ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7df2d820-7723-11dc-ba2e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 40
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXVII.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v sobotu 20. července 1907.
#3 alto_textblock #3
Číslo 198.
#4 alto_textblock #4
eto
#5 alto_textblock #5
lomostpsz lot
#6 alto_textblock #6
meto (laoc čhěm lotbz pilasj
#7 alto_textblock #7
—
#8 alto_textblock #8
Na rauní a odpol. lIst, nlele laei net . Praze v admlnislrae ... 2K ns ěse na črt luta . . . . d k — s dvojí denšškoe r t. . . 7 k ve slislláeh naíe . . .. . 2 K 90 b Težlen: a s aie, :. . : 9 k o s erají zieilo 1a vo
#9 alto_textblock #9
nt t. . . . HI K e
#10 alto_textblock #10
d
#11 alto_textblock #11
i
#12 alto_textblock #12
p
#13 alto_textblock #13
so l en
#14 alto_textblock #14
nr
#15 alto_textblock #15
V drobuém p.vovjii sn rrani sto o s . . . pa zb odpoledn Ve flinlkách na venkově 10 rapní čisla. . . . . odpolodní . . . . . . . . . Iuserárv platí se hotové sapřel. Pladplacení a inserty přijimá zduini- strace v Marianské ulici e. J. Tam naršhají ze třž rečakre tiskárna a ezpedice „Nlodnich Lista- Rekopisy se nevrapeji
#16 alto_textblock #16
Moje strana je stát.
#17 alto_textblock #17
Řeč, proslovená předsedou ministerstva v rozpravě o prozatímním rozpočtu a spolu jakožto výklad ke trůnní řeči, jest zajisté znamenitý výkon řečnický po stránce for- mální, ale hledime-li k její obsahu věcnému. setkáváme se v ní s četnými odpory, kteréž nikterak se nedají zakrýti poměrným jej úspěchem, jehož dosáhla u posluchačů, an vzletnými slovy, jimiž ji provázejí časopisy vládě blizké. Zvláště odstavce, věnované národním otázkám, revisi politické správy, vyrovnání uherskému a poměru vlády ke stranám parla- mentním, ponechávají myšlenkám čtenáře pole bez mála tak volné, jako předseda minister stva sám je zůstavuje myšlenkám stran, jen když zachovají diseiplinu při hlasování pro návrhy, vládní. To, co předseda ministerstva mnoh obratnými slovy pravil o otázkách národnost- ních, zejména efektní výpočet, kde se všude vyskytují a jak na ně bude vláda pohlížeti jasným okem a neúnavně je přibližo vati řešení, postihujíc je v praktickém životě v tisícerých jednotlivých případech, kteréž chtějí býti upraveny moudrou nepředpojatostí, jest píseň náramně stará, známá ještě z dob taaffovského » pro tloukání se od případu ku případu« dle potíeby a okolností. To není nijaký program, jenž by v době krátké a nedaleké chtěl konečně rozhodnými opatřeními zjed- nati platnost ideji národní rovnoprávnosti ve smyslu státních základních zákonů; to jest prostě oddalování a prodlužování zápasů z ni do nekonečna, když čas ob čas se uprav »některý z tisícerých jednotlivých případů« I kdybychom přáli nynějšímu předsedov ministerstva věku Methusalemova, nevěříme že po této dráze kdy dospěje k jádru otázky národnostní, o čemž nejnovější doklad máme přávě na způsobu, jakým přikročila vlada k řešení jazykové rovnoprávnosti při jednání rady říšské. Zjednaným provisoriem řešení její spíše ztížila a Němcům, vidoucím ne rozhodnost vlády a nepříznivý účinek polovi- čatosti jejího opatření na svaz klubů českých — dodala jen nové odvahy k dalšímu vzdoru Nám neposkytuje tu nijaké zadostučinění vědomí, že po nesčíslněkráte a i tutu opětně se ukázalo, kterak národnostní smír naráz na nejzarputilejší odpůrce v národě něme ckém. Nerozhodnost vládní pak podivně osvě tluje zdánlivě sebevědomý výrok v tétéž řeč obsažený, že »vláda nesmí upadnouti do za jeti žádné strany.« Tím ovšem nijak nechceme zástupce ne německých národností zbavit povinnosti, ab po nejnovější této zkušenosti sami si opatřil satisfakci seřaděním šiků svých proti něme ckému nezdvořáctví, jež se ještě tim vy chloubá, že vzešlo »z ujednaní něme ckých poslancův s německým časopisy«. A po této ukázce řešení národnostních otázek si představme, jak mnoho času bude potřebovati pan baron Beck, než takovýmto postupem probere »veškeré tisíceré případy a jednotlivosti otázky národnostní«. Ministerstvo pracovní, jak nynější vládu opětně a opělně nazývá předseda minister
