Lamarmora zaručuje

nynějšího jednání diplematického. se i za strpení dobrovolníkův.“

Přípravy k válce. Ačkoli diplomaté již ruce sobě mnou, že lamžele- zům dílo jejich překazí a že v Paříži moudrostí svojí blažený mír vyosnují musíme my přihlížejíce k skuteč- ným udalostem zaznamenati známky nasvědčující, že zá- pletky evropské přece bude se spíše rozhodovati stateč- ností paží než perem a ingoustem. Především zmíniti se musíme o opevňování předmě- stí vídeňského na němž tisícové lidí dnem i nocí pra- cují. Ješto se proti tomuto opevnění někteří hlasové ozvali odůvodňuje vídeňská „Militaerzeitung“ jeho po- třebu takto: „Jedná se tu o bezpečné spojení obou bře- hů Dunaje zejmena o ochranu Vídně proti nepřátelskému útoku se strany severní a to se právě nedá jinak docí- liti než zřízením mostní bašty. Dejme tomu, že by re- verní armada byla v Moravě poražena a k Vídni tištěna tož by bez chránící mostní bašty armada naše byla na levém břehu Dunaje při přechodu přes mosty největšímu nebezpečí vydána. Nepřítelem stíhaná armada nemusela by před Florisdorfem se rozložit a novou bitvu postoupit na jejímž rozhodnutí by závisel netoliko osud armady alebrž i Vídně samé. I kdyby se podařilo mosty záby strhati byla by Vídeň nepřátelskému ohni z levého břehu Dunaje vydána. Mostní baštou byla by couvající armada kryta tak že by za hradbami u Florisdorfu mohla se znovu rozestaviti a přinutila by nepřítele, aby na tři míle vzdálí od Dunaje se zastavil a teprv k pravidelnému ob- lehání mostní bašty přípravy činil. Také nesmíme zapomenouti. že tímto spůsobem ra- kouská armada by mohla překaziti přechod nepřátel na pravý břeh Dunaje za to by mu mohla vpadati do boku a do zad, jednak by ale i odchod svůj tak zakrýti mohla, že by znovu shromážděná u Břetislavi, Komárna neb jinde přes Dunaj mohla se přepraviti a za zády nepřítele působiti.“ V Italií zmahá se válečné nadšení každým dnem. Dobrovolníků přihlašuje se tolik, že vláda dekretem od 30. května zřízení dalších 20 praporů pěchoty, 2 pra- porů myslivců a 1 švadrony jízdy při armadě dobrovol- nické nařídila. Neapolské město Bari, kamž dne 20. května prvních 400 benátských dobrovolníkův dorazilo, bylo ku poctě jich slavně osvětleno. Bývalý uherský re- voluční general Moric Perczel vstoupí se svými dvěma syny k uberské legii, jíž bude veleti. Bývalý uherský revoluční a nyní italský general Türr vrátiv se z Caprery do Florence přidělen bude sboru dobrovolnickému. V Italíi nehorší se nad průtahy kongresem spůso- benými; neb výprava velké dobrovolnické armády vymáhá ještě několik neděl. Garibaldi vyčká na Capreře, neb ge- neral Türr ho tam zastihl a tož nejlepšímu zdravíse těšícího, sž doba činů započne. S odváděním koní se již začalo. Každý majitel koní musí ze tří jednoho vládě postoupiti. Kdoby dobrovolně tomu se nepodrobil, tomu odvede se kůň násilím. Ayšak nebude toho mnoho zapotřebí, neb z mnohých obcí při- vádějí koně nechtíce za ně ani náhrady. V Německu nepanuje arci za válku podobné nad- šení jako v Italii, ale pro ukrácení chvíle cvičí se pru- ské vojsko prozatím v drancování vlastních svých krá- janův aneb koná směšně hrdinské vyjíždky do nestřeže- ných krajin rakouských. Tak přijelo z Kladska 6 pru- ských hrdin na koních do Valdeku a projíždělo se po- lemi nšlapávajíce kopyty svých koní zelenající se osení. Případ týž ohlášen od bědujících rolníků úřadu, abyo tom dále zprávu podal. Na hranicích podunajských knížectví soustřeďuje se stále zrůstající armáda ruská.

