#1
alto_textblock
#1
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 233. ze dne 25. srpna 1905.
#2
alto_textblock
#2
Různé zprávy
#3
alto_textblock
#3
Loupežník mnichem.
Historky, zasílané nám stálým zpravodajem na-
ším z řeckých krajin, vyznívají někdy trochu podivně
a zdává se mnohdykráte, že zavánějí dávkou fan-
tasie. Nicméně však spočívají na pravdě a vyjímaj
se toliko tak prazvláštně, poněvadž by jinde prostě
byly nemyslitelny.
Tak i historka dnešní.
Již několikráte — píše nám náš zpravodaj —
vzpomenuto bylo na těchto místech zlořádů v řeckých
iklášteřích i možno tvrdit, že nemine týdne, by jejich
obyvatelé nedali podnět k nějakému škandálu. Tento-
kráte se vyznamenali na ostrově Euboei.
Asi před osmi léty, když nebylo v Řecku tolik
loupežníků jako dnes, panoval v okolí Marathonu
loupežník Pappajany. Mimo jiné vraždy, loupeže
zločiny utratil hrozným způsobem u Marathonu
život mladého vesničana a probodl patnáctkrát
jeho otce nožem, který přišel synovi na pomoc. Pat-
náct let jej hledali četníci marně, neboť jeho řemeslo
bylo velmi výnosné a lupič se ukázal vždy štědrým,
uznal li to za dobré.
Dotyčná vražda vyvolala ve veřejnosti tehda
hrozný dojem a ministerstvo vidělo se nuceno vy-
psati na hlavu loupežníkovu značnou odměnu.
Tu nahlédl Pappajany, že není více jist ani před
nejlepšími přáteli a že dříve či později některý
z těchto bude hleděti zbohatnouti na jeho útraty.
Proto zmizel náhle před osmi léty. Po dlouhém čase
upadl v zapomenutí a každý myslil, že buď zemřel
nebo že přeložil pole působnosti do Makedonie, jak
to bývá v modě.
Před několika dny však přišel k podporučíku
Rygovi, komisaři policie v Chalkidě, vesničan Posu-
kos a nabídl mu, že mu vyzradí úkryt Pappajanyho,
pojistí-li mu připovězenou odměnu za hlavu lupičovu.
Důstojník, dorozuměv se s ministerstvem, pojistil mu
před notářem odměnu a sledoval, provázen dvěma
poddůstojníky, vesničana.
K nemalému překvapení zavedl je vesničan do
kláštera, ležícího nedaleko vesnice Partheni a žádal,
aby byl předveden nmnich Agapios. Mniši tvrdili, že
nikdo toho jména není v klášteře. Tím se však nedal
vesničan zmásti a prohledav s důstojníkem místnost,
nalezl mnicha Agapia v jedné z podzemních skrýší,
odkud jej vytáhli na světlo boží, aniž by jim odpo-
roval. Vida, že by se lží nespasil, přiznal se bez vá-
hání, že jest pověstným loupežníkem Pappajanym a
že před osmi lety vstoupil do kláštera — maje pa-
desát tisíc drachem.
Od té doby žil pobožně, takže považován byl
v celém okolí za svatouška, zvláště když věnoval pe-
níze k dobročinným účelům. Z kláštera odebral se
důstojník do sousední budovy, neboť se dověděl, že
se tam zdržuje jiný dareba a zatkl i jej. Tak lapii
párek dravých ptáků, jež spoutané provazem odvésti
dal do Chalkidy.
#4
alto_textblock
#4
= Vzteklý vlk způsobil hrozné neštěstí u ves-
nice Lompety. Když minulou středu pracovali vesni-
čané ve vinohradech v údolí Volu, objevil se náhle
vzteklý vlk, který se vrhl zuřivě na ženu dělníka
Xurgia a trhal a kousal ji tak dlouho, až omdlela
#5
alto_textblock
#5
klesla krví zbrocena na zem. Ku pomoci nemohl při-
spěti nikdo, neboť nebylo po ruce zbraně ani ná-
stroje. Všichni spíše hleděli se spasiti útěkem, zane-
chavše nešťastnou ženu v drápech rozlícené bestie.
