#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXIX.
#2
alto_textblock
#2
nalogož nvsoln eozavrsod
#3
alto_textblock
#3
náline na
#4
alto_textblock
#4
V Praze, ve čtvrtek 22. července 1909.
#5
alto_textblock
#5
dbonte datstá Bsrvelr
#6
alto_textblock
#6
Mdolann
#7
alto_textblock
#7
stalieša
#8
alto_textblock
#8
Číslo 200.
#10
alto_textblock
#10
letn o
#12
alto_textblock
#12
dnalboni
#13
alto_textblock
#13
Naranni a večerní liaty
předplácí se
V Praze v administracit
na miěsio. . . . . . 2 K —h
na čtvrt lsta . . . . 6 K — h
s dvoji donáškou
na měsi
k e
na čtvrt leta
ve flišlkáchí
na měsic. . . . . . 9 K B0h
Poštou
na měsle
B ri: . . . k eon
s dvejí zásílkou
K 60h
na měsle,
na čtvrt lota . . . . 11 K 4
#14
alto_textblock
#14
ecei
#15
alto_textblock
#15
ní
#16
alto_textblock
#16
dlání.
#17
alto_textblock
#17
nlošot lelson va
#18
alto_textblock
#18
s doatožů o eq laob
#19
alto_textblock
#19
saěznn
#20
alto_textblock
#20
eně ne
#21
alto_textblock
#21
nnlevda m
#22
alto_textblock
#22
o ločudna dal
#23
alto_textblock
#23
V drobném prodejie
ranní čislo o sobě
vočerni . . . . . . . za dh
Ve fliálkách na venkově
ranní čislo. . . . . . . 10h
večerni . . . . . . . . 5h
s
Inseráty
plati se hotově napřed.
Předplaeeni a inserty přijímá
admnistrace v Marianské ul., a.
Tam nacházeji se tět
redakce, tiskárna a sxpodice
„Národních Listů“
Rukopisy se novracojL
#24
alto_textblock
#24
Telafonické a telegraf. zprávy
„aroonich Listů
#25
alto_textblock
#25
Z úřadního věstníku.
o Z Vídně. 22. července. (K. k.) » Wiener Ztg
oznamuje: Císař jmenoval rozhodnutím ze dne
12. července t. r. ve stavu technické kontroly
finanční inspektora, majícího titul a charakter
vrehního inspektora Bedřicha Neuwirtha
mapektora Dominika Štěrbu vrehn í m
tnspektory pro služební obvod zemského
finančního ředitelství v Praze, dále inspektora
Františka Vávru vrchním inspektorem pro
služební obvod zemského finančního ředitelství
#26
alto_textblock
#26
v Brně.
#27
alto_textblock
#27
Arcivévodové na německé manévry.
Z Berlina, 22. července. Cisař Vilém
jako revánehe pozval tři arcivévody
k německým manévrům, mezi nim
také Leopolda Salvatora, dále chefa generálního
štábu sl. Conrada z Hötze ndortu.
To vše se stalo pro eventuální společnou ake
obou armád.
#28
alto_textblock
#28
Konservativci proti zdemokratisováni veřejného
života.
Z Vídně, 22. července. Pod nadpisem
„Monarchie či republika?“ potírá dnešní „Vater
land“ hlasy, které se se strany katolicko-kon-
servativní ozvaly a které volaly po zdemo
kratisování zemských sněmů. „Vater
land“ dává na jevo, že panská sněmovna
nikdy by na to nepřistoupila, nebot
všeobecné právo hlasovací do zemských sněmů
mělo by v zápětí zdůraznění požadavků vše-
obecného práva volebního do obe
— a kam prý by to všechno vedlo1? Kdo bez
ohledů na události v lidovém parlamentě žádá
vážně úplné zdemokratisování veřejného života
a kdo žádá obmezeni práv koruny, ten
nemá věru nároku na jméno vážného politika,
leda že by přiznal, že chce učiniti z ra-
kouského mocnářství republi k u.
#29
alto_textblock
#29
Němci a Poláci.
