ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 17 80df4930-710e-11dc-ad06-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 17
ALTO TextBloky — 54
#1 alto_textblock #1
14. února 1904.
#2 alto_textblock #2
I. Příloha „Národích Listů“
#3 alto_textblock #3
k číslu 45.
#4 alto_textblock #4
Strana 17
#5 alto_textblock #5
Národní hospodář.
#6 alto_textblock #6
O Tichý oceňn.
#7 alto_textblock #7
B. Zájem, se kterým sleduje celá Evropn zápasy a boje na Dálném Východě, nevyvolán pouze tragičností a zajímavostí války, ale i sil- nými momenty hospodářskými, otázkami veliké koncepce a dalekého budouena. Nejde jen zápas dvou světů, na sebe narazivších — Rusů a Japonců — dělové výstřely na Dálném Vý- chodě ukazují jen jasně, že známý výrok Na poleonův, že Tichý oceán bude jednou ústřed- ním mořem světa, měl při své všeobecnostiv sobě hluboké jádro pravdy. Rok za rokem roste význam toho největšího z moří, zatím co na jed- nom z jeho krajních pobřeží staří národové se probouzejí k nověmu životu, a zatím co na druhý břeh mladý národ Spojených států přenáší stále víc a více těžiště své rušné činnosti. Ve škeři hlavní národové světa usilují všemi si- lami, aby tu položily pevné základy svého bu- doucího postupu a z této spletitosti zájmů jasně plynou spojitosti a vztahy, sympatie a antipatie naděje a touhy, kterými svět provází hřmění dě Dálného Východu. Před půl stoletím*) byl ještě Tichý oceán ultima Thule. Dvě události ale ukazovaly, že doba zapomenutí přervána: Japonsko odhodlává se ku přijetí cizi kultury a na tichomořském po- břeží Spojených států objeveny veliké zlaté doly. Současně zřizuje Anglie v Čině novou — druhou po 200 létech — kolonii (v Hongkongu) a otevírá cizímu obchodu cestu do Číny. A neposledním hlásí se Rusko, opevňujíc Vladivostok v „hrad Východu“. Ale to byly zatím jen počátky. Plavba na Východ a tedy i obchod tamní spojeny byly stále ještě se značným nákladem. Bylo nutno obeplouti Afriku, resp. Jižní Ameriku, aby obchodní koráby mohly brázditi vlny Tichého oceánu. To ovšem byla značná překážka, která byla příliš patrnou, než aby nenutila ke snahám o nápravu. Amerika řešila ji svou pacifickou dráhou, spojující Atlantický oceán s Tichým (sibiřská dráha ruská jest důsledkem stejně ve- liké a ještě smělejší koncepce) a brzy po jejím slavnostním otevření dovršeno dílo Lessepsa- suezský průplav. Tím teprve otevřen Evropě Dálný Východ a jím počíná nová epoch dějinná Tichého oceánu, epocha, plná ruchua zápasů. Dnešní boje japonsko-ruské jsou jen předzvěstí dalších a ještě snad mohutnějších. Otevření suezského průplavu bylo vlastně dílem protianglickým. Až do té doby byl obcho s Dálným Východem ovládán Anglií. Z celkové dopravy, jdoucí r. 1855 kol Afriky do Asie a do- stupující 6 mill. t., plula převážná většina na anglických plachetních lodích a pod anglickou vlajkou. A nutno hned dodati: Cestou, kterou do- vedla Anglie opevniti svými tvrzemi. „Každá po- sice na cestě do Indie — a tedy i k Tichému oceánu — musí a bude nám náležeti“ — slova Castlereaghova platila již tehdy plně. R. 1814 získává Anglie Kapsko, když byla ovládala Gi- braltar již od r. 1704. Na západním pobřeží africkém má pevné posice ve Frectownu, na ostrové Ascensionu a na Sv. Heleně, na východ- ním na ostrově Sv. Mauricia, který nemá bez významu na svém štítu nápis „stella clavisque muris Indiae“. Tak dovedla Anglie opovniti si cestu do své hlavní državy, do Indie. Proto na- rážel projekt suezského kanálu na tak značný odpor Anglie, která se bála o své državy i o svou posici dosavadní. Io své zájmy obchodní: novi souléžníci hrozili jí urvati veliký obchod s Čínou, Japonskem a p., nehledě ani k tomu, že angli- cké plachetní lodi stavěny byly pro dopravu kol Afriky a že tedy otevření nové dráhy přineslo by nutnost stavěti nové lodi, hnané parou. Ale když průplav přes vše to vystavěn, dovedli Angli- čaně rychle se vpravili do situace. Již r. 1875 měla anglická vláda v rukou polovinu akcií ka- nálu a vytrvalým úsilím zajišťovalo si opět novou dráhu pro své zájmy. Vstup do Středozemního