#1
alto_textblock
#1
Ročník padesátý třetí.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v úterý 15. dubna 1913.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 102.
#4
alto_textblock
#4
Na ranní a večerní Hiaty
přodplácí sei
V Praze v administraci-
na měsie-
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí denáškon:
a měsic. . .
na čivrt leta : . . . 7 K esh
na měsa "e Ellálkáchí
3Kn
Poštou.
na měsla,
. .
na svrtiati . . . . s k on
s dvojí zásílkou
a měsíe
k devrt leta
k
#9
alto_textblock
#9
Večem
#10
alto_textblock
#10
mu
#11
alto_textblock
#11
NILI
#12
alto_textblock
#12
dlání-
#14
alto_textblock
#14
V drobném prodojii
ranní číslo o sobě
večerní
na li
Ve filiálkách na venkově
ranní čislo
. . . . . l0h
večerní . . . . . . . . 5h
#15
alto_textblock
#15
lnneráty
platí se hotově napřed.
Předplacení a inserty přijíma
administrace v Marianské ul., a
Tam nacházejí se táš
redakce, tiskárna a expedlee
„Národnich Listů“
Rukopisy se nevracejl
#16
alto_textblock
#16
Mmvá válo no Balkáně
#17
alto_textblock
#17
Blokáda proti Černé Hoře.
#18
alto_textblock
#18
Z Toulonu, 14. dubna. (K. k.) Torpédo-
borce „Hussard“ a „Mameluc“ dostaly roz-
kaz odplouti k Baru, kdež budou k disposic
veliteli křižáku „Edgar Quine“.
Ze Sutomore, 15. dubna. („Neue Freie
Presse“.) Parník „Villam“, náležející společ-
nosti uhersko-chorvatské, připluvší ze Rěky
11. t. m., nalodil zde na 1000 q uherské sla-
niny, určené pro černohorské vojsko. Parník
dostal následkem blokády rozkaz, aby vylodil
slaninu tu ve Drači, kde černohorská vláda
učinila již opatření, aby dopravila ji z Drače
po suchu do Lješe a Ulčínu. Předevčírem
černohorské úřady uložily všem obchodníkům,
aby za zboží, které kupují rakouští sedlácí
ze Sutomore a Spíže na trhu barském, žádali
ceny dvojnásobné. Obyvatelé Baru, také ci-
zinci, zaopatřili se velkým množstvím potra-
vin, aby zásobeni byli pro dlouhou blokádu.
V pátek 5 lidí z Virpazaru a 34 albanských
mužů a žen dopraveno do vězení ve staré
pevnosti barské. Tito zajatci pocházejí z ves-
nice Široké na jezeře skaderském na západ-
ním svahu Taraboše. Jsou všichni mohame-
#19
alto_textblock
#19
dány.
#20
alto_textblock
#20
Spojenci se velmocem podrobí.
#21
alto_textblock
#21
Finanční dohoda hotova.
Z Berlína, 15. dubna. Zde se tvrdí, že před-
běžné vyjednávání o rozřešení fi-
nanční otázky pokročilo již tou
měrou, že byla docílena tém ě
úplná dohoda. Pařížská konference, která
se bude zabývati finanční otázkou balkánskou,
bude už jenom formální povahy a potvrdí to-
liko nenápadně docílenou již dohodu.
#22
alto_textblock
#22
Turečtí delegáti pro finanční konferencí pa-
řížskou.
Z Caříhradu, 14. dubna. (K. k.) Dele-
gáty Turecka pro finanční kon-
ferenci v Paříži byli jmenováni: Bývalý
ministr Nail jako chef-delegát, bývalí ministři
Džavid a Haladšian, poradce ministerstva fi-
nancí Crawford, Angličan, dále technický po-
radce ředitel železničního departementu
Mukhtar bej, právní poradce v ministerstvu
záležitostí zahraničních Herane Abro bej
finanční inspektor Muwafak, syn ministra fi-
nancí. Konference bude zahájena dne 18. t. m
Delegáti odcestují však teprve, až budou pre-
limináře míru podepsány, protože budou te-
prve potom připuštěni na konferenci.
#23
alto_textblock
#23
Balkánský svaz a Rusko.
Z Berlína, 15. dubna. „Berliner Tagbl.“
telegrafují z Petrohradu: Dřívější vyslane
v Cařihradě Čarykov odebere se, aby pro-
středkoval mezi spojenci balkánskými, n
Balkán. Donese spojencům ujištění Sazonovo.
že Rusko si přeje, aby svazbalkán-
ský byl také nadále zachován.
