#1
alto_textblock
#1
Strana 4.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
5. září 1900.
#4
alto_textblock
#4
Číslo 245.
#5
alto_textblock
#5
brand (ve vých. Oranžsku) bylobklíče
burskými oddíly pod velením Pu
rie, Groblera, Lemmera a Masse
brocka a 200 zvědy z Therunu. Posád- ka
spálila zásoby, aby nebyly ukoři
stěny, kdyby město bylo dobyto
Situace posádky pokládá se z
kritickou. Hunter spěchá osvo-
bodit mě s toi
Z Londýna, 4. září. (C-B.) »Reuteron
kancelář« sděluje z Kapského m ěs tai
Vojenské operace na sevoru a západu Transvaalu
provádějí se čile. Plukovník Plumer svedl druhou
bitvu s Bury u Rooikopu a ukořistil 100 ručnie
a 40.000 nábojů a něco zásob. Dne 31. srpna
pokoušeli se Burové marně zničiti vodovody
v Johannesburku. Generál Hart překvapil je při
tom a zalinal je na útěk. V téže krajině bylo
oddělení Dewettovo poraženo s velikými ztrá-
tami. Postupu osadní divise ze Zerustu do
Krügersdorpu kladen veliký odpor. Nepříte
utrpěl veliké ztráty. »Reuterova kancelář« sdě-
luje z Belfastu ze dne 2. t. m.: Baden- Powel
odejel v sobotu z Pretorie do Kapského města
Z Londýna, 4. záři. (C.-B.) »Reuterov
kancelář« oznamuje z Bardfonteinu ze včerejškai
Buller napadl včera Bury, kteří měl
obsazeny výšiny, ovládající Lydenburg
Botha jest se svými 2000 muži v šiku ne-
přítele, jenž po celý den uhájil prů-
smyky. Když anglická jízda se přiblízila, za-
hájil nepřítel palbu ze tři děl těžkého kalibru
a z jednoho děla rychlopalného. Angličané oh-
sadili jizdním dělostřelectvem postavení na pra-
vém křídle, odkud ústup (?) před, soumrakem
byl nemožným. () Nepřátelská děla střílela p
celý den. Přes okolnost, že Angličané nalezal
se v kotlině, měli tito neobyčejně malé ztráty.
Britská pěchota na levém křídle napadla rovněž
Bury, kleří skryti byli za vodními průkopy.
Z Berlína, 4. září. (C.-B.) »Nordd. Ale
Zeitung« oznamuje: Zvláštní komise z anglických
a německých členů za tím účelem sestavená,
aby určila odškodné za zabavení německých
lodí, učinila jednomyslně následující usnešení,
schválená německou i velkobritskou vládou
Přiznává se plavební společnosti německo-vý-
chodo-africké za zádržení říšských parníků po-
štovních »Bundesratha«, »Generala« a »Herzogas
odškodné 20.000 lib. sterl. vedle dodatečného
obnosu 5000 liber šter. odskodného pro inter-
essenty, poškozené opozděným přistáním. Při-
znává se dále odškodné 44 liber šter. za za-
držení německé barky »Hans Wagnersi a 126
liber šterl. za zadržení německé barky. » Míarie.s
Z Londýna, 4. záři. (C.-B.) Lord Roberte
poslal depeši z Belfastu ze dne 2. t. m., v niž
podává zprávy dodatečné o různých již znál
mých bitkách a sděluje, že malé oddíly
burské, jíež náležejí hlavněší p o
vedení Devetovo, poblíž Johannes-
burgu čilou činnost vyvtjejí. Oddi
osadní jízdy táhl ze Zerustu do Krügersdorpu
od severu, v jehož obyvatelstvu bylo pozoro-
váno silné rozhořčení. Oddíl ten musi
několilkráte bojo vati. Ztráty Angličano
činil dohromady asi 60 mužů. Burové utrpěli
velíké ztráty.
Z Londýna, 4. zár. (C.-B.) »Timese
píší k ohlášené již annexi Transvaalu, že lor
Roberts proklamoval tu jen drívější již usne-
sení britské vlády. Konečně prý tedy splněno
proroctví, jež »lovalisté« v Pretorii, když tuto
telidejší říšská vláda britská hanebně prý
Burům vydala, napsali na rakev, v níž zakopuli
britskou vlajku. Dnes již tato znovu jest vyko-
pána a vztýčena. Oba státy stanou se državou
královninou jako kořisť války, tak jako Prusko
1866 učinilo s Hanoverskem. Názvy srepubliky
burské« vymizí a zbudou jen názvy »osada
transvaalská« a »osada při řece Oranží«, ač-li
nebude uznáno na další rozdělení zemí těch.
