby s nimi byli Němci spoko-
jeni. Za takových okolností tím více se o to při-
činíme, aby neměli k tomu příležitosti. Třetí návrh.
o jehož autorství se tahá nyní dr. Funke s dr.
Fuchsem, zní v ten smysl, aby předčítání došlých
spisů, petic, návrhů atd. bylo položeno pokaždé až
na konec schůze. Tomu ale se opřel nacionál Kaiser
i ostatní, poněvadž by si tím dali vzít z rukou pro
eventuální případy výdatnou zbraň. To tedy tak
nešlo. Ostatně by to nic nepomohlo. Jsou ještě jiné
prostředky, jimiž by eventuálně česká obstrukce vý-
datně mohla manipulovati. Třetí byl návrh neunav-
ného pana Jaworského, jenž bez prvního čtení přikázati
chtěl předlohy jazykové výboru, dáti mu 14denní
lhůtu k poradám a zavázati se, že průběhem
doby té nebude se o politických a národních
věcech v parlamentě jednati, nýbrž výhradně
jen o záležitostech hospodářských. Ostatní ko-
mise by při tom rovněž mohly zasedati i bylo
by snad možno, aspoň rozpočtové provisorium
dotáhnouti do stadia druhého čtení. A také zá-
ležitost investicí dostala by se tím do proudu.
To všechno snad by se dalo provést — kdyby
tu byl jen stín možnosti na naší straně, jazy-
kové uspořádání věcí přijati v zásadě tak, jak
navrhuje dr. Körber. My ale především nedáme
si líbit žádných tlumočníků a nepřipustíme, aby
k vůli pohodlí a ignoranci několika lidí v cen-
trálkách, do nichž jakoby česká noha páchnout
nesměla, byl jazyk náš vylučován z celé
řady důležitých úřadův a ústavův, a my s nej-
větší indignací, kdyby k nějakému jednání přes
náš odpor, jejž povedeme do krajnosti, snad
přece došlo, jazykový zákon pro Moravu hodíme
původcům jeho pod nohy. Všechny tyto tři mo-
dality jsou však té doby již odbyty. Proto prý
se díti budou pokusy s českými poslanci, domlu-
vami v dobrotě přiměti tyto k tomu, aby aspoň
investice a rozpočet z obstrukce vynechali.
Rozhodné slovo s Čechy prý dosud promluveno
nebylo, stane prý se to teprve těchto dnův
Pešti. Tam prý se jim dají následující tři
otázky: »Co jest příčinou vaší obstrukce?« —
»Jaký je její cil?« — »A za jakých jen poně-
kud přijatelných podmínek byste od ní upu-
stili?« Zodpovědění těchto otázek bude prý
míti na utváření se parlamentních poměrů na
pravici význam veliký. Pravice, bez vý-
jimky, je prý odhodlána užiti proti
Čechům nejdrastičtějších pro-
středků, kdyby s sebou nedali jed-
nati. Jsou prý ale vážné důvody —
o nichž nemožno se veřejně roz-
hovořiti — a které asi Čechyk
tomu donutí, připustiti, aby v té
či oné formě mohly býti rozpočet
a investice parlamentně projed-
nány. Čechové dobře vědi, oč tu jde,
o mnohem víc, než co veřejnosto
tom tuší. — — — Divíme se tomu, že
pravice ani dnes ještě neví, proč odhodlali s
poslanci češti k obstrukci. Což páni zaspali, co
od 17. října m. r. se událo? Naše odpověd,
které tomu, kdo na ni reflektoval, dávno již se
dostalo, je přece jasná a prostá. Chopili jsme
se obstrukce jako výdatné zbraně, jež Němcům
vynesla pravý triumf, z té příčiny, že nám způ-
sobena byla těžká křivda a krvavá urážka od-
voláním jazykových nařízení. Účelem obstrukce
naší jest, tak dlouho mařit parlamentní a tím
všechnu ústavní práci, dokud našim oprávněným
žádostem po plné rovnoprávnosti s Němci ne-
bude vyhověno. A cena, za jakou bychom od
obstrukce upustili, je rovněž známa: »restituce
jazykových poměrů v obou zemích českých i ve
Slezsku, jaké tam byly před 17. říjnem 1899.«
Takové se dostane pánům odpovědi v Pešti.
