ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7e07b190-71f2-11dc-a2ec-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 24
#1 alto_textblock #1
1904.
#2 alto_textblock #2
V Praze, ve čtvrtek dne 24. listopadu.
#3 alto_textblock #3
K cislu 325
#4 alto_textblock #4
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Pošton: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
#5 alto_textblock #5
NARUDN
#6 alto_textblock #6
LSII
#7 alto_textblock #7
Čislo v Praze za 2 a na venkově za 3h
#8 alto_textblock #8
Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
#9 alto_textblock #9
Válka.
#10 alto_textblock #10
Černomořské ruské loďstvo do východní Asie?
#11 alto_textblock #11
Z Paříže, 24. listopadu. Z Petrohradu se oznamuje, že ruská vláda zanáší se my šlenkou, také černomořské své lod stvo vypraviti do východní Asie aby tak zjednána byla silná převah a nac námořní mocí Japonska.
#12 alto_textblock #12
Otázka proplutí Dardanellami a neutralita.
#13 alto_textblock #13
Z Paříže, 24. listopadu. »Echo de Pa- ris« píšíc o otázce proplutí černomoř- ského loďstva Dardanellam i, pouka- zuje k tomu, že myšlenka odeslati černo- mořské loďstvo do vod Tichéh oceánu pochází od velkoadmirála knížet Alexěje a podporována jest u car mocnou jeho stranou. Sděluje se však dále, že Anglie, jež byla neprodleně tajnými svými agen- ty v Rusku o záměru tom vyroz- uměna, obrátila se na tureckou Portu se snažnou žádostí, aby průjezdu ru- ského loďstva zabránila. Sultán není však ochoten tak učiniti, jelikož Tu- recko neprohlásilo se neutrálním. Desáté výročí kapitulace Port Arturu ve válce čínsko-japonské. Z Londýna, 24. listopadu; »Standarde připomíná, že na včerejšek připadalo de sát výročí kapitulace Port Arturu v válce čínsko-japonské a poprvé nebylo v Ja- ponsku oslavováno. Jedině tohijské noviny pro- nesly zbožné přání, že v tento den měla by býti také druhá kapitulace Por Arturu. Generál Stesselj asi sotva učinil této touze po vůli.
#14 alto_textblock #14
Německý lazaret v Irkutsku. Z Berlína, 24. listopadu. Materiál pro zří- zení lazaretu německého »Červeného kří- že« v Irkutsku odeslán byl včera večer na cestu. Personál bude následovati později.
#15 alto_textblock #15
Sacharov, budovatel Dálného, zemřel. Z Petrohradu, 24. listopadu. Sacharov budovatel Dálného, poslední dobou v Port Ar- turu, zemřel těchto dnů horečkou. Byl původně vojenským inženýrem a když pak ruská vláda rozhodla se pusté pobřeží Talienvanu osaditi, uloženo Sacharovu zbudovati zde přístavní město. Na 2000 mistrů a 80.000 čínských dělníků pracovalo za jeho dozoru. Když Dálný obsazen byl Japonci, přestěhoval se Sa- charov do Port Arturu. Japonec mezi ruskými branci. Z Petrohradu, 24. listopadu. Při odvodu branců pro příští rok vzbuzoval pozornost mla- dík vysloveného japonského typu. Při zjištění generalií se ukázalo, že jest to skutečně Japonec, který narodil se v Rusku S otčinou svou však Japonec vůbec styků nikdy neměl. Byl odveden kruské armádě Fantastická zpráva listu »Italia Militare«. Z Říma, 23. listopadu. Podivné zprávy italských listů, vesměs nepříznivé Rusku větši- nou jsou výplodem ohnivé fantasie, jaké se po- tomci Dantea těší. Pro pobavení konstatování jich jest však zajímavé. »Itali a Milita res přináší na příklad zprávu, že car nařídil Kuropatkinovi(!), aby požádal maršálka Ojamu (), by dovolil zvláštnímu po- slu volný průchod do Port Artur s depešemi, jež týkají se kapitu- lace Port Arturu . .. Rozhořčenost japonských listů na Německo pro porušování neutrality. Z Londýna, 24. listopadu. Japonské listy, v čele s vládním žurnálem »Niši-Niši«. zuřivě obracejí se proti Německu, které prý je veřejným spojencem Ruska. Systematicky prý všechny jeho protijaponské kroky podporuje a po- dobá prý se zloději, který při požáru
#16 alto_textblock #16
krade.