#18 alto_textblock #18
stva, slibuje ústy jeho nejen neúmornou práci v otázce národnostní, ale i ve všec ostalních oborech. Žijeme v době hospodář ských nadějí, jež heslu práce, jak patrno, zjednaly široký prostor i v řeči pana barona Becka. Pracovní látky má nynější vláda ne- přebrané množství po ruce; pro pracovní program chce seskupiti co možná největší množství poslanců, protože v nastávajícím desetiletí musí vláda se sněmovnou vykonati těžkou práci. Ma proto zapotřebí politický preliminář nejméně na celé desítiletí . . . Tu bezděčně čtenář této řeči se roz- pomene, že myšlenka dlouhodobých lhůt jest mu známa z doby, kdy nynější vláda zahá- jila vyrovnání s Úhrami a kdy také prohlá- sila potřebu velmi dlouhé lhůty jeho. Nyní mluví již jen o pravděpodob nosti, že vyrovnání se uzavře pouze na dobu do roku 1917 — ale i tu dodává předseda ministerstva významně: ovšem sdílí tato před pověď osud počasového předpovídání, kteréž se vztahuje poměrně jen na krátkou lhůtu A tarasí se dále ještě připomenutím, dle něhož předpokládá, že »nenadejdo mimořádné události«. Jakého rázu by ty události mohly býti. toho ukázkou jest další prohlášení předsedy ministerstva, že by vláda pro připad ne zdaru vyrovnání »nepovažovala po měr reciprocity za způsobily stav hospodářského uspořádáníe ale že by »dala přednost politice volné silné ruky«. Ovšem politika silné ruky by sotva prospěla politickému pracovnímu preliminář na příštích deset let. Poměrně nejkratší lhůtu potřebuje vláda pro reformu politické správy, jejiž podstatnou částí zdá se býti známý požadavek německý na zřízení krajských úřadů; vláda však zamýšli zavésti je v celém Rakousku patrně tedy má na mysli reformu v centra- listickém duchu. Bude nutno na podzim dů kladně si prohlédnouti návrh opravy politické správy, aby se do něho nevloudilo rozdělen země a nepřipravovalo odstranění politickýel instancí, celou zemi representujících. Kdož pamatují se, kterak oprava volební byla z vládních kruhů provázena nadějemi že v nové radě říšské seřadí se strany dle politických programů, mohli se domnívati, že vláda sama připravuje půdu ministerstvu ryze parlamentnímu, za nímž by stály poli ticky přibuzné strany, jako na př. za mini sterstvy v Anglii. Ku podivu, v poslední řeči před sedy ministerstva onen politický ideál volební opravy úplně se ztratil a nabražen byl no vým, vyjádřeným slovy: Moje stra na je státi Výrok tento zdá se býti náramně blízký názoru — neústavnímu. Zejména za plat nosti všeobecného volebního práva nemůže býti o tom pochybnosti, že sněmovna jes vtěleným zastoupením veškerého občanstva a že zájem státu se neda odlišovati od zájmů O zájmech těch povolána jest sněmovn spolurozhodovati dle řádů zákony stanove- ných; a vládě náleží právo moci výkonné Dle výroku »moje strana jes stát« se však poměr tento mění; vláda
#19 alto_textblock #19
jeho.
#20 alto_textblock #20
státi se chce sama vůdcem sněmovny, aniž by si byla zjednala souhlas většiny pro — program přesně a jasně vytčený. Dobrá vůle pracovati celé desetiletí, te ještě není dostatečnou legitimací; národové chtějí také znáti směr a oíle práce té,
#21 alto_textblock #21
Říšská rada.
#22 alto_textblock #22
Poslanecká sněmovna. (Schiülze 16) Ve Vidni, dne 19. července (Původní telef. zpráva »Nár. Listů c.)
