#1
alto_textblock
#1
14. února 1904.
#2
alto_textblock
#2
I. Příloha „Národích Listů“
#3
alto_textblock
#3
k číslu 45.
#4
alto_textblock
#4
Strana 17
#5
alto_textblock
#5
Národní hospodář.
#6
alto_textblock
#6
O Tichý oceňn.
#7
alto_textblock
#7
B. Zájem, se kterým sleduje celá Evropn
zápasy a boje na Dálném Východě, nevyvolán
pouze tragičností a zajímavostí války, ale i sil-
nými momenty hospodářskými, otázkami veliké
koncepce a dalekého budouena. Nejde jen
zápas dvou světů, na sebe narazivších — Rusů
a Japonců — dělové výstřely na Dálném Vý-
chodě ukazují jen jasně, že známý výrok Na
poleonův, že Tichý oceán bude jednou ústřed-
ním mořem světa, měl při své všeobecnostiv
sobě hluboké jádro pravdy. Rok za rokem roste
význam toho největšího z moří, zatím co na jed-
nom z jeho krajních pobřeží staří národové se
probouzejí k nověmu životu, a zatím co na
druhý břeh mladý národ Spojených států přenáší
stále víc a více těžiště své rušné činnosti. Ve
škeři hlavní národové světa usilují všemi si-
lami, aby tu položily pevné základy svého bu-
doucího postupu a z této spletitosti zájmů jasně
plynou spojitosti a vztahy, sympatie a antipatie
naděje a touhy, kterými svět provází hřmění dě
Dálného Východu.
Před půl stoletím*) byl ještě Tichý oceán
ultima Thule. Dvě události ale ukazovaly, že
doba zapomenutí přervána: Japonsko odhodlává
se ku přijetí cizi kultury a na tichomořském po-
břeží Spojených států objeveny veliké zlaté doly.
Současně zřizuje Anglie v Čině novou — druhou
po 200 létech — kolonii (v Hongkongu) a otevírá
cizímu obchodu cestu do Číny. A neposledním
hlásí se Rusko, opevňujíc Vladivostok v „hrad
Východu“. Ale to byly zatím jen počátky.
Plavba na Východ a tedy i obchod tamní
spojeny byly stále ještě se značným nákladem.
Bylo nutno obeplouti Afriku, resp. Jižní Ameriku,
aby obchodní koráby mohly brázditi vlny Tichého
oceánu. To ovšem byla značná překážka, která
byla příliš patrnou, než aby nenutila ke snahám
o nápravu. Amerika řešila ji svou pacifickou
dráhou, spojující Atlantický oceán s Tichým
(sibiřská dráha ruská jest důsledkem stejně ve-
liké a ještě smělejší koncepce) a brzy po jejím
slavnostním otevření dovršeno dílo Lessepsa-
suezský průplav. Tím teprve otevřen
Evropě Dálný Východ a jím počíná nová epoch
dějinná Tichého oceánu, epocha, plná ruchua
zápasů. Dnešní boje japonsko-ruské jsou jen
předzvěstí dalších a ještě snad mohutnějších.
Otevření suezského průplavu bylo vlastně
dílem protianglickým. Až do té doby byl obcho
s Dálným Východem ovládán Anglií. Z celkové
dopravy, jdoucí r. 1855 kol Afriky do Asie a do-
stupující 6 mill. t., plula převážná většina na
anglických plachetních lodích a pod anglickou
vlajkou. A nutno hned dodati: Cestou, kterou do-
vedla Anglie opevniti svými tvrzemi. „Každá po-
sice na cestě do Indie — a tedy i k Tichému
oceánu — musí a bude nám náležeti“ — slova
Castlereaghova platila již tehdy plně. R. 1814
získává Anglie Kapsko, když byla ovládala Gi-
braltar již od r. 1704. Na západním pobřeží
africkém má pevné posice ve Frectownu, na
ostrové Ascensionu a na Sv. Heleně, na východ-
ním na ostrově Sv. Mauricia, který nemá bez
významu na svém štítu nápis „stella clavisque
muris Indiae“. Tak dovedla Anglie opovniti si
cestu do své hlavní državy, do Indie. Proto na-
rážel projekt suezského kanálu na tak značný
odpor Anglie, která se bála o své državy i o svou
posici dosavadní. Io své zájmy obchodní: novi
souléžníci hrozili jí urvati veliký obchod s Čínou,
Japonskem a p., nehledě ani k tomu, že angli-
cké plachetní lodi stavěny byly pro dopravu kol
Afriky a že tedy otevření nové dráhy přineslo
by nutnost stavěti nové lodi, hnané parou. Ale
když průplav přes vše to vystavěn, dovedli Angli-
čaně rychle se vpravili do situace. Již r. 1875
měla anglická vláda v rukou polovinu akcií ka-
nálu a vytrvalým úsilím zajišťovalo si opět novou
dráhu pro své zájmy. Vstup do Středozemního
moře, Gibraltar, ovládala již dřive, také Mall
byla již její; k těmto državám přidružil se ostrov
Cypr a Egypí... Zároveň pak zrovna překotn
vzrůstal počet anglických velikých lodí doprav-
ních, hnaných parou.
Ale to vše nemohlo odvrátiti to, co bylo
bezprostředním důsledkem zahájení plavby
suezským kanálem: otřesení hegemonií anglickou
co do dopravy na Dálný Východ a na Tichý
oceán. Zárlivě sledovala Anglie vzrůst počtu do-
pravních lodí; projíždějících pod cizi vlajkou
suezským kanálem, a razicích cestu obehodu
své vlasti do pohádkových zemi Východu, hle-
dic se všemožně opevňovati v zemich, které se
otevíraly pojednou tak oehotně evropskému
terroru, Číně a Japanu. Zde bylo možno čelit
nebežpečí bez velikých nákladů, protože probou-
zející se národové Východu byli vílanou hříčkou
v rukou zkušené diplomacie anglické. Na nich
laké založila Anglie svůj postup budoucna. Ale
to vše nemohlo zastaviti pokrok národů jiných.