#17 alto_textblock #17
Telefonické zprávy „Nár. Listů. K situaci.
#18 alto_textblock #18
Z Vídně, 24. listopadu. Poslanecká sněmovna odročí se dnes na 4denní prázdeň
#19 alto_textblock #19
Všeobecná rozprava politická nebude dokončena. Proslýchá se, že ve schůzi nejbližší, která se koná v úterý, bude dán a přijat návrh na ko- nec debatty. Ukazuje se na pozoruhodný fakt, že dosud v celém rokování tom nevyskytly se nejdůleži- tější otázky: otázka česko-německáa otázka dělnosti poslanecké sně- movny a že po obou stránkách všechny strany kladou sobě největší reservu. Sněmovna nalezá se dnes nejen ve stejné, nýbrž ještě větší nejasnosti, než za které se sestoupila. Tato nejasnost rozšířila se na levici. Její kluby mají dnes poradu, ve které se usnesou na dalším svém postupu. Zajímavý jest fakt, že 4členný výbor levice vypracoval a předloží 14člennému širšímu výboru levice jakýsi pamětní spis, který obsahovati bude podmínky, za kterých Němci jsou ochotni — nedíme vládu podporovati, nýbrž — nepo- valovati. Fakt tento je zajímavým vzhledem na prudké a nezřízené útoky, které se činily a činí ještě teď Čechům, kdykoli vystupují s nějakým sebe oprávněnějším postulátem. Potom křičia volá se do všech konců světa, že Čechové pro- vozují politiku postulátní. Ovšem, co je dovoleno Němcům, jiným v tomto státě dovoleno býti nemá. Dějí se pokusy, aby odboj na levici vůbee a v německé straně lidové zvláště byl zlomen. Působí se jak osobně, tak věcně. Dr. Baern- reither a dr. Derschatta krotí radi- kální živly německé lidové strany. Poslanec dr. Erler odjel včera do Inšpruku, aby prý svou přítomností nepůsobil na opposiční odhodlání klubu. Ostatně toto odhodlání opposiční velmi utuchlo. Ba, ohlašuje se již, že klub učiní usnesení jednohlasné a že se ukáže naprostá jeho jednotnost, naprostá solidarita s předsedou dr. Derschattou a že všecky pověstia zprávy o secessi v klubu samém a o secessiv německém souručenství jsou již překonány. Stagnace, naprostá sterilnost jest signatu- rou celé situace parlamentní. Uvízlo také vše- chno jednání o pracovním programu pro dobu předvánoční, ba předpovídá se již, že neudělá se pranic před Vánocemi, nanej- výš předloha, kterou poskytuje vláda 15 milli-
#20 alto_textblock #20
FEUILLETON.
#21 alto_textblock #21
ým.
#22 alto_textblock #22
Kolikrát se podívala oknem své světničky tolikrát jej mohla viděti, jak se valil siným slou- pem z ohromného továrního komína. Nejednou odtrhla i schválně staré svoje oči od práce, aby naň vrhla byť i jen jediný pohled. Divná byla blaženost v tom pohledu, tiché jakési mazlení. Lidé chodili a přecházeli pospíchajíce rozličným směry, ale málo kdo pohledl vzhůru směrem ke komínu a ještě méně bylo těch, kdož by byl pozorovali modrý pruh dýmu. Ale pro ni mě ten dým význam; mluvil k ní, rozuměla mu, byl v jejích očích skorem živou bytostí. Časně ráno, když na opálové půdě nebes měnící se barvami jitřenky, rozvíjel se nad ko- mínem dým v kulovatých černých kotoučích, roz- nášeje štiplavou vůni sazí, věděla vdova, že tam její Petr stojí v kotelně u ohniska, rozdělává oheř a opatruje jej a řídí, vysoký, štíhlý, obratný hoch v modré plátěné bluze, přepásané koženým pa- sem, v lehké čapce na tmavých vlasech, s límcem na krku široce ohrnutým. A skutečně sypal s horlivostí nováčka do ohně koš za košem, pracuje za sebe i za svého pomocníka, jsa hrdým na svou hodnost topiče. A současně s tím velkým plamenem vybuchaly mu z prsou písně, jimiž se kotelna rozléhala o úsvitu až do noci. Za nedlouho však černé kotouče dýmu bě- laly, řídly, stávaly se lehčími, až vyrazily vzhůru do jasného blankytu lehkým, rovným sloupem.