#23 alto_textblock #23
Národní, svobodomyslnou a sociátní řeč nevelikou rozsahem, ale skvělého slohu a kon cisní s neobyčejným elénom pronesi dnes dr Kramář. Celá sněmovna ii poslouchala. Ne mineme se zajisté pravdy, rekneme-li, že nejpo zorněji a nejnapjatěji dra, Kramáře sledova sv. p. Beck. Již proto, že byla v podstatě odpo vědí na jeho včerejší výklady a že obsahovala čeho nebylo v nich: positivní údaje o politiee v pravdě rakouské, liberální a demokratické Jen takovou chtějí Čechové, jak dr. Kramá řekl. Netoliko pro sebe. Pro národy všechny Provanut jest dnešní výkon předsedy „Českéh klubu“ na říšské radě dechem a duchem roz bodně českým, ale zároveň také reformním. Jes to playdover pro veliké ideje nacionalismu a nvo body, které byly vždy vůdčími hvězdami národa českého vůbec a národní strany svobodomyslné zvláště. Proč členové „Českého klubu!“ hlasovat chtějí pro za“mní rozpočet, pověděl nepokrytě- by projevili důvěru českým ministrům, kte jsou stoupenci národní strany svobodomyslné Nikoliv ostatní vládě. A tolikéž pově děl zástupce městské skupiny německo-brodské že k součinnosti, k jaké včera zvali chef vlády jednotlivé trany, musí býti zjednány teprve zcela jině podmínky, nežli jaké jsou teď. „Český klub“, povoluje zatímní rozpočet, nevstupuje ani do politiky většiny, ani de většiny koncon- trované práce ministerským předsedou včera na rýsované. „Český klub“ růbec ani na minutu dál a nižádným způsobem a směrem se revá že. Dr. Kramář odporoval domněnce, že rovným právem hlasovacím jsou odstrčeny otáz- ky národní do řady druhé, jak se vláda domní- vala po volbách, jak hlásaly její noviny a také časopisy něnecké a žádal ji naopak, aby rovne právo jednotlivých občanů při volebním osud mělo jako přirozený, nezbytný a neodvratný dů- sledek též rovnost národních celků. Této rov- nosti jest dr. Kramář výmluvným a nadseným hlasatelem po všechnu dobu, co působí ve sně novně: děle šestnácti let. Dnes vypjal se v tum- to oboru svého přesvědčení k nevému projevu přesvědčující síly, a hlas jeho zněl při tom m butně, jako nálo kdy jindy. Výkriky německo-radikálního trla: poslanců šl. Eduarda Stranského, žateckého dra Herolda a Kroyc daly mu příležitost, pro mluviti o našich národních menšinách a o děl- nictvu českém v t. zv. uzavřeném územi něme ckém. Došlo ke hlomozné scéně, kterou marn tišil místopředseda dr. Žáček. Najednou stichl jmenovaní Všeněmci jak b, uťal. Byli to ně- mečtí sociálni demokrati, kleří je zakřikli. pouhým konstatováním, že němečtí továrnie verbují v českých novinách sami české dělníky- vědouse proč.
#24 alto_textblock #24
V reklamaci důstojného postavení českéh národa ve státě předlitavském a v monarchi habsburské jest dr. Kramář rozhodným radikálním, třeba neužival toniny nejostřejší Jeho zor není obmezen Lilavou. Toho důkazem byly stručné sice, ale řízné zájezdy do konfliktu chorvatsko maďarského. Poslanec Prášek, jenž mluvil bned p dru. Kramářovi, měl posici těžkou. Zklama úplně četné posluchače, kteří čekali, že po nikne útoky do tábora domácího. Toho se před seda klubu agrár. posl. českých vyvaroval; přede všim straně agrár prospěje, budou-li si stejně počí nati její poslanci všichni. Háje požadavků země dělstva českého, zvláště proti druhé polovino říše, posl. Prášek nezanedbal národních a kultur ních zájmů všečeských. Straně, kterou vede přisuzoval mezi ekupinami českými postaven- jakési strany střední, volné na všechny strany ale též ochotné ke kompromisům se stranam všemi. Poslanei česko-agrárn' budo hlasovati pro prezatímní roz- počet. Dají mu dle slov poslance Práš ka svoje hlasy, aby posilnili vládu bar. Becka v boji s vládou uherskou. Byli mnozí poslanci. kdož kroutili hlovami nad argumentací takovou- Jen o jedné řeči z ostatních devíti dnes pro- mluvených zmínime se tady ještě: o řeči posl. Tomáška: Tento sociální demokrat, který z stupuje moravský volební okres novojičínský prožil poslední léta jako redaktor zdejšího dělni ckého listu a jako organisntor českoslovanských sociálních demokratů ve Vídni a v Dolních Rakousích. Jeho přispěním a příčiněním stalo se, že při vědomi třidním nepozbyli vědomí ná rodního. Co vykládal dnes c českých menšinách v království českém, co vykládal o národním utrpení českých dětí ve Vídri, o soukromé česko škole spolku Komenského tady a c české uni versité brněnské, mělo barvu a teplo národní Uznávajíce to zcela objektivně, máme právo říci, že úsilí poslance toho, dáti otázce rovno- právnosti jazykové v prolokole sněmovny vídeň- ské povahu věci sociální a jeho výrok, že država národního území jest pro sociální demokraty prázdným slovem, účinkovalo jako šedivý mrár po vlahé noci kvělnové.