[00] Z Vídně, dne 30. května. (Pův. dop.) (Naděje na zachování míru. — Komise pro kontrolu státního dluhu a vláda. — Zří- zení zemských bank.) Píšu Vám dnes o důležité udalosti. Ve vládních kruzích má se za to, že v nynějš situací nastal obrat takový, že lze doufati v zachování míru. Zvláště pák mluví se o obratu takovém u dvora berlínského a pak v řadách lidí, kteří blízci kruhům dvorním jsou i při- vrženci „Krenzzeitungu“. Lidé tito ustrašeni pohlížejí na smělé experimenty Bismarkovy. Jinak je však dosud věci možnou, že i poslední tato skromná naděj na za- chování míru vyhyne. Následkem zprávy podané komisí pro kontrolu stát- ního dinhu žene celá smečka přivrženců centralismua byrokracie útokem na vádu, která však tímto planým křikem nevzdá se ni v nejmenším svého programu zá- říjového. Dovídám se najisto, že úředně udělena bude komisí této vládní důtka toho smyslu, že není věcí její, aby kontrolovala vládní politiku nýbrž pouze státní dlnh. Ve finančním ministerstvu pracuje se této chvíle na jakéms projektn o zřízení bank zemských. Praví se, že banky tyto vláda zřídí ve všech korunních zemích na místě nynější banky národní, až uplyne čas, na jaký ná- rodní banka má výhradnou privilej. O věci té byl jsem vám již ondy psal, a věc se má celkem tak, jak jsem byl tehdáž pravil vzdor všem pochybám Tagesbotovým.

Politické zprávy domácí. Z Vidně, 28. května. (Adresa oddanosti.) V okresu Alsergrundském obíhá adresa oddanosti císaři, která již as 1000 podpisů opatřena jest a v které se podepsaní zavazují působiti, kdyby obsádka vídenská mě- sto opustit musela, vlivem svým mravním k udržení po- řádku v okresu svém. — (Zákon od 25. květ. o nucené půjčce) pro království lombardsko-benátské v množství 12 mi- lionů zlatých ustanovuje, že splácení lhůt půjčky této má se díti v 6 stejných, pro území veronské, vidimské, pa- dovské, trevisské, rovigoské, benátské, vicenzské bellun- ské koncem července roku 1866 započínajících se lhů- tách v hotové minci stříbrné neb zlaté a sice v této po- slední vždy podle posledního státní správou ustanoveného kursu. Rozdělení půjčky a odvádění ji státu děje se podle území, kteréž každé je splnomocněno svou čásť na jednotlivé obče dle poměru daní pozemkové a z budov. K snadnějšímu sehnání půjčky jsou obce splnomocněny, aby své nemovité a movité jmění vyprodávali a přirážky k přímým daním ukládali, aniž by dále za to žádati mu- sely; proto mohou zavesti na dobu roku 1867 a 1868 5 pet. přirážky k aerarní dani potravní aneb je tam kde tyto již jsou o totéž zvýšit. Za odvedené půjčky budou vydány 6 pct. certifikaty Monte Veneto v částkách po 100 zl., 10 zl. ode dne 1. října roku 1866 v území benátském, vicenzském a bellunském, v ostatních 6 úze- mích al pari. Tyto certifikaty znějí na území, z kterého půjčka pochází a budou od roku 1867 s připočtěnými úroky ode dne vystavení až do dne jejich užití na místo peněz opět al pari na místo platu přijímány. Úroky cer- tifikatů jsou osvobozeny od daně z příjmů. Z Celovce, 28. května. (Dobrovolníc i. — Generalní komando.) Sbírky pro sbor dobro-

volných střelcův alpských dostoupily na 800 zl. Jakož bylo lze předvídati, peněžité příspěvky v Krajině budou skromné, protože zchuzení a bída jest příliš veliká. Také zdejší spolek tělocvičný a dobrovolný sbor hasičův uvo- lují se v čas potřeby k domácí službě bezpečnostní. Ge- neralní komando bude prý z Vídími nejspíše přeloženo do Celovce; purkmistr celovský jel za tou příčinou k ministru války. Z Pešti, 30. května. (Adresa pešťský ch měšťanů k císaři) zní v podstatě následovně: Podle svědectví dějin hájil národ uherský vždy s neodolatelnou věrností a oddaností svého krále své vlasti a své ústavy, která je společným pramenem a zárukou moci a šťěstí kornny i národa. Toto od našich předků zděděné smý- šlení chová také měšťanstvo královského svobodného mě- sta Pešti hluboko v srdci svém a kráčejíc ve stopách svých předchůdců i osvědčujíc historický ráz svůj po- zvedá tak, jako vždy bylo