#24
alto_textblock
#24
2 miliony, jakož i osnovu zákona, v níž se na-
vrhuje pro královnu-vdovu Olgu doživotní renta
v obnosu 300.000 drachem.
#25
alto_textblock
#25
Turečtí námořní důstojníci do Anglie
na studie.
Z Caříhradu, 14. dubna. (K. k.) Ministerstvo ná-
mořnictví se usneslo, vyslati do Anglie 30 důstoj
níků, aby se ve svých studíích zdokonalilí.
Reformy pro východo-anatolské vilajety.
Z Cařihradu, 14. dubna. (K. k.) Jak se proslýchá
hodlá vláda vykonati reformní komisí, která
má býti vyslána do t. zv. arménských, t.j.
6 východo-anatolských vilajetů, na-
před sčítání lidu, aby byly konstatovány skutečné
poměry obyvatelstva. V kruzích tureckých se soudí.
že Arméni ve vilajetoch, kde nejhustěji pospolu
bydlí, mají sotva 40 proc. všeho obyvatelstva.
#26
alto_textblock
#26
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
#27
alto_textblock
#27
Úprava jazykových poměrů při státních
úřadech v Čechách.
Z Vídně, 15. dubna. Osmičlenný odbor ně-
meckých poslanců z království Českého do-
staví se zejtra o půl 4. hod. odpolední k mi-
nistru vnitra bar. Heinoldovi k jednán
stran úpravy jazykových poměrů při země-
panských úřadech v království Českém.
#28
alto_textblock
#28
Jubileum novinářovo.
Z Vídně, 15. dubna. Dne 22. t. m. slaví od-
borný rada na odpočinku Jindřich Löhner 75.
narozeniny své, zároveň pak 50leté jubileum čin-
nosti žurnalistické. Roku 1864 převzal redakci „Pra-
ger Geschäftszeitungu“ a r. 1868 redakci „Praž-
ských úřadních novin“, jejichž večerní vydání „Pra-
ger Abendblatt“ zásoboval statěmi úvodními. Roku
1880 povolán byl do redakce „Wiener Zeitungu“a
do tiskové kanceláře vládní, kde měl po mnoho let
referát o českých novinách. Byl také zpravodajem
listů berlínských, drážďanských a peštských a z-
stal ve stálém styku s „Pražskými úřadními novi-
nami“. Jubilárovi chystány jsou četné pocty.
#29
alto_textblock
#29
K atentátu na španělského krále.
Z Valencie, 14. dubna. (K. k.) Útočník Allegre
je zde zapsán v seznamu nováčků. Byl revisijní
komisí pro epilepsii třikrát jako neschopný pro-
puštěn.
Z Vídně, 15. dubna. (K. k.) Včera dostavil s
jako první gratulant ke španělskému vělevyslanci
markýzi Herrerovi generální pobočník Jeho Veli-
čenstva císaře hr. Paar, jenž z rozkazu císařova
projevil velevyslanci nejvyšší blahopřání. Dále
blahopřáli ministr záležitostí zahraničních hr.
Berchtold, členové sboru diplomatického, dvorní
šarže, členové aristokracie atd.
#30
alto_textblock
#30
Chavrak.
#31
alto_textblock
#31
Ze Záhřeba, 14. dubna. (K. k.) Všechny časo-
pisy věnují zemřelému odborovému přednostovi
vnitra Chavrakovi vřelé posmrtné vzpomínky. „Na-
rodne Novine“ vyznačují veliké zásluhy odboro-
vého přednosty v oboru politické správy a velebí
jeho objektivnost, jakož i jeho skromnou bytost.
Též oposiční tisk nalézá slova vřelé sympatie pro
Chavraka. Pohřeb koná se pozítří.
#32
alto_textblock
#32
Boje mezi Mongoly a číňany.
Z Urgy, 14. dubna. (K. k.) Dle zpráv velitele
jednoho mongolského oddílu byli Mongolové na hra-
nicích Chalky napadeni oddělením čínských jezdců.
Útok byl odražen. Číňané ztratilí 400 mrtvých a za-
nechali na bojišti 5 strojních pušek, vozatajstvo,
100 pušek a 10.000 nábojů.
#33
alto_textblock
#33
Američtí velkoboháčí a stát.
#34
alto_textblock
#34
Z Nového Yorku, 14. dubna. (K. k.) Vicepresi-
dent Marshall prohlásil v předvčerejší své řeči, že
jednání boháčů mělo v zápětí éru velikého zne-
pokojení. Naznačil zároveň možnost zruše-
ní zákonů dědických, takže by obrovské
majetky připadly státu, kdyby majitelé enormního
jmění nezměnili své stanovisko vůči vládě a spo-
lečnosti. Nic nežli přání, nemyslicí bohaté může u-
pozorniti na nebezpečí, pohnulo ho naznačiti, co
by se mohlo v Novém Yorku státi, jestliže by ne-
majetným napadlo postupovati proti majetným.