Z Vídně, 22. července. Dnešní »Zeit« se
zabývá na úvodním místé nedávno uveřejněným
článkem v »Köln. Ztgu.«, nadepsaným: » Polské
obnisko«. Ve článku tom se žádalo nej-
ostřejší zakročení proti Polákům
v lialiči, aby tito ne zasaho val
do polakých záležitosti v ně me
cké ríši. »Zeite vykládá nyní docela nepo-
krytě, že Němci si nesmí Poláky ani popuditi,
ani pohněvati, poněvadž by pak ne-
měli nikdy vládni majority, nýbrž
vždy proti sobě slovanský blok a sami by byl
odsouzeni k neplodné oposici.
#30
alto_textblock
#30
ne vt
#31
alto_textblock
#31
Pouhá prý kombinace.
Z Vídně, 22 července. »Vaterland« se do-
vídá s míst kompetentních, že zprávy zdejších
listů o povolání vyslaneckého rady zdejšího ru
ského velevyslanectví Sergějeva na vy-
slanecké místo do Říma spočívá na pouhé kom
binaci, stejně jako zpráva, že řimský vojenský
attaché plukovník Mačenko má býti na místo
jeho sem dosazen.
#32
alto_textblock
#32
Příští biskup v Dakově.
Z Pešti, 22. července. K obsazení bisku
ství v Dakově sděluje se »Zeitu« z Temešváru
Za nástupce velkého chorvatského národovce
biskupa Strossmayera jest vyhlédnut fará
v Nagy-Jecse dr. Alexandr Berkovič
jenž jest rodem Chorvat a přívržencem unioni-
stické ideje.
Manifestace pro samostatnou uherskou banku
Z Pešti, 22. července. V zájmu zřízen
samostatné uherské banky budou
uspořádány po různých místech uherských
lidové schůze od strany neodvislosti. První
taková okresní schůze bude se konati 22. srpn
v Szegedině a zúčastní se jí dle doslechu asi
50 poslanců.
#33
alto_textblock
#33
Výprava Bulharů na Rus.
Z Oděssy, 22. července. 1200 bul h ar-
ských Sokolů, důstojníků, advo
káta, rékarů, protesorů, z urnali
#34
alto_textblock
#34
stů a studentů spolu as se 100 damami
přijelo do Oděssy, kdež byli slavnostně při-
jati od zástupců ministerstva války, města, vo-
jenských úřadů a slovanské kolonie. Bulhaře
v Oděsse provedou velká cvičení na Kulikov-
ském poli. Část bulharských Sokolů zamýšl
navštíviti také Petrohrad a Moskvu.
Pochyhnost o Slovanské banne.
Z Petrohradu, 22. července. »Vaterlandu-
se oznamuje oproti zprávám z Prahy a Lub-
laně, jakoby byla projektovaná banka slovanská
úplně zajištěna, že petrohradské listy nepova-
žují tento projekt ještě za zralý k realisaci.
V záležitosti vlašské právnické fakully.
Ze Štyrského Hradce, 22. července. Zdejší
italští studenti po dlouhé poradě se připojlli ke
známému prohlášení vídeňských italských stu-
dentů, jež námi bylo svého času reprodukováno.
Sjezd křesťanských organisací v Německu.
Z Kolína, 21. července. (K. k) 7. sjezd
křesťanských odborových organisací z Německa
byl dnes odpoledne ukončen. Určiti místo kon-
gresu příšliho bylo zůstaveno velkému výbor
#35
alto_textblock
#35
svazu.
#36
alto_textblock
#36
Pád francouzského ministerstva Clemenceauova
Z Paříže, 22. července. Ve zdejších večer-
ních listech se projevuje snaha, krisi oso bně
omeziti s odůvodněním, že prý jde jenom o zcela
osobní rozpor mezi Clemenceauem a Delcassém
Většina sněmovny se prý nikterak svým hlaso-
váním nevyslovila proti politice kabinetu Cle-
mencesnova, nýbrž pouze proti jeho osobě. Krise
může býti tedy lehce rozřešena vyloučením
Clemenceaua z kabinetu a rekon
strukcí téhož ministerstva po
vledením vlastních jeho členů. Z
nejvhodnější politickou osobnost pro úřad mini-
sterského předsedy se považuje především
Briand, nynější ministr justice.
Z Paříže, 21. červance. (K. k.) Za rozmluvy
s pres. Fallieresem problásil Clemence au.
