ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 80f9af00-710e-11dc-bcc2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 14
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
15. února 1904.
#4 alto_textblock #4
Číslo 46.
#5 alto_textblock #5
Ale autonomní tarif článkem 14. zdělat — tu už »právní cit národů« se vzpírá a snad přece se vzepře. — Tu ale také Košu vstupuje do akce, jenž pravil, že rakousko-uherské narovnání uher- ská strana neodvislosti připustí jen tenkráte, bude-li parlamentně zděláno; rakousko-uherské narov- nání článkem 14. zdělané, že bude obstruovat. — Dodrží-li Košut své slovo, již tu není postavení Körbrovo tak utěšené, jak je líčí. Však dejme tomu, že vzhledem k tomu, že narovnání to je na prospěch Uher — Košu- tovo svědomí se upokojí při článku 14., co bude se smlouvami zahraničními ? Slyšeli jsme v dele- gacích dva býv. ministry obchodu markýze Bacquehema a dra. Bärnreithera o věci té mluvit a oba byli toho náhledu, že to nejde. Z jejich slov alespoň to jasně vyzl- ralo. Ministerský předseda K örber všecky listy dementuje, které praví, že zahra- niční smlouvy článkem 14. zdělat nelze, a ze- jmena charakteristické a zvláštními okolnostmi provázené bylo dementi příslušné v »Gra ze Tagespostu«. — Ale všecka ta dementi pochá- zejí, jak to všeobecně známo, je a jen od ministerského předsedy Körbra, nikde jsme ale nečetli dementi, v němž bychom se byli dozvěděli, že pochází od ministra zahraničních záležitostí. — Proč to? — Ostatně je to možné, aby zahraniční státy spokojily se se smlouvami obchodními článkem 14. zdělanými, jež mají upravit poměry obchodní na desítiletí, které říšská rada každé chvíle může zrušit? Uhlídáme. Dejme však tomu, že všecko min. před- sedovi Körbrovi se zdaři a on bude moci užiti »rakouského státního práva z nouze« — čili absolutismu čirého. Tu pláme se, vydrži tato říše experiment absolutismu na dlouhou dobu, vydrží to ze- jmena rakouský státní úvěr? Za nynějšího poloabsolutism má stát už dnes 33 mill. deřicitu, 10 millionů zjevných a 23 mill. za- krytých (výnosem úpravy mincovní) — j ak by to pak vypadalo za absolu- tismu? A k tomu ke všemu se kurs žene, aby se nemusilo vyhovět spravedlivým poža- davkům českého národa. Přicházím nyní k záležitosti druhé. V petro- hradském časopisu »Kraj« čtu interviewy tři polských vynikajících poslanců, poslance Ja- worského, Abrahamowicze a Du- lemby, o nynějších politických poměrech. Předpokládaje správnost zpráv »Kraje«, mám za nutné k nim několik poznámek učiniti. Pan poslanec Jaworski praví: »Mám ve svém psacím stolku dopis dra. Pacáka s postuláty Čechů a porovnám-li jej se zamitnutými návrhy Körbrovými, nemohu nalézti rozdílu. « Je pravda, že pan poslanec Jaworski má ode mne elaborát jazykový, který sdělán byl odborem jazykovým, parlamentní komisí a výkonným výborem. Divím se ale velice tomu, že pan Jaworski, veřejně v novinách o tom vykládá, kdežto, jak také jemu dobře jest známo, tento elaborát dán jemu byl důvěrně. Že on nevidí rozdílu mezi elaborátem naším a Körbrovým, tomu se nedivím. Neznáť on jednak poměry, ale také nemá znalost rozeznávání, poněvadž se s jazy- kovými věemi v Čechách nikdy nezabýval. Jak naprosto není zasvěcen do věcí jazykových, na- svědčuje okolnost, že tvrdí, že prý jednání svého času s Körbrem rozbilo se o to, mají-l býti tlumočníky úřadníci manipulační nebo kon- ceptní. A přece je známo, že my ústav tlu- močniků co nejvíce potirali a po- liráme, žádajíce, aby s příslušne- ky obou národů v celé zemi jed náno býti mohlo oběma ja zy ky stejně. Pan poslanec Abrahamowicz se vy- jádřil, »že Čechové na Körbra nemohou si na- říkati.« Nechci ani věřiti možnosti těch slov vždyť z veškerého jednání s Poláky vyzíralo, ano přímo řečeno bylo, že naše požadavky jsou zcela odůvodněny a že odmítání se strany vlády je naprosto neodůvodněně. — Přicházím k věci třeti a poslední. Čtu v jednom časopise, tuším že staročeském, vzhledem k poměrům králohradeckým výtku, proč se koncentrované strany nedohodly o společných kandidaturách do rady říšské, aby podobných zjevů, jako na Králohradecku, bylo uvarováno. Výtka jest zcela oprávněna, nutno ale veřejně konstatovati. že již při sdělání koncentrace bylo navrhováno, aby vždy při každé volbě do rady říšské sešl se příslušní důvěrníci všech tří stran a roz- hodli o kandidátu do rady říšské a ať pak ná- leží kandidát kterékoli straně, aby ostatní strany jej podporovaly. Tento návrh nebyl při- jat a následek toho známé zjevy, jaké vidíme na Králohradecku. Končím tento rozhovor své poslední politické schůze v tomto období tím, že pravím: My jsme na boj připraveni, jen na rozhodujících kruzích jest, bude-li mír nebo válka. Po řeči poslance p. dra. Pacáka stálým souhlasem provázené a odměněné všeobecným potleskem, ujal se slova p. Václ. Novotný statkář v Přítoce. Vítal časté schůze p. dra. Pa eáka v poslední době: »Pan dr. Pacák pravil řečník — je jediným z nejsvědomitějšíeh našich poslanců a jest smutno, že ani on nen útoků ušetřen. Řečník souhlasí s vývody dra. Pacáka situaci a vítá prohlášení předsedy klubu svobo- domyslných poslanců českých, že tito odmitl vyjednávání s vládou, pokud nebude vyhověno spravedlivým požadavkům českého národa.« (Vý borně!) Pan prof. Diviš žádá od nového výbor spolkového, aby pořádal časté schůze okrskové, spojené s přednáškami a rozpravami o záleži tostech hospodářských, živnostenských atd. Slarosta, zemský poslanec p. J. Macháček nabádá k horlivé činnosti, neboť na všech stra- nách zjevují se stíny reakce. Pak navrhuje po krátkém odůvodnění ná sledující resoluci: Dnešní shromáždění vyslovuje dru. Pacá cákovi a celému poselstvu českému důvěru schvaluje jeho postup a žádá jej, aby ne ustoupilo a setrvalo vůči nynější vládě v ny nějším svén. bojovném stanovisku na tal dlouho, pokud by nebylo vyhověno oprávné ntm oožadavkům českého národa.