#23 alto_textblock #23
Pohled ten vléval v srdce vdovino radost a klid. Pak šukala po chudé světničce ustýlajíe lůžko svoje i divan synův, zametajíc smetí starým březovým koštětem a rozdělávajíc na ohništi, aby uvařila malý oběd. A tu vedle velkého továrního komína s pyš ným chocholem dýmu vzneslo se k blankytu tenké modravé pásmo nad střechou průčelí, kde bydlila vdova; pásmo tak útlé a mizivé, jako dech starých oněch prsou, jež je vyvodila z ohniska. Ale mladý topič vždycky postřehl to malé pásmo; a nejen že je postřehl, on se na ně též usmíval. Vždyť věděl dobře, že tam u komína stará jeho matka v běloučkém čepci na hlavě, v kožíšku přepásaném růžovou zástěrkou, drobná, svadlá, shrbená — mu připravuje nějaké jídlo. A tu se zdvojeným úsilím a zápalem přiha zoval na výheň čerstvý zas truhlík uhlí a zatím co pomocník se škrábal po hlavě, on, stoje jednou nchou na podezdívce, obratný a pružný, dělal práci za dva. A tak stoupaly k nebi naproti sobě ty dva výdechy: dech továrny a dech chaloupky, ztráce jíce se v průzračném blankytě, snad se v něm slučujíce. K poledni zřídl poněkud dým tovární obrovské plíce strojů zvolnily svou práci; vy- puštěná pára prorazila vzduch ostrým a příkrým hvizdem a Petr vpadl do světničky. Mladý topič dlouho neobědval. Vše odbýval v největší rychlosti. Býval jen na chvilku v po- ledne zastupován a proto musil pospíchat. Jakmile dojedl, žehnal se široce znamením kříže, políbil matce upracovanou, vyschlou ruku. chytil čapku a již ubíhal. Matka stávala uprostř d
#24 alto_textblock #24
světnice s ubrusem se stolu sebraným v ruce naslouchala dupotu jeho nohou s úsměvem strachu i radosti zároveň. Bylo-li léto, mohla ještě dlouho, velmi dlouho potom pozorovati kouř valící se z továrního ko- mína. Někdy se tak do něho zadívala, že i práce jí vypadla z rukou. K večeru továrna zářila přímo naproti cha- loupce dlouhou řadou osvětlených oken; tam hučela uvnitř prací svých obrovských plic, řin- čela železem, zvonila tlukotem kladiv, skřípala zuby pil, syčela žihadly roztopených kovů. Dým, který se teď valil na pozadí temné modři nebes z jejího komína, byl ohnivý, vyrážel plamenya vrhal snopy jisker jako rakety. Po nebi prostírala se z něho široká záplava a v dáli odrážely se veliké tiché červánky. Teprve pozdě večer vracel se Petr. Po večeři šel spát a spal tvrdě, že ho matka ráno sotva vzbudila. Ale jednou — ještě bylo hezky daleko do svítání — vytrhl se hoch sám ze spaní a posadil se na lůžku. Hned byla u něho matka: „Co to? Co je ti, synáčku, co?“ ptala s starostlivě. Neodpovídal. Hleděl na ni široce otevřenýma očima, rty se mu třásly, čelo pokrýval studený pot. Rozepjatá na prsou košile zvedala se moc- nými, skoro hlasitými údery srdce. Dlouho ne- mohl se utišiti. „Nic, maminko —“ promluvil konečně pře- máhaje se patrně, „nic mi není. Jenom ... se mi zdálo... že... že hrom do mne udeřil. Hrom, maminko, takový červený, strašný, jako drak. Na prsa mi pad', maminko, takový strašný, červený.