ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 80a27ef0-8f0e-11dd-af2d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 59
#1 alto_textblock #1
Ročník padesátý třeti.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v úterý 8. dubna 1913.
#3 alto_textblock #3
Číslo 95.
#4 alto_textblock #4
Ma ranní a večerní listy předplšcí se V Praze v administraci- na měsic. . . . . K- na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí donáškou, K na měsic, . . . .. na čtvrt leta . . . . 7 K ežk ve fliálkách na město.. 2 K B0n Poštou- a měsla. . . . . na čtvrt leta : . . . 9 K en s dvoji zásílkou na měslc. . nn čávrt lota ! . . . 11 K S0h
#5 alto_textblock #5
N
#6 alto_textblock #6
P o
#7 alto_textblock #7
e
#8 alto_textblock #8
P
#9 alto_textblock #9
N
#10 alto_textblock #10
v
#11 alto_textblock #11
mí
#12 alto_textblock #12
I
#13 alto_textblock #13
dání.
#14 alto_textblock #14
V drobném prodejii ranní číslo o sobě . . za sh večorní za th Ve fliálkách na venkově. vanní čislo . . . . . . . 10 večerní . . . . . . . . 5h
#15 alto_textblock #15
inserátv plati se hotově napřed. Předplaceni a inserty přijíma administrace v Marianské ul., a. Tam nacházeji se táž redaken, niskárna a ekpedlce „Národnich Listů Rukopisy se nevracejí.
#16 alto_textblock #16
Nová válka no Balkn
#17 alto_textblock #17
Lodní demonstrace proti černé Hoře a blokáda.
#18 alto_textblock #18
Anglie omezuje rakouské návrhy. Z Londýna, 8. dubna. „Pall Mall Gazette“ oznamuje: Anglie prohlásila, že požadavek Rakouska, aby blokáda byla rozšíře- na po 41. stupeň zeměpisné šířky, to jest až po řeku Skumbu, provésti se nedá. Ra- kousko žádalo 24hodinné ultimatum Černé Hoře, Anglie vyslovila se pro lhůtu nejméně třídenní.
#19 alto_textblock #19
Blokáda bude provedena.
#20 alto_textblock #20
Z Říma, 8. dubna. („N. Fr. Presse“.) Tady se proslýchá, že blokáda černohorského po- břeží od Baru až po Ulcín a Medvu bude zítra zahájena. Z Paříže, 8. dubna. Francouzská a angli- cká vláda dodaly v příčině demonstrace proti Černé Hoře velitelům lodí svých tyto sou- hlasné informace: 1. Pobřeží barské se blokuje a k ústí Driny. 2. Blokáda záleží v tom, že se z ame- zuje vylodění vojáků a střeliva které by mohly býti pokládány za válečný kontraband. 3. Blokáda počne třetího dne po dodání nóty v tomto smyslu Černé Hoře.
#21 alto_textblock #21
Srbská odpověď velmocem v příčině Skadru a Albanie. Z Bělehradu, 7. dubna. (K. k.) Dle uve- řejněné dnes poloúřadní zprávy prohlásila srbská vláda, odpovídajíc na notu velmocí albanské otázce, že odvolá srbské vojsko o Skadru po uzavření míru nebo po dobytí Skadru, srbské vojsko z Albanie pak po ozná- mení hranic. Požadavku po zárukách pro mo- hamedány a katolíky nemůže srbská vláda vyhověti, poněvadž odporuje právům státn suverenity a poněvadž ústava jest dostateč- nou zárukou nejdalekosáhlejší svobody vy-
#22 alto_textblock #22
znání.