že projev nedůvěry sněmovny čelí prot
němu osobně, nikoli však prot
ostatním členům kabinetu, jehož po-
litika byla několikráte velikou většinou schvá-
lena. Clemenceau soudí, že většin a mi ni-
strů by měla zůstati v úřadech
že nový předseda ministerstva musi býti vzat
z jejich středu. President Falličres hodlá
krisi rychle rozřešiti, aby za cesty do
Cherbourgu k uvítání cara ruského dne 31. čer-
vence byl provázen novými ministry. Namnoze
považuje se Briand za nástupce Clemen-
ceauova.
Z Paříže, 21. července. (K. k.) V kuloá-
rech sněmovny se proslýchá, že pověření Bri
anda sestavením nového kabinetu by se se-
tkalo s jednomyslným téměř souhlasem republi-
kánů. Soudí se, že většina členů kabinetu Cl-
mencesnova zůstane ve svých úřadech.
Z Paříže, 21. července. (K. k) Delcassé
byl odpoledne přijat presidentem
Falliresem. »Liberté« sděluje, že D l-
cassé hodlá presidentu Faliěresovi prohlásiti, že
dle jeho mínění byl by Millerand nejvhod-
nější osobou pro úkol sestaviti kabinet.
Z Paříže, 21. července. (K. k.) President
Fallires povolá k sobě teprve zejtra osob-
nost, které nabídne úkol sestaviti nový kabinel.
Z Paříže, 21. července. (K. k.) Presi-
dent Fallires se rozhodl pově-
řiti Bourgeoisa úkolem sestavit
kabinet. Bourgeois bude zejtra dopoledne
povolán do paláce Elysejského. Pro případ, že
by úkolu nepřijal, jest stále ješté Bri a n
v popředí osobností, na něž by padla volba
presidentova.
no
Z Petrohradu, 22. července. »Novoje
Vremja« plše o Clemenceauovi: »Mají li se
naše domněnky uskutečniti, tedy Clemence au
padl skutečně pro nepříznivý výsledek hlasování
v posledním sezení. Než přes to nedojde
k žádné změně ve francouzské
politice, tím méně, poněvadž všechny ne
dostatky v námořnictví francouzském nemohou
se klásti za vinu ani Clemenceauovi ani Pie
quardovi.«
#37
alto_textblock
#37
Z Londýna, 22. července. K demisi Cl
menceaua podotýká »Times«: »Clemencenu
tento schopný, energický, obratný a smělý stát
ník, zastával v dobrých i zlých dobách rusko
anglický spolek a horlivě pomáhal jej budovati
Tím prokázal celé Evropě veliké služby, nebo
všichní přátelé míru jsou mu za to povinnován
nejvřelejším díkem a nezapomenou mu jeh
služeb blahodárných nikdy.«
Francouzšli žurnalisté proli záhřebskému
»velezrádnému« propesu.
Z Pešti, 22. července. President peš
ského spolku spisovatelů a žur
nalistů »Odhon«, člen sněmovny magnátů
Eugen z Rákoesi obdržel dnes od redaktorů pa
řížských listů podepsaný telegram tohoto znění
»Podepsaní francouzští žurnalisté obracejí se na
své uherské kolegy se žádostí, aby intervenovali
jménem celého tisku a v zájmu obžalovaných
v záhřebském procesu, ve kterém zcela ne-
vinně jsou obžalování muži pouze pro svoje
mínění a ve kterém obžaloby proti nim se opl-
rají o vydávání nebo rozšiřování novin, letáko
a kalendářů, které od úřadů ani zastaveny ani
konfiskovány nebyly. Francouzští žurnalisté prosí
své uherské kolegy, aby měli na paměti obranu
práv svobody myšlení a tisku, aby nebyla tato
svoboda porušována podobnými útoky, kterých
uikdy nebude lze napraviti.« — Eugen Rákocs
nyní svolal redaktory všech pešťských. listů
k poradě na pátek, aby se o této záležitost
vyslovili.
#38
alto_textblock
#38
a
Srbská půjčka ve Francii.
Z Pařiže, 21. července. (K. k.) Jak »Tempse
sděluje, vedlo vyjednávání mezi srbskýmf-
nančním delegátem Paču a francouzsko-něme-
ckým syndikátem finančním o zamýšlené půjčce
k zásadní dohodě, avšak nynější chvíle byla
vzhledem na letní prázdniny uznána za nepří-
znivou ku provedení půjčky. Aby
však ukázala dobrou vůli, vyslovila francouzská
skupina ocholu poskytnouti srbs k
vládě značnou zálohu.