Pro tu chvíli bude míti proklamace Robert-
sova účinek, že obyvatelstvo Transvaalu přejímá
povinnosti poddaných královniných, tak že
byť i vojensky zorganisovaným četám burským
zůstala na dále zachována práva a ochrana vál-
čící strany, nebojujíeí obyvatelstvo burské za
činy »zrádné« bude možno stíhati nejtěžšími
tresty. — Až potud »Times«, jež nehájí tuto
na poprv nejokatějsí ničemnost.
#6
alto_textblock
#6
Telefonické zprávy„Nár. Listů.“
Korunní rada.
Z Vídně, 4. září. Dnes konala se na
dvorním hradě za předsednictví císaře korunn
rada, které se zúčastnili za vládu společnou
ministr zahraničních záležitostí hr. Goluchow-
ský a ministr společných financí Kallay, za
vládu rakouskou ministr-president dr. Körber
za vládu uherskou ministr-president Koloman
Szell. Těto konferenci přisuzuje se velký do
sah již proto, že předchází ministerskou radu
kabinetu předlitavského
#7
alto_textblock
#7
Krise.
#8
alto_textblock
#8
Z Vídně, 4. září. Ministerská rada, kter
bylo zůstaveno podati určitý návrh neb určite
návrhy pro to, co se má státi nyní, když ná-
sledkem neumenšeného odporu českého ná-
roda a jeho zástupců parlament nemůže b t
a nebude svolán, nekonala se. Do večera ne-
ustanoven také žádný čas, kdy bude. Je však
možno, že svolá se zejtra dopoledne na od-
poledne.
Tím je zároveň praveno, že krise do
té chvile nepokročila. Slovo maj
ministrové sami. Dějí se pokusy do-
síci dohodnutí a rozhodnutí jednomyslného
kdyby se stalo nemožným, odvrátiti krisí tak
částečnou, protože je zjevno, že by nezůstal
částečnou, nýbrž že by zasáhla kabinet celý
Snad s úsilím tím souvisí také, že minister
ská rada do tohoto okamžiku se nesešla
Snad toto faktum negativní je též důkazem,
že se nepodařilo překle no uti
a vyrovnati neshody v miinister-
stvu. Zda-li je s touto záležitostí ve spojení
konference, kterou měl dnes ministr dr. Rezek
se svým polsko-haličským kollegou drem. Pien-
takem, nevíme.
Postavení tohoto je vůči plánu, rozpustit
sněmovnu poslaneckou, nadmíru nesnadným,
ba nejtěžším. Je v tom zvláštní řízení osudu
nebo je v tom jakási Nemesis, že pan ryt
Apolinář Jaworski, který vhod a ku pro
#9
alto_textblock
#9
spěchu německé levice rozbil svazek majo-
rity pravice, prý aby odvrátil rozpuštění
říšské rady, nyní tohoto se strachuje, a že
klub, jehož je předísedou, ze
všech stran sněmovních bojí se
nových voleb nejvíce.
Neumíme pověděti, je-li pravda, cos
vypravuje, že hlavní volební výbor haličský
dal dru. Pietakovi maršrutu v ten rozum,
aby vzepřel se novým volbám.
Kdyby nepochodil, aby provedl
důsledky, a kdyby došlo ke změně
vlády, aby do nového kabinetu
nevstupoval. Na všechen způsob zpráva
ta jest ohlasem smýšlení v polském klubu.
Přese vše to dle zkušenosti z minulých dob,
ve kterých Poláci vždy se smiřovali se sku-
tečností již neodvratnou, bude dobře nebrati
opposici polskou proti novým volbám vážně
a ještě méně tragicky. Snad řeknou si, že
rozpuštění říšské rady, kdyby se nestalo
teď, může státi se za poměrů pro ně ještě
nevýhodnějších po půlroce a že má-li kdo
býti polským ministrkrajanem, je lépe pro
ně, by jím byl člen klubu, než byrokrat
Löbel.