#23 alto_textblock #23
K povšechné situaci. — Nová námořní demon- strace na obzoru. čm. Ze Sofije, 8. dubna. (Zvl. telegr. zpr „N. L.“) Dnes ze zmatených událostí posled- ních dnů se vynořuje určitější jádro situace. Ukazuje se, že prohlášení velevyslanců ze dne čtvrtého dubna bylo učiněno jenom zde a nikoli také v Bělehradě a v Athénách že ono na vzdor příkrému svému tónu má za účel přijíti Bulharsku vstříc v otázce hranie a válečné náhrady. Tím je tedy otázka míro- vých podmínek mezi Tureckem a Bulharskem vyjasněna a snad už v nejblížších dnech do- jde ne-li k formálnímu zastavení válečných operací mezí oběma státy, tedy aspoň k čá- stečnému odvolání vojsk od Čataldže a Bu- lajru. Ztížena je však povšechná situace body druhým a třetím spojenecké odpovědí ze dne čtvrtého dubna. Řecko, které na londýnské konferenci svěřilo osud Egejských ostrovů Evropě, žádá je nyní výslovně pro seben mimo to činí nové nároky i ve příčině jižních hranic Albanie. Nastává tedy velmocem nové smlouvání a přemlouvání a snad jako před Skadrem tak i v moři Egejském dojde k mezi- národním námořním demonstracím
#24 alto_textblock #24
Z ostatního bojiště. Nové srbské vítězství. Z Bělehradu, 7. dubna. (K. k.) [Úřadní zpráva.] Mezí srbským vojskem a vojskem Džavída paše, který, jak známo, chtěl se vzdáti, došlo u Liusme k tuhému bojí. Nepří- tel čítal 8 praporů a měl 4 děla, 3 kulomety a něco jízdy. Turecké vojsko utrpělo úplnou porážku a uprchlo, jato zmatkem, v nepořád- ku k Figeri. Srbské vojsko obsadílo Liusme a zajalo více než 1000 vojáků a 18 důstojníků. V nemocnici bylo nalezeno 500 nemocných tureckých vojáků a větší počet nemocných důstojníků. Obyvatelstvo přijalo naše vojsko s velkým nadšením. Zdravotní stav srbského vojska jest nejlepší.
#25 alto_textblock #25
Bulhaří se v Makedonii opevňují. Ze Soříje, 8. dubna. Bulharsko počalo již opevňovati území, kterého dobylo v Make- donii. V území tom sestavuje se nová brigáda. Jeden pluk její dán bude do Seresu, druh do Kavaly. Bulharský rytmistr v Drinopoli úkladně za- střelen. Ze Solije, 8. dubna. Z Drinopole telegra- fují: Když včera bulharská hlídka brala s ulícemi městskými, střeleno bylo na rytmistra Kosteva několikráte. Těžce zraněný klesl s koně a cestou do nemocnice zemřel. Pře zevrubné vyšetřování nezdařilo se útočníka přistihnouti.
#26 alto_textblock #26
Proč bombardoval řecký torpedoborec město Vurlu. Z Athén, 7. dubna. (Ag. d'Athěnes.) Ře- ckým torpedoborcem, který bombardo- val Vurlu u Smyrny, jest „Kerav- nos“. Namířil svá děla výhradně na vojenský tábor v Klazomenae, tedy nikoli proti městu Bombardováním 8 tureckých vojáků zabit a 120 raněno. Ve zprávě ministerstva námoř- nictví se praví, že torpedoborec „Keravnos! dostal od admírála Kunduriotisa rozkaz, kři- žovati na asijském pobřeží, poněvadž došly zprávy, že Turci ve smyrenské zá- toce soustřeďují vojsko, aby je dopravílí na Chios.
#27 alto_textblock #27
rovské zbrojení? Konservativní orgány upozorňují na upřímný a poctivý ráz řeči, kte- rá jasně a zřetelně osvětlila politickou situac Německa a učinila z ní bezprostřední vojenské důsledky pro budoucnost.
