Číslo 250.

V Praze, dne 12. září 1900.

Ročník IV.

Redakce, adininistracaa expedice: Frahs, Pštrossova ulice, čís1o 200 - II. Nefrankované dopisy se nepřijímají. rukopisy se nevracejí Sezapečetěné reklamace jsou porta prosty Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodiné ranní V pondělí a po svátku vzdyo dvanácte ho- dině polední. Jednotlivé číslo za 8 h. Telefon radakce č. 1128.

KAIUCKt I

Předplatné pro Prshu s donáškou do domu 2.80 8.40 čtvrtletně . . celoročně . . - K 38.60 Pro tuzemsko poštou: měsíčně . . . .. 3 - 8.— čtvrtletně . .. celoročně K 36.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska čtvrtletně ... K 12.— K 48.— celoročně. Předplatné do Ameriky, Francie, Švýcarska, Ita- ie, Belge s Anglie čtvrtletně . .. K 1.20 celoročně ... K 52.80 Telef administrace i126.

měsíčn. . . ..

Slunce vychází v 5 hodin 32 minuty rá no. Slunce zapadá v 6 hodin 20 minuť več er.

Středa: S v. Kvidon a.

Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u sv. Petra a Pavla na Vyšehradě od 10.-13. t. m.

Poláci v boji za mateřský jazyk.

V Praze. 11. září. Bezděčně staví se před oči podobenství ve chvíli, kdy Prusko-Německo vysílá do Číny své pluky a za nimi vojevůdce Walderseea k vydobytí zadostučinění za zavraždění svého vyslance a za porušení práv mezinárodních, podobenství pravíme mezi násilím Číňanů na Evropanech a násilím pru- ských Hakatistů, páchaným na Polácích Kleté dílo Bismarcka provádí se na nich již s cynickou přísností. Dříve aspoň pruští násilníci trochu se styděli při lupičském díle svém, snažíce se buď po- pírati, anebo, když to již nepomáhalo, vyššími kul- turními zájmy farizejsky ospravedlňovati, avšak tentokráte odhodili poslední fíkový list studu. Mi- nistr vyučování Studt vnikl jako prušácký boxer již i do svatyň a zapověděl v nich dítky vyučo- vati víře otců v jazyku mateřském. On rukou drzou zasáhl do práv církve, zapovídaje kněžím a učite- lům modliti se k Bohu Otci po mateřsku. Brutál- nosti takové nedopustil se ani Bismarck, jenž přece nelekal se násilí žádného. Nařízení jeho vyvolalo v celém Polsku spra- vedlivý úžas. Mateřská řeč a modlitba jsou nejpo- svátnějšími statky člověka. Právě na marianský svátek dne 8. byla svo- lána protestní schůze v Poznani, k níž sešlo se přes 1000 osob v zoologické zahradě. Nálada shro- mážděných byla reztrpčená. Pan Andřejevský pravil: »Žádných více stížností, nýbrž energický protest musíme podati. My máme rovnoprávnost v daních z hrdel a statků, ale nemáme ji v mateřském ja- žyku. Dnes musí každý otec a matka pracovati k tomi, aby jejich děti naučily se polsky čístia psáti. Každý polský dům musí státi se pevností k zachránění polské řeči, polského Otčentáše. Po něm ujal se slova poslanec dr. Mizerski. Líčil dojem výnosu ministra kultu. Každý, kdo přosí, dostane aspoň odpověď. Poláci však na svou petici ze dne 24. května dostali úder do tváře. Ve- liký počet německých listů výnos ministřa zatratil, mezi nimi i »Kreuzzeitung«, avšak nejhorli- věji se Poláků zastávaly katolické listy, nade všecky ale »Germania«. Nyní při- kročilo se již k poněmčení ústavu hluchoněmých. Při takovém nakládání s Poláky musí člověk již skřípati zuby. (Hlasy: To my také děláme!) Na to vystoupila na řečniště slečna Oman- kowská, jež mezi jiným pravila: Studt prý kdysi jako inspektor našel učitele ve škole spícího. Kdyby ale dnes přišel do školy, našel by spící dítky, což je o mnoho horší. Dítkám se vtlouká do hlav: Gelobt sei J. Chr. a ony říkají: Galopp J. Chr. Církev, kterou Studt chce povaliti, je nevy- dobytnou pevností, na níž si již mnohý ministr vy- lámal zuby. Musíme se vůbec diviti, že v době, kdy panovníci před vrahy se chvějí, najdou se ještě ministři, kteří vydávají výnosy, jež jsou po- litickými zločiny.My nechceme dále žebrati, pak by nás drželi za heloty, kteří bijící ruku líbají. (Hřmotný souhlas.) Na to byla přijata resoluce: 1. Výnos ministra je proti zákonům Božím a při- rozeným. 1. Výnos ten je v odporu ke slovům krále Bedřicha III, který nás Poláky vzal ve svou ochranu a nám slavnostně úplnou svobodu o užívání mateřské řeči zabezpečil. 3. Výnos páše bezpráví na našich dětech, jejichž duchovní vývoj poškozuje. 4. Výnos ten ujímá našim dětem mož- nost náboženské výchovy, protože vyučování nábo- ženství v řeči cizí není s to dítkám vštípiti nábo- ženské zásady, jež pak vhání do náručí anarchi- stům, 5. Výnos ten jest urážkou katolické církve. Z příčin těchto pozvedáme proti výnosu ministra před celým světem protest. Právník Woliňski poukázal na veliké roz- hořčení lidu. Kdo má z výnosu toho prospěch? Sociální demokracie. Ministr, jenž rozsévá tako- véto dračí zuby, slouží státu špatně. Polská matka je skálou, v níž se naši nepřátelé rozrazí. Poslanci naši musejí se této věci chápati bez rukaviček. Bankovní úředník, bývalý učitel Kužai pravil: Ministru běží hlavně o seslabení katolické

