#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXx.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v uterý dne 15. května. 1900
#3
alto_textblock
#3
Číslo 133.
#4
alto_textblock
#4
Na rauní a odpol. listy
předplácí se
v Praze v admlnistrael
. . .
sa měsle
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s drojí denáškoe
na měsíe
na čtvit leta . . . . 7 K 50h
aa měsíe . . . . . . 2 K 30h
Pošton:
na měste
ar . . : : ke
s dvojí zisilko
na měsíe
na čtvrt loia . . . . i1 k co
#6
alto_textblock
#6
V drobném prodejin
raaní číslo s sob5 . . . pra
od poled ni-
. . . na žb
Ve flialkách na venkovší
ranní číslo. . . . . . . . 10
odpolední . . . . . . . . 8k
#7
alto_textblock
#7
Inserát
plati se hetově zapřea.
Předplaceni a inserty pillíma »dmlul-
slrace v Marianske ulici č. 3.
#8
alto_textblock
#8
Tam nacházejí se táž redal
tiskárns a ezpadice „Márednich L-isla-
Bukopisy se nevzace-
#9
alto_textblock
#9
Dnešní číslo pro Prahu le a 12 stranách.
#10
alto_textblock
#10
Letošní zahájení delegací
rakousko-uherských.
#11
alto_textblock
#11
Dávno již nehledělo se obřadnému za-
hájení rakousko-uherských dele
gací, — (těchto ne právě vábných »vyší-
vacích vzorků« pro žádané Němci rozdě-
lení sněmu českého ve stálé »národní
kurie«) — s podobným napjetím vstříc, jako
letos. A to ani ne tak pro poplašné zprávy
uherských listů o opětném značném zvýšení
požadavkův ministra vojenství, — tomu jsme
pohříchu již až přiliš zvyklí, — jako spíše
pro bombasticko-fantastické ty reliefy, jaký.
miž skoro veškeren německý tisk po
celý týden šperkoval »epochální význam a
dosah« panovnické slavnosti ber-
línské, a to jak pro mezinárodní budoue
nost Německa, tak i pro vnitřní vývoj
Rakouska.
Od časův sedanských nerostly stromy
zdejších »vzorných Rakušanův« tak bujně
do oblak velkoněmeckých plánův, nikdy ne-
prozpěvovali své »skřivánčí písně« o nej-
vroucnějším hospodářském i státoprávném
přičlenění Rakouska k říši Hohenzollerů
hlasitěji, jako za letošního máje. —
A proto také očekávali od letošního
zahájení delegací rakousko-uherských věcí
zjevení neobyčejných a historicky velikých.«
Ještě v sobotu hlavní orgán německých levi
čákův rozhlašoval zcela určitě, že prý bude
»co nejdříve« s našimi delegáty v
Pešti »promluveno rozhodne
slovo«, že jim budou položeny tři otázky.
na jichž zodpovědění se strany naší záviseti
prý bude celá naše budoucnost, ba hrozi
nám pro případ naší »nepovolnosti« do-
konce i strašlivou pomstou, jaké dosud oko
lidské nevidělo a ucho lidské neslyšelo. —
Nuže, dnes je zahájení delegací rakou-
sko-uherských odbyto, dnes známe již ne
pouze trůnní řeč, ale i rozmluvy
panovníkovy s našimi delegáty,
jakož i výklad ministra zahra-
ničných záležitostí, našeho výteč-
ného přítele hr. Goluchowského, i lz
nám tudíž zjistiti, do jaké míry všechny
tyto ušlechtilé naděje, tužby a obmysly ně
meckého souručenství došly či nedošly př
zahájení delegací svého splnění.
Trůnní řeč hned úvodem praví: »Poli
tické položení Rakouska se od loňska v ni
čem nezměnilo.«
Nezníli již tato první věta jako mrazově
chladná odpověď na ty hyperbole a exaltace
německého tisku? On přece básnil o »světo-
dějné, epochální události« a ono zatím —
vše zůstalo při starém a — »nic se ne-
změnilo«.
Vskutku opětoval na to císař a král
uherský vůči hr. Apponyimu: »od těch
dob, co jsme se neviděli, neudálo se
v zahraničné politice nic důle-
žitého«. »A přece, Vaše Veličenstvo,«
namítl hr. Apponyi: »návštěva berlín-
ská« . . . »Ano, ano«, odtušil panovník,
»ta byla velmi krásná, Berlíňané pře
konali samy sebe«. Podobně pronesl se k před
sedovi uherské delegace Szilagyimu: »Vskutku
vřelé a nadšené přivítání v Berlíně způsobilo
mi velkou radost, jelikož nevycházelo pouze
od císaře, nýbrž i od tamního obecenstva«
O nějakém kromobyčejném politickém
a dějezvratném významu berlínských dnů
však žádné zmínky: ani v dalším znění
trůnní řeči, ani ve výkladu hr. Goluchow
ského.