Naposledy celý spor, možná, se odbude
formálně demissí drar Pietaka, která se ne-
přijme a stane se tak bezpředmětným. Pol-
ská veřejnost thematem nových voleb se
ještě nezabývá. Chová se vyčkávavě a sice
s onou zdrželivou opatrností vůči nelioto-
vým věcem, ve které jsou Poláci vždy zna-
menitými diplomaty.
Také v konservativním táboř
počínají již uvažovati o rozpuštění říšské
rady. Nezamítají ho zhola. Pokládají je
však bezúčelným a marným, nebudou-li
se nové volby konati na základě
jiného volebního řádu. Než po-
dobá se, že nynější vláda je v šle-
liké reformy platného voleb-
ního práva stejně dalekou, jako
každe iniciativy, která by sá-
hala přes potřeby okamžiku niejji
bližšího. Odhodlá-li se k rožpuštění
říšské rady, učiní tak jedině proto, že po-
kládá opatření to prý logickým a konsti-
#10
alto_textblock
#10
tučním.
#11
alto_textblock
#11
K situaci.
Z Vidně, 4. září. »Neues Wiener
Abendblatt« uveřejňuje v čele listu rozmluvu
s nejmenovaným českým poslancem, kterého
nazývá »vůdcem«, o dojmu, jaký by učinilo
rozpuštění říšské rady na nynější delegaci
českého národa. Poslanec ten prohlásíl prý
v podstatě toto: Zpráva o nastávajícím roz-
puštění říšské rady způsobila v našich roz-
hodujících kruzích povznešenou náladu. My
Čechové spatřujeme v tom novou úspěšnou
zkoušku, která politice českého klubu ve
volební kampani také naproti vlastním če-
ským radikálům prospěje. Strana tudíž hledí
k příštím volbám s důvěrou vstříc a nemá
žádné bázně před vídeňskou vládou. Za
další úspěch posledního obratu pokládají se
v mladočeských kruzích skůtečné čáky, že
na podzim bude svolán český sněm, nebot
nesvoláním říšské rady odpadá nyní všeliká
záminka otáleti se svoláním sněmů zem-
ských. Vláda nebude moci tomu odpírati.
ježto povolení rozpočtu pro příští rok, jakož
i rokování o dani z lihu jsou nalehavé před-
lohy. Nehledě k tomu, bude zasedání
sněmů také vítanou příležitostí, aby se po-
jednalo o palčivých vnitropolitických otázkách
docela zevrubně. Tolik »N. W. Tagblatte
dle domnělé rozmluvy. — Nehledě ani k tomu,
že poslanec český není jmenován,
máme vážnou důminku, že dom něliy
interview je výrobkem víden-
ským a že pochází z péra, nikoli poslance
českého, nýbrž poslance prof. Pfersche
neb jiného člena německo-liberální strany,
které záleží na tom, by k novým volbám
nedošlo. V rozmluvě patrně vymyšlenéa
předstírané s českým poslancem líčí roz-
puštění říšské rady, jako úspěch české ob-
strukce, nikoli tak v zájmu historické pravdv
a skutečnosti, jako v interessu sobeckých
svých plánů. Z pokusu toho zastrašiti vládu
a kruhy rozhodující v poslední chvíli roz-
puštěním říšské rady, výmluvně je slyšeti
strach, který pojal t. zv. německo- pokrokovou
#12
alto_textblock
#12
stranu. 9e
#13
alto_textblock
#13
Ze Štyrského Hradce, 4. září
»Grazer Volksblatt« vyslovuje se proti roz-
puštění říšské rady touto úvahou: Appell na
voliče vyjímá se theoreticky velmi krásně, a
kdyby Rakousko mělo jen takové voliče.
kteří mají na zřeteli hospodářské a kulturní
zájmy Rakouska, musili by voličové levice
i pravice s volebním lístkem v ruce vysloviti
zničující (l) souď nad obstrukcí. Ale bohužel
Rakousko takovýchto volíčů nemá a také mi-
nisterskému předsedoví není to as žádným
tajemstvím. Pročež mohou sice nové volb
prodloužiti život ministerstva, avšak nikol
mrtvý parlament vzkřísiti k životu. V těcht
dnech se tudíž přetřásá otázka, nezdařil-li
by se pokus o uzdravení vnitropolitických
poměrů snáze se změněným volebním právem.