Právo dědické a právo závěti jsou jen
privileje, udělené státem občanům.
Názorem většiny lidu je, že četné obrovské ma-
jetky byly získány zvláštními výsadami, zředěním
akciového kapitálu podniků, rejdy na burse, ko-
rupcí zákonodárných korporací atd. Zvláštní vý-
sady mají kořeny a sílu svou v prohibitivních clech
ochranných.
#35
alto_textblock
#35
Politická hlídka.
#36
alto_textblock
#36
Němci z Čech — proti vládě?
#37
alto_textblock
#37
Ze Sofije, 14. dubna. (K. k.) „Mir“ vy-
slovuje přesvědčení, že odpověď spojenců n
rozklad mocností bude poslední a že bezpro-
středně nastává uzavření preliminářů míru,
jakož i ukončení nepřátelství. Odpověď moc-
ností neuspokojuje sice úplně přání spojenců
avšak protože spojenci stojí vůči Evropě, bu-
dou musit před její autoritou se sklonit. Pro-
tože mocnosti odňaly spojencům možnost,v
Cařihradě diktovati podmínky míru, nebudou
se asi vzpírati oprávněným nárokům spo-
#38
alto_textblock
#38
jenců.
#39
alto_textblock
#39
Mírová smlouva Bulharska s Tureckem.
Z Paříže, 15. dubna. (K. k.) „Gaulois“ do-
vídá se, že prýmezi Bulharskem a Tu-
reckem podepsána byla dohoda
která zavazuje obě mocnosti zastaviti nepřá-
telství na čataldžské linii. Jest možno, že toto
příměří uzavřeno bylo prostřednictvím Ruska,
jemuž možnost bulharského postupu na Caři-
hrad působila jisté obavy.
Z Londýna, 15. dubna. „New-York He-
raldu“ telegrafují z Cařihradu: Na důtklivý
pokyn velevyslanců uložila turecká vláda
svým delegátům, aby mirovou smlouvu
s bulharskými delegáty nepro-
dleně podepsali.
#40
alto_textblock
#40
Zastavené nepřátelství u Čataldže.
Z Paříže, 15. dubna. „Echo de Paris“
sděluje: Velmoci nepodniknou v Sofiji žád-
nou společnou akci, aby provedly zastavení
nepřátelství na čataldžské bitevní čáře a to
z toho důvodu, poněvadž se z Cařihradu
oznamuje, že turečtí a bulharští vojevůdcové
prostřednictvím ruské diplomacie se dohodl
zastaviti nepřátelství na celý
měsíc. Za tím účelem bylo na čáře čataldž-
ské vytýčeno neutrální pásmo, které děl
Turky od Bulharů.
#41
alto_textblock
#41
Interpelace o podmínkách míru.
Ze Sofije, 14. dubna. (K. k.) Agrárník
Strašimirov podal v sobrání na ministra zále-
žitostí zahraničních dotaz, ve kterém mezi ji-
ným se táže, zdali považuje vláda podmínky
míru mocnostmi navržené za přijatelné a co
hodlá učiniti, jestliže spojenci Bulharska při
přijetí mírového sprostředkování velmocí uči-
ní nové výhrady, nebo jinak při uzavření míru
způsobí průtah.
#42
alto_textblock
#42
Přímé spojení s Odrinem
Ze Solije, 14. dubna. (K. k.) Protože je
opět opraven most přes řeku Ardu, jest opet
obnoveno přimé spojení s Odrinem.
#43
alto_textblock
#43
Boj o Skader.
Ze Sutomore, 15. dubna. („Neue Freie
Presse.“) Z Baru dovážejí neustále střelivo na
Taraboš. Podle toho je úmysl nezasta vi t
palbu na Skader, naopak mluví se
zase o blízkém hlavním útoku.
Předevčírem přibylo sem 20 tureckých vo-
jáků, kterým podařilo se uprchnouti ze zajetí
černohorského. Byli dopraveni do Dubrov-
#44
alto_textblock
#44
níka.
#45
alto_textblock
#45
Černohorský král a ruský vyslanec.
Z Kotoru, 15. dubna. Zde se šíří pověsti
že král Mikuláš přerušil téměř
úplně všechny styky s ruským vy-
slancem v Cetyni Giersem. Mezi
oběma došlo prý ke scéně, která učinila z ne-
nadání konec velmi důvěrnému poměru mezi
vyslancem carovým a králem Mikulášem.
takže nynější jejich styky omezeny jsou pouze
na nejnutnější formality.