Trůnní řeč pokračuje: »Náš dávno
osvědčený poměr k našim spojen-
cům (tedy i k Italii), který za příležitosti
Mé poslední návštěvy u J. V. německého
císaře znova tak vznešeně se projevil, do-
chází svého potěšitelného do-
plnění ve výborných Našich vztazích ku
všem ostatním mocnostem, z vláště pak
ve stálém Našem dorozumění sru
skou říší co do všech otázek, týkajících
se bližšího Východu«.
Což pak výklad hr. Goluch ow
ského takto rozvádí: Poslední návštěva
J. V. při dvoře berlínském odpovída důvěr
ným vztahům, jež spojují oba mocnáře
jich státy, a netřeba-li ani zvláště
připomínati, že setkání to ne při
vodily žádné určité otázky poli
tické, tož nesluší se upírati mu s druhé
strany opět onoho významu, jaký mu plně
náleží jakožto novému zpevnění oněch zásad,
na nichž solidní stavba středoevropského
spolku míru jest zbudována.« — Pokud
»lidský důmysl« sahá, doufa p. Goluchowski
že tyto záruky míru také nadále »účinně na-
pomáhati budou nerušenému rozvoji normal-
ních poměrů«; v kteréžto naději je utvrzen
zvláště tím, že náš »důvěrný allia něn
poměr k Německu a k Italii, jak
známo, dochází cenného doplněn
v dohodě, jakáž panuje mez
námi a kabinetem petroh rad-
ským ohledně otázek týkajících se Vý
chodu a zejmena poloostrova Balkán
ského.« —
Vůči mluvě diplomatů radno sice vždy
chovati na paměti průpověď starého Talley-
randa, že dána jim řeč proto, aby zakrývali
jí své myšlenky, — však nieměně, pokud
pana Goluchowského známe, troufámesi
pochybovat, že by dovedl se tou měrou
opanovat a tak skromným býti, kdyby byl
z Berlína přinesl nějakých obzvláštních vy-
možeností a úspěchů. Jak vypadá v pravd
a skutku veškerá ta naše ochrana,
#12
alto_textblock
#12
jistota a záruka z trojspolku,
jeví se nejpěkněji z další věty výkladu pana
Goluchowského, kde odůvodňuje, proč musí
společná říšská vláda žádati od nás poplat-
níkův na vojsko (bez zemské obrany a čet-
nictva) 303,818.481 korun, tedy o 12 mil-
lionů korun více, než letos: praví tu do-
slova: »Společná vláda musí býti při těžké
své zodpovědnosti stále toho dbalou, aby
starala se o zbrojnou schopnost mocnářství
a nesmí nikdy zapomínati, že
uprostřed nejpokojnější kon-
stellace vždy mohou přikvačiti
události, které by mohly naše
velmocenské postavení ohro-
ziti, pročež nesmějí nás překvapiti
nepřipravenými.«
Tu máme tedy tu svou garanci a jistotu
z trojspolku; musíme jako bez
trojspolku spolehat jen na vlastní zbroj
nou moc a sílu, musíme, jako bychom byli
beze všech spojencův, rok za rokem vyha-
zovat větší a větší millionové sumy na zvý
šení své moci zbrojné. Před deseti lety.
v prvním roce trojspolku, stačil na
vojsko náklad 110 millionů zl. Dnes nestačí
ani 347 millionů korun, čili 173 millionů
zlatých. — Tolik co do situace mezinárodní.
Do jaké míry pak splněny při zahájení kam
paně delegační tužby a naděje německých
centralistův vzhledem ku vnitřní situaci cis-
lajtánské, tedy co do obměkčení našich de-
legátův »buď po dobrém nebo po zlém«,
aby dali se pohnouti ku zanechání obstrukce
v parlamentě vídeňském, odkazujeme prostě
ku včerejší zprávě naší o delegačním cerklu,
ku rozmluvám panovníkovým s našimi dele-
gáty drem. Pacákem, inž. Kaftanem
a drem. Stránským. J. V. ovšem netajil
vůči našim delegátům své rozhodné tužby.
aby parlament vídeňský mohl konečně již
klidně pracovati.
Avšak naši delegáti vesměs upřímně
statečně jasnému panovníkovi odpovídali, že
není naší vinou, jsme-li nucen
brániti se v parlamentě vídeň
ském nejkrajnější formou opposice. — P
novník pak sice poukázal na vážnost oka
mžiku, ale ujišťoval opětovně, že národu na-
šemu nemá býti v ničem ublíženo. —
Tak zahájeny letošní rakousko-uhersk
delegace. Jsme žádostivi, čeho sobě z dějství
toho nazejtří vybere pro sebe tábor našich
nepřátel.
#13
alto_textblock
#13
Rozprava o zahraničním minister-
stvu v rozpočtovém výboru rakou-
ské delegace.