#39
alto_textblock
#39
o av zZ dánského parlamentu.
z Kodaně, 21. července. (K. k.) Folkething
zamitl dnes při druhém čtení předloh o hájent
země osnovu ve příčině krajních opevněnýeh
posicí na pobřežní straně u Kodaně v hlasován
dle jmen 63 hlasy proti 41.
#40
alto_textblock
#40
Španělské boje v Marokku
Z Madridu, 21. července. (K. k.) Dle dal-
ších úřadních zpráv z Melilly byl včerejš
boj neobyčejně tuhý. Neustál ý m
zuřivými útoky pokoušeli se Mau
rové od 6. hod. večer stéci hlavn
postavení generála Mariny. Poda-
řilo se jim též proniknouti az
k důlní dráze, spojující toto postavení se
španělským skladištěm, avšak konečně časně
z rána byli s velikými ztrátami odraže ni
Též na straně španělské jsou ztrá
ty velmi značné. Dle nejnovějších zpráv
trvá střelba z děl na výšinách ge
nerálem Marinou obsazených o
dnešního rána nepřetržitě, Maut
prý taktiku změnili a pokoušejí se obejíti ná-
vrší atalyonské a podniknouti přímý útok na
Melillu samu. První brigáda sesílené divise
v Madridě byla mobilisována.
Z Madridu, 21. července. (K. k.) Boj
dnes ráno opět zahájený byl skon-
čen o 5. hodině odpolední a vel
kými ztrátami Maurů, kteří dokonce se
pokusili zmocniti se potravin a střeliva Španělů
Tito snaží se nyní horlivě v před-
ních posiclch střellivo doplniti
Harka ohlášená velitelem alhucemasským byln
zadržena na pochodu do Melilly Kabyly, ktel
trvají věrně při Španélich.
Z Turecka.
Z Cařihradu. 22. červenco. (K. k.) » Jen
Gazetta« sděluje, že Porta nařídila vilajetům
vanskému a bagdadskému, aby odvo laly
všecka turecká vojska z Persie
kromě oddílů na ochranu konsulátů v Urmii,
Salmassu a Choji a aby dalších vojsk neode-
#41
alto_textblock
#41
sílaly.
#42
alto_textblock
#42
Z Cařihradu, 22. července. (K. k.) V kru
zích ministerstva vojenství se proslýchá, že ge
neralissimus Mahmud Šefket bude jme
nován ministrem vojensťví.
Z Cařihradu, 22. července. (K. k.) Vzhle
dem na pověsti o zrušení stavu obležení po-
ukazuje »Tanin« na nutnost, aby stav ten by
zachován. Též pověsti o amnestii jsou nesprávny
Jen reakcionářům dosud nezatčeným bude prý
dána milost.
Z Cařihradu, 22. července. (K. k.) Tiak
turecký vítá sympatickými články návštěv
studentů bulharských a očekává
od ní sbližení mezi Tureckem
Bulharskem. Ve vítacích řečech vyslovil
jak turečti tak bulharšti studenti přání po usku
tečnění spolku balkánského.
#43
alto_textblock
#43
Cestovní program cara Mikuláše.
Z Petrohradu, 22. července. O cestovníe
plánech cara Mikuláše se oznamuje: Po ná-
vtěvě Anglie a Italie může se považo
vati pouze za pravděpodobné, že car navštiví
také athenský dvůr a zastaví se v Ca ři
hradě na krátko. Definitivní rozhodnutí ne
bylo ještě učiněno. O návštěvě na Cetyni také
se dosud pochybuje.
#44
alto_textblock
#44
es ni Nová vláda v Řecku.
Z Athén, 21. července. (K. k.) Ve veřejněm
mínění a v tisku setkává se nové ministerstvo
s velmi příznivýní přijetím. Časopisy pronášejí
mínění, že nynější obtížné poměry z
hranicemi i uvnitř vyžadují radi
kální změny směru politiky dřívěj
šího kabinetu.
#45
alto_textblock
#45
Změna na perském trůně.)