Dravec, nasytiv se, nechal na krátko ležeti rozsápa-
nou ženu a pronásledoval utíkající, z nichž. tři ob-
čany dohonil a pokousal. Vlk byl by způsobil ještě
jiné neštěstí, ale první z vesničanů, kteří přiběhli do
obce, ozbrojili se puškami a když se zvíře chtělo
vrhnouti na ně, zastřelili je. Všichni ranění tonou
v největším nebezpečí života a byli odesláni do Pa-
steurova ústavu v Athénách. V celém okolí Pyrgu
panují obavy, že vlk pokousal i některé ovce, kozy
a ovčácké psy, zdržující se v horách s pasáky.
= Tenorista unesl dceru millionáře. Z Říma se
telegrafuje: Románek znamého tenoristy Boncia,
který před několika dny unesl z Valombrosy dcerku
millionáře Berteldia, zdá se býti u konce. Právnímu
zástupci millionářovu Colsechimu se podařilo, přiblí-
žiti se k signoře Berteldiově a přemluviti ji k tomu,
aby se vrátila do otcovského domu. Colsechi včera
telegrafoval millionáři do Florencie, že dcera jeho
Boncia již opustila a že již dnes vrátí se k otci.
= Odhalené spiknutí ve Smyrně. Minulý pátek
bylo slyšeti z jednoho domu v ulici Hadži-Gevu
v arménské čtvrti výstřely z revolveru a současně
vyběhl z něho neznámý člověk, držící v ruce revolver.
Okolo jdoucí občan pohledl do domu a spatřil tam
raněného a krví zbroceného člověka, který, když se
ho ptal, co se stalo, mu odpověděl, že se ranil nahodou
a že chce jíti do lékárny, by si dal ránu obvázati.
Občan však běžel na policii a udal tam, co viděla
slyšel. Velitel policie neotálel a dal obklíčiti dům
strážníky a prohledal jej. Při tom nalezl v něm 150
dynamitových pum a různé třaskavé a výbušné látky,
jakož i podobizny mnoha lidí ze Smyrny a z Caři-
hradu. Následkem toho byl nejen majitel domu, ale
i více než 150 Arménů a pět Řeků ve Smyrněa
osmdesát Arménů v Cařihradě zatčeno. Jest zřejmo,
že se jedná o přípravy k attentátu. Dle mínění ně-
kterých lidí chtěli spiklenci vyhoditi do povětří Otto-
manskou banku, poštu a řeckou nemocnici. Dle ná-
hledu jiných hodlali spiklenci v den nastoupení sul-
tána na trůn zničiti veřejné budovy. Někteří za to mají,
že spiknutí souvisí s attentátem v Yidizu spáchaným
a že odhalení povede na stopu pravých pachatelů.
V celém městě panuje hrůzovláda a Said paša pro-
hledává osobně domy podezřelých Arménů a zatýká
každého, kdo stojí v domnělém spojení s osobami.
jejichž podobizny byly nalezeny. Mezi nimi jest také
bohatý arménský bankéř Poleozogles, který by
#6
alto_textblock
#6
uvězněn.
#7
alto_textblock
#7
Zemřelí v Praze
#8
alto_textblock
#8
Dne 15. srpna 1905: Kaura Václav, žen. archi-
tekt, 54 roky, 668—II. Slánský Ludvík, kapelník něm
divadla v. v., 67 roků, 930—II. Šubovská Marie, vdova
po řediteli škol, 79 roků, 39—IV. Šiklova Anna, dcera
poštov. zřízence, 6 roků, 611—VII. Bartůněk Václav
žen. podsudní, 57 roků, 24—VIII. — U Milosrd-
ných sester: Stará Filoména, manželka dělníka.
39 roků. — Ve všeobecné nemocnici: Jete-
lova Josefa, svob. služka, 19 roků. Seidlová Anna.
manželka zedníka, 64 roky.
