ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7cb23e60-66a7-11dc-8a0d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 23
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXx.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v uterý dne 15. května. 1900
#3 alto_textblock #3
Číslo 133.
#4 alto_textblock #4
Na rauní a odpol. listy předplácí se v Praze v admlnistrael . . . sa měsle na čtvrt leta . . . . 6 K — s drojí denáškoe na měsíe na čtvit leta . . . . 7 K 50h aa měsíe . . . . . . 2 K 30h Pošton: na měste ar . . : : ke s dvojí zisilko na měsíe na čtvrt loia . . . . i1 k co
#5 alto_textblock #5
l
#6 alto_textblock #6
V drobném prodejin raaní číslo s sob5 . . . pra od poled ni- . . . na žb Ve flialkách na venkovší ranní číslo. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . 8k
#7 alto_textblock #7
Inserát plati se hetově zapřea. Předplaceni a inserty pillíma »dmlul- slrace v Marianske ulici č. 3.
#8 alto_textblock #8
Tam nacházejí se táž redal tiskárns a ezpadice „Márednich L-isla- Bukopisy se nevzace-
#9 alto_textblock #9
Dnešní číslo pro Prahu le a 12 stranách.
#10 alto_textblock #10
Letošní zahájení delegací rakousko-uherských.
#11 alto_textblock #11
Dávno již nehledělo se obřadnému za- hájení rakousko-uherských dele gací, — (těchto ne právě vábných »vyší- vacích vzorků« pro žádané Němci rozdě- lení sněmu českého ve stálé »národní kurie«) — s podobným napjetím vstříc, jako letos. A to ani ne tak pro poplašné zprávy uherských listů o opětném značném zvýšení požadavkův ministra vojenství, — tomu jsme pohříchu již až přiliš zvyklí, — jako spíše pro bombasticko-fantastické ty reliefy, jaký. miž skoro veškeren německý tisk po celý týden šperkoval »epochální význam a dosah« panovnické slavnosti ber- línské, a to jak pro mezinárodní budoue nost Německa, tak i pro vnitřní vývoj Rakouska. Od časův sedanských nerostly stromy zdejších »vzorných Rakušanův« tak bujně do oblak velkoněmeckých plánův, nikdy ne- prozpěvovali své »skřivánčí písně« o nej- vroucnějším hospodářském i státoprávném přičlenění Rakouska k říši Hohenzollerů hlasitěji, jako za letošního máje. — A proto také očekávali od letošního zahájení delegací rakousko-uherských věcí zjevení neobyčejných a historicky velikých.« Ještě v sobotu hlavní orgán německých levi čákův rozhlašoval zcela určitě, že prý bude »co nejdříve« s našimi delegáty v Pešti »promluveno rozhodne slovo«, že jim budou položeny tři otázky. na jichž zodpovědění se strany naší záviseti prý bude celá naše budoucnost, ba hrozi nám pro případ naší »nepovolnosti« do- konce i strašlivou pomstou, jaké dosud oko lidské nevidělo a ucho lidské neslyšelo. — Nuže, dnes je zahájení delegací rakou- sko-uherských odbyto, dnes známe již ne pouze trůnní řeč, ale i rozmluvy panovníkovy s našimi delegáty, jakož i výklad ministra zahra- ničných záležitostí, našeho výteč- ného přítele hr. Goluchowského, i lz nám tudíž zjistiti, do jaké míry všechny tyto ušlechtilé naděje, tužby a obmysly ně meckého souručenství došly či nedošly př zahájení delegací svého splnění. Trůnní řeč hned úvodem praví: »Poli tické položení Rakouska se od loňska v ni čem nezměnilo.« Nezníli již tato první věta jako mrazově chladná odpověď na ty hyperbole a exaltace německého tisku? On přece básnil o »světo- dějné, epochální události« a ono zatím — vše zůstalo při starém a — »nic se ne- změnilo«. Vskutku opětoval na to císař a král uherský vůči hr. Apponyimu: »od těch dob, co jsme se neviděli, neudálo se v zahraničné politice nic důle- žitého«. »A přece, Vaše Veličenstvo,« namítl hr. Apponyi: »návštěva berlín- ská« . . . »Ano, ano«, odtušil panovník, »ta byla velmi krásná, Berlíňané pře konali samy sebe«. Podobně pronesl se k před sedovi uherské delegace Szilagyimu: »Vskutku vřelé a nadšené přivítání v Berlíně způsobilo mi velkou radost, jelikož nevycházelo pouze od císaře, nýbrž i od tamního obecenstva« O nějakém kromobyčejném politickém a dějezvratném významu berlínských dnů však žádné