ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 7e054090-71f2-11dc-b090-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 23
#1 alto_textblock #1
Románová příloha
#2 alto_textblock #2
„Národních Listů“ k číslu 324. ze dne 23. listopadu 1904.
#3 alto_textblock #3
Různé zprávy.
#4 alto_textblock #4
= Mnohonásobný vrah Konstantin Drzazga od- souzen. Přítel našeho listu píše nám z Lodži: Před krajský soud v Petrkově pohnán byl těchto dnů mno- honásobný vrah Konstantin Drzazga, o jehož lou- pežném přepadení rodiny kupce Bulwy letos o Bílou sobotu váš list přinesl obšírnou zprávu. Drzazga ob- viněn byl v šesti případech z vražd a pokusů lou- pežné vraždy a sice především z loupežné vraždy 8. března 1903 na manželce kupce D. Brauna, pro niž obviněn a odsouzen její manžel a teprve po zatčení Drzazgy, když již měl být poslán do Sibiře, propuštěn. Dále z loupežné vraždy dne 3. listopadu 1903 na manželce obchodníka Schmidta ve vsi Radogošči, pak z loupežného přepadení kupce Majera Sieradského na Srednej ulici v Lodži dne 22. listopadu 1903. Z čtvrté z loupežného přepadení rodiny Kertschovyv Petrkově večer 27. listopadu 1903, za páté z dvoj- násobné loupežné vraždy na manželech Jentschových v ulici Dobré v Lodži dne 11. března 1904 a konečně z loupežného přepadení rodiny Bulwovy v ulici Glownej v Lodži dne 2. dubna 1904. — Ačkoliv se obžalovaný ve vyšetřování ze všech těchto zločinů vyznal, zapíral při hlavním líčení vše, až na přep- dení rodiny Bulwovy. Krajský soud petrkovský, vy- slechnuv předvolané svědky, uznal Konst. Drzazgu ve všech případech vinným a odsoudil jej k doživotn ztrátě veškerých občanských práv, k nucené prác v dolech sibiřských na 20 let a po přestálém trestu k doživotnímu pobytu v Sibiři. — Odsouzený vyslech rozsudek bez jakéhokoli pohnutí. = Dražba umělecké školy. Z Londýna se ozna- muje: Podivné divadlo dražby umělecké školy přilá- kalo mnoho lidí do Tokenhouse Yardu, kdež prodáván v dražbě umělecká škola známého malíře Huberta Herkomera v Bushey. Škola, jež byla založena před dvaceti léty, skládá se z malé skupiny domů, jež obsahuje čtyři účelně zařízené ateliery s veškerým příslušenstvím. Velmi cenné jsou kresby a skizzy bývalých žáků umělcových, jichž jsou plné stěny Umělecká škola, jež vydražena byla na žádost ma- jitelů hypotek, zakoupena byla dekoračním malířem E. H. Cuthbertsonem za 1300 lib. st., kdežto pořízen její stálo svého času as 800 lib. st. Krásný, starý, du- bový oltář, jenž byl přenesen do školy z chrámu sv Matěje, prodán byl za 650 l. st. Zajímavé dílo klenotnického umění. Jakýs klenotník v Turině sestrojil z jediné perly droboun- kou lodičku. Trup lodice jest proveden tak přesně. že by mohl sloužit za model k šalupě. Plachta jest z tepaného zlata a posázena diamanty a svítilna bud- ky pro kompas označena rubínem. Kormidlo zhotoveno ze smaragdu. Podstavec tohoto drobounkého umě- leckého díla jest ze slonoviny a celá lodička váží toliko několik gramů. Za to jest cena tím vyšší, neboť se páčí na 30.000 li. = Nové vraždy v Athénách. Třeba uznati, že Novořekové, ačkoliv jejich starořecká krev jest pro- mísena krví deseti jiných národů, tak že ani ne- vědí, kdo jsou jejich předkové, hledí by jejich kousky nesevšedněly a by činily dojem na otupělé obe- censtvo, Tentokráte postaraly se o to dvě roztomil ženušky, tetička a její neť. Prvou svrběl jazýček a proto, by si odlehčila, sklepla si trochu se soused- kami, obviňujíc svou net z manželské nevěry. Roz-
