ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 7c9edd70-66a7-11dc-93c1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 18
#1 alto_textblock #1
Strana2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
14. května 1900
#4 alto_textblock #4
Číslo 132.
#5 alto_textblock #5
demiků kraje pražského, spolek pokrokový »Čížek«, Jednota českých filologů, krajinský spolek akademiků »Šuítný«, Klub přírodově- decký, zástupcové denního tisku, za Českoslo- vanskou jednotu pp. řed. Lošťák a jednate Mayerhoffer, p. Štěpánek za redakci Ottova Slovníku naučného, damský odbor Ústřední Ma- tice školské v Karlíně, za výtvarný odbor Umě- lecké besedy pp. malíř Körber a Houdek, z literární odbor pp. Herites, Glückselig a pant Preisová, občanská beseda na Smíchově, první spolek vzáj. se podporujících řezníků v Praze p. Fatka, předseda spolku obchodníků s do bytkem v Praze, Národní katolická beseda Karlíně a spolek »Frič« ze Střešovic. Nekonečný průvod uzavírala řada kočářů a ubíral se, všude jsa očekáván velikými zá- stupy obecenstva, z Karlina na Pořič, dále po Př- kopě na Václavské náměstí, kde zejmena n musejní rampě tísnilo se veliké množství obe- censtva, načež postupoval dále k Olšanům. Zá vada v ústřední elektrárně způsobila, že ulie nebyly elektricky osvětleny, jak to radou měst skou bylo nařízeno. Po 11. hodině dospěl průvod na evange- lický hřbilov olšanský, kde přečetným obecen stvem byl očekáván. Před náhrobkem, kam rakev byla dopravena, stanul sokolský špalír. Tklivé zvuky chorálu zazněly, sta hlavs obnažilo. Slovy prostými, ale srdečnými žehnal svangelický farář B. Molnár místu, v němž pozůstatky Šafaříkovy na věky spočívati budou. S řečniště věnoval obřadník srdečných ještě několik slov památce oslavencově. Založil je na slovech písma svatého, kde v »Knize přísloví- v kap. X. ve verši VII. se praví: »Památk spravedlivého budiž požehnána.« Jako před časy a věky tělo patriarchy Jakuba na žádost jeho přeneseno do země otců jeho, tak dalo král hl. město Praha z vlastenecké vděčnosti podnět k tomuto posvátnému výkonu se souhlasem po- zůstalých zvěčnělého vlastence. A vděčnostto byla, která k tomu příčinu zavdala, vděenos českého národa i všech národů českoslovan- ských, která váží si, etí a v paměti vděčné chová zásluhy mužů velkých, která oceňuje jie práci a přičinění o rozkvět a sílu jejich dalšího národního a kulturního života. A naše královská Praha, která tento skutel vděčnosti koná, nečiní tak jen jmenem svým, nýbrž jako zástupce celého národa a jako zá- stupce celého svěla českoslovanského. Zasloužilť sobě Šafařík čestného příjmí kří- sitele a buditele národa, zasloužil ho sobě tím více, že strastné a útrap plné byly doby, nichž poslání svého byl se ujal. Ale přece zda- rem korunováno bylo jeho dílo úmorné a my. kteří žijeme dnes z ovoce té svízelné a těžké práce jeho, s vděčným srdcem vyznati můžeme »Památka spravedlivých budiž požehnána.« V chudé rodině evangelického správce du- chovního Šafařík byl vychován v lásce k bohu, v níž byl upevňován a v ní též vzrostl av lásce té vězí kořeny té čisté a nezištné lásky vlastenecké k řeči mateřské, k národu a vlasti. A národ náš, dokud byl pod vlivem slova ži- vota a spasení, jež nám tuto lásku sprostředko- vává a udílí, byl velmi mocným, slavným a je — ke eti jeho budiž to řečeno — i nyní dle povahy své národem zbožným a boha milovným. Jedno jen přání a prosbu bych měl: aby náro náš povznesl se k výšinám křosťanství a aby přese všecky odstíny, odvětví a strany, bolestné leckdy neshody a rozkoly spojen byl v jedno a aby splnilo se na něm slovo Kristovo: »Moji účedlníci jste, jestliže lásku jeden ke druhému míti budete.« Jako zástupce eírkve naší jsem povinen, bych vzdal na tomto místě vděčné díky, že církev, která vychovala a českoslovanskému ná- rodu dala muže, jakými byli Kollár, Šafařik Palacký, jest celému národu našemu požehná- nim. Každý z nás, ať stojíme v popředí, v středu 1 na místě nejposlednějším, má svůj vzácný a cenný úkol a práci, které celek po- strádati nemůže. Nad tímto otevřeným hrobem slibujeme sobě, že na národu roli dědičné plniti věrně nezištně budeme své povinnosti každý ve svém oboru, ve prospěch celku, drahé naší vlasti!