zmínky: ani v dalším znění trůnní řeči, ani ve výkladu hr. Goluchow ského. Trůnní řeč pokračuje: »Náš dávno osvědčený poměr k našim spojen- cům (tedy i k Italii), který za příležitosti Mé poslední návštěvy u J. V. německého císaře znova tak vznešeně se projevil, do- chází svého potěšitelného do- plnění ve výborných Našich vztazích ku všem ostatním mocnostem, z vláště pak ve stálém Našem dorozumění sru skou říší co do všech otázek, týkajících se bližšího Východu«. Což pak výklad hr. Goluch ow ského takto rozvádí: Poslední návštěva J. V. při dvoře berlínském odpovída důvěr ným vztahům, jež spojují oba mocnáře jich státy, a netřeba-li ani zvláště připomínati, že setkání to ne při vodily žádné určité otázky poli tické, tož nesluší se upírati mu s druhé strany opět onoho významu, jaký mu plně náleží jakožto novému zpevnění oněch zásad, na nichž solidní stavba středoevropského spolku míru jest zbudována.« — Pokud »lidský důmysl« sahá, doufa p. Goluchowski že tyto záruky míru také nadále »účinně na- pomáhati budou nerušenému rozvoji normal- ních poměrů«; v kteréžto naději je utvrzen zvláště tím, že náš »důvěrný allia něn poměr k Německu a k Italii, jak známo, dochází cenného doplněn v dohodě, jakáž panuje mez námi a kabinetem petroh rad- ským ohledně otázek týkajících se Vý chodu a zejmena poloostrova Balkán ského.« — Vůči mluvě diplomatů radno sice vždy chovati na paměti průpověď starého Talley- randa, že dána jim řeč proto, aby zakrývali jí své myšlenky, — však nieměně, pokud pana Goluchowského známe, troufámesi pochybovat, že by dovedl se tou měrou opanovat a tak skromným býti, kdyby byl z Berlína přinesl nějakých obzvláštních vy- možeností a úspěchů. Jak vypadá v pravd a skutku veškerá ta naše ochrana,
#12 alto_textblock #12
jistota a záruka z trojspolku, jeví se nejpěkněji z další věty výkladu pana Goluchowského, kde odůvodňuje, proč musí společná říšská vláda žádati od nás poplat- níkův na vojsko (bez zemské obrany a čet- nictva) 303,818.481 korun, tedy o 12 mil- lionů korun více, než letos: praví tu do- slova: »Společná vláda musí býti při těžké své zodpovědnosti stále toho dbalou, aby starala se o zbrojnou schopnost mocnářství a nesmí nikdy zapomínati, že uprostřed nejpokojnější kon- stellace vždy mohou přikvačiti události, které by mohly naše velmocenské postavení ohro- ziti, pročež nesmějí nás překvapiti nepřipravenými.« Tu máme tedy tu svou garanci a jistotu z trojspolku; musíme jako bez trojspolku spolehat jen na vlastní zbroj nou moc a sílu, musíme, jako bychom byli beze všech spojencův, rok za rokem vyha- zovat větší a větší millionové sumy na zvý šení své moci zbrojné. Před deseti lety. v prvním roce trojspolku, stačil na vojsko náklad 110 millionů zl. Dnes nestačí ani 347 millionů korun, čili 173 millionů zlatých. — Tolik co do situace mezinárodní. Do jaké míry pak splněny při zahájení kam paně delegační tužby a naděje německých centralistův vzhledem ku vnitřní situaci cis- lajtánské, tedy co do obměkčení našich de- legátův »buď po dobrém nebo po zlém«, aby dali se pohnouti ku zanechání obstrukce v parlamentě vídeňském, odkazujeme prostě ku včerejší zprávě naší o delegačním cerklu, ku rozmluvám panovníkovým s našimi dele- gáty drem. Pacákem, inž. Kaftanem a drem. Stránským. J. V. ovšem netajil vůči našim delegátům své rozhodné tužby. aby parlament vídeňský mohl konečně již klidně pracovati. Avšak naši delegáti vesměs upřímně statečně jasnému panovníkovi odpovídali, že není naší vinou, jsme-li nucen brániti se v parlamentě vídeň ském nejkrajnější formou opposice. — P novník pak sice poukázal na vážnost oka mžiku, ale ujišťoval opětovně, že národu na- šemu nemá býti v ničem ublíženo. — Tak zahájeny letošní rakousko-uhersk delegace. Jsme žádostivi, čeho sobě z dějství toho nazejtří vybere pro sebe tábor našich nepřátel.
#13 alto_textblock #13
Rozprava o zahraničním minister- stvu v rozpočtovém výboru rakou- ské delegace. Z Pešti, 14. května. (Telegr. zpráva »Nár. Listů «.)