#28 alto_textblock #28
Ohlas řečí německého kancléře ve Francii. Z Paříže, 8. dubna. (K. k.) Řeč říšského kancléře je ve veškerém tisku živě projedná- vána. „Figaro“ praví: Skutečnost od- povídá velmi málo obrazu, nama- lovanému říšským kancléřem čer- ně v černi. Jako v Rusku nemá an veřejné mínění ve Francii váleč- ných myšlenek, které semu připi- sují. Ve Francii není ona chauvinistická ná- lada, ona absolutní jistota vítězství, o nichž mluvil říšský kancléř. Většina Fran- couzů přeje si se vší rozhodnost míru, ale míru důstojného, hrdého. Ukázal přece příhoda Zeppelinova korektnost a zdvo- řílost vlády francouzské a úplný klid obecen- stva francouzského. Německo chce vy- užitkovati přebytku svého oby. vatelstva. To jest jeho právem Avšak je také právem a povin ností jeho východních a západních sousedů. aby svou vlastní vojenskou sílu touže měrou zvyšovali. „Autorité“ praví: Jestliže po této řeč francouzský parlament ještě bude váhati po- voliti neomezenou tříletou služební dobu, pak provinili by se jeho členové prostě velezrá- dou a zasloužili by trest smrti. „Lanterne vykládá: Aby ospravedlnili sve branné předlohy, vyvolávají Něm- ci strašidlo válečné a chauvini- stické Francie. Toje pouze fanta- sie. Chce-li Německo míti důkaz toho, ne- potřebovalo by nežli svou brannou předlohu odvolati, a francouzská vláda též bez nátlaku veřejného mínění odvolá svou. Ale říšský sněm povolí všecko, co se bude o něho žádati, a proto musí Francie na takové napětí síly odpovědět stejným napětím síly.
#29 alto_textblock #29
Prohlášení francouzského ministra vojenství
#30 alto_textblock #30
Politická hlídka.
#31 alto_textblock #31
Poslanec A. Švehla
#32 alto_textblock #32
předseda klubu zemských poslanců agrárnícha svazu českých stran sněmovních promluvil v neděli v Jílovicích na Jílovsku ke svým voličům o ny- nějších politických poměrech. V této své řečí, kte- rou si dnes uveřejnil ve „Venkově“ v krátkém vý- ňatku drobným tiskem v rubrice „Dopisů“ za den- ními zprávami, pojednal posl. Švehla hlavně o če- sko-německém dorozumívání a o jeho politických důsledcích. Poukázav na fakt, že nyní se jednáo dosažení dělnosti sněmu pro záležitosti hospodář- ské, nepolitické, sdělil posl. Švehla, že, nezdaří-l se toto jednání, budou podniknuty nové pokus o sjednání dělnosti sněmu na základě dorozumění národně politického. Nezdaří-li se ani tyto pokusy, pak nastane otáz- ka, co dále; řešiti ji možno jest buď ústavně nebo mimoústavně. Bude-li se sněmovní krise řešiti ústavně, bude sněm rozpuštěn, a rozhodnutí zůstaví se voličstvu; bude-li se sněmovní krise řešiti mimo- ústavně, stane se tak činem koruny. O takovém činu pronesl posl. Švchla úsudek zamítavý, řka že ústava nedává proň podkladu. Ježto se o míně- ném činu mluví se zřetelem na rozvrat zemských financí, vyslovil se posl. Švehla v ten smysl, že této krise financí zemských má býti použito jako záminky pro ohlášený čin mimoústavní; dodal však že ve skutečnou katastrofu zemských financí ne- věří, a že tedy rozvrat zemských financí nemůže uznati za dostatečný a pravý podklad pro nějaký čin mimoústavní. Posléze promluvil posl. Švehla též o parlamentě vídeňském, jemuž vytkl nemohoucnost, nápadnou právě v době nynější, kdy se jedná nikoliv jen o zájmy stran nebo jednotlivých národů, nýbrž přímo celé říše. Z tohoto úpadku vídeňského parlamentu posl. Švehla vyvodil poučku, že by se mělo vše- možně usilovati o politické povznesení a posílení parlamentu. Posl. Švehlovi i všem agrárním poslancům byla na schůzi v Jílovicích vyslovena plná a neobmezená důvěra.
#33 alto_textblock #33
Povrchnost „Času“.