- Na tribunu vystoupil po té stařičký bývalý druh a pamětník Šafařikův a Nestor současných pěstitelů české historie, V. Tomek. Vzpomněí let svých studentských, kdy jako chudý poslu- chač práv společnou lavici sdílel s V. Svobo- dou, Vrtátkem a Vrzákem. K lavici jejich rok 1837 přistoupil Břetislav Trojan a nabídl jim jmenem Jungmannovým místo domácího nčitele pro rodinu — jak řečníkovi Jungmann sám po- zději byl sdělil — Šafařikovu, jež tehda bv- dlela ve Štěpánské ulici. Tomek s radostí místo přijal a vyučoval každodenně Vojtěcha Šafaříka, který je nyní universitním professorem v Praze. dceru Boženku, později choť ministra Jirečka a Jaroslava, který pohříchu v mladém věku jako doktor lékařství zemřel. I potom ještč žil Tomek se Šafaříkem a jeho rodinou v srdeč- ném poměru a měl přehled o radostných i trud- ných událostech, jež v kruhu jejím bylys udály. Řečník stručnými rysy nastínil průběh ži vota Šafaříkova a tklivým zejmena byl způsob jímž líčil dobu poslední a jeho skon. Od toho času minulo již 39 let. Více však než jedno století mine, staletí minou, ale povždy ve vděčné paměti chovati bude národ český jmeno Šafaří kovo. Sláva jménu jeho! (Hlučné: Sláva, sláva sláva !) Prof. Pastrnek: Stojíme opělně utě lesných ostatků jednoho z největších synů česko-slovanského národa, Pavla J. Šafuříka Před 40 lety truchlili jsme nad jeho úmrum nejen my, nýbrž celý uvědomělý svět slovanský Dnes s obdivem a pýchou vzpomínáme vele duchů, kteří způsobili, že národ náš tak rychlý mi kroky dospěl nynější své výše kulturní. v tomto rychlém rozvoji našem snad více než u jiných národů nutno se pozastaviti a uvědo- miti si, čím byli oni muži, které právě za své buditele a vůdce považujeme, jaké byly jejiah činy a ideály, které takovýto zázračný skutek vykonaly. V čerstvé paměti jsou poslední oslavy Fr Palackého, Kollára a Šafaříka. Každý z niel výdatně zasáhl do novodobých dějin našich Palacký jako národní historik a jako šťastný vedoucí politický organisátor, Kollár jako nadšený věštec vzájemnosti slovanské a Šafařík jakc
#6 alto_textblock #6
vedoucí representant všeslovanského směru, jako onen slovanský filolog, který ideál Kollárův uskutečnil. Velikou zásluhou Šafařikovou předně jest, že slovanskou filologii s nejskvělejšín úspěchem pěstoval, že kráčel ve šlépějích patri- archy Dobrovského a že stal se zakladatelem této vědy u nás i v celém světě slovanském Jeho »Slovanské Starožitnosti« nejlepším jsou toho důkazem a jeho »Slovanský národo- pis« s mapkou vloženou právem — dle slov Jungmannových — každý Slovan u sebe by chovati měl. Další spisy, jež s překážkami ne- změrnými a s neocenitelnými vlastními ohětmi nezištně vydávaí, důstojně řelěz neúnavné vla- stenecké jeho činnosti doplňují. A z učené Šafařikovy korrospondence, v Musou uložen seznáváme teprve dokonale význam geniálníhe jeho ducha. Šafařík byl původně básníkem českým, jak svědčí o tom kniha z let studentských, vydaná pod názvem »Musy Tatranské«, »Počátkové českého básnictví«, zvláště prosodie, která tolik ruchu v tehdeiších dobách způsobila, překlady z Aristofena a »Marie Stuartky«, slovanské písno národní a jiných bezpočet. O básnické činnosti a významu Šafařikově nejlepší svědeelví podal muž nad jiné povolaný; Jaroslav Vrehlický. Básnická tvorba Šafaříkova odhalila nám mladé nitro jeho a ukázal hloubku jeho citu, který sice prací vědeckou byl tlumen, ale nikdy neutuchl. O vřelosti citu jeho pro snahu a zbudování samostatné kultury české svědčí zejmena jeho »Starožitnosti«, jimž dodává ráz apologie histori« olovanské. A nej- lepším dokladem pro jeho horoucí touhu po samostatnosti české a slovanské, jest jeho pu mátná a úchvatná řeč na slovanském sjezdu r. 1848. »Vůdčí hvězdou všeho Slovanstvae nazval jej tehdy ryt. Neuberg . .. Výkvět českého národa — končí řečník — v počtu, jakého se nenadál žádný z našich buditelů, zastupitelstvo král. hlavního města Prahy a nejpřednější vědci university naší dnes opět vzdávají hold Tvojí památce. Ty žiješa žiti budeš dále u věčné paměti naší jako jeden z majáků, které ozařují budoucí rozvoj národa našeho na cestě ke vlastní, slovanské, na zá kladě svobody vybudované kultuře, jejíž nej- větším eílem jest humanita. Budiž Tobě nehynoue sláva! (Bouřlivé provolávání »Slávy«.) Tělesné zbytky Šafařikovy uloženy potom do schránky pohrobní. Do hrobu, ležícího u zdi na straně jihovýchodní, uloženy rakev i po- zůstatky oslavencovy choti a snachy. Tím skončen projev piety k Mánům velkého historika našeho. Stručný nástin jeho života rozdáván u vchodu hebitovního všem těm, kdož přišli, by účastí svou dokázali, že ctíti dovedou památku muže, který ani v strázni největsi nezapomněl povinností, které ukládá jemu pří- slušenství k českému národu.
#7 alto_textblock #7
Denní zprávy.
