#1
alto_textblock
#1
1904.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve čtvrtek dne 24. listopadu.
#3
alto_textblock
#3
K cislu 325
#4
alto_textblock
#4
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Pošton:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
#5
alto_textblock
#5
NARUDN
#6
alto_textblock
#6
LSII
#7
alto_textblock
#7
Čislo v Praze za 2
a na venkově za 3h
#8
alto_textblock
#8
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
#9
alto_textblock
#9
Válka.
#10
alto_textblock
#10
Černomořské ruské loďstvo do
východní Asie?
#11
alto_textblock
#11
Z Paříže, 24. listopadu. Z Petrohradu se
oznamuje, že ruská vláda zanáší se my
šlenkou, také černomořské své lod
stvo vypraviti do východní Asie
aby tak zjednána byla silná převah a nac
námořní mocí Japonska.
#12
alto_textblock
#12
Otázka proplutí Dardanellami
a neutralita.
#13
alto_textblock
#13
Z Paříže, 24. listopadu. »Echo de Pa-
ris« píšíc o otázce proplutí černomoř-
ského loďstva Dardanellam i, pouka-
zuje k tomu, že myšlenka odeslati černo-
mořské loďstvo do vod Tichéh
oceánu pochází od velkoadmirála knížet
Alexěje a podporována jest u car
mocnou jeho stranou.
Sděluje se však dále, že Anglie, jež
byla neprodleně tajnými svými agen-
ty v Rusku o záměru tom vyroz-
uměna, obrátila se na tureckou Portu
se snažnou žádostí, aby průjezdu ru-
ského loďstva zabránila. Sultán není
však ochoten tak učiniti, jelikož Tu-
recko neprohlásilo se neutrálním.
Desáté výročí kapitulace Port
Arturu ve válce čínsko-japonské.
Z Londýna, 24. listopadu; »Standarde
připomíná, že na včerejšek připadalo de sát
výročí kapitulace Port Arturu v
válce čínsko-japonské a poprvé nebylo v Ja-
ponsku oslavováno. Jedině tohijské noviny pro-
nesly zbožné přání, že v tento den měla by
býti také druhá kapitulace Por
Arturu. Generál Stesselj asi sotva učinil
této touze po vůli.
#14
alto_textblock
#14
Německý lazaret v Irkutsku.
Z Berlína, 24. listopadu. Materiál pro zří-
zení lazaretu německého »Červeného kří-
že« v Irkutsku odeslán byl včera večer na
cestu. Personál bude následovati později.
#15
alto_textblock
#15
Sacharov, budovatel Dálného,
zemřel.
Z Petrohradu, 24. listopadu. Sacharov
budovatel Dálného, poslední dobou v Port Ar-
turu, zemřel těchto dnů horečkou. Byl původně
vojenským inženýrem a když pak ruská vláda
rozhodla se pusté pobřeží Talienvanu osaditi,
uloženo Sacharovu zbudovati zde přístavní
město. Na 2000 mistrů a 80.000 čínských
dělníků pracovalo za jeho dozoru. Když
Dálný obsazen byl Japonci, přestěhoval se Sa-
charov do Port Arturu.
Japonec mezi ruskými branci.
Z Petrohradu, 24. listopadu. Při odvodu
branců pro příští rok vzbuzoval pozornost mla-
dík vysloveného japonského typu. Při zjištění
generalií se ukázalo, že jest to skutečně
Japonec, který narodil se v Rusku
S otčinou svou však Japonec vůbec styků nikdy
neměl. Byl odveden kruské armádě
Fantastická zpráva listu »Italia
Militare«.
Z Říma, 23. listopadu. Podivné zprávy
italských listů, vesměs nepříznivé Rusku větši-
nou jsou výplodem ohnivé fantasie, jaké se po-
tomci Dantea těší. Pro pobavení konstatování
jich jest však zajímavé. »Itali a Milita res
přináší na příklad zprávu, že car nařídil
Kuropatkinovi(!), aby požádal maršálka
Ojamu (), by dovolil zvláštnímu po-
slu volný průchod do Port Artur
s depešemi, jež týkají se kapitu-
lace Port Arturu . ..
Rozhořčenost japonských listů na
Německo pro porušování neutrality.