hotovo svou nejhlubší úctu a oddanost k V. c. k. V. na jevo dáti, hlasu svého, aby dokázalo, že je naplněno největšími zájmy pro záležitosti mocnářovy a že každý vývin jejich považuje za souvislý a nerozlučitelný s vlastním osudem svým. Přijmete V. V. opětně tento výraz našich nejčistších citů a dovolte nám dodati nejponíženější prosbu, aby V. V. na znamení své nejvyšší otcovské a knížecí důvěry pro případ, že by snad možné udalosti neodolatelné snad války V. V. v čelo statečných armád vašich povelaly, jste ráčil vyvoliti pro naši slaynou královskou paní a nejvyšší knížecí její dítky v srdci vlasti naší Buda-Pešti za sídlo a vyplniti takto jedno z nejvřelejších přání našich. Račte V. v. vlasti naší a věrným měšťanům hlavního města podněcu- jící a útěšné vyznamenání poskytnouti, abychom toto nej- dražší rukojemství nejvyšší lásky a královské důvěry V. V. viděli pod ochranou národní věrnosti a cti — (Horvatská deputace) rozešla se bez zna- čného výsledku. Prica, Subotič a Šuhaj opustili již Pešt biskup Strossmayer, Mrazovič a Perkovac zůstali na zvláštní prosby jisté vysoké osobnosti ještě zde, aby po- sečkali na konečnou odpověď uherskou, načež ale také odejedou. Ze Záhřeba, 29. května. (Adresa odda- nos ti), kterouž městské zastupitelstvo záhřebské zvláštn deputací odevzdale banovi, aby ji podal císaři, zní „Vaše c. k. Veličenstvo, nejmilostivější pane a králil Pokuď sahá paměť našich dějin národních, až po dnešní den národ horvatský vždy byl věrně oddán svému nej- jasnějšímu panovníku a kdykoliv s kterékoliv strany ohrozilo nebezpečí šírou říši V. V., udatní synové ná- roda horvatského byli vždy mezi prvními, kteří na obranu nejjasnějšího rodu a trůnu V. V. a pro záchování celist- vosti říše prolévali potoky krve. Jako vždycky, taki nyní, když s mnohých stran smělí a mocní nepřátelé ohrožují říši, národ horvatský k vyzvání svého nejmilo- stivějšího krále chápaje se zbraně, když zároveň již střeží synové horvatští hranice říše jsouce hotovi, srdnatě od- raziti útok nepřátelských zástupův s tím přesvědčením, že zároveň hájí říše jmenem vlasti a národa. Horvatsko i v této kruté době, stojí pevně k svému ústavnímu králi. — Vaše Veličenstvo! Zastupitelstvo města Záhřeba, právní tlumočník citův a přání, jež chová obyvatelstvo hlavního města trojjediného království nemoblo opome- nouti, aby v tétu brozivé době Vašemu c. k. apoštol. Velíč. neprojevilo jmenem občanstva svou nezměnitelnou oddanost a věrnost; zastupitelstvo města vyznává před veškerým světem, že ochotno jest za trůn a zachování říše — bez které není možno trvání naší vlasti — vždý obětovati všechno“ život i státek. Vaše Vel.! Zvítězila- kdy pravda nad křivdou; tož zajisté i spravedlivá věc, za kterou Vaše Vel. muselo uchopiti se zbraně, zvítězí nade lží, kterou obhajují nepřátelé říše, buďtež si sebe mocnější a smělejší. Bůh zachovej Vaše Velič., bůh ochraň jednotnou ústavnou říši.“

Politické zprávy zahraničné. Z Polsky. (Vláda ruská a důcho dy kněž- stvá kra kovské ho.) Vláda ruská dokonavší organi- saci království polského zakázala jak vědomo dávat de- sátek duchovním. Tento zákaz rozšířil se také na du- chovenstvo krakovské tím spůsobem, že když statkáři ano sedláci majíce to za svou povinnost chtěli ducho- venstvu krakovskému dáti desátek, zabráněno jim v tom co néjpřísnějí. Také nařídila vláda ruská, aby duchoven- stvu tomuto nebyly vypláceny úroky z kapitálův uložených v banku polském neb na statcích zemských; dána toho úřední vědomost krakovské zprávě duchovní. Z této pří- činy některé chrámy krakovské a kněžské sbory mající statky v království polském orítily se v smutnémí po- ložení.