#34 alto_textblock #34
Výklad černohorského delegáta Mijuškoviče Z Terstu, 8. dubna. Sem přibyl na par- níku rakouského Lloydu černohorský delegát Mijuškovič, který zastupoval Černou Horu na první mírové konferenci londýnské. Prohlásil, že jede do Paříže na mezinárodni finanční komisi a že snad také bude při ko- nečném jednání mírovém v Londýně. Na do- taz redaktora „Piccola“, jak se mají věci před Skadrem, prohlásil, že Černá Hora je pevně odhodlána nepovoliti v příčíně Skadru a že v záležitosti té půjde do posledních krajností. Ke druhé otázce, zdali pád Skadru je blízkým, odvětil, že možno říci jen tolik, že závisí to na několika okolnostech. Není-li pád Skadru zcela blízký, je jistě blízký. Celý Taraboš na- lézá se v rukou černohorských, toliko vrcho je hájen Turky. Dobytí náspů na Tarabosi vyžádalo si velmi mnoho obětí, poněvadž pří- kopy byly vytesány ve skále a pokryty drnem. takže Černohorci, nic netušíce, při útoku byl z ukrytých zákopů zasypáni vražednou pal bou. Skader je ostatně hájen toliko mohame- dány, albánští křesťané již nebojují. Mijuško- vič pravil, že chování Ruska v době poslední způsobilo na Černé Hoře velké zklamání. Na dotaz, jaký dojem učinila lodní demonstrace prohlásil: „žádný zvláštní, neboť Černá Hora je zvyklá křivdám a hrozbám. Vylodí-li vel- moci svoje vojsko na půdu černohorskou, za- stavíme neprodleně obléhání Skadru a Čer- nohorci pospíší ku pobřeží, aby podnikli bo na núž.“ Z Bělehradu, 8. dubna. V politických kru- zích proslýchá se, že cesta býv. ministra fi- nancí na Černé Hoře Lazara Mijuškovi- če do Paříže a Londýna souvisí se záležitost skaderskou a že Mijuškovič pojede potom také do Petrohradu.
#35 alto_textblock #35
S černou Horou se vyjednává o náhradu z Skader.
#36 alto_textblock #36
Z Londýna, 8. dubna. Z Cetyně došly růz- né zprávy, které souhlasí v tom, že právě vyjednává se s černohorskou vládou a kabi netem římským a petrohradským, aby se sta- novily finanční a teritoriální náhrady, které by mohly Černou Horu přiměti, aby vzdala se držby Skadru.
#37 alto_textblock #37
Jednání o mír- Velevyslanecká konference. Z Londýna, 7. dubna. (K. k.) Velevyslanc se zítra opět sejdou.
#38 alto_textblock #38
Hrozba balkánským spojencům. Z Londýna, 8. dubna. „Westminster Ga- zette“, jejíž projev byl již stručně ohlášen korespondenční kaceláří, adresuje tuto hrozbu balkánským spojencům: „Kdyby se útok na Skader podařil, co bylo by toho bezprostřed- ním výsledkem? Poněvadž byla by pochována část dohody s balkánskými státy jedna, byly by pochovány také všechny části ostatní, ne- boť bylo podmínkou, že přijat bude celek. V tomto případě nedostane Srbsko Dakovou a nedostane podstatnou část sandžaku, který ničl připadnouti Srbsku se souhlasem Rakou- ska. Černé Hoře bude kromě toho vytrpěti blokádu přístavů jejích, jež jakkoliv bezpro- středně nebude efektivní, přece po několika nedělích stane se vážnou formou nátlaku. Demonstrace pro balkánské Slovany. Z Kyjeva, 8. dubna. (P. t. a.) Studenti u- spořádali před bulharským a řeckým konsulátem projevy sympatií pro jihoslovanské bojovníky za svo- bodu. Před pomníkem cara Alexandra II., kde byly proneseny vlastenecké řeči, byla demonstrace skončena. Pořádek nebyl nikde
#39 alto_textblock #39
porušen.
#40 alto_textblock #40
Boje o Skader.
#41 alto_textblock #41
Z Vídně, 8. dubna. „N. W. Tagblattu“ telegrafují z Baru, že čelný funkcionář, jenž se zúčastnil posledních zápasů před Skadrem, vypravoval, že Srbové a Černohorci dosud žádných nových posic v okolí Skadru neza- ujali. Turecké baterie na Taraboší, Barda- ňolu a Brdici odpovídají na stálou palbu jen slabě. Myslí se, že ve Skadru je nedostatek střeliva. Praví se, že srbská i černohorská vláda mají úmysl tento týden vyhlásiti anexi území již obsazených, Drač a Skader v to čí- taje. Tady, v Baru, pokládají hlavní útok spo- jené armády srbské a černohorské na dnes večer, to jest včera večer, jistým. Z Bělehradu, 8. dubna. („Mali Journal“.) Ministr vojenství generál Bojovič vyslovil s v příčině akce Srbů před Skadrem: „Mohu prohlásiti, že srbská armáda postupuje úspěš- ně. Každou chvíli očekává se zpráva o pádu Skadru.“
#42 alto_textblock #42
Telefonické a telegrafické
#43 alto_textblock #43
zprávy „Národních Listů“.