#25 alto_textblock #25
a
#26 alto_textblock #26
Předseda dr. Weiskirchner zahajuje sehůz o 11. hodlně 15 minut dopol. Sdělení předzednictva. Při včerejší volbě býli členy národohospodář ského výboru zvoleni poslanci: Bauchinger, Baum gariner Jiři, dr. Dosímann, dr. D ex-l, Fisslthalen Huber (ze Štyrsva) Kunschak, dr. Micha! Mayr, ryl Panz, Jedek, dr. Leht, dr. Urhan, Peschka, Znleger hr. Kolowzat, Picker, Keschimann, šl. Stransky, dr Fiedler, dr. Bulín, Šrámek, Myslive Lisý, Holý, Ralaj, Náprstek, Isopuskul, Spadaro, ryt. Vukovič, dr. Ploj, dr. Krak, Gregorčič Olszewski, Luszezkiewicz, svob. pán Battaglia, dr Buzek, dr. ryt. Duleba, Ztranski, Zielniewssi, dr. Konstantin Lewicki, dr. Mahler, dr. Okuniewski, dr- Ofner, Skaret, dr. Ellenbogen, Schrammel, Seitz Beer, Hudec (ze Lvova), Filipinský, Horno a Rteumann.
#27 alto_textblock #27
Návrhy podali poslanci: dr. Baxa a sp. o úpravě postavení a platů smiuvních úřadníků státních; šl. Stransky sp. o vypracování zákona, kterým se stavebním živ- nestníkům zabezpečuje přednostní právo zástavní.
#28 alto_textblock #28
Dolazy podali poslanci: dr. Žáček a sp. na ministra vnitra obchodu a orby o stavbě údolních přebrad v obvodu Bečvy; Švejk, Špaček a sp. na ministra vnitra o p- skytnuli státního přispěvku na zřízení a udržování zemské pojišťovny proli živelním škodám v král. če- ském; svob p. Hock, dr. Ofnsr a sp. na ministra
#29 alto_textblock #29
spravedlnosti o obsazování uprá dněných míst radů zemského soudu v obvodu vrchního zemského soudu v Praze: Kroy a sp. na ministra vnitra o špalných zdravolních poměrech v Ervěnicích. Jednací pořad.
#30 alto_textblock #30
Pak pokračovalo se v projednávání zalímního rozpočtu. Posl. dr. svob. p. Hormuzaki (nár. Rumun) před- náší řadu přání a stižností své vlasti Bukoviny. Pro- mlouvaje o národnostní otázce, žádá rovnopráv- nost Rumunů a Rusů a horlí proli požadavku Rusů za sjednocení východní Haliče s Bukovinou. Konečně naléhá na úpravu university v Černovcích a praví, že bue hlasovali pro prozalímní rozpočet. Pos Tomášek (čer. soc. dem.) zabývá se — mluvě česky — včerelšími vývody ministerského přededy a podotýká, že byla to s ce pěkná řel, ale že patrně zas: jen zůslana na slovech. Sociálně de- mokraličil po danci byli by si přáli, aby ministerský předseda již v tomto anebo nejpozději v po lzimním zasedání předstoupil pled sněmovnu s holovou vládní předlohou o zavedení všeobecného starobníhoa invalidního pojišťování. Se zamýšleným rozšířením oboru působnosti politických zemských úlajů mohou socální demokraté souhlasiti jen tehdy, bude-li pro zemské směny zavedeno všeobecné volební pravo. Řečník polemisuje dále s posl. Klofačem a praví, že češti nátodní socialisté vděčí pouze bar. Beckovi, že prošli při užších volbách. Pokračuje německy, praví řečník, že sociálním demokratům nejvíce záleží na obecném školství. Je nejvýše nápadno a