“ (Prze gl.) h5vo iaos Z Petrohradu. (Zprávy finanční. Vojs ko z Kavkaz a.) Komise sestavena ze samých znalcův má vyskoumati příčiny, které spůsobily sklesnutí ruské va- luty; zároveň má učiniti návrhy, jak by bylo lze vyvá- nouti z nynějších finančních rozpakův. Pouze ta okolnost že ve Švýcarech av Londýně padělá se mnoho ruských peněz papírových, že z těchto falešných peněz jest strach v zemi, nemůže býti považována za jedinou příčinu nízké ceny peněz, rovněž jako jí neni zadluženost Ruska, když většina státův evropských poměrně není zadlužena méně, nežli Rusko. Z Kavkasu, kde posud jest znamenitá mocvojenská, které tam již není potřebí, má odejít ve- liká její část na Prat. Z Paříže, 29. května. (Adresa pařížských studentů italským a německým), která v latinské čtvrti (Qnartier latin) sepsána a četnými podpisy opa- třena, zní: Bratří! V obou zemích voláte k válce Mladá Italie a mladě Německo zbrojí proti sobě. S hlubokým zármutkem pozoruje mládež francouzská hnutí toto. Naše pokolení je povolánok dílu, které je nadějí lidstva a vyžaduje soustředění našich sil. Toto dílo vy neuznáváte. Italští a němečtí bratří, kteří s hro- zivou tváří tasíte meč proti sobě, řekněte přec, které jsou city a náhledy, jež vás dělí? Stejná nenávist hoří v srdcích nás všech, nenávisť proti potlačovatelům. Co milujeme nade všechno? Svobodu a spravedlnost! Jsmeť sjednoceni a nesmysl jest to, když proti sobě brojíme! Bratři! jste oběť staré politiky, která po tisíciletí národy k vzájemnému vraždění štve pod nejapnou záminkou národnostních zájmů. Národnosti, vlasti, rozdíly kmenů, rovnováha to vše jsou veliká smysluprázná slova, která sloužila vždy jen za škrabošku ctižádosti a pýše potlačitelů. Války podobné vedou se co svět světem! čeho docílily? Proudy krve tekly a co získali při tom národové? Bratří! Přišel čas k zavržení všech těch nesmyslných myšlének a vražedných předsudků. Rozlučme se se starým tím rozpadávajícím světem. Dosti dlouho bojovali jsme pro slávu prázných titulů! Pryč s nimi! Povězme jednou, že jsme lidé? Jakmile uznáme za vůdce rozum, uznáme jen jedinou vlast lidstvo! Kdo je dosti svoboden a chce s námí kráčeti na dráze reyoluce, ten je naším krajanem a rušitelé spravedlnosti, kteří na lidstvo chtějí uvaliti věčné otroctví, nevědomost a bídu jsou jediní nepřátelé naši. Bratří z Italie a Německa proti těmto nepřátelům musíme bojovat nesmiřitelně bez ustání, k tomu boji vyzýváme vás všechny. Ten je naše úloha, úkol XIX věku. Spojenými silami ke předu, neboť tento boj bude od počátku světa jediný, který si dobude zásluh o člověčenstvo a bude zároveň poslední vál- kou. Pak bude potlačování zničeno, předsudky zmízí a spole- čenská spravedlnost bude uskutečněna. Kterak lze zde ještě pochopit, že národové pomýšlí na to, aby se vzájemně ničili Patrné zájmy jejich nespočívají v těchto ohyzdných bojích, ný- brž v míru, svornosti a bratrství. V Paříži 15. května. (Násle- dují podpiny). ablo ve

nlodo Denní zprávy. Ilustrace k zaopatřování potřeb vojenských Mohli bychom otevříti bohatou rubriku pro stížnosti menších průmyslníků našich strany jich osudu při nabízení se ku do- dávání potřeb těch kterých potřeb komisních, nemine dne aby nedošly zprávy, kterak ten a onen řemeslník, pobádín vyhlá- škami v úřadních novinách nabízel svou poctivou práci vys. eráru, avšak záhy se přesvědčil, že tu již vše zakázáno a za- dáno lidem — čipernějším. Marné bylo namáhání jednot obuv- nických, krejčovských i jednotlivců. Buď nebylo právě „sukna“ buď nebylo vůbec „na ten čas“ anebo „doposud“ pro né práce. — Za takovýchto okolností je ovšem skorem lhostejno přinese-li úřadní oznamovatel příslušnou vyhlášku čili nic a v uvážení toho bezpochyby se také upustilo od vyhlášek na dodávání dříví a jiného materialu potřebného ku opevňování pev ností Josefova a Hradce Králové. Alespoň sdělují se nám se strany hodnověrné příklady, kterak obchodníci se dřívím, kteří byli hotovi dodati vojenské správě dříví v cenách nejlevnějších ro- vněž odbyti jsou ujištěním, že vše bylo již dříve zadáno iným, většinou to lidem, kteří potřeby ty teprv z druhé dodávají ru- ky. Za nedostatku úřadních dát musíme věřiti, že při takovéto manipulaci stát ani v nejmenším netrpí a že to je pouhá vla- stenecká horlivost, z které někteří lifranti všemožně se zasa- zují, aby jim svěřeno bylo dodávání potřeb vojenských, nelitu- jíce naproti svým konkurentům obětí nižádných. V jednéz českých pevností n. p. vypravuje prý si lid se vší opravdivostí. že jistý pán nabízel za podobné přiležitosti židovským konku- rentů svým 20000 zl. odměny, ponechají-li mu přednost! Snad nám za nedlouho úřadní list sdělí jmeno onoho patrioty v řadě „vlasteneckých osvědčení.