#46
alto_textblock
#46
Změna srbské ústavy.
Z Bělehradu, 15. dubna. „Mali Žurnal“
oznamuje, že chystá se brzká změn
srbské ústavy a že za tim účelem
sejde se velká skupština, ve které
bude zvolen výbor, který vykoná průpravné
práce. Zamýšlí se také zavésti všeobecn
hlasovací právo. Národní skupština se-
jde se hned po uzavření míru.
#47
alto_textblock
#47
Záležitost Paličova.
#48
alto_textblock
#48
Z Bělehradu, 14. dubna. (K. k.) (Úřadní zpr.)
Jak se sděluje z Dakové ze dneška, bude vyšetřo-
vání smíšené komise o zavraždění františkánského
mnicha Paliče asi brzo skončeno. Konsulové pro-
hlásili, že první vyšetřování, vedené černohorský-
mi správními a soudními úřady, dospělo k témuž
výsledku jako vyšetřování, konané smíšenou ko-
#49
alto_textblock
#49
misí.
#50
alto_textblock
#50
Německé peníze Turecku.
Z Londýna, 15. dubna. „New York Heral-
du“ telegrafují z Cařihradu. Německá že-
lezniční společnost, která kontroluje
anatolskou dráhu, půjčila Portě 400.000
tureckých liber za to, že Porta slíbil
společnosti té traťAngora—Siva s, která
byla kdysi Abdulem Hamidem slíbena Rusku.
#51
alto_textblock
#51
Z řecké sněmo vny.
Z Athén, 14. dubna. (K. k.) V dnešní schůzi
poslanecké sněmovny přečetl zástupce ostrova
Castelorizo přípis, v němž se sděluje, že
obyvatelé ostrova byli Turky masa-
krováni. Ministerský předseda podal osnovu
zákona, kterou se zvyšuje civilní lista králova na
#52
alto_textblock
#52
Volební reforma v Halíčí.
Z Vídně, 15. dubna. Čelný člen konserva-
tivního velkostatku z království haličského
vyslovil se dnes k vašemu zástupci: „Naděje
ve schválení zemské volební opravy sněmem
haličským zhoršila se nedělními de-
monstracemi lvovskými, zvláště pak
koalicí posl. Stapiňského jednak s posl.
Daszyňským, jinak s radikálním Rusem
drem. Trylovským, poněvadž koalice ta
odpudila zase ony živly, které mají býti pro
volební reformu získány. Přes to však ne-
vzdávám se očekávání, že podaří se, ačkoliv
nikoli snadno a lehce, na konec volební re-
formu na sněmě haličském vymoci.“
Ze Lvova, 15. dubna. Ve výboru pro vo-
lební reformu byl podán návrh, aby ženy.
oprávněné k aktivní volbě, směly vykonávat
právo to buď samy, nebo zmocněnci. Pro ná-
vrh hlasovalo 10 členů, proti také 10. Před-
seda dr. Leo rozhodl pro návrh. Ná-
vrh, aby se dalo ženám také volební právo
pasivní, byl většinou zamítnut.
#53
alto_textblock
#53
Ministr Zaleski do Lvova.
Z Vídně, 15. dubna. Ministr financí ryt
Zaleski odjede ve dnech nejbližších d
Lvova, by se zúčastnil zasedání sněmu halič-
ského.
#54
alto_textblock
#54
Baron Gautsch.
Z Vídně, 15. dubna. Bývalý ministerský
předseda sv. p. Gautsch odebral se dnes na
několikanedělní léčbu do Karlových Varů.
#55
alto_textblock
#55
Z úřadního věstníku.
#56
alto_textblock
#56
Z Vídně, 15. dubna. (K. k.) „Wiener Zeitung
oznamuje: Císař propůjčil vrchním policejním ko-
misařům policejního ředitelství v Praze Václavu
Janovskému, dru. Alexiovi Samuelovi a Bedřichu
Gablerovi ryt. z Adlersfeldu titul a charakter po-
licejních radů s prominutím poplatků, policejním
komisařům policejního ředitelství v Praze Joseíu
Kopeckému, Josefu Knotkovi, dru. Václavu Srbovi.
Antoninu Janouškovi a Karlu Slavičkovi titul
charakter vrchních policejních komisařů. — M i-
nistr obchodu povolal na základě volby, vy-
konané obchodní a živnostenskou komorouv
Plzni na místě zesnulého člena průmyslové rady
Jidřicha Rudolfa do průmyslové rady ředi-
tele akciové cukerní rafinerie v Domažlicích Em.