#8 alto_textblock #8
— Plzeňští Němci po pražských. N strunu udeřil »Německý spolek« v Praze a plzeňský na to ozvěnou, že Němci tamější jsou nejutlačenější německou minoritou v celé zemi. Jsou tak utlačováni, že mají dle plzeňského výkřiku tam nejvíc peněz, proto že mají prů- mysl a obchod ve svých rukou. Nejutlačova- nější Němci v Praze, nejutlačovanější v Plzní Kteří z nich jsou tedy víc — prolhaní? Však má to dopadnouti s nimi ještě hůře. Okres plzeňský má býti dle návrhu dra. Körbra prohlášen i s Plzní za ryze český, jakkoli prý tam žije 9000 Němců. Třeba si jen představiti, jak by to potom v Plzni dopadalo? Všechny nápisy na úřadech byly b ryze české, toť se rozumí, že dosavadní dvou- jazyčné tabulky uliční by rovněž ustoupily vý- hradně českým. Neboť obec by přece nezůstala za státem. Úřadování bylo by uvnitr vesměs české a ráz jeho vůbec výhradně český. Jaká prý by to byla bezohlednost neproti plzeňským průmyslníkům a obchodníkům, kteří jseu ze dvou třetin Němci a výhradně německy korrespondují A co by si počaly potom pivovary, kdyby se roz- hlásilo, že Plzeň stala se ryze českou? Již nyní prý se proti plzeňskému pivu v Němceku agituje, poněvadž má se za to, že výroba jeho nalez se v rukou českých a plán, zvýšiti elo na plze- ské pivo do Německa vyvozené, prý má také jen svou příčinu v domněnce, že jde tu o české pivo, jakkoli prý se nalezá pivovarský prů- mysl v Plzni v rukou německých. Aj, aj Třeba ještě důkladněji, než stalo se již př mnohých jiných příležitostech přesvědčiti pány, kteří ostatně tomu, co tvrdí, sami ne- věří, že i ten nejněmočtější Němec nepije mízerná německá piva z vlastenectví, zrovna tak jako neodmitá z vlastenectví cizí, je-li dobré. Agitace proti plzeňskému mohla snad se vyká- zati chvilkovým úspěchem v sousedním Sasku, kde vlny národnostního boje v Čechách ještě se pociťují, střízlivý Prušák a vůbec Severo- němec, zasedne-li k pivu, myslí na něcoji- ného, než na to, jaký má plzeňský pivo- var nad vraty nápis. Je ostatně lež, že pivovarský průmysl v Plzni nalezá se v ru- kou německých. Mnohodi pak je mezi ta- mějšími pravovárečníky Němcův? Poněvadž ale s každým právem spojen je velice důležitý zájem hmotný, chvějí se v neodůvodněném strachu majitele těchto práv, jakmile nejslabší nepříznivý pro ně větérek zavěje, při tom ale zapomínají, že kdyby trvale jako dosud zapírali český ráz závod a k vůli odbytu německému po- škozovali věc českou, trpělivosti by konečně pozbyl také český lid a že by jim řekl: nu tak dejte nám pokoj a vařte si své pivo výhradně pro Berlíňany a pro Vídeňanyl Varujeme pány! A připomínáme jim v čas, že český lid dovolí se pozeptati se co nejdříve, j aká že je vnitřní úřadní řeč v závodě, jenž nalezá se v české Plzni a mez jehož majiteli jsou dobré dvě tře- tiny Čechů. — To by tak ještě scházelo, aby drzost německá v Plzni, která opírá se beztoho výhradně jen o židy, mohla z »měšťan- ského pivovaru« kouti zbraň proti nám! Nebo vizme, co chtějí německo židovští smělci! Aby prý města průmyslová a obchodní, jakmile s tam zjistí třeba jen nějaké procento Němců, byla prohlášena za smíšená. Jinými slovy, menšiny české aby všude svlv bezohledně
#9 alto_textblock #9
zdeptány, ale Němci všude, i kde jich hrstka, byli národem privilegovaným s převahou práve a předností. A to také v Plzni, poněvadž prý tam — šestnáct německých advo- kátůl — Z Vlašimi. (Pův. zpr.) Členové okres ního zastupitelstva vlašimského p. Ant. Hospergr měšťan v Štěpánově, a p. Josef Jeřábek, obecn starosta v Hradišti, podali při zahájení odvodu vojenského toto prohlášení: My podepsaní zá stupcové okresu vlašimského jako členové o vodní komise žádáme, aby při odvodu jen česk jednáno a protokoly aby jen česky sepsány byly Pro případ nevyhovění přání tomu, odpíráme sve podpisy na protokoly a protestujeme se vší roz- hodnosti proti snižování jazyka českého v našem ryze českém okresu, a zároveň ohlašujeme, že jednání komise zúčastníme se potud, abychom pokud toho potřeba vyžadovati bude, hájili zájmy obyvatelstva okresu. — Veřejná schůze živnostnictva kon se dnes 14. kvétna t. r. o 148. hod. več. v sál. žofinském s tímto pořadem: »Účel vládní pře lohy zákona na změnu čl. 59. a 60. živnost řádu a česká obstrukce«.
