#1
alto_textblock
#1
Ročník padesátý třetí.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve čtvrtek 13. listopadu 1913.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 312.
#5
alto_textblock
#5
ibeonjn
#6
alto_textblock
#6
na ranni avečerní listy
předplácí ae
V Praze v administran
na měsle.
K. / —
na čtvst leta 6 K) —
s dvoji donáškou
na měsle.
na čtvrt ista . . K e2h
ve Bliálkách
na měsle
Polo 2iK ao
mást
na čtvrt ieta . . . . S k an
dvojí zásilkou
ns měsle
na ctvrt ieta . . . 1i k eo
#7
alto_textblock
#7
atarerni
#8
alto_textblock
#8
e v ten
#10
alto_textblock
#10
ní
#11
alto_textblock
#11
amí
#13
alto_textblock
#13
zobe
#14
alto_textblock
#14
V drobném prodejí
ranní dislo o sob
an
večsruí
za d 4
Ve filiálkách na venkově
ranni čislo
. . .
večerni
. .
. b
tnseráty
platí se hotově napřed
Předplacuní a inserty přijim
kdunlstrace v Marianske ul. ,
Tam nacházeji se téi
rednkca, tlskárna a szpodlee
Národních Llata
Bakopiny se nevranet
#15
alto_textblock
#15
lacč vl
#16
alto_textblock
#16
Telefon „Národních Listů“:
Redakce: a) pro hovory místní 2400, b) pro hovory
meziměstské 1061. — Admínistrace a expedice
1062. — Obchodní tiskárna 5955.
#17
alto_textblock
#17
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
#18
alto_textblock
#18
Haličská krise, niia
Z Vídně, 13. listopadu. (Zvláštní telefoni-
cká zpráva „Nár. Listů“.) Z polského pramene
se nám sděluje: Účelem vídeňské konference
vlády se zástupci haličských stran je umir-
niti napětí mezi nimi, také však
umírnitinapětímezí Poláky a Ru-
síny. Mysli se, že velkostatkáři polšti na vi-
deňské půdě budou povolnější, ale nevěří se.
že dnes všechno bude skoncováno a urovnáno
— dle všeho bude se pokračovati ještě v
Lvově.
Z Vídně, 13. listopadu. Z několika stran
polských bylo nám na náš dotaz, jaký jest
stav vídeňského jednání vlády a místodržitele
dra. ryt. Korytowského s polskými pře-
dáky, dáno v odpověď: „Dohoda jest n
postupu“.
bol l e
Ukrajinský klub a obstrukce v poslanecké
i sněmovně. hael
Z Vídně, 13. listopadu. (1 hod. 15 min.
Německý národní svaz zlalsl a
ukrajinskémusvazu příplis, vekte-
rém jej vyzývá, aby zastavil ob-
strukci proti finaněnímu plánu.
Plenumukrajinského svazu sešle
se o 1 hodině s poledne aby o pří-
pisu tom jednalo a zejména a by
vytklo podmínky, za kterých bly
byla obstrukce zastavena.
lsl
Deputace pro volební právo žen.
Z Vídně, 13. listopadu. Deputace říšského
svazu pro volební právo žen dostavila se dnes
do parlamentu, by poděkovala posl. dru.
Frantovi za důkladnou a přesvědčivou
zprávu, kterou podal ústavnímu výboru v zá-
ležitosti ženského volebního práva do říšské
rady. Deputace, ve které byly pí. Arnoštka šl.
Fürthová, Eugenie Hoffmannová a
Olga Misarová, žádala dra. Frantu za
další podporu a součinnost, jež byla určitě slí-
#19
alto_textblock
#19
V Praze, 13. listopadu.
Mír mezi Tureckem a Řeckem zásluhou
rumunského diplomata Take Jonesca jest uza-
vřen. Diplomažická zdatnost malého Rumun-
ska vplétá si tímto činem nový vavřín do své-
ho věnce. Není divu, že podle zprávy paříž-
ského „Tempsu“ ve Vídni kritické kruhy po-
litické uvádějjí to jako nový důkaz neschop-
nosti rakousko-uherské monarchic, která do-
vedla sice na Balkáně vznítit osudnou válku,
v níž tak neblaze byl poražen chráněnec Ra-
kouska, ale zachránit tam nedovedla nic
Strašná vniřní nepravda zahraniční politiky
naší diplonncie na Balkáně při každé nové
události se potvrzuje. Děláme politiku, která
nám nepropívá, která škodí našim chráněn-
cům, děláme politiku, která odpuzuje naše
spojence, a děláme ji proto, že náš zahraniční
úřad nedovede nalézti správnou výslednici me-
zi zájmy národů rakousko-uherské monarchie
a uherské oligarchie, děláme tu politiku proto
že v ústředních úřadech mají nečisté svědomí.