#6 alto_textblock #6
K dotazu předsedajícího, kdo s navrženou resolucí souhlasí, povstává celé shromáždění ze svých míst a souhlasí. Při opačné zkoušce ne- zvedla se ani ruka. Doslovem p. starosty Vepřka byla tato velice zdařilá schůze skončena.
#7 alto_textblock #7
Politické zprávy domáci. V Praze, 14. února. (Příští delega c e.) „Pester Lloyd“ opětuje svou nedávnou zprávu. že delegace za r. 1904 sejdou se dle dosavadních disposicí již v měsíci květnu, aby vyřídily společný rozpočet pro rok 1905. V ministerstvě vojenství pracuje se již na vojenském rozpočtu pro r. 1905 a dle informací „P. L.“ pohybuje se tento opět v mezích rozpočtu letošního. V Praze, 14. února. (Rozšiřenípravo- moci zákonodárstvízemského.) Člen dolnorakouského zemského výboru, antisemita dr. Gessmann mluvil ve voličské schůzi v March- eggu, aby vysvětlil nynější parlamentní poměry v Rakousku. Poměry, jež zavládly v rakouském parlamentě, nutí ke změnám, které, nemohou-l se provésti způsobem ústavným, musejí se pro- vésti jinak. Uherské vyrovnání a celní tarif nelze déle odkládati a jestliže se parlament ukáže vte věci neschopným, nezaslouží jiného osudu, než aby byl smeten s povrchu země. Veškeré oby- vatelstvo tohoto státu jest prý rozhořčeno nad nečinností parlamentu, čímž trpí životní jeho zájmy. Jednání Čechů jest prý neodpustitelné, ale stejně energicky musí se odsouditi chovánt oněch radikálů na straně německé, kteří z pou- hých strannických zájmů snaží se zmařiti každé dorozumění neb aspoň zatlačení národnostních sporů. Dnes nechce už nikdo o parlamentě ani slyšeti a jedinou spásu spatřuje každý v rozšíření činnosti zemských sněmů. Přes to, že Dolní Ra- kousy v zájmu Vídně mají také zájem na centra- listickém státnín. zřízení, nieméně tento zájem pro centrální parlament bude přímo ubit a každý se bude domáhati jeho odstranění, aby učinil místo zemským sněmům, jestliže se strany v brzku nepolepší a nebudou-li si více všímati svých zanedbávaných povinností. Z Pešti, 13. února. (Dementi.) Polo- úřadně „Mag. Nemzet“ vyvrací zprávu, že uherští náhradní záložníci ponecháni budou ve zbrani až do 1. října. Jakmile bude proveden odvod za r. 1903 a novobranci budou na tolik vycvičeni, aby mohli konati službu, budou zá- ložníci ihned propuštění na dovolenou. Ovšem, kdy se to stane, jest dosud pochybno, poněvadž se ani neví, kdy bude možno odvod za r. 1903
#8 alto_textblock #8
vykonati.
#9 alto_textblock #9
O zřízení čtyřtřídní akademie ob- chodní pro dívky v Praze.