#10 alto_textblock #10
— Rodinné zprávy. Pan Vladimír říšský hrabě Lažanský, svobodný pán z Bukové indigena uherský, pán a landmann tyrolský, dokt veškerých práv, pán na Chýši v král. českém, býv předseda Národopisné výstavy v Praze, podává zprávu o nastávajícím svém sňatku s vysokorodou hraběnkou Mechthildou z Waldburgu na Zeilu a Trauchburgu, dcerou zesnulého pana hraběte Ludvíka z Waldburgu na Zeilu a Trauch- burgu, komořího, generalmajora ve výsl. atd. Církevní oddavky konati se budou dne 15. t. m. ve farním chrámu v Aigenu u Solnohradu. — Úmrtí. V Mirovicích zemřel dne 12. května pan Jan Synáček, rada zemského soudu a před- nosta okresního soudu v Mirovicích, u věku 51 lel ochrnutím srdce. Pochován bude dnes odpoledne na tamějším hřbitově u sv. Klimenta. — Píše se nám z Německého Brodu: Dne 8. t. m. zemřela po krátk nemoci pí. Albertina Čížková, vdova po in spektoru panství ve věku 75 let. Jako vzorná matka i žena těšila se zesnulá všeobecné vážnosti. V pátek dne 11. t. m. byla za hojné účasti na hřbitově u sv. Vojtěcha ku věčnému odpočinku uložena. —- Včer o 1/212. hod. dopolední zemřel pan Josef Chvála. mistr krejčovský v 64. roce věku svého. Pohřeb bude v úterý o 2. hod. odpol. z kaple u sv. Voj těcha na hřbitov olšanský. — Včera odpoledne ze- mřel náhle ochrnutím srdce inženýr pan Otoka Kruliš rytíř Randa. Zesnulý byl členem podni- katelství železničních staveb Jan Kruliš a synové Studia svá konal na české reálce a české technice v Praze. Od roku 1886 byl oddán s Anděloul z Randů, jedinou dcerou dvor. rady prof. dra. Ant. Randy a je otcem dvou dítek. Včera v neděli odpo- ledne meškal u svého švakra p. L. Bondyho v Bub- nech návštěvou, kde ho neúprosná smrt stihla. Svou milou povahou získal si všeobecných sympatií nejen ve společnosti pražské, ale i na českém našem ven- kově, kdež za svým povoláním při provádění praci železničních téměř trvale dlel. Podnikatelská firma, u níž působil, vystavěla místní dráhy Mělník — Mšeno a Rakovník—Bochov—Žlutice. — Ve Vyso- čanech zemřel včera v neděli dne 13. května pan Vilém Tea uber, zakladatel a senior známě firmy »Bratři Tauberové«. Praha, Vysočany, v 70 roce věku svého. Pohřeb konán bude v úterý 15. t. m o 1/23. hod. odpol. z domu smutku ve Vysočanech. — V Hodkovicích zemřel dne 12. t. m. p. Václ a Veselý, bývalý nájemce arcib. dvora v Hodkovi cích, v 83. roce věku svého. Pohřeb zesnulého konán bude v útezý 15. t. m. o 2. hod. odpolední z domu smutku v Hlodkovicích na hřbitov v Zlat níkách. — Ministerský rada pan dr. Jindřich Beránek, o jehož úmrtí přinesli jsme stručnou zprávu, narodil se r. 1855 v Písku. V měsíci březnu 1879 vstoupil do soudní praxe při zemském soudu v Praze, načež byl jmenován adjunktem okresního soudu v Nymburce. V roce 1886 povolán byl do ministerstva spravedlnosti, kde r. 1888 jmenován ministerským koncipistou, r. 1891 vicesekretářema r. 1893 sekretářem. V těchto úřadech byl přidělen administrativnímu oddělení pro obvod pražského vrchního zemského soudu, kde stal se zdatným pilným pracovníkem. Dr. Beránek věnoval hlavní péči pozůstalým po zemřelých úřadnících z obvodu jemu přiděleného. Působení jeho uznáváno a oce- něno bylo na místech příslušných a on roku 1896 vyznamenám titulem a charakterem odborného rady roku příštího pak byl jmenován sekčním radou svěřeno jemu řízení vlastního oddělení. Statistila justiční a archiv nalezly v dru. Beránkovi znameni- tého odborníka. Náležel také k ústřední statistické komisi a archivní radě. V r. 1899 byl vyznamenán titulem a charakterem ministerského rady a v té době zdatný pracovník a věrný syn národa českého již churavěl. Dr. Beránek zemřel svoboden. Všichni kdož jej znali, věnují mu vřelou vzpomínku. V úřadě i v životě soukromém dovedl si získati úctu vážnost. Budiž čest jeho památce. — Kapitán parolodi »František Josef I. zemřel. Bezmála za dva roky po svém zachráněn při katastrofě parníku »František Josef L.