Francouzové, jichž byl suezský průplav
dílem, byli ze soutěžníků hlavními. „Société des
Messageries Maritimes Nationales“ vzrostla be-
nevolencí francouzských vlád na silného faktora,
který soutěžil s Angličany již před výstavbou
průplavu suezského a který byl po otevření prů-
plavu z prvu, kdy Angličaně se ho vzdalovali,
nejsilnějším. K ní druží se dnes „Lloyd“ rakou-
ský, italská „Navigazione Generale Italiana“, dvě
nizozemské společnosti, jež s Angličany dnes
ovšem Suezu plně využivajícími, plně soutěží.
Také Rusko zúčastnilo se tohoto ruchu. Jeho
„Dobrovolné loďstvo“, státem řízené, udržuje
přímé spojení námořní s Dálným. Východem
pod ruskou vlajkou plují sem i dánské lodi. Po
válce čínsko-japonské vstoupilo mezi soutěžníky
i Japonsko, svou „Nippon. Yussen Kaischa“
které stát skýtá ročně více než 12 mill. fr.
V popředí stoji dosud ovšem staři dva so-
kové: Anglie a Francie, k nimž druží se v po-
slední době úspěšně i Německo. Pro Rusko
stala se hlavní tepnou sibiřská dráha. Ji přestala
býti rozlehlost říše zdrojem její slabosti, ale ji
ukázalo se zároveň, že cílem ruským jest světová
moc kontinentální, slitá a scelená jednou
vůlí a jednou snahou.
Rusko usadilo se na Dálném Východé pevně
Jeho staletími vyzkoušená politika oproti cizím,
podrobeným národům asijským, osvědčovala se
i zde. Postup Ruska ze Sibiře, jejímž byl Vla-
divostok tvrzí mořskou, do Mandžurska a do
) Užilo: H. Schumacher: Deulsche Schiffahris
ile im Stillen Ocean. Schmollerův Jahrbucl
k. 26., seš. 1. (1902).
#8
alto_textblock
#8
Koreje byl logickým důsledkem dosavadního vý-
voje. Potřebovalo nezamrzajících přístavů a po-
třebovalc posice více k ústřednímu obchodu po-
sunuté, než jakou jest Vladivostok. Proto byl
vystavění mandžurské dráhy a obsazení Por
Arthuru něčím, co dáno předehozím vývojem.
Odtud postupoval obchodní vliv Ruska do Ko-
reje. Ruský konsulát v Seulu a Čemulpu stal se
i obenodním ústředím ruských snah. Tím ale
kladena hráz obchodu Japonska, které zřelo v
Koreji přirozené své odbytiště a budouci svou
doménu.
Tento konflikt byl jasným od prvého po-
čátku postupujícího vlivu ruského. Anglie ne-
byla by Anglií, aby ho nevyužila. Vzrůst moei
a vlivu ruského v Číně jest jen otázkou doby.
Rusové jdou zde pevně za cílem, který tak pre-
cisně a jasně vyslovil již kn. Uehtomský: „Ru-
sko neporuší integrity Činy, ani autority dynastie.
zaujalo ale postavení přítele, rádce a šiřitele
pokroku. Zřím v tom velikou a ideální úlohu Ru-
ska, aby se stale nositelem kultury na Dálném
Východě, šiřitelem duševního i materiálního po-
kroku stům millionů asijského světa.“ Jest to
program vysoce kulturní, ale i jeho provedení
předpokládá moment, tak žárlivě odvracovaný
Anglií a Japonskem: ovládnuti obchodu Dálného
Východu. Zde v tomto stadiu narážejí na sebe
prudce ruské a anglické cíle a snahy. Rusko, sto-
jíci pevně na obsazených territoriích, jest moe-
nou překážkou angliekých snah o hegemonii.
A ještě jest jeden soupeř, kterému jsou úspěchy
Ruska solí v očích: Spojené stá ty.
#9
alto_textblock
#9
Z domácího peněžního trhu.
V Praze, 13. února
(Původní zpráva »Nár. Listů «.)
#10
alto_textblock
#10
(Finančně-politické glossy o valné hro
madě rakouskouherské banky. — Pra-
němcem utiskované němectví. — Méně
renta více akcií. — Domácí trh a jeho
ozvěna na bursovni derutu.)
Valná hromada rakousko-uherské banky
podnítila tentokráte glossy politické i finanění
také glossy finančně-politické. V nejpozoruhod-
nějších německých odborných listech shledá-
váme finanční a politické úvahy
„Politický spor stal se již příjemnou zvyk-
lostí, bez níž se již neobejdeme ani tu, ani tam.