#5 alto_textblock #5
umí se samo sebou, že to učinila s dobrým úmyslem a pod pečetí největšího tajemství. Ale, jak se již děje, tajemství vyšlo na jevo tak, že se je dovědělai neť. Aby pomstila hroznou tu urážku, opatřila se ostrým dlouhým nožem a odebrala se ke své tetičce, by jí vyčetla její jednání a za několik minut se shromáždilo všecko krásné pokolení ulice k této hádce. Z počátku se zdálo, že mladá neť zvítězí, ale za ne- dlouho nabyla převahy zkušenost starší tetičky. To rozčililo neť tak, že se vrhla na tetu a vrazilají nůž do prsou a utekla z domu. Těžce raněná klesla a ačkoli byla raněna smrtelně, pokračovala dále v na- dávkách, až omdlela. Do posledního okamžiku bylo viděti, že se raduje nad vítězstvím, kterého svým ja- zykem dobyla. Podlehne-li i smrtelné ráně, musí celý ženský svět přiznati, že zachránila česť ženské zbraně. Proto odpočívá nyní na vavřínech, kdežto její neť sedí v policejním vězení. — Téhož večera bavili se podob- ným způsobem čtyři drožkáři v jednom hostinci, při čemž jeden z nich zůstal probodnut nožem na místě mrtev. Urazil totiž svého kollegu a tento rozlícen vy- táhl svůj dlouhý nůž a vrazil mu ho do srdce. Na venkově bylo dle telegrafických zpráv spácháno ten den několik vražd a čtyři čivky byly uneseny. Před několika dny by byl málem jakýs topič zavraždil stroj- níka, našeho krajana, ale dostalo se mu za to pra- zvláštního zaslouženého trestu. Strojník stoje u par- ního kotle, držel v ruce hadici, kterou se vede vařící voda do nádržky a vytýkal topiči lenivost a nepo- řádnost. Tím uražen, vrhl se topič na něho s nožem, ale strojník odskočiv, obrátil hadici proti němu a opařil ho tak, že počal jako šílený křičeti a naříkati a cdhodiv nůž, utíkal z továrny. Krvavé události ty vzbudily i pozornost policie a proto obcházejí oddělení policistů a četníků za velení důstojníka veřejné míst- nosti a prohledávají lidi nemají-li u sebe zbraně. Jest to vlastně pouhá komedie, která dá bezpochyby pů- vod k novým vraždám a krvavým srážkám, neboť po- řádný Řek nedá si odejmouti zbraň, která ho chrání před přehmaty vyhladovělých státních zřízencůa kterou jedině možno zjednati si v Řecku právo. = Z anglického časopisectva. Z Londýna se ozna- muje: Ctihodný „Standard“, jenž se stal koupí ma- jetkem mr. Pearsona, majitele „Daily Expressu“, za- počal již obnovovací proces, jakému jej hodlá podro- biti jeho nový majitel, jejž označují jako hrobaře starých literárně a politicky cenných anglických časo- pisů. Posavadní chefredaktor „Standardu“ mr. Curtis vzdal se svého úřadu. Volba jeho nástupce jest cha- rakteristická pro nový směr. Nový chefredaktor „Stan- dardu“, mr. Gwynne, jest vlastně žurnalistice cizía rovněž nevyznamenal se jako politik nebo spisovatel. Byl dosud znám jako důmyslný a rychlý zpravodaj telegrafní agentury Reuterovy. „Standard“ pochvalně připomíná, že roku 1896 již dva dny po návratu z výpravy do Kumasi odcestoval do Sudanu, aby se účastnil výpravy dongolské. Na místo politika a spi- sovatele nastupuje muž, jenž dovede rychle cestovati. Ostatně vzniká v Anglii odpor proti povrchní žurna- listice, jež vyniká toliko lácí, jak ji pěstuje Pearson a někteří jiní nakladatelé, jež svým pachtěním po sen- saci, svou mělkostí a svým chauvinismem utlumují politickou rozvahu. V Cambridge usnesl se onehdy stu dentský klub, aby „Daily Mail“ sira Alfreda Harms- wortha, zakladatele „žlutého tisku“, nebyl již v čítárně vyložen.