« u Pala ckého nábřeží v Praze opustil kapitán pan Vojtěch Oraský loď života na vždy a veplul do věčného klidu a míru. Kapitán při společnosti pro paroplavbu na řece Vltavě a Labi pan Oraský zemřel dne 11. května o 10. hod. večerní, dosáhnuv věku 69 let. Pii uvedení jmena jeho mysl zalétá do minulosti a vzpo- míná katastrofy, která výbuchem kotle zničila nej větší parník pražské paroplavební společnosti. Tehdy dne 19. května 1898 stál kapitán Oraský, jenž vždy přesné konal své povinnosti, na přídě lodi. On a po- kladník parolodí p. Josef Horáček, byli mezi prvními zřízenci, kteří na loď přišli a ji neopustili. Pan Ho- ráček stal se obětí katastrofy, byltě při výbuchu parou uvařen a do řeky vymrštěn i s pokladní budkou, ka - pitán p. Oraský zachráněn byl šťastnou náhodou, že stál na přídě lodi, která od záhuby byla ušetřena. jiní zachránili se tím, že v osudný okamžik na lodi neprodlévali. Na starého muže katastrofa působila nesmírně. V prvém okamžiku oněměl, záhy však se vzpamatoval a zahájil opatření na zachraňování obe- censtva na parníku... Parník, katastrofou zničený. byl znovu zřízen, kapitán Oraský vykonával dále své služby, ale ode dne 19. května 1898 cítil jisté rozru- šení nervů i otřesení zdraví. Před nedávnem ulehl dne 11. května zemřel. Pan Oraský pro svoji milou a přívětivou povahu těšil se vzácné vážnosti zvláště v Podskali. Dnes o 10. hod. dopol. byl z kostela sv. Trojice v Podskalí pohřben na olšanském hřbitově za přehojného účastenství. — Cestovatel E. St. Vráz vydal se tentc měsíc na cestu k různým kmenům indianským, je jichž prastará kultura láká jej ke studiím srovnáva cím se známými mu již Mexikány a Peruany. Kon cem tohoto roku odcestuje do Asie, kteréžto cesty nejhlavnějším eílem bude Korea, Čína, Sibíř vý chodní, snad i centrální Asie a studiem budoucím zápas plemene kavkazského (bílého) s mongolským. Po castě na příč Asie cestovati chce pak pan Vrán do Evropy a přes Prahu (kamž doufá dostati sena sklonku příštího roku) zpět do Chicaga pro svou choť. S touto zamýšlí pak opět v Praze ztráviti a rok. Možno, že cestu Sibíří vykoná společně s ne- méně zkušeným cestovatelem naším p. Jos. Kořen- ským. — O počasí. Tré »ledových mužů« tentokráte zůstalo věrno tradici a pranostice a opatřilo nám citelně chladné počasí. V sobotu, v den sv. Pankráce klesla ráno rtuť na + 2° R. a od toho dne slunícko se na ubohé pozemšťany příjemněji ještě nepousmálo Dnes ráno nastalo v Praze značné chladno, — Zahájení dopravy na elektrických dráhách. Ve vší tichosti, bez okázalosti a bez pronášení obvyklých díků a přání prosperity nového podniku byla dnes ráno zahájena doprava na no- vých tratích elektrických úráh z Karlína k Museu
#11 alto_textblock #11
Ja od akademie hr. Straky k ústředním jatkám. Ot vření nových trati mělo v zápětí změnění dopravy Tak jezdí motorové vozy nyní od Musea na Václav- ském náměstí přímo do Král. Obory, kdežto od Ná- rodního divadla jezdí vagony do Karlina. — Za příčinou slavnosti sv. Jana Nepo muckého nařizuje policejní ředitelství následující I. Karlův most bude dne 15. května t. r. o 4. hodiny odpolední do 10. hodiny večerní a dne 16. května t. r. ad 9. hodiny dopolední do 1 hodiny s poledne, pak od 4. hodiny odpolední do 10. hod večerní pro vozbu vůbec uzavřen. Ve dnech 17. až do 23. května t. r. včetně bude jízda na tomto mostě od 3/48. do 9. hodiny večerní zastavena. II. Dne 15. května 1. r. aneb, kdyby následkem nepříznivého po- časí obvyklý ohňostroj vypálen byl teprve dne 16 května, v tenlo den budou od 8. hodiny večerní ná- břeží Františka až do ukončení ohňostroje pro vozbu a dřevěný most u Národního divadla jak pro po- vozy, tak i pro pěší bez výjimky uzařeny. I p ukončení ohňostroje bude obecenstvo pouštěno na most jmenovaný toliko po částech. III. Přelézati dřevěné pažení na nábřeží Frautiška a Ferdinanda. jakož i vstupovat do vnitě téhož pažení se zapo- vídá. IV. Prodlévati na lávce řetězové po dobu, k y ohňostroj vypalován bude, je zakázáno. Zvláštní vlaky. Za přičínou sv. janského svátku přijedou zejtra do Prahy zvláštní vlaky z Č. Třebové—Chocně o 1/23. hod. odpol., z Nym burka ve 3/44 hod., z Olomouce v 5 hod. a z Br v 5 hod. 10 m. — Epidemie tyfu na Starém městě a Jo- sefově. Obvyklý následek povodně opět se dostavil epidemie tyfová. Okresní lékaři a městský fysiká napínají veškeré síly, aby šíření se zhoubné na- kažlivé této nemoci zabránili. Epidemie vznikla ná sledkem požívání nezdravé vody. Okolnost tato jest již ustálená a dostavuje se s pravidelnou určitostí o »S klesáním vody spodní ve studnách stoupá fvfus břišní«, zní lékařské rčení, které zůstane v platnost do té doby, dokud nebude opatřena pro obyvatelstvo města dobrá pitná voda. Voda ve Vltavě po nedávné povodní sice opadla, ale studny a sklepy na Starém městě a v páté čtvrti zůstaly neustále ještě zato- peny. Voda tato nyní neustále se čerpá a byty se vysušují. Obyvatelstvo v těchto čtvr tíchvýslovněse na to upozorňuje že je velmi nebezpečno vodu ze studní požívati, nejméně pak může požívati vodu z pouličních sloja nu. Epidemie tyfu