protože všude na periferiích dovedli jen zne-
pokojit národy, ale nikoliv získat. Myšlenka
habsburského státu tím zřejmě trpí a nikde
skoro nevidíme státníka, který by měl dost
odvahy a rozhledu, aby dnešní kurs změnil. Je
marno potom zlobit se na domnělé projevy ru-
ského vyslance bělehradského Hartwiga, který
prorokuje, že Rakousko bude následovat osu
Turecka. My Češi bychom si toho nepřáli, my
vítáme každou možnost uvésti svá nezadatel-
ná národní práva do shody s ideou rakouské-
ho státa, ale nemáme sil ani vlivu, abychom
mohli odstranit rozkladné živly a směry.
V zahraniční politice jsme bez vlivu, pro-
tože jmenovitě mezi diplomatickými předsta-
viteli nemáme skoro žádných lidí a kritika za-
hraniční politiky, kterou pronášejí naši poslan-
ci v delegacích a v parlamentě, bývá nepří-
jemnou, protože je pravdivá a věcná, ale
změnit k lepšímu nic nemůže. Zahraniční úřad
je paristvím šlechty, jmenovitě šlechty ma-
ďarslé, německé a polské.
Dnešní „Zeit“ uvádí statistiku, podle niž
mezi 76 konceptními úřadníky zahraničního
úřadu, právnicky vzdělanými, jest 13 hrabat.
23 baronů, 10 rytířů, 22 prostých šlechticů
jen 8 občanského původu. Z 8 úřadníků občan-
ského původu jsou 3 ve čtvrté, 1 v páté, 3v
šesté a 1 v sedmé hodnostní třídě, čili mezi
dorostem vůbec není úřadníků občanského
původu. Mezi 10 velevyslanci jest jeden kníže
(u papežské stolice), 6 hrabat, 1 baron,
šlechtic a jen 1 občan (Dumba ve Wasbing-
toně). Mezi 20 vyslanci jest 1 kníže, 7 hrabat.
7 baronů, 4 šlechtici a zase jen jeden občan
(v Rio de Janciro). Diplomatický personál
30 samostatných zahraničních představitelste
skládá se ze 72 úřadníků, z toho jsou 4 kní-
žata, 31 hrabat, 23 baronů, 5 rytiřů, 8 šlechticů
a 1 občan (attache dr. Janota v Sofiji). Ze
102 díplomatických činovníků rakousko-uher-
ských v cizině jsou tedy jen 3 občanského
nůvodu. Mezi 6 vojenskými a námořními attašé
jsou šlechtici a občané po rovnu — po 8. .
„Zeit“ k tomu správně poznamenává, že
vlastně ani všechna aristokracie nemá k diplo-
matické dráze přístupu, že byrokratisací za-
hraničního úřadu ovládla naše zahraniční za-
stoupení jen jakási klika, která ovšem podle
své povahy jest nepřítelem každého samostat-
ného talentu. Není přece možno, aby z 58 mi-
lionů občanstva rakousko-uherské monarchie
nebylo možno vybrat víče státnických talentů.
než jaké se dnes ukazují v našem zahraničnín
úřadě. Že je výběr možný a zdravý, ukazuje
„Zeit“ na příklad balkánských států, kde di-
plomaté bez aristokratických přídomků, bea
zlatých klíčů na fracích osvědčili daleko větš
diplomatickou schopnost, než ti různí naši ko-
moří. V Rumunsku, které zasadilo ješitnosti
naši diplomacie v poslední době tolik citlivých
ran. vede zahraniční politiku bývalý univer-
sitní profesor Majorescu a jeho talentovaným
pomocníkem je syn lahůdkáře Take Jonescu.
povoláním advokát. V Recku skvěle vládne bý-
valý advokát Venizelos a v Srbsku bývalý
inženýr Pašič, a každý z nich sedmeronásabně
překonal naše sedmeronásobné rodokmeny
hodnostními třídami prosívané diplomaty.
