ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 7e21a230-71f2-11dc-8d79-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 28
#1 alto_textblock #1
Románová přiloha
#2 alto_textblock #2
„Národních Listů“ k číslu 327. ze dne 26. listopadu 1904.
#3 alto_textblock #3
jitra.
#4 alto_textblock #4
Různé zprávy. = Dva medvědi a dvě Ivice uprchli. Z Paříže se oznamuje: Na trati mezi Cette a Carcassonem zpo- zoroval zřízenec, jenž měl dozor nad nákladním vlakem, že se zlomila přední osa vagonu, v němž se nalezaly dvě klece se dvěma medvědy a dvěma lvi- cemi, z nichž však šelmy zmizely. Náležely zvěřinci. jehož celý materiál tímto vlakem dopravován do Carcassonu. Záhy na to došla telegrafická zpráva, že tyto čtyři šelmy se potloukají nedaleko trati okolí stanice Capendu. Bylyť se vyprostily z klecí. jež se při pádu rozbily. V sousedních obcích uči- něna rozsáhlá opatření bezpečnosti proti možnému přepadení a četnictvo bylo vysláno, aby podniklo na šelmy lov. Oba medvědi a jedna Ivíce zastřeleni byli ještě během noci, druhá lvice skolena teprve příštího = Poslanec ranil náčelníka oddělení v mini- steriu. Přítel našeho listu píše nám z Athén: Civi- lisace dospěla i v Africe tak daleko, že černoši, když mají mezi sebou pře, podrobí se soudu svého náčel- níka, v Řecku však, chceli si někdo zjednati právo nebo neprávo, koupí si buď pušku, buď revolver, bud ostrý nůž, neb těžkou hůl. Nástroje tyto poslouž zde člověku lépe než všichni soudcové a advokáti proto již 14letý kluk nosí revolver jako první mi- nistr. Strážníci mu ho někdy ovšem odejmou, ale jen proto, by mu ho za několik drachem dali zpěta zaopatřili si takovým způsobem chleba pro svou hla- dovící rodinu. Poslanci mají v té příčině zvláštní výsady. Těch použil tento pátek poslanec Christo- dulu z Xyrochoria. Již dlouhý čas jest v nepřátelství s náčelníkem oddělení ministeria vnitra Balanem. poněvadž mu nedovolil, by si přisvojil některé po- zemky tamějšího kláštera. Mimo to poslance obviňo- val z různých krádeží. To nebylo na újmu cti tak vysoko postaveného hodnosty, neboť pořádný člověk zde nedovede si představiti živočicha, který by kradl, když nemůže a poslance, který by nekradl, když může, proto nemohl pan poslanec zjednati si právo. Tento pátek ráno setkal se s náčelníkem náhodou v ministeriu vyučování a spatřiv jej, počal mu nej- hanebnějším způsobem nadávati. Náčelník nezůstal mu nic dlužen a poctil jej nejhnusnějšími tituly, za které by se i zločinec musil styděti. Poslanec vida, že takovým způsobem nepochodí, udeřil jej svou těž- kou holi tak přes hlavu, že zkrvácen klesl na zem. Chtěl mu zasaditi ještě několik ran, ale tomu zabrá- nil poslanec Mauromichalis, který právě přišel do ministeria, vymknuv svému kollegovi hůl z ruky. Mezi tím sběhli se všichni úřadníci ministeria ai ministr, který dal těžce raněného donésti do jeho bytu. Rozumí se samo sebou, že komedii té bude následovati souboj na vzdálenost, na kterou jsou střely neškodny, jinak ale zůstane vše při starém. = Po dvaceti pěti latech. Z Paříže se oznamuje - Těchto dnů d stala redakce jednoho zdejšího velkého listu dopis jakéhos Arnolda Waldersa, jenž se by před 25 lety dopustil dvojnásobné vraždy, jež tehdáž způsobila ohromné vzrušení, aniž bylo možno zmoc- niti se vraha. Nyní, když čin jeho promlčen a ne- může již býti stihán, oznamuje s neslýchaným cy- nismem, že je doposud živ a zdráv. Dne 6. října 1879 nalezl mladý příručí lékárnický Lagrange na náměstí Beauveau ve sklepě domu mrtvoly svého chéfa a 18leté služky Julie Guillotovy. Oba byli usmr-