střevního rozmnožuje se jedině poží- váním nedobré vody. Epidemie začala stoupati ode dne 29. dubna a do 10. května bylo městskému Ivsikátu oznámeno 30 případů tyfu, z nichž bylo na Starém městě 12 a v Josefově 18 případů. Z těchto 2 skončily smrtI. Nápadnojest, že me z onemocnělými tyfem jest vel m mnoho dětí. Někteří nemocní nalezají se v do- mácím ošelřování, jiní jsou v židovské nemocnici,u Milosrdných bratří a ve všeobecné nemocnici. Ponš- vadž veškeré studny jsou na Starém městě a v Jo- sefově uzavřeny, učiněno opatření, aby pilná voda byla ve voznicích rozvážena. Obecenstvo upozorňuje se, aby předpisů zdravotních šetřilo, neboť jedině tím lze šíření epidemie zabrániti. — Neuvěřitelné necitelnosti dopustilis včera o 8. hod. večerní dva mladíci a sice 16lelý Václav Ritsch a 15letý Jindřich Novák. Oba hnali d Prahy na jatky velkého býka, náležejícího řezníku p. Ottovi Smolkovi z Uhřiněvsi. Když se honci s býkem do stali až na černokosteleckou silnici, nemohlo únavou zvíře dále a kleslo do silničního prachu. Honci marně holemi bušili do býka a kopali ho, býk se ani ne- hnul. Aby mu pomohli na noby a k další chůzi, při- padli mladíci na zvláštní způsob. Obložili býka sla- mou, kterou podpálili. Sláma plamenem bořela, ale býk se nehnul. Počínání mladíků u četného obecen- stva, z výletu se vracejícího, způsobilo veliké vzru- šení. Jizdní hlídka policejní zakročila proti necitelným jinochům a dala býka, který na hlavě a na krku značně popálen, na voze dopraviti na jatky. — Drobné místní zprávy. V pražském poli- cejním obvodu bylo včera zatčeno 60 osob. Mezi těmi 1 pro podezření z krádeže, 1 pro podvod,1 pro zpronevěření, 1 pro domnělé přepadnutí, 30 pro potulku a nedovolený návrat, 2 pro vybířání hnízd. 8 pro opilství a výtržnost, 10 pro žebrotu, 1 pro ne- oprávněné podomní obchodování. — Pro překročení policejní hodiny byla podána 4 a pro přestupek jízd- ního řádu pro velocipodisty 5 oznámení. — Na Král. Vinobradech v čís. 244 bydlící 60letý krejčovský po- mocník Matěj Šilhavý v sobotu před 9. hod. večerní v Jungmannově třídě u musea následkem slabosti stařecké upadl na dlažbu a značně se zranil na hlavě. — Ve Vězeňské ulici včera před polednem vzniklo nemalé vzrušení následkem výbuchu. Zjistilo se, že neznámý pachatel vypálil tam »žabku«. — Včera zatčena byla 61 osoha a síce 4 pro krádež 26 pro potulku, 1 pro ublížení na těle, 20 pro opil- ství a výtržnost, 4 pro žebrotu, 1 pro nezaplacen útraty. — Pro nedodržení nedělního klidu podáno bylo 9 oznámení. — Nehody a úrazy. Do všeobecné nemoe- nice byli včera dopraveni 26letý brzdař rak. uherské dráhy Frant. Novák z čís. 559—VII. a 43letý prů- vodčí vlaku Josef Mlejnek ze Žižkova, kteří s vlaku spadli a utrpěli značné poranění. — Hádky a rvačky. U majitele fiakrů pan Engelmüllera v Karlíně zaměstnaný 26letý kočí Antonín Friedrich dnes po 2. hodině v noci přiše na karlínskou policejní strážnici, maje tři znační poranění na levé ruce. Friedrich dostal se na ulie před hostincem do hádky s 18letým bednářským po- mocníkem Josefem Kronchou, který jej nožem po bodal. Pachatel byl zatčen a koči po lékařském při- spění odkázán byl k léčení do nemocnice. — V tutéž dobu byl v hádce se soudruhem 32letý drožkář Karel Leimer značně poraněn kladivkem na hlavě Poranění bylo mu na záchranné slanici obvázáno. — Překousnutý prst. Společnost pozdních hostů vracela se včera po 2. hod. ranní Vyšehrad- skou třídou z hostince k domovu. Na Hrádku se za- stavili a jakoby obyvatale v sousedních domech schválně z klidného spánku vyrušiti chtěli, započali mezi sebou prudkou hádku. Rukavičkářský pomocník Karel Procházka z čís. 113—VI. chtěl rozvaděné bratry v práci ukonejšiti a uklidniti, ale intervence jeho špatně se mu vyplatila. Rukavičkářský dělník Jan Vejmelka vstoupil Procházkovi do cesty a jako odborník věděl, kde má konejšitel nejchoulostivější místo. Uchopil Procházku za ruku a třetí prst v po- lovici v pravém slova smyslu překousl ma tak,že prst zůstal viseti jen na kousku kůže. Zraněný pře- stal soudruhy chlácholiti a chvátal na záchrannou stanici, kde mu byla pomoc lékařská poskytnuta. Na pachatele podáno trestní oznámení. — Odcizené rukavíčkářské kůže. Na sla- roměstské policejní komisařství přišel 22letý rukaviě kářský pomocník Joseí Zinner a přiznal se, že svému zaměstnavateli p. Josefu Hietlovi v č. 567 na Král Vinohradech zpronevěřil rokavičkářské kůže v ceně 50 K, které prodal obchodníku Arnoldu Reichovi v Pe- trské ulici. U Reicha vykonána byla