Balkánský příklad nám ukazuje ještě jiný
zjev: jak mladé národy, teprve nedávno posta-
vené před úkol samostatně se spravovat, rychle
ze seba vytvořily potřebné státníky a jak zá-
roveň skvěle prakázali státnickou prozíravost
a umírněnost dva bývalí revolucionáři — Pašič
a Venizelos.
My s českého stanoviska bychom k tomu
ještě měli připojit stížnosti na zanedbávání če-
ského živlu v zahraniční službě. „Přehled“ ne-
dávno v řadě článků poukázal, jaká nám z toho
plyne škoda. V „Přehledu“ dr. Palkovský upo-
zornil i na maďarské nebezpečí, které
ohrožuje náš zahraniční úřad, kde mají dnes
Maďaři většinu a kde mají takový vliv, že za-
bránili Srbům v přístupu k Jaderskému moři
jen proto, aby z toho neměla užitku rakouská
polovice monarcháe. Kdy konečně na povola-
ných místech prohlédnou?
#20
alto_textblock
#20
bena.
Deputace vysokoškolských asistentů.
Z Vídně, 13. listopadu. Do parlamentu do-
stavila se dnes velká deputace a si stento
všech vysokých škol z celého Ra-
kouska žádati za úpravu platů a za úča-
stenství výhod a slev na železnicích, jakých
požívají všechny kategorie úřadnictva a slu-
žebnictva vysokoškolského. Deputace jednala
s členy odboru výboru pro záležitosti vysoko-
školské, s členy odboru výboru železničníhoa
naposledy pak s ministrem železnic sv.p
drem. Forsterem, který deputaci velmi
vlídně přijal a prohlásil, že všechny její stesky
a tužby dá nejbedlivěji vyšetřiti. V deputae
nalézal se dr. inž. Růžek z české techniky
#21
alto_textblock
#21
v Praze.
#22
alto_textblock
#22
Deputace lékárnictva ve Vídni.
Z Vídně, 13. listopadu, (Zvláštní telefonick
zpráva „Národních Listů.“) Starosta gremia tékár
níků bývalého kraje chrudimského M. Ph. Jan
Laub z Litomyšle, vrchní starosta hlavního gremia
farmaceutů M. Ph. Karel Hynek z Prahy a sta-
rosta gremia olomouckého M. Ph. Jan Har n a
Kroměříže dostavili se dnes v záležitosti s ta-
vu lékárnického vedeni poslancem drem
Šubrtem k minisíru vnitra sv. p. Heinol dlo vi.
V záležitostí příští dráhy Litomyšl—Polička-
Jimramov—Nové Město na Moravě.
Z Vídně, 13. listopadu. (Zvl. telef. zpráv
„Nár. L.“) Purkmistr Mag. Ph. Jan Laub z Li-
tomyšle intervenoval dnes s posl. Maštálkou
u ministra železnic v příčině vypsání pochozí
komise pro dráhu Litomyšl—Polička—JJimra-
mov—Nové Město na Moravě, v ministerstvu
vyučování a ministerstvu financí v záležito-
stech obecních.
#23
alto_textblock
#23
Z panské sněmovny.
Z Vídně, 13. listopadu. Pravice panské
sněmovny sešla se dnes hojným počtem. Mí-
stopředseda býv. ministr zahraničních záleži-
lostí hr. Goluchowski věnoval velmi vře-
lou vzpomínku předsedovi kn. Karlu Schwar-
zenbergovi. Potom ustanoveni byli delegá-
ty pro volby do delegací: kn. Bedřich Lob-
kovic, hr. Sylva-Tarrouca, Oto Met-
tal, hr. Clam-Martinic, bar. Parish
hr. Pininski, kn. Starhemberge ryt
dr. Jedrzejowicz. Náhradníkem zvolen
ryt. Wohanka.
#24
alto_textblock
#24
Demonstrace mediků vídeňských proti
zostřeným zkouškám.
Z Vídně, 13. listopadu. (K. k.) Dnes dopoledne
ubírali se téměř všichni posluchači medicinské
fakulty zdejší university, asi tístc, k universitě
kdez demonstrovali protí zostřeni
řádu zkušebního. Na to táhli na
Reichsratstrasse, chtějíce dospěti k bytu děkana
medicinské fakulty, silný oddil policejní stráže jim
to však zabránil. Táhli pak k universitní rampě.
kdež byla demonstrace řečí, kterou pronesl jistý
medik, ukončena.