#14 alto_textblock #14
Tempo prestissímo vydáno bylo pro le tošní kampaň delegační. Byla jednou již — tušíme za hr. Badena — šestnáctidenní Tentokráte má býti devatenáctidenní. Následkem toho se obmezuje všechno jednání jak ve vý borech, tak v plenu. K vyřízení rozpočtu za hraničního určen dnešek. Bylo řečeno hned »Nebude-li schválen odpoledne, bude výbor za- sedati ještě a to ve středu. Bude-li však hotov mohou členové odjeti odtud až do neděle včetně.« Takové hrozby resp. takové sliby působí Neminou se z pravidla výsledku. Dosaženo ho také dnes. Než vypraven odtud odpolední ví deňský rychlovlak, byl náklad na ressort br Goluchowského přijat Tento sám ukrátil rozpravu nejvíce. O ně- jakém vlastním jeho exposé nemůže býti řeči V několika minutách domluvil. Neřekl také nic. Nelze jeho dnešní výklad nazvati an suchou a prázdnou parafrásí včerejší trůnn Delegát dr. Sláma tlumočil rozhodně city a smýšlení celé české veřejnosti k zahraniční vnitřní politice hr. Goluchovského a položil mu kategorické otázky v příčině hromadného vypo- vídání Čechův a Poláků z provincií pruských zamýšleného zvýšení německého cla na česká Odpověď správce vídeňského kabinetu ne- může uspokojiti nikoho. Všecko popřel, jak to jeho zvykem. Není prý protivníkem národa če- ského. Vyobcování z Pruska se prý redukuje na tři osoby a do vnitřních věcí balkánských prý nezasáhl. To ministr opakuje každý rok Jenže Čechové dovolují si býti skeptiky i nadál tam, kde zjevné skutky odporují slovům. Poláci projevili mu zase důvěru. To jest jejich věcí a nechať ji srovnají se svým národ- ním vědomím a svědomím. Chtějí-li snášeti on mlčky a bez hlesnutí, co se déje soukmenov cům jejich rakouským a pruským v Německu my takové trpělivosti nemáme. Zůstaneme ža lobci, kde je dokázáno provinění ne pouze ka- binetu berlínského, ale také rakouského. Kdyby tento jevil náležitou energii a nechýlil se před spojencem německým jako rákosí po větru, bylo by letos jinak, líp a nebyli by vládní president sousední říše utvrzeni ve víře, že si mohou do- voliti proti Rakousku a Rakušanům slovanským všecko. Hr. Goluchowski byl za řeči dra. Slámy, který převzal mandát v rozpočtovém výboru te prve v poslední chvíli a byl v něm jen jediným českým zástupcem — druhý, dr. Žáček, one- mocněl a musil ulehnouti v hotelu — velm nepokojným a rozčileným, když jmenovaný de- legát o něm pravil, že by vzhledem na sub- missi svou před obstrukcí nejkrajnějších Němců za vlastní své dílo zasluhoval predikátu »Mi nistr des Aeussersten«, oba jeho kollegové, mi nistr Kallay a Krieghammer, obrátili se k řeč níkovi, jsouce patrně zaraženi.
#15 alto_textblock #15
řeči.
#16 alto_textblock #16
piva.
#17 alto_textblock #17
Z uvedeného důvodu byl nucen dr. Sláma polemiku s ním obstarati sám. Odsoudil jeh zvyk, odbývati vypovídání z Pruska ledabyle, jako by se jednalo jen o špatné jednotlivce. Hr. Goluchowski v tísni, do které jej uvedl český mluvčí, změkl a žádal, aby mu čeští delegáti sdělili podrobnosti. »Stane se tak!« — zvolal naň dr. Sláma. V zájmu rakouského obchodu žádal po slanec za Králové Dvůr ministra, by v Rusku vymohl zlevnění poplatků z inkassa. Hr. Go luchowski odvětil zhurta, že konsuláty maj práce dost, než aby se mohly zabývati — ra kouskými věcmi. Tak stará se rakouský zahraniční úřac o naše obchodnictvo!