#10 alto_textblock #10
Kuratorium a výbor Sboru pro vydržování česko slovanské obchodní akademie v Praze schválil pro- jekt zřízení podobného učiliště dívčího při Č. O. A a jak minulé dny ukázaly, narazil projekt na značný odpor absolventů Českoslovanské obchodní akademie Leč veškeré protesty a námitky nedoznaly ohlasu v rozhodující korporaci, ve Sboru pro vydržování Č O. A. a včerejší mimořádná valná hro- mada rozhodla velkou většinou hlasů aby čtyřtřídní akademie obchodní pro divky byla zřízena. V přítomnosti 23 členů Sboru zahájil schůz předseda správního výboru řed. p. Fr. Procház ka Po vřelém uvítání přítomných pravil, že otázka dívči akademie obchodní byla velmi bedlivě a pozorně uvažována v kuratoriu a ve dvou schůzích správního výboru. Členové snesli velmi pozorně veškeré dů- vody pro i proti tomuto novému učilišti, proto nelze jim vytýkati, že by o věci té rozhodli ukvapeně a ben rozmyslu. Záležitost tato byla uvažovůna i ve sbo- rech jiných, zejmena ve spolku absolventů Č. O. A Ve veřejné schůzi, která byla velmi bouřlivá, byly projevy proti i pro zřízení dívčí akademie a konsta- tuji, že mezi absolventy je mnoho přátel dívčího vzdělání. Dnes jsme se sešli k vůli tomu, abychom objektivně posoudili tuto otázku, jež má sloužit k našemu národnímu pokroku a obchodní vzděla- nosti. Konstatuji, že kuratorium i výbor Sboru jed- nohlasně usnesly se pro zřízení dívčí akademie, poněvadž to považovaly za spravedlivý požadavek slabého pohlaví. (Souhlas.) Ve věci formální přečetl ředitel p. Řežábe zápis o řádné valné hromadě. Při té příležitosti pre sident p. Řivnáč vyslovil vřelé díky za poctu které se mu dostalo udělením čestného členstv sboru. Dále ředitel p. Řežábek přečetl přípisy, za slané Sboru v záležitosti zřízení dívčí akademie ob chodní. Spolek absolventů Č. O. A. referoval o schůz členské, u Choděrů konané o usnesení, že protestuje proti zřízení dívčí akademie, jíž neuznává spolek za potřebnou, poněvadž dosavadní učiliště vyhovuji. Předsedající p. řed. Procházka připomenul, že usnesení ve schůzi nebylo jednohlasné, neboť mnozh účastníci schůze byli pro zřízení dívčí akademic. — Dále byl přečten přípis Ženského výrobního spolku českého o tom, že spolek má svou ohchodní školu. Pan řed. Procházka uvedl, že mezi členy Sboru zajisté není nikoho, kdo by neuznával záslužnou činnosť Ženského výrobního spolku. Korporace tato odchovala řadu zdatných sil, absolventky její učiliše jsou zdatnými pracovnicemi. Jestli dnes jde o pro hloubení vzdělání, aby emancipace učinila další krok, je to práce, která se koná ruku v ruce s Žen ským výrobním spolkem českým. Nejen my, ale celý národ český je spolku tomuto vděčen za blahodárno výsledky jeho činnosti. (Souhlas) Potom promluvil o zřízení dívčí akademie ob chodní původce této myšlenky ředitel pan Řežábek Pravil, že před 32 lety patřilo k tomu mnoho od- vahy, aby vedle německé obchodní školy byla zií zena česká škola. Nyní jde o neméně důležitý pro- jekt, o zřízení školy dívěí. Samo Kuratorium, tří- členné, nebylo v této věci souhlasné a také ve vý boru četné námitky byly proti akci té projevovány Ale po důkladném uvážení všech okolností usnesl se výbor jednohlasně, aby dívčí akademie v příštím školním roce byla zřízena. Proti akci této uvodeno několik výtek. Především ta, že zřízením nové školy mají býti poškozeny zájmy našich absolventů. Ne- sdílíme stanovisko, že akademie má povinnosť sta rati se o absolventy po jejich vyjíti ze školy, jako otec, který má více dětí, aby staral se o jejich vý živu. Náš ústav nikoho neláká a aby se staral o své absolventy, to nečiní žádný ústav. Na vysokých školách také se o studenty nikdo nestará. Na některých fakultách byl tak veliký nával posluchačů, že dosud mnozí z nich těžce strádají. Ovšem dlužno přiznati, že jistou morální povinnost má ústav přece. Kdo není osobně statečný, učení za- nedbává, k tomu ústav nemá žádné povinnosti, ale k hodným a zvláště pilným posluchačům povinnos už je: Kdyby mně někdo dokázal, že po zřízení dívčí akademie budou prospěchy jinochů poškozeny v ohledu pilnosti, byl bych proti dívčí akademii. Ale takového důkazu nikdo nepodal. Kdo se obává těch slabých dívek? Ti snad, kteří jsou již absolventy? Jest-li se ti bojí, tedy nechť padnou, takových není škoda. A bojí se ti, kteří jsou na ústavé? I ti nejmladší budou na- před o rok před absolventkami, tedy se nemohou je- jich konkurence obávati. Konkurence mohou se snad obávati jen ti, kteří vstoupí do prvního ročníku záro- veň s divkami. Ale kteří se bojí, to jsou slaboší ati ať do našeho ústavu raději nejdou. Kdo sem jde, ten vidí, s kým má co počítat. Na konkurenci naříkal nemůže nikdo. Je to trpké bezpráví a křivda, co se dělo proti dívčímu vzdělání, až nezřízeně proti němu se útočilo. Ústav náš pečuje o to, aby neby přebytek absolventů. Vždýť usnesl se, aby zřížen byl čtvrtý ročník a aby obmezen byl počet posluchačů. Dřive jich vycházelo z ústavu více, než jich bude na příšlě vycházet z akademie i dívčí akademie dohtomady