moře, Gibraltar, ovládala již dřive, také Mall byla již její; k těmto državám přidružil se ostrov Cypr a Egypí... Zároveň pak zrovna překotn vzrůstal počet anglických velikých lodí doprav- ních, hnaných parou. Ale to vše nemohlo odvrátiti to, co bylo bezprostředním důsledkem zahájení plavby suezským kanálem: otřesení hegemonií anglickou co do dopravy na Dálný Východ a na Tichý oceán. Zárlivě sledovala Anglie vzrůst počtu do- pravních lodí; projíždějících pod cizi vlajkou suezským kanálem, a razicích cestu obehodu své vlasti do pohádkových zemi Východu, hle- dic se všemožně opevňovati v zemich, které se otevíraly pojednou tak oehotně evropskému terroru, Číně a Japanu. Zde bylo možno čelit nebežpečí bez velikých nákladů, protože probou- zející se národové Východu byli vílanou hříčkou v rukou zkušené diplomacie anglické. Na nich laké založila Anglie svůj postup budoucna. Ale to vše nemohlo zastaviti pokrok národů jiných. Francouzové, jichž byl suezský průplav dílem, byli ze soutěžníků hlavními. „Société des Messageries Maritimes Nationales“ vzrostla be- nevolencí francouzských vlád na silného faktora, který soutěžil s Angličany již před výstavbou průplavu suezského a který byl po otevření prů- plavu z prvu, kdy Angličaně se ho vzdalovali, nejsilnějším. K ní druží se dnes „Lloyd“ rakou- ský, italská „Navigazione Generale Italiana“, dvě nizozemské společnosti, jež s Angličany dnes ovšem Suezu plně využivajícími, plně soutěží. Také Rusko zúčastnilo se tohoto ruchu. Jeho „Dobrovolné loďstvo“, státem řízené, udržuje přímé spojení námořní s Dálným. Východem pod ruskou vlajkou plují sem i dánské lodi. Po válce čínsko-japonské vstoupilo mezi soutěžníky i Japonsko, svou „Nippon. Yussen Kaischa“ které stát skýtá ročně více než 12 mill. fr. V popředí stoji dosud ovšem staři dva so- kové: Anglie a Francie, k nimž druží se v po- slední době úspěšně i Německo. Pro Rusko stala se hlavní tepnou sibiřská dráha. Ji přestala býti rozlehlost říše zdrojem její slabosti, ale ji ukázalo se zároveň, že cílem ruským jest světová moc kontinentální, slitá a scelená jednou vůlí a jednou snahou. Rusko usadilo se na Dálném Východé pevně Jeho staletími vyzkoušená politika oproti cizím, podrobeným národům asijským, osvědčovala se i zde. Postup Ruska ze Sibiře, jejímž byl Vla- divostok tvrzí mořskou, do Mandžurska a do ) Užilo: H. Schumacher: Deulsche Schiffahris ile im Stillen Ocean. Schmollerův Jahrbucl k. 26., seš. 1. (1902).
#8 alto_textblock #8
Koreje byl logickým důsledkem dosavadního vý- voje. Potřebovalo nezamrzajících přístavů a po- třebovalc posice více k ústřednímu obchodu po- sunuté, než jakou jest Vladivostok. Proto byl vystavění mandžurské dráhy a obsazení Por Arthuru něčím, co dáno předehozím vývojem. Odtud postupoval obchodní vliv Ruska do Ko- reje. Ruský konsulát v Seulu a Čemulpu stal se i obenodním ústředím ruských snah. Tím ale kladena hráz obchodu Japonska, které zřelo v Koreji přirozené své odbytiště a budouci svou doménu. Tento konflikt byl jasným od prvého po- čátku postupujícího vlivu ruského. Anglie ne- byla by Anglií, aby ho nevyužila. Vzrůst moei a vlivu ruského v Číně jest jen otázkou doby. Rusové jdou zde pevně za cílem, který tak pre- cisně a jasně vyslovil již kn. Uehtomský: „Ru- sko neporuší integrity Činy, ani autority dynastie. zaujalo ale postavení přítele, rádce a šiřitele pokroku. Zřím v tom velikou a ideální úlohu Ru- ska, aby se stale nositelem kultury na Dálném Východě, šiřitelem duševního i materiálního po- kroku stům millionů asijského světa.“ Jest to program vysoce kulturní, ale i jeho provedení předpokládá moment, tak žárlivě odvracovaný Anglií a Japonskem: ovládnuti obchodu Dálného Východu. Zde v tomto stadiu narážejí na sebe prudce ruské a anglické cíle a snahy. Rusko, sto- jíci pevně na obsazených territoriích, jest moe- nou překážkou angliekých snah o hegemonii. A ještě jest jeden soupeř, kterému jsou úspěchy Ruska solí v očích: Spojené stá ty.
#9 alto_textblock #9
Z domácího peněžního trhu. V Praze, 13. února (Původní zpráva »Nár. Listů «.)