Dne 16. srpna 1905: Dewideies Adolf, sou-
kromník, 78 roků, 815—II. Reissová Terezie, manželka
kostelníka, 65 roků, 973—II. Stárková Bernardina,
manželka c. k. setníka, 35 roků, 521—II. Stoner Joseí,
#9
alto_textblock
#9
syn obchodníka, 11/2 hod., 526—III. Heidelberg Ant.,
obuvnický mistr, 49 roků, 242—VII. Hladíková Anna,
majitelka domu, 53 roky, 276—VIII. Procházka Václ.,
dělník, 77 roků, 77—VIII. Skružný Josef, syn děl-
níka, 1 rok, 409—VIII. — U Milosrdných se-
ster: Švarz Emil, býv. dělník, 48 roků. — Ve vše-
obecné nemocnici: Hejtmánková Marie, opa-
trovnice, 56 roků. Houdek Stanislav, krejčí, 27 roků.
Kosař Augustin, krejčí, 48 roků. Strakatý Jan, býv.
správce, 54 roky.
Dne 17. srpna 1905: Chvojková Magdalena;
vdova po horníku, 89 roků, 1147—II. Kec Karel, žen.
soukromník, 561/2 roku, 426—II. Čunat Jan, žen.
soukr. úřadník, 83 roky, 515—III. Souček Augustin,
syn kočího, 4 měs., 93—IV. Fuchs Ludvík, žen. býv.
obchodník, 71 rok, 152—V. Boháček Václav, žen. tov.
slévač, 29 roků, 650—VII. Domkář Josef, syn truhláře,
4 dni, 543—VII. Němečkova Terezie, svob. švadlena,
18 roků, 581—VII. Tesařova Josefa, dcera obchodníka,
6 měs., 235—VII. Vondrákova Anna, dcera strojníka,
15 roků, 145—VII. Zubrová Josefa vdova po kováři,
67 roků, 548—VII. Míšek František, syn zámečníka,
9 roků, 35—VIII. — U Milosrdných sester
Mádlova Anna, svob. almužnice, 87 roků. Mašek Karel,
žen. obuvník, 54 roky. — U Milosrdných bra-
tří: Ouřada Jan, žen. dělník, 39 roků. — Ve vše-
obecné nemocnici: Schulhofova Marie, svob.
prodavačka, 23 roky.
#10
alto_textblock
#10
Kráf. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
#11
alto_textblock
#11
V pátek 25. srpna.
#12
alto_textblock
#12
256. hra v předpl.
(4. čtvrtka.)
#13
alto_textblock
#13
Námluvy Pelopovy.
Melodram o 4 dějstvích. Napsal Jaroslav Vrchlický.
Hudbu složil Zdeněk Fibich. Režisér Florentin Steins-
berg. Dirigent Karel Kovařovic.
Začátek o 7. hod.
Konec před 10. hod.
#14
alto_textblock
#14
LIdové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
#15
alto_textblock
#15
zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
#16
alto_textblock
#16
V pátek 25. srpna.
Začátek o 7. hod.
Původní novinka: MIsní kocouři.
Výpravná fraška o 3 jednáních se zpěvy, evolucem
a tanci. Napsal a ve scénu uvedl Fr. Hlavatý. Hudbu
složil a diriguje E. Starý
#17
alto_textblock
#17
Aréna na Smíchově
#18
alto_textblock
#18
blíže Palackého
mostu.
Začátek o 7. hod.
#19
alto_textblock
#19
V pátek 25. srpna.
#20
alto_textblock
#20
Novinka. Po 23.
Neviděli jste Bobeše?
Vaudeville o 3 jednáních. Dle Anatola Felixe a H.
de Quidneaua »Cache Cache« pročeské divadlo upravil
V. Táborský. Hudbu složil Rudolf Pískáček. Režisér
Josef Kubík.
#21
alto_textblock
#21
na Krát
Pištěkovo lidové divadlo vnehraacok
V pátek 25. srpna.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení při malých cenách.
Ztracená čest.
Obraz ze života o 3 jednáních. Dle B. Riegena zpra-
coval A.v.
#22
alto_textblock
#22
1873
#24
alto_textblock
#24
196 —
#26
alto_textblock
#26
193
#28
alto_textblock
#28
nasadil na uprázdněné místo a tuším, že je bezmála upo-
kojen. Jako vůdce výpravy porazil Trampasa, který se po-
stavil za opposičního vůdce. A výprava jest zajisté spo
kojena, že to takto dopadlo a drží při něm; a on je ode-
vzdá všechny v dobrém stavu, až na toho ztraceného
kuchaře.