Hübnera. — Na základě §8 1. a 2. zákona ze
dne 9. září 1910, pak na základě návrhu technické-
ho pokusného úřadu propůjčilo ministerstvo veřej-
ných prací v dohodě s ministerstvem spravedlnosti
technickému pokusnému ústavu pro
elektrotechniku „Chemicko-mikroskopický
ústav“ dra. Karla Reinharda, c. a k. dvorního che-
mika v Karlových Varech právo, pso obor „che-
mie vody, uhli a keramiky vydávati vysvědčení.
jež dlužno považovati za veřejné listiny.
#57
alto_textblock
#57
Cumberlandští v Karlsruhe.
#58
alto_textblock
#58
Z Karlsruhe, 14. dubna. (K. k.) Dnes odpoledne
konala se u velkovévodkyně Louisy v residenčním
zámku rodinná hostina, které se zúčastnilo pan-
stvo z Cumberlandu, velkovévoda a velkovévod-
kyně, jakož i prine Max a princezna z Badenu.
#59
alto_textblock
#59
Boje v Kamerunu.
#60
alto_textblock
#60
Z Berlína, 14. dubna. (K. k.) „Wolffova kan-
celář“ sděluje: Oddíl novokamerunské expedice po-
hraniční, která pracuje od Vessa a Saangasu smě-
rem západním do Džue, setkala se u tamějších do-
morodých kmenů s vážnými obtížemi. Jedenáctá
setnina ochranného vojska, povolaná na podporu
expedice, narazila na tuhý odpor. Jeden vojál
padl a několik jiných bylo raněno.
#61
alto_textblock
#61
Vévodkyně z Connaughtu.
Z Londýna, 14. dubna. (K. k.) Dle lékařské
zprávy ztrávila vévodkyně z Connaughtu poslední
noc dobře. Stav její se stále příznivě lepší.
Puma v Londýně.
Z Londýna, 14. dubna. (K. k.) Dnes odpoledne
bylo vyvoláno v městě veliké rozechvění nále-
zem pumy, která ležela v mléčné konvi u zevněj-
šího pilíře při budově anglické banky
Strážník nalezl tuto pumu a ponořil ji do blízké
studny, čimž byl výbuch zamezen. Prohlidkou pu-
my bylo konstatováno, že byla konstruována s
stanoviska odbornického správně a že obsahovala
množství střelného prachu, elektrickou bateril
#62
alto_textblock
#62
s e
#63
alto_textblock
#63
hodiny.
#64
alto_textblock
#64
Všeobecná stávka v Belgii.
Z Bruselu, 14. dubna. (K. k.) V přístavuv
Antverpách je částečná stávka. Vojácí a četníci
střeží skladiště petroleje a dříví. V Huy stávkují
dělníků a ve Verviersu asi polovice, 6500 mužů.
V okolí Verviersu stávkuje 5600 mužů. V okolí
Bruselu je 5000 stávkujících a v obvodu Charleroi
asi 60.000, z nich 30.000 horníků. Zde se očekává
že zítra počet stávkujících stoupne. Počet stávku-
jících v okresu luttišském odhaduje se na 50.000
Oznamují se různé případy sabotáže. Tak na že-
lezničních tratích u Luttichu.
#65
alto_textblock
#65
Generální rada francouzská.
Z Paříže, 14. dubna. (K. k.) Generální rady
Francie zahájily dnes svoje rokování. Většina
schválila resoluce, v nichž se zastává znovuzave-
dení tříleté služební doby.
tostí.
#66
alto_textblock
#66
Z ruského ministerstva zahraničních záleží-
#67
alto_textblock
#67
Z Petrohradu, 14. dubna. (K. k.) Ministr zále-
žitostí zahraničních podal ministerské radě před-
lohu ve příčině zřízení ruského konsulátu v Kas-
vinu, a ministr obchodu osnovu ve příčině stavby
přístavu v ruském Sachalinu. Náklaď je rozpočten
na 5 milionů.
