#1
alto_textblock
#1
Románová příloha
#2
alto_textblock
#2
„Národních Listů“ k číslu 324. ze dne 23. listopadu 1904.
#3
alto_textblock
#3
Různé zprávy.
#4
alto_textblock
#4
= Mnohonásobný vrah Konstantin Drzazga od-
souzen. Přítel našeho listu píše nám z Lodži: Před
krajský soud v Petrkově pohnán byl těchto dnů mno-
honásobný vrah Konstantin Drzazga, o jehož lou-
pežném přepadení rodiny kupce Bulwy letos o Bílou
sobotu váš list přinesl obšírnou zprávu. Drzazga ob-
viněn byl v šesti případech z vražd a pokusů lou-
pežné vraždy a sice především z loupežné vraždy
8. března 1903 na manželce kupce D. Brauna, pro niž
obviněn a odsouzen její manžel a teprve po zatčení
Drzazgy, když již měl být poslán do Sibiře, propuštěn.
Dále z loupežné vraždy dne 3. listopadu 1903 na
manželce obchodníka Schmidta ve vsi Radogošči, pak
z loupežného přepadení kupce Majera Sieradského
na Srednej ulici v Lodži dne 22. listopadu 1903. Z
čtvrté z loupežného přepadení rodiny Kertschovyv
Petrkově večer 27. listopadu 1903, za páté z dvoj-
násobné loupežné vraždy na manželech Jentschových
v ulici Dobré v Lodži dne 11. března 1904 a konečně
z loupežného přepadení rodiny Bulwovy v ulici
Glownej v Lodži dne 2. dubna 1904. — Ačkoliv se
obžalovaný ve vyšetřování ze všech těchto zločinů
vyznal, zapíral při hlavním líčení vše, až na přep-
dení rodiny Bulwovy. Krajský soud petrkovský, vy-
slechnuv předvolané svědky, uznal Konst. Drzazgu
ve všech případech vinným a odsoudil jej k doživotn
ztrátě veškerých občanských práv, k nucené prác
v dolech sibiřských na 20 let a po přestálém trestu
k doživotnímu pobytu v Sibiři. — Odsouzený vyslech
rozsudek bez jakéhokoli pohnutí.
= Dražba umělecké školy. Z Londýna se ozna-
muje: Podivné divadlo dražby umělecké školy přilá-
kalo mnoho lidí do Tokenhouse Yardu, kdež prodáván
v dražbě umělecká škola známého malíře Huberta
Herkomera v Bushey. Škola, jež byla založena před
dvaceti léty, skládá se z malé skupiny domů, jež
obsahuje čtyři účelně zařízené ateliery s veškerým
příslušenstvím. Velmi cenné jsou kresby a skizzy
bývalých žáků umělcových, jichž jsou plné stěny
Umělecká škola, jež vydražena byla na žádost ma-
jitelů hypotek, zakoupena byla dekoračním malířem
E. H. Cuthbertsonem za 1300 lib. st., kdežto pořízen
její stálo svého času as 800 lib. st. Krásný, starý, du-
bový oltář, jenž byl přenesen do školy z chrámu sv
Matěje, prodán byl za 650 l. st.
Zajímavé dílo klenotnického umění. Jakýs
klenotník v Turině sestrojil z jediné perly droboun-
kou lodičku. Trup lodice jest proveden tak přesně.
že by mohl sloužit za model k šalupě. Plachta jest
z tepaného zlata a posázena diamanty a svítilna bud-
ky pro kompas označena rubínem. Kormidlo zhotoveno
ze smaragdu. Podstavec tohoto drobounkého umě-
leckého díla jest ze slonoviny a celá lodička váží toliko
několik gramů. Za to jest cena tím vyšší, neboť se
páčí na 30.000 li.