#18 alto_textblock #18
Z Pešti, 14. května. (C. - B.) Rozpočtový výbor rakouské, delegae měl schůzi o 11.15 hod. dop. Předseda bar. Clhumecký oznámil, že de bar. Walterskirchen zřekl se referátu o řád ném rozpočtu vojenském i svého výborového man dátu a na jeho místo nastoupí hr. Kottulinský Výbor vyslovil politování nad Walterskircheno vým rozhodnutím a přání, by se ochuravělý záhy pozdravil a mohl zúčastniti se delegačních prací. Předseda sdělil potom, že del. hr. Kottulinský — ne del. Mauthner je výborovým zapisovatelem. Del. dr. Žaček omluvil svou nepřítomno v dnešní schůzi. Předseda oznamuje, že ministr hr. Goluchowsk má slovo a učiní svůj výklad. Ministr zahraničních věcí hr. Goluchowski Pánové! Pro krátkou dobu, jež nás dělí od posled- ního delegačního zasedání, upouštím tenkráte o podrobného výkladu o zahraničné situaci. V měsí cích, které uplynuly po našich poradách, neudálos nic, co by mohlo zavdati podnětu k zevrubnějšímu výkladu. Poukáži teď jen k výkladům o politické sitnaci za posledního našeho setkání, neboť shodují se také s nynějšími poměry v celku i zvlášt. Nedávná císařova návštěva srovnává se s vře lými styky, spojující oba mocnáře a jejich státy a ač není třeba teprve zvláštní zmínky, že ke schůzi ne- zavdala podnětu žádná zvláštní otázka politická. přece nelze upírati jí významu, jenž příslušíji plnou měrou jako novému posilnění zásad, na nich je postavena solidní budova středoevropského spolk míru. Záruky pro mír našeho dílu světa, tak cenné, nichž zmínil jsem se obšírně v loňském svém vý kladu, trvají také dnes v neztenčené síle a opravňují k naději, pokud sahá lidská prozíravost, že budou podporovati také v budoucnosti rovněž působivě ne rušený další rozvoj normálních poměrů. Jak známo, nalezá v té příčině úzký spolek mocnářství s Německem a Italií cenné doplnění ve shodě, která panuje mezi námi petrohradskou vládou o věcech, týkajících se nejbližšího východu a polnostrova balkánského zvlášť, jakož i v našich výhodných poměrech k všem ostatním mocnostem, a tuto konste laci v plném její rozsahu zachovati, ba zabezpečii jí, pokud možno, nerušené trváni, je předmětem naši stálé péče. Na druhé straně je však také podstatný důvo k domněnce, že poznání blahodárných následků které vznikly z toho již pro zájmy evropského míru potvrdí ostatní při tom zůčastněné faktory nemén v předsevzetí pomáhati upřímně a loyálné při kon solidování díla, jež jedině může nás zachrániti pře osudnými mezinárodními spory a před hluboko z sahujícími otřesy. Důvěra, kterou vyslovil jsem pře několika měsíci, že vojna mezi Anglií a jiho africkými republikami, nebude míti nebez pečný účinek na vzájemný poměr mezi velmocemi byla na štěstí dosud plnou měrou potvrzena a jes zajisté odůvodněna naděje, že také v budoucnost zůstaneme ušetřeni překvapení s těžkými následky V tom spočívá zajisté již sama o sobě utěšen okolnost, která nemůže však nijak seslabovati tou žebná přání, s nimiž pohlížíme vstříc brzkému ukon čení války Pokud jest na to naděje, zatím nesnadno říci rozhodně však zdá se naprosto vyloučena nějak přátelská prostředkovací akce, ač ostatně mohla by býti provázena úspěchem jen tehda, kdyby obě vál čící strany byly stejně ochotny jí se dovolávati čemuž — jak známo — tak není. Při této příležitosti dotkl bych se ještě četných útoků, které činí se na vládu ve sborech zákono- dárných i jiných shromážděních a rovněž v časopi sech pro domnělé porušení neutrality. T zení v té příčině pronášené bylo již s kompetentn strany několikrát a naposled prohlášením rakouskéh ministrpresidenta v poslanecké sněmovné říšské radí velmi zevrubně vyvrácena. Přes to nemohu opomi nouti vysloviti se také se své strany rozhodně prot libovolnému výkladu jistých zásad mezinárodníh práva, jenž nesouhlasí ani s doslovným zněním an se smyslem ustanovení, která opisují pojem neutra lity. Ostatně vyhražují si pro případ, že by otázk tato byla uvedena na přetřes také zde stejným způ sobem, dokázati bezpodstatnost