Z Pešti, 14. května.
(Telegr. zpráva »Nár. Listů «.)
#14
alto_textblock
#14
Tempo prestissímo vydáno bylo pro le
tošní kampaň delegační. Byla jednou již —
tušíme za hr. Badena — šestnáctidenní
Tentokráte má býti devatenáctidenní. Následkem
toho se obmezuje všechno jednání jak ve vý
borech, tak v plenu. K vyřízení rozpočtu za
hraničního určen dnešek. Bylo řečeno hned
»Nebude-li schválen odpoledne, bude výbor za-
sedati ještě a to ve středu. Bude-li však hotov
mohou členové odjeti odtud až do neděle
včetně.«
Takové hrozby resp. takové sliby působí
Neminou se z pravidla výsledku. Dosaženo ho
také dnes. Než vypraven odtud odpolední ví
deňský rychlovlak, byl náklad na ressort br
Goluchowského přijat
Tento sám ukrátil rozpravu nejvíce. O ně-
jakém vlastním jeho exposé nemůže býti řeči
V několika minutách domluvil. Neřekl také
nic. Nelze jeho dnešní výklad nazvati an
suchou a prázdnou parafrásí včerejší trůnn
Delegát dr. Sláma tlumočil rozhodně city
a smýšlení celé české veřejnosti k zahraniční
vnitřní politice hr. Goluchovského a položil mu
kategorické otázky v příčině hromadného vypo-
vídání Čechův a Poláků z provincií pruských
zamýšleného zvýšení německého cla na česká
Odpověď správce vídeňského kabinetu ne-
může uspokojiti nikoho. Všecko popřel, jak to
jeho zvykem. Není prý protivníkem národa če-
ského. Vyobcování z Pruska se prý redukuje
na tři osoby a do vnitřních věcí balkánských
prý nezasáhl. To ministr opakuje každý rok
Jenže Čechové dovolují si býti skeptiky i nadál
tam, kde zjevné skutky odporují slovům.
Poláci projevili mu zase důvěru. To jest
jejich věcí a nechať ji srovnají se svým národ-
ním vědomím a svědomím. Chtějí-li snášeti on
mlčky a bez hlesnutí, co se déje soukmenov
cům jejich rakouským a pruským v Německu
my takové trpělivosti nemáme. Zůstaneme ža
lobci, kde je dokázáno provinění ne pouze ka-
binetu berlínského, ale také rakouského. Kdyby
tento jevil náležitou energii a nechýlil se před
spojencem německým jako rákosí po větru, bylo
by letos jinak, líp a nebyli by vládní president
sousední říše utvrzeni ve víře, že si mohou do-
voliti proti Rakousku a Rakušanům slovanským
všecko.
Hr. Goluchowski byl za řeči dra. Slámy,
který převzal mandát v rozpočtovém výboru te
prve v poslední chvíli a byl v něm jen jediným
českým zástupcem — druhý, dr. Žáček, one-
mocněl a musil ulehnouti v hotelu — velm
nepokojným a rozčileným, když jmenovaný de-
legát o něm pravil, že by vzhledem na sub-
missi svou před obstrukcí nejkrajnějších Němců
za vlastní své dílo zasluhoval predikátu »Mi
nistr des Aeussersten«, oba jeho kollegové, mi
nistr Kallay a Krieghammer, obrátili se k řeč
níkovi, jsouce patrně zaraženi.
#15
alto_textblock
#15
řeči.
#16
alto_textblock
#16
piva.
#17
alto_textblock
#17
Z uvedeného důvodu byl nucen dr. Sláma
polemiku s ním obstarati sám. Odsoudil jeh
zvyk, odbývati vypovídání z Pruska ledabyle,
jako by se jednalo jen o špatné jednotlivce.
Hr. Goluchowski v tísni, do které
jej uvedl český mluvčí, změkl a žádal, aby mu
čeští delegáti sdělili podrobnosti. »Stane se
tak!« — zvolal naň dr. Sláma.
V zájmu rakouského obchodu žádal po
slanec za Králové Dvůr ministra, by v Rusku
vymohl zlevnění poplatků z inkassa. Hr. Go
luchowski odvětil zhurta, že konsuláty maj
práce dost, než aby se mohly zabývati — ra
kouskými věcmi.
Tak stará se rakouský zahraniční úřac
o naše obchodnictvo!
#18
alto_textblock
#18
Z Pešti, 14. května. (C. - B.)
Rozpočtový výbor rakouské, delegae
měl schůzi o 11.15 hod. dop.
Předseda bar. Clhumecký oznámil, že de
bar. Walterskirchen zřekl se referátu o řád
ném rozpočtu vojenském i svého výborového man
dátu a na jeho místo nastoupí hr. Kottulinský
Výbor vyslovil politování nad Walterskircheno
vým rozhodnutím a přání, by se ochuravělý záhy
pozdravil a mohl zúčastniti se delegačních prací.