Princ Ferdínand Lobkowitz ve Vídni.
Z Vídně, 13. listopadu. (K. k.) Bývalý nejvyšší
zemský maršálek princ Ferdinand Lobkowitz při-
byl sem dnes ráno z Prahy
#25
alto_textblock
#25
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 13. listopadu. (K. k.] „Wiener Ztg.
cznamuje: Jeho Veličenstvo cisař propůjčil vrch-
nímu geometru evidence katastru I. třídy Joseiu
Jelínkovi v Plzni, odcházejícímu na vyžá-
daný trvalý odpočinek, s prominutím poplatků litu
císařského rady. — Jeho Veličenstvo císař pro-
půjčil předsedovi filiélního spolku Společnosti Bi-
#26
alto_textblock
#26
brů
oe
oein
nd lerovioveroei
os brniji
#27
alto_textblock
#27
s šebilil
#28
alto_textblock
#28
lého Kříže ve Františkových Lázních císařskému
radovi dru. Leopoldu Fellnerovi s prominutín
poplatků titul medicinálncho rady.
Vystěhovalecká panama v Haliči.
Z Vidně. 13. lístopadu. (K. k.) Jak sděluje úřad-
ní list, příloha k „Wiener Zeitung“, rozpustilo mi-
nisterstvo vnátra haličskou vystěhovaleckou spo-
lečnost „Patria“ spolek pro ochranu vystěho-
valců ve Lvově, rozhodouřím ze dne 10. listopadu
1913 na základě § 24. z. ze dne 15. listopadu roku
#29
alto_textblock
#29
1867.
#30
alto_textblock
#30
František Košut.
Z Peští, 12. listopadu. (K. k. uh.) Stav Košu-
tův se od hodšny k hodině zhoršuje. Čínnost srdce
jest neustále slabší. Stav pacientův jest neobyčejno
hrozivý a kritický.
viv Z Pešti, 13. listopadu. (Uh. tel. kor. kane. ) Dl
zprávy ráno uveřejněné strávil František Košu
dnešní noc dobře. Stav jeho je i na dále vážný
Z říšského sněmu uherského.
Z Pešti, 12. listopadu. (K. k.) Posl. Vio (Rěka
dotazoval se, chce-li vládu zrušiti nezákonn
suspendování rěcké samosprávy a vybaviti guver-
néra absolutní moci tem, že zruší instituci vládního
zástupce a zjedná žádoucí normální stav. Rěka jest
ochotna k poctivému vyrovnání. Vlláda musí na-
hlédnouti, že zachování vlašského živlu v Rěce je
vonnl
také v maďarském zájmu.
M.-p. hr. Tisza odpověděl, že vláda vyna-
snaží se o dohodu. Zapomínáme vůbec — pokračo-
val — co se stalo v Rěce za minulých dob, ale
žádáme, aby zvolené zastupitelstvo konalo svou
povinnosti stálo na půdě zákona a vládě uherské
poskytovalo pomocnou ruku, a byl tam obnoven
zákonný normální stav. Směrodatní činitelé v Rěce
ať pováží, že, postupujíce dál na cestě třenic, ne-
vyruší vládu z jejího klidu, avšak ona postará se
také, aby běh veřejných záležitostí ve Rěce byo
zabezpečen
Interpelant vzal odpověď na vědomí s podo-
tknutím, že odpor zastupitelstva nesměřoval proti
uherským zákonům. Zastupitelstvo žádá toliko, aby
ustanovení zákona, která modifikují statut, poří-
zena byla s jeho souhlasem.
tař
t
Krise na radnici římské.
Z Říma, 12. listopadu. [K. k.) Ve příčině zprá-
vy zahraničních listů o demisi většiny římské obec-
ní rady „Agenzia Stefani“ konstatuje, že většina
obecní rady sice ohlásila demisi, že však — pro-
tože demise nebyla ohlášena formálně — rozpu-
štění obecní rady ještě není usneseno, a královský
komisař není jmenován.
mn
#31
alto_textblock
#31
Z ruské říšské dumy
Z Petrohradu, 12. listopadu. (K. k.) V dnešním
večerním zusedání měla býti podána interpelace
sociálních domokratů k ministru spravedlnosti ve
příčině činnosti petrohradské politi-
cké policie při obžalobě proti socia-
listickým poslancům druhé dumy.