Z Petrohradu, 22. července. Ve vile Sto-
lypinově konala se dnes porada, jíž se zúčast-
nili ministr Izvolský, pomocník jeho S
sonov a referent pro perské záležitost
K lem. Jednalo se o olázce převezení bývalého
perského šacha do Ruska. Dle toho nezdá se
býti vyloučeno, že Mohamed Ali provisorně bude
ubytován v Petrohradě.
Nebezpečná situace v anglické Indii.
Z Londýna, 21. července. (K. k.) Jak
»Reuterově kanceláři« sdělují ze Simly, jistý
afganský list konstatuje, že neobyčejně čilý ob
chod se zbraněmi velice usnadňuje emirovi
úřadům v Kabulu všeobecné o zbrojen
Afganců a kmenů sousedních.
Mnoho opakovaček bylo z Kabullu
zasláno afganskému vojsku v He
ratě a do jiných posádek. Emir zvýšil
mzdu dělníků v továrnách na zbraně a vyslovil
velikou radost nad dobrou jakostí zbraní jimi
vyhotovených. Též sousední kmeny s
stále snaží opatřiti se lepší m
zbraněmi. Celá tato záležitost je s to z ne
pokojiti vládu indickou. V území
dirském strhly se boje s jednotli-
vými kmeny. Mullah Povind ah
který táhl na Makin ve Vaziri, by
asi 8000 stoupenci prohlášen z
krále.
#46
alto_textblock
#46
Obnovené nebezpečí války v jižní Americe.
Z La Pazu, 22. července. (K. k.) Argen
tinské vyslanectví odcestovalo na roz
kaz své vlády, aby do 24 hodin cpustilo
Belivii.
Z Nov. Yorku, 22. července. (K. k.) Banky
zdejší odesílají dnes sedm milionů dol. zlata
do Buenos Ayres.
#47
alto_textblock
#47
Politický proces v Záhřebě.
(Od zvláštaího zpravodaje »Národních Listů«.)
V Zábrebě, 20. července 1909.
#48
alto_textblock
#48
mě
m Nastič.
K slovu dnes příšli znalci písma. Profeso
Mueller oznamuje, že ku posouzení »revo
lučního statutu« znalcům k ruce dáno bylo pě
dopisů Milána Přibičeviče, že psaní Adama Pri
bičeviče Gjehož folografiekou reprodukci Nasti-
v pamtletu »Finale« přines!) bylo srovnáno
s jinými jeho třemi dopisy a že prozkoumány
byly i dopisnice Ljuba Jovanoviče. Psaní majora
#49
alto_textblock
#49
M. Vasiče srovnáno býti nemohlo s jiným jeho
rukopisem, ježto takového po ruce nebylo. Z po-
sledních slov prof. Muellera už člověk může
odpozorovati snahu senátu paradovati co možno
velkým msteriálem, třeba i lichým. K čemu
znalcům byl předložen dopis majorův, kdyžo
něm absolutně ničeho říci nedovedou? To
vytknul i obhájce dr. Hínkovič.
Potom na vyzvání předsedy znalec Luka
Roží č na tabuli demonstruje charakteristická
slova: tahy písma »revolučního statutu« i jiných
listin. Znalec uvádí, že již po dobu 20 roků se
zabývá studiem rukopísů i jich srovnáváním,
ale že dosud nikdy neviděl takových charakte-
riatiekých příznaků, s jakými se shledal v psa-
ních Milána Přibičeviče. Ani zdání nemůže býti
o tom, jakoby »statut« byl kopii, anebo aby byl
obkreslen, či jinak falsiflkován. Dopisnice, které
Ljuba Jovanovič z Brusselu posla! Nastičovi,
jsou psány touže rukou, která psala i jiné
autentické dopisy.
Dr. Hinkovič se táže znalce po úloze
grafologie. Accurti hned jizlivě na obhájce se
sápe; vytýká mu, že zbytečně líčení prodlužuje,
ježto prý se u soudu nejedná o zkoušku z gra-
fologie. Předseda Accurtovi přizvukuje, ale dr.
Hinkovič na znalce stále doléhá a dí: »Molim,
je-li pán grafologickým znalcem....« A »gra-
folog« zmatené dl: »Nejsem grafologem; jsem
pouze znalcem srovnávací methody rukopisů
Ve dvoraně se vzmáhá vřava. Luka Rožič
rozčileně dokazuje, že neni grafologem
a že jen zručnosti ve srovnávání rukopisů
nabyl.