Předseda sdělil potom, že del. hr. Kottulinský —
ne del. Mauthner je výborovým zapisovatelem.
Del. dr. Žaček omluvil svou nepřítomno
v dnešní schůzi.
Předseda oznamuje, že ministr hr. Goluchowsk
má slovo a učiní svůj výklad.
Ministr zahraničních věcí hr. Goluchowski
Pánové! Pro krátkou dobu, jež nás dělí od posled-
ního delegačního zasedání, upouštím tenkráte o
podrobného výkladu o zahraničné situaci. V měsí
cích, které uplynuly po našich poradách, neudálos
nic, co by mohlo zavdati podnětu k zevrubnějšímu
výkladu. Poukáži teď jen k výkladům o politické
sitnaci za posledního našeho setkání, neboť shodují
se také s nynějšími poměry v celku i zvlášt.
Nedávná císařova návštěva srovnává se s vře
lými styky, spojující oba mocnáře a jejich státy a ač
není třeba teprve zvláštní zmínky, že ke schůzi ne-
zavdala podnětu žádná zvláštní otázka politická.
přece nelze upírati jí významu, jenž příslušíji
plnou měrou jako novému posilnění zásad, na nich
je postavena solidní budova středoevropského spolk
míru.
Záruky pro mír našeho dílu světa, tak cenné,
nichž zmínil jsem se obšírně v loňském svém vý
kladu, trvají také dnes v neztenčené síle a opravňují
k naději, pokud sahá lidská prozíravost, že budou
podporovati také v budoucnosti rovněž působivě ne
rušený další rozvoj normálních poměrů.
Jak známo, nalezá v té příčině úzký spolek
mocnářství s Německem a Italií cenné
doplnění ve shodě, která panuje mezi námi
petrohradskou vládou o věcech, týkajících
se nejbližšího východu a polnostrova balkánského
zvlášť, jakož i v našich výhodných poměrech k
všem ostatním mocnostem, a tuto konste
laci v plném její rozsahu zachovati, ba zabezpečii
jí, pokud možno, nerušené trváni, je předmětem naši
stálé péče.
Na druhé straně je však také podstatný důvo
k domněnce, že poznání blahodárných následků
které vznikly z toho již pro zájmy evropského míru
potvrdí ostatní při tom zůčastněné faktory nemén
v předsevzetí pomáhati upřímně a loyálné při kon
solidování díla, jež jedině může nás zachrániti pře
osudnými mezinárodními spory a před hluboko z
sahujícími otřesy. Důvěra, kterou vyslovil jsem pře
několika měsíci, že vojna mezi Anglií a jiho
africkými republikami, nebude míti nebez
pečný účinek na vzájemný poměr mezi velmocemi
byla na štěstí dosud plnou měrou potvrzena a jes
zajisté odůvodněna naděje, že také v budoucnost
zůstaneme ušetřeni překvapení s těžkými následky
V tom spočívá zajisté již sama o sobě utěšen
okolnost, která nemůže však nijak seslabovati tou
žebná přání, s nimiž pohlížíme vstříc brzkému ukon
čení války
Pokud jest na to naděje, zatím nesnadno říci
rozhodně však zdá se naprosto vyloučena nějak
přátelská prostředkovací akce, ač ostatně mohla by
býti provázena úspěchem jen tehda, kdyby obě vál
čící strany byly stejně ochotny jí se dovolávati
čemuž — jak známo — tak není.
Při této příležitosti dotkl bych se ještě četných
útoků, které činí se na vládu ve sborech zákono-
dárných i jiných shromážděních a rovněž v časopi
sech pro domnělé porušení neutrality. T
zení v té příčině pronášené bylo již s kompetentn
strany několikrát a naposled prohlášením rakouskéh
ministrpresidenta v poslanecké sněmovné říšské radí
velmi zevrubně vyvrácena. Přes to nemohu opomi
nouti vysloviti se také se své strany rozhodně prot
libovolnému výkladu jistých zásad mezinárodníh
práva, jenž nesouhlasí ani s doslovným zněním an
se smyslem ustanovení, která opisují pojem neutra
lity. Ostatně vyhražují si pro případ, že by otázk
tato byla uvedena na přetřes také zde stejným způ
sobem, dokázati bezpodstatnost těchto stížností věc
nými důvody.
Předlohy o rozpočtu, jež podal jsem
jmenem společného ministerstva v I. schůzi dele
gace, byly sestaveny s nejůzkostlivějším ohledem n
finanční možnost obou států mocnářství a obsahují
v příčině větší potřeby požadované na r. 1901 jen
to nejnulnější.
Je-li však také tento obnos dosti citelnou obětí
která ukládá se poplatníkům, nesmí se na druh
straně přehlednouti, že společná vláda při své těžké
zodpovědnosti musí vždy se snažiti, by bylo po
staráno, aby říše byla schopna k obraně, a že nesm
nikdy zapomínati, že uprostřed nejpokojnějších kon
stelací mohou se vždy přihoditi udalosti, které mohly
by se dotýkati našeho velmocenského postavení
proto nesmí nás nalézti nedostatečně připraveny.