= Nové vraždy v Athénách. Třeba uznati, že
Novořekové, ačkoliv jejich starořecká krev jest pro-
mísena krví deseti jiných národů, tak že ani ne-
vědí, kdo jsou jejich předkové, hledí by jejich kousky
nesevšedněly a by činily dojem na otupělé obe-
censtvo, Tentokráte postaraly se o to dvě roztomil
ženušky, tetička a její neť. Prvou svrběl jazýček a
proto, by si odlehčila, sklepla si trochu se soused-
kami, obviňujíc svou net z manželské nevěry. Roz-
#5
alto_textblock
#5
umí se samo sebou, že to učinila s dobrým úmyslem
a pod pečetí největšího tajemství. Ale, jak se již děje,
tajemství vyšlo na jevo tak, že se je dovědělai
neť. Aby pomstila hroznou tu urážku, opatřila se
ostrým dlouhým nožem a odebrala se ke své tetičce,
by jí vyčetla její jednání a za několik minut se
shromáždilo všecko krásné pokolení ulice k této hádce.
Z počátku se zdálo, že mladá neť zvítězí, ale za ne-
dlouho nabyla převahy zkušenost starší tetičky. To
rozčililo neť tak, že se vrhla na tetu a vrazilají
nůž do prsou a utekla z domu. Těžce raněná klesla
a ačkoli byla raněna smrtelně, pokračovala dále v na-
dávkách, až omdlela. Do posledního okamžiku bylo
viděti, že se raduje nad vítězstvím, kterého svým ja-
zykem dobyla. Podlehne-li i smrtelné ráně, musí celý
ženský svět přiznati, že zachránila česť ženské zbraně.
Proto odpočívá nyní na vavřínech, kdežto její neť sedí
v policejním vězení. — Téhož večera bavili se podob-
ným způsobem čtyři drožkáři v jednom hostinci, při
čemž jeden z nich zůstal probodnut nožem na místě
mrtev. Urazil totiž svého kollegu a tento rozlícen vy-
táhl svůj dlouhý nůž a vrazil mu ho do srdce. Na
venkově bylo dle telegrafických zpráv spácháno ten
den několik vražd a čtyři čivky byly uneseny. Před
několika dny by byl málem jakýs topič zavraždil stroj-
níka, našeho krajana, ale dostalo se mu za to pra-
zvláštního zaslouženého trestu. Strojník stoje u par-
ního kotle, držel v ruce hadici, kterou se vede vařící
voda do nádržky a vytýkal topiči lenivost a nepo-
řádnost. Tím uražen, vrhl se topič na něho s nožem,
ale strojník odskočiv, obrátil hadici proti němu a
opařil ho tak, že počal jako šílený křičeti a naříkati
a cdhodiv nůž, utíkal z továrny. Krvavé události ty
vzbudily i pozornost policie a proto obcházejí oddělení
policistů a četníků za velení důstojníka veřejné míst-
nosti a prohledávají lidi nemají-li u sebe zbraně. Jest
to vlastně pouhá komedie, která dá bezpochyby pů-
vod k novým vraždám a krvavým srážkám, neboť po-
řádný Řek nedá si odejmouti zbraň, která ho chrání
před přehmaty vyhladovělých státních zřízencůa
kterou jedině možno zjednati si v Řecku právo.
= Z anglického časopisectva. Z Londýna se ozna-
muje: Ctihodný „Standard“, jenž se stal koupí ma-
jetkem mr. Pearsona, majitele „Daily Expressu“, za-
počal již obnovovací proces, jakému jej hodlá podro-
biti jeho nový majitel, jejž označují jako hrobaře
starých literárně a politicky cenných anglických časo-
pisů. Posavadní chefredaktor „Standardu“ mr. Curtis
vzdal se svého úřadu. Volba jeho nástupce jest cha-
rakteristická pro nový směr. Nový chefredaktor „Stan-
dardu“, mr. Gwynne, jest vlastně žurnalistice cizía
rovněž nevyznamenal se jako politik nebo spisovatel.
Byl dosud znám jako důmyslný a rychlý zpravodaj
telegrafní agentury Reuterovy. „Standard“ pochvalně
připomíná, že roku 1896 již dva dny po návratu
z výpravy do Kumasi odcestoval do Sudanu, aby se
účastnil výpravy dongolské. Na místo politika a spi-
sovatele nastupuje muž, jenž dovede rychle cestovati.