Dr. Hinkovič uvádí, že každý pravý gra-
folog umi odhadnouti charakter písaře písma,
ale Tarrabochio rozezleně staví hráz slovům
obhájce a prohlašuje, že »o tome neda go-
voriti«.
Dr. Hinkovič potom ukazuje na to, že vo-
jensti úfadové předali soudu některé nepode-
zřelé dopisy Milána Pribičeviče i táže se, byly-li
vzaty tylo dopisy za podklad šetření. Znalec (i)
Rožič vykládá, že ona plsma jsou psána la-
tinkou a »statut« kyrilici a tu že je těžko či-
niti jakékoliv srovnání. Kdo zná povahu obou
písem, ví, že mnoho značek kyrili ce
je shodno s plsmenami latinky
třeba za symbol jiných hlásek sloužila a učmní
si svůj úsudek o zručnosti tohoto znalce pisma.
Pravý znalec sbecedy i azbuky (a při tom
grafolog) dovede rázem určiti shodnost rukopisů
stejného původu.
Trofně dr. Hinkovič doráží na »znalce«
»Vy jste našel některé zvláštnosti v psaních.
našel jste je i v statutu ?
A věhlasný znalec, zmsten, utíká se k pro-
středku, v hojné mire u »hrdelního« soudu po-
užívanému a dí: »Ja odgovaram samo na ona
pitanja, koja je meni sud zadao (odpovidám jen
na ony otázky, které mi zadal soud)«. A dal si!
Hned dr. Hinkovič přísně ho peskuje, jak může
jako znalec tvrditi, že statut i dopisy jsou dílem
jedné a téže ruky. A zas výtečný »znalec« dává
výtečnou odpověď: »Bude-li soud požadovati tuto
analysu, dám mu ji.«
Dr. Hinkovič křižovanými otázkami znalce
přivedl do nesnází tak, že ten se svým znale-
ckým () rozumem je u konce. »Prosím vás,
nezjevujl-li se určité charakteri
stiky ve dvou listinách, jak lze
potom tvrditi, že obě listiny j so
psány touže rukou?« dí dr. Hinkovič.
Místo Rožiče podrážděně odpovidá před-
seda: »Však vy znalce nezmatele.«
A ubohý znalec, jako tonoucí stébla, slov před-
sedy se chytá: »Ne, doktore, vy m ne
nezmatete.« Dr. Hinkovič i dr. Popovič,
pobouřeni touto drzou a u soudu nepřipustnou
neomaleností, rozhodně proti ni prote-
stují a žádají soud za ochranu.
A Aceurti s veškerou jizlivosti, již je seho-
pen, ironicky vece: »Ukončte, pane Hinkoviči,
vždyť vidite, že dr. Popovič jedva již do-
čkati se může, aby i on předkládal znalci
svoje otázky.« A dr. Popovič, vždy roztomilý a
pln přirozeného humoru, posměšně odbývá
Aceurta: »Molim, molim, jsem pln trpělivosti,
mohu počkat.« Humor dra. Popoviče vždy
#50
alto_textblock
#50
Z kulturní ciziny.
#51
alto_textblock
#51
tmno d
#52
alto_textblock
#52
n an
#53
alto_textblock
#53
V uměleckém antikvariátě Sothebyově v Lon
dýně bylo vydraženo minulý týden něco s ha-
kespearovských relikvií, pravých
napodobených. Tak staré vydání »Perikleae
z r. 1635, znamenilá kopie velmi vzácného vy
dání »Hamleta« z r. 1611 a j. Značný zá-
jem poutala malá soška Shakespesrova, která se
až do r. 1793 chovala v majetku rodiny Har-
tovy, která odvozovala původ od sestry básní-
kovy Joan. Tsto soška, práce dosti hrubá, ale
pro svou poměrné až nejspiš zaručenou auten-
tičnost sloužila svého času vzorem pro ob
umělce Kenta a Shumakera, kteří vytv -
řiti proslavený pomník Shakespearův
pro opatství Westminsterské. Soška byla nyní
prodána za cenu relativně ne značnou — z
450 liber šterlinků, tedy asi za 10.000 K. To
proto, že bezprostředně před dražbou několika
znalci autentičnost dílka byla silně brána v po-
#54
alto_textblock
#54
cbybu.