Tak pro nynějšek jest jeho účel vyplněn, jak vidíte.
Ale pohleďte trochu ku předu. Nebude vám ani třeba hle-
děti příliš daleko ku předu. Vrátíme se na farmu. Tam
již nebude předákem. Jeho zodpovědnost jest skončena.
Bude opět prostě jedním z nás, přijímaje rozkazy od ho-
spodářského, který prý, jak mi řekli, projevil Trampasovi
v nemálo případech strannictví. Strannictví! Na to se
Trampas zřejmě spoléhá! Spoléhá, že jej to upevní k lep-
šímu a jeho nepřítele to usadí k horšímu. Jinak by se
neodvážil tvářiti se stále tak kysele. Strannictví ! Myslíte,
že by to zastrašilo odpůrce- ?«
Scipio se zahleděl přes malou říčku, tam kde Vir-
giňan pomáhal povaliti na zem sehnaný dobytek. »To je
směšné« — ukázal pánví na Jižana — »snad jste si ne-
myslil, že by to znamenalo něco pro takového muže, jako
je on, když je Trampas pod ochranným křídlem hospodář-
ského? On si zapamatuje mr. Trampasa a jeho odporný
čin, i kdyby ho měl vytrhnouti z pod toho křídla a třeba
by to křídlo utrhl při té operaci. A já bych radil vašim
domácím,« skončil důkladný Scipio, »aby vás nenechávali
tak příliš cestovati samotného, dokud byste více nepo-
znal život.«
Dal mi nade vši pochybnost pocítiti mou nezkuše-
nost, usvědčil mne z mé prostoty; a já jsem po zbýva-
jící dny cesty k němu již se neobracel o pomoc svým
úvahám o zvláštní této otázce: Co udělá Virgiňan Tram-
#29
alto_textblock
#29
— ona nálada, jež vám přináší ducha i mysl přítelovu ště-
drým darem nebo výměnou — ta byla ukryta někde
dole v temném sklepení jeho povahy. Snad snila, snad
úplně odpočívala.
Virgiňan byl jedním z oněch řídkých jedinců, kteří
se dovedou osvěžovati po částech. Když měl něco na
mysli, nevadilo to jeho tělu, aby si odpočalo. Za naší one-
hdejší jízdy po dráze — teď již se to zdálo léta ! —
když náš služební vůz na konci nákladního vlaku se ko-
dreal nekonečně na západ, a výprava byla krajně znepo-
kojena, jen na skoku k buřičství nebo snad k vraždě,
viděl jsem, že spal jako dítě. Lovil okamžiky, jichž ne-
bylo třeba pro bdělou hlídku. Viděl jsem ho také, jak
seděl po celou noc, střeže svou zodpovědnosť, jsa hotov
skočiti na ni a zatnouti do ní zuby. A teď, když je zničil
jejich vlastní útočnou zbraní směšnosti, zdálo se, že jeho
síly hluboce spaly. Onen rázně vedený boj vtipů učinil
všechny tyto muže jeho zajatci a obdivovateli — všechny,
kromě Trampasa. A jeho, zdálo se, jakoby Virgiňan ne-
pozoroval.
Ale Scipio le Moyne mi tu a tam říkával: »Kdybych
byl Trampasem, sebral bych svých pět švestek.« A jednou
dodal: »Sebral bych je jen tak nahodile, víte, jako že
ani sám nepozoruji, že to činím.«
»Ano,« hučel náš přítel Krátký důmyslně, upíraje
zrak na tichého Virgiňana, »on jistě přemýšlí o pomstě.«
»Přemýšlí o tobě, že's mladej zajíc,« řekl Scipio.
»Vít, co udělá. Ještě nepřišel čas.« — Takto oni o tom
smýšleli; a zcela přirozeně, přinutili i mne, nezkušeného
Výchoďana, abych týmž způsobem o tom smýšlel. Že
Trampas také něco takového pociťoval, bylo lehko poznati.
„Virgiňan
#30
alto_textblock
#30
49