Ostatně vzniká v Anglii odpor proti povrchní žurna-
listice, jež vyniká toliko lácí, jak ji pěstuje Pearson a
někteří jiní nakladatelé, jež svým pachtěním po sen-
saci, svou mělkostí a svým chauvinismem utlumují
politickou rozvahu. V Cambridge usnesl se onehdy
stu dentský klub, aby „Daily Mail“ sira Alfreda Harms-
wortha, zakladatele „žlutého tisku“, nebyl již v čítárně
vyložen.
#6
alto_textblock
#6
Zemřeli v Praze
#7
alto_textblock
#7
Dne 16. listopadu 1904: Löffler František,
pasířský pomocník, 20 roků, 861—I. Dvořák František,
c. k. poštovní výpravčí v. v., 70 roků, 652—II. Bo-
bek Josef, syn zedníka, 14 roků, 309—III. Stiborova
Anna, dcera posluhovačky, 9 dní, 235—V. Ledeckých
Adéla, dcera dělníka, 6 neděl, 283—VIII. — U Mi-
losrdných bratří: Haněk František, kolářský
pomocník, 54 roky. — U Milosrdných sester
Bálková Anna, posluhovačka, 72 roky. Višanský Ant.,
učeň, 15 roků. — U Alžbětinek: Veletovská
Alžběta, manželka sluhy, 82 roky. — Ve všeobec-
né nemocnici: Holzingerová Regina, kadeřnice
dam, 24 roky. Pfeffer Josef, 50 roků. Šmidlová Anna,
soukromnice, 68 roků.
#8
alto_textblock
#8
Král.české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Odpol. o 3/43. hod.
#9
alto_textblock
#9
Ve středu 23. listopadu.
Schovanka.
(Mice and Men.)
Romantická komedie o 4 dějstvích. Anglicky napsala
Madelaine Lucette Ryley. Přeložil Karel Muš ek.
Režisér Karel Mušek.
#10
alto_textblock
#10
40. hra v předpl.
(4. čtvrtka.)
Dobrou noc, pane Pantalone!
Komická opera o jednom dějství. Slova od Lockrova
a de Marvana. Překlad od A. Puldy. Složil A. Grisar.
Dirigent Moric Anger. Režisér Adolf Krössing.
O lehkovážném Pierrotovi.
Pantomima o třech dějstvích. Složil Mario Costa.
Libreto napsal Fernand Beissier. Rež. Achille Viscusi.
Dirigent Rudolf Zamrzla.
Po opeře přestávka.
#11
alto_textblock
#11
Ve středu 23. listopadu.
#12
alto_textblock
#12
Konec o 1/210. hod
#13
alto_textblock
#13
Začátek o 7. hod.
#14
alto_textblock
#14
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru
#15
alto_textblock
#15
Ve středu 23. listopadu.
Začátek o 7. hod.
IX. hra v předplacení.
Po 3.: Madame X.
Fraška o 3 jednáních. Napsali P. Gavault a G. Berr.
Přel. B. Lachman. Režisér B. Lachman.
#16
alto_textblock
#16
Švandovo divadlo na Smíchově.
Ve středu 23. listopadu.
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch Marušky Táborské.
Nově studováno.
Bojarova svatba.
Drama o 4 jedn. Napsal M. Brociner.
Kühnl. Režisér Jan Kubík
#17
alto_textblock
#17
Přeložíl Jan
#18
alto_textblock
#18
na Král.
Pištěkovo lidové divadlo vinohracecn
Ve středu 23. listopadu.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení při malých cenách.
Po 32.: Pražské švadlenky.
Fraška se zpěvy a tanci o 5 jednáních. Hudbu i slova
napsal O. Faster.