těchto stížností věc nými důvody. Předlohy o rozpočtu, jež podal jsem jmenem společného ministerstva v I. schůzi dele gace, byly sestaveny s nejůzkostlivějším ohledem n finanční možnost obou států mocnářství a obsahují v příčině větší potřeby požadované na r. 1901 jen to nejnulnější. Je-li však také tento obnos dosti citelnou obětí která ukládá se poplatníkům, nesmí se na druh straně přehlednouti, že společná vláda při své těžké zodpovědnosti musí vždy se snažiti, by bylo po staráno, aby říše byla schopna k obraně, a že nesm nikdy zapomínati, že uprostřed nejpokojnějších kon stelací mohou se vždy přihoditi udalosti, které mohly by se dotýkati našeho velmocenského postavení proto nesmí nás nalézti nedostatečně připraveny. S tohoto stanoviska jsou tudíž požadavky, kter činíme, Ivíce než odůvodněny a znamenalo by přím zneuznávati vlastenecké city delegace, kdybych ne vyslovil již napřed pevné přesvědčení, že osvědčíte úplný smysl pro naše finanční nároky. Zvýšení roz počtu odboru mé správě svěřeného u porovnán s loňskými požadavky platí hlavně soustavnému vy budování našeho konsulátnictví a srovnává se s přá ními v delegacích opětně vyslovenými, tak že ne musím je ještě zvláště doporučovati sl. shromáždění Přeměňování konsulátů honorárních ve skutečné a zřizování nových skutečných míst tam kde jsou zájmy hospodářské, bude důsledně pokra čovati dle pohotových prostředků a personálu, jená bude po ruce a pečoval jsem vysláním zvláštní ko mise o to, aby cesty, již podnikne válečná lo »Dunaj« během tohoto roku na pobřež západoamerické, bylo užito k seznán tamějších poměrů a k vyšetření míst, která dopo- ručovala by se z ohledů obchodně politických pr zřízení skutečných konsulátů. Prosím nyní pány, aby vešli v jednání o před loženém rozpočtu a vynasnažím se, jak rozumís samo sebou, abych podal všeliké vysvětlení, kter během jednání by se ode mne požadovalo, způsoben co nejzevrubnějším.
#19 alto_textblock #19
Delegát dr. Sláma:
#20 alto_textblock #20
Slavná delegace! Bylo mně uloženo jmenen delegátů lidu českého prohlásiti, že budeme hlasovat in toto a ve všech jeho částech proti rozpočtu právě projednávanému.
#21 alto_textblock #21
Toto zamítavé votum jest odůvodněn jednak naprostou nedůvěrou k nyněj šímu správcí úřadu zahraničného jednak po léta už zachovávaným ná zorem naším o jedině možné a pro spěšné politice říše na venek, protož dle našeho nejhlubšího přesvědčen nynější směr politiky, sledovaný hr Goluchowským, úplně se příčí zájmům říše a její národův Jest nyní úkolem mým, abych toto stanovisko naše jak vůči osobě ministrově, tak vzhledem na jeho zhoubnou a nešťastnou činnost odůvodnil. Pan ministr zahraničních záležitosti, kterýž by zasluhoval na základě svého soustavného zasahování do naší poloviny říše, aby mu byl dán predikát ministra vnitra, a kterému by náležel za jeho sou činnost ke zmaru činnosti kabinetu hr. Thuna (sver möge seines Zuthuns zum Sturze des Kabinete Thun«) při kapitulaci před obstrukcí nejvýstřednějších Němců, zosnované proti právům našeho jazyka, ještě zvláště titul ministra věcí nejkrajnějších (Minister des Aeussersten), ukázal v důležité fási zmatků nyněj- šich, v době boje o tak zvanou formuli Szellovu tvář Janovu. Dnes hořel láskou k Uhrům, zejtr k Rakousku, sudé dny byl pro Szella, liché prot Szellovi. Hr. Goluchowski mluvil, působil a dal působiti pro Szella a mluvil proti Szellovi, ale objektivním není a nebyl. Po ministru zahraničních záležitostí žádáme chceme- 1. aby postavení svého nezneužíva k piklům proti určitému národu, prot určité straně, zkrátka, aby se úplně zdržoval všelikého zasahování d vývoje poměrů vniterních; 2. aby zahraniční politiku nepro vozoval na prospěch neb neprospěc některého národa, nýbrž aby měl na zřeteli výhradně zájem a blaho všech a celku. Témto základním podmínkám hr. Goluchowská nevyhověl, jednal zrovna proti nim. V době pěti roků, kteréž sídlí na Míčovém ná- městí, hrál si stále na tvůrce ministrů v Rakousku ze