#10 alto_textblock #10
(Finančně-politické glossy o valné hro madě rakouskouherské banky. — Pra- němcem utiskované němectví. — Méně renta více akcií. — Domácí trh a jeho ozvěna na bursovni derutu.) Valná hromada rakousko-uherské banky podnítila tentokráte glossy politické i finanění také glossy finančně-politické. V nejpozoruhod- nějších německých odborných listech shledá- váme finanční a politické úvahy „Politický spor stal se již příjemnou zvyk- lostí, bez níž se již neobejdeme ani tu, ani tam. Není opomenuto žádné příležitosti, aby nebyla využitkována za posici k boji. Tentokrále, jak se zdá, se stala valná hromada rakousko-uherské banky oným fórem, před nímž mělo býti doká- záno, kdo od loňska více vyrostl, zda Čechči Němec... Němec položil jablko sváru na po- radní stůl a Čech po něm sáhl. — Můj bože. každý se tak rád slyší jako řečník. Panr So- bitschkovi — tak prý se asi jmenuje — bylo by snad se hodilo, aby čistě propracovanou řeč byl přednesl v parlamentě, ježto tento debut byí by ale pro něho býval krásným příliš, onen pán se spokojil tím, aby svůj dlouhý sermon spustil ve valné hromadě. Pán s oným nevyslovitelným jménem slyšel asi kdesi, že se navazuje na vý- vody předešlého řečníka, on využil této moudrost a vytáhl jako pravý Don Quijote proti — lon- ským vývodům poslance Kaftana. — To byl pro- středek, který měl posvětiti v nečas zrozenou národně - vlasteneckou řeč. Pan Sobitsehika který ovšem jest Praněmec, ujal se utiskovaného (nanejvýš od něho), němectví a zdrtil protivníky téměř až k úplnému bezvědomi svých poslu- chačů. Ovšem, byla mu odměnou „dlouhotrva jící frenetická bouřlivá pochvala“. Jsou zajisté tirády, kterým každý, ať již přijdou v čas i ví ne- čas, musí tleskati, nechce-li býti vyhozen z ně meckého spoluručenství. Pan Sobilschka vypra voval krásnou pohádku, která se udála před 365 nocmi, a páni akcionáři volali hlasité „Hoch“1 Lze očekávati jiného od valné hromady ra kousko-uherské banky ?! To jest kritika jednoho německého listu. Druhý odborný list mluví o národně-bankovních aspiracích. Češi prý vrhli svůj zrak na rakousko- uherskou banku. Rádi by prý z ní učinili banku národní, proto od předešlého roku zúčastnili se hojně valné hromady. Za tím účelem složilo plných 98 záložen českých své akcie rakousko- uherské banky, které jenom z malé části měly již dříve, nebo naopak, je za účelem hlasovacího práva ve valné hromadě teprve asi skoupily Ovšem tento majetek není ani dosavade značný Jestliže se přihlíží toliko ku počtu zúčastněnýel ve valné hromadě, zdálo by se ovšem, jakoby Čechové měly v rukou téměř 1/4 akcií rakousko- uherské banky, neboť ze 469 akcií, které složeny byly k valné hromadě, bylo 112 Čechů, avšak tito jsou vesměs akcionáři pouze nepatrnými, kteří representují pouze část akciového kapitálu velice malou. To prý vůbec nemůže býti otázkou, že Čechové, kdyby i měli padesátý díl akciového kapitálu, nemohou reflektovati na místo generál- ního rady, neboť prý není generálních radů 50. Jestliže by byla v jejich majetku část akei mnohem větší, snad by bylo možno z důvodů slušnosti jim uvolniti jedno místo generálního rady, avšak i v tomto případě pouze jako akcionářům a ne jako Čechům. Se stanoviska národního nemají prý nejmenšího práva na zastoupení ve správě. Úkol banky jest zcela jiný, než aby se starala o politiku národni. Eskomptuje-li směnku, netáže se, zda podavatel nebo vystavovatel jest Čech či Němec, nebo Polák, nýbrž pouze po tom, je-li směnka dobrá či, zkrátka, je-li bankovní a má-li potřebné vlast- nosti obchodní. Národnost jest prý pro banku právě tak málo důležitá, jako barva vlasů vysta- vevatele směnky nebo jejího žiranta a proto jest prý velice s podivením, že Čechové činí pokusy aby nešťastná otázka národnostní byla přenášena i na obor bankovní. Na zadní straně odborného listu, v němž čteme tyto důvody, jest opozdéný inserát ra- kousko-uherské banky o dividendě K 32.20. Jak se zdá, byly tudiž vývody ony zaplaceny. Ne- stojí také ani za řeč, neboť připouští-li pan pi satel, že Čechové mají právo na místo generál- níno rady jako akcionáři, jest si nedůsledným v postupu. České ústavy získávají akcie rakousko- uherské banky, aby se staly akcionáři a jako akcionáři aby měli právo na svého generálního radu. Tudíž v této příčině se můžeme shodnout i s Němcem, nejvíce kovaným, a také i s panem Sobitschkou. Ostatně jest s podivením, že naše ústavy, jestliže své pohotovosti peněžní nechtějí všecky investovati v nejlepších papírech če- ských, nevidí jiného umístění než v rentách. ačkoliv, jak poslední události ukázaly, právě renty jsou papírem velice nebezpečným, nebot v případě politického neb válečného bnutí uva-
#11 alto_textblock #11
Schodnica
#12 alto_textblock #12
lují největší risiko. Tu bychom právě doporučo- vali oněm pánům, kteří přemýšlejí o investie kapitálu našich ústavů, aby neučinili více nic a nic méně, než vypočetli si výnosnost akcií ra- kousko-uherské banky a rent, při čemž ovšem nutno podotknouti, jak se všeobecně má za to, že dividenda i kurs tohoto papíru jsou právě ve svém vývoji. Mluvíme-li o méně politisování a více činění, mohli býchom v dalších důsledeíe mluviti o méně rent a více akcií rakousko-uher ské banky. Otřesy kursové krise, které zachvívaly zá klady trhů na cenné papíry, vzbudily na pražské burse ozvěnu zcela opačnou — čilou koupěehti vost pro papíry k uložení kapitálu za nižšíeh kursů — které nestačila ani vybídka. Jednány byly zejmena renty, dále 47% zástavní lisly Haličské akciové banky a 4% zástavní listy Mo ravské hypoteční banky. V papírech Zemské banky spíše poptávka. Na poli akciovém upozornily na sebe koupě českých ústavů a je pozorovati, že uvědomělá peněžní střediska venkovská se zajímají o tento papír, používajíce hojně sníženého kursu ke koupi. Jeť při pravděpodobném rozvoji obchodu onoho ústavu uložení kapitálu v akciích dotyč- ných velmi výhodné. Při dividendě K 60.20 kursu 1608.