#1
alto_textblock
#1
Císlo 304.
#2
alto_textblock
#2
V Praze. dne 5. listopadu 1900.
#3
alto_textblock
#3
Ročník IV.
#4
alto_textblock
#4
Redakce, aaministrace
expedice
Praha, Pštrossova ulice.
číslo 200 - II.
Hefrankované dopisy se
nepřijímají, rukopisy se
nevracejí
Nezapečetěnéreklamace
jsou porta prosty.
Inserty účtujeme levně
a při častější inserci po-
skytujeme výhody
Vycházejí denně o šesté
hodině ranní.
V pondělí a po svátku
vždy po dvanácté ho
dině polední.
Jednotlivé číslo za 8
Telefon redakce č. 1126
#6
alto_textblock
#6
UILKt LIS
#7
alto_textblock
#7
Předplatne pro
Prahu
s donáškou do
domu:
K 2.80
měsíčně. . . ..
čtvruletné . . . K 8.40
celoročně . . . . K 33.60
Pro tuzemsko
poštou:
měsíčně. . . .. K 3.—
čtvrtletně . . . K 8.—
celoročně. . . . K 36.—
Předplatné do cizozem-
ska: Německa a Srbska:
čtvrtletně . .. K 12.—
celoročně. . .. K 48.—
Do Ameriky, Francie.
Švýcarska, Italie, Bel-
ie, Anglie a Ruska:
čtvrtletně . . . K 13.20
eloročně . . . K 52.80
Telefon redakce č. 1126.
#8
alto_textblock
#8
Slunce vychází v 6 hodin 58 minut ráno.
Slunce zapadá ve 4 hodiny 29 minut večer
#9
alto_textblock
#9
Pondělí:
Sv. Emericha, krále.
#10
alto_textblock
#10
Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu P'áně
u Maltézů na Malé Straně od 3.—7. t. m.
#11
alto_textblock
#11
Spojenými silami?
#12
alto_textblock
#12
Dávno už nebyli jsme my Čechové v jedné
otázce tak svorného názoru, jako jsme dnes za jedno
v otázce kritičnosti nynější politické situace. Všichni
bez rozdílu uznáváme, že velká doba nám nastává a
že nebezpečí, jež nás ohrožuje, čeliti můžeme jen když
silami spojenými svorně se postavíme proti
nepřátelům svým.
A proto se volá: Lide český! Zanech všech
svárů a různic, zanech všech vnitřních a vedlejších
otázek, jež řešeny býti mohou až se vybojuje náš ve-
liký svatý zápas s nepřítelem zevním
Tak radí nám vůdcové národa a mnozí ti, kteří
by se jimi rádi stali, tak volá k lidu zejména libe-
rální tisk!
Než jak chovají se sami ti, kteří nutnost svor-
nosti v národě káží?
Místo co by vedoucí strana v národě dobrým
příkladem, totiž snášelivostí, sebezapřením, mírumilov-
ností a trpělivostí předcházela, tiskem svým zcela ji-
nak si počíná.
Občas přinášejí mladočeské listy úvahy » Z kruhů
duchovenských«, plné kousavých výpadů proti kato-
lickému kněžstvu. Sloupce nepřátelských listů plní
sáhodlouhé reklamy, sledující účel ten, aby národ
oblažen byl novou věrou národní, jejíž zdroj je nej-
výš podezřelý, neboť přináší se nám z něho samo-
spasitelnost starokatolictví i německá státní řeč na-
jednou. Aby se nezapomnělo, že socha Panny Marie
na Staroměstském náměstí liberálům českým stále
ještě překáží, zamíchá se občas otázkou Husova po-
mníku a v době nejvyšší nutnosti svornosti pořádají
se nápadna a vyzývavé oslavy »Husovy památky«.
při čemž Hus jest jen pláštíkem demonstrací, namí-
řených proti katelictví.