Prozatím se zdá, že vláda k tomu nemá
žádné chuti. Dr. Körber také není mužem
dle toho. Setrvá raději pří tradici, nežli aby
se pouštěl do takových experimentů. Jel
pravdivou zpráva o neshodě v Körbrově mi-
nisterstvu, pak by v nejbližších dnech měla
nastati demisse předsedy ministerstva. Již
byl také uváděn některými politiky jeho na-
stupce. Přirozeně vzdal by se jeho nástupce
nových voleb a musil by přijíti s novým re-
ceptem a bylo by jen žádoucí, aby se stalo
skutkem vyváznutí z vnitřních zmatků. —
»Grazer Volksblatt« nechce taktéž pravy
recept znáti. Jest ovšem velmi prostý
spravedlnost ke všem
Z Vídně, 4. září. (C.-B.) Císař přija
dnes dopoledne předsedu uherského minister-
stva Szella ve zvláštní audienci.
n. Z Berlína, 4. září. »Kreuz
zeitung«, orgán ultrakonservativcův pruských.
posuzuje situaci v Rakousku, vyslovuje se
rozhodně pro — absolutismus. Nebude-li
prý i novými volbami zjednán dělný parla-
ment, potom — píše list — bude podán
důkaz, že parlamentní vláda v Rakousku
jest vůbec nemožná i bude pak absolutismus,
#14
alto_textblock
#14
v němž mnozí už viděli vládní formu, v Ra-
kousku jedině způsobilou, nejen státní nut-
ností, nýbrž bude i oprávněn. Také náro-
dové resp. jich zástupci nebudou moci nic
proti němu namítati, neboť oni to byli, kteří
k němu hnali, kdežto vláda, a lze říci
všechny kabínety od let učinily vše, aby
parlamentarism, to jest spoluúčastenství lido-
vého zastupitelstva při zákonodárství proti
samotným zástupcům lidu uhájily.«
Z Vídně, 4. září. Posl. Heeger, člen
německo-nacionální jednoty, oznámil přípisem
svým voličům, že z rodinných příčin vzdává
se mandátu.
#15
alto_textblock
#15
Katolický sjezd.
Ze Záhřeba, 4. září. (C.-B.) Kato-
lický sjezd byl včera odpoledne zahájen.
Před tím sloužena mše. Slavnostní schůzi.
v níž předsedal hr. Kulmer, byli přítomni
biskup Strossmayer, biskup Stadler a bisku-
pové dalmatsko-slovinští. Po uvítání před-
sedou arcibiskup Posilovič promluvil řeč, ve
které nazýval anarchism rakovinou společ-
nosti; jediným prostředkem proti ní je víra.
Schůze schválila několik resolucí, mezi nimi
resoluce, v nichž žádá se za za-
vedení staroslovanské mše a na-
vrácení světského panství papeži. Papeži
císaři byly zaslány holdovací telegramy.
#16
alto_textblock
#16
Sjezd německé skupiny sociali-
stieké.
Ze Štyrského Hradce, 4. září
(C.-B.) Sjezd německé rakouské sociální de-
mokracie zabýval se návrhy v příčině agi-
tací na venkově. Debaty zúčastnil se i posla-
nec říšského sněmu německého Vollmar.
Na to vyřízeny návrhy v příčině organisace
#17
alto_textblock
#17
strany.
#18
alto_textblock
#18
Nepokoje v Sarajevě.
č. Ze Slavonského Brodu, 3. září.
V předvečer panovnického jubilea sultana
Abdula Hamida udály se v Sarajevě dosti
vážné srážky policie s mohamedánským
lidem. Mohamedáni naplňovali se ke dni ju-
bílea tím nadšením bez míry, jakého jen oni
jsou schopni. Sultan jim je suverenem i padi-
šachem, dosti toho, aby jim osobal jeho byla
posvátná a všecko drahé, co se ho týká.
Konali k jubilejnému dni velké přípravy.
V předvečer oslavy všecky džamije byly
ozdobeny různobarevnými lampičkami a celá
čaršíje. Zvláště ulice Sarači, Bazrdjanya
a BašČaršija před Imaretem krásně ověn-
čeny a ozdobeny podobiznami sultanovými
s nápisy: »Čok jaša padíšach!« Okole 6.
hodiny odpolední policajti počali choditi od
domu k domu a oznamovali, že je zapově-
zeno rozsvěcovati lampiony, lampičky, po-
chodně a svíce, — že nesmí být osvětlení
na slávu sultanovu. Mohamedáni odpovídali,
že jim nikdo nesmí zapovídat oslavovati
svého suverena i hlavu své církve. Zákazů
policie nikdo neposlechl.-Za půl hodiny celá
čaršije zářila osvětlením. Policajti jali se
svíčky a lampičky shasínati, lampiony sun-
davati a rozbijeti. Mohamedání blasité rep-
tali. Za nedlouho se srotili a na Baš- Čaršiji
před Imaretem udeřili na pollicii.