— se zúrokují tyto akcie 3.12%%, při tom ale padá na váhu, že dividenda a tím také kurs papíru je v postupu. Ve Vídni byly na po čátku týdne akcie rakousko-uherské banky jed- nány 1627.—, v průběhu týdne však také ony podlehlý nenadálému sestupu na 1615.— v Praze dále byly jednány po 1608.— a 1609.— Vedle těchto hodnot byly z akcii bankovních na pražské burse také jednány akcie České průmy slové banky po 411.—. Z papírů průmyslových vynikla vybídka akcii Zajišťovací banky po 210.— a 205.— souvisící asi se závazky tohoto ústavu při po sledních velkých požárech, o kterýchžto závaz cích však praví dnešní zpráva ústavu, že nijak nejsou význačny. Také v Rustonkách vyskytlo se zboží, leč ani při levnějším kursu nevystupo- vala koupěchtivost. Daňkovky hledány po 360.—, nabízeny po 380.—
#13 alto_textblock #13
Týdenní přehled bursovni. Z Vídně, 12. února. (Pův. zpráva »Nár. Listůt.) Periodu plnou hrůz a rozčilení přestál v týdnu minulém vídeňský trh effektivní. Teprve nyní lze po znati, jak pevná byla víra všech kapitalistických a finančních kruhů evropských v zachování míru, neboť jinak byly by události z prvních dvou dnů válečných přímo nevysvětlitelnými. Středisko de- presse bylo tentokráte v Berlíně a odlamtud byla způsobena derouta na trhu vídeňském. Když vešlo minulou neděli dopoledne ve známost přerušení di plomalických styků mezi Japonskem a Ruskem, byl zde jen zcela nepatrný soukromý obchod, ve kterém kreditky a akeie státní dráhy zcela klidně a tiše o několik jen korun klesly. V pondělí na počátku ranní bursy jevila se již velků a nalehavá nabídka, ale obchod omezoval se pouze na nejběžnější hod noty mezinárodní, jako jsou kreditky, státní dráha a-alpinky, které doznaly ovšem silné, ale strachem válečným odůvodněné redukce kursů. Vypuknutí sku- tečné války útokem Japenců na ruské loďstvo bylo známo teprve v úlerý. Současně došly zprávy o de- roulě na ostatních bursůch kontinentálních, zejmena na ber inské. Hned v prvních hodinách obchoda po- vstala nevýslovná panika. Nával prodavačů byl ohromný a na ceny se už ani nikdo nedival, jen aby prodal. Nejstrašnější bylo kursovní řádění ve šraňcích, kde nebylo lze prodali těžké báňskéa petrolejové akcie buď vůbec anebo jen s ztrátou kursovní 50 až 100 K. Na štěstí však netr- valo zděšení na burse ani do konce toho dne. Na- lezla se řada vynikajících finančníků a bank, kteří se odhodlali za silného klesání kursů zasáhnouti a podniknouti koupě intervenční. To bylo znamením pro náhlou změnu ve smýšlení. Kursy opět rychle stoupaly a zisk nejdůležitějších papírů obnášel ještě téhož dne více než 10 K. Ovšem na přibližnou jen restituci kursů počátečních nebylo vůbec ani pomy. šlení a jak v kulisách tak i ve šraňcích zůstaly le- žeti ještě velké spousty trosek. Kolik hospodářských existencí jest pod nimi pohřbeno, ne'ze ani příbližně konstatovati a zda nebo kolik členů bursy samé se zakrvácelo, ukáže se leprve o příštím dnu kasovním. Směr vzestupný potrval od onoho dne s malými jen přerušeními téměř na celé čáře. Tak musilo býti pro jednoho menšího spekulanta, který se stal insol- ventním, prodáno 2500 kusů papírů exekučně, a e i ten materiál šel dosti hladce na odbyt Směr vze- stupný byl poněkud zadržen churavosti císaře. Při- znivě působila prohlášení neutrality různých stálů sdělení ministra zahraničních záležitostí o naší poli- lice balkánské, dále uklidňující communiqué ruského mínistra financi a konečně úvaha, že za předpokladu. že zůstane válka omezena na Rusko a Japonsko může Rakousko v ohledu průmyslovém spíše něco získati, než ztratiti. Úvaha ta působila zejmena na hodnoty železářské. Haussa nynější jest arciť pouhým následkem bezdůvodné derouty, ale válka se všemi nepředvída- nými svými možnostmi musí všem finančním ope- racím uložiti největší zdrželivost. Velká pozornost byla věnována v bouřlivé době trhu devisovému a peněžnímu. V nejbližší době bude velice záležeti na tem, budou-li moci strany válčící hraditi náklady válečné z vlastních pohotových pro středků d mácích, nebo budou-li musiti hotovosti ve spřáteených zemích umístěné odvolati anebo bu- dou-li snad donuceny přijati z ahraniční půjčky. Na veřejném trhu peněžním byla potřeb stále skrovná. Soukromý diskont znamenal nezmě něně 23/4 proe. Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze z tohoto sestavení: 6. února. 13. únor Rak. korunová renta . . . 100.60 99.85 Rak. zlatá renta . . . . . 120.55 119.75 Uherská zlatá renta . . .. 118.95 117.70- Uherská korunová renta .. 99.— 97.65 126.— 121.50 Turecké losy . . . . Rak. kreditky 663.25 647. Banka pro země rakouské 439.— 429 50 765.— Uherské kreditky . . . 756.— Bankovní jednota 514.75 508.50 Pozemkový úvěrní ústav 939.— 917.— —.— Živnostenská banka .. 249 50 663.— Společnost státní dráhy 646.— Jižní dráha 83.10 81. 25 . Polabská dráha 414.— 407.— 1005.— Buštěhradská dráha lit. B. 998.— 862.— 847.— Dunajská paroplavební spol 458.— 458.— Rakouská továrna na zbroj 410.— Alpinky 412.— Rým.-muráňská společnost 471.— 466.— Pražská železářská společnost 1810.— 1894.— 1239.— Česká báňská společnost 1243.— 662.— 644.— Mostecká uhlářská společnost 770.— 758.— Wienerberger 762.— 735.— . 239 57 Londýnská devisa . . . 240.20 Ríšskéc muiniky 11697 117.17 .