podezřelé, že v trůuní řeči byl kladen dů az na mravně náboženkou výchovu. Toto zdůrazňo ání náboženské výchovy může býti považováno za urážku snah Volné školy. Jest sice v ministerstvu pět svobodomyslných mužů, zdá se však, že dr. Gassmann má více v'ivu, než pět svobodomyslných ministrů. Rečník stěžuje si na kle- tikaisování školy, vzpomíná aféry profesora Judy v Prostějově a prohlaš ije, že soc'ální demokralé povedou bezohledný boj proti zk'eri kalisování ško y, aby doponobli k vílězství snahám Vo né školy. Pojednav o sociální péči ve škole a vysloviv požadavek, aby učiněna byla opatřeni proti výdě- lečné práci škotních dětí, promluvl řelník o vel kém význa nu če kých menš nových škol, jichž zřiz vání jest příkazem sociální spravedlnosti a nej opším po- středkem pro mravní výchovu dětí. Je nesprávno, že veliká česká menšina ve Vídni stále nemá české šroly obecné, a že české souk romé škole Komenského ve Vídni odpírá se právo veřej- nosti. Této škole n poskytuje se ani státní subvence. Řečník dále žádá, sby zřízeny byly české pokračo- vací školy po české učně ve Vídní a na ko pec přimiouvá se rozhodným způsobem za brzké z ři- zení české university v Brně. (Ži á po- chvala u sociál ních demokratů.) Posl. hr. Kolov al (něm. agr.) souhlasí úplně s pracovním programem vlády, lituje však, že nebyla sněmovně dána příležitost, aby polilickou debatou vytříbila názory, rozlišila strany a oznámila vládě jejich přání, jakož i jasně poznala příští směr vlády. — Mluvě pak o vyrovnání s Uhrami sdůraznil řečník zejména olázku bankovní, která jest otá zkou c- lého rakouského národohospodářství, obchodu a pr- mysln. Tato otázka nebyla by tak akulní, kdyby Uhry přispivaly správným finančním poměrem k úvě- rové spotřebě. Poněvadž tomu tak není, musí Ra- kousko platiti zvýšenou úrokou míru, od čehož mohlo by se uím spíše pomoci, že Maďaři jsou pro rozdě- lení banky, s čímž Rakousko může jen souhilasiti. Zahájení placení hotovými bylo by v přítomné chvíli finančním šllenstvím, proti čemuž se musí agrární strana co nejrozhodněji ohraditi. (Pechvala.) Řečník horli proti tajemnůstkářství vlády v různých důležilých olázkách a žadá, aby vláda jasně a přesně vyznačila hranice rakouských a uherských zájmo. Jest přece v zájmu každého ministerstva, zcela přesně poraditi se se sněmovnou o velkých rysech příští politiky. Vládě jest se rozhodnouli, chce li postupo- vati s parlamentem proti uherské vládě, nebo proti parlamentu s uherskou vládou. Čím důrazněji bud- ministerstvo hájiti požadavky Rakouska, tím siinější bude jeho postavení ve sněmorně. V tábeře tako- vého ministerstva bylo by celé Rakousko. (HI učna pochvala.) Posl. dr. Konstantin Levický (ukr. rus.) pravil, že je třeba zkoumati, zdali sliby vlády jsou pode- přeny tazé skutky; vytýká jí, že nechce souhlasili s reformou volesního řádu pro zemské sněmy. Pr-
#31 alto_textblock #31
FEUILLETON.