Není opomenuto žádné příležitosti, aby nebyla
využitkována za posici k boji. Tentokrále, jak
se zdá, se stala valná hromada rakousko-uherské
banky oným fórem, před nímž mělo býti doká-
záno, kdo od loňska více vyrostl, zda Čechči
Němec... Němec položil jablko sváru na po-
radní stůl a Čech po něm sáhl. — Můj bože.
každý se tak rád slyší jako řečník. Panr So-
bitschkovi — tak prý se asi jmenuje — bylo
by snad se hodilo, aby čistě propracovanou řeč
byl přednesl v parlamentě, ježto tento debut byí
by ale pro něho býval krásným příliš, onen pán
se spokojil tím, aby svůj dlouhý sermon spustil
ve valné hromadě. Pán s oným nevyslovitelným
jménem slyšel asi kdesi, že se navazuje na vý-
vody předešlého řečníka, on využil této moudrost
a vytáhl jako pravý Don Quijote proti — lon-
ským vývodům poslance Kaftana. — To byl pro-
středek, který měl posvětiti v nečas zrozenou
národně - vlasteneckou řeč. Pan Sobitsehika
který ovšem jest Praněmec, ujal se utiskovaného
(nanejvýš od něho), němectví a zdrtil protivníky
téměř až k úplnému bezvědomi svých poslu-
chačů. Ovšem, byla mu odměnou „dlouhotrva
jící frenetická bouřlivá pochvala“. Jsou zajisté
tirády, kterým každý, ať již přijdou v čas i ví ne-
čas, musí tleskati, nechce-li býti vyhozen z ně
meckého spoluručenství. Pan Sobilschka vypra
voval krásnou pohádku, která se udála před 365
nocmi, a páni akcionáři volali hlasité „Hoch“1
Lze očekávati jiného od valné hromady ra
kousko-uherské banky ?!
To jest kritika jednoho německého listu.
Druhý odborný list mluví o národně-bankovních
aspiracích. Češi prý vrhli svůj zrak na rakousko-
uherskou banku. Rádi by prý z ní učinili banku
národní, proto od předešlého roku zúčastnili se
hojně valné hromady. Za tím účelem složilo
plných 98 záložen českých své akcie rakousko-
uherské banky, které jenom z malé části měly již
dříve, nebo naopak, je za účelem hlasovacího
práva ve valné hromadě teprve asi skoupily
Ovšem tento majetek není ani dosavade značný
Jestliže se přihlíží toliko ku počtu zúčastněnýel
ve valné hromadě, zdálo by se ovšem, jakoby
Čechové měly v rukou téměř 1/4 akcií rakousko-
uherské banky, neboť ze 469 akcií, které složeny
byly k valné hromadě, bylo 112 Čechů, avšak
tito jsou vesměs akcionáři pouze nepatrnými,
kteří representují pouze část akciového kapitálu
velice malou. To prý vůbec nemůže býti otázkou,
že Čechové, kdyby i měli padesátý díl akciového
kapitálu, nemohou reflektovati na místo generál-
ního rady, neboť prý není generálních radů 50.
Jestliže by byla v jejich majetku část akei
mnohem větší, snad by bylo možno z důvodů
slušnosti jim uvolniti jedno místo generálního
rady, avšak i v tomto případě pouze jako
akcionářům a ne jako Čechům. Se
stanoviska národního nemají prý nejmenšího
práva na zastoupení ve správě. Úkol banky jest
zcela jiný, než aby se starala o politiku národni.
Eskomptuje-li směnku, netáže se, zda podavatel
nebo vystavovatel jest Čech či Němec, nebo
Polák, nýbrž pouze po tom, je-li směnka dobrá
či, zkrátka, je-li bankovní a má-li potřebné vlast-
nosti obchodní. Národnost jest prý pro banku
právě tak málo důležitá, jako barva vlasů vysta-
vevatele směnky nebo jejího žiranta a proto jest
prý velice s podivením, že Čechové činí pokusy
aby nešťastná otázka národnostní byla přenášena
i na obor bankovní.
Na zadní straně odborného listu, v němž
čteme tyto důvody, jest opozdéný inserát ra-
kousko-uherské banky o dividendě K 32.20. Jak
se zdá, byly tudiž vývody ony zaplaceny. Ne-
stojí také ani za řeč, neboť připouští-li pan pi
satel, že Čechové mají právo na místo generál-
níno rady jako akcionáři, jest si nedůsledným
v postupu. České ústavy získávají akcie rakousko-
uherské banky, aby se staly akcionáři a jako
akcionáři aby měli právo na svého generálního
radu.
Tudíž v této příčině se můžeme shodnout
i s Němcem, nejvíce kovaným, a také i s panem
Sobitschkou. Ostatně jest s podivením, že naše
ústavy, jestliže své pohotovosti peněžní nechtějí
všecky investovati v nejlepších papírech če-
ských, nevidí jiného umístění než v rentách.
ačkoliv, jak poslední události ukázaly, právě
renty jsou papírem velice nebezpečným, nebot
v případě politického neb válečného bnutí uva-
#11
alto_textblock
#11
Schodnica
#12
alto_textblock
#12
lují největší risiko. Tu bychom právě doporučo-
vali oněm pánům, kteří přemýšlejí o investie
kapitálu našich ústavů, aby neučinili více nic
a nic méně, než vypočetli si výnosnost akcií ra-
kousko-uherské banky a rent, při čemž ovšem
nutno podotknouti, jak se všeobecně má za to,
že dividenda i kurs tohoto papíru jsou právě ve
svém vývoji. Mluvíme-li o méně politisování a
více činění, mohli býchom v dalších důsledeíe
mluviti o méně rent a více akcií rakousko-uher
ské banky.
Otřesy kursové krise, které zachvívaly zá
klady trhů na cenné papíry, vzbudily na pražské
burse ozvěnu zcela opačnou — čilou koupěehti
vost pro papíry k uložení kapitálu za nižšíeh
kursů — které nestačila ani vybídka. Jednány
byly zejmena renty, dále 47% zástavní lisly
Haličské akciové banky a 4% zástavní listy Mo
ravské hypoteční banky. V papírech Zemské
banky spíše poptávka.