domovní pro- hlídka, při které nalezeno množství kůží pocházejí- cích ze závodů Boh. Mahlinga, Rich. Macháčka, Mar kusa Mautnera, M. Porgesa a L. Jelínka. Zinner by zatčen a s ním zároveň i Arnold Reich. — Na cestě z hostince oloupen. V sobotu po 10. hod. noční vyšel z hostince č. 130 v Podě- bradově třídě na Žižkově kotlářský pomocník Ale zandr Dobrovský. Chůze činila mu velmi značné ob tíže, neboť Dobrovský onoho dne věnoval pivu mi mořádnou pozornost. Brzo potom na rovném chod- níku neměl místa pro potácivou chůzi, sešel tedy do jízdní dráhy, kde upadl. Tré mladíků ujalo se ho. ale způsobem velmi drsným. Vláčeli ho po dlažbě až k budově žižkovského Sokola, kde ho nechal ležet a svléknuvše Dobrovskému obě boty a odci- zivše mu šátek, uprchli. Jeden z pachatelů na útěku byl policejní hlídkou zatčen, a sice 19letý dělník Josef Hlaváček z čís. 863 na Žižkově. Tatáž hlídka odvedla na strážnici i Dobrovského, který vláčením po dlažbě utrpěl poranění na pravé noze. Po sou- druzích Hlaváčka zavedeno pátrání — Trestuhodná zlomyslnost. Po 1. hodině v noci na dnešek neznámí pachatelé roztříštili tři okna u domu č. 77 pí. Marie Hálkové v Šáreckém údolí, u villy p. Arnošta Grunda rozbili 1 okno Dále u zahrad domů č. 72 a 171 v Šárce a čís. 19 v Podbabě povalili ploty. — Ohoň na půdě. Když předevčírem o půl 5. hod. ráno vyšla nájemnice Rosalie Hořejšová v domě č. p. 232 na pavlač II. patra, spatřila, že dveřními otvory ze schodiště na půdu vedoucího valí se hustý
#12 alto_textblock #12
dým a uvnitř že panuje velký praskot. Učinila ihned pokřik, sousedé vypáčili dvéře a shledali, že hoří dře- věné schodiště. Z blízké strážnice přivolaní hasiči oheň v brzku uhasili. Povstal tím, že některá nájem- nice vynesla večer na půdu bednu se žhavým pone- lem, od něhož se vzňala bedna i dřevěné schodiště. Štěstí, že oheň byl záhy zpozorován, jinak zachvátil celou střechu. Trestní vyšetřování ve věci této jest zavedeno Škoda je pojištěním hražena. — Oheň na železničním mostě. Včera do- poledne vypadl z lokomotivy řeřavý uhel na most severozápadní dráhy, blíže usedlosti Kolčavky v Libni přes Rokytku se pnoucí. Prudký vítr rozdmychal uhel, od kterého se vzňal trám mostu, olejem napu- štěný. Dřevěný most byl ve značném nebezpečí sho- ření, ale hasiči libeňští plameny záhy uhasili. — Koně s povozem na útéku. Kinského třidou na Smíchově jel ráno před 7 hodinou s dvou- spřežním mlékařským povozem 51letý kočí Jan Petrák. Pojednou koně se splašili, v divém úprku vjeli na chodník a pádili až k domu čp. 264 na Smíchově. Tam narazili na ruční vozík zahradníka Josefa Soukupa z čís. 937 na Smíchově s takovou silou, že podsední kůň upadl, načež splašení koně byli zadrženi. Při srážce byl ruční vozík značně poškozen. Kočímu Petrákovi, který seděl na kozliku se svojí dcerou, nepřihodila se žádná nehoda. — Spadl do lomu. Zámečnický pomocník Jan Riedl, 22 roky starý a ve Vršovicích v č. 92 bydlící, ubíral se v sobotu odpoledne v rozjařeném stavu práce domů. Zaměřil cestou sice nejkratší, za to ale velmi nebezpečnou: kolem žižkovské kapslovky. Lamač kamene Frant. Stuchlik sice varoval Riedia, aby nešel úzkou stezkou, vedoucí těsně nad znač- nou prohlubní, ale Riedl varovného hlasu neupo- slechl. Stalo se mu to dosti osudným, neboť právě uprostřed cestičky nad prohlubní pomocník pozbyl rovnováhy a sřítil se s výše 5 metrů do lomu. La- mači ihned přispěli mu ku pomoci, ale shledali, že Riedl nemá zapotřebí lékařského přispění, poněvadz pádem utrpěl jen nepatrné odřeninv. — Z nešťastné lásky se utopila. Smutný průvod byl včera před polednem předmětem pozor- nosti velkého zástupu lidu v Holešovicích »na Ma- ninách«. Podél zvolna jedoucího, zastřeného vozu, pobíhal velký pes a dav lidí, skučením jeho přilá- kaný, dotazoval se, co se přihodilo. Odpověď zněla, že ve voze je mrtvola služky Anny Bartůškovy z Ho- lešovic, která ve Vltavě »na Maninách« z nesťastné lásky se byla utopila. Utopená bylo děvče řádnéa pracovité, povahy milé, z lepší rodiny řemeslnické. asi 22 roky staré. Z domu odešla včera ráno a od- hodlala se k zoufalému činu, protože ji zradil mi- lenec, řeznický pomocník. — Záhadné úmrti. V nalezinci zemřel náhle 11/2 roku starý Gustav Stejskal. Za účelem zjištění smrti bude mrtvola pytvána. — Vystěhovalci. Včera ubíralo se Prahou do Ameriky 20 vystěhovalců z Husiatyna, 25 z Tar- nopolu, 12 z Krakova, 28 z Kolomyje, 10 ze Sze- gedina, 25 z Niska. — Teplota vody ve Vltavě dnes o 9. hodině dopol. + 10° C., vzduchu + 8° C.