řemesla. Právem koluje o něm bon mot, že u všech kebinetů od r. 1895 byl porodní bábou a zárovei bábou vražednicí (Engelmacherin). Snad pamatuje se J. E. na četné zprávy »Co respondence Wilhelmovy«, v níž za interregna Gau tschova třikrát týdně stálo: Hrabě Goluchowski mě dnes jednohodinnou neb dvouhodinnou poradu s bý valým místodržitelem českým hr. Thunem. Tu, kdyi tento byl obstrukci hozen do chřtánu jako hr. Ba deni, byl zvláštní jednomyslností opět hrabě Golu chowski označován za původce pádu tohoto a osud ného obratu podzimu z roku lonského. Není to fable convenue, aniž pověra, je histo- rickou udalostí, že hrabě Goluchowski v bojích od jara roku 1897 stojí proti nám. Hr. Goluchowski je vřaděn mezi úhlavní nepřátele našeho lidu. Lid náš bude žehnati dni, kterého bude odstraněn. Jako hrabě Badeni odešel žehnán a provázen nehynoueí láskou našeho lidu, tak hrabě Goluchowski, až pře- stane býti ministrem — dejž bůh, aby se to stalo brzo — bude provázen hlubokým a oprávněným hněvem našeho lidu, a jeho jmeno bude v dějinách lidu toho nesmazatelně zaznamenáno jako jmene muže, který byl intellektuálním a před žádným soud- cem neosvoboditelným původcem násilnosti, kterouž bylo lidu našemu vzato právo již uznané a půl třetího roku prováděné Mezi námi a hrabětem Goluchowským nemůže býti jiný poměr, nežli stav valečný. Bylo by od nás pokrytectvím a neupřímností, kdybychom jinak mlu- vili, než cítíme a smýšlíme. Jako my mluví, soudí a smýšli náš lid Od té doby, kdy naše strana vyslala své zásupe do této slavné delegace, zastávala vždy stanovisko že Rakousko svou polohou a vzhledem na svou exi stenci a svou budoucnost má udržovati stejně dobr styky s Německem i Ruskem. Nikdy jsme nedoporu čovali napjetí neb dokonce nepřátelství s Německem Národ v rozmachu jako náš, který teprve hledá rov ného stupně v Rakousku, v jehož obvodu žije a svou budoucnost chce si zajistiti, s nímž jeho vlastní osu je co nejtěsněji spojen, a pro jehož blaho. zmohutnění a velmocenské postavení jsme vždy přinášeli oběti a také na dále přinášeti jsme ochotní, potřebuje více nežli který jiný požehnání míru. Z důvodů právě řečených uvílali jsme z pln srdce sblížení mezi naší říší a Ruskem zjednané v zájmu zachování míru císařem samým. My a s námi všichni nepředpojatí příslušníc této říše — myslím tu zvláště na uherské politiky — spatřovali v tomto ablížení, v této shodě o východní otázce, v užším slova smyslu o balkánské politice rozmnožení záruk zachování míru. Rakousko konečně po dlouhém kolísání dospělo k tomu, že posici vůč Rusku zařidilo stejně jako vůči Německu a že za ujalo střední postavení, kterýmž trojspolek pozby- svého ostří proti severovýchodu a kteréž jedině po skytuje jistotu, že říše naše sledováním jednostrann politiky nedostane se do prekerního nebezpečí n straně druhé. Ovšem hr. Goluchowski přispěl svou troškou, b vznešené dílo svého suveréna po mnohé stránce po škodil. Zmiňuji se jen o krétském intermezzu a poli tice v Srbsku. Nemůžeme se zhostit obav, že udá lostmi posledních dnů nebo spíše jich úmyslným výkladem momenty shod tuto rušící byly rozmnoženy a že tín byla opuštěna ona střední čára, o níž jsem mluvil a jejíž nejopatrnější za- chování jedině může chrániti mo archii od povážlivých kollisí a kon fliktů. Budeme se upřímně těšiti, jestliže pochybnosti ty budou zaplašeny a jestliže obavy se ukáží bezpod statnými. Jest mne i mých přátel daleko návštěvu císařov v Berlině vlahovati nějak do oboru našich úvah Avšak poznámka k jednomu zjevu, kterýž ji provázel budiž mně dovolena. Chci ji pronésti ve formě otázky Zdaž by cesta ta se strany Němců, vně i zevně černo žlutých sloupů, byla bývala provázena těmiž projevy kdyby se byla stala za dřívějších, jiných okolnost vnitřní politiky rakouské? Nechci se o věci té víe- šířiti. Jest velice trapným thema, jehož se nyní musín dotknouti: hromadného totiž vypovídání českých polských občanů rakouských z Německa. Když jsm za poslední kampaně delegační mluvili o této