#55
alto_textblock
#55
Španělsko zřizuje velké státem sub-
vencované Národní divadlo v Madridě, spo-
jené s hereckou školou pro výchovu divadelního
dorostu. Ředitel Národního divadla bude jme-
nován vládou, v repertoiru má míti první místo
klassický repertoir domácí, tedy Lope d
Vega a Cařderon a jejich epocha
vrstevníci.
#56
alto_textblock
#56
Z moderních skladatelů hudeb
delnrah V posledních třech saisonách div
delníeh poměrně největšího úspěchu světového
italský mistr Pucciní. Hotového rekordu do
sáhl tyž skladatel loni, neboť dle výkazu paříž
ského »Figara« vypravena byla jeho »Toseae
mimo Ilalii na 86 scénách evropských. Z toho
připadá na Francii samotnou 53, na Španěly
12 divadel, na Německo 8, na Rakousko- Uher-
sko také 8. Ješté většího úspěchu docílila jeho
»Boheme«, hrána byvši mimo Italii na 129 vel-
kých seenách (v Rakousku na 20, v Německu
na 22). Poslední opera Pueciniova »Ma da me
Bůtterfly«, která nastoupila již vítěznou
cestu světem, byla dosud vypravena na 2
scénách v Evropě, kromě toho pro svůj exo-
tický charakter v Americe samotné docílila přes
500 repris.
nro n
orec sv
Henri Bérény, manžel známě mimické
umělkyně Charlotty Wieheové, napsal
pro berlinskou komickou Operu, která —
jak viděti — už začíná slevovati se svých pů
vodních vysokých cílů uměleckých, třiaktovou
operetku »Lord pikolo«. Operetka má prý
velmi vtipný děj a berlínská scéna si od ní sli
buje značný úspěch.
K zajímavému rozhodnutí soudního sporu
ohledně provozovacího práva došlo v M an-
chestru anglickém. Stretli se tu dva diva-
delní ředitelé pro vypravení Ibsenova »J o h n
Gabriela Borkmana«. Norský ředite
Harold Neilson získal právo provozovaeí
a docilil 23 repris výborně obsuzených. Po něm
#57
alto_textblock
#57
však jiné divadlo manchesterské vypravilo toléž
drama Ibsenovo, opírajíc se o fakt, že již dřive
získalo právo na hraní her Ibsenovým, s mno-
hými obětmi a s velkým úsilím uměleckých pro
pochopení Ibsena několik cyklů jeho her vypra-
vilo a skutečně si o přiblížení Ibsena vkusu
obecenstva velkých zásluh získalo. Rozumný
soudce, který o sporu rozhodoval, přes to,
že druhý ředitel nesporně dokázal předkup
provozovacího práva na »Borkmana«, zamitl ža-
lobu a uznal, že žalovaný ředitel pro zcela
zvláštní zásluhy, jakých si o rozšlření Ib-
sena v Anglii ziskal má právo i na »Bork-
mana«.
Do Petrohradu přibyla j aponská
divadelní družina a pořádá tu cyklus
představení v jednom z letních divadel. Cesto
učinila zastávku v řadě velikých měst sibiřských
a exotické její výkony těšily se značné pozor-
nosti a hmotnému úspěchu. Ruská kri
tika hlavního města věnuje výkonům cizo-
krajných herců mnoho zájmu a chváli bezpod-
mínečně veliké mimické umění jejich předníeh
sil i zvláštní sílu celkového dojmu-
Americké listy přinášejí zprávy o zvlášt
zajímavém a skvělém představení Schillerovy
»Panny Orleánské« v Novém
Yorku. Představení konalo se v grandiosním
slavnostním sále novoyorské university v nád-
herné, komparsy přebohaté scénické výpravě.
Johannu d' Arc hrála proslulá herečka americká
Maude Adamsová, jež objevila se na
scéně na velkolepěm čistokrevném arabskén
#58
alto_textblock
#58
hřebci skvělé bělosti, v průvodu dvou set jezdeů
vše na živých koních. Představení bylo přítomno
na 16.000 diváků. Zprávy a jejich podrobnost
zní však přec jen trochu americky.
min
#59
alto_textblock
#59
dlee
#60
alto_textblock
#60
Různé zprávy.