Policejní strážmistr těžce ra-
něn a odnesen do nemocnice
Ostatní strážníci zahnani. Na to
policie vzala si na pomoc hasiče.
Přiveďla četu hasičů se stříkač-
kami a poručila stříkati do osvět-
lených oken a všude, kde bylo
illuminováno. To rozhněvalo mo-
hamedánský lid ještě víc. Za de-
set minutvšecky stříkačky byly
na drtiny. Na rozkaz vlády přitrhly
na čaršijí tři setniny vojska. S voj-
skem vytáhla všechna policie a ko-
lona žandarmerie. Vejsko, policiei
žanďarmové hnali bodáky a šavlemi
na lid, jenž se něčeho takověho
nenadál. Mnoho raněných padlo
ozbrojené moci pod nohy. Vojsko
stoupalo přes ně. Konečně lid
vytlačen a čaršija zavřena. Tím
způsobem illuminace zmařena, ale zároveň
vyvoláno veliké rozhořčení mohamedánského
lidu, skutek to těžké zodpovědnosti. Jest
obávati se dalších nepokojů v Sarajevě
v jiných městech, kde mohamedáni žijou v
značném počtu. Z celé Bosny a Hercegoviny
vyslány jsou deputace do Cařihradu blaho-
přáti sultanovi. Snad proto se na mohiame-
dány rozhněvaly vláda a policie.
K rumunsko-bulharskému speru.
š. Z Bukurešti, 4. září. Bulharská
vláda dala diplomatickému agentu rumun-
skému formální prohlášení, že je odhodlán
zakročiti proti členům revolučního výboru,
kteří byli zavražděním professora Mihaileana
kompromitováni na základě výsledků zdej-
šího vyšetřování (bukurešíského), jakož i na
základě nalezených dopisů. Vláda dnes zod-
pověděla bulharskou notu a žádala záruku,
že členové revolučního výboru, kteří jsou
vinní, trestu neujdou.
#19
alto_textblock
#19
Projev pretenďentův.
Z Paříže, 4. září. Filip vévoda Or
leánský poslál orgánu svému »Soleilu« ote-
vřený list, jenž pokládá se za předzvěsť ob-
novení royalistické agitace na podzim. Pre-
tendent hledí se — a jistě se zdarem ne-
valným — ve svém přípise zalichotiti ar-
mádě. Píše: »Hájil jsem armádu, jež jest
vtělenou cti a zachranou Francie. Varoval
jsem před kosmopolitismem židův
a svobodného zednařstva, před
zkázou a hanbou země.« Vévodu rozvíjí pak
náhledy své o nezbytnosti decentra-
lisace správy, kteroužto decentralisaci
ovšem prý by mohla jen silná ruka provésti.
Jako tuto nabízí vévoda — sebe. »Já je-
diný (l) — píše — jsem s to, vštípiti městům
a venkovu sílu životní a vyprostiti Francii
z administrativního semknuti, kteréž ji dusí;
neboť jen od královské moci závisí de-
centralisace.«
Věvoda v listu svém děkuje vlastně za
anketu, kterou »Soleil« uspořádal v příčině
obnovy království. Stojí za zaznamenání, že
prostředkem ankety té prohlásil se pro ob-
novení královstvíci známý romanopisec Pavel
Bourget.
#20
alto_textblock
#20
Anarchisté a »anarchisté«.
Z Pešti, 4. září. Policie zabývá se
od včerejška tímto případem: V polovici
předešlého měsíce konalo se v Pešti shro
máždění anarchistů, ve kterém bylo také
usneseno, že má býti podniknut
útok na bulharského knížete
Ferdinanda. Policie v Pešti dostala
však teprve včera zprávu o celé záležitosti,
čímž je pátrání velice stíženo. Dne 19. srpna
dostal pešťský magistrát list, datovaný ze
dne 7. srpna z jižní Italie, který byl pode-
psán jakýmsi Dagostinem a sepsán jazykem
italským. Pisatel oznamuje, že »nebezpečný
anarchista Boscheti« odebral se dne 18. čer-
vence do Pešti, kde 15. srpna konal se an-
archistický sjezd. Shromáždění tohoto zúčast-
nilo se 50 anarchistů z jižní Italie a z Ně-
mecka. Ve schůzi bylo usneseno, že kníže
Ferdinand bulharský má být zavražděn. Ně-
kteří anarchisté se toho dne po skončené
schůzi odebrali do Bulharska, aby toto usne-
sení provedli. Ostatní účastníci shromáždění
odjeli do Ruska, Italie a Německa. Policie
zavedla prý přísné vyšetřování.