“ — Kterak odvežena koruna česká z Prahy. Dr. Brauner zaslal do „Bohemie“ toto vyjádření: „Císařským roz- hodnutím z dne 11. května t. r. schváleno, aby korunní kle- noty české za příčinou hrozícího nebezpečenství války odvezly se do Vídně, by tam v c. k. komoře pokladní byly uloženy, však nikoliv na odiv vastaveny (tedy co depositum), následkem toho J. Ex. státní ministr vyzval výbor zemský království če- ského aby dorozuměv se s c. k. místodržitelstvím českým po- staral se o převežení korunních těch klenotů do Vídně a sice splsobem méně zřejmým. Posinnost tu uložil na mne výbor zemský presidialním dekretem z dne 20. května čís. 55 kdežto c. k. místodržitelstvo ustanovilo k tomu účelu co komisařee. k. místodržitelského radu p. Hlávku. — Dne 22. května jsou za přítomnosti J. Ex. nejvyššího maršálka zemského, ředitele českého místodržitelství, jakož i všech jímž svěřeny klíče ku korunnímu arckivu české korunní klenoty ohledány, určitě po: znamenány a nám vydány, když byl J. Ex. nejvyšší zemský maršálek jmenem zastupitelstva českého se ohradil, že „toto zatímní opatření, spůsobené toliko nynějšími okolnostmi nikte- rak není na újmu právům království českého na tyto korunní klenoty“, kteréžto ohražení c. k. ředitel místodržitelství jme nem vlády přijal. Opatřivše po té vydané nám klenoty presi dialní pečetí výboru zemského, jakož i c. k. místodržitelství vezli jsme je téhož ještě dne po železnici do Vídně, kdež nás v noci z dne 23. května již očekávala zvláště k tomu konci vyslaná dvorní komise aby klenoty přímo na stvrzení dvojná- sob vyhotoveného sepsání převzala a v c. k. klenotní komoře uložila. — Když jsem dne 24. května, js« spolu členem depu- tace pražského obecního zastupitelstva měl slyšení u J. V. pro- nesl jsem se, že právě vykonal jsem co vyslanec českého vý- boru zemského úkol svůj odevzdav české korunní klenoty zatímnímu uložení do c. k. klenetní komory, načež J. Vel. ráčil odpovědíti, že toto opatrné opatření bohda nebude na dlouho trvati. I viděl jsem se pohnuta ubezpečiti J. Vel. že Čechy toužebně očekávají chvíle až bude se moci užiti českých korunních klenotů k posvátnému obřadu historickému. — Tot pravý sběh věrí, jejž tajiti více nemám příčiny.“ Jsme po- vděčni p. dru Braunerovi, že v důležité váležitosti té podal zprávy, které alespoň poněkud upokojí mysl obecnou. Pravíme poněkud: neboť valní vetšina lidu českého zajisté se bude ptát bylo-li odvežení drahých těch klenotů již tak velice pil- ným a nalehavým, že výbor zemský na pouhé ohražení k ně- mu přivolil? Jak tomu dávno, co p. Lažanský ještě odbýval deputaci „Sokola“, (řka že posud trvá díplomatické vyjedná- vání atd. Na cvičení se ve zbraní třeba přece o něco více ča- su nežli na odvežení koruny. — Pruské vojsko na hranicích českých. V noe s neděle na ponděli hleděly pruské pohraniční stráže blíž Ná- choda vypátrati postavení vojska rakouského. K tomu konei osvětlovaly krajinu vypalováním raket. V okolí Libuvi soustře- ečno již 2300 m. v Landshutě 500 m. vojska pruského. Tak alespoň telegrafuje se listům vídeňským z dne 29. května. Z pruského Slezska se píše „Ol. Nov.