#44 alto_textblock #44
Maďarské smyšlenky. Z Vídně, 8. dubna. Maďarský list uveřej- nil v posledních dnech rozmluvu s bývalým ministrem vojenství Auffenbergem, ve které bylo tvrzeno, že vyslovil se, že není mu po- vědomo nic o blízkém zvýšení kontingentu nováčků a že věc ta v době dozírné nen akutní. „Zeit“ dovídá se z pramene naprosto věrohodného, že rozmluva ta nekonala se vů- bec a že všechny výroky, Auffenbergovi při- suzované, jsou prostě vymyšleny.
#45 alto_textblock #45
Nový tajný rada. Z Vídně, 8. dubna. (K. k.) Jeho Veličenstv císař udělil, jak sděluje „Militärische Rundschau“ veliteli námořnictva viceadmirálu Antonínu Hau sovi hodnost tajného rady.
#46 alto_textblock #46
Z úřadního věstníku. Z Vídně, 8. dubna. (K. k.) „Wiener Ztg.“ ozna- muje: Paní arcivévodkyně Marie Josefa udělila Eleonoře hraběnce Nostitz-Riene- ckové, dvorní dámě paní arcivévodkyně Zity, řád hvězdného kříže. — Ministr financí jme- noval celní revidenty Josefa Jacoba, Josefa Knobla, Richarda Křížka, Richarda Pradla a Antonína Krella celními inspektor pro služební obvod zemského finančního ředitelství v Praze.
#47 alto_textblock #47
Arcivévoda Joseř v Alžírsku. Z Colombecharu (Alžírsko), 7. dubna. (K k.) Pan arcivévoda Josef a paní arcivévod kyně Augusta sem přijeli. Německý tisk o včerejší řečí kancléřově. Z Berlína, 8. dubna. (K. k.) Oposiční listy kladou vůči včerejšímu příznivému vylíčení mezinárodního postavení Německa říšským kancléřem otázku, k čemu tedy to o b-
#48 alto_textblock #48
Z Rouenu, 8. dubna. (K. k.) Ministr vo- jenství Etienne, který promluvil na banket záložních důstojníků, poukázal mimo jiné na to, že ježto trojspolkové státy pravidelně zvyšují své efektivní stavy, musí vláda žádati nezbytné obětí. Zákon o tříleté služební době jest nezbytným. Ministr jest přesvědčen, že všichni dobří Francouzi jej přijmou.
#49 alto_textblock #49
Papež zase onemocněl. Z Říma, 8. dubna. (K. k.) Papež, který se do- sud úplně nezotavil, znovu onemocněl. Proslýchá se, že ho přijetí lombardských poutníků dne 4. t. m. a včerejší audience velmi unavily, ačkoliv svatý otec z opatrnosti nemluvil proslovů. Lékaři radili Jeho Svatosti, aby se na delší dobu šetřil Papež nechtěl však audience odložiti a chtěl kon- stantinské oslavy zahájiti známým proslovem. Nízká stále teplota, jaká panuje v beatifikačním sále, jímž papež při tom prošel, přispěla k tomu že jeho stav se zhoršil. Skutečně byla po včerejš sudienci zjištěna horečka. Večer o půl 10. hodině byl dr. Marchiafava povolán do Vatikánu, kde h očekával dr. Amici. Oba lékaři měli delší poradu Dr. Marchiafava opustil svatého otce o 103/2 hod Dr. Amici převzal noční stráž. Dnes ráno o v hod. přišel dr. Marchiafava k opětné návštěvě která trvala hodinu. Papež leží na lůžku. Jeho sestry, které byly zpraveny o onemocnění, přišly dnes ráno k lůžku nemocného. Audience byly za-
#50 alto_textblock #50
staveny.