#11 alto_textblock #11
Faktické konkurence bude tedy méně. Také byly pro- neseny útoky na sbor professorský, že je veden osob- ním ziskem pro dívčí akademii. Těchto výtek lituji Prohlašuji, že všichni professoři mají tolik hodin, že jich více vzíti nemohou. Oni také nechtí absolventům podráželi noby zřízením dívčí akademie. Vážnější jsou obavy, že akademii stihne defici zřízením dívči akademie, ten dá se ale odstranit zvý- šením subvence. Dlužno také uvážiti, že nový ústav bude mít společného ředítele, společné vyučovací pro- středky, společnou laboratoř. Kdyby vše to nově mu silo být zřizováno, vyžadovalo by to velikých nákladů Nové dívčí učiliště nebylo by také konkurrenčním Ženskému výrobnímu spolku. Tomu se nikterak ne- ublíží, poněvadž učiliště spolku bylo by nižší, kdežto akademie byla by ústavem vyšším. Oba ústavy pro- spěšně vedle sebe mohou působit. Přecházeje k důvodům pro zřízení dívěl akademi obchodní praví řečník: Touto akci odstraňuje se křivda a bezpráví, které se ženě provozovalo. Žena byla o výdělku neustále odstrkována, lakže jí nezbylo ničeho jiného, než aby se modlila: „Pane bože, dej mi muže- A když nedal, zůstala opuštěnou, nikam se nedostala Novým ústavem má se dívkám poskytnoul příležitosti aby se poctivě uživily. Nevidím v ženě žádného andě- la, ale také na ni nepohlížím okem orientála. Ženy u nás tvoří polovinu národa a povznést ženu, lo zna- mená o polovinu povznést národ. Zřízením nové školy mají se dívky důkladně vzdělati tak, aby se staly rovnocenny mužům, aby se dostaly do bank, spořite- len, i do státních úřadů (pošt, berních úřadů a pod.). Konkurrence jich nemusí se žádný obávati. Podobných škol v Rakousku je 50 a jsou také absolventky ze škol soukromých. Zřízením čtyřtřídní akademie konkur- rence se sníží, neboť po důkladném vzdělání dívka nebude se uspokojovati s malým platem, nýbrž bude požadovati plat takový, jaký má muž. Pak prospěje mužům i ženám, když se budou domáhati zlepšení svých požadavků. A proč by se taková absolventka nemohla provdati? Což když má chřipku, nezůstane také doma? Což by nemohla zůstali doma také jako matka? Vždyť se učitelky také toho domáhaji! Jedna okolnost by vadila. Když se úřadnice vdají, kdo se bude starati o jejich rodinu. Tomu lze dobře čelit tím, aby vedle opatroven a vychovatelen byly zřízeny školy pro takové dílky, jichž rodiče nemohou se věnovati výchově děti. A proč by si absolventi nemohli brát absolventky? Děti rodičů obchodně vzdělaných budou míti náklonnost k obchodu a takově náklonnosti je třeba u Čechů a Slovanů vůbec. Přimlouvá se za jedno hlasné usnesení, aby čtyřtřídní dívčí akademie byla zřízena. (Souhlas.) Pan Polter jménem Spolku absolventů vykládal stanovisko této korporace proti dívčí akademii. Sdě- luje, že na veřejné schůzi „u Choděrů“ 263 účastníků vyslovilo se proti této akci a také z venkova došly četné souhlasné projevy. Navrhuje, aby se od zřízení obchodní akademie pro dívky upustilo a kdyby tomu nebylo vyhověno, tedy aby se zřízení to alospoň po- odložilo. Navrhoval dále hlasování o tom dle jmen. Řečník uvedl v delší řeči, že akademie má se staraii o absolventy a nikoli o ženy, o něž se starají kor- porace jiné; žádal dále, aby absolventi byli propou- štěni z ústavu s větším praktickým vzděláním, dopo- ručuje zřízení oddělení pro velkoobchod a zřízení kursů jazykových, konečně, aby se akademie postarala o umistění absolventů. Ředitel Živnostenské Banky p. Růžička z prak tického života radil, aby se absolventi ohlíželi více za hranice. Tam mohou dosíci doplnění svých vědo- mostí i štěstí. Aby se mohla opatřit taková zkušenost za hranicemi, bylo založeno Tonnerovo nadání, kter však pro nedostatek přízně zaniklo. Obava absolvent před dívčí konkurrencí je přílišná. Svět je široký a absolvent může si opatřit živobytí jinde. Nemusí všich- ni jít do bank, do světa ať se hrnou! Řečník přimlouvá se za podporu Tonnerova nadání. Pan Nicek míní, že akce na zřízení dívčí aka- demie jest snad předčasnou. Vždyť nikdo po ústavě tom nevolal, není tedy nutné jeho zřízení zapotřebíl Když nutnost tu nevidí kruhy ženské, proč má být akademie první? Věc ta byla náhlá, neboť ani v řádné valně hromadě zmínky o ní nebylo učiněno. Navrhuje. aby sbor na len čas od zřízení dívči aaademie upustil President obchodní komory p. Řivnáč pravil, že měl z počátku také námitky proti dívčí akademii, ale později nabyl přesvě.dčení o tom, že jde o věc dobrou, s ideálním nádechem pro povznesení celého národa. Před 30 lety byla naše akademie založena se zápalem, ale z celé řady tehdejších nadějí nebyly pře- mnohé splněny. Po celou řadu lel je vidět, že z ny- nější akademie nevychází dostatečný počet zkušených absolventů. Nečiním nikomu výčitky, neboť leží to v naší