Z Christianie, 4. září. Mladý nor-
ský malíř Vigeland držán byl po tři dny
ve vězení ve Florencii mezi lupiči a ban
dity. Policie italská podezřívala
jej totiž, že jest anarchistoua
včele spiknutí proti životu kní-
žete černohorského. Teprve před
několika dny byla rodina vyrozuměna o jeho
osudu. Norská vláda zakročila a prokázala,
že nemůže na něj padati ni stín podezření.
Teprve potom byl propuštěn.
#21
alto_textblock
#21
Telegramy korresp. kanceláře.
Z Vídně, 4. září. (C.-B.) Císař příjal
dnes dopoledne japonského vojenského atta-
ché ve zvláštním slyšení.
Z Terstu, 4. září. (C.-B.) Místodržitel
hr. Goess odjel do Vídně.
#22
alto_textblock
#22
Změna obecního řádu v Dolních
Rakousích.
Z Vídně, 4. září. (C.-B.) Dnes počala
v budově sněmovní anketa svolaná dolno
rakouským zemským výborem v příčině no
vého obecního řádu a obecního volebního
řadu pro Dolní Rakousy kromě měst s vlast
ním statutem. Anketa vyslovila se pro po-
držení jisté lhůty pobytu, jakož i pr
udělení volebního práva ženám,
jež mají samostatnou živnost neb samostatné
hospodářství; dále též pro zavedení volebníeh
legitimací.
#23
alto_textblock
#23
Z vojenských kruhů.
Z Mnichova, 4. září. (C.-B.) Italsky
král jmenován majitelem 19. pěšího pluku
bavorského v Erlangách.
Z Terstu, 4. září. (C.-B.) Ku slav-
nosti spouštění lodi »Habsburg« na moře
přibylo odpoledne o 3. hod. loďstvo pod ve-
lením místoadmirála Brosche do zdejšího
přístavu. Zároveň připluly lodi » Pelikán«a
»Fantasie«. »Pelikán« dán byl arcivévodovi
Bedřichovi, jenž 8. září ráno sem přibude
s chotí a 2 dcerami, k disposici. Po pří-
jezdu svém odeberou se na loď »Pelikána«.
Loď »Fantasie« vykázána místoadmirálovi
svob. p. Minutillovi, jenž bude zastupovat ve-
litele námořnictva.
#24
alto_textblock
#24
Sjezd německé skupiny socia-
listické.
Ze Štyr. Hradce, 4. září. V dnešn
schůzi socialistického sjezdu se jednalo o or-
ganisaci stran. Při tom byly podány tyto ná-
vrhy: Ustanovení kandidátů při říšskou radu,
sněm a obecní zastupitelstvo má se konati
v dorozumění se zemskými vedeními stran,
po případě na návrh organisace okresní neb
krajské. Organisaci mladých dělníků má se
věnovati pozornost největší.
#25
alto_textblock
#25
Volby zemské.
Z Tridentu, 4. září. (C. - B.) Na
místě zemského poslance Depretisa, jenž vzdal
se mandátu, byl dnes v městském okresu
tridentském zvolen dr. Nicolo Taddei.
Z Černovic, 4 září. (C.-B.) Při dnešní
doplňovací volbě do zemského sněmu buko-
vinského zvolen starosta Albert Decani za
město Radauc.
Ještě ke »konferenei míru«.
Z Hangu, 4. září. (C.-B.) Listiny ob-
sahující ratifikaci smluv, usnesených na kon-
ferenci míru, jakož i deklarace příslušné
byly dnes zde uloženy. Před aktem uložení
jieh prohlásil ministr zahraničných záleži-
tostí, že formalita tato znamená závěrek
prací konferenčních. Jest jeho přáním, aby
dějepisci budoucnosti mohli říci, že dílo kon-
ferencí utvořené bylo trvalé a že mělo blaho-
dějně účinky pro lidstvo. Ministr navrhl, aby
přání to vysloveno bylo velkoduš-
nému panovníku, který dal
první podnět ke konferemci. Po
návrhu tom odeslán caru telegram a ak
uložení tim ukončen.