#5 alto_textblock #5
ceni železným kladivem. Ihned vzniklo podezření proti druhému příručímu nešťastného lékárníka, Arnoldu Waldersovi, jenž beze stopy zmizel. Mimo to několik hodin po činu dostala vdova lékárníkova do- pis ve smuteční obálce s razítkem »Havre, 5. října 1879«, následujícího obsahu: »Poněvadž váš manžel a služka kladli odpor, byl jsem nucen usmrtit je. Li- tuji svého činu a jsem ochoten, jestliže kdy nabudu jmění, škodu opět nahraditi. Mrtvé ovšem nemohu již přivésti k životu.« Jak později bylo zjištěno, byl vrah dva dny po činu ubytován v jednom pařížském hotelu. Večer před tím, patrně, aby zahladil svoji stopu, poslal jinému lékárníku následující dopis: »Ctěný pane! Víte zajisté o hrozném neštěstí, jež se mi přihodilo. Usmrtil jsem svého chéfa a jsa k tomu donucen okolnostmi i jeho služku, jsem ztracen, ne- nalezne-li se někdo, kdo mi podá ruku k záchraně Jakýs přítel mi pravil, že se s důvěrou mohu obrá- tit k vám. Skrývám se zcela na blízku, poněvadž to jediná možnost, abych zahladil svoji stopu. Oho- lil jsem si vous a jsem naprosto k nepoznání. Pane nevrhejte v záhubu nešťastníka, jenž skládá všechnu svou naději na vás. Udejte mi adresy lékáren, jež hledají učedníky, snad se mi podaří založit si exi- stenci. Nalezl jsem u svého chefa jen několik set franků. Spáchal jsem čin, aniž mám z něho pro- spěch, ale slibuji vám sto franků, vyhovíte-li prosbě nešťastníka. Odpovězte mi zítra pod šifrou »W. L. 6«, Poste restante rue Luxembourg. Arnold Walders.« Rozumí se, že vrahu ani nenapadlo dostavit se na poštovní úřad. Policie s největší horlivostí jala se stíhati vraha, ale přes četné stopy nepodařilo se zmocniti se ho. Brzy oznamována byla jeho přítom nost v Madridě, brzy v Brusselu, pak zase v Orle- ansu a Ženevě a všude prý jej poznali, jak to takovýchto případech již bývá, ale byla to klamná stopa. K tomu ke všemu tropili si z policie šprým různí šprýmaři, zanechávajíce na břehu Seiny lístky oznamující, že Arnold Walders skončil svůj život v vlnách. Během dvou let opakovaly se takovéto šprý- my několiksetkráte. Ve skutečnosti podařilo se Waldersovi nad obyčej dobře, vyhnouti se stíhání a zůstat neviditelným, až teprve teď, když zločin jeho promlčen, opět se přihlásil. = Akrobatka utonula. Z Phillipsburgu, Kan., se oznamuje: Známá akrobatka, produkující se na hra- zdě, upevněné na balonu, zahynula onehdy v jezeře Rock Island při produkci. Nalézajíc se nad jezerem odvážila se akrobatka skoku s padákem, doufajíc, že snese se na břeh. Avšak špatně si vzdálenost vypo- četla. Padák dopadl na sto stop od břehu v místa, kde voda je 20 stop hluboká. Před skokem, jenž se jí stal tak osudným, byla Hendricksova v nejlepším humoru. Dokavad mohla být slyšena, vykřikla ještě »Hurrah for Roosevelt!« To byla její poslední slova. = Sebevražda v bedně. Z Dublina se oznamuje Jakýs farmář v Dolaghmore pozoroval v poslední době, že se mu ztrácejí peníze, oděvy a potraviny. Policie celý týden byla na číhané, aniž se jí podařilo dopadnouti zloděje a konečně upustila od marného pátrání. Onehdy ráno otevřel farmář v komoře velkou bednu a nalezl v ní spícího člověka, nerozmýšleje se dlouho přírazil víko a sedl na bednu, až se dostavila přivolaná policie. Když bedna otevřena, shledáno, že uvězněný zloděj, aby ušel zatčení, usmrtil se, pod řezav si hrdlo.