#51 alto_textblock #51
Kvašení v Mongolsku. Z Petrohradu, 7. dubna. (K. k.) Petrohradsk telegralní agentura oznamuje z Mukdenu: Dle čín- ských zpráv vzrůstá ve vnitřním Mon- golsku nespokojenost s činským re- žimem. Jedna část knížat zamýšle dátí se pod protektorát Japonska. kdežto jiná usiluje o připojení k se vernímu Mongolsku.
#52 alto_textblock #52
Vší české veřejnosti se nemile dotkla aféra rodiny dvorního kapelníka černohorského Fr. Wimmra, obviněné z vyzvědačství a donášečství pro Vídeň. Ovšem také v „Nár. Listech“ byla tato aféra zaznamenána, a při této příležitosti bylo v „Nár. Listech“ zcela otevřeně dodáno, že dvor. kapelník Wimmer býval do počátku nynější bal- kánské války cetyňským dopisovatelem „N. Listů“, a že pro tyto svoje dopisy měl informace černo- horské vlády. Hledati informace u té které vlády, nabýti jich a použiti jich není dojista nic nečestného; naopak, novináři stejně jako politikové jsou přímo povinni pečovati o to, aby o stanovisku a informacích t, které vlády zvěděli a aby o nich mohli veřejnosti referovati. To se děje nezávadně na celém světě — částečně aspoň — také u nás v Čechách; čá- stečně potud, pokud realistický „Čas“ se neusnese o něčem jiném. Proto, když na př. poslanec prof. Masaryk si zajel do Bělehradu, aby se tam infor- moval o balkánské politice, tu každý nepředpo- jatý člověk uznal samozřejmým, že prof. Masaryk tam mluvil s vládou, t. j. s ministerským předsedou Pašičem, a že pak prof. Masaryk svým způsobem užil informací, jichž se mu od srbské vlády do- stalo. Důsledně tedy nikdo prof. Masarykovi neza- zlíval, že v Bělehradě připravoval schůzku Paši- čovu s hr. Berchtoldem ve Vídni. Při tom nikomu nepředpojatému ani na mysl nepřípadlo vytýkati prof. Masarykovi jednání s ministerským předse- dou Pašičem snad proto, že Pašič byl — před vál- kou — srbskou oposicí protivládní potírán jako samovládce, jako člověk drsné ruky, bezohledný vůčí politickým odpůrcům svého směru. Z těchto faktů si „Čas“ nedovedl — nebo ne- chtěl — sestrojiti ni nejmenšího poučení pro sebe, Neboť aféry rodiny černohorského dvorního k- pelníka Wimmra využitkoval „Čas“, aby na „Nár. Listy“ hodil pomluvu, že uveřejňovaly dopisy člo- věka „s policejní duší“, dopisy, jež — prý — bývaly „skvrnou slovanskou“ a jimiž — prý — „Nár. Listy“ „pěstují vzájemnost s černohorskou vládou“
#53 alto_textblock #53
Různé zprávy.
#54 alto_textblock #54
Mechanické zákony dějín. Ruský spisovatel V. A. Moškov, vystou- pivší před několika lety na veřejnost se své- ráznou theorií kruhů dějinného vývoje náro- dů, vydal nyní novou knihu, ve které pokra- čuje v této theorii a srovnává ji s historií balkánských států. Moškov zastává mínění. že historický život všech států a národů je podřízen jednomu společnému, čistě mecha- nickému zákonu. V historii každého státu vidí Moškov přesně ohraničené periody úpad- ku a rozkvětu, následující za sebou v nezmě- nitelném pořádku vždy po 400 letech s přes- nou pravidelností tak dlouho, pokud se stát nerozpadne. Každé toto období může býti rozděleno na čtyři věky, jež Moškov nazývá: zlatým, stříbrným, měděným a železným První dva věky obyčejně jsou rozkvětem kaž- dého státu, druhé dva jeho úpadkem. Jedno- tlivé čtvrti každého věku střídavě rovněž se vyznačují úpadkem nebo rozvojem. Tak první čtvrt věku jeví úpadek, druhá je přechodem od úpadku k rozkvětu, třetí je rozkvětema čtvrtá opět přechodem od rozvoje k úpadku. Doba rozkvětu vyznačuje se obyčejně hospo- dářskými úspěchy národa, vítěznými válkami. rozkvětem věd, literatury a umění, zvýšením duševní úrovně, vzrůstem fysických sila pod. Doba úpadku souvisí s ochuzením ná- roda, oslabením jeho vojenské moci, politi- ckými nesnázemi a fysickým úpadkem. Moš-