#14 alto_textblock #14
Stav českého průmyslu textilního. Od posledn zprávy siluace se valně nezměnila. Neurovnaný stav trhu surovinného doléhá stále tíživě, jako na druhé straně rozvrat odbytových podmínek na domácím trhu překáží výnosnějšímu rozvoji obchodů. Třeb se zdařilo tkalcovnám dosíci po značných námahách alospoň částečného cenového zlepšení, jsou nieméně cenové poměry ne plně uspokojivy, nehledě ani k to- mu, že otřesy trhu bavlnářského mohou opětně zatla- čiti ocholu spotřeby k povolování příznivějších cen. Bylo toliž lze v poslední době pozorovati, jak spolřebo nůlně sleduje stav trhů surovinných a jak dle jieh
#15 alto_textblock #15
Anglie
#16 alto_textblock #16
tvářnosti zařizuje své nákupy. Opětně otřesy trhu bavlnářského a přeceňování důsledků války rusko japonské na stav trhu průmyslu bavlnářského mohou snadno vzbuditi zdrželivost, která dojde v prvé, řad výrazu v neochotě spotřeby k ústupkům cenovým A lato okolnost jest snad největším nebezpečím bu- doucího vývoje. Spotřeba až příliš ráda soudívá chvilkového stavu trhu surovinného na ceny tovarů. zapomínajíc, že průmysl byl nucen zásobiti se již dražší surovinou a že tedy okamžitý stav trhu nelz mu vyjádřiti v cenách tovarů. K tomu přistupuje však ještě, že ani dnešní slabě zlepšené ceny nejsou úměrny s cenami suroviny a že tedy i případný další sestup surovinných cen nemá vlastně pro nunc valného vý- znamu. Co se týče slavu českého průmyslu textilního, nenaslala od poslední naší zprávy žádná podstatnější změna. Zaměstnanost českých továren jest stále dobrá a stejnoměrná, ač se projevují místy (na Semilsku a Královédvorsku) počátky obmezení výrobního. Zalím — neboť o dalším vývoji zaměstnanosti předem určitě a přesně ještě souditi nelze, ježto bude padati řada momentů na váhu. Lze však s pravcěpodobnosti za to miti, že pro prvé pololetí tohoto obchodního roku zaměstnanost se nezmění; pro druhé pololetí není nedostatek objednávek, k úplnému zaměstnání ovšem nemohou slačiti; není však vyloučena naděje, že slav zákazek — nenastanou-li ovšem poruchy, o nichž byla řeč — i pro druhé pololetí uspokojí. Většina to- váren vyprodána do května a déle, některé však ne déle než na 1—2 měsíce... Stav zásob surovinných vykazuje značné rozdily. Jsou továrny a závody (tkal- covny a přádelny) — a není jich málo — jež jsou zásobeny až do července—srpna, kdežlo jiné nedis- ponují surovinou na déle než 1—2 měsíce. Značné stesky znějí v tom směru z některých obvedů co do přádelen. Mnohě z nich jsou zásobeny totiž často ne- dostalečně, čímž ovšem jistota dodávek velice trp v neprospěch tkalcoven. V této stránce zračí se nej- více důsledky dnešní nejistoty stavu trhu a průmyslu Mnohem nepříznivějším než mechanických jest stav ručních tkalců, speciálně tedy domácké výroby. N ni dopadá již tíha stavu daného nejhůře, ji stihne pří- padná redukce výrobní v prvé řadě. Zákazky domá- ckého průmyslu jsou malé, ač ani zde není ovšem nedostatek výminek. Poměry odbytové (kalcovského zboží vykazují určité zlepšení. Vytrvalá moc spekulace na trzích bavlnářských poučila konečně spolřebu, že naděje v nějaké rapidní klesání cen suroviny jes zatím snem — krásným ale neuskutečnitelným — tak počínala se projevovati nejen zvýšená kupnost. ale i ochola k placení vyšších cen. Že za tohoto stav průmysi sklady netrpí, netřeba ani dodávati. Poměry k dělnictvu uspokojují, pracovních sil jest s dostatek k rozporu s dělnictvem nedošlo nikde. O snahách, če- lících k úpravě platebních podmínek, zmiňujemes na jiném místě. Tiskárnám zdařilo se prosaditi 102 cenového zvýšení. Tiskárny a úpravny jsou plně za- městnány, ba v některých obvodech (na př. Červeno- kostelecku) nemohou téměř ani stačiti objednávkám. Z Hlinska se nám z tamějšího průmyslu koberců oznamuje: Jako každou zimu, hlásí se i letos veliká síla venkovských tkalců o práci při výrobě koberců. Výrobci však vzhledem k nízkým cenám tovarů z současného zvýšení cen surovin a ostatních naturali pracují jen málo a zvolna do zásoby, která však nie- méně značně roste. Stoupání cen obilí. Ceny obilní stouply včera opělně. Již předevčírem projevil se na peštském trhu značný vzestup cenový. Na včerejší vídeňské burse stouply ceny pšenice o 7—8 hal. a znamenala včera pšenice v Pešti 