národnosti. My nejšme zrození obchodníci, ale my máme všemi silami pracovali, abychom se jimi stali. Bez obchodu a průmyslu významného a velkého zůstaneme stále slabými! Uěme se od židů a od Němců! Z toho, co jsme zde slyšeli od zástupce absol- ventů, nevidím, že pánové chtějí se polepšiti. Viděl jsem u toho pana řečníka lapidárními písmenami na- psané slovo dřina. Ano, pánové, oni se dříti nechtějí! Ale bez dření nikdo se nedomohl ničeho! (Souhlas.) Je to nynější celý směr naší mládeže: bavit se! (Sou- hlas). Do zábavy všechno, ale ke vzdělání nikdol (Souhlas.) Dnes je nedělní klid úplný. Proč? Poněvadž se to šikovně zařídilo. Než by se otvíralo jen do 10 hodin, raději vůbec nic. Deset hodin denní práce je tuze mnoho, ale z praktického živola je známo, že té práce není ani 9 hodin. Mohu prohlásiti, že tu se- riosnost a chuť ku práci mužové nemají jako ženy. Žena má nyní vyčistiti, co je kalného a kalného je mnoho! Naříká se, že bez peněz těžko něčeho pod- nikati. Ale skutečnost ukazuje, že naší obchodní ve- likáni začali s prázdnými kapsami, ale za to s plným hlavami. (Souhlas.) Je žalno, že s obchodního stano- viska cely národ náš pokulhává nikoli o jedné noze. ale o dvou berlích. Naše výsledky literní a v umění jsou veliké, ale v obchodu jsme pozadu! Jestli se na- lezne nějaká konkurence nynějšímu stavu, bude dobrá. Nechť se každý „dře“, to bude ku prospěchu všem. Vřele přimlouvá se za návrh na zřízení divčí akadamie. (Souhlas.) V debatě další, jíž zúčastnili se pp. Polter, prol Henner, řed. Růžičká, řed. Kavka, cís. r. Tichý, prok. Špitálský, řed. Režábek a předseda p. řed. Procházk — bylo vysloveno přání, aby v případě zřízení dívě akademie byly posluchačky přijímány se stejným vzdě- láním jako jinoši; dále vyslovena rada těm, kdož se bojí konkurence, aby odjeli za hranice, což prospěje nejen jim, ale i našemu obchodu a doporučováno ab- solventům, aby netoužili po tom, státi se úřadníky, nýbrž obchodníky. Po skončené rozpravě přikročeno ke hlasovánía sice dle jmén. Pro návrh, aby čtyřtřídní akademie obchodní pro dívky byla zřízena, hlasovali pp. Špi- télský,, cís. r. Tichý, Sochor, Mráz, J. Řivnáč, No- votný, posl. Krejčí, Štětka, řed. Růžička, pres. Řivnáč Bradáč, Nefí st., dr. Henner, Kremlička, Lambl, admin. Mellan, Lefner a Kavka; návrh přijat tedy 18 hlasy proti třem hlasům (pp. Polter, Urban a Nicek). Vřelým doslovem předsedy p. řed. Procházky byla schůze skončena. Na schůzi spolku absolventů zvolal p. Ločák. když mu shromáždění zmařili obšírné výklady: „Já vám dám v září odpověď! Toto zvolání p. Ločák nyní vysvětluje v ten rozum: „Nechcete-li dnes nás sly- šet, ledy vám dáme odpověď v září, až přjdou sem noví kollegové, kteží jsou už názoru jiného než vy.
#12 alto_textblock #12
Denní zprávy. — Německá universita v Praze a univer- sitní dorost německý. Když se jednalo o obsa- zení professury na české lékařské fakultě, úmrtím prof. Maydla uprázdněné, kde jaký ně- mecký šmok popadal se za břich nad nesnáze- mi, jaké má česká universita s touto appertu- rou. Zatím uprázdnila se i na německé práv- nické fakultě stolice národního hospodářství včera uveřejnily pražské listy německé úřadní návrh na obsazení tohoto místa. Při známěm nedohledně strmém stupni německé kulturní vědecké vyvýšenosti Němců v Čechách mohlo by se bezpečně očekávati, že tito naši Němei budou sami míti čeho tak živě u nás postrá- dají — universitního dorostu. Aneb aspoň, že při tak hojném počtu německých universitv Rakousku, jichž jest až dosud pět, bude jim aspoň pětkráte snáze než nám Čechům, kteří máme vůbec jen jedinou universitu, sáhnouti
#13 alto_textblock #13
po některé vědecké lampičce někde v Inšpruku Št. Hradci, v Černovicích, aneb ve Vídni a uči niti z ní vědeckou pochodeň na německé fa kultě právnické v Praze. Leč nikoli! Professor- ský sbor právnické fakulty na zdejší německé universitě nemá nikoho, koho by navrhl, le primo loco prof. Jindř. Herknera z Curychu, secundo loco prof. dra. Alf. Webera z Berlína a tertio loco dra. Jindř. Sievekinga z Marburgu, tedy vesměs síly zahraničné — Českoslovanský sociální demokrata Rusko. Jak se zdá, jest láhev slečny Zahradní- kovy s pověstnou nahnědlou tekutinou v redakei sociálně demokratického českoslovanského orgánu nevyčerpatelná, už se zas někdo z výrobců čer- veného denníku napil rozjařujícího nápoje vino- hradské nešťastnice. Je to vidět zé včerejší jeho zprávy, věnované našemu utkání s vídeňskou »Zeit« pro její tvrzení, že Japonsko jest státem evropským, kdežto Rusko státem asijským. List optuje rozhodně pro Japonsko jako bez- myšlenkovitý jektavý papoušek názorů vídeňské- ho žurnalistického modelu sociálně-demokrati- ckého »Arb. Zigu.