S tohoto stanoviska jsou tudíž požadavky, kter
činíme, Ivíce než odůvodněny a znamenalo by přím
zneuznávati vlastenecké city delegace, kdybych ne
vyslovil již napřed pevné přesvědčení, že osvědčíte
úplný smysl pro naše finanční nároky. Zvýšení roz
počtu odboru mé správě svěřeného u porovnán
s loňskými požadavky platí hlavně soustavnému vy
budování našeho konsulátnictví a srovnává se s přá
ními v delegacích opětně vyslovenými, tak že ne
musím je ještě zvláště doporučovati sl. shromáždění
Přeměňování konsulátů honorárních ve
skutečné a zřizování nových skutečných míst tam
kde jsou zájmy hospodářské, bude důsledně pokra
čovati dle pohotových prostředků a personálu, jená
bude po ruce a pečoval jsem vysláním zvláštní ko
mise o to, aby cesty, již podnikne válečná lo
»Dunaj« během tohoto roku na pobřež
západoamerické, bylo užito k seznán
tamějších poměrů a k vyšetření míst, která dopo-
ručovala by se z ohledů obchodně politických pr
zřízení skutečných konsulátů.
Prosím nyní pány, aby vešli v jednání o před
loženém rozpočtu a vynasnažím se, jak rozumís
samo sebou, abych podal všeliké vysvětlení, kter
během jednání by se ode mne požadovalo, způsoben
co nejzevrubnějším.
#19
alto_textblock
#19
Delegát dr. Sláma:
#20
alto_textblock
#20
Slavná delegace! Bylo mně uloženo jmenen
delegátů lidu českého prohlásiti, že budeme hlasovat
in toto a ve všech jeho částech proti rozpočtu právě
projednávanému.
#21
alto_textblock
#21
Toto zamítavé votum jest odůvodněn
jednak naprostou nedůvěrou k nyněj
šímu správcí úřadu zahraničného
jednak po léta už zachovávaným ná
zorem naším o jedině možné a pro
spěšné politice říše na venek, protož
dle našeho nejhlubšího přesvědčen
nynější směr politiky, sledovaný hr
Goluchowským, úplně se příčí zájmům
říše a její národův
Jest nyní úkolem mým, abych toto stanovisko
naše jak vůči osobě ministrově, tak vzhledem na
jeho zhoubnou a nešťastnou činnost odůvodnil.
Pan ministr zahraničních záležitosti, kterýž by
zasluhoval na základě svého soustavného zasahování
do naší poloviny říše, aby mu byl dán predikát
ministra vnitra, a kterému by náležel za jeho sou
činnost ke zmaru činnosti kabinetu hr. Thuna (sver
möge seines Zuthuns zum Sturze des Kabinete
Thun«) při kapitulaci před obstrukcí nejvýstřednějších
Němců, zosnované proti právům našeho jazyka, ještě
zvláště titul ministra věcí nejkrajnějších (Minister des
Aeussersten), ukázal v důležité fási zmatků nyněj-
šich, v době boje o tak zvanou formuli Szellovu
tvář Janovu. Dnes hořel láskou k Uhrům, zejtr
k Rakousku, sudé dny byl pro Szella, liché prot
Szellovi.
Hr. Goluchowski mluvil, působil a dal působiti
pro Szella a mluvil proti Szellovi, ale objektivním
není a nebyl.
Po ministru zahraničních záležitostí žádáme
chceme-
1. aby postavení svého nezneužíva
k piklům proti určitému národu, prot
určité straně, zkrátka, aby se úplně
zdržoval všelikého zasahování d
vývoje poměrů vniterních;
2. aby zahraniční politiku nepro
vozoval na prospěch neb neprospěc
některého národa, nýbrž aby měl na
zřeteli výhradně zájem a blaho všech
a celku.
Témto základním podmínkám hr. Goluchowská
nevyhověl, jednal zrovna proti nim.
V době pěti roků, kteréž sídlí na Míčovém ná-
městí, hrál si stále na tvůrce ministrů v Rakousku
ze řemesla. Právem koluje o něm bon mot, že u všech
kebinetů od r. 1895 byl porodní bábou a zárovei
bábou vražednicí (Engelmacherin).
Snad pamatuje se J. E. na četné zprávy »Co
respondence Wilhelmovy«, v níž za interregna Gau
tschova třikrát týdně stálo: Hrabě Goluchowski mě
dnes jednohodinnou neb dvouhodinnou poradu s bý
valým místodržitelem českým hr. Thunem. Tu, kdyi
tento byl obstrukci hozen do chřtánu jako hr. Ba
deni, byl zvláštní jednomyslností opět hrabě Golu
chowski označován za původce pádu tohoto a osud
ného obratu podzimu z roku lonského.