Nejsme zpupnými a vi bůh, že v zájmu míru
a pokoje i k obětem bychom byli ochotni,
však v Rakousku někoho se bát jsme
už dávno zapomněli.
#2
alto_textblock
#2
—Z Jičína. (Prohlášení.) Výbor poli-
tického klubu pro město Jičína
okolí usnesl se ve výborové schůzi dne 9.
května 1900 jednohlasně na tomto projevu:
Vládní předlohy jazykového zákona pro králov-
ství české a pro markrabství moravské, jakož
i předloha o zřízení krajských vlád v království
českém, podané dne 8. května vládou Körbro-
you na říšské radě, odmítáme co nejrozhodněji
a protestujeme proti jakémukoli jich projedná
vání, neřku-li snad dokonce jich uzákonění.
Především činíme tak se stanoviska našeho stát-
ního práva zemí koruny české. Všecky tři před-
lohy spočívají totiž na zásadě našich odpůrců
německých a zejmena první a třetí předlohou
má býti fakticky roztržena jednota a nedilnost
českého království, která byla trvala nepřetržitě
#3
alto_textblock
#3
po tak dlouhá již stoleti! Vláda kapitulovala
předlohami těmito nepopíratelně před známým
svatodušním programem německým, stanovisko
pak českého národa, opírající se nejen o celou
historii, ale především také o právo přirozené
i o dnešní platné zákony, ostentativně ignoro-
vala, ba postavila se proti němu čistě nepřátel-
sky. Co se týče předlohy pro Moravu, rovněž
postavila se v dokladu nejkřiklavějším na sta-
novisko Němců proti nám. Celé předlohy ty do-
kazují, že vláda chtěla se zavděčiti Němcůma
že nechtěla napraviti křivdy, po staletí na prá-
vech našeho národa páchané, Jazykovými před-
lohami Körbrovými pro Čechy a Moravu po-
rušen by byl dále zejmena také § XIX. základ-
ních zákonů státních o rovném právu všech
národností v soustáti rakouském. Avšak též
i proti trvající dnes praksi obsahují tyto před-
lohy značné zhoršení a nemůžeme je uznati
nikdy ani za základ jednání. My trváme
věrně na úplné a naprosté rovnoprávnosti obou
národností v celém území koruny české, ve
Slezsku pak, které opětně i zde bylo opome-
nuto, žádáme rovnoprávnost pro bydlící tam
Čechy, Poláky i Němce. Od úřadníků, zejmena
v Čechách a na Moravě, budiž žádána bezpod-
mínečně znalost obou řečí a obě tyto řeči buďtež
v celé oblasti naší ve vnitřním i zevním úřado-
vání plně rovnoprávnými. Co se týče právomoci
k uzákonění těchto zásad, trváme i dále na své
zásadě posavadní, že projednati se mohou otázky
ty jedině na sněmu a nikdy v centralistické radě
říšské. Zřízení krajských vlád mohli bychom uvítati
jedině tehdy, kdyby šetřeno bylo při podobné
předloze především nedílnosti království českého
a opětně i zde plné rovnoprávnosti. Avšak
předloha ministerstva Körbrova i v tomto
směru hledí uplatniti německou zásadu, rozhra-
ničení obou národností, zřízení tak zv. suzavře-
ného území« německého a proto s ní, nehledě
ani k jiným námitkám, souhlasiti nemůžeme.
Obstrukci našich poslanců proti předlohám těm
a proti vládě Korbrově vítáme a úplně sní
souhlasíme, poněvadž po vyčerpání veškeré
dlouholeté naší trpělivosti a neuznaného, ani
neoceněného Rakouskem sebezapření české de-
legace, zejmena v posledních dobách po pověst-
ném činu vlády Claryovy, po marném čekání
satisfakce našemu národu, jsme přesvědčeni
my a české voličstvo vůbec, že naši poslanci
nemohli jednatí jinak, nežli rozhodnouti pro
obstrukci co nejrozhodnějsí a neúprosnou, a to
jak v zájmu naši národní cti, tak i v zájmu
našeho národního prospěchu. My obstrukci ne-
vyvolali, my bylí k ní dohnáni bezohledností
vídeňských vlád a zejmena německým strani-
etvím ministerstva Körbrova, které také nese
celou odpovědnost. Hospodářské předlohy ně-
které, jež vláda na rychlo vypracovala, aby
v lidu i v řadách našich spojenců vůbeca
jihoslovanských zvláště, vyvolala odpor proti
české obstrukci, považujeme sice za důležité,
avšak, nehledě ani k uvedené této neupřímnosti
a úskočné vypočítavosti vlády, prohlašujeme
otevřeně, že zájmy našeho národa a jednotné
naší vlasti jsou nám nade všecko a že jsme
ochotni pro zájmy tyto přinésti každou obět.
