#1
alto_textblock
#1
1908
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve středu dne 8. dubna.
#3
alto_textblock
#3
K číslu 98.
Číslo v Praze za 2h
#4
alto_textblock
#4
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Pošton:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilko
na měsíc 3 K 80h
#5
alto_textblock
#5
NARUDNÍ
#8
alto_textblock
#8
a na venkově za 4h
#9
alto_textblock
#9
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je též redakce
a expedice.
#10
alto_textblock
#10
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
#11
alto_textblock
#11
Průtahy v aktivování ministerstva veřejných
prací.
Z Vídně, 8. dubna. Pro ministerského
předsedu bar. Becka nastaly nové nepříjemno-
sti, nové obtíže a nové s vízele. Má
je s aktivováním nového ministerstv
pro veřejné práce. Toto pořáde se od-
daluje. Konečně dostala se věc ta, ovšem po-
mocí pilného návrhu, na přetřes v poslanecké
sněmovně, konečně položen na jednací pořad
zákon o resortě tom, ale v tuto chvíli jest
velmi málo naděje, že bude před Velikonocemi
hotov a není pražádné naděje, že projedná jej
před Velikonocemi sněmovna panská. Sama činí
podstatné výtky novému resortu. Nikoli v zá-
sadě, zříditi nové ministerstvo pro veřejné práce,
ale o složení tohoto resortu praví se, že jest to
směs, postrádající jednoty organické a ucelenosti.
V poslanecké sněmovně začne se dnes ro
kovati o pilnosti návrhu poslance dra. Mala-
chowského, aby vzpomenutý zákon se s ch vá-
lil bez jednání výborového. Dlouhá
debata bude o návrhu tom. Prvním řečníkem
proti němu, to jest proti pilnosti, bude dr.
Adler, prvním řečníkem pro pilnost poslanec
P. Drexel. Již obě ta jména v čele listiny
řečníků pro předlohu a řečníků proti předloze
jsou význačna pro celý boj, který bude sveden
o portefeuille dra. Gessmanna a bude to vlastně
jenom boj mezi křesťanskými soci-
ály a sociálními demokraty. Tito
chtějí rokování prodloužiti a protáhnouti, aby
nemohlo býti v pátek zkoncováno, nýbrž aby
se vlekla celá tato záležitost přes prázdeň veli-
konoční.
Kdo se dostane ke slovu z poslanců če-
ských, nelze ještě říci. Jest přihlášen profesor
Hráský, vylosován však pro místo v zadu.
Před něho dostali se poslanci Staněka
Prokop a ději se nyní pokusy, aby některý
z nich postoupil své místo posl. prof. Hrá-
skému, který nechce mluviti politicky, nýbrž
jenom čistě odborně.
#12
alto_textblock
#12
Příští zasedání delegací.
Z Vídně, 8. dubna. Ministr zahraničníeh
záležitostí sv. p. Aehrenthal pojede v nej-
bližších dnech do Pešti, aby tam rokoval
s maďarskými ministry o některých záležitostech,
hlavně pak o kampani delegační. Včer
vypravovalo se ve sněmovně poslanecké s celou
#13
alto_textblock
#13
určitostí, že sejdou-li se vůbec dele-
gace v létě, což není dokonce jisto, ne-
bude to dříve než koncem měsí ce
června. V okolí bar. Aehrenthala se však
tvrdí, že sejdou se koncem května. Ma-
darská vláda nechce ani koncem května, ani
koncem června, nýbrž ještě později.
#14
alto_textblock
#14
Podivná řeč Košutova.