#32 alto_textblock #32
Na pomoc knize, (Trochu vzpomínka z cest, trochu návrh.) Nakladatelé odjakživa si stěžovali na malý odbyt knih. Stěžovali, i když rozšiřovali závod stavěli domy, vily a opatřovali si jiné reality ktoréžto všecky nezatajitelné zjevy poukazovaly na vzmáhající se biahobyt jich, mezi tím co lite- rál, i nejpřednější, zůstával chudý neb aspoř nezámožný. Nelze jim zazlívati, že se vzmáhal — obchod je obehod, jediné řemeslo, které ma ještě zlaté dno. Jen v nakladatelství znenáhla, zvláště za posledních let, přestává je míti. A vede se nyní nakladatelům jako v on pohádce o medvědu a pastevci, jenž stále velal na pomoc své druhy proti šelmě, která ho ne- ohrožovala, až pastévci nevěřice mu na pomo nešli, když medvěd ho skutečně přepadl. Naří- kali, stýskali si literátům i v časopisech, dopo- ručujíce své novinky, ač jim nebylo zle, že dnes když je skutečně ke slesku příčina, nikde jin nevěří. Však poumdléval prodej knih trochu již od té doby, co kolportáž na středních školách zastavena Leprozřetelným krokem knihkupců. kteří proti ní vystoupili, domnívajíce se, že stu- dentstvo, když jim ve školách příležitost k opa- tření si četby se vezme, přijde kupovat k nim knihkupcům. Nešlo — knihy a časopisy pře stalo kupovati a protože se mladá mysl něčím obírati musí, vylíli a vylévají přebytek energie jež dříve po ušlechtilých duševních splavech proudila, sportem, co den surovějším a ve spro- sté rvačky někdy se zvrhujícím. Také někteř profesoři jsou tu vinni; tak dlouho říkali stu- dentstvu, že většina českých knih a spisovatel za nic nestojí, až mnohému znechutili četbu Caveant consules, aby nebylo ještě hůře Neměli by knihkupci přemýšleti o krocích, které by přivodily status quc ante, dohodnouti se s na kladateli, vydavateli soukromými i jinými čini- teli, jež mají zájem na odbytu české knihy. uspořádat anketu s řediteli škol, knihovníky, ma- jiteli kaváren, redaktory časopisů a last not lesst s úřadními činiteli atd. — zkrátka se všemi, kdož knize mohou pomoci do lidu? K nápadu tomu přimělo mne několik zkuše- ností z cest. Mám ostatně za lubem ještě jeden návrh, také dojmy z cest vzniklý, o němž až na konee
#33 alto_textblock #33
Vracel jsem se roku 1902 přes Německ z Francie. Nevýhodné spojení přímělo mne přítele zůstati přes noc v menším městě něme- ckém Mengen. Vstoupili jsme okolo 11. hodiny noční do hostince nedaleko nádraží. Hostinec byl spojen s hotelem. Usedli jsmo k večeři. Nežl nám ji přinesli, rozhlédli jsme se po místnosti. Několik hostů seděle kolem většího stolu upro- sířed místnosti a bavilo se hovorem. Jiní seděl u menších stolků. Návštěva vzhledem ku pozdn hodině nebyla příliš četna. Přítele, knihomola upoutal stojan s bohatstvím knih, postavený u zdí. V něm nějaký le tikon a řada spisů po- učných i zábavných, ilustrovaných i bez ilustrae umísténo — pro potřebu hostí. IIned jsme několih knih vyňali a prohlíželi si je, ve slovníku našli jsme si bližší zprávy o městě, jež jeme dříve neznali ani dle jména. Praktické toto zařízení nepozoroval jsem nikde v českých hostincích. Zde nejvýš lze e dožádati adresáře a několik kalendářů vísí na stěnách po boku nějakého „Hostimila“ nebji ného stavovského časopisu hostinského a 2—3 exempláře novin, vedle jednoho místního. v němž beztoho z pravidla mimo odvar dávno znám ch zpráv z politického života současného a některé místní události bezvýznamné — jsou-i dva listy místní, je tu ještě nějaká primitivní, bezduchá polemika — ničeho se nedočtele. Český hostinec mohl by nesmírně mnoho činiti pro literaturu. Přijde host, je zatím sám v hostinci — soudruzi z kartové partie nebo polilisujíeího kroužku ještě nepřišli. Jistě by každý z dlouhé chvíle vzal do rukou některou knihu, kdyby tu byla po ruce. Z prvu by snad z dlouhé chvíle prohlížel, pak by četl se zá- jmem, po druhé by jen k vůli knize přišel. Kde jsou besedy, ovšem je knih dosti — ty jsou však majelkem spolku a ne