#6 alto_textblock #6
Zemřeli v Praze
#7 alto_textblock #7
Dne 16. listopadu 1904: Löffler František, pasířský pomocník, 20 roků, 861—I. Dvořák František, c. k. poštovní výpravčí v. v., 70 roků, 652—II. Bo- bek Josef, syn zedníka, 14 roků, 309—III. Stiborova Anna, dcera posluhovačky, 9 dní, 235—V. Ledeckých Adéla, dcera dělníka, 6 neděl, 283—VIII. — U Mi- losrdných bratří: Haněk František, kolářský pomocník, 54 roky. — U Milosrdných sester Bálková Anna, posluhovačka, 72 roky. Višanský Ant., učeň, 15 roků. — U Alžbětinek: Veletovská Alžběta, manželka sluhy, 82 roky. — Ve všeobec- né nemocnici: Holzingerová Regina, kadeřnice dam, 24 roky. Pfeffer Josef, 50 roků. Šmidlová Anna, soukromnice, 68 roků.
#8 alto_textblock #8
Král.české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. Odpol. o 3/43. hod.
#9 alto_textblock #9
Ve středu 23. listopadu. Schovanka. (Mice and Men.) Romantická komedie o 4 dějstvích. Anglicky napsala Madelaine Lucette Ryley. Přeložil Karel Muš ek. Režisér Karel Mušek.
#10 alto_textblock #10
40. hra v předpl. (4. čtvrtka.) Dobrou noc, pane Pantalone! Komická opera o jednom dějství. Slova od Lockrova a de Marvana. Překlad od A. Puldy. Složil A. Grisar. Dirigent Moric Anger. Režisér Adolf Krössing. O lehkovážném Pierrotovi. Pantomima o třech dějstvích. Složil Mario Costa. Libreto napsal Fernand Beissier. Rež. Achille Viscusi. Dirigent Rudolf Zamrzla. Po opeře přestávka.
#11 alto_textblock #11
Ve středu 23. listopadu.
#12 alto_textblock #12
Konec o 1/210. hod
#13 alto_textblock #13
Začátek o 7. hod.
#14 alto_textblock #14
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy. V zahradě I. pražského měšť. pivovaru
#15 alto_textblock #15
Ve středu 23. listopadu. Začátek o 7. hod. IX. hra v předplacení. Po 3.: Madame X. Fraška o 3 jednáních. Napsali P. Gavault a G. Berr. Přel. B. Lachman. Režisér B. Lachman.
#16 alto_textblock #16
Švandovo divadlo na Smíchově. Ve středu 23. listopadu. Začátek o 7. hod. Ve prospěch Marušky Táborské. Nově studováno. Bojarova svatba. Drama o 4 jedn. Napsal M. Brociner. Kühnl. Režisér Jan Kubík
#17 alto_textblock #17
Přeložíl Jan
#18 alto_textblock #18
na Král. Pištěkovo lidové divadlo vinohracecn Ve středu 23. listopadu. Začátek o 7. hod. Lidové představení při malých cenách. Po 32.: Pražské švadlenky. Fraška se zpěvy a tanci o 5 jednáních. Hudbu i slova napsal O. Faster.