Není to fable convenue, aniž pověra, je histo-
rickou udalostí, že hrabě Goluchowski v bojích od
jara roku 1897 stojí proti nám. Hr. Goluchowski je
vřaděn mezi úhlavní nepřátele našeho lidu. Lid náš
bude žehnati dni, kterého bude odstraněn. Jako
hrabě Badeni odešel žehnán a provázen nehynoueí
láskou našeho lidu, tak hrabě Goluchowski, až pře-
stane býti ministrem — dejž bůh, aby se to stalo
brzo — bude provázen hlubokým a oprávněným
hněvem našeho lidu, a jeho jmeno bude v dějinách
lidu toho nesmazatelně zaznamenáno jako jmene
muže, který byl intellektuálním a před žádným soud-
cem neosvoboditelným původcem násilnosti, kterouž
bylo lidu našemu vzato právo již uznané a půl
třetího roku prováděné
Mezi námi a hrabětem Goluchowským nemůže
býti jiný poměr, nežli stav valečný. Bylo by od nás
pokrytectvím a neupřímností, kdybychom jinak mlu-
vili, než cítíme a smýšlíme. Jako my mluví, soudí
a smýšli náš lid
Od té doby, kdy naše strana vyslala své zásupe
do této slavné delegace, zastávala vždy stanovisko
že Rakousko svou polohou a vzhledem na svou exi
stenci a svou budoucnost má udržovati stejně dobr
styky s Německem i Ruskem. Nikdy jsme nedoporu
čovali napjetí neb dokonce nepřátelství s Německem
Národ v rozmachu jako náš, který teprve hledá rov
ného stupně v Rakousku, v jehož obvodu žije a svou
budoucnost chce si zajistiti, s nímž jeho vlastní osu
je co nejtěsněji spojen, a pro jehož blaho.
zmohutnění a velmocenské postavení
jsme vždy přinášeli oběti a také na
dále přinášeti jsme ochotní, potřebuje více
nežli který jiný požehnání míru.
Z důvodů právě řečených uvílali jsme z pln
srdce sblížení mezi naší říší a Ruskem zjednané
v zájmu zachování míru císařem samým.
My a s námi všichni nepředpojatí příslušníc
této říše — myslím tu zvláště na uherské politiky —
spatřovali v tomto ablížení, v této shodě o východní
otázce, v užším slova smyslu o balkánské politice
rozmnožení záruk zachování míru. Rakousko konečně
po dlouhém kolísání dospělo k tomu, že posici vůč
Rusku zařidilo stejně jako vůči Německu a že za
ujalo střední postavení, kterýmž trojspolek pozby-
svého ostří proti severovýchodu a kteréž jedině po
skytuje jistotu, že říše naše sledováním jednostrann
politiky nedostane se do prekerního nebezpečí n
straně druhé.
Ovšem hr. Goluchowski přispěl svou troškou, b
vznešené dílo svého suveréna po mnohé stránce po
škodil. Zmiňuji se jen o krétském intermezzu a poli
tice v Srbsku.
Nemůžeme se zhostit obav, že udá
lostmi posledních dnů nebo spíše jich
úmyslným výkladem momenty shod
tuto rušící byly rozmnoženy a že tín
byla opuštěna ona střední čára, o níž
jsem mluvil a jejíž nejopatrnější za-
chování jedině může chrániti mo
archii od povážlivých kollisí a kon
fliktů.
Budeme se upřímně těšiti, jestliže pochybnosti ty
budou zaplašeny a jestliže obavy se ukáží bezpod
statnými.
Jest mne i mých přátel daleko návštěvu císařov
v Berlině vlahovati nějak do oboru našich úvah
Avšak poznámka k jednomu zjevu, kterýž ji provázel
budiž mně dovolena. Chci ji pronésti ve formě otázky
Zdaž by cesta ta se strany Němců, vně i zevně černo
žlutých sloupů, byla bývala provázena těmiž projevy
kdyby se byla stala za dřívějších, jiných okolnost
vnitřní politiky rakouské? Nechci se o věci té víe-
šířiti.
Jest velice trapným thema, jehož se nyní musín
dotknouti: hromadného totiž vypovídání českých
polských občanů rakouských z Německa. Když jsm
za poslední kampaně delegační mluvili o této záleží
tosti, pravilo se, že o systematickém vypovídání
o vypovídání en masse nemůže býti řeči. Nevím
zda hr. Goluchowski chodil do školy ke starým s
fistům, kteří dokazovali, že není žádné hromady, po
něvadž tato záleží z jednotlivých zrn, ale událost
nám daly pohřichu za pravdu.