8.50 K za 50 kg. Stoupnutí toto jest důsledkem pověslí, že Rusko zapoví následkem války vývuz obilní Zpráva tato není ovšem dosud úřadně potvrzena, ba budí vážné pochybnosti, leč trh po- čílal s ní nicméně. Ne bezdůvodně. Jak známo, jest Rusko jedním z hlavních dodavatelů evropských trhů obilních a stav ruského vývozu není bez značného vlivu na utváření cen obilních. Již i oslabení ru- ského vývuzu obilního, které není nepravděpodobno. nemohlo by býti bez důsledku na poptávku — zvláště německou — po rakouském obilí; zastavení jeho ovšem by působilo ještě daleko pronikavěji Proto jest cenový vzestup obilní ne neoprávněn — jistě jest daleko opodstatnějším, než nedávné výjevy na peněžních bursách. Různé zprávy. V obchodních kruzích peštských i vídeňských budí pozornost oběžník J. hr. Še- renyiho, kterým oznamuje, že zařídil v Pešti komissionářský obchod bankovní a obilní. J to prvý případ, že hřabě zahajuje na své jméno obchod podobný. — Dle zprávy »R. W. Ztg.« nutno počitati s 2% výrobním obmezením kok s át ského syndikátu. — Sklárna ve Sve- cevu (Slavonii) upadla v konkurs (100.000 K) Jeden z majitelů firmy uprchl; proti oběma (Seidel a Goschler) vydán zatyknč. Cukerní dovoz Indie, Dovoz cukerní v prvých osmi měsicích úřadního roku indického, končfcích 30. listopadem m. r., dostoupil hodnotu 37,729. 32 rup., o 5,274.131 více než v tomže období předcho- zím. Na raffinádu připadalo z toho 36,234.214 r. Je- dnollivé země participovaly na něm takto: 1903
#17 alto_textblock #17
1902
#18 alto_textblock #18
rupie 2,089 742 5,381.659 Rakousko 8,216 684 100.077 1,347.907 Belgie 1,050.482 46.436 Německo 1,403.988 Hollandsko 496.861 825. 803 779.137 3.136.892 Egypt 13,255 852 Mauritius 10.794.14 2,776.915 Cina 3,234.546 Java 2.360 928 8,138.715 Jiné země 13.379 38.088 Jak z těchto čísel patrno, vyřištěn dovoz rakouský dovozem Angie, Belgie, Hollandska, Egyptu, Javy Číny. Cukr řepní jest, jak jasno, ve výhodě. Zahájení dopravy labské. Některé společnosti pa- roplavební zahájily dopravu labskou, vypravivše prv vlečné parníky do Úslí. Tím umožněno také zahájení vývozu uhelného; dnes 13. února dopraveno prvě uhlí na ústecká překladiště. Bursa ústecká ještě zů- stane zavřena, ježto se na definitivní zahájení dopravy uhelné jak se strany dolů, tak zejmena se strany od- běratelů hledí skepticky. Nutno uvážiti, že vývoz uhel- ný po Labi v roce 1903 potrval až do 24. prosince a že nahromaděny ve všech stanicích labských značné zásoby, jež při mírné zimě a všeobeené slagnaci od- bytu uhelného nejsou ještě z daleka vyčerpány, takže vlastně momentní potřeby není a vývoz uhelný bude proto dle všeho chabý. Ač ještě k ujednání nedošlo, jmenovány dnes interessentům tyto sazby dopravní pro Magdeburk 180, pro dolní Labe 200 fen. za tunu (= 1000 kg). Bude zajímavo vyčkati, jak se dopravní sazby vzhledem ke známé fusi 3 velikých společnost paroplavebních ulvářeti budou. Liřoměřický pivovar „Elhschloss“ (s akc. kapitá- lem 1,440.000 K) oznamuje, že za výrobní rok 190 vytěžil 61.234 K, ale po odečtení ztrál 51.113 K že žádnou dividendu vypláceti nebude. Valná hromada bude 21. února 1904 o 11. hod. dop. v litoměřickém pivovaru.
#19 alto_textblock #19
Banka Slavia. Ještě žádný z dosavadních 35 roků činnosti tohoto ústavu nevykazoval v odboru život- ním tak pronikavého úspěchu jako rok právě minulý Bylo v něm totiž ředitelstvu podáno 7777 návrhů pojišťovacích na kapilál K 21,227.100.—, přijato pak bylo celkem 6480 návrhů na pojištěný kapitá K 17,690.700.—. V témže roce vyplaceno bylo po zemřelých pojištěncích kapitálů K 1,111.972.25, kapi- tálů na dožití K 398.402.29, důchodův a pensí K 38.082 83, celkem tudíž v odboru životním z jediný rok K 1,549 457.37, v době lrvání ústavu pak vůbec bylo ve všech odborech vyplaceno více ne K 75,000.000.—. Jsouc ústavem vzájemným, bank Slavia rozdělila kromě těchto výplat až dosud čle nům odboru živolního přes K 1,200.000.— dividendy Důkazem o velikém rozmachu odboru životního jes zvláště neobyčejně stoupající pojistné, které r. 190 dosáhlo pozoruhodné výše K 3,803.712.80, jakož fondy reservní, jež koncem minulého roku přestou pily K 30,000.000.—. Z výsledků těch jest patrno že banka Slavia vykonává dokonalou měrou svo národohospodářské poslání.