záleží tosti, pravilo se, že o systematickém vypovídání o vypovídání en masse nemůže býti řeči. Nevím zda hr. Goluchowski chodil do školy ke starým s fistům, kteří dokazovali, že není žádné hromady, po něvadž tato záleží z jednotlivých zrn, ale událost nám daly pohřichu za pravdu. Právě v předvečer cesty císařovy do hlavníh města pruského byla najednou vyhnána sla českýcl a polských dělníků toliko z národních důvodů. Ne nalézám slov, abych tlumočil roc hořčení nad tími barbarstvím. Moji přátelé pojednají v plenu o tomt předmětu obšírněji. Ohlašuje to hr. Goluchowskému táži se ho Je mu celý rozsah tohoto jednán lidskost porušujícho znám Co učinil, aby provedení tohot činu zabránil neb aspoň obmězil? Které kroky vůbec v afléře té pod nikl a s jakým úspěchem Před 7 až 8 lety byly v Srbsku a Bulharsk strany Rakousku přátelské. Dostalo se mi znalcem
#22 alto_textblock #22
tamějších poměrů ujištění, že strany ty úplně zmi- zely, tak že politikové pokládají tam za urážku, na- zve-li je kdo »austrofily«. Také po této sřránce za- hraniční politika našeho ministra vypadá špatně. Pojednati o jiných částech jeho ressortu zůsta- vujeme si pro plenum. Dnes chci ještě jen podati na něj dotaz, co hodlá učiniti, zvýší-li Německo clo z dovozu českého piva. Jest ochoten použiti retorsí proti bavorskému pivu? Jestliže však dá relorse t v parlamentě ohlásiti, ať opět nedesavouje ministr- presidenta, předčítajícího jeho hrozbu, jak to učini v záležitosti vypovídání z Německa a nad to ještě dal otisknouti ve svém osobním orgánu »Fremden- blattu« — pruské nadávky na rakouské trpasličí ná- růdky. Na všechen způsob však, mluvím-li již o tomto jeho orgánu, doporučuji mu notici jeno, ve které s praví, že rakouská piva nemohou sloužit k tomu, b Německo nabylo většího válečného loďstva. Prohlašuji ještě jednou jménem svých politi- ckých přátel, že my, bychom ministru zahraničních záležitostí projevili svoji naprostou nedůvěru, hlaso- vati budeme proti zahraničnímu rozpočtu. Del. hr. Dzleduszycki projevuje ministrovi úplnou důvěru a uznání, že také za těchto nesnad- ných poměrů dovedl zachovati nejen mír evropský. ale také mocné postavení a úplné důstojenství říše- Nebývalo by to možné, kdyby císař nepožíval celém světě největší vážnosti a úcty. Je ministro- vou zásluhou, že hledí sloučiti politiku míru se za- chováváním velmocenského postavení říše. Obrací se k zástupcům obyvatelstva, jež nemá bezprostředního podílu na jazykových spo- rech, aby vážné a opravdově přičinili se o spra- vedlivé jich řešení a uzdravení parlamentního života rakouského. Pamětliví hesla: si vis pacem, para bellum budeme hlasovati také pro požadavky vojenské správy a doufáme, že po konečném upokojenía spravedlivém řešení poměrů mezi zdejšími národy přizná se ministru zahraničných věcí zásluha, že také v této těžké době zachoval mocné postavení říše a ku prospěchu národa bude moci za příznivěj- ších poměrů prováděti činnou politiku míru, tak že ve světodějném závodění budeme kráčeti se soused- ními národy vstříc pěkné budoucnosti. (Hlučná po- chvala.) Del. Kozlowski pojednával o vystěhoval ství a dovozoval, že třeba spolehlivých prostředků. aby drahocenný lidský materiál zachránil se před za- krněním. Navrhuje zříditi konsuláty v Opoli a Toruni vyjednávati s Ruskem o plavební smlouvu viselskou. podniknout úpravu Visly a prodloužiti haličské želez- nice do Tomášova a Varšavy. Potom pojednávaí o smlouvách obchodních, jež poněkud zklamaly, a pro- hlásil, že ústupky Německa nemají takou cenu jako ústupky Rakouska. Stýskal si na provádění veteri- nářské smlouvy a vyzýval ministra, aby dal podnět myšlence mezinárodní smlouvy k ochraně dělnictva. úpravě pracovní doby, kartelového zákonodárství a omezení bursovní hry s obilím. Třeba prý zříditi celní ligu středoevropskou. Konečně vyslovuje uznání. že ministr osvědčil smysl nejen pro politické, ale také pro národohospodářské agendy, maje na paměti pří sloví: Primum vivere, deinde-philosophari.