Předseda prohlásil, že interpelaci četl a poněvadž
obsahuje nepřípustné výroky, nemůže dovo-
liti, aby byla veřejně čtena. Několik so-
ctálně demokratických řečníků poukazovalo pak n
to, že předseda perušujo sstčmovní řád. protože
ceneurovati řeči nepřísluší jemu, nýbrž celé sně-
movně. Třem řečníkům bylo odňalo slovo, protože
nemluvili k věci. Předseda prohhlásil v delších vý-
vodech, že jest jeho povinností, nepři-
pustitivýroky, neslučitelné s dů-
stojností dumy. Proto při svém nařizení trvá.
(Pochvala a hlasy: Správně!) Nemá, čeho by namí-
tal proti interpelaci, budou-li urážlivé výroky vy-
nechány, což jest možno beze změny smyslu. Ka-
děti Adšenov a Miljukov odpírali presidentovi prá-
vo posuzovati text interpelace, nežli je čtena
dumě. Poslanoc Puriskěvič prohlásil, že ve druhé
dumě se nacházel mezi sociálními demokraty zlo-
děj Kuznecov, který snad by mohl v dumě podob-
ným způsobem mluviti. Předseda odňal Puriškevi-
čovi slovo a prohlásil případ za vyřízený. Potom
provedla duma debatu o odpovědi ministra
vojenství v přičině výbuchu v díl-
nách ochtských v roku 1912—13. Okťabristé
navrhlí přechodnou formuli, ve které odpověď mi-
nistrova se prohlašuie za nedostatečnou a zdůraz-
ňuje nedbalost správy. Formule byla jednomyslně
#32
alto_textblock
#32
přijata.
#33
alto_textblock
#33
Mexiko a Spojené státy.
Z Mexíka, 13. listopadu. (K. k.) (Associate
Press.) Presídent Huerta neodpověděl na
ultimatum presidenta Wilsona a tsm
je zamít l. V ultimatu byl mu až do včerejšího
večera ponechán čas, aby prohlásil, že nedovoli
aby sestoupil se nový kongres. V tom připadě, ž
by zamitl jejich požadavky, Spojené slátyb
s ním vice nevyjednáv aly.
#34
alto_textblock
#34
Události na poloostrově
Dalkanském,
i s lj Řecko-turecký mír.
Z Cařihradn, 12, listopadu. (K. k.) Za schůz
ministerské rady přijal velvezír řeckého delegáta
Levidise. Oba státníci blahopřáli si navzájem k
šťasťnému výsledku vyjednávání. Z dobrého pra-
mene se proslýchá, že ministerská rada se jižu-
snesla, aby dnes večer byl tureckým delegátůmv
Athonách dán pokyn. aby smlouvu podepsali. Úřad
ní adžlení o tom dosud nedošlo.
Z Caříhradu, 13. listopadu. (K. k.) Řecký dele-
géž prohlásil v rozhovoru, jejž měl věera v poledno
velkovezírem, že Řecko trvá na tom, aby defini-
távně vpravený text byl podepsán.
Z Caříhradu, 13. listopadu. (K. k.) Instrukce
jichž dostalo se včera večer tureckým delegátům
v Athénách, vybízejí je, aby navrhli některé změn
v textu definitivně upravené smlouvy. Tyto změny
týkají se hlavně odškodnění správců vakufových
desátků, uznáni výboru pro jednotu a pokrokz
právnickou osebu, pokud se týče nemovitého jměn
Sclunu a přijetí článku, jímž Řecko přejímá zá-
vazky Turecka vůči společnosti východní dráhy
Ohraničení Albanska a zakročení rakousko-
italské.
Z Ríma, 12. listepadu. (K. k.) K londýnsk
zprávě časopisu „Echo de Paris“, že Italie vzhle-
dem ku projevu pocitů trojdohody o zakročení lta-
lie a Rakousko-Uherska v Athénách, přednesl
omluvu, takže tato demarche byla anulována, uve-
řejňuje „Agence Steisnova“ tuto nolu: Časopie
„Echo de Paris“ jest zřejmě špalně informován
Italie a Rakousko-Uhersko zachovávají úplně ble-
disko, projevené v athénské notě. V pásmu, o němi
velevyslanecká konference v Londýně neučinil.