#13 alto_textblock #13
Různé zprávy.
#14 alto_textblock #14
= Karanténa. Z Cařihradu, 12. května. Lékařské prohlížení osob a věcí přicházejících ze Smyrny provádí se dále. Avšak Řecko zrušilo pětidenní karanténu na osoby a věci při- cházející z Cařihradu. Následkem toho odplul již lloydový parník s cestujícími a poštou dnes do Piraeu. = Žádný mor ve Smyrně. Z Cařihradu, 13. května. (C.-B.) Dle došlé sem zprávy bakterio- loga dra. Nicolla, jenž do Smyrny vyslán byl, aby vyšetřil podezřelé onemocnění, jež se tam událo, nejle tam o mor. Nemocný se ostatně již po- zdravuje. Lékařské šetření se tedy ve Smyrně za-
#15 alto_textblock #15
stavuje.
#16 alto_textblock #16
Věstník živnostenský a dělnický.
#17 alto_textblock #17
Veřejná schůze místrů truhlářských z Prahy a měst a obcí sousedních
#18 alto_textblock #18
svolána byla na včerejšek dopoledne do dolních míst- ností žofínských. Pořadatelstvo sestavilo trojdílný program, který obsahoval organisaci veškerých živnost- níků oboru truhlářského v Praze a v celém pražském obvodu, dále rozhovor o učednictvu a jeho výchově i odborném vzdělání, konečně rokování o úvěru malo- živnostnictva a jeho významu pro budoucnost. Schůzi zahájil starosta společenstva pražských truhlářů p. Chadima. Uvítav přítomné, poukázal na klesání živnosti truhlářské, jež objevuje se proto, že se počet živností silně rozmnožil, že klesl obchod s truhlářskými výrobky a že již po několik let se vleče stavební krise. Tak klesá jednotlivec a ohrožen je celek. Je třeba nápravy, a k vůli ní organisace. Tím schůze zahájena, načež zvoleno předsed- nictvo; předsedou p. Chadima, místopředsedou p. Křížek, zapisovateli pp. Nejtek a Schnei- der Úvodní referát k rozhovoru o organisaci živnost- níků truhlářských přednesl p. Chadima. Poukázal na organisační snahy a jich provádění ve všech obo- rech a společenských vrstvách. Nejméně sorganiso- váno je živnostnictvo, jež tady nejvíce potřebuje vzá- jemného dorozumění o soustavné akci směřující ke zlepšení jeho nepříznivého stavu nynějšího. Živnost truhlářská klesá, ač živnostnictvo samo co do technické zdatnosti nezůstalo za pokrokem času a dovedlo se přizpůsobiti požadavkům doby. Příčina nynějšího neblahého stavu spočívá jednak v tom, že živnostník se stává odvislým na jiných činitelích, zvláště na tom druhu obchodu, kterýsi počíná nesolidně a kramářsky, jednak v počínání konsumentů, kteří se mnohdy přímo honí za výrobky nejlacinějšími, čemuž opět hoví ony kramářské obchody, kam živnostník ocitnav se v nesnázích, musil výrobek svůj takřka zahoditi. Konečně tru- hlářšti živnostníci ztratili — zvláště působením oněch obchodů a pak velikých skladů — přímý styk s konsumenty. Za takových poměrů nenplatšuje ani odborné vzdělání živnöstníkovo. K vůli odpomoci nutna je organisace všech truhlářských živnostníků. Náprava možna jest a sní zlepšení poměrů jedině společnou prací. Obětavost, mravní i hmotná, je při organisační práci nezbytna. Zde mohlo by býti živnostnictvu vzorem dělnictvo. jež sbírá stále na svoji propagandu. Provésti dů- slednou organisaci bez jakýchkoli, byť i skrovných peněžních fondů nelze. Přes opáčná tvrzení živnostnictvo je s to, by pro své společné účely skládalo aspoň menší obnosy. Řečník pak uvádí při- klady, kterak by početně hojné živnostnictvo tru- hlářské krejcarovými sbírkami shromáždilo v krátké poměrně době slušné peněžní fondy. (Souhlas.) Pan Ponec ze Zižkova stěžuje si na šlendrián a na nezřízenou konkurenci; odpomoc vidí jedině ve stanovení jednotných cen a jednotné pracovní doby při živnosti truhlářské. (Souhlas.) Pan Křížek zabývá se otázkou, jakým účelům má organisace sloužiti a poukazuje pak na její ob- tiže: velký počet živnostníků a různost jejich zájmů. Na konec vývodů oplývajících věcnou znalostí navrhuje, by se ustavila komise, složená z delegáte společenstev pražského a sousedních, jež by vypra- covala organisační osnovu. Pan Jelínek ze Smíchova doporučuje organi saci dle vzoru dělnictva. Předseda p. Chadima dovozuje, že organisac musí čeliti