Na poli akciovém upozornily na sebe koupě
českých ústavů a je pozorovati, že uvědomělá
peněžní střediska venkovská se zajímají o tento
papír, používajíce hojně sníženého kursu ke
koupi. Jeť při pravděpodobném rozvoji obchodu
onoho ústavu uložení kapitálu v akciích dotyč-
ných velmi výhodné. Při dividendě K 60.20
kursu 1608.— se zúrokují tyto akcie 3.12%%, při
tom ale padá na váhu, že dividenda a tím také
kurs papíru je v postupu. Ve Vídni byly na po
čátku týdne akcie rakousko-uherské banky jed-
nány 1627.—, v průběhu týdne však také ony
podlehlý nenadálému sestupu na 1615.—
v Praze dále byly jednány po 1608.— a 1609.—
Vedle těchto hodnot byly z akcii bankovních na
pražské burse také jednány akcie České průmy
slové banky po 411.—.
Z papírů průmyslových vynikla vybídka
akcii Zajišťovací banky po 210.— a 205.—
souvisící asi se závazky tohoto ústavu při po
sledních velkých požárech, o kterýchžto závaz
cích však praví dnešní zpráva ústavu, že nijak
nejsou význačny. Také v Rustonkách vyskytlo
se zboží, leč ani při levnějším kursu nevystupo-
vala koupěchtivost. Daňkovky hledány po
360.—, nabízeny po 380.—
#13
alto_textblock
#13
Týdenní přehled bursovni.
Z Vídně, 12. února.
(Pův. zpráva »Nár. Listůt.)
Periodu plnou hrůz a rozčilení přestál v týdnu
minulém vídeňský trh effektivní. Teprve nyní lze po
znati, jak pevná byla víra všech kapitalistických a
finančních kruhů evropských v zachování míru,
neboť jinak byly by události z prvních dvou dnů
válečných přímo nevysvětlitelnými. Středisko de-
presse bylo tentokráte v Berlíně a odlamtud byla
způsobena derouta na trhu vídeňském. Když vešlo
minulou neděli dopoledne ve známost přerušení di
plomalických styků mezi Japonskem a Ruskem, byl
zde jen zcela nepatrný soukromý obchod, ve kterém
kreditky a akeie státní dráhy zcela klidně a tiše
o několik jen korun klesly. V pondělí na počátku
ranní bursy jevila se již velků a nalehavá nabídka,
ale obchod omezoval se pouze na nejběžnější hod
noty mezinárodní, jako jsou kreditky, státní dráha
a-alpinky, které doznaly ovšem silné, ale strachem
válečným odůvodněné redukce kursů. Vypuknutí sku-
tečné války útokem Japenců na ruské loďstvo bylo
známo teprve v úlerý. Současně došly zprávy o de-
roulě na ostatních bursůch kontinentálních, zejmena
na ber inské. Hned v prvních hodinách obchoda po-
vstala nevýslovná panika. Nával prodavačů byl
ohromný a na ceny se už ani nikdo nedival, jen
aby prodal. Nejstrašnější bylo kursovní řádění ve
šraňcích, kde nebylo lze prodali těžké báňskéa
petrolejové akcie buď vůbec anebo jen s
ztrátou kursovní 50 až 100 K. Na štěstí však netr-
valo zděšení na burse ani do konce toho dne. Na-
lezla se řada vynikajících finančníků a bank, kteří
se odhodlali za silného klesání kursů zasáhnouti a
podniknouti koupě intervenční. To bylo znamením
pro náhlou změnu ve smýšlení. Kursy opět rychle
stoupaly a zisk nejdůležitějších papírů obnášel ještě
téhož dne více než 10 K. Ovšem na přibližnou jen
restituci kursů počátečních nebylo vůbec ani pomy.
šlení a jak v kulisách tak i ve šraňcích zůstaly le-
žeti ještě velké spousty trosek. Kolik hospodářských
existencí jest pod nimi pohřbeno, ne'ze ani příbližně
konstatovati a zda nebo kolik členů bursy samé se
zakrvácelo, ukáže se leprve o příštím dnu kasovním.
Směr vzestupný potrval od onoho dne s malými jen
přerušeními téměř na celé čáře. Tak musilo býti pro
jednoho menšího spekulanta, který se stal insol-
ventním, prodáno 2500 kusů papírů exekučně, a e
i ten materiál šel dosti hladce na odbyt Směr vze-
stupný byl poněkud zadržen churavosti císaře. Při-
znivě působila prohlášení neutrality různých stálů
sdělení ministra zahraničních záležitostí o naší poli-
lice balkánské, dále uklidňující communiqué ruského
mínistra financi a konečně úvaha, že za předpokladu.
že zůstane válka omezena na Rusko a Japonsko
může Rakousko v ohledu průmyslovém spíše něco
získati, než ztratiti. Úvaha ta působila zejmena na
hodnoty železářské.
Haussa nynější jest arciť pouhým následkem
bezdůvodné derouty, ale válka se všemi nepředvída-
nými svými možnostmi musí všem finančním ope-
racím uložiti největší zdrželivost.
Velká pozornost byla věnována v bouřlivé době
trhu devisovému a peněžnímu. V nejbližší době bude
velice záležeti na tem, budou-li moci strany válčící
hraditi náklady válečné z vlastních pohotových pro
středků d mácích, nebo budou-li musiti hotovosti ve
spřáteených zemích umístěné odvolati anebo bu-
dou-li snad donuceny přijati z ahraniční půjčky.
Na veřejném trhu peněžním byla potřeb
stále skrovná. Soukromý diskont znamenal nezmě
něně 23/4 proe.
Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze
z tohoto sestavení:
6. února. 13. únor
Rak. korunová renta . . . 100.60 99.85
Rak. zlatá renta . . . . . 120.55
119.75
Uherská zlatá renta . . ..
118.95
117.70-
Uherská korunová renta ..
99.—
97.65
126.—
121.50
Turecké losy . . . .
Rak. kreditky
663.25
647.
Banka pro země rakouské
439.—
429 50
765.—
Uherské kreditky . . .