hostinského. Větší restau- race odebírají právě pro ten účel časopisy ilu- strované — z těch však nemá čtenář nikdy tolik, jako z knihy. Když věc obstojí v německém ho stinci, stála by snad za pokus i u nás, třeba ty knihy nějaký čas asi byly opuštěny. Všechno jde jen ponenáhlu, zvláště u nás a zvláště na venkově který je velmi konservativní. Vím, že v nějaké venkovské hospodě v zapadlé vsi, kde třeba an pivo nečepují, vyjma některé dny sváleční, sotva by se něco pořídilo ve prospěch české knihy tímto směrem. Vesničan spokojí se s kalenda- řem, krvavým románem, který hoví jeho hru-
#34 alto_textblock #34
bému vkusu a touze po sensaci, a čie-li i denn lisl, je už velmi pokročilý. Ale kolik je českých měst a městeček, kde by se myšlenka mohlu
#35 alto_textblock #35
zkusitil
#36 alto_textblock #36
Jiná vzpomínka z cest. R. 1900 byla v Paříži svělová výstava! Sn uspořádán byl mezinárodní lékařský sjezč v mě- stě nad Sekvancu. Většina sjezdových sezení konala se v lékařské fakultě (Eeole de méde- cine). Nedaleko fakulty, v „Rue de V'Eeolede medicine“ je knihkupectví a nakladatelství Ma- loine-a, který vydává mnoho lékařských publi kací, knih i časopisů, mnohé velmi nákladné (encyklopaedie atd.). Chodili jsme z přednášel na boulevard Sainí-Germain a do výstavy; kráči vali jsme kolem. S počátku, kdy se člověk jenou okoukává v cizím městě, brali jsme se netečně mimo krám Maloinův. Jen jména jsme si po- všimli — znělo nám známé z knih doma o knihkupce koupených. Tu a tam čekal někdo u rohového toho domu na kolegu — z dlouhé chvíle zadumal se do výkladní skříně. Spatři novou publikaci, jež ho zajímala a pojal úmysl že si ji objedná, nežli pojede domů. Po chvíli si povšiml, že jsou před vchodem do závodu stoly s deskami šikmo postavenými, na nichž jsou vyložena nově vyšlá čísla čelných paříž- ských časopisů lékařských, vedle ních však brzy shlédl i knihy, novější i s.arší, některé za sni ženou cenu. Nějací objekti stáli opodál a do hliželi, aby někdo nekupoval za pět prstů, nebo kolem závodu stále cirkulovaly davy a mnozíci zinci, odoházejíce z fakulty, prohlíželi si t kníhy a obraceli listy v nich. Nejeden zašeldo krámu, tu onu knihu koupil a domů si odnesl Podruhé vešli jsme již dovnitř, kde bylo stálo plno. Mnozí celé baliky knih objednávali a dal si zaslati do vlasti. Řekne se, že to byli lidé, kteří beztoh knihy kupují. Že u nás posilají se knihy na ukáz ku, a obratní sortimentáři že dodávaji tomu kte rému člověku právě to, co ho, jak vědí, zajímá v čem pracuje. Namítám však, že mnohému kdo knihy kupuje, na ukázku se neposílají až mnohého také zajímá všelicos, co se mu na ukázku nepošle. Řekne se mi: Takový může jítid závodu, kde se mu všelicos předloži. Jsou u nás závody, jež mají na stole vyloženy no vinky, které si může prohlédnouti, když přijdo kuporat
#37 alto_textblock #37
V tom je však kámen úrazu: Když přijde kupovat! Mnohý myslí, ač by rád prchližel, když vejde do krámu, že musí něce koupiti. V ta kovém výkladu na ulici — ovšem není mežný stále, za každéhu počasí a všude, v nejživějšíeh ulicich, kde by nebylo lze ul rániti se zlodě- jům — však nemusí koupiti, jak každý ví; z prohlédnutí se neplatí. Myslí-li někdo, že lze prchlédnouti i spisy, za výkladní skřiní vysta- vené, mýlí se. Tu nelze prohlédnouti věc dn kiadně. O ceně knihy, o jejím rozsahu, obsahu rozdělení látky, hodnotě ald. nelze se přesvěd čiti pohledem za sklo. V Patíži před krámen pana Maloina prohlédli jsme si všecko, dosti po drcbně; nikdo na nás nespěchal, nenaléhal; „Kupte!“ prohlíželi jsme celé hediny. Cos nám líbiic nebo hodile, koupili jsme. Myslím, že co bylo možné v Paříži u od- borného nakladatele, bylo by možno i v Praze u neodborného. O knize neplati: „Sedávej, pa- nenkc, v kouté, jsi-li hodna, najdnu tě.