Z Vídně, 8. dubna. Prapodivnou řeč měl
uherský ministr obchodu Fr. Ko-
šut o straně, jejímžto jest vůdcem a repre-
sentantem v kabinetě Wekerlově. Pravil, že vy-
znamenání, kterého se mu dostalo — byl mu
totiž udělen velkokříž řádu Leopoldova za pří-
činou hotového vyrovnání rakousko-uherského —
jest zároveň projevem důvěry krá-
lovy. Dlouhý čas soudilo se, že stra na
neodvislosti nikdy nebude schop-
nou k vládě, nyní však jest naděje, že Uhry
budou míti za nedlouho velikou stranu osma-
čtyřicátníků k ochraně proti nebezpečí, které by
nastati mohlo ze štvanic občanů jinojazyčných,
nemaďarských a chudých tříd lidových. Stran
dokázala, že rozumí poslání svému a krá
uherský uznal, že ministr stra ny
neodvislosti pracoval věrně a
do bře.
Podle Košuta syna neštvou ted
proti Slovákům, Rumunům a Cho-
vatům Maďaři, nýbrž Slováci, Rumunía
Chorvaté štvou proti Maďarům, jakoby
byli v poslední době odsouzeni bývali m a ďa ršt
politikové a redaktoři, nikoli slováčtí a rumunští
Tento projev ministra Košuta jest charak-
teristickým a pozoruhodným po leckteré stránce.
Potíže se soubojem hrab. Sternberga.
Z Vídně, 8. dubna. Souboj hr. Sternberga
s posl. Bergmannem nekonal se dosud a podle
všeho nebude se dopoledne asi konati. Sekun-
danti hledají vhodné místo k souboji, které ne-
může se najíti, ježto všechny kasárenské jízdár-
ny jsou jim uzavřeny, do studentských místností.
určených pro šerm, nemohou jíti svědkové, kteř
jsou důstojníky v záloze a všechny soukromé
šermírny prohlásily, že svých místností nepro-
půjčí k souboji, protože báti se musí, že by jim
koncese byla odňata a místnosti že by policejně
byly uzavřeny.
Ve sněmovně poslanecké proslýchá se, že
se strany presidenta poslanecké sněmovny dra.
Weiskirchnera a se strany křesťansko-sociáln
stal se pokus smíru mezi oběma soky.
#15
alto_textblock
#15
Poslanec August Kaiser zemřel.
Z Vídně, 8. dubnu. Poslanec prof. August
Kaiser, který byl v šestiletí 1901—1907 po
demisi Pradeové v presidiu prvním místopřed-
sedou, zemřel dnes maje 58 let následkem cu-
krovky, kterou trpěl již několik let. Před něko-
lika dny byl ještě ve sněmovně poslanecké.
V poslední době přestoupil z křídla krajně
německo-nacionálního ke straně německo-agrární.
Proti volební reformě se všeobecným právem
hlasovacím vystupoval co nejvášnivěji jak ve
výboru, tak i ve sněmovně samě.
#16
alto_textblock
#16
Vzpoura v Lissabonu.
#17
alto_textblock
#17
Z Lissabonu, 8. dubna. »Frmdblt.« ozna-
muje, že veškerá posádka města ro-
zestavena jest po ulicích a na ná-
městí. Královský palác je střežen pěchotou,
která opatřena strojovými puškami. Dle
soukromých zpráv došlo k velmi četným sráž-
kám, ve kterých četné osoby byly zranény.
Večer došly sem depeše, obsahující zprávy, že
nepropouštěny telegramy, z čehož
jest patrno, že úřadní zprávy nepodávají ani
přibližně obraz o tom, do jaké míry roz-
šířila se vzpoura v Lissaboně a
v některých městech venkovských
a jakých užito násilných prostředků k jejímu
#18
alto_textblock
#18
potlačení.
#19
alto_textblock
#19
Demise ministerstva Pašičova.
Z Vídně, 8. dubna. »N. Fr. Pr.« telegra-
fuje se z Bělehradu, že včera dopoledne mini-
sterský předseda Pašič podal králi Pe-
trovi demisti kabinetu. Král ponechal
si určitý čas k rozhodnutí. Přijal pak ve slyšení
vůdce jak strany vládní tak opposiční. Mladora-
dikálové chtějí, aby se vypsaly nové volby a lid
byl tázán, zdali si přeje o bchodní
smlouvu s Rakouskem a jaké si přeje
většiny ve skupštině.