Právě v předvečer cesty císařovy do hlavníh
města pruského byla najednou vyhnána sla českýcl
a polských dělníků toliko z národních důvodů. Ne
nalézám slov, abych tlumočil roc hořčení nad tími
barbarstvím. Moji přátelé pojednají v plenu o tomt
předmětu obšírněji. Ohlašuje to hr. Goluchowskému
táži se ho
Je mu celý rozsah tohoto jednán
lidskost porušujícho znám
Co učinil, aby provedení tohot
činu zabránil neb aspoň obmězil?
Které kroky vůbec v afléře té pod
nikl a s jakým úspěchem
Před 7 až 8 lety byly v Srbsku a Bulharsk
strany Rakousku přátelské. Dostalo se mi znalcem
#22
alto_textblock
#22
tamějších poměrů ujištění, že strany ty úplně zmi-
zely, tak že politikové pokládají tam za urážku, na-
zve-li je kdo »austrofily«. Také po této sřránce za-
hraniční politika našeho ministra vypadá špatně.
Pojednati o jiných částech jeho ressortu zůsta-
vujeme si pro plenum. Dnes chci ještě jen podati
na něj dotaz, co hodlá učiniti, zvýší-li Německo clo
z dovozu českého piva. Jest ochoten použiti retorsí
proti bavorskému pivu? Jestliže však dá relorse t
v parlamentě ohlásiti, ať opět nedesavouje ministr-
presidenta, předčítajícího jeho hrozbu, jak to učini
v záležitosti vypovídání z Německa a nad to ještě
dal otisknouti ve svém osobním orgánu »Fremden-
blattu« — pruské nadávky na rakouské trpasličí ná-
růdky. Na všechen způsob však, mluvím-li již o tomto
jeho orgánu, doporučuji mu notici jeno, ve které s
praví, že rakouská piva nemohou sloužit k tomu, b
Německo nabylo většího válečného loďstva.
Prohlašuji ještě jednou jménem svých politi-
ckých přátel, že my, bychom ministru zahraničních
záležitostí projevili svoji naprostou nedůvěru, hlaso-
vati budeme proti zahraničnímu rozpočtu.
Del. hr. Dzleduszycki projevuje ministrovi
úplnou důvěru a uznání, že také za těchto nesnad-
ných poměrů dovedl zachovati nejen mír evropský.
ale také mocné postavení a úplné důstojenství říše-
Nebývalo by to možné, kdyby císař nepožíval
celém světě největší vážnosti a úcty. Je ministro-
vou zásluhou, že hledí sloučiti politiku míru se za-
chováváním velmocenského postavení říše.
Obrací se k zástupcům obyvatelstva, jež nemá
bezprostředního podílu na jazykových spo-
rech, aby vážné a opravdově přičinili se o spra-
vedlivé jich řešení a uzdravení parlamentního života
rakouského.
Pamětliví hesla: si vis pacem, para bellum
budeme hlasovati také pro požadavky vojenské
správy a doufáme, že po konečném upokojenía
spravedlivém řešení poměrů mezi zdejšími národy
přizná se ministru zahraničných věcí zásluha, že
také v této těžké době zachoval mocné postavení
říše a ku prospěchu národa bude moci za příznivěj-
ších poměrů prováděti činnou politiku míru, tak že
ve světodějném závodění budeme kráčeti se soused-
ními národy vstříc pěkné budoucnosti. (Hlučná po-
chvala.)
Del. Kozlowski pojednával o vystěhoval
ství a dovozoval, že třeba spolehlivých prostředků.
aby drahocenný lidský materiál zachránil se před za-
krněním. Navrhuje zříditi konsuláty v Opoli a Toruni
vyjednávati s Ruskem o plavební smlouvu viselskou.
podniknout úpravu Visly a prodloužiti haličské želez-
nice do Tomášova a Varšavy. Potom pojednávaí
o smlouvách obchodních, jež poněkud zklamaly, a pro-
hlásil, že ústupky Německa nemají takou cenu jako
ústupky Rakouska. Stýskal si na provádění veteri-
nářské smlouvy a vyzýval ministra, aby dal podnět
myšlence mezinárodní smlouvy k ochraně dělnictva.
úpravě pracovní doby, kartelového zákonodárství
a omezení bursovní hry s obilím. Třeba prý zříditi
celní ligu středoevropskou. Konečně vyslovuje uznání.
že ministr osvědčil smysl nejen pro politické, ale také
pro národohospodářské agendy, maje na paměti pří
sloví: Primum vivere, deinde-philosophari.
#23
alto_textblock
#23
Posl. Demel souhlasí s vývody hr. Dzieduszy-
ckého, Jeho napomenutí, praví — jest oprávněnoa
ubezpečuje jako znalec své strany, že jest ocholna
učiniti vše možné, aby docílilo se obapol n
čestného míru v jazykové otázce. Do-
mnívá se že strana dra. Slámy jest osamocena se
svými názory o politice ministra hr. Goluchowského.