#20 alto_textblock #20
Banky, záložny a spořitelny. První česká všeobecná zajišťovaci hanka v Praze. Za příčinou známých požárových škod v Aalesundu a Baltimore sešla se dne 10. t. m. správní radaa zjistila ve svém sezení, že benka vzhledem ke svému rozsáhlému působišti přirozeně jest v obou těchto městech také zúčastněna, že však škody způsobené těmito požáry na celkový úspěch obchodu bohidá ne
#21 alto_textblock #21
Zástavní listy české hyp. banky 5 4% 3120 Základní úpisy české zem. banky 49% Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 40% » » , , » » (v K) 400 Mel. úpisy . . » (va zl.) 4 % » » (v K) 4 4 % Žel. » » » Dlužní úpisy České prům. banky 4 12 Zástavní listy mor. hyp. banky 59% » 49% „ „ Kom. dl. úp mor. zeměd. bahky 4 % 4 % Želez. úpisy » » , Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/2 490 » » „ » hal. zem, banky 41/2 „ , 40 40 Kom. dl. úpisy , „ , , 4 Železnič. Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/2 » 40% » » Rak. uherské banky 4% » Dolnorak. hyp. ústavui 490 „ » 31/ Kom. dl. úp. , , , 49% „ , 31/ „ » Zástavní listy Rak. byp. banky 4 % Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 30e Únorová spol. renta (v pap.) 4. 2 (ve stř.) 4.29t Dubnová Květnová » , (v pap ) 4 % Červencová spol. renta (ve stř.) 40 Rakouská zlatá renta . . . . 4% „ korunová renta . . 49% » investiční » . . 31Ax Česká cakontní banka . . . . akcie Česká banká Uion . . . .» Česká průmyslová banka . . . Česká zajišťovací banka . . . Haličská akc. hypoteční banka Hospodářská úvěrní banka . . Moravská eskontní banka . . Pražská úvěrní banka . . . . Rakousko-uherská banka . .. Zál. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka . . . . Českomoravská strojírna . . . Daňkova strojírna . . . . . Rustonova strojírna . . .. Česká báňská společnost . .. Česká společnost cukerní . .. Český pivovar v Č. Budějo vicích Kolínská továrna chemická . . Podolská cementárna . . . . Poldína hut Pražská železářská společnost První česká raf. v Modřanech » tov. orient. cukrov. »
#22 alto_textblock #22
—.—-
#23 alto_textblock #23
89.80
#24 alto_textblock #24
100.70
#25 alto_textblock #25
9470
#26 alto_textblock #26
100.—
#27 alto_textblock #27
100.—
#28 alto_textblock #28
180 —
#29 alto_textblock #29
463 —
#30 alto_textblock #30
budou míti podstatného vlivu, poněvadž značná část škody jest kryta retrocessemi a reservy banky jsou více než dostatečné. Co se týče celkového výsledku za rok 1903, bylo konstatováno, že jest opět uspo- kojivý a že se mohou atcionáři nadíti přiměřeného zůročení. Občanská záložna na Smíchově konati bude v neděli dne 21. února o 1/210. hod. dopol. v míst- nostech Občanské besedy (u Štěpána) na Smíchové řádnou výroční valnou hromadu. Rozvaha za r. 1903 vykazuje aktiva: hotovost v pokladně koncem roku 1903 K 60.335.81, pohledávky z půjček na směnky 941.796.50, na dlužní úpisy v úvěru osobním 283 755.09, na hypotéky a stavební úvěry 4.05 939.87. na zástavy cenných papírů 3230.—, dlužníci v běž- ných účtech 360.630.25, vlastní reality 480.430.— jistiny uložené 541.522 92, dotace a zálohy vlastní zastavárny s jejím reservním fondem a s čistým vý- těžkem za r. 1203 73.751.40, cenné papíry 710.730.—, směnárna 144 268.35, nábytek a zařízení kanceláře 4636.31, zásobu tiskopisů 1,125.20, různé pohledávky jiné 4579..90, úroky do 31. prosince 1903 nedopla- ceně 17.503.59, úroky z vlastních výpůjček za r. 1904 nspřed zaplacené 24.22, úhrnem 7,679.259.41. Passiva: reservní fond 42151394, fond pro kursovní difference 17.768 63, zvláštní reserva pro ztráty na pohledav- kách ze směnek 15.000.—, podpůrný a pensijní fond úřadníků a sluhů záložny 153.162.72, reservní fond zastavárny 14.276.07, závodní podíly 48.600.—, vklady uložené na vkladní knížky 6,814.658.87, věřitelé v běžných účlech 42.675.64, vlastní výpůjčky 8182 13. různé pohledávky členů a věřitelů 48 270.59, nájemné z domu č. p. 339 na Smíchově na r. 1904 napřed přijaté 1225.59, úroky na rok 1904 napřed přijat z půjček 54 143 43, správní vý ěžek 39.781 80.