“: Válečny ruch spůsobil zde mnoho nářku a bídy. Zbrojení trvá již osm neděl, lid jest na nejvýš rozhořčený, nevěda k čemu se vše to děje. Všechny větší dílny odpočívají, neb veškeré mužstvo. ženatí a neženati jsou do vojště povoláni. Dejž Bůb, aby byl pokoj, všichni si přejeme pokoje a jsme rozhořčení proti zbro- jení. Nevíme co činiti, vypukneli skutečně válka, kamse on utečeme? Pohřeb I. L. Kobra konal se dne 29. května v Ho- stinném spůsobem důstojným zesnulého. Velké množství lidu domácího i přespolního kráčelo za rakví, an zpěvácký spolel z Dvora Králové pěl smuteční sbory. Shromáždění starostův okresních zastupitel stev kraje budějovického. Jak jsme již byli oznámili pozval okresní výbor budějovický veškeré starosty okresních zastupitelstev kraje budějovického na den 29. května do Bu- dějovic ku společné poradě o to, jakými prostředky by okresn zastupitelstva mohla a měla v nynější době povážlivé přispěti zahrožené vlasti. Poradě té předsedal starosta okresního za- stupitelstva budějovického p. Ed. Claudi, co vládní komisak přítomen byl c. k. krajský p. Hynek Grüner. Zahájiv několika vřelými slovy schůzi, učinil předseda návrh by přítomní staro- stové u okresních zastupitelstev jež zde zastupují přičinili se o to, by se přirážkou 1 pct. k přímým daním pro příští rok zaopatřil fond pro zaopatřování raněných a úlevu břemen vál- kou spůsobených. Jakkoliv návrh došel hojného souhlasu, při- jat posléze návrh dra. Říhy aby se podala adresa addanosti J V., v které se zároveň jmenem okresních zastopitelstev kraje budějovického projevuje odhodlanost ku všelikým obětěm ve prospěch zahrožené vlasti. —Výlet „Sokola“ pražského podniknutý minulého čtvrtku na lesnaté výšiny Berounky a Vltavy vydařil se, roz- košně. Z rána před pátou hodinou vyšli Sokolové z tělocvičny zastavivše před domem svého stsrosty p. Fišra na Smíchově vyjeli po 6. hod. se starostou v čele po západní dráze do Do břichovic. Jarý zpěv zazníval z vagonů až do Dobřichovie, kdež po odjezdu vlaku na trati provedli Sokolové za velení dr. Tyrše krátké cvičení pořadové. Přes Řevnice nastoupili od- tud pochod vzhůru cestami lesními na Řidkou, kamž o čtvrt na desátou dorazili. Hodina odpočinku dostačila statným tur- néřům k dalšímu pochodu, za průvodu lišnických hudebníků. kteří až sem byli vyšli v ústrety. Hudba, zpšv a pochody provedené na rohy sborem trubačů sokolských krátily cestu na sv. Kylian, kdež se o polednách r zvinul život nejpestřejší, zvláště tsmní hostinec a mlýn červenaly se košilemi sokolský- mi. Po 2. hodině nastoupena kamenitá a obtížná cesta poděl břehu Vltavy ku Zbraslavi, kamž dorazili Sokolové o půli páté odpoledne. Měli svrchovaný čas, neboť sotva byli pod stře- chou strhl ve lijavec nejprudší. Na štéstí netrval dlouho, o 7. hod. mohli se Sokolové doprovázeni hudbou a velkým množ- stvím lidu ze Zbraslavi vydati ku Radotínu, kdež je čekal zna- čný počet Sokolů a bostů z Prahy. Vsedlo se do vagonů a při rázných hlaholech písně „Husitské“ ujíždělo se vesele do Prahy. — Osvědčení obce budějovické. K návrhu purk- mistra budějovického a na osvědčení loyalního smýšlení města Českých Budějovic zvolil výbor obecní pět údů, aby tito sesí- livše se občany sbírali prostředky k podpoře státu a vlasti. jimž nepřátelé válkou hrozí. K tomuto účelu byli zvoleni pp.: dr. Vend Grünwald, Vácsl. Rosenauer, děkan Jan Šavel, dr. Vend Říha a Hynek Zátka. Reditelstvo spolku pro podporování chudých žáků středních škol (gymnasií a reslek) v Praze odbývá dne 2. června o 5. hod. odp. schůzi v místnostech německé realky Pp. členové ředitelstva zvou se k účastenství co možná nej- četnějšímu. Promemoria. Za příkladem pp. starostův okresu olomůckého podají také veškeré obce plumlovského a koni- ckého pamětné listy vládě, aby zvěděla, jak to s advokáty některými úřadníky stojí. — Osobní. Známý malíř brněnský p. Zelený mešká na svých uměleckých cestách právě v Praze. tsovilronl Ieat Z venkova. = Zastupitelstvo obce Vohnišťan (okr. novobydž.) v sedění z dne 27. května t. r. jmenovalo p. Jos. Biningra, c. k. okresního přednostu okresu Nového Bydžova za jeho zá- sluhy jichž si po čas svého úřadování zde výdobyl zvlášť pak za jeho dobročinnost, kterou osvědčil tím, že pro chudé ven- kovských obcí celého okresu nadaci na 400 zl. ze svého vlast- ního jmění založil — čestným občanem obec Vohnišťan a pro- voláno jemu od celého zestupitelstva třikráte hlučné „sláva. Záložna plzeňská. Dle posledního výkazu záložny plzeňské dospěl příjem na 100.590 zl. 86 kr.