Tak rozumí liberální tisk otázce svornosti v ná-
rodě! Tomu nic nevadí, že s 90 proc. obyvatelstvo
Čech je katolické! Svornost v národě vyžaduje toho,
aby hrstce jinověrců a odpadlíků pořádáno bylo per-
manentní divadlo protikatolických štvanic v malém
i ve velikém. Lidé, zavrhující víru všelikou, pojednou
horují pro novou víru »národní«, kdežto odvěké
obřady katolické zlehčují, obřadům a výkonům po-
božností se posmívají, kněžstvo katolické, jemuž národ
daleko více co děkovati má za své probuzení nežli
všem těm liberálům, osočují a vše snižují, co po-
čestnému katolickému křesťanu jest nejposvátnějším
Tomu říká se pak u nás udržovati svornost
v národě. Čeští křesťané katoličtí stojí sice na stráži
posvátných zájmů svých, ničeho však nečiní, z čeho
by se jim výtka činiti mohla, že svornost v národě
porušují. Za to však liberální frakce samy mezi sebou
se obviňují, že za voláním po svornosti vlastně se
#13
alto_textblock
#13
skrývá panovačnost, a samy navzájem svornosti mezi
sebou nepěstují, nýbrž utloukají. Bylo by proto
chybou, kdyby katolíci, jako by z obavy, že by ob-
viňováni býti mohli z oslabování šiku národního, ne-
chávají-li svých nepřátel nezřízeně i proti sobě řáditi.
Tím by katolíci nejsvětějších zájmů svých za-
nedbávali. Tak alespoň nám se to jeví, a nemůžeme
klidně k tomu přihlížeti, a proto jest potřebí pevné
organisace katolické zvláště před volbami, aby se dal
výraz nespokojenosti s dosavadní politikou.
#14
alto_textblock
#14
Zprávy politické.
#15
alto_textblock
#15
V Praze, 5. listopadu.
Hr. Goluchovski, ministr zahraničních zále-
žitostí, odjel včera večer z Vídně do Pešti, aby urov-
nal, pokud možná, neshody, vzniknuvší mezi rakou-
skou a uherskou vládou ohledně stavby bosenských
Rakousko-uherský velevyslanec v Ber-
líně, hr. Szögyenyi, odjel včera večer z Vídně
do Berlína.
Císař Vilém odejel včera odpoledne do Lieden.
bergu.
Vyroční den úmrtí cara Alexandra III.
oslaven byl v paláci v Livadii zádušní mší svatou,
kteréž obcovali také car Mikuláš a carová Ale-
xandra.
U eara Mikuláše v Livadii měl dne 3.t.
m. japonský vyslanec Komura slyšení
na rozloučenou.
Předseda francouzské republiky, pan
Loubet přibyl včera do Lyonu, aby súčastnil
se tam slavnostního odhalení pomníku, zbudovaného
tam zavražděnému presidentu Carnotovi. Obyvatelstvo
uvítalo presidenta velice živými ovacemi. President
odjel z nádraží v kočáře, jejž provázely dvě škadrony
kyrysníků, na »Place de la Republique«, kde se na-
lézá pomník Carnotův. Před pomníkem měli starosta
města a předseda ministerstva Waldeck- Rous-
seau řeči, v nichž líčili za velikého souhlasu pří-
tomných, životní dráhu Carnotovu. Potom byl pomník
odhalen. Když se to stalo, odebrali se účastníci slav-
nosti v průvodu na prefekturu, kdež konáno bylo
úřadní přijímání. Celé město bylo slavnostně vyzdo-
beno. Aby zachován byl pořádek, učinila policie
velmi přísná a rozsáhlá opatření.
O banketě, jejž uspořádala o bchodní komora na
počest presidenta Loubeta, pronesl tento komoře pla-
tící přípitek, v němž jí vzdal chválu za její sociální
skutky a podniky. Loubet pravil, že všecko, co
se týká zlepšení poměrů chudých a těch, kdož osu-
dem byli vyděděni, má plné nároky na pečlivou pod-
poru se strany presidenta republiky. Je to prý jeho
#16
alto_textblock
#16
drah.