#19
alto_textblock
#19
120
#20
alto_textblock
#20
— 117 —
#21
alto_textblock
#21
»Nyní jest vám lhostejno, co dělám, nebo jsem-li
živ či mrtev, to jste mínila, jak vidím« — řekl, pustiv
mé ruce a ubíraje se ke dveřím.
»Aúguste!« zavolala jsem a on se vrátil. » Poslyšte
Dnes ráno jste mi lál. Byl jste ke mně hrubý a strávil
jste v Londýně den s jinou ženou a vracíte se s dárkem
pro mne. Učinila jsem, co jsem mohla, abych nebrala ve
zlé tyto urážky, avšak varuji vás, že to déle nesnesu.«
Počal se přetvařovati.
»Kdopak to namluvil matce ty povídačky o mně?«
tázal se. »Na tom není ani slova pravdy. To je podivné,
že člověk nemůže promluviti s nějakou ženou, aby z toho
lidé nenadělali zla!«
»To se týká vás a vaší matky; já chci pouze zvě-
děti, že mně nebudete na příště láti a budete se mnou
jednati zdvořileji.«
Cítila jsem, že bych nemohla déle jednati o jeho
»přátelství« s lady Grenellenovou. Celý ten případ se mi
zdál příliš nízkým.
»Vy jste přece jen pašák, že hned nespustíte rá-
mus,« řekl Augustus, »dejme si po hubičce a buďm
opět přáteli; lituji, že jsem byl dnes ráno tak ošklivý.
Tak, ženuško, nemusíte býti žárliva« a pohladil mne po
ruce a počal si omotávati a rozvinovati dlouhé prameny
mých vlasů kolem svých tlustých prstů.«
»Co má našinec počíti, když se do něho ženská
zamiluje?« pokračoval s domýšlivou vlídností. »Přece
k ni nemůže být medvědem, třeba byl ženatý, eh ?e
»Ne, to jen ke své ženě může být medvědem,«
odvětila jsem.
Já jsem ovšem měla asi býti žárliva a hněvati se,
avšak nemohla jsem pociťovati ani nejmenší vzrušení.
#22
alto_textblock
#22
babička chvatně rozhodla, abych se za někoho provdala.
Nebylo času vybírati — mně nikdy za mého života ani
nenapadlo, abych ji neposlechla. Řekla, abych si vzala
Augusta. Celá ta sítuace mu byla jasně vyložena a on
souhlasil a vzal nás za slovo. Snažila jsem se všemožně,
abych, co se mne týče, slovu dostála, ale nikdy mi ne-
napadlo přehlížeti jeho dopisy.«
»Oh! Opravdu! A proč, prosím, ho nemůžete míti
ráda? Pěknějšího mladého muže nenajdete na kolik mil,«
řekla mrs. Gurragová náramně uraženě; ostatní otázky
zdály se jí pro tu chvíli odbytými.
»Nemůžeme se nutiti k lásce neb nechuti,« řekla
»Dobrá, vy jste teď vdaná a jste jeho částí a dí-
lem a povinností ženy jest chrániti manžela přeď ženšti-
nami — ať se jim říká vikomtesy nebo jinak.«
»Co si přejete, abych učinila?«
»Ale vyčtěte mu to, až přijde večer domů! Ukažte
mu, že to víte a nebudete to trpěti. To je všecko vaší
vinou, že ho nemáte ráda a teď jest vaší povinností,
udržeti jej na cestě cnosti.«
»Mohu mu říci, že jste mne upozornila na jeho
chování? Neboť jak bych mu mohla jinak vysvětliti, že
to vim? To on bude věděti, že by mne nikdy nenapadlo,
abych sama otvírala jeho dopisy, aneb se dívala do nich.«
Mrs. Gurragová se nijak nestyděla, že vykonala
tento podle mne nejnečestnější čin; nedovedla pohližeti
na věc s mého stanoviska.
Pamatuji se, že mi babička kdysi vyprávěla, že
služebnictvo a lidé z nižších tříd vždycky se domnívají,
že mají právo čísti číkoliv dopisy, jež jim přijdou do
Ledová kra.
30
#23
alto_textblock
#23
jsem.