#55 alto_textblock #55
kov srovnává svou theorii s dějinami celé řady různých států a podává doklady o jej správnosti. V Rusku na příklad r. 1612 končil „železný věk“, čili úpadek, a počínal „zlatý věk“, doba nového vzkvétání. V Německu je r. 1237 rozhraním železného a zlatého věku a v dějinách Anglie rok 1485. Dle Moškova možno tedy rozvržením dějin jednotlivého státu na období — což neni těžké — před- pověděti budoucnost toho kterého státu i ná- roda. Rusko prošlo už třemi věky a rokem 1912 nastal věk železný. „Největší úpadek,“ píše autor knihy, „bude u nás pokračovat po celou první čtvrt věku, až do r. 1937, pak nastane nenáhlý přechod k věku zlatému a r. 1962 bude ne sice velké zlepšení poměrů. ale přece takové, že bude vnitřní klid a vnějš bezpečí. Letos se počali roditi u nás pracov- níci druhé čtvrti železného věku, z nichž mnozí budou zdravější a lepší nežli nynější pokolení. R. 1937 vstoupí do veřejného života a zavedou nový pořádek. Mezi tímto pokole- ním objeví se znova geniální lidé a s nimi vznikne zdravější literatura, která zatlačí ny- nější dekadenci a pornografii.“ Koncem že- lezného věku, to jest začátkem příštího sto- letí, bude Rusku přestáti krisi, jakou prodě- lalo začátkem století 17. Srovnávaje svou theorii s osudy balkánských států, vidí Moš- kov, že v nejpříznivějších poměrech je Bul- harsko, které nyní prožívá třetí čtvrt zlatého věku čili takovou dobu historického života jež vždy naznačuje se největším rozkvětem Moškov dokazuje správnost svého tvrzeníi
#56 alto_textblock #56
statistikou. Tak r. 1903—4 narodilo se v Bul- harsku za 1 mrtvého 1.93 a r. 1905—6 už 2.02 člověka. R. 1903 bylo 59.9% branců, r. 1906 už 66.3%. Nyní má Bulharsko ještě 6 let třetí čtvrti zlatého věku, ve kterých může tak skvěle bojovat, jako dosud a ještě snad skvě- leji. Vzrůst jeho je zajištěn skoro na 50 let. Zcela jinak má se věc s Tureckem. To nyní prožívá 1 čtvrt stříbrného věku, čili úpadek. „Pří dalším postupu úpadku rozpadne se Tu- recko na menší části, mezi nimiž bude nepřá- telství... čili bude rozděleno sousedy,“ prav Moškov. Také ostatní sousedé Bulharů prožívají špatné doby. Srbsko žije v 1. čtvrti stříbrného věku (1904—1929). Očekává je delší úpadek. který skončí teprve 1955, až nadejde jeho 3. čtvrt stříbrného věku. Černohorci prožívají tutéž fasi, jako Srbové. Také je očekává déle trvající úpadek, který už se jeví. S Řeckem je teď ještě hůře, tam je nyní 4. čtvrt želez- ného věku (1903—1928), t. j. nejhorší doba pe- riody, „kdy nezřídka nastává ve státě úplná anarchie“. V Rumunsku rovněž úpadek první čtvrt měděného věku (1895—1920). Albánsko je právě tak, jako Bulharsko, ve svém zlatém věku, jenže nyní prodělává úpadkovou2. čtvrt (1903—1928). Po roce 1928 může čekati Albánsko lepší časy. — Kdyby byla theorie V. A. Moškova správna, byla by ovšem velice cenná, ale ať tak či onak, bude vždy zajímati pro svou originálnost.