Persekucí a protivenství nelekáme se žádných,
nechať přicházejí tyto z vládních kruhů vídeň-
ských, či od sfanatisovaných našich protivníků
německých. Opouštějí-li nás někteří tak zv.
spojenci z říšské rady, my nedáme se přece
ničím zvábiti z nastoupené cesty za svoje právo
a byť bychom třeba zůstali osamoceni. Lid
český však a poslance naše zvláště síliti bude
v boji tom vědomí, že zápasíme proti přesile
mocných, za právo a pravdu a neustoupíme
tak dlouho, dokud celý, nám nepřátelský
systém nepřivedeme k pádu. Nikdy však toho
nedočkají se vlády vídeňské a odpůrci našeho
národa vůbec, abychom dobrovolně zadali
svoje práva a pro vždy vzdali se tím nároku
na to, co nám po spravedlnosti náleží. — Za
výbor politického klubu pro město
Jičín a okolí: JUDr. Frant. Klouček,
starosta, Em. Loskot, jednatel.
— Z Libně. (Pův. zpráva »N. L.« Ob-
čanský klub v Libni souhlasí úplně
s technickou obstrukcí zástupeů našich na radě
říšské, žádá by v této setrvali, pokud nebude
odčiněn zločin ze dne 17. října m. r. na ná-
rodě našem spáchaný, by terrorismus zástupců
»vícecenného« národa v parlamentě a jimi po-
štvané ulice vídeňské ignorovali u vědomí, že
za nimi stojí celý národ český. V Libni, dne
12. května 1900. Bedřich Wagner, předseda,
Karel Vocetka, jednatel.
— Národní rada Čechů dolnorakou-
ských. Oznamuje se nám: Hned v den pro-
#4
alto_textblock
#4
hlášení »svatodušního programu německého
bylo usneseno v úzkém kruhu Čechů vídeň-
ských opříti se novým útokům Němců na živel
český v Dol. Rakousích a sestaviti ze schop-
ných a obětavých soukmenovců »Národní
radu Čechů dolnorakouských«, jež
by se starala o všeobecnou národní organisaci
a o takové záležitosti, jež jsou všem národně
smýšlejícím Čechům společny. V četných pora-
dách přípravného výboru vypracovaný organi-
sační řád byl ve větší důvěrné poradě, konané
v březnu t. r. schválen a ustanoveno, aby
v dubnu t. r. svolán byl první sjezd širší ho
čili poradního sboru »Národní
rady«. Týž se konal v neděli dne 29. dubna.
Mimo důvěrníky vídeňské zastoupen byl též
venkov, zvláště Čechové v Cmuntu, ve Floris-
dorfu, ve Švechatu a v Mödlinku usídlení.
České obce dolnorakouské byly zastoupeny za-
sloužilým starostou poštorenským panem Anto-
nínem Košťálem. Na sjezdu zvolen byl užší
čili výkonný sbor, jemuž jest pracovati, aby
účelu »Národní rady« bylo dosaženo, totiž
odporovati germanisaci českého
lidu ve Vídni i na venkově, domáhati
se jazykové rovnoprávnosti a pečovati o kulturní,
hospodářské a sociální povznesení českého kmene
v Dolních Rakousích. Že ku společným záležito-
stem patří i svorný postup při volbách a snaha,
aby sčítání lidu bylo spravedlivě provedeno, roz-
umí se samo sebou, právě tak, jako že germa-
nisace dala by se nejlépe zastaviti dosažením
veřejných českých škol a českých bohoslužeb.