756.—
Bankovní jednota
514.75
508.50
Pozemkový úvěrní ústav
939.—
917.—
—.—
Živnostenská banka ..
249 50
663.—
Společnost státní dráhy
646.—
Jižní dráha
83.10
81. 25
.
Polabská dráha
414.—
407.—
1005.—
Buštěhradská dráha lit. B.
998.—
862.—
847.—
Dunajská paroplavební spol
458.—
458.—
Rakouská továrna na zbroj
410.—
Alpinky
412.—
Rým.-muráňská společnost
471.—
466.—
Pražská železářská společnost
1810.—
1894.—
1239.—
Česká báňská společnost
1243.—
662.—
644.—
Mostecká uhlářská společnost
770.—
758.—
Wienerberger
762.—
735.—
.
239 57
Londýnská devisa
. . .
240.20
Ríšskéc muiniky
11697
117.17
.
#14
alto_textblock
#14
Stav českého průmyslu textilního. Od posledn
zprávy siluace se valně nezměnila. Neurovnaný stav
trhu surovinného doléhá stále tíživě, jako na druhé
straně rozvrat odbytových podmínek na domácím
trhu překáží výnosnějšímu rozvoji obchodů. Třeb
se zdařilo tkalcovnám dosíci po značných námahách
alospoň částečného cenového zlepšení, jsou nieméně
cenové poměry ne plně uspokojivy, nehledě ani k to-
mu, že otřesy trhu bavlnářského mohou opětně zatla-
čiti ocholu spotřeby k povolování příznivějších cen.
Bylo toliž lze v poslední době pozorovati, jak spolřebo
nůlně sleduje stav trhů surovinných a jak dle jieh
#15
alto_textblock
#15
Anglie
#16
alto_textblock
#16
tvářnosti zařizuje své nákupy. Opětně otřesy trhu
bavlnářského a přeceňování důsledků války rusko
japonské na stav trhu průmyslu bavlnářského mohou
snadno vzbuditi zdrželivost, která dojde v prvé, řad
výrazu v neochotě spotřeby k ústupkům cenovým
A lato okolnost jest snad největším nebezpečím bu-
doucího vývoje. Spotřeba až příliš ráda soudívá
chvilkového stavu trhu surovinného na ceny tovarů.
zapomínajíc, že průmysl byl nucen zásobiti se již
dražší surovinou a že tedy okamžitý stav trhu nelz
mu vyjádřiti v cenách tovarů. K tomu přistupuje však
ještě, že ani dnešní slabě zlepšené ceny nejsou úměrny
s cenami suroviny a že tedy i případný další sestup
surovinných cen nemá vlastně pro nunc valného vý-
znamu. Co se týče slavu českého průmyslu textilního,
nenaslala od poslední naší zprávy žádná podstatnější
změna. Zaměstnanost českých továren jest stále dobrá
a stejnoměrná, ač se projevují místy (na Semilsku a
Královédvorsku) počátky obmezení výrobního. Zalím
— neboť o dalším vývoji zaměstnanosti předem určitě
a přesně ještě souditi nelze, ježto bude padati řada
momentů na váhu. Lze však s pravcěpodobnosti za
to miti, že pro prvé pololetí tohoto obchodního roku
zaměstnanost se nezmění; pro druhé pololetí není
nedostatek objednávek, k úplnému zaměstnání ovšem
nemohou slačiti; není však vyloučena naděje, že slav
zákazek — nenastanou-li ovšem poruchy, o nichž
byla řeč — i pro druhé pololetí uspokojí. Většina to-
váren vyprodána do května a déle, některé však ne
déle než na 1—2 měsíce... Stav zásob surovinných
vykazuje značné rozdily. Jsou továrny a závody (tkal-
covny a přádelny) — a není jich málo — jež jsou
zásobeny až do července—srpna, kdežlo jiné nedis-
ponují surovinou na déle než 1—2 měsíce. Značné
stesky znějí v tom směru z některých obvedů co do
přádelen. Mnohě z nich jsou zásobeny totiž často ne-
dostalečně, čímž ovšem jistota dodávek velice trp
v neprospěch tkalcoven. V této stránce zračí se nej-
více důsledky dnešní nejistoty stavu trhu a průmyslu
Mnohem nepříznivějším než mechanických jest stav
ručních tkalců, speciálně tedy domácké výroby. N
ni dopadá již tíha stavu daného nejhůře, ji stihne pří-
padná redukce výrobní v prvé řadě. Zákazky domá-
ckého průmyslu jsou malé, ač ani zde není ovšem
nedostatek výminek. Poměry odbytové (kalcovského
zboží vykazují určité zlepšení. Vytrvalá moc spekulace
na trzích bavlnářských poučila konečně spolřebu, že
naděje v nějaké rapidní klesání cen suroviny jes
zatím snem — krásným ale neuskutečnitelným —
tak počínala se projevovati nejen zvýšená kupnost.
ale i ochola k placení vyšších cen. Že za tohoto stav
průmysi sklady netrpí, netřeba ani dodávati. Poměry
k dělnictvu uspokojují, pracovních sil jest s dostatek
k rozporu s dělnictvem nedošlo nikde. O snahách, če-
lících k úpravě platebních podmínek, zmiňujemes
na jiném místě. Tiskárnám zdařilo se prosaditi 102
cenového zvýšení. Tiskárny a úpravny jsou plně za-
městnány, ba v některých obvodech (na př. Červeno-
kostelecku) nemohou téměř ani stačiti objednávkám.
Z Hlinska se nám z tamějšího průmyslu koberců
oznamuje: Jako každou zimu, hlásí se i letos veliká
síla venkovských tkalců o práci při výrobě koberců.