Z Londýna, 24. listopadu. Japonské
listy, v čele s vládním žurnálem »Niši-Niši«.
zuřivě obracejí se proti Německu,
které prý je veřejným spojencem
Ruska. Systematicky prý všechny jeho
protijaponské kroky podporuje a po-
dobá prý se zloději, který při požáru
#16
alto_textblock
#16
krade.
#17
alto_textblock
#17
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
K situaci.
#18
alto_textblock
#18
Z Vídně, 24. listopadu. Poslanecká
sněmovna odročí se dnes na 4denní prázdeň
#19
alto_textblock
#19
Všeobecná rozprava politická nebude dokončena.
Proslýchá se, že ve schůzi nejbližší, která se
koná v úterý, bude dán a přijat návrh na ko-
nec debatty.
Ukazuje se na pozoruhodný fakt, že dosud
v celém rokování tom nevyskytly se nejdůleži-
tější otázky: otázka česko-německáa
otázka dělnosti poslanecké sně-
movny a že po obou stránkách všechny strany
kladou sobě největší reservu.
Sněmovna nalezá se dnes nejen ve stejné,
nýbrž ještě větší nejasnosti, než za které
se sestoupila. Tato nejasnost rozšířila se na
levici. Její kluby mají dnes poradu, ve které
se usnesou na dalším svém postupu.
Zajímavý jest fakt, že 4členný výbor levice
vypracoval a předloží 14člennému širšímu výboru
levice jakýsi pamětní spis, který obsahovati
bude podmínky, za kterých Němci jsou ochotni
— nedíme vládu podporovati, nýbrž — nepo-
valovati.
Fakt tento je zajímavým vzhledem na
prudké a nezřízené útoky, které se činily a činí
ještě teď Čechům, kdykoli vystupují s nějakým
sebe oprávněnějším postulátem. Potom křičia
volá se do všech konců světa, že Čechové pro-
vozují politiku postulátní. Ovšem, co je dovoleno
Němcům, jiným v tomto státě dovoleno býti
nemá.
Dějí se pokusy, aby odboj na levici vůbee
a v německé straně lidové zvláště byl zlomen.
Působí se jak osobně, tak věcně. Dr. Baern-
reither a dr. Derschatta krotí radi-
kální živly německé lidové strany. Poslanec dr.
Erler odjel včera do Inšpruku, aby prý svou
přítomností nepůsobil na opposiční odhodlání
klubu. Ostatně toto odhodlání opposiční velmi
utuchlo. Ba, ohlašuje se již, že klub učiní
usnesení jednohlasné a že se ukáže naprostá
jeho jednotnost, naprostá solidarita s předsedou
dr. Derschattou a že všecky pověstia
zprávy o secessi v klubu samém a o secessiv
německém souručenství jsou již překonány.
Stagnace, naprostá sterilnost jest signatu-
rou celé situace parlamentní. Uvízlo také vše-
chno jednání o pracovním programu
pro dobu předvánoční, ba předpovídá se již,
že neudělá se pranic před Vánocemi, nanej-
výš předloha, kterou poskytuje vláda 15 milli-
#20
alto_textblock
#20
FEUILLETON.
#21
alto_textblock
#21
ým.
#22
alto_textblock
#22
Kolikrát se podívala oknem své světničky
tolikrát jej mohla viděti, jak se valil siným slou-
pem z ohromného továrního komína. Nejednou
odtrhla i schválně staré svoje oči od práce, aby
naň vrhla byť i jen jediný pohled. Divná byla
blaženost v tom pohledu, tiché jakési mazlení.
Lidé chodili a přecházeli pospíchajíce rozličným
směry, ale málo kdo pohledl vzhůru směrem ke
komínu a ještě méně bylo těch, kdož by byl
pozorovali modrý pruh dýmu. Ale pro ni mě
ten dým význam; mluvil k ní, rozuměla mu, byl
v jejích očích skorem živou bytostí.
Časně ráno, když na opálové půdě nebes
měnící se barvami jitřenky, rozvíjel se nad ko-
mínem dým v kulovatých černých kotoučích, roz-
nášeje štiplavou vůni sazí, věděla vdova, že tam
její Petr stojí v kotelně u ohniska, rozdělává oheř
a opatruje jej a řídí, vysoký, štíhlý, obratný hoch
v modré plátěné bluze, přepásané koženým pa-
sem, v lehké čapce na tmavých vlasech, s límcem
na krku široce ohrnutým.