= Bignensovo jezero. Horstvo, ohraničující ma
lebné údolí, jimž protéká paralelně se severními tu-
nisskými hranicemi řeka Megerdo, přibližuje se
k sobé až skoro na 100 metů nedaleko města Te-
bursuka. V těchto místech hodlá francouzský inže-
nýr Bignens postaviti přepážku, jejiž výše by obná
šela 40 metrů. Tím utvořilo by se jezero dle svéh
projektanta nazvané B gnensovo, které by bylo nej
větší ze všech uměle otvořených jezer, ježto jeho
délka by obnášela 50 kilom. Zmíněné jezero regu
lovalo by povodně, sbírajíc za zimních dešťovýci
přívalů veškerou vodu a uchovávalo by ji pro lelní
sucha. Pro severní kraje Tunisu, které v létě úplně
jsou vypráhlé, značil by takový obrovský vodojem
nesmírné zdroje bohatství, poněvadž při úrodnosti
půdy a dostatečném zavlažení daly by se tam docí-
liti dvojí žně.
Stroj na psaní adres. V Americe vynalezen
byl stroj, jimž možno obálky, pásky a cirkuláře opa-
třiti adresami až 2000 kusů za hodinu při vydání
as 10 hal. za tisíe kusů. Stroj nazývá se Rapide
Addressing Machine a pohybuje se šlapáním aneb
jiným pohonem. Obsluha stroje jest tak lehká, ž
starší hoch může jej říditi. Do stroje vkládají se dvi
až tři obálky najednou a každá může býti dle přání
jiným jménem opatřena. Adresa vyráží se do vosko-
vého papiru (stencilu) psacím strojem zvláštním za
řízením, které ke každému pancímu stroji bez vel
kých nákladů dá se lehce zřídíti.
= Potrava ze vzduchu. Podstatou veškerých po-
travin výživných jsou dusíkaté látky, jichž ve vzduchu
nalézá se nevyčerpatelné množství. Proto odedávna
#61
alto_textblock
#61
sl
#63
alto_textblock
#63
zabývali se chemikové tímto problémem a hledali
jak by se mohla ze vzduchu připraviti přímo potrava
aniž by bylo potřebí prodělávati zdlouhavou cestu
výměny látek rostlinami. Problém tento nebude asi
hned tak rozřešen, přece však získávání potravy ze
vzduchu přiblíženo bylo cestou nepřímou. Násí dkem
stálého ubývání ložisek chilského ledku bádali učenci,
jak by se úbytek tento dal nahraditi a tu největší
autority v chemickém oboru Crookes a lord Ragleigh
r. 1897 uveřejnili první své výzkumy, dle nichž
v r. 1903 v Notoddennu v Norsku byla postavena
první továrna na výrobu dusíku z atmosferického
vzduchu (t. j. jeho sloučenin, jako kyseliny dusičně,
čpavku, ledku a t. p.). Výroba tato byla velmi kom-
plikovaná a záležela v tom, že atmosferický vzduch
byl pomocí ssacího aparátu vháněn do obrovského
kota o dvou metrech v průměro, v němž nalézalo s
nesčíslné množství plamenů obloukových elektrických
lamp, jimiž dusík byl rozkládán a zachycován v peci
ohnivzdorné, za tímto kolem se nalézajíci. Jak na
letošním kongresu chemickém v Londýně prot
Bernthsen referoval, podařilo se tento obtížný postup
zjednodušiti. Reditel badenské továrny na sodu
O. Schönherr spolu s inženýrem Hesbergrem vyna-
lezli methodu, dle níž vzduch vhání se do silné ko-
vové roury, na jejímž konci nalézá se malá, ale po-
stačitelná oblouková elektrická lampička, která
vzduch rozkládá. Rozložený vzduch proháněn
jest pak rozličnými komůrkami, kde se rychle a do-
konale chemickou cestou dusíkatých součástí zba-
vuje. Obojí postup vyžaduje značné elektrické energie,
která se páčí na tisíce kilowatových hodin, respektive
koňských sil. Právě zakládají se v Norsku dvé nové
společnosti s kapitálem 16 až 18 milionů norských
korun, které postaví závody na dobývání ledku dle
posledního nového způsobu a doufají, až továrny
budou v plném chodu, že dobudou ročně 100.000 tun
ledku ze vzduchu,