#20
alto_textblock
#20
Telegrafické zprávy.
#21
alto_textblock
#21
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 8. dubna. (K. k.) „Wr. Ztg.“ uveřejňuje
nařízení ministerstva obchodu z 28. března t. r.o
vydání nových doplatních známek a pro-
dloužení platnosti poštovních zná-
mek předešlé emise.
#22
alto_textblock
#22
Císařův cestovní program.
#23
alto_textblock
#23
Z Vídně, 8. dubna. (K. k.) „Frmdbl.“ oznamuje:
Císař ztráví velikonoční svátky v rodině pana arci-
vévody Františka Salvatora a choti paní arcivévod-
kyně Marie Valerie ve Wallsee a odjede asi ve středu
dne 15. t. m. dopoledne dvorním vlakem do Amstet-
#24
alto_textblock
#24
FEUILLETON
#25
alto_textblock
#25
Jak se dělají romány.
#26
alto_textblock
#26
Jak se píšou velké „romány pro lid“, jež se
hromadně kolportují? Vypravuje se, že francouzský
velkovýrobce románů Ponson du Terrail, aby ne-
ztratil přehled četných osob ve svých feuilletonových
románech, používal velkého množství loutek, které
měl postaveny na svém psacím stolku. Jakmile v ro-
máně některé individuum zemřelo, hodila se přísluš-
ná loutka do zásuvky. Jednou zapomněl romanopisec
hrdinu, kterého zprovodil dýkou se světa, tímto me-
chanickým způsobem odstraniti a hrozný následek
zapomnětlivosti byl, že mrtvý v pozdější kapitole cpě
vstal a vykonal veliké hrdinství.
Mnohé zajímavé podrobnosti románové výroby
jsou však méně známy. Jsou románoví specialisté,
kteří vynikají neobyčejnou zručností a úžasnou rych-
lostí ve „spisování“. Znají z paměti všechna vášni-
vá slova, všechny kletby a hrozby, jež na obecenstv
účinkují a „pracují“ velmi obratně s bolestí, úzkostí
zuřívostí, hněvem, nenávistí a láskou. Lze takto
vydělati 28 až 80 haléřů za řádek.
Nejsnadnější je vyrobiti historický román, tu
jest nejoblíbenější středověk, poněvadž poskytuje pří-
ležitosti k charakteristickému líčení prostředí a ko-
stymů. Nutno však se míti na pozoru, aby se nepři-
hodilo něco podobného jako jednomu spolupracov-
níku Dumasa otce. Tento dobrý muž dal dvěma stře-
dověkým rytířům zápasiti na bramborovém poli, ne-
věda, že brambory pyly do Francie dovezeny teprv
o několik desetiletí později.
Velmi zajímavým typem — píše spolupracovnice
„Nuovo Giornale“ — jest románový podnikatel; je-
Een z nejproslulejších továrníků románů, kteří opět
#27
alto_textblock
#27
zadávají práci malovýrobcům a platí od kusu, jes
v Paříži znám pode jménem „papa dříč“. Žaloži
pravou bursu na zločiny, loupežná přepadení, sebe-
vraždy a aristokratické sňatky. Ubozí pisálkové dě-
lají za skrovnou mzdu stále stejnou práci. Jeden pro-
vdává ustavičně mladé komtesy, dcery úřadníků a
bankéřů za důstojníky, diplomaty nebo umělce, jiný
obstarává střídavě landauer nebo drožku, mládenecký
byt nebo osamělou chatrč v lese k únosu nebo svá-
dění nevinných dívek, třetí vraždí v železničních
vozech chloroformem nebo zasazuje na osamělých
cestách rány nožem, čtvrtý jest činný jako uchvatitel
dědictví, pátý odhaluje záhadné zločiny atd.