#57 alto_textblock #57
-
#58 alto_textblock #58
= Překvapující odkazy. Z Athén, 8. dubna [„Neues Wiener Tagblatt“.) Na ruském vyslanectví v Cařihradě, které je pověřeno zastupováním zájmů řeckých za války, byl otevřen testament řeckého, nedávno zemřelého, v Cařihradě trvale bydlicího obchodníka Stferidisa. Závět způsobila velké překvapení. Kromě různých velkých legátů byl též odkaz pro otomanský patriarchát, pro národní školy řecké při patri- archátu tom a pro řecké nemocníce v Cařihradě. Kromě toho nalézá se v závěti ustanovení, dle kterého Siferidis zůstavuje 4 miliony franků pro národní loďstvo řecké. Zajímavo je, že Siferidis považován byl vždycky za boháče, avšal nikdy do své smrti nenalézal se v seznamu milionářů a notáblů řeckých. — Stav lesů v mocnářství Rakousko-uherském. Lesnický čtrnáctidenník „Háj“ v posledním svém čísle píše: V celém mocnářství zaujímá les as 211 mil. ha, tedy asi 31.7% celkové plochy. Z toho připadá na Rakousko as 934 mil. ha, z nichž asi mil. ha zaujímají dřeviny jehličnaté (hlavně smrk pak jedle a borovice) a přes 2 mil. ha na dřeviny listnaté (hlavně buk a jen asi 1/4 na dub), konečně pak asi 13/4 mil. ha na porosty smíšené. Roční přírůstek v Rakousku obnáší asi 30 mil. m2, z čehož však jen menší díl jest dříví užitkové, vět- šina palivo. Co do lesnatosti zaujímá přední místo Halič se 2 mil. ha, pak následují Čechy s 11/2 mil. ha a konečně Štyrsko a Tyroly as po 1 mil. ha. V Uhrách obnáší celkový stav lesa přes 9 mil. ha z čehož připadá na dub asi 2.4 mil. ha, na buk a jiné listnaté stromy 4.7 mil. ha a na jehličnaté 1.9 mil, ha. Na Chorvatsko a Slavonii připadáz celkové výměry asi 11/4 mil. ha. Roční přírůstek v Uhrách i v Chorvatsku-Slavonii obnáší přes 26 mil. krychl. metrů. V Bosně a Hercegovině zaujímá les.
#59 alto_textblock #59
plochu asi 21/2 mil. ha. Polovina z toho připadá na čisté porosty listnaté (z toho asi 50% buk, 30 dub a 20 porosty smíšené), čtvrtina na porosty jehličnaté a čtvrtina na smišené porosty jehličnaté s listnatými. Roční výtěž obnáší asi 4 mil. me. = Ztráta světla ve světovém prostoru. Dopo- sud není jednotného úsudku mezi astrofysikyo tom, zdali světlo pohybem ve světovém prostoru jest částečně absorbováno. Někteří astrofysikové popírají vůbec jakoukoliv ztrátu světla v nekoneč- ném prostoru vesmírovém, mnozí však ji uzná- vají. V posledním čase zabýval se tímto problémem E. C. King na observatoří harvardské university. Při výzkumech shledal, že u 28 hvězd se známou vzdáleností, seřaděných dle velikostí, činila ztrá- ta 0.038 velikostní třídy při fotografických a 0.18 velikostní třídy při vidítelných paprscích, při vzdá- lenosti dvou milionů vzdáleností slunečnícha 149.48 mil. km (při paralaxe 0.1). Dle toho vskutku existovala by nepatrná ztráta světla na jeho cestě světovým prostorem. Nutno ovšem více počítati s tím, že všude ve světové prostoře rozsetá malá tělíska jako na př. meteority, komety, kosmický prach a j., oslabují paprsky a že sotva bude tím vinen éther = živelní katastrofa v severní Americe. (M.) Z Kolína nad Rýnem. (Zvl. telegr. „Nár. Listů“.) Do zaplavených krajů amerických vyslaný zvláštní zpravodaj „Köln. Zeitungu“ telegrafujez Columba, že je škoda povodněmi způsobená ohromná a že ji dlužno počítati na 3 miliardy marek. Jenom ve státě Ohio bylo strašně spusto- šeno 30 měst a vesnic jakož i nesčíslné množství farm a selských statků. Spousty v Daytoně jsou nade všechno pomyšlení děsny. Přímá železniční doprava není dosud možna, ježto koleje jsou po- demlety a mosty strhány. Vlaky jsou nuceny jezdit ohromnými oklikami. Záplavy a škody byly způ- sobeny, jak guvernér Cox udává, třídenními strašnými lijáky.