Všecky strany rakouské a prý také většina českého
národa soudí, že zahraniční politika, již ministr ten
zahájil, je světlou stránkou našeho života.
Berlínská návštěva císařova vzbudila
mocnou, radostnou ozvěnu v celém Rakousku a to
tím více, že včera i dnes slyšeli jsme, že pomě
k Rusku je nejlepší. Bylo by žádoucím a v obecně
evropském prospěchu, aby došlo k užšímu sdružení
mezi pevninskými státy evropskými. Přátelský pomě
mezi troj. a dvojspolkem jest velice důležitý pro ho-
spodářský život Evropy. Sdružení kontinentálních
států proti bezohlednému a rázně hospodářskému
boji, jejž vedou Anglie a Spojené obce proti Evropě
je nezbytnou nutností. Tane mi na mysli jako del.
Kozlowskému obchodní mlouva, po případě celní
spolek mezi pevninskými státy evropskými.
Povšechné rokování bylo tím uzavřeno.
Ministr hr. Goluchowski chce odpověděti
stručně na to, co zde bylo přednešeno, především
del. dru. Slámovi. Nemá li důvěry v nynější správu
zahraničných věcí, je právě to náhled osobní. Každý
může projeviti důvěru nebo nedůvěru. Nedůvěra del
dra. Slámy byla by oprávněna, kdyby bylo pravda
co uvedl, avšak nesrovnává se to prý se skutečnosti.
Popírá, že zasahuje do vnitřních poměrů, a uvádí
ruské přísloví: »Pop pořádá své a čert také«. K vojně
s delegatovými krajany patří dva. On (ministr) k ní
nemá chuti, neučinil prý nikdy, co by bylo na škodu
českého národa. Je prý to tendenční smyšlenka,o
níž nemíní ani dále mluviti. Na obavu, že důvěrný
poměr ku spojenci mohl by způsobiti, že by se
ustoupilo od střední cesty, již zachovati se snaží
t. j. dobrou vůli s našimi spojenci i s ostatními
sousedními státy: odpovídá, že del. dr. Sláma ne-
všimi si náležitě císařova proslovu ani dnešních
ministrových vývodů. Zde i onde řeklo se, že spo-
jenecký poměr doplňuje se utěšeně příznivým po-
měrem k Rusku a ostatním státům a společná vlad
stále dbá o zachování této konstelace. Smlouva
s Ruskem vylučuje mísení se do domácích záleži-
tostí balkánských státův a právě tím odvrací se vše-
liká možnost nějaké srážky.
Ohledně hromadného vypovídání českých dělník
z Pruska poukazuje na úřadní vyšetření. Vypově-
zení týkalo se prý jen jednotlivců. Pro lancutskou
šarvátku mezi slezskými a příchozími českými děl-
níky úřady vypověděly tři Čechy, ale jen proto prý.
že tito lidé byli kompromitování jako agitatoři. Jiny
případ udál se v staro vodské porculánce. Několik
Čechů bylo vypovězeno, ale když shledalo se, že
stalo se tak z nedorozumění, bylo vypovězení od-
voláno. Novinové zprávy o vypovězení 360 českých
dělníků byly bezpodstatné.
Stéhování haličských dělníků do Německa na-
bylo takých rozměrů, že stalo se pro zemi oprav
dovou kalamitou.
Na dotaz po zvýšení cla na česká piv
v Německu odpovídá ministr, že jedná se zatím
jen o usnešení a reklamace proti tomuto opatřen
nebyla možna, protože clo na pivo nepatří k po-
ložkám vázaným smlouvou; ostatně při obnovování
obchodní smlouvy vyskytne se příležitost vyslovit
se o té věci i o veterinářské smlouvě, na niž p
ukazovalo se s jiné strany
Na podnět del. Kozlowského stran zřízení kon-
sulátů v Opoli a Toruně poznamenává, že vynasnatí
se vždy, dokud bude k tomu prostředkův a perso-
nalu, o zřizování nových konsulátních úřadů. Vzdě-
lání mladých lidí je podstatně lepší než dřív, zejmena
dbá se o jejich obchodní vychování. Lze očekávati.
že chovanci dle nového učebního plánu opustivše
ústav budou vyhovovati všem požadavkům a pk
bude možno rychleji zřizovati konsuláty.
Ref. del. markýz Baeqnehem shledává
v cisařově berlinském uvítání příznak důvěrných
poměrů a přátelství mezi oběma panovníky a dvory,
vzácnou záruku pevnosti a důvěrnosti spojenského
poměru, jenž osvědčil se jako tvrz míru a bud
plniti také budoucně své mírové poslání.
Jen s jedné strany děly se námitky proti směru
zahraničně politiky. Úvážíli se však, že del. Sláma
dovozoval, že třeba snažiti se o zabezpečení míru a
zachování přátelské shody s Ruskem, nelze pocho-
piti, jak mohl vysloviti nedůvěru v ministrovu
politiku.