#68
alto_textblock
#68
Po zprávách, že vláda zamýšlí provésti
novou akci pro zatímné aspoň rozřešení krise
českého sněmu a zemských financí, získal i
„Prager Tagblatt“ o věci té tyto vídeňské
informace: Dle mínění dobře zpravených po-
litických kruhů vláda nemíní provésti v Če-
chách oktrojírku, ani dosaditi do Čech vlád-
ního komisaře. Ministerský předseda chce jen
zahájiti vyjednávání, jímž by sestaven byl
pracovní program pro sněmovní zasedání, ve
kterém by zajištěny byly učitelské platy,a
zemskému výboru, který zůstane v úřadě,
byly opatřeny penize. Kdyby vyjednávání na
této základně nebylo možno, tu vláda, ne-
mohouc připustiti bankrot země, povolila by
zemskému výboru zvýšení přirážek, z jichž
výtěžku by se však nic nedalo na učiťelské
platy, nýbrž uhradily by se nejnaléhavější
výdaje humanitní. Nezdaří-li se řečené vy-
jednávání, provede — dle vídeňské informace
„Prager Tagbl.“ — vláda ihned zmíněná opa-
tření finanční, načež zahájí neprodleně další
akci dorozumivací, soudíc, že dosavadní kon-
ference českoněmecké pokročily na obou
stranách tak, že posléze povedou k uspokoju-
jícímu výsledku.
Z této stati vídeňského zpravodaje „Pr.
Tagbl.“ vyzírá úplný klid; patrně se domníval.
že obsah této jeho informace je samozřejmý
a pro Němce ne nepříznivý.
Pražská redakce „Pr. Tagbl.“ však ihned
otřásla článkem svého vídeňského spolupra-
covníka, připsavši k němu dodatek, že dle
úsudku informovaných politických kruhů
pražských by taková vládní podpora zem-
ských financí, jaké by se jim dostalo zvýše-
ním zemských přirážek, vyvolala nejostřejší
oposici, ba i obstrukci německých poslanců
z Čech na říšské radě.
Mimo to rovněž vídeňský zpravodaj „Pr.
Tagbl.“ zvěděl a v „Pr. Tagbl.“ dnes současně
uveřejnil poučení, jehož se mu dostalo od jed-
noho z vůdčích německých poslanců z Čechr
že Němci s neochvějnou pevností setrvají při
svém dosavadním postupu, a že tudíž nové
dorozumívací pokusy vládní posuzují velice
skepticky. Češi — dle tvrzení, jež neznámý
německý vůdce dal k disposici zpravodaji „Pr.
Tagbl.“ — mají taktický záměr, přinutiti vlá-
du, by finančně přispěla na pomoc zemskému
výboru, jakmile by nemohl dále hospodařiti;
proto se navrhuje sněmovní zasedání, jež by
upravilo učitelské platy a zvýšilo zemské při-
rážky, čímž by se Češi přešinuli přes něme-
ckou obstrukci a přes německé požadavky,
neboť úprava učitelských platů by se pak ne-
provedla a peněz z vyšších přirážek by se
použilo na finanční nezbytnosti zemské, což
je tím více na snadě, protože zemský výbor
má zůstati na svém místě, nemá býti prove-
#69
alto_textblock
#69
Různé zprávy.
#70
alto_textblock
#70
„Problém manželství v zrcadle naší doby“
#71
alto_textblock
#71
má název kniha výroků známých osobností.
která v nejbližších dnech vyjde v Mnichově.
Z knihy, uspořádané Ferd. v. Paumgartnerem.
vyjímáme dva z nejzajímavějších příspěvků.
Peter Rosegger napsal: „Tolik ideálního mlu-
ví pro nerozlučitelnost manželství! Zlatá svat-
ba je cosí tak dojemného a známe mnohý pá-
manželů, kteří po těžkých několikaletých
bouřích jsou spolu spokojeni a šťastni. Ne-
jen proto, že si na sebe zvykli. Společné ra-
dosti a starosti znenáhla projasnily jejich
srdce a z popudlivých milenců stali se věrní
přátelé. Mnoho bouří, které, jak známo, vy-
skytují se zvláště ve třetím roce manželství,
může být překonáno. Pak následují klidná
léta. — A přece! Všeobecná zkušenost a roz-
um hlasitě mluví: Manželství musí býti roz-
lučitelno! Ne lehce, ne kdy by to manželům
napadlo — ale v nejhorším a posledním pří-
padě musí býti rozlučitelno. Zajisté už děti
a jejich osud přinutí ve většině případů ro-
diče k tomu, že zůstanou spolu, ač jsou zná-
my případy, kdy nesvorné manželství rodičů
bylo dětem zkázou. — A pak musí býti do-
voleno rozvedeným, aby znovu mohli uzavříti
sňatek. Podívejme se na země, kde je tomu
tak. Ve většině případů zůstanou spolu po-
prvé oddaní manželé po celý život a zlaté
svatby jsou také mezi protestanty. Ale již při
pouhé možnosti úplného rozloučení zdá se.
#72
alto_textblock
#72
těžký svazek snesitelnějším a dobrovolné
obětování se jednoho druhému těsněji spojuje.
nežli nucené.