= V Plzni ubytováno na útrsty obce 213 m. vojska hostinci „u města Hamburku“, poněvadž již všechny kasárny jsou přeplněny. Sbor obecních starších udíleje v sedění svém dne 28. t. m. odbývaném městské radě plnomoc v záležitostech ubytování vojska uzavřel sice by se prozatím propůjčili vojsku místnosti dívčí školy v budové gymnasialní. Avšak městská rada rozhodla se by obec raději nesla útraty za ubytování voj- ska v hostinci než aby dívčí školy byly zavříny. ořrta Literatura a umění, n „ Divadlo. Prodaná nevěsta, komická zpěvohra v 2 jednáních od Bedř. Smetany, poprvé dne 30. května. Opět obohacen domácí náš repertoir zpěvoherní novinkou, z které se můžeme všichni upřímně a vřele potěšiti. Dle tolikerých ji osvědčení, kterýmiž se nám dosud Smetanův talent v nejkrás- nějším světle objevil, zvláště pak dle skvělého výsledku utěše- ného tohoto nového plodu směle říci můžeme, že Smetana před jinými k tomu povolán jest, zaujímati v našem umění vlaste- neckém místo vynikající, ano státi se zakladatelem ryze náred- ního směru v domácí naší opeře. Bez obavy, žeby nám někdo odmlouvati mohl, tvrditi neváháme, že dosud žádný z našich skladatelův tak šťastně z bohatého zdroje národního nášeho ži- vota pro umění dramatické nečerpal jako se to Smetanoviv „Prodané nevěstě“ podařilo. Pokládáme to za šťastnou myšlen- ku, že látka zvolena právě z života venkovského, kruhu to,v kterém se národní naše zvláštnosti ještě zachovaly ve své ry- zosti a v němž ještě nesetřela moderní blaseovanost všechnu bezpostřednost a posvátnost citu. Převděčné to zajisté pole pro ducha, nadchnutého citem vlasteneckým a nadaného bož- ským darem, vniknouti v veškerá tsjemství umění. Na celém díle lze znamenati, že to šlo skladateli z plné duše a proto bude míti zvláště co se první části dotýče, vždy oné bezpo- střední jímavosti, jakouž působí každé umělecké dílo, jež nosí na sobě znak národní. Zpěvnost, půvabný rozmar, čilý rhytmi- cký život a něžná prostota výrazu v „Prodané nevěstě“ veskrz vládnoucí dodávají jí úplně ráz hudby národní a kdož toužili po opeře slovanské, mohou nyní s potěšením zvolati, ejhle, máme již operu slovanskou1Vyslovené dramatické nadání skla- datelovo v chudé jinak látce nalezlo mnohé příležitosti, výborně se osvědčiti, zvláště jest snaha k podrobnému a živému karak- terisování a jednotnému provedení myšlenky všude patrna. Me- lodická část obsahuje mnoho půvabného, v tomto ohledu vyni- kají zpěvy „Mařenky,“ zvláště komický dojem působí zpěvy tlampače „Kecala,“ výborná to vůbec figura, pravý to konterfei nevyhnutelného při všech svatbách venkovských sprostředkova- tele; drasticky téměr účinkuje koktavý „Vašek,“ prototyp pra- vého hňupa. Co se týče harmonické části a provedení thema- tického naleznou i přísnější znalcové mnoho zajímavého; v tom ohledu zasluhuje již duchaplná a velmi účinná ouvertura, zvlá- ště pak terzetto v 1. jednání mezi tlampačem a rodičemi Ma- řenky (F-dur) plného uznání. Dialog jest velmi živý a ensembly účinně pracovány. Z posledních jmenujeme krásné sextetto 2. jednání. Sbory pak zvláště dýchají ryzí národní život a pů- sobí neodolatelně na každé české srdce, může se to jmenovati pravou udalosti, že se hned první sbor, který dojista znárodní po bouřlivém, neustanoucím potlesku opakovati musel. Instru- mentální část má tolik půvabného, že by nebylo lze, zde vše vypočísti, což bedlivého posluchače poutati musí. Rovnáme-li první jednání k druhému, nalezáme, že první má znak větší jarosti a původnosti. Episodon v 2. jednání, v němž si kome- diantská banda trochu přes míru vykračuje, táhne se děj více v obor frašky, což s základním, ušlechtilým tonem celé zpěvo- hry poněkud stojí v odporu. Šceny ty baví arciť nemálos esthetického stanoviska však s nimí nesouhlasíme. Librette pera p. K. Sabiny založeno jest na zcela jednoduchém dějía v celku šťastně provedené. Byli bychom sobě jen větší ještě rozmanitosti a hojnější příležitosti přáli, shle datí se s národ- ními našimi mravy, tanci atd. Nastávající ještě představení po- dají nám dosti látky, vybírati a upozorňovati na jednotlivé krásy zdařilého tohoto díla. Z provedení celého bylo viděti, že doba, která se věnovala na studium, nestala nijak v poměru k požadavkům, jakéž staví umělecké takové dílo ku všem silám. Zakořeněný to již u nás system, dle něhož se vše bez rozmy- slu a bez všelikého svědomí uměleckého na jeviště žene. Vy- jímáme-li p. Poláka, který na svou úlohu věnoval pramalé pil- nosti, tak že ani ova ani