#6 alto_textblock #6
= Boj mezi potápěčem a hlavonožcem. V přístavu v Kapském městě zakusil potápěč Palmer nebez pečné dobrodružství s obrovským hlavonožcem. Palmer nalézal se třicet pět stop pod vodou, na místě, kde byl parník »Dunvengan Castle« narazil na jižní konec přístaviště. Pojednou vynořil se za ura- ženým balvanem betonu chobot hlavonožce, jenž se pevně ovinul kolem nohy potápěčovy. Druhý chobot chytil potápěče za paži. Zvolna vynořovalo se obrovské zvíře ze své skrýše a ovinovalo potápěče všemi svými choboty. Palmer neměl při sobě nože a nemohl se tudíž bránit. Na štěstí nepozbyl duchapřítomnostia zatáhl signální lano, načež jej počali vytahovat. Když jej vytáhli, byl úplně ovinut choboty hlavonožcea značně vysílen. Obluda nepovolila ani když byl po- tápěč vytažen do člunu, tak že nezbylo než sprostiti Palmera noži a sekerami od pevně přissátých chobotů hlavonožce. Když obluda rozložena, shledáno, že měří od chobotu k chobotu 111/2 stopy.
#7 alto_textblock #7
Dary a příspěvky. Složeno u pokladny „Národních Listů“
#8 alto_textblock #8
Ústřední Matici školské. Praha. Za vydražené jelítko ve Fořtově pl- zeňské pivnici v Sokolské třídě vybráno Dolní Slivno u N. Benátek. Pan Josef Svá- rovský, učitel, zasílá výtěžek sbírky, uspořádané o honbě v Dolním Slivně. Račice, p. Smiřice. Čistý výnos elitního vínku, uspořádaného dne 13. t. m. dív- kami račickými Praha. Při sňatku p. Mukařovského se slč. Matuchovou vybraly družičky Jiřinkaa Al bička Nová Ves, p. Mnižek. O svatbě slč. Marie Holé s p. Stan. Cihelkou vybrala slečna Marie Hodysova Křepanice, p. Sedlčany. Při svatbě sl. Marie Petrákovy vybráno Lenešice u Loun. Při svatbě p. Josefa Mil- dorfa, účetního měšťanského pivovaru na Mělníce, se slč. Annou Vopatovou vy- brali družička sl. Anna Valdova a mlá- denec p. Karel Mildorf Nové Benátky. Pan JUDr. Jan Jansa, advo- kát, zasílá z trestní věci p. Karla Košťála, učitele v Benátecké Vrutici, proti p. Václ Rózovi, kováři tamtéž, poslednějším slo- ženou dobrovolnou pokutu Praha. Při svatbě p. Jos. Perného, úřadníka zemského výboru, se slč. Marií Sedláčko- vou, pořádané v Malostranské besedě, vybráno . . . .