Kde se však manželé přece musí rozloučit
a vejíti v nový svazek, tu v nejhorším případe
není horší, naopak však obyčejně lepší nerozlu-
čitelného manželství nešťastného. — Nebude-l
u nás (v Rakousku) přijat zákon o rozlučitel-
nosti manželství, nastanou zlaté časy hnutí
„pryč od Říma“. Pak mnozí před uzavřením
sňatku z opatrnosti přestoupí ku protestant-
#73
alto_textblock
#73
ství.“
#74
alto_textblock
#74
Frant. Karel Ginzkey, Vídeň, do knihy
napsal:
„Krisi v otázce manželství vidím jen po-
tud, pokud přibývá v nás touha po pravdě
a duševní čistotě. Bylo by proto třeba re-
formy manželství, totiž jejího oproštění ode
lži. Kde však vidíme sociální zařízení, jež
bylo by zcela prosto lži, třeba jen konvenční?
Není všechno, co sociálního stvoříme, vynu-
cenou polovičatostí? Proč mělo by býti man-
želství jedinou dokonalostí? Trvale šťastné
manželství není ostatně problém lásky, ale
problém přátelství. A zvýšení tohoto přátel-
ství bylo by snad nejtoužebnějším cílem. Vý-
chova ku přátelské dobrotě! Ale naše tvrdá
doba není přízniva přátelství a tím trpí také
pojem manželství. Moderní ženské hnutí, kte-
ré je dostatečně ospravedlněno bojem o po-
ctivé živobytí, mělo by však zůstati mimo
manželství. Touhy po emancipaci mohly by
přinésti ženě v manželství jen mnohou ško-
du. Ostatně každá chytrá, skutečně ženská
manželka byla ode dávna v manželství „eman-
#75
alto_textblock
#75
cipována“, ale na šlechetnějších duševních
základech nežli dnes.
#76
alto_textblock
#76
— Jedovaté dřevo. V „Háji“ čteme: Jedním
z nejcennějších dřev tropických jest t. zv. dřevo
hedvábné nebo atlasové, pojmenované tak dle
svého hedvábného lesku. Dřevo to pochází z růz-
ných druhů dřevin, rostoucích v tropické Americe
a v Indii. Jeden z druhů, botanickým jménem Chlo-
roxylon Swietenia, pocházející z Indie, zasluhuje
zvláštní pozornosti, poněvadž zpracování jeho spo-
jeno je s jakýmsi nebezpečím. Bylo totiž pozoro-
váno, že dělníci na pile, kde kmeny tohoto stromu
byly řezány, stíženi byli zvláštní kožní nemocí
ohledáním a chemickým rozborem pilin bylo zji-
štěno, že dřevo obsahuje až 1% oleje, v němž opět
obsažena jest látka, náležející k jedovatým alka-
loidům, která pojmenována byla chloraxglonin,
která nepochybně jistý druh otravy způsobuje.
= Karel Hagenbeck, jehož úmrtí oznamovaly
všecky světové noviny, byl osobností známou prá-
vě tak dobře v ledových krajích Gronska, jako
v krajinách tropických. Tento obchodník se zvířaty
a zakladatel hamburské zoologické zahrady proje-
voval neobyčejnou lásku ke zvířatům a zájem o ně
již ve svém nejútlejším mládí. Jako dvouletý hoch
přinesl svým zaraženým rodičům do domu osm ži-
vých krys a v sudu naplněném zemí choval po
dva měsíce živého krtka. Z rybářského obchodu
v předměstí hamburském, který zdědil Karel Ha-
genbeck po svém otci, stal se pomalu světový pod-
nik se zvířaty a v pozdním věku podařilo se Ha-
genbeckovi na základě bohatých zkušeností uvésti
ve skutek sen celého svého života, vzornou zoolo-
gickou zahradu v Stellingách u Hamburku. „Vůdčí
myšlenkou mi při tom bylo,“ pravil o svém díle
Hagenbeck, „předvásti zvířata v pokud možná
největší volnosti a při tom zároveň ukázati, co
vykoná aklimatisování. Chtěl jsem milovníkům
zvířat ukázati na velkém, praktickém a trvalém
příkladě, že není třeba zřizovati luxusní a drahé
budovy s vytápěnými zimními zahradami k tomu,
#77
alto_textblock
#77
aby zvířata byla zachována živá a zdravá, ale že
pobyt na volném vzduchu a zvyknutí na podnebí
je o mnoho lepší zárukou pro zachování zvířat
Hlavní přitažlivostí zamýšlené zahrady mělo býti
zvláštní, dosud nevídané umístění zvířat. S urči-
tého bodu zahrady mělo býti možno přehlédnout
zvířata všech pásem. Kamzíky, divoké ovce a ko-
zorožce na umělých pohořích, zvířata stepní n
rovinách, šelmy v roklích, oddělených od diváka
příkopem naplněným vodou.“ A svůj plán tak
Hagenbeck provedl. Nyní stojí v čele obchodu sv
jeho, který zdědil po svém otci také jeho lásku
ke zvířatům.