#35
alto_textblock
#35
žádného delinitivního rozhodnutí, jsou kompromisy
možny. Avšak pokud jde o přidělení mysu Stylost
a Korice Albansku a o neprodloužitelnost lhůty
usnesené londýnskou velevyslaneckou konferene
pro vyklizení řeckým vojskem, trvají Italie a Ra-
kousko-Uhersko nyní jako před tím neochvějně n
tom, že jednomyslná usnesení Evropy, učiněná mi
nulého srpna v Londýně, nemohou býti změněna
Vůči oběma jaderským mocnostem neučinily ostatn
vlády žádné poznámky při odevzdání svrchu zmí
něné noty. Následkem toho neměla Italie žádne
příčiny, aby v této záležitosti podala nějaká vysvě-
tlení.
Z Říma, 13. listopadu. (K. k.) „Agenzia Stefani
prohlašuje za nepravdivou zprávu „Reuter, kance
láře“, že Italie přijala britský návrh v
příčině úpravy hranic řeeko
albanských. Návrh britské vlády
jest nyní předmětem jednání mez
italskou a rakouskouherskou vlá
dou, které později oznámí své rozhodnutí, jež
dohodě učinily.
Hraniční smlouva černohorsko-srbská.
Z Bělehradu, 13. listopadu. (K. k.) Srbská tisko
vá kancelář sděluje: Vyjednávání o definitiv a
stanovení hranicímezi Srbskem a Černo
Horou vedlo k úplné dohodě. Příslušná
smlouva byla včera v ministerstvu záležitostí za-
hraničních srbským ministrem záležitostí zahra-
ničních a černohorským vyslancem v Bělehrade
podepsána.
Anglie o obsazení tureckých ostrovů Italií.
Z Paříže, 13. listopadu. („N. W. J.“) Sim
Edvard Grey nenechal Řím v žádné pochy-
bě, že by Anglie se získáním tureckých ostro-
vů Italií, třeba by se to stalo pod záminkou
dočasného obsazení, jehož konec byl by ne-
dohledný, nižádným způsobem ne-
souhlasila. Vyklidí-li Italie turecké ostro-
vy, poskytne se velmocem, Řecku příznivým
možnost, aby je částečně odškodnily za povol-
nost při stanovení hranic jižní Albanie.
#36
alto_textblock
#36
Politická hlídka.
#37
alto_textblock
#37
Debata o anenském patentu
#38
alto_textblock
#38
zahájená včera za všeobocného napětí v po-
slanecké sněmovně, účinkuje na Němce plným
dojmem. Je to zřejmo z včerejší řečí dra. Lodg-
mana, ale také ze způsubu, jakým ji z Vídně popi-
suje dnešní „Bohemia“. Rozprava ta imponuje ji
tak, že jí přisuzuje význam vysoce politický
doufajic, že to uznají i ti, kddož ji zamitali, ze snahy
— ovšem jen z předstírané snahy, dlužno dodati —
obrzké vyřizení finunčního plänu.
„Bohemia“ přímo praví, koho míníi německo-
nacionální svaz. A bez obalu vyslovuje úsudek, že
jeho vedení opěl jednou mělo nešťastnou rulu
poněvadž odporem německo-nacionálního svazu
protí debatě o oktrojirkách pro Čechy nedosáho
nic jiného, než jen svě porážky, jakož německo-
nacionální svaz vůbec má neštěstí, že většina jeho
politických podniků je provázena výsledkem po-
chybným. Odpor proti debatě o českých záleži-
tostech, jež se všeobecně posuzují jako mene teke
pro připravované řešení krisí v Rakousku — koně
„Bohemia“ — bylo by možno jen v tom případ
ospravedlniti, kdyby tim způsobem byla debata
o finančním plánu uspíšena, čehož však není, po-
něvadž rusínská obstrukce se provádí vážně,
byla by zalehla i všechen ten čas, který se věnuje
rozpravě o krisí v Čechách.