A skutečně sypal s horlivostí nováčka do
ohně koš za košem, pracuje za sebe i za svého
pomocníka, jsa hrdým na svou hodnost topiče.
A současně s tím velkým plamenem vybuchaly
mu z prsou písně, jimiž se kotelna rozléhala o
úsvitu až do noci.
Za nedlouho však černé kotouče dýmu bě-
laly, řídly, stávaly se lehčími, až vyrazily
vzhůru do jasného blankytu lehkým, rovným
sloupem.
#23
alto_textblock
#23
Pohled ten vléval v srdce vdovino radost
a klid.
Pak šukala po chudé světničce ustýlajíe
lůžko svoje i divan synův, zametajíc smetí starým
březovým koštětem a rozdělávajíc na ohništi, aby
uvařila malý oběd.
A tu vedle velkého továrního komína s pyš
ným chocholem dýmu vzneslo se k blankytu
tenké modravé pásmo nad střechou průčelí, kde
bydlila vdova; pásmo tak útlé a mizivé, jako dech
starých oněch prsou, jež je vyvodila z ohniska.
Ale mladý topič vždycky postřehl to malé
pásmo; a nejen že je postřehl, on se na ně též
usmíval. Vždyť věděl dobře, že tam u komína
stará jeho matka v běloučkém čepci na hlavě,
v kožíšku přepásaném růžovou zástěrkou, drobná,
svadlá, shrbená — mu připravuje nějaké jídlo.
A tu se zdvojeným úsilím a zápalem přiha
zoval na výheň čerstvý zas truhlík uhlí a zatím
co pomocník se škrábal po hlavě, on, stoje jednou
nchou na podezdívce, obratný a pružný, dělal
práci za dva.
A tak stoupaly k nebi naproti sobě ty dva
výdechy: dech továrny a dech chaloupky, ztráce
jíce se v průzračném blankytě, snad se v něm
slučujíce. K poledni zřídl poněkud dým tovární
obrovské plíce strojů zvolnily svou práci; vy-
puštěná pára prorazila vzduch ostrým a příkrým
hvizdem a Petr vpadl do světničky.
Mladý topič dlouho neobědval. Vše odbýval
v největší rychlosti. Býval jen na chvilku v po-
ledne zastupován a proto musil pospíchat.
Jakmile dojedl, žehnal se široce znamením
kříže, políbil matce upracovanou, vyschlou ruku.
chytil čapku a již ubíhal. Matka stávala uprostř d
#24
alto_textblock
#24
světnice s ubrusem se stolu sebraným v ruce
naslouchala dupotu jeho nohou s úsměvem
strachu i radosti zároveň.
Bylo-li léto, mohla ještě dlouho, velmi dlouho
potom pozorovati kouř valící se z továrního ko-
mína. Někdy se tak do něho zadívala, že i práce
jí vypadla z rukou.
K večeru továrna zářila přímo naproti cha-
loupce dlouhou řadou osvětlených oken; tam
hučela uvnitř prací svých obrovských plic, řin-
čela železem, zvonila tlukotem kladiv, skřípala
zuby pil, syčela žihadly roztopených kovů. Dým,
který se teď valil na pozadí temné modři nebes
z jejího komína, byl ohnivý, vyrážel plamenya
vrhal snopy jisker jako rakety.
Po nebi prostírala se z něho široká záplava
a v dáli odrážely se veliké tiché červánky.
Teprve pozdě večer vracel se Petr. Po večeři
šel spát a spal tvrdě, že ho matka ráno sotva
vzbudila.
Ale jednou — ještě bylo hezky daleko do
svítání — vytrhl se hoch sám ze spaní a posadil
se na lůžku. Hned byla u něho matka:
„Co to? Co je ti, synáčku, co?“ ptala s
starostlivě.
Neodpovídal. Hleděl na ni široce otevřenýma
očima, rty se mu třásly, čelo pokrýval studený
pot. Rozepjatá na prsou košile zvedala se moc-
nými, skoro hlasitými údery srdce. Dlouho ne-
mohl se utišiti.
„Nic, maminko —“ promluvil konečně pře-
máhaje se patrně, „nic mi není. Jenom ... se
mi zdálo... že... že hrom do mne udeřil. Hrom,
maminko, takový červený, strašný, jako drak. Na
prsa mi pad', maminko, takový strašný, červený.