= Dusivé pumy, zavedené v pařížské policii
odstoupivším policejním prefektem Lépinem, jsou
naplněny dusivými plyny a metají se z trubek
zvláště sestrojených. Při dopadnutí se puma roz-
trhne a vzduch naplní se dusivými plyny, která
stíhané omámí. Aby se policejní úřadník mohl při-
bližiti ke stíhaným na dostřel bez nebezpečí, kryie
se ocelovým štítem, který ho chrání ze předu i se
stran.
— Poslední cesta Pierponta Morgana přes mo-
ře. Mrtvola miliardáře Morgana přibyla na parníku
„La France“ do Nového Yorku a v slavnostním
průvodu byla dopravena do Morganova domu ve
třídě Madisonově, odkud bude odvezena do Hart-
fordu a tam pochována v rodinně hrobce. Před
svou cestou do Egypta zanechal Morgan u pastora
novoyorského kostela St. Georg v uzavřené obál-
ce nařízení, týkající se jeho pohřbu. Jako muž, mi-
lující ve všem přesnost, pamatoval i na své nej-
poslednější věci. V dopise ustanovil mimo jiné hud-
bu a jmenoval dokonce i zpěváky — mezi nim
také jednoho černocha — kteří mu mají na posled-
ní cestě zazpívat
= Zrušení peštských heren. Uherské minister-
stvo vnitra dospělo k přesvědčení, že peštské kar-
banické kluby zneužívají spolkových stanov a proto
mají býti rozpuštěny. Jak „Neues Pester Journal“
oznamuje, dostala policie od ministra vnitra na-
řízení, ve čtrnácti dnech vniknouti do všech klubů
a po případě některé členy zatknouti. Do některých
#78
alto_textblock
#78
klubů chodí i ženy, ač nejsou členkami, a prohrá-
vají značné obnosy.
= čištění ulic vyssavači prachu. V Londýně,
kde trpí obyvatelstvo pouličním prachem právě tak,
jako u nás, připadli na myšlenku, odstraňovati
prach z ulic vyssavači. Pokusy, jež byly dosud ko-
nány, se znamenitě osvědčily a proto bude tento
způsob čištění města zaveden. Z počátku jen na
hlavních třidách, později — nepřijde-li se ovšem
zatím na lepší myšlenku — po celém městě.
= Neštěstí na dráze. Z Montrealu, 14.
dubna. Na trati Montreal—Chambly vyšinul se
včera z kolejí vlak Central Wermont dráhy. Při
tom bylo 6 osob usmrceno, 15 raněno.
= Stávkové výtržnosti. Z Marmaronku
(stát novoyorský). 14. dubna. (K. k] Při srážee
stávkujících a strážníků byl výstřely 1 muž usmrcen
a 1 raněn. Stávkující útočili na policii holemi a ka-
meny a zatlačili ji, takže policie musila použiti
revolveru.
= Sebevražedný pokus důstojníka ruského
štábu. Z Petrohradu, 14. dubna. [K. k.) Gene-
rálmajor v hlavním štábu Dobošinský pokusil se
dnes odpoledne o sebevraždu, střeliv se z revol-
veru. Pohnutka činu je neznáma.
— Rodinná tragedie ve vzduchu. Z Novéh
Yorku, 15. dubna. V Louisvillu udála se rodinná
tragedie ve vzduchu. Známý aviatik de Ribas, kte-
rý pochází z Mexika, zamiloval se do dcery mno-
honásobného milionáře Aldegandy. Rodiče mladá
milionářky nechtěli ke sňatku svoliti. Aviatik tedy
nevěstu unesl v aeroplanu. Bratr unesené
jal se pronásledovati ve vzduchu
prchajíci párek v automobilu. Avšak
aeroplan musel se snéstí následkem poruchy v mo-
toru k zemi. Když byl již jen 3 m vysoko od země,
střelil mladý Aldeganda z revolveru na de Ribase,
který spadl s aparátu mrtev k zemi. Jeho nevěsta,
která utrpěla při pádu jen nepatrné zranění, spá-
chala ihned potom sebevraždu.