“ Dřiv. za doby literárníhe nadšení mládeže, v letech sedmdesátých a osmdesálých, kde jedna cktáva (celkem 22 studentů) brala 20 cx. „Světozoral 16 ex. „Květů“, 12 cx. „Zlaté Prahy“, 10 ex „Lumira“ a 18 ex. „Osvěty“ (o tuto pečova profesor dnes již zesnulý, jenž nám přednáše dějepis, o „Květy“ a „Lumír“ jiný profesor o „Světozor a „Zlntou Prahu“ studenti), sta čila ovšem kolportáž na školách — dnes jí není. dnes zájem o literaturu poklesl a několik lei neúrody také hospodářské poměry zhoršilo a tu se šetří především na potřebách přepychových k nimž bohužel čítá se i čelba — ovšem n právem, protože ani pokrm a nápoj není vě přepychová. Dnes již nestačí, aby si kniha hrála n ctnou panenku, jež sedává v koutě — musí ven mezi lid, do davů. Máť mnoho nepřátel, zvlášt u nás, lidi zatemnělé, hmotářské, někdy i úřady i c'rkev. Musí mimo to bušit na zabedněná okn netečných a nevědomých 4) — musí do hospod trafik, nádraží. A není to prostituce. Bojím se, aby po bohatém rozkvětu posled- ních desetiletí nenastal úpadek. Bojím se úpad ku ne v zájmu spisovatelů a nakladatelů, ale
#38 alto_textblock #38
*) Štechův návrh na zavedení obecních knihover skrze sněm (zákonem) zůstal bohužel jen návrhem Kdyby se ho byli uchopili knihkupci a nakladalele kdyby spisovatelé ve sněmu byli se ujali myšlenky mohla býti věc již dále
#39 alto_textblock #39
v zájmu národa, jehož mládež už silně se od- vrátila od knihy Tu hrozí nebezpečí velké. Odložme vše, co nás dělí, nás všechny, jimž předovším musí zá- ležeti na zdaru české knihy a čiňme každý svou povinnost. Literát a žurnalista zatím pěrem, poli- tik a řečník slovem, vychovatelé ve školách. Zvláště zde lze mnoho působiti — nevěřím, že by výnosy a předpisy bylo slovo středoškolského profesora tak sepjato, že by nemehl ničeho či- niti pro českou knihu. A nejsou všechny české knihy tak špatně, aby nemohly prospěti lidu. Takhle jsou slova politikova o osvětě, kterouž jedině zvítězíme, skutečně planou frásí, když knihy se málo kupují, ač lidnatosti neubýváa blahobytu trvale také ne, any hospody jsor stále plny a i předměstská divadla, krmici obecenstvo převahou pikanteriemi . .. Nocturna versate manu, versate diurna
#40 alto_textblock #40
Naše novinky. Dr. V. Švambera, Konge (Travaux géogra- phiques tchěques. I. de Congo. Accompagné d'un ré- sumé en francais) Nákl. spisov Česká věda zeměpisná a české písemnictví vslu- pují tímto dílem čestně do odborného písemniciv světového a úkol, jehož se podial odchovanec a dědie Jana Palackého, řešením svým rovněž staví se do po- předí současných světových otázek vědeckých. Teprv od prvé cesty Stanleyovy seznány jsou obrovský vý- voj a nesmírně úvod. tohoto afrického veletoku, klerý vývojem překonává Nil a úvodím Ob, i jest právem pokládán za největší vodoloč staré pevniny, význam jeho pak vzrostl vznikem soujmenného svobodnéh státu, který za necelé ještě čivrtstoletí svého trván rozvinul nelušenou působnost osvělnou v krajích pře Stanlevem naproslo neznámých a za zhola nepři- slupné pokládaných. Dnes z transcendentálních ta- kořka záhad lidského přemýšlení vymizelo ze staro- věku již známě caput Nili quaerere, dnes však nám i nesmrný Kongo s veškerou hustou sítí svých veli- kých, Dunaji a Dněpru rovnajících se poboček, a jas- ným okem hned zeměpisec na vzájemnou spojitost jezer vnitroafrických, z nichž pramenně jezero niiské již i drahou spojeno s východní pevninou. Tím větší tudíž zásluhou práce dra. Švambery, o níž sluší pře- dem konstatovali, že jest ve způsobě a rozsahu svém prvým dlem o Kongu v literaluře světově. Připojené francouzské résumé zajisté ve příčině té vzbudí za- slouženou pozornost kruhův odborných v cizině, jichž prostředím snad i některé kruhy české budou upo- zorněny na českou práci, dolud u nás nedoceněnou. Spis páně Švamberův o velikém formátu akade- mických publikací a 386 stranách lisku rozpadá se ve dvě hlavní části: v dějiny výzkumu řeky Kongaa v ocenění jejího významu hydrologického. V obou částech sluší především vzdali spravedlivé uznání snaze spísovalelově, který po léta ze všechi možných