Výrobci však vzhledem k nízkým cenám tovarů z
současného zvýšení cen surovin a ostatních naturali
pracují jen málo a zvolna do zásoby, která však nie-
méně značně roste.
Stoupání cen obilí. Ceny obilní stouply včera
opělně. Již předevčírem projevil se na peštském trhu
značný vzestup cenový. Na včerejší vídeňské burse
stouply ceny pšenice o 7—8 hal. a znamenala včera
pšenice v Pešti 8.50 K za 50 kg. Stoupnutí toto jest
důsledkem pověslí, že Rusko zapoví následkem války
vývuz obilní Zpráva tato není ovšem dosud úřadně
potvrzena, ba budí vážné pochybnosti, leč trh po-
čílal s ní nicméně. Ne bezdůvodně. Jak známo, jest
Rusko jedním z hlavních dodavatelů evropských trhů
obilních a stav ruského vývozu není bez značného
vlivu na utváření cen obilních. Již i oslabení ru-
ského vývuzu obilního, které není nepravděpodobno.
nemohlo by býti bez důsledku na poptávku —
zvláště německou — po rakouském obilí; zastavení
jeho ovšem by působilo ještě daleko pronikavěji
Proto jest cenový vzestup obilní ne neoprávněn —
jistě jest daleko opodstatnějším, než nedávné výjevy
na peněžních bursách.
Různé zprávy. V obchodních kruzích peštských
i vídeňských budí pozornost oběžník J. hr. Še-
renyiho, kterým oznamuje, že zařídil v Pešti
komissionářský obchod bankovní a obilní. J
to prvý případ, že hřabě zahajuje na své jméno
obchod podobný. — Dle zprávy »R. W. Ztg.« nutno
počitati s 2% výrobním obmezením kok s át
ského syndikátu. — Sklárna ve Sve-
cevu (Slavonii) upadla v konkurs (100.000 K)
Jeden z majitelů firmy uprchl; proti oběma (Seidel
a Goschler) vydán zatyknč.
Cukerní dovoz Indie, Dovoz cukerní v prvých
osmi měsicích úřadního roku indického, končfcích
30. listopadem m. r., dostoupil hodnotu 37,729. 32
rup., o 5,274.131 více než v tomže období předcho-
zím. Na raffinádu připadalo z toho 36,234.214 r. Je-
dnollivé země participovaly na něm takto:
1903
#17
alto_textblock
#17
1902
#18
alto_textblock
#18
rupie
2,089 742
5,381.659
Rakousko 8,216 684
100.077
1,347.907
Belgie
1,050.482
46.436
Německo 1,403.988
Hollandsko 496.861
825. 803
779.137
3.136.892
Egypt
13,255 852
Mauritius 10.794.14
2,776.915
Cina 3,234.546
Java
2.360 928
8,138.715
Jiné země 13.379
38.088
Jak z těchto čísel patrno, vyřištěn dovoz rakouský
dovozem Angie, Belgie, Hollandska, Egyptu, Javy
Číny. Cukr řepní jest, jak jasno, ve výhodě.
Zahájení dopravy labské. Některé společnosti pa-
roplavební zahájily dopravu labskou, vypravivše prv
vlečné parníky do Úslí. Tím umožněno také zahájení
vývozu uhelného; dnes 13. února dopraveno prvě
uhlí na ústecká překladiště. Bursa ústecká ještě zů-
stane zavřena, ježto se na definitivní zahájení dopravy
uhelné jak se strany dolů, tak zejmena se strany od-
běratelů hledí skepticky. Nutno uvážiti, že vývoz uhel-
ný po Labi v roce 1903 potrval až do 24. prosince
a že nahromaděny ve všech stanicích labských značné
zásoby, jež při mírné zimě a všeobeené slagnaci od-
bytu uhelného nejsou ještě z daleka vyčerpány, takže
vlastně momentní potřeby není a vývoz uhelný bude
proto dle všeho chabý. Ač ještě k ujednání nedošlo,
jmenovány dnes interessentům tyto sazby dopravní
pro Magdeburk 180, pro dolní Labe 200 fen. za tunu
(= 1000 kg). Bude zajímavo vyčkati, jak se dopravní
sazby vzhledem ke známé fusi 3 velikých společnost
paroplavebních ulvářeti budou.
Liřoměřický pivovar „Elhschloss“ (s akc. kapitá-
lem 1,440.000 K) oznamuje, že za výrobní rok 190
vytěžil 61.234 K, ale po odečtení ztrál 51.113 K že
žádnou dividendu vypláceti nebude. Valná hromada
bude 21. února 1904 o 11. hod. dop. v litoměřickém
pivovaru.
#19
alto_textblock
#19
Banka Slavia. Ještě žádný z dosavadních 35 roků
činnosti tohoto ústavu nevykazoval v odboru život-
ním tak pronikavého úspěchu jako rok právě minulý
Bylo v něm totiž ředitelstvu podáno 7777 návrhů
pojišťovacích na kapilál K 21,227.100.—, přijato pak
bylo celkem 6480 návrhů na pojištěný kapitá
K 17,690.700.—. V témže roce vyplaceno bylo po
zemřelých pojištěncích kapitálů K 1,111.972.25, kapi-
tálů na dožití K 398.402.29, důchodův a pensí
K 38.082 83, celkem tudíž v odboru životním z
jediný rok K 1,549 457.37, v době lrvání ústavu pak
vůbec bylo ve všech odborech vyplaceno více ne
K 75,000.000.—. Jsouc ústavem vzájemným, bank
Slavia rozdělila kromě těchto výplat až dosud čle
nům odboru živolního přes K 1,200.000.— dividendy
Důkazem o velikém rozmachu odboru životního jes
zvláště neobyčejně stoupající pojistné, které r. 190
dosáhlo pozoruhodné výše K 3,803.712.80, jakož
fondy reservní, jež koncem minulého roku přestou
pily K 30,000.000.—. Z výsledků těch jest patrno
že banka Slavia vykonává dokonalou měrou svo
národohospodářské poslání.