#17
alto_textblock
#17
první povinností a nejdůležitější částí jeho poslání,
poněvadž takovéto skutky jsou s to, aby obnovily
mezi syny vlasti jednotu a spokojenost. Po banketě
přítomen byl president stoleté oslavě založení školy
»Ézole de la Latiniere« a vrátil se pak za nadše-
ného provolávání obyvatelstva do prefektury nazpět.
Když jel president Loubet po vykonaném při-
jímání na prefektuře k tomuto banketu, pozdravilo
jej nad míru četné množství lidu, shromážděné po
celé cestě, voláním: »Sláva republice!« Několik
tlup, kteréž volaly: »Sláva sociále!« a »Pryč s kně-
ž . . . y!« bylo rezptýleno.
Vláda španělská potlačuje co nejpřísněji
nově vzniklé katolické hnutí. Dala pozatýkati
v rozličných městech hojně podezřelých osob a za-
stavila také všecky karlistické časopisy. Mimo to
dochází přes Paříž zpráva, že četnictvo zajalo karli-
stickou tlupu, která vynořila se ve vůkolí Daenu.
V kraji zatčeno bylo prý také více kněží.
K zápasu o presidentsvtí Spojených
států. Republikánský svaz pro stříbrnou měnu uspo-
řádal dne 3. t. m. v Nov. Yorku průvod, jenž měl
skvělý průběh. Průvodu súčastnilo se 100.000 osob.
Crotcer vydal oznámení, v němž prohlašuje, že
také mnozí demokraté byli donuceni od svých za-
městnavatelů, aby se súčastnili průvodu. Bryan
vydal předevčírem v Chicagu vyblášku, v níž praví,
ža republikánská volební kampaň znamená neúspěch.
Volby ukážou, že demokratům přibylo stoupenců jak
mezi farmáři na venkově, tak i ve městech. — New«
York Tribune« tvrdí na základě vyžádaných zpráv,
že Bryan zvítězí v Alabamě, Arkansasu, Floridě,
Georgii, Louisianě, Mississippi, Sev. Karolině, Jižní
Karolině, Texasu, Tennesee a ve Vírginii. Nabude
tím 112 hlasů. Státy Colloredo, Missouri, Nebraska
a Nevada se 32 hlasy jsou prý pochybné. Republi-
káni zvítězí prý v ostatních státech celkem 363
#18
alto_textblock
#18
hlasy.
#19
alto_textblock
#19
Zprávy církovní.
Úmrtí. Dne 1. listopadu zemřel ve Dvorcích
tamější farář a viceděkan Alois šl. z Canavalů po
dlouhé, těžké nemoci. Nar. se r. 1835, vysvěcen byl
r. 1858. R. i. p.
Církevní slavnost. Dnes konáme památku
sv. Emericha, krále, který dokončil svůj šlechetný
život r. 1031. Kromě toho oslavujeme též sv. Za-
chariáše a sv. Alžbětu, rodiče sv. Jana Křtitele, sv.
Malachiáše, arcibiskupa, sv. Felixe, kněze, sv. Eusebia,
mnicha aj.
Svěcení nového kostelíka. V obci Slabči-
cích byl 21. října posvěcen nový kostelík, který byl
zbudován na památku panovnického jubilea císaře
#20
alto_textblock
#20
Ze světa.
#21
alto_textblock
#21
* Veliký požár v Cařihradě. Z Caři-
hradu, 4 listopadu. (T. k.) Dnes vypukl a zuřil
ohromný požár ve Stambulu. Vyhořelo— s. to
třicet pět domů, jež většinou obývalo chudé
řecké obyvatelstvo.
Výbuch v uhelných dolech. Z N-
vého Yorku, 4. listopadu. (T. k.) Podle novějších
zpráv bylo při výbuchu, jenž udál se v uhelných do-
lech v Beng-Bagu, deset dělníků zabitoa
čtyři byli vážně poraněni. Většinu těch ubožáků tvoří
černoši.