#9 alto_textblock #9
Úhrnem
#10 alto_textblock #10
119.63 K tomu z č. 320. odpol. z 19. listop. 1904 K 583.168.35
#11 alto_textblock #11
Spolku „Komenský“ ve Vídni. Myskovice. Při sňatku c. k. vrch. policejního komisaře p. B. Gregora z Vídně se slč. Annou Keroušovou, dcerou hospodářského správce, vybrala družička slečna Emilie Keroušova . . . . . . . . . . . K 34.—
#12 alto_textblock #12
V celku odevzdáno K 583.287.98
#13 alto_textblock #13
K
#14 alto_textblock #14
K 7.20
#15 alto_textblock #15
24.—
#16 alto_textblock #16
9.—
#17 alto_textblock #17
17.50
#18 alto_textblock #18
21.57
#19 alto_textblock #19
5.—
#20 alto_textblock #20
10.—
#21 alto_textblock #21
15.—
#22 alto_textblock #22
10.36
#23 alto_textblock #23
132
#24 alto_textblock #24
129
#25 alto_textblock #25
»Wullie« řekla mr. Doddovi; patrně zachytla tuto skotskou vyslovnost jeho jména od něho samého; je to tichý ryšavý muž, rodilý z Glasgova. Postával nerozhodně kolem stolků s bridgem. » Wullie, ať tě nevidím hrát karty; jsou tam psát psaní Martěa mojí matce — pojď se mnou,« poroučela. Mr. Dodd poslechl i uchýlili se spolu do knihovny. Jsou zde patrně jako doma a nemusím se tedy o ně Antony Thornhirst byl ještě jediný nezaměstnaný host i vstal okamžitě a šel, jak pravil, do síně psáti dopisy. Nechtěl ani bridge hráti pro tuto důležitou korrespondenci. Tak jsem konečně doprovodila obě dámy do jejich komnat a zavřevši poslední dvéře, stála jsem asi vteřinu nerozhodně, hledíc dolů přes zábradlí, když můj bratránek pozvedl hlavu. »Komteso!« volal tiše, »nechtěla byste sejíti dolů a sděliti mi, kdy odjíždí pošta?« Sestupovala jsem se schodou; když jsem došla na poslední schod, stál pod schodištém u sochy černocha. »Nemáte zde nějaký tichý koutek, kde bychom mohli seděti a vyprávěti si o svých předcích?« tázal se s ko- mickým výrazem ve svých kočičích očích. »Tady to táhne a — já se bojím těch medvědů! — a vyrušovali bychom onen něžný párek v knihovně a hráče bridge v přijímacím sále — nemáte žádný návrh pro mé pohodlí? Já jsem přece také váš host, jak víte!« »Je zde boudoir mrs. Gurragové; ten má rovná křesla, potažená karminovým atlasem — a je zde můj vlastní, ten je hořčicově žlutý, který byste lépe snesl před obědem?« řekla jsem, smějíc se.
#26 alto_textblock #26
starati.
#27 alto_textblock #27
»Sir Antony Thornhirst.« Náš devátý střelec přijel. »Byli jste velice laskavi, že jste mne pozvali«, řekl, když podával ruku na uvítanou; jeho hlas zněl hladce jako sametový po těch ostatních. Chvilku mi znělo v uších. »Jsem potěšen a rád, že vás vidím,« nafukoval se Augustus. »To je mizerné počasí! Vy jste tuším přijel po motoru?« Sir Antony si usedl ke mně. Nepředstavila jsem jej nikomu, pamatovala jsem si, čemu je zvyklý. Vyměnil pouze zběžně: »Jak se máte« se sousedy, jež znal. Nalila jsem mu čaje. »Nepiju čaje« řekl; »ale dejte mi trochu čajea cukr a smetanu, vůbec cokoliv, co bude vyžadovati chvíli času, než to tam dáte.« Smála jsem se. »Jest tomu již tak dávno, co jsme se sešli v Harleyi a počínám se domnívati, komteso, že na mne zapomínáte!« »Proto jste sem přišel ?« »Ano a protože jsem slyšel, že váš nadlesní může vykázati nejméně sto padesát párů koroptví na den !« »Augustus měl tedy pravdu.« »V čem?« »Řekl, že příjdete k vůli tomu velkému počtu ptactva já — já — jsem byla jista, že budete již zadán.« »Váš lístek nezněl srdečně ani po přibuzensku a byl jsem již zadán, avšak attrakce tohoto honu, jak mr. Gurrage praví, mne svedla.« Nikdy ještě nevypadal jeho úsměv tak posměšný an oči nepohlížely tak vlídně. edová. kra“.
#28 alto_textblock #28
3a