#19 alto_textblock #19
120
#20 alto_textblock #20
— 117 —
#21 alto_textblock #21
»Nyní jest vám lhostejno, co dělám, nebo jsem-li živ či mrtev, to jste mínila, jak vidím« — řekl, pustiv mé ruce a ubíraje se ke dveřím. »Aúguste!« zavolala jsem a on se vrátil. » Poslyšte Dnes ráno jste mi lál. Byl jste ke mně hrubý a strávil jste v Londýně den s jinou ženou a vracíte se s dárkem pro mne. Učinila jsem, co jsem mohla, abych nebrala ve zlé tyto urážky, avšak varuji vás, že to déle nesnesu.« Počal se přetvařovati. »Kdopak to namluvil matce ty povídačky o mně?« tázal se. »Na tom není ani slova pravdy. To je podivné, že člověk nemůže promluviti s nějakou ženou, aby z toho lidé nenadělali zla!« »To se týká vás a vaší matky; já chci pouze zvě- děti, že mně nebudete na příště láti a budete se mnou jednati zdvořileji.« Cítila jsem, že bych nemohla déle jednati o jeho »přátelství« s lady Grenellenovou. Celý ten případ se mi zdál příliš nízkým. »Vy jste přece jen pašák, že hned nespustíte rá- mus,« řekl Augustus, »dejme si po hubičce a buďm opět přáteli; lituji, že jsem byl dnes ráno tak ošklivý. Tak, ženuško, nemusíte býti žárliva« a pohladil mne po ruce a počal si omotávati a rozvinovati dlouhé prameny mých vlasů kolem svých tlustých prstů.« »Co má našinec počíti, když se do něho ženská zamiluje?« pokračoval s domýšlivou vlídností. »Přece k ni nemůže být medvědem, třeba byl ženatý, eh ?e »Ne, to jen ke své ženě může být medvědem,« odvětila jsem. Já jsem ovšem měla asi býti žárliva a hněvati se, avšak nemohla jsem pociťovati ani nejmenší vzrušení.
#22 alto_textblock #22
babička chvatně rozhodla, abych se za někoho provdala. Nebylo času vybírati — mně nikdy za mého života ani nenapadlo, abych ji neposlechla. Řekla, abych si vzala Augusta. Celá ta sítuace mu byla jasně vyložena a on souhlasil a vzal nás za slovo. Snažila jsem se všemožně, abych, co se mne týče, slovu dostála, ale nikdy mi ne- napadlo přehlížeti jeho dopisy.« »Oh! Opravdu! A proč, prosím, ho nemůžete míti ráda? Pěknějšího mladého muže nenajdete na kolik mil,« řekla mrs. Gurragová náramně uraženě; ostatní otázky zdály se jí pro tu chvíli odbytými. »Nemůžeme se nutiti k lásce neb nechuti,« řekla »Dobrá, vy jste teď vdaná a jste jeho částí a dí- lem a povinností ženy jest chrániti manžela přeď ženšti- nami — ať se jim říká vikomtesy nebo jinak.« »Co si přejete, abych učinila?« »Ale vyčtěte mu to, až přijde večer domů! Ukažte mu, že to víte a nebudete to trpěti. To je všecko vaší vinou, že ho nemáte ráda a teď jest vaší povinností, udržeti jej na cestě cnosti.« »Mohu mu říci, že jste mne upozornila na jeho chování? Neboť jak bych mu mohla jinak vysvětliti, že to vim? To on bude věděti, že by mne nikdy nenapadlo, abych sama otvírala jeho dopisy, aneb se dívala do nich.« Mrs. Gurragová se nijak nestyděla, že vykonala tento podle mne nejnečestnější čin; nedovedla pohližeti na věc s mého stanoviska. Pamatuji se, že mi babička kdysi vyprávěla, že služebnictvo a lidé z nižších tříd vždycky se domnívají, že mají právo čísti číkoliv dopisy, jež jim přijdou do Ledová kra. 30
#23 alto_textblock #23
jsem.