zpěvu nebyl dosti mocen, musíme se jinak o všech zpěvácích až na malé výminky velmi chvalně vysloviti. Zvláštní uznání pak sluší sl. z Eüreubergu, která úlohu „Mařenky“ zpívala roztomilou něžností a ušlechtilým roz- marem Byla také hojně za výtečný svůj výkon vyznamenána. I v proze vynikala velmi chvalitebně nad ostatní. Plné chvály zasluhuje taktéž p. Hyuek za bedlivé a karakteristické prove- dení „Tlampače,“ úlohy to velmi vděčné. Nešťastná manýra jeho zpěvu arci mnohdy bývá dobrému dojmu na újmu. Pan Kysela co „Vašek“ byl výborný, žádáme jej ale ve jmenu všech, kteří jsou opatřeni zdravým sluchem, aby svým hlasem tak příliš neplýtval, také bychom mysleli, aby na jednání druhé vyňaložil ještě důkladnějšího studium. Paní Procházkovát ro matka „Mařenky“ provedla malou svou úlohu s oným uměle- ckým svědomím, jakéž ctěnou tuto umělkyni vůbec vždycky šlechtí. Též p. Paleček své úloze věnoval chvalitebnou pěči. Úloby „Míchy“ a „Háty,“ jež zpívali p. Šebesta a sl. Pisařo- vicova, byly v dobrých rukou. Sbory zpívaly s chutí a ž plné duše. Návštěva, nepřihlížíme-li k lóžím, byla jinak dosti valná, ač jsme očekávali se strany našeho uvědomělejšího a zámož- nějšího měšťanstva naproti novému vlasteneckému plodu většího účastenství. Jest to žalostné, že v oné třídě, vi kteréž by se- mělo ukazovati jádro našeho života, se jeví k divadlu, nejdů- ležitějšímu to přec ústavu národnímu a k umění vůbec tak nechvalitebná netečnost. Na komž pak spočívati mají naše na- děje, že se povzneson a zvelebí naše poměry ? Což nemáme „Besedu měšťanskou,“ či příčí se to účeli jejímu, aby lásku k umění, kteréž i v dobách nejtrudnějších sladkou útěchu po- dává, v třídě měšťanské podněcovala a záhubný indifferentis- mus vyhostila Poslední dny přinesly nám veseloherní novinku z drama- tjeké literatury ruské, kteráž literatura je na originály pro nás Čechy zajímavé a snadno (co do porozumění) přístupné dosti bohata. Jakož ruský život novelisty líčený v obecenstvu na- šem nalezl již dávno harmonickou oblibu, nalezl by ji týž také v dolíčení dramatickém. Zajisté že by se to bylo již pravdou dokázalo, kdyby české divadlo těšilo so systematickému vedení s tendencí slovanskou, alias zasečeskou. Jediná myšlenka budoucnosti našeho divadla byla by již musila na tu ce- stu uvesti. Předvedená hra, „Venkovanka“ od Turgeněva, o- všem v ledačem připomíná ještě spíše duchaplného novelistu než svižného dramaturga; avšak i dramaturgů pravých maji Rusové dostatek. „Venkovanka“ je choť venkovského úřadníka, vychovaná vzorněv rodině hraběcí, na venkově ale následkem toho se nudící. Používá marnivosti obstarožného hraběte, aby. do Prahy se dostala i s mužem svým. Přivede marnivce až v podezřelou tu situaci, že ho manžel najde klečícího u její nohou. Tím je hrabě zavázán, aby danému slovu také dostál. Z toho vidno již, že hlavní síla hry může spočívati ve vypra- covaném dialogu, v němž také skutečně spočívá. V celku jest v kuse jen jediná situace s lehkými variacemi svými. Překla (A. Štrauchův) jest plynný; lokalisování hry té nepochází od překladatele a jest také nešťastné. Lokalisator napsal „Praha“ a v myšlenkách nechal Rus vo ostré barvitosti její. Slečna Malá obdržela titulní úlohu snad jen proto, že v kuse tom se. také hraje na klavír a zpívá. Toť ovšem tuze vážná příčina, které slečna vyhověla; v ostatním nebyla slečna ve svědčícím jí oboru. Pan Šamberk charakterisoval dobře, ač úlohu příliš protahoval Pan Kolár i p. Seifert vyplňovali dramatičtější mo- meuty mezi dialogem živě.

vmolo nván n3J. N. rvžve

z ot osovano Národní hospodák.obas ze nádo sonáv Telegrafické kursy, au vda son at - z Vídně, 1. června. Kursy na před- polední burse: Metaliky 57.25, národní půjčka 61.60, akcie banku 663., akcie úvěr. 126.10, losy z r. 1860 71.0, stříbro 126 — Londýn 124.—, dukaty 5.97. Kursy na večerní burse: akcie ústavu úvěrního 126.30, akcieoseverní dráhy 1465, losyo z roku 1860 71.40, dlosy z roku 1864 60. 20, akcie státní dr. 153.20, halič. K. Lud. 160.25, 5o a Paříž. renta 64.70. šárvor a čna andobroal

Cizé bursy. Z Berlína, 31. května. Česká zápádní dráha 46, hal. dr. K. Lud. 631, státní dráha 78, rakouská národní půjčka 48, rak. metaliky 421, losy z r. 1854 52, kred.losy 54, losy z r. 1860 56], losy z r. 1864 34, půjčka ve stříbře z r. 1864 53, kreditní akcie 49, rakouské bankovky 79 /% Z Lipska, 13. května. Linské kreditn ,eu Rakouské bankovky 791. — Směnky na Vídeň s kr. lh. 791, na n halv o1ovr S19ni hlou lasv 3 měs. 781.