církve. Polák je Polákem a katolíkem, dokud modlí se ve své mateřské řeči. Žádný germanisovaný Polák není dobrým katolíkem. Poď pláštěm ger- manisace má býti vpašován do lidu protestantismus. Do našich dětí vtlouká se němčina bitím. Děti ze strachu by se modlily třeba čínsky, avšak v je- jich srdcích zahnizďuje se trpkost a dítě nezapo- mene nikdy, kterak krutě se s ním nakládalo. My proto již více prositi nebudeme. Ano, když táhlo se do boje, tu se Polákům hrálo: Ještě Polska ne- zhynula — tehdy s námi mluvili v mateřšťině. Teď ale bere se na naše děti ve škole kyj. Ted již víme, co máme v těch slibech držeti. Možná, že nám zase jednou budou hráti na pochod polské písně — —- Na to dr. Mizerski opětně se pozvedl a pravil: Až dosud mnozí polští rodičové učili se němčině důkladně z ohledů praktických a proto i nechávali doma děti mluviti německy. Po výnosu ministr Studta věci se změnily. Rodičové budou toho přísně dbáti, aby děti doma německy nemluvily. Na konec byla zaslána sv. Otci holdovací adresa: Poláci a Polky na den marianský shro- máždění protestují proti nařízení ministra a obra- cejí se v nezlomné důvěře ke skále Petrově s prosbou, aby nás, kteří jsme po celá století svou krev z církev prolévali, chrániti ráčila. Též na arcibiskupa Stablewského zaslána byla adresa s prosbou, aby své ovečky proti násilnictví ministra chránil. — Kromě toho má býti založen nový spolek svépomoci rodičů.

Zprávy politické. V Praze, 11. září. K sítuaci. Mezitím, co levičácké listy nepře- stávají útočiti na předsedu ministerstva dra. šlechtice Körbra, že ve vládním prohlášení, kterým doprovo- diti dal nejvyšší, říšskou radu rozpouštějící patent, nevystoupil příkře proti českým poslancům, nýbrž odsoudil v něm obstrukei vůbec, a mezi tím, co naň doléhají, aby při nadcházejících volbách využil své moci na prospěch Němcův a na škodu Čechův, za- bývají se také již i možným výsledkem příštích voleb. Předpovídají pak, jdouce arciť za nejtajnějším přáním, že zvláště s malými nadějemi půjdou do volebního boje křesťanští sociálové. Těší se zvláště, že kře- sťanští sociálové ztratí mandát za skupinu venkov- ských obcí znojemských a mandát za 5. kurii ve Víd. Novém Městě. Možná prý konečně, že kře- sťanští sociálové přijdou také ještě o mandát v 9. okresu vídeňském a o některý z pěti mandátů za všeobecnou V. kurii volební ve Vídni. Za Znojemsko byl od r. 1897 poslancem křestanský sociál Neun- teufel, za V. kurii ve Víd. Nov. Městě Wedral a za 9. vídeňský okres Weisskirchner. Těžký boj předpovídají levičácké listy také k a- tolické lidové straně. Ohroženy jsou podle nich zvláště mandáty poslanců Hagenhofra, Kalten- eggra a Foerga ve Štýrsku a mimo to mandát za město Iušpruk, jež zastupoval doposud dr. Kapferer. Také slovinský kněz P. Einspieler nebude prý v Korutanech již více zvolen. Podivno při tom, že levičácké, zvláště pak ně- mecko-pokrokové listy nemluví při tom o ztrátách, jež hrozí jim. A budou podle všeho těžké, neboť němečtí lidovci a radikálové vynaloží všechno, aby vytlačili německé pokrokáře na celé čáře. Pokud se týče ně- mecké katolické lidové strany, nemyslíme, že by při nových volbách jí hrozily příliš veliké ztráty, protože má výbornou organisaci a hojně vynikajících poli- tických pracovníků. Velební přípravy byly na mnohých místech také již zahájeny a pokročily nejdále v Haliči, kdež utvo- řilo se již devět volebních výborů, a to: západo- haličský konservativní v Krakově; východohaličský konservativní ve Lvově; demokratický; výbor sku- piny Stojalowského; výbor polské lidové strany; výbor agrární; sociálně-demokratický; konečně výbor strany staroruské a výbor mladoruský Nejčinnější ze všech výborů jest výbor sociálně demokratický, kterýž vypovídá naprostý boj nejenom straně konservativní, nýbrž i straně demokratické a konečně také osobě P. Stojalowského.