#26
alto_textblock
#26
Francouzí v Berlíně.
Z Berlína, 4. září. (C.-B.) Jak »Nord-
deutsche Allgemeine Zeitung« oznamuje, při-
bude sem zejtra vojenská komise francouzská,
sestávající z generála Michala, podplukovníka
Silvestra a majora Chasseleta a zúčastní se
císařských manévrů.
#27
alto_textblock
#27
Ještě list carův.
Z Paříže, 4. září. (C.-B.) Dopis, jejž
car ruský poslal předsedovi republiky fran-
couzské Loubetovi, zni doslova takto;
»Pane presidente-! Přemilý a vzácný přítelil
City, jež sám za svou osobu k Vám cho-
vám a přátelství, jež Rusko pojí k Francii,
vnukly mi touhu uděliti Vám řád sv. Ondřeje,
jehož odznaky zároveň s tímto listem Vám
budou odevzdánv. Je mi obzvláště příjemno
dáti Vám toto znamení své úcty v době,
kdy úplná dohoda, mezi Francií a Ruskem
tak šťastně zjednaná, může vykonávati více
než jindy svůj blahodárný vliv nejen na
přímě zájmy, nýbrž také na udržení vše-
obecného míru, který stejně máme na srdci.
Sledoval jsem s opravdovým zájmem skvělý
úspěch výstavy, jíž plným právem se Franci
#28
alto_textblock
#28
honosí a není snad ani třeba, abych vypiso-
val, jak líto jest mně i císařovně, že není
nám možno v tomto okamžiku Paříž navští-
viti. Avšak ať dlíme v dáli či v blízku,
jsme účastni všeho, co týká se Francie a
s tím větší radostí vítáme vše, co přispívá
k slávě a blahu jejímu.«
#29
alto_textblock
#29
K jubileu sultánovu.
Z Bělehradu, 4. září. (C.-B.) Sultán
udělil zvláštnímu zástupci Srbska při jubi-
lejních slavnostech Lazaru Petroviči velko-
kříž řádu Osmanje.
Nové nesnáze pro Anglii.
Z Londýna, 3. září. (C.-B.) »Reute-
rova kancelář« oznamuje z Mombassy: V
britské Ugändě a zvláště v okresu Nandi
vypukly nepokoje. Vysláno tam vojsko.
Spojení mezi Kampajou a pobřežím jest
#30
alto_textblock
#30
přerušeno.
#31
alto_textblock
#31
Sebevražda umělkyně.
Z Výmaru, 4. září. Anna Senbra-
hova, prostulá koncertistka na housle, zvláště
v osmdesátých letech slavená, která v roku
1885 provdala se za advokáta Hoffmanna,
střelila se z revolveru do srdce. Příčina
sebavraždy není známa.
#32
alto_textblock
#32
Národní hospodář.
#33
alto_textblock
#33
Z trhů cukerních.
V Praz e, 2. září.
(Pův. zpráva »Nár. L.«)
Ačkoli zboží staré kampaně u nás již dlouho
ani se neznamená, neb s platností jen jmenovitou,
přece nutno jest, všimnouti si blíže vývoje cen to-
hoto zboží v týdnu právě minulém, nenít bez důle-
žitosti pro vývoj cen kampaně nové. — Na trhu
hamburském byl vývoj tento v poslední době
následovní:
#34
alto_textblock
#34
Obnášel záznam
na srpen na záři na říjen
marek
17. srpna . . . . 11.771 11 27
9.821
25. srpna . . .
9.82 0
11.174%
387
B1. srpna . . . . 12.75
9
1
1. září . . . ..
Vidno odlud, kterak ku konci arpna přece je
objevila se nalehavá potřeba úhrady nekrytých zá-
vazkův a to, jak zprávy hamburské oznamují, na
účet německý a rakouský. Spolehalyť se, zvláště
německé rafinerie, že na své srpnové závazky budou
moci snadno dodat příslušící surovinu, leč tato, ač
zavěns odeslána, nemohla pro nízký stav vody do-
spět Hambuřku, a proto bylo nutno hraditi závazky
koupěmi na trhu termínovém, ovšem za příslušné
promic, čímž záznam srpnový vehnán do výše. Do-
brým znamením jest, že také žáznam zaříjový hnul
se vzhůru na důkaz, že je tu potřeba suroviny,
kterou nelze tak snadno uhradit; další vývoj záví-
seti bude hlavně od stavu vody. Kdyby plavebuí
společnosti, jak oznámily, nuceny byly plavbu
vůbec zarazít, mohlo by to míti dosti nepříjemné
následky pro ty, kdož jsou v Hamburce cukr dlužní.