Tento útok „Bohemie“ na německo-nacionáln
svaz je pozoruhodný jak politicky, tak novinářsky
Politicky zachycuje a uveřejňuje nespokojenos
Němců s vedením německo-nacionálního „svazu
novinůřsky pak nás poučuje, kterak německé no-
viny pracují, aby politiku německou nepoškodily
aby však přece, je-li nezbytně třeba, ji ukázaly
zřejmou chybu. Neniť pochyby, že odpor německo-
nacionálního svazu proti debatě o krisi v Čechách
byl od prvopočátku chybný, a rovněž není pochyby
že německý tisk tuto chybu hned vystihl; vždyl
byla od počátku zřejma každému, kdo politicky
nezávisle myslí a uvažuje. Dokud však o debate
o krisi v Čechách nebylo v poslanecké sněmovni
rozhodnuto, v té době byl by německo-nacionáln
svaz býval zřejmě oslaben, kdyby německo-nacio-
nální tisk byl psal pro tuto debatu, tedy proti ně-
meckonacionálnímu svazu. A německo-nacionáln
tisk stanul na výši doby, když proti německo-na-
cionálnímu svazu nepsal, nýbrž prostě jen zazna-
menal, co a jak německo-nacionální svaz podnike
proti této debatě. Když však německo-nacionáln
svaz utrpěl porážku, a to zaslouženou porážku, tu
teprve — zcela správně — německý tisk, tento-
kráte „Bohemla“, ukázal vůdcům německo-na-
cionálního svazu jeho zřejmou chybu.
Kdy pak česká žurnalistika bude podobně dbát
své specifické publicistické taktiky
#39
alto_textblock
#39
O pražských poměrech
uveřejněn byl 11. t. m. v mnichovských „Neueste
Nachrichten“ dopis pražského nacionálního Něm-
ce. Vykládá se v něm, že prof. Masaryk učinil n
státním zastupitelství udání o podplácení členů
sboru ob. starších, že dle českých časopisů měl vd-
platcích těch prsty městský rada a poslanec Čer-
nohorský a že jako hlavni prostředník obchodu to-
ho se v českých časopísech označuje mladočeský
poslanec a městský rada pražský dr. Vejvar, jenž
při tom vydělal přes třetinu milionu kor. Jak dr
Kramář ve výkonném výboru dne 9. t. m. ohlásil
složil dr. Vejvar svůj říšský mandát — sděluje praž-
ský Němec do Mnichova — následkem své aféry
michelské.
Po této ukázce není třeba podávati české ve-
řejnosti další obsah pražského dopisu v mnichov-
ském denníkuj stačí již jen zaznamenati, kteral
se v něm tvrdí, že pražský obecní řád, znemožnu-
jící účastenství Němců v obecní správě pražské
byl sestaven za vlády Čechům přiznivé, a že praž
#40
alto_textblock
#40
ský sbor ob. starších nebyl rozpuštěn přese všech-
ny své přehmaty, kdežto německá zastupitelstvalse
rozpouštějí pro každou maličkost. Konečně se v
dopise tom výslovně cituje „České Slovo“ jako
pramen zprávy, že sbor ob. starších bude přece
rozpuštěn; pražský dopisovatel mnichovského libe-
rálního denníku se při tom těší, že činem tím bu-
de zlomen vaz nynějšímu českému systému v Pra-
ze. —
Objevují-li se o nás. Češích, v říšsko-němec-
kém tisku nepravdy, a to mnohdy velice komické,
lze si je částečně aspoň vysvětliti neznalosti po-
měrů našich v Německu. Ale pražský dopis v mni-
chovských „Neueste Nachrichten“ nenáleží do té-
to kategorie. Dle našich spolehlivých informací je
pražským dopisovatelem řečeného mnichovského
denníku dr. B. — dopis zde reprodukovaný je take
označen chifrou. B. — vyšší úřadník jednoho stát-
ního finančního úřadu v Praze. Člověk ten, žijícív
Praze a znalý češtiny, pak beze vši pochyby posi-
lá do Mnichova vědomě nectně lži. Státní finanční
úřadník dr. B. jistě ví, co tentokráte do Mnichova
nalhal, a je tak nestoudný, že svoje lži podporuje
lživými odvolávkami na české noviny pražské, aby
tak dedal pravděpodobnosti tomu, co do Mnicho-
va nalhal.
Pro vnitropolitické poměry tím dr. B. dokázal
svoji podjatost, která jej činí mravně nezpůsobilým
pro státní úřad, který v Praze zastává.
#41
alto_textblock
#41
Risska rada.
Poslanecká sněmovna.
Schůze 173.)
(Zvláštní telefonická zpráva „Nár. Listů“.)
Z Vídně, 13. listopadu.