** Méně slavných, ale více poctivých
mužů je třeba. Arcibiskup Samassa přijal ne-
dávno deputaci učitelů, kterým kladl na srdce hlavně
poctivé konání povinností obtížného povolání učitel-
ského, učiniv mezi jiným výrok, že národ nepotřebuje
mnoho slavných, ale více poctivých mužů. To je
ovšem dle názoru našich pseudoliberálů v pravdě za-
bednělý klerikální názor. Jak mnohý »slavný« muž
nemá v sobě nadbytek poctivosti a »sláva« jeho na
slunci pravdy změkne jako máslo.
* Několik zajímavých drobtů ze státní
kuchyně Německa. Státní rozpočet Německa na
rok 1900 vyžaduje 2,059,825.412 marek. Výdaj ten
hradí Německo z příjmů ze cla, potravních daní,
z příjmů státních drah, pošty a telegrafů. Hlavní
#22
alto_textblock
#22
položkou ve výdajích německé říše jest ovšem roční
náklad na armádu, který na rok 1900 541 milionů
marek a 74 milionů marek na válečné loďstvo.
V tom nejsou zahrnuty mimořádné výdaje, výprava
do Číny a stavba nových válečných křížáků. Státní
dluh potřebuje na zúrokování 80 milionů marek. —
Říšský kancléř má roční služné 100.000 marek a
byt. Sekretář ministerstva zahraničního má 50.000
marek ročně a byt, přednostové ministerstev Podbiel-
ski, Trpitz a jiní mají ročně 30000 marek a byt.
Zahraniční ministr má 500.000 marek k disposici na
tajná vydání. Dále se vydá ročně 300.000 marek
na německé školy mimo Německa! Říští poslanci ne-
dostávaí dlety a proto stojí říšská rada jen 699.250
marek na r. 1900.
** »Poctivost« sociální demokracie. Tyto
dny vydal bývalý agitátor sociálně-demokratické sku-
piny ve Stýrsku pan Antonín Wagner spis v něme-
ckém jazyku »Sociální demokracie slovem a skutkem-
(v Judenburku) ve kterém líčí »hospodářství« socia-
listů v nemocenské pokladně ve Štýr. Hradci. Wag-
ner zde vypisuje, že úředníci jmenované pokladny na
účet dělnických peněz celé dny popíjejí v hospodách.
Pěkná to společnost.
*Protestantští pastoři a sociální demo-
kracie. V posledním čísle evangelického »Kirchen-
zeitungu« píše pastor Oerireu o poměrech protestant-
ských pastorů k nynějšímu hnutí sociálnímu v celé
#23
alto_textblock
#23
společnosti lidské a hlavně o poměru sociální demo-
kracie k protestantství. Na konci článku dává Oertreu
všem pastorům v Německu otázku na srdce, aby pře-
mýšleli o tom, »proč dva miliony sociálních demo-
kratů, které v Německu jsou, jsou skorem vý-
hradně vyznání evangelického?« Ne-
víme, zda si státní pastoři budou touto otázkou své
svědomí příliš trápiti.
**Strach před antisemitismem v Uhrách.
Poslanec Gajári, vlastně žid Bettelheim, otíral se ve
sněmovně o rolnický sjezd v Košici konaný, že se
prý tam prováděl v řečích pustý antisemitismus.
Sedmihradský německý »Tagblatt« přinesl z Pešti
dopis, ve kterém se praví, že kde jaký poctivý Ma-
ďar od dělníka až do nejvyššího státního úředníka,
všude že to vře proti židům, ale bázeň dosud brání
většině, aby mužně přiznali barvu.
** Antisemitísmus v Německu. Při dopl-
ňovací volbě poslance do říšského sněmu za zemře-
lého Liebknechta v Berlíně bylo odevzdáno pro anti-
semitského kandidáta Ulricha 10.490 hlasů, Zajisté
slušné to vystoupení berlínských antisemitů.
** Ve jménu civilisace. Z Doveru se ozna-
muje, že se tam dějí pilná cvičení námořními novými
děly. Nová tato děla střílí na vzdálenost 11 angli-
ckých mil. Jedna koule váží 453 anglických libera
obsahuje 30 liber pověstného lyditu. Děla jsou sko-
rem 40 stop dlouhá a váží 97 tun. Zkoušky se dějí