Pokud dnes lze souditi, nedošlo by k zaražení
plavby, jelikož dnešní déšť nasvědčuje tomu, že stav
vody v Labi se aspoň udrží, nestoupne-li. Tak aspoň
první cukry, v září vyrobené, těšily by se slušné
premii a nelze pochybovati, kdyby se udržel lepší
záznam v září, že i ceny říjnové by musily se při-
měřeně zlepšit.
Cena nové kampaně, dodávky na říjen-prosinee
z Ústí, udržovala se do dtvrtka na K 25.30, odtud na
K 25.35, včera konečně zlepšita se date na K 25.40.
Ze statistik týdenních sluší uvésti hambur-
sko u, kteráž vykazuje:
#35
alto_textblock
#35
letos
16.3400
20. 100
7300
97. 400
= 3700
#36
alto_textblock
#36
loni
19.200
přívoz
. . . . . 180
vývoz
včehož do Ameriky 2900
zásoby
zásoby přeď týdnem 139.200
rozdíl
90
dále a mericko u, vykazující
Toni
letos
41.000
2 čehož z Eron 32.000
19. 000
7500
z Kuby
500
z lave . . .
3. 700
13.000
38.000
oo
zásoba.
520
0.000
zásobý prea tjanem 182. 600.
rozdil . . . . 8900+ 3000
Jak z Evropy tak z Javy přiveženo v tomto
týdnu do Ameriky značnější množství cukru; Java
ale ostává za očekávaným dříve množstvím, a kabelo-
gramem právě hlášený srpnový vývoz cukru z Javy
množstvím 110.000 t. proti 130.000 t. loni by velice
výmluvně potvrzoval zprávy o schodku letošní třti-
nové sklizně javanské.
Týden minulý přinesl ve dnech 27. a 28. srpna
veškeré řepní oblasti v Čechiách kýžené vláhy, jenže
ne vesměs měrou žádoucí, talže po většině jeví se
potřeba dalších vydatných dešťů. Nejvíce deště spadlo
v Mnichově Hradišti, 75 mm, pak následuje Zvole-
něves se 46 mm, Jičín s 30 mm. Oužicev s 27 mm,
Mratín s 26 mm a Mladá Boleslav s 23 mm; pak
asi 10 míst se srážkami mezi 10 a 20 mm, ostatní
pozorovací stanice konečně měly pod 10 mm deště,
množství to zcela nedostatečné.
Hojně dešťů měli v Německu, jimiž asi hlavně
způsobeno panující ochlazení. Východní Německo a
Rusko postrádaly deštů, oproti tomu západní Evropa
Francie, Belgie a Nizozemí hlásila hojnejších srážek,
spojených s vydatným ochlazením.
Repní rozbory tohoto týdne vykazují se čísli-
cemi následovními
Průměrná váha Polarisace
bulvyistoví procent
gramu
L. Čechy severozápadní.
let . . . 291
23
1
II. Čechy střední:
letos . . . p4i
8 1k
loni . . . 273
III. Čechy výchol dnís
Jetos . ..
13
loni . . . 274
Celkový prměr L, II. a m:
letos . . . 242.
67
g
loni . . . 278
149
Morava Slezsko, Halič, D. Rakou s -
jetos
omr . : .
z
19s
Uhry:
178
18 17
Celá říš e:
3e
19ee
2
Německo dle cukrovarníkai
letos . . . 309.
383
16
loni . . . 316
Němeoko dle Lichta:
328
38
25
182
Francien
24r
letos . . . 216
329
loní. . . . 169
1i
Belgie:
#37
alto_textblock
#37
přívoz
#38
alto_textblock
#38
etos . . . 322
loni . . . 183
#39
alto_textblock
#39
letos
#40
alto_textblock
#40
loni
#41
alto_textblock
#41
letos.
loni
#42
alto_textblock
#42
letos
#43
alto_textblock
#43
loni . . .
#44
alto_textblock
#44
200