«. S »vycházejícím sluncem- říše nejdálnějšího východu tvoří sice jitřní čer vánky sociálnědemokratické pohled politicko- krajinářský zrovna rozkošný, sociologové západu evropského, jichž apparát zařízen jest na samo- statné myšlenky, vidí ve vítězství evropského státu japonského nad asijským ruským nejhroznější katastrofu veškeré hospodářské a tudíž i sociální Evropy, kteréž by přikvačilo mnohem dřive, než by socialně-demokratičtí spásové její vůbee mohli pomýšleti na položení základů svého socialně-demokratického státu v Evropě, na nějž nepochybně také asi Rusko čeká, aby jej ihned u sebe zavedlo na místě své absolutistické caro- vlády, jakmile se na západě osvědčí, ježto do- savadní vzorky státních forem, v nichž se také socialní demokracie — pokud povědomo — ne- smírně blaženou cítí, nemají patrně přiliš svůd nosti do sebe. Za to půl sta millionu hlav mongol ského plemene dle japonského vzoru zevropštěného a zindustrialisovaného a konečně zajisté i so- ciálně zdemokratisovaného, jaký to prospekt pr světovou budoucnost sociálně- demokratickoul Bobužel však viděly již i Spojené státy ukázku této evoluce a známé bouřlivé hnutí proti kuliům podalo velice negativní přiklad hranie mezinárodnosti a bratrství sociální demokracie. Než se však uskuteční velkolepý ten sen, bude lépe pro českoslovanský orgán sociálně- demo- kratický, když se bude výhradně věnovati zpra- vodajství o hudebním nadání slavných uměleů a vinohradského »Monaka«, ve kterémž oboru vyniká rozhodně původnosti. — Pojišťovací společnost „Gisela“, která vytkla si za úkol zabezpečovati nevěstám výbavy a věna, získala v Čechách během několika let dosti slušnou klientelu. Přijímá ochotně vklady českých pojištěnců, má z nich hojný užitek, ale nezachovává k nim ani nejmenší míru slušnosti, která u všech ostatních cizích pojišťoven dávno jest obvyklou. Jest spravedlivým požadavkem českého pojištěnce, aby mu všechny tiskopisy vydány byly jeho jazykem mateřským, aby českém jazyku bylo s ním korrespondováno, aby na své vklady obdržel české potvrzení. Ředitel- ství „Gisely“ českými tiskopisy české pojištěnee sice přivábí, jakmile ale se mu zapsali, jedná s nimi po wolfiansku. Zasílá jim jen něme- cké tiskopisy a jen německé stvrzenky, patrně v domnění, že pro pohodlí assckuračního úřad- nietva mají se češti pojištěnci učiti německy. Pražské zastupitelství „Gisely“ ve Spálené ulici upozorněno bylo několikráte na tuto více než urážlivou bezohlednost, ha zjevnou urážku če- ských pojištěnců, ale nic na plat: vídeňské ředi- telství korresponduje s českými klienty i nadále jen německy a jen německé stvrzenky jim zasílá. Když tedy důtklivé žádosti a protesty nepo- máhají, bude nutno českou veřejnost důrazněji upozorniti, že „Gisela“, jako ústav německý, naši národnost a náš jazyk urážející, o české po- jištěnce vůbec nestojí. — K soutěži feuilletonů. Práce redakčn poroty budou dnešním dnem ukončeny. Vý- s ledek soutěže ohlášen bude v zejtřejším ranním čísle »Nár. Listů«. — Osobní. Z Vrchlabí do Rakouska přeložený notář Ferd. Ruth začne úřadovati na novém místě 22. t. m. — Úřadně oprávněný báňský inženýr Jan Sedlák přesídlil se ze Všerub do Lažánek Ju Brua. — Arcibiskup baron Skrbenský včera odjel z Prahy do Ústí n. L. — Rodinné zprávy. Pan Josef Kubík, režisěr Smíchovského divadla a slečna Maruška Hallová. člen tamějšího divadla slaví sňatek svůj zítra dne 16. t. m. o 81/2 hod. dop. v chrámu sv. Ludmily na Král. Vinohradech. — Sleč. Mařenka Sukova pan Josef Höfer, úřadník nemocenské pokladny nového ubchodního gremia kr. hl města Prahy, slaví sňatek svůj dnes v pondělí 15. února o půl 11. hod. dopol. v chrámu sv. Petra v Praze. — Úmrtí. Včera odpoledne zemřel na Vyšehradě Frant. Kočí, děkan kapituly vyšehradské. Narodil se v Černém Kostelci 14. července 1821 a vysvěcen na kněze 2. srpna 1846.— Dne 14. l. m. zemřel v Praze ve věku 49 let pan Václav Kutí lek, pražský mě šťan, býv. uzenář, člen pražského Sokola a člen Mě. šťanské besedy pražské. Pohřben bude zejtra o 3.b odpol. z hlav. farního chrámu sv. Jindřicha na hřbi tov olšanský. — V Libni zemřel ve věku 64 let to- várník pan Jindřich Weis s. Pohřeb koná se zejtra o 2. hod. odp. z domu v Praze-VIII., Královská tř. č. 370, na. isr. hřbitov ve Strašnicích. — Ve Skuhrově zemřel dne 13. t. m. ve věku 74 let pan Jan Plitzka. majitel mlýna a realit a člen správní rady mělnického cukrovaru. Pohřeb koná se zejtra o 31/2 h. odpol. ze Skuhrova na hřbitov mělnický. — V Horšově Týně zemřel dne 11. t. m. ve věku 62 let pan František Jošt, ředitel panství knížete Trauttmansdorffa. Po- hřben byl v neděli 14 února o 1/23. h. odp. na hřbi- tov v Horšově Týně. — První vědecký sjezd českých právníků. Vy konný komitét sjezdový bude nyní konati pravideln schůze každou středu o 6. hod. večerní v místno- stech »Pražského klubu« (Praha, II., Jungmannova tř. č. 25). První pravidelná schůze koná se ve středu dne 17. února 1904 o 6. hod. večerní. Páni členové komitétu se prosí, aby se ke schůzím těm dostavo vali, zvláštních pozvánek nečekajíce. Dotazy v při čině tisku prací