Rozpuštěná poslanecká sněmovaa vyvo- lává, jak přirozeno, přehojně upomínek, jež i tuto dlužno za příčinou přehledu v ní se přihodivších udá- lostí zaznamenati. Již proto, že patřila k nejneplod- nějším, ale zároveň také k nejbouřlivějším poslane- ckým sněmovnám, kteréž byly zvoleny od počátku ústavy. Vysvítá to již z toho, že během tří let došlo na pět zasedání říšské rady a že během té doby sna- žilo se neméně než šest ministerstev o uschopnění dělnosti parlamentu. Pomíjejíce věcí již před několika dny uvedených uvádíme, co nesleduje: Ministerstvo hr. Badeniho, jež nastoupilo 30. září 1895 neuskutečnilo nový vo- lební zákou pro říšskou radu, rozpustivši sněmovnu 22. ledna 1897 a provedlo nové volby. Nově zvo- lená poslanecká sněmovna, která čítala na místě do- savaoních 353 poslanců 425 poslanců, sestoupila se dne 27. března 1897. Ale hned po otevření říšské rady vyvolalo upravení jazykové otázky krisi mini- sterskou. Kabinet hr. Badeniho byl však císařským vlastnoručním listem ze dne 4. dubna zachován, načež hned 6. a 24. dubna uveřejněna byla ve vídeňském úředním listě jazyková nařízení pro Če- chy a Moravu. Vedla, jak známo, k prudkému, dosud však neukončenému boji. První volba předsednictva poslanecké sněmovny dála se dne 6. dubna 1897 a zvoleni byli tenkráte vesměs jen kandidáti pravice: dr. Kathrein, ryt. Abrahamovič a dr. Kramář. Levice byla tenkráte poprvé vyloučena z předsednictva sněmovny. Dne 30. dubna 1897 zvolila poslanecká sně- movna adresní výbor, jehož elaborát však nestal se již předmětem její porad. Sněmovna konala jenom 20 schůzí, ale nevyřídila až na obchodní smlouvu s Bulharskem ani jediné vládní předlohy. Zabránila tomu svou t. zv. suchou obstrubcí levice. Ale dne 28. května proměnila levice tuto obstrukci v obstrukci hlučnou a počínala si tak, že hr. Badeni poslal radu říšskou, kteráž nevyřídila ani rozpočet, domů. Dne 23. září 1897 zahájeno bylo 13. zasedání. Do předsednictva sněmovny zvoleni byli poznovu dr. Kathrein, ryt. Abrahamovič a dr. Kramář a dne 25. září byly vykonány volby do delegací. Dne 1. října předložil ryt. Biliňsk i roz- počet, který však také tenkráte zůstal nevyřízen. Byla podána celá řada návrhů na obžalobu kabinetu hr. Badeniho. Německá menšina pokračovala ve for- mální obstrukci a připustila jen vyřízení předlob, podaných na úlevu nouze. Dne 22. října složil dr. Kathrein hodnost předsedy pro neshodu s oběma místopředsedy, kteří podle žalob levičáckých dopou- štěli se prý porušování jednacího sněmovního řádu. Vláda usilovala o urychlení porad, týkajících se vy- rovnání s Uhrami, ale menšina opponovala. Vládě podařilo se teprve ve dvoudenní schůzi (4. a 5. listo- padu) ukončiti první čtení vyrovnání. Při volbě pre- sidenta zvolila pravice dne 12. listopadu přes odpor a protest menšiny za předsedu ryt. A brahmo- viče a dne 18. listopadu dra. Kramáře za I. místopředsedu, dne 22. listopadu pak za II. místo- předsedu dra. ryt. Fuchse. Obstrukce levice stá- vala se následkem toho vždy bouřlivější. Dne 24. li- stopadu provedli socialisté a němečtí radikálové svůj první útok na tribunu presidentovu. Strhla se při tom až i bitka, takže schůze musila býti ukončena. Dne 25. listopadu přijat byl za veliké bouře návrh hr. Falkenhayna, týkající se prozatímního zostření jednacího řádu, vyloučení poslanců a zasta- vení diet. Dne 26. listopadu bylo předsednictvo za- hnáno od socialistů se svých křesel. Hr. Badeni po- volal do sněmovny policii, aby z ní vyvlekla sociali- stické a německo-radikální poslance. Bouřlivé de- monstrace menšiny ve sněmovně provázeny byly bouřlivými schůzemi dělníkův a studujících před sně- movnou. Také dne 27. listopadu trvaly dále, schůze musila býti po krátkém trvání ukončena. Den na to, dne 28. listopadu nařízeno bylo císařským vlastno- ručním listem odročení sněmovny. Kabinet hr. Ba- deniho byl propuštěn a sestavením nového kabinetu byl pověřen bar. Gautsch. Dne 29. li- stopadu bylo prohlášeno třinácté zasedání za uzavřené. Kabinet Gautschův, jenž oklestil jazyková naří- zení hr. Badeniho, propuštěn byl dne 5. března