Ředitel podniku sestaví tyto prvky dohromady,
tu a tam trochu nalakuje vynalezne hodně sensační
titul, připojí rovněž smyšlené jméno autora a román
jest hotovl
#28
alto_textblock
#28
= Čína v představách japonskýchi žáků. Úsudky
školních dětí o cizí zemi anebo nizím národě nemají
samy o sobě pro posuzovatele cizího národa žádného
významu, lze z nich však naopak činiti úsudky o ná-
rodě, jemuž děti náležejí, neboť ty nemohou si tvo-
řiti samostatné úsudky z vlastní zkušenosti, nýbrž
úsudek jejich jest reflexem toho, co slyšely od rodičů
nebo učitelů. Má-li se z takových úsudků poznati,
jaký názor panuje v celém národě, jest k tomu
ovšem třeba mnohem více pozorovacího materiálu,
než výroky žáků jedné školy, ale i ty mohou býti vo-
dítkem, jsou-li názory žáků tak shodny, jako v násle-
dujícím případě: Evropský učitel na vyšší škole v To-
kiu uložil žákům vypracovati článek o Číně, jenž
musil býti bez veškeré přípravy vypracován ve škole
V článcích jeví se nápadná shoda a je v nich patrně
projeveno, co si velká část japonského národa a sice
lépe informované třídy hlavního města myslí o sou-
sední Číně. Jeden zák píše: „Čína jest slabá a chorá.
#29
alto_textblock
#29
bezmocná jako stará žena, ačkoli byla předl tisíci
lety bohatá a mocná. Vina jest na její obyvatelích,
z nichž každý myslí jen na sebe a nikdo nemá srdce
pro vlast. Číňané jsou slabí a zbabělí, milují za-
hálku a kouření opia, nade všecko pal peníze. Ve
vydělávání peněz vyznají se nade všecky národy.
Aby vydělali peníze, jdou za moře do cizích zemí,
ale kamkoli přijdou, jsou opovrhováni a špatně se
s nimi nakládá. Při tom zdá se, že nemají žádného
studu, neboť pokud jen vyzískají peníze, jest jim
lhostejno, jak se s nimi nakládá. Při tom jsou neoby-
čejně dovedni ve svém povolání a jedním z nejzdat-
nějších národů v oboru průmyslu a od jejich trpěli-
vosti a svědomitosti v povolání mohou se Japonci
mnohému přiučiti.“ — Jiný žák napsal: „Čínu na-
zývají spícím nemocným, ale správnější bylo by,
zváti Čínu spícím tygrem. Probere-li se tygr ze své
dřímoty, musí se vše třásti před jeho mohutnou si-
lou. Proto má Japonsko zodpovědný úkol Čínu vy-
chovati a uvésti ji na pravé dráhy. Jest to také po-
vinnost vděčnosti, poněvadž Japonsko bylo dříve Čí-
nou vychováno. Nesplní-li Japonsko tuto povinnost,
bude Čína za sto let dravým tygrem.““ — Třetí žák:
„Čína jest starál žena, jež padla do vody. Cizí moc-
nosti jsou dravci, kteří sedí na břehu a házejí to-
noucí stébla slámy. Chce-li se však na nich zachrá-
niti, používají té příležitosti, aby ji urvali z těla kus
masa. Smí Japonsko, mužné a mladé, k tomu nečinně
přihlížeti, aniž by své sestře pomohlo? Ale kdykoli
jí chce pomoci, odvrací se nedůvěřivě od svého bra-
tra. Slabí a zbabělí, jací Číňané jsou, budou ve všech
bojích cizinou přemoženi. Japonci naproti tomu jsou
statečni a milují svou vlast. Kdybych byl západníkem,
miloval bych Japonce pro tuto vlastnost. Jen Javonci
mají pravého hrdinného ducha, žádný jiný národ.
Proto, bude-li nám přáti štěstí, dobudeme Číny a
uděláme konečně ve světě pořádek.