Též bude nutno vytknouti poměr větve podunaj-
ské k celému národu českému, jakož i ku všem
v Dolních Rakousích usídleným příslušníkům ná-
rodů slovanských. Výkonný sbor »Národní rady«,
dosazený vůlí 80 na sjezdu přítomných národ-
ních pracovníků, může zajisté býti považován
za dočasného representanta českého lidu. On
však přece vyžádal si na sjezdu plnou moc, aby
mohl povolávati do svéhe středu i jiné schopné
a obětavé krajany a přibírati takové, kteří by se
ku společné práci sami přihlásili. Poměry, v nichž
Čechové dolnorakouští dosud žijí, jsou hrozné;
jazyk český je na veřejnosti zcela odstrčen,
většina lidu českého národně hyne — poněmčuje
se! Dejž bůh, aby se česká věc na Dunaji lépe
měla a rychle postupovala, aby »Národní rada«
setkala se s důvěrou a se zdarem! - — k.
— Osobní. Pan JUDr. Eman. Podubecký
přesídlil svou advokátní kancelář z Král. Vinohradů
do Říčan. — Pan Václav Ziegrosser, rodemz
Vodňan, solicitator v Hoře Kutné, jmenován byl ta-
jemníkem města Netolic.
— Rodinné zprávy. Slečna Maruša Bie-
gelova a pan Jan Kulhánek slaviti budou
sňatek dne 15. května v Klášteře n. L.
— Úmrtí. Ve Slaném zemřela včera dopoledne
slečna Anna Manšingrova, industriální učitelka,
v 34. roce věku svého po krátké, ale trapné nemoci.
Pochována bude v neděli 13. května t. r. o 4. hod.
odpol. na tamějším hřbitově. — Dne 11. t. m. ráno
zesnul po delší nemoci pan Tomáš Honsa, farář
v Husinci. Pohřeb konán bude v pondělí dne 14.
května o 10. hod. dopolední.
— Ve prospěch »Českého domu ve Vídni«
koná v neděli dne 13. t. m. večer »na Rabštejně«
společnou schůzi Čtenářská beseda a »Sokol« v Ko-
stelci n. Orl. »O významu Čechů ve Vídni a soustře-
dění nejdůležitějších jejich spolků, jakož o jejich,
potřebě důstojných representačních místností« roz-
hovor zahájí p. Ant. Kubias, uč. měšť. školy.
— Přednášky. Řemeslnicko-živ no-
stenská beseda na Král. Vinohra-
dech pořádá v sobotu dne 12. května t. r. o půl
8. hodině večerní v Národním domě (v zimní za-
hradě) na Král. Vinohradech II. přednášku o paříž-
ské výstavě světové s demonstracemi. Přednášeti
bude prof. pan J. A. Chudoba. Vstup jest volnýa
hosté vítáni. Po přednášce přátelská zábava, při které
laskavě účinkovati přislíbili pp. K. Šicner a K. Cy-
ránek.-
— Nedělní klid. Národní podnik obchodní
průmyslový poskytnul svému personálu v měsících
květnu, červnu a červenci úplný nedělní klid. Na
dny sváteční úřaduje se pouze od 9 do 11 hod. do-
poledne tím způsobem, že se jednotliví páni úřad-
níci střídají.
— Odešel z domova. Píše se nám ze spoje-
ných obcí Zálezlic, Zátvor a Kozarovic v okresu
mělnickém: Asi před třemi nedělemi odešel od svých
rodičů žák zdejší školy I. tř. Rudolf Krejza a dosud se
nevrátil. Týž je 9letý, na svůj věk dosti vyvinutý.
oči má modré, vlasy světle kaštanové, obličej kulatý.
Šaty měl šedé, podobně čepici se světlým štítkem.
Kdo by co o něm věděl, nechť to zmíněnému obec-
nímu úřadu laskavě oznámí.
— Voják na útěku. Od 12. setniny zeměbra-
neckého pluku č. 8 uprchl vojín František Zima,
22letý kočí. Uprchlík byl zvláštní náhodou dopaden.
Včera dopoledne přišel totiž Zima do vestibulu ná-
draží Františka Josefa a v domnění, že není pozoro-
ván, odcizil dvě pilky obchodníku s dřívím Kučerovi
a dal se na útěk. Parketář Václav Náprstek zpozo-
roval ho a za chvíli byl vojín zatčen. Ze strážnice
odvedla ho policejní hlídka do kasáren.
— Nehoda dělníka. Na vozovém lešení dnes
ráno zřízenec elektrické dráhy spravoval vrchní ve-
dení v Palackého tř. na Kr. Vinohradech. Náhle koně