#23 alto_textblock #23
Posl. Demel souhlasí s vývody hr. Dzieduszy- ckého, Jeho napomenutí, praví — jest oprávněnoa ubezpečuje jako znalec své strany, že jest ocholna učiniti vše možné, aby docílilo se obapol n čestného míru v jazykové otázce. Do- mnívá se že strana dra. Slámy jest osamocena se svými názory o politice ministra hr. Goluchowského. Všecky strany rakouské a prý také většina českého národa soudí, že zahraniční politika, již ministr ten zahájil, je světlou stránkou našeho života. Berlínská návštěva císařova vzbudila mocnou, radostnou ozvěnu v celém Rakousku a to tím více, že včera i dnes slyšeli jsme, že pomě k Rusku je nejlepší. Bylo by žádoucím a v obecně evropském prospěchu, aby došlo k užšímu sdružení mezi pevninskými státy evropskými. Přátelský pomě mezi troj. a dvojspolkem jest velice důležitý pro ho- spodářský život Evropy. Sdružení kontinentálních států proti bezohlednému a rázně hospodářskému boji, jejž vedou Anglie a Spojené obce proti Evropě je nezbytnou nutností. Tane mi na mysli jako del. Kozlowskému obchodní mlouva, po případě celní spolek mezi pevninskými státy evropskými. Povšechné rokování bylo tím uzavřeno. Ministr hr. Goluchowski chce odpověděti stručně na to, co zde bylo přednešeno, především del. dru. Slámovi. Nemá li důvěry v nynější správu zahraničných věcí, je právě to náhled osobní. Každý může projeviti důvěru nebo nedůvěru. Nedůvěra del dra. Slámy byla by oprávněna, kdyby bylo pravda co uvedl, avšak nesrovnává se to prý se skutečnosti. Popírá, že zasahuje do vnitřních poměrů, a uvádí ruské přísloví: »Pop pořádá své a čert také«. K vojně s delegatovými krajany patří dva. On (ministr) k ní nemá chuti, neučinil prý nikdy, co by bylo na škodu českého národa. Je prý to tendenční smyšlenka,o níž nemíní ani dále mluviti. Na obavu, že důvěrný poměr ku spojenci mohl by způsobiti, že by se ustoupilo od střední cesty, již zachovati se snaží t. j. dobrou vůli s našimi spojenci i s ostatními sousedními státy: odpovídá, že del. dr. Sláma ne- všimi si náležitě císařova proslovu ani dnešních ministrových vývodů. Zde i onde řeklo se, že spo- jenecký poměr doplňuje se utěšeně příznivým po- měrem k Rusku a ostatním státům a společná vlad stále dbá o zachování této konstelace. Smlouva s Ruskem vylučuje mísení se do domácích záleži- tostí balkánských státův a právě tím odvrací se vše- liká možnost nějaké srážky. Ohledně hromadného vypovídání českých dělník z Pruska poukazuje na úřadní vyšetření. Vypově- zení týkalo se prý jen jednotlivců. Pro lancutskou šarvátku mezi slezskými a příchozími českými děl- níky úřady vypověděly tři Čechy, ale jen proto prý. že tito lidé byli kompromitování jako agitatoři. Jiny případ udál se v staro vodské porculánce. Několik Čechů bylo vypovězeno, ale když shledalo se, že stalo se tak z nedorozumění, bylo vypovězení od- voláno. Novinové zprávy o vypovězení 360 českých dělníků byly bezpodstatné. Stéhování haličských dělníků do Německa na- bylo takých rozměrů, že stalo se pro zemi oprav dovou kalamitou. Na dotaz po zvýšení cla na česká piv v Německu odpovídá ministr, že jedná se zatím jen o usnešení a reklamace proti tomuto opatřen nebyla možna, protože clo na pivo nepatří k po- ložkám vázaným smlouvou; ostatně při obnovování obchodní smlouvy vyskytne se příležitost vyslovit se o té věci i o veterinářské smlouvě, na niž p ukazovalo se s jiné strany Na podnět del. Kozlowského stran zřízení kon- sulátů v Opoli a Toruně poznamenává, že vynasnatí se vždy, dokud bude k tomu prostředkův a perso- nalu, o zřizování nových konsulátních úřadů. Vzdě- lání mladých lidí je podstatně lepší než dřív, zejmena dbá se o jejich obchodní vychování. Lze očekávati. že chovanci dle nového učebního plánu opustivše ústav budou vyhovovati všem požadavkům a pk bude možno rychleji zřizovati konsuláty. Ref. del. markýz Baeqnehem shledává v cisařově berlinském uvítání příznak důvěrných poměrů a přátelství mezi oběma panovníky a dvory, vzácnou záruku pevnosti a důvěrnosti spojenského poměru, jenž osvědčil se jako tvrz míru a bud plniti také budoucně své mírové poslání. Jen s jedné strany děly se námitky proti směru zahraničně politiky. Úvážíli se však, že del. Sláma dovozoval, že třeba snažiti se o zabezpečení míru a zachování přátelské shody s Ruskem, nelze pocho- piti, jak mohl vysloviti nedůvěru v ministrovu politiku.