sjezdových vyřizuje jednatel komi télu p. dr. Vilém Pospíšil v Praze, II., Jenštejn ská ul. č. 1776. — Všestudeniská slavnost. Schůze sekcí zábav ního odboru jsou pro tento týden taklo stanoveny V pondělí due 15. února o 7. hod. v Karolinum č.I. artistická komise divadelní sekce. Ve středu v 7 hod v Karolinum č. I.: C sekce akademie. V pátek va hod. v Karolinum č. I.: nová ustavující schůze sekce A (výstaviště). V pátek o 6. hod. ve Veleslavínsk ulici č. 96 koná schůzi ústřední komitét. Plenárn schůze zábavního výboru (všechny 3 sekce společně každou neděli od 10 hod. dopoledne v Klementinum čísle Il. — Valná hromada spolku majitelů domů v Žižkov koná se dnes o půl 8. hod. večerní v místnosti re- staurace pana Uhlíře »U bílého beránka«, Robá- čova ulice. — Závěť nešťastného studenta. Časté sebevraždy žáků středních škol vzbuzuií velkou nozornost obe
#14 alto_textblock #14
censtva, které uvažujíc o nich, vyslovuje o příčinách sebevražd nejrozmanitější náhledy. V případě, který se stal na Karlově náměstí, vyšlo na jeve, že škola nebyla příčinou tohoto politováníhodného skutku. Nejlepším dokladem toho jest závěť, kterou nešťastný jinoch František Hanus, žák V. třídy státního českého gymnasia v Žitné ulici, napsal a z níž vysvitá, že jedině nezhojitelná nemoe byla pří- činou sebevraždy. Vyjímáme z listu toho následující Moje závět. (Vyznání zmučené duše.) V Praze; 12. února 1904. Motto: Vezměte stromu listí a uschne Vezměte člověku naději, a zničíte blaho jeho. Nej- dražší rodiče, bratře a sestro! S třesoucí se rukou po- čínám psáti, co máte čísti teprve potem, až srdce noje bíti přestane a líce navždy zblednou. Odejdu z tohoto světa přemožen neůprosným osudem! Dřive, nežli Vám vyjevím, co mne tížilo, prosím Vás, pro vše co jest Vám ne světě drahé, odpusťte, že jsem tak jednal. Neviděl jsem už nikde výchovu a před oči vždy jasněji a jasněji se mi stavěl ironický, šklebící se osud. Věřte mi, nemohl jsem jinak! Nemusím Vám snad tvrditi, co duševních muk jsem vystál, co nocí proplakal, než jsem se odhodlal přejíti tu pásku k ži- votu mne vížící. A vždy jsem si představoval Vás, věděl jsem, že Vás činem svým v zoufalství peivedu- Ale pak jsem si myslil, že musíle uznati, že smrt jest jediný východ prc mne, chci-li se vyhnouti živo- ření žalostnému. A důvod hledáte, proč jsem smr dobrovolnou volil? Nebylo by rozumno, abyste se do- mnívali, že mne k tomu pohnulo to, že jsem nedo- slačil svým povinnostem ve škole. Já jsem se učil, můžete mi věřit, učil jsem se svědomitě. Často až namábáním jsem plakal a přece jsem se nemohl vy- šinouti. Starostí jsem nespal a v noci jsem se zmítal neklidným spánkem. Prohouzel jsem se, vzpomínal na Vás, a slzy mi vstupovaly do očí. To tedy není důvod moji smrti. Kdyby jen toho bylo, myslil bych, že přes to, že Vám výlchy způsobím, mi odpustíte, a že si vše opravím. Ale nemoc, děsná nemoc, kteráž mne po celých 16 let sužovala, vliskla mi do ruky zbraň smrtící. Nikdo to nevycití co bolestí jsem každo- denně snášel. Již často mne napadlo, že se mohu ne- snesitelných svých bolestí zbaviti, ale vždy jsem tu myšlénku zatlačil a trpěl dále. Ale nyní již nemohu. Jednoho krásného dne by se mohlo přihodili, že bych nemohl choditi, a tu by ce vyplnila ona předpověd zemřelého professora Maydla: „Jednou si musí nechat nohu amputovat!“ To jest tedy ten přízrak, který se mi stále před oči stavěl a spánek z nich zaháněl. Zkoušel jsem hrozně bolesti a pozoroval jsem, že choroba se šíří pomalu — ale jistě. A nyni si před- stavte. V bolesti ztrávený den, po něm druhý, týden, městc, rok a roků takových šestnácte. A trpěti bez naděje v zlepšení, nemíti žádných nadějí v budouc- nost — to je pomyšlení strašné! Pomyšlení, při němž se mi vlasy ježily. Uvážíte-li tedy moje utrpení, snad mi odpustíte a smíříle se s osudem. Vždyť můj život byl celým pásmem bolestí a vzdechů. Jedinkou moji vinou kterou na věčnosl s sebou béřu, je to, že jsem Vás okrádal o peníze, věda, že ze mne nic býti ne- může. V dalších odstavcích loučí se nešťastný zbloudilý jinoch velmi tklivě se svým bratrem a sestrami a končí slovy: Miloval jsem Vás všechny stejně, znamenali jest pro mne všel Poslední moje myšlenka bude se obí- rati Vámi. Také všechny přátele v Kamenici u Planě, na Smíchově, v Braníce a všechny známě ode mne pozdravujte! Poslední s Bohem že jim všem posílám! Za vše, o mi dobrého učinili že jim děkuji. A ať mi všichni odpustí, že jsem Vaše jméno poskvrnil. Prosím Vás ještě drazí rodiče a jsem přesvědčen, že přání měmu, které jest na tom světě poslední, vyho- víte. Vystrojte mi pohřeb co možná nejlevnější. Po- děkujte také za mne všem pp. professorům. Že jim za všechna dobrodiní upřímně děkuji! Zvláště p. prof. Brendlovi poděkujte! Byl mým dobrodincem. Také všechny moje kamarády pozdravujte! Byli mi všichni bratry a všecky jsem miloval Omenuje každého zvlášť.) Váš