#31 alto_textblock #31
Trhy poněžní Pražská bursa, V Praze, 13. února (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Při dosti pevném trhu uskutečněny na dnešní burse závěrky tříprocentního dluhu společnosti rakouských místních drah za K 83.—, zlaté rakouské renty za za K 119.571/2, rakouské investiční renty za K 92.62 2 a akeil rakouské uherské banky za K 1611.— Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky K 251.—, české banky Union K 246.—, české společ- nosti pro průmysl cukerní K 150.—, strojírny Daňkovy K 350.— peněz. Jiné papíty znamenány nebyly. Olficiální záznamy zněji-
#32 alto_textblock #32
Z Vídně, 13. února. (Závěrečné úřadni kursy.) Unorová renta 100.50 Ivovskočernovická 575.— 99.85 kvělnová spol. st. dr. rak.-uh. 646.— červenc. 99 75 jižní dráha 81 25 říjnová. 100 45 štyrsko hr.-köfl. —.— 119 45 rakouská » zlatá severní dráha . 5450.— „ kor. 99 8 rak. severozáp. dr. 420.— 117. 70 uherská » zlatá pardubická dráha —.— 97.65 „ » kor. polabská dráha 407.— rak. invest. renta česká sev. dráha —.— uher. » buštěhradská a —.— 4% zást. listy Hyp B 998.— banky král. č. pražsko - ducheov. — .— 31/290 zást. 1. Hyp duchcov.« podmok —.— banky král č. ústecko tepl. dr. —.— 4% kom. dluhop. dunaj. paroplaveb 847.— Zem banky kr.č. 727.— rakouský Lloyd 4% žel. dl. úpisy turecká tabák. rež. 330.— Zem. banky kr.e. rak. zbrojov ka 458— státní losy 1854 Rudolfova hut 314.— „ 1860 alpská montan. sp. 412.— 152 25 rým.-muráň. spol. po 500 zl. . . 466.— 182.— po 100 zl. Poldina huť . . 305.— 256 — státní losy 1864 praž. želez. sp. . 1894. — losy ůvěrního úst. česká montan. sp. 1243.— 508 — Daněk . . . . 350. — vídeň. l. komun. 162.— západočeská uhl. 199.— tisské losy . .. 121 50 severočeská ubl. turecké losy .. —.— 1604 — rak. uh. banka mostecká uhl. sp. 648.— 647.— vídeň.stavební sp. — — rak. úvěrní ústav 281 — Schodnica 735.— b. anglo-rakouská 528.— haličsko-karpatské 1170.— vídeňská unionka 429.50 peštská vagonka. —.— b. pro země rak. 756 — uh. úvěrní banka devisa německá . 117.20 508 0 bank. jednota .. pařížská . 95 30 917.— r. úst. pro úv. poz » curyšská . 94 9 247.50 česká b. Union » — londýnská 240 20 dvacetifrank . . 19.06 Česká průmyslová banka. . . . 410 50 marka papírová . 117.17 Živnost. banka . —.— rubl » 252.50 roln. úvěr. banka 337.— Eskontní sazby 23/4—31/2 procenta. Při tvale pavném smýšleni základním byl k konci trh s mezinárodními hodnolami klidný. Trh s místními papíry pevný, hodnoty báňské čilé. Doda- lečná bursa: kredilky 648.50, alp. 413.50. x. Z Vídně, 13. února. (lelefgr. »Nár. Listů«.) Denní bursa. Vídeňská bursa vyprostila se dnes z politických obav. Spekulace následkem toho při- kročila ku zpětným koupím, které, spojeny s po- ptávkou kontreminy, přispěly k opělnému značnému zolavení skoro všech oborů. Na bursách zahranič- ních posuzuje se rovněž sitnace klidněji. Borsa zdejáí animována byla léž pevností zdejší a peštského triu plodinového, klerá uváděna ve spojení s možnost zákazu vývozu obili z Ruska. Ač poplávka z počálku interessovaná, později povolila, přes to zůstaly nej-
#33 alto_textblock #33
»
#34 alto_textblock #34
„
#35 alto_textblock #35
Peníze] Zbož
#36 alto_textblock #36
104.50 100.70 94.80 101.25 100.— 100.— 100.—
#37 alto_textblock #37
100 . —
#38 alto_textblock #38
100.—
#39 alto_textblock #39
100.50 100.10 100. — 100.15 101.75 10005 102. 30 90.— 99.10 99.— 101. 50 99.— 100. 4 100.30 94 35 100.2 94.35 100 20 82.50 100.50 100.45 99 85 99 75 119.50 99.85 92.55 —.— 246.— 410.50 —. 337.— —.— 572.— 1608 —.— —.— 350.— 1243
#40 alto_textblock #40
104 50
#41 alto_textblock #41
251.—
#42 alto_textblock #42
—.—
#43 alto_textblock #43
150.— 515.— 325.— —.— 298.— 1894
#44 alto_textblock #44
218.—
#45 alto_textblock #45
106.— 101.30 95 80
#46 alto_textblock #46
102 25
#47 alto_textblock #47
100.g0
#48 alto_textblock #48
100.80 100 s0 100.50 100.30 —.— —.— 100.70 101.15
#49 alto_textblock #49
101.—
#50 alto_textblock #50
102. 75 100 9 103 30 99.8 100.10 99 80 102 99.50 101.45 101.30 95.35 101.20 95 35 101.10 83 50 100.70 100.6 100.05 99 95 119. 65 100. 05 92.70 —.—
#51 alto_textblock #51
248.—
#52 alto_textblock #52
412.50
#53 alto_textblock #53
— —
#54 alto_textblock #54
— 340.— —.— 592.— 1614 — 253.— —.— 360.— —.— 1246 154.— 530.— 345.— —.— 304.— 1904 222.—