Počátek schůze, zahájené o 10. hod. dop.
byl velmi pohnutý. Byl dohrou ke vče-
rejší řeči poslance dra. ryt. Lodgmana, jenž.
pojednávaje o poměrech v Čechách,
dosazení správní komise zemské a známém
nálezu správního soudu stran zákonitosti opa-
tření toho pravil: „Nejen věda, nýbrž také
justice stala se nevěstkou poli-
tiky.
V domě oběšencově nemluví se o provaze.
Pan dr. ryt. Lodgman byl by s dobrou se po-
tázal, kdyby si byl počínal poněkud opatrněji
ve věci té. Má-li kdo ve straně muže, za které-
ho justice in personalibus et realibus bylo zne-
užito k národně-politickým účelům, pak dluž-
no si ukládati jakousi reservu, a náleží-li kdo
ke straně, která v minulosti a přítomnosti zne-
užívala a zneužívá celého státního aparátu,
obecných a vysokých škol, justice a vojska ke
germanisaci, nesmí se líčiti s nějakým mrav-
ním rozhořčením.
Na ministerské lavici povstal ministn
vnitra svob. p. dr. Heinold a pravil:
Slavná sněmovno! Přihlásil jsem se ke
slovu, bych podal krátké prohlášení. Jak je
patrno ze stenografického protokolu, bylo ve
včerejší debatě o dosazení zemské správní ko-
mise v Praze o soudnictví mluveno
tak, že se toho musí nejživěji lito-
vati a že to musím jménem vlády
se vší rozhodností odmítnouti.
(Živé výkřiky.) Nejvyšší soudy stojí ve svémr
vznešeném poslání tak vysoko nad námi, že
takovými útoky nemohou býti dotčeny. (Živý
souhlas. živé výkřiky u soc. dem. Vřava.)
Sociální demokraté provázeli vyjádření
ministrovo křikem, za něhož ujal se slova
posl. Seliger, jenž pravil: „Protestuji
proti vyjádření ministra vnitra.
Lituji, že ministr se propůjčil k roli, která by
na ministerské lavici byla slušela jenom mi-
nistru práv, jenž je kvalifikován
dosti, aby tuto lavici krajní mě-
rou diskreditoval a míru naplnil.“
Předseda: Žádám řečníka, aby s
mírnil.
Posl. Seliger: Bylo by pro národy da-
leko příjemnější slyšeti politování s minister-
ské lavice nad tím, že naše justice je
korumpována. (Pochvala u sociálních
demokratů.)
Předseda: Uděluji panu poslanci
důtku.
Posl. Seliger: Krilika, která včera pro-
nesena byla o našem soudnictví, je nejen
ostrá, nýbrž zároveň v celém rozsahu
oprávněná. Že ministr vnítra převzal
smutnou roli obhájce takové justice, je také
po jiné stránce pozoruhodno. Což pak sku-
tečně ministr justice pokládá se již do té míry
za porušena, že se neodvažuje sám vy-
vstati a hájiti zde svých věcí
Německý sociální řečník zabýval se vel-
mi obšírně reformou volebního řádu
pro království České a prohlásil, že
by sociální demokraté nestrpěli novou vše-
obecnou kurii s právem plurálním. Doložil, že
německé sociální demokracii na
osudu Rakouska pranic nezáleží.
Budiž doloženo, že toto stanovisko, které jest
výhradným stanoviskem německé sociální
demokracie, není českou sociální de-
mokracií sdíleno
Za všeobecné pozornosti ujal se slova
prof. dr. ryt. Jaworski, Celá sněmovna se
kolem něho seskupila. Mluví velmi zřídka.
Mluví-li však, mluví stručně a uhlazeně. Obsah
jeho výkladů jest vždy hustý a sytý. Tak bylo
také dnes. Jeho výklady velmi pěknou formou
sepsané předneseny byly velmi účinně, jak-
koli nebyly předneseny hlasem hřmotným.
Ukázalo se opět, že se ve sněmovně vyšlé ze
všeobecného práva hlasovacího a nevalně aku-
stické, dá docíliti silného a hlubokého dojmu.
třeba člověk nenapínal hlasivky, jen dovede-l
něco kloudněho pověděti. Polský řečník pravil.
že dlužno rozeznávati mezi elementy kon-
struktivními a destruktivními, a že jest povin-
ností vlády podporovati onyno, poněvadž jest