nešťastný syn a bratr Hanuš Franlišek. — Zatýkání žebráků. V pražském police jním ob- vodu byly v minulém týdnu zatčeny 102 osoby pro žebrotu. — Hrozné poduzžení. Do vazby k okresnímu soudu ve Ždánicích dopravena byla v pátek dom- kářka Marie Nováková z Karlína pro podezření, že své tří može zprovodila násilně se svěla. První její muž Jakub Španěl nalezen byl dne 9. prosince 1897 v předsíní svého bytu oběšený, druhý. Meth. Daněk, dne 10. února 1901 náhle zemřel za příznaků otravy a třeti, Karel Novák, nalezen by) dne 8. t. m. obě- šený ve stáji. Novák prohlásil starostovi obce Fran- tišku Práškovi, aby jeho mrtvola, až zemře, byla pytvána, protože se bojí, že jej manželka otráví. Domkářka Magdalena Skoumalová udala, že se jí Nováková příznala, že druhému svému muží pro jeho opilost přimíchala něco do vína. Četnictvo na- lezlo v bytě Novákové, která se všemi svými třemi muži žila v nesvárech, hrnec s roztokem fosforu. — Usmrcen klenutím. Ve Hřbinci u Lituvie se- sulo se v těchto dnech v noci klenutí stáje rolnika A. Puše a zasypalo čeledína V. Neumanna tam spí- cího, kterého zabilo. — Zmizel. Třináctilelý hoch Jana Beneše v Kli- mentské ulici č. 24 odešel dne 4. t. m. z domovaa více se nevrátil. Na hlavě měl chlupatou čepici, na sobě šedivý zimník s kostkovanou světlou podšívkou, vzadu a dragounem, sametové krátké kalhoty, modre sako a modrý šářek a bílými puntíčky na krku. Na nohou měl zelené punčocby, červeně pruhované a černé šněrovací botky. Kdo o něm ví, nechť to laskavě ohlásí rodičům. — Vylovená mrivola. Plavci Jan Mašek a Václv Nemanský, zaměstnaní u převozníka p. Vaňhy v Ho- lešovicích, včera dopoledne nedaleko Kubinzkého to- várny v Holešovicích vytáhli z Vltavy mrtvolu muže, která uvízla na řetěze u přívozu. Neznámý utopenec. který dle dobrozdání lékaře p. dra. Královce ležel ve vodě přes měsíc, byl asi 45 roků starý, měl kulatý ohličej, prošedivělé vlasy, přistřižený plnovous, na sobě měl tmavý sakový kabát, tmavé pruhovaně kal- hoty, bělumodrou náprsenku, trikotovou košili, modré ponožky; v kapse měl 5 hal. a hnědý šátek na krk. Mrtvola byla odvezena do pathologického ústavua zavedeno pátrání za účelem zjištění jména utonulého. — Pátrání po vrahovi Barbory Smrčkovy do- posud není provázeno pražádným výsledkem. Rozumi se samo sebou, že bezpečnostní úřad je v napjelía poněvadž každý další den stopu pachatelovu oddaluje, už i ti, největší oplimisté ztrácejí naději na vypátrání vraha. Stopu nějakou může označiti pouze ten, kdo nešťastnou dívku viděl v posledních hodinách před vraždou a může popsati jejího průvodčího. Včera večer v bezpečnostním oddělení byla vydána vyhláška tohoto obsahu: „Dne 11. února 1904 k 1. hod. odpo- lední byla na jetelišti náležejícím do katastru obce vysočanské na návrší „Balkáně“ za Žižkovem na- lezena mrtvola zavražděné 111/2 roku staré Barbory Smrčkovy, naposled na Smíchově č. 379 bydlíci, která měla několik bodných ran na krku, prsou a na zá- dech. Smrčkova byla poněkud slabomyslna, 145 cm vysoká, na její stáří velmi vyvinutá, takže činila dojem 14—15 roků staré dívky, měla světlé vlasy, podiouhlý obličej, špičatý nos, zdravé zuby; na sobě měla černou bluzu s červenými kvítky, v předu s krajkou a pasem, modrobíle puntíčkovanou sukni, černobíle puntíčko- vanou dětskou sukénku (v zadu na knoflík k zapinání a na ramenou s bělofialovou okrasou), tmavohnědou spodničku, bílou, černě pruhovanou flanelovou košili s biločervenými okraji rukávů, černočerně puntičko- vané kalhoty, černé punčochy, staré tmavožluté polo- botky a byla prostovlasá. Dívka dne 10. února o 10. hod. dopol. z domu uprchla, byla ještě téhož dne k 8. hod. večer v hostinci „U zlaté štiky“ v Praze, Dlouhá třída viděna, odtud záhy odešla a od té doby není známo, kde se dívka nalézala. Kdo může udati takovou stopu, která povede k vypátrání vraha, anebo kdo označí bezpečně místo, kde se dívka od toho okamžiku až do zavraždění zdržovala a podá popis jejího průvodčího, nechť to oznámí bezpečnostnímu úřadu palicejnímu. Připominá se, že na místě činu byly nalezeny hodinky s niklovým pláštíkem, které mají tovární značku 838 a náležely pachateli. Tomu, kdo označí takové okolnosti, které povedou k vypá- trání vraha, zaručuje se odměna v obnosu 200 korun.“ — Nejnovějším pátráním jest zjištěno, že Smrčkova před návštěvou svého bratrance, číšníka Smrčky v ho- stinci „U zlaté štiky“ umyla se v teplé vodě, tekoucí stokou z kláštera Milosrdných v páté čtvrti do Vltavy. Umyla si nejen obličej, ale také nohy a než si obula polobolky vstoupila v punčochách do blátivé půdy. Tím se vysvětlilo, proč po nalezení mrtvoly měla divka zablácené punčochy. Když přišla Smrčkova ke „Zlaté štice“ vyprávěla stoličné a služce, že se kou- pala ve vodě, která zaváněla jako z nemocnice. Mlu- vila pravdu, neboť kanál vede z nemocnice Milosrdných bratří. Z hostince, kde dostala od bratrance 10 hali