#20
alto_textblock
#20
Banky, záložny a spořitelny.
První česká všeobecná zajišťovaci hanka v Praze.
Za příčinou známých požárových škod v Aalesundu
a Baltimore sešla se dne 10. t. m. správní radaa
zjistila ve svém sezení, že benka vzhledem ke svému
rozsáhlému působišti přirozeně jest v obou těchto
městech také zúčastněna, že však škody způsobené
těmito požáry na celkový úspěch obchodu bohidá ne
#21
alto_textblock
#21
Zástavní listy české hyp. banky 5
4%
3120
Základní úpisy české zem. banky 49%
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 40%
» » , , » » (v K) 400
Mel. úpisy . . » (va zl.) 4 %
» » (v K) 4
4 %
Žel. » » »
Dlužní úpisy České prům. banky 4 12
Zástavní listy mor. hyp. banky 59%
» 49%
„
„
Kom. dl. úp mor. zeměd. bahky 4 %
4 %
Želez. úpisy » » ,
Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/2
490
» »
„ » hal. zem, banky 41/2
„ ,
40
40
Kom. dl. úpisy ,
„ , , 4
Železnič.
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/2
» 40%
» » Rak. uherské banky 4%
» Dolnorak. hyp. ústavui 490
„
» 31/
Kom. dl. úp. , , , 49%
„ , 31/
„ »
Zástavní listy Rak. byp. banky 4 %
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 30e
Únorová spol. renta (v pap.) 4. 2
(ve stř.) 4.29t
Dubnová
Květnová » ,
(v pap ) 4 %
Červencová spol. renta (ve stř.) 40
Rakouská zlatá renta . . . . 4%
„ korunová renta . . 49%
» investiční » . . 31Ax
Česká cakontní banka . . . . akcie
Česká banká Uion . . . .»
Česká průmyslová banka . . .
Česká zajišťovací banka . . .
Haličská akc. hypoteční banka
Hospodářská úvěrní banka . .
Moravská eskontní banka . .
Pražská úvěrní banka . . . .
Rakousko-uherská banka . ..
Zál. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka . . . .
Českomoravská strojírna . . .
Daňkova strojírna . . . . .
Rustonova strojírna . . ..
Česká báňská společnost . ..
Česká společnost cukerní . ..
Český pivovar v Č. Budějo vicích
Kolínská továrna chemická . .
Podolská cementárna . . . .
Poldína hut
Pražská železářská společnost
První česká raf. v Modřanech
» tov. orient. cukrov.
»
#22
alto_textblock
#22
—.—-
#23
alto_textblock
#23
89.80
#24
alto_textblock
#24
100.70
#25
alto_textblock
#25
9470
#26
alto_textblock
#26
100.—
#27
alto_textblock
#27
100.—
#28
alto_textblock
#28
180 —
#29
alto_textblock
#29
463 —
#30
alto_textblock
#30
budou míti podstatného vlivu, poněvadž značná část
škody jest kryta retrocessemi a reservy banky jsou
více než dostatečné. Co se týče celkového výsledku
za rok 1903, bylo konstatováno, že jest opět uspo-
kojivý a že se mohou atcionáři nadíti přiměřeného
zůročení.
Občanská záložna na Smíchově konati bude
v neděli dne 21. února o 1/210. hod. dopol. v míst-
nostech Občanské besedy (u Štěpána) na Smíchové
řádnou výroční valnou hromadu. Rozvaha za r. 1903
vykazuje aktiva: hotovost v pokladně koncem
roku 1903 K 60.335.81, pohledávky z půjček na
směnky 941.796.50, na dlužní úpisy v úvěru osobním
283 755.09, na hypotéky a stavební úvěry 4.05 939.87.
na zástavy cenných papírů 3230.—, dlužníci v běž-
ných účtech 360.630.25, vlastní reality 480.430.—
jistiny uložené 541.522 92, dotace a zálohy vlastní
zastavárny s jejím reservním fondem a s čistým vý-
těžkem za r. 1203 73.751.40, cenné papíry 710.730.—,
směnárna 144 268.35, nábytek a zařízení kanceláře
4636.31, zásobu tiskopisů 1,125.20, různé pohledávky
jiné 4579..90, úroky do 31. prosince 1903 nedopla-
ceně 17.503.59, úroky z vlastních výpůjček za r. 1904
nspřed zaplacené 24.22, úhrnem 7,679.259.41. Passiva:
reservní fond 42151394, fond pro kursovní difference
17.768 63, zvláštní reserva pro ztráty na pohledav-
kách ze směnek 15.000.—, podpůrný a pensijní fond
úřadníků a sluhů záložny 153.162.72, reservní fond
zastavárny 14.276.07, závodní podíly 48.600.—, vklady
uložené na vkladní knížky 6,814.658.87, věřitelé
v běžných účlech 42.675.64, vlastní výpůjčky 8182 13.
různé pohledávky členů a věřitelů 48 270.59, nájemné
z domu č. p. 339 na Smíchově na r. 1904 napřed
přijaté 1225.59, úroky na rok 1904 napřed přijat
z půjček 54 143 43, správní vý ěžek 39.781 80.
#31
alto_textblock
#31
Trhy poněžní
Pražská bursa,
V Praze, 13. února (Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Při dosti pevném trhu uskutečněny na dnešní burse
závěrky tříprocentního dluhu společnosti rakouských
místních drah za K 83.—, zlaté rakouské renty za
za K 119.571/2, rakouské investiční renty za K 92.62 2
a akeil rakouské uherské banky za K 1611.—
Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky
K 251.—, české banky Union K 246.—, české společ-
nosti pro průmysl cukerní K 150.—, strojírny Daňkovy
K 350.— peněz.
Jiné papíty znamenány nebyly.
Olficiální záznamy zněji-
#32
alto_textblock
#32
Z Vídně, 13. února. (Závěrečné úřadni
kursy.)
Unorová renta
100.50 Ivovskočernovická 575.—
99.85
kvělnová
spol. st. dr. rak.-uh. 646.—
červenc.
99 75
jižní dráha
81 25
říjnová.
100 45
štyrsko hr.-köfl.
—.—
119 45
rakouská » zlatá
severní dráha . 5450.—
„ kor.
99 8
rak. severozáp. dr. 420.—
117. 70
uherská » zlatá
pardubická dráha
—.—
97.65
„
» kor.
polabská dráha
407.—
rak. invest. renta
česká sev. dráha
—.—
uher. »
buštěhradská a
—.—
4% zást. listy Hyp
B
998.—
banky král. č.
pražsko - ducheov.
— .—
31/290 zást. 1. Hyp
duchcov.« podmok
—.—
banky král č.
ústecko tepl. dr.
—.—
4% kom. dluhop.
dunaj. paroplaveb
847.—
Zem banky kr.č.
727.—
rakouský Lloyd
4% žel. dl. úpisy
turecká tabák. rež.
330.—
Zem. banky kr.e.
rak. zbrojov ka
458—
státní losy 1854
Rudolfova hut
314.—
„ 1860
alpská montan. sp.
412.—
152 25
rým.-muráň. spol.
po 500 zl. . .
466.—
182.—
po 100 zl.
Poldina huť . .
305.—
256 —
státní losy 1864
praž. želez. sp. . 1894. —
losy ůvěrního úst.
česká montan. sp. 1243.—
508 —
Daněk . . . . 350. —
vídeň. l. komun.
162.—
západočeská uhl. 199.—
tisské losy . ..
121 50
severočeská ubl.
turecké losy ..
—.—
1604 —
rak. uh. banka
mostecká uhl. sp. 648.—
647.—
vídeň.stavební sp. — —
rak. úvěrní ústav
281 —
Schodnica
735.—
b. anglo-rakouská
528.—
haličsko-karpatské 1170.—
vídeňská unionka
429.50
peštská vagonka. —.—
b. pro země rak.
756 —
uh. úvěrní banka
devisa německá . 117.20
508 0
bank. jednota ..
pařížská . 95 30
917.—
r. úst. pro úv. poz
» curyšská . 94 9
247.50
česká b. Union
» — londýnská 240 20
dvacetifrank . . 19.06
Česká průmyslová
banka. . . . 410 50
marka papírová . 117.17
Živnost. banka . —.— rubl
»
252.50
roln. úvěr. banka 337.—
Eskontní sazby 23/4—31/2 procenta.
Při tvale pavném smýšleni základním byl k
konci trh s mezinárodními hodnolami klidný. Trh
s místními papíry pevný, hodnoty báňské čilé. Doda-
lečná bursa: kredilky 648.50, alp. 413.50.
x. Z Vídně, 13. února. (lelefgr. »Nár. Listů«.)
Denní bursa. Vídeňská bursa vyprostila se dnes
z politických obav. Spekulace následkem toho při-
kročila ku zpětným koupím, které, spojeny s po-
ptávkou kontreminy, přispěly k opělnému značnému
zolavení skoro všech oborů. Na bursách zahranič-
ních posuzuje se rovněž sitnace klidněji. Borsa zdejáí
animována byla léž pevností zdejší a peštského triu
plodinového, klerá uváděna ve spojení s možnost
zákazu vývozu obili z Ruska. Ač poplávka z počálku
interessovaná, později povolila, přes to zůstaly nej-
#35
alto_textblock
#35
Peníze] Zbož
#36
alto_textblock
#36
104.50
100.70
94.80
101.25
100.—
100.—
100.—
#37
alto_textblock
#37
100 . —
#38
alto_textblock
#38
100.—
#39
alto_textblock
#39
100.50
100.10
100. —
100.15
101.75
10005
102. 30
90.—
99.10
99.—
101. 50
99.—
100. 4
100.30
94 35
100.2
94.35
100 20
82.50
100.50
100.45
99 85
99 75
119.50
99.85
92.55
—.—
246.—
410.50
—.
337.—
—.—
572.—
1608
—.—
—.—
350.—
1243
#40
alto_textblock
#40
104 50
#41
alto_textblock
#41
251.—
#42
alto_textblock
#42
—.—
#43
alto_textblock
#43
150.—
515.—
325.—
—.—
298.—
1894
#44
alto_textblock
#44
218.—
#45
alto_textblock
#45
106.—
101.30
95 80
#46
alto_textblock
#46
102 25
#47
alto_textblock
#47
100.g0
#48
alto_textblock
#48
100.80
100 s0
100.50
100.30
—.—
—.—
100.70
101.15
#49
alto_textblock
#49
101.—
#50
alto_textblock
#50
102. 75
100 9
103 30
99.8
100.10
99 80
102
99.50
101.45
101.30
95.35
101.20
95 35
101.10
83 50
100.70
100.6
100.05
99 95
119. 65
100. 05
92.70
—.—
#51
alto_textblock
#51
248.—
#52
alto_textblock
#52
412.50
#53
alto_textblock
#53
— —
#54
alto_textblock
#54
—
340.—
—.—
592.—
1614
—
253.—
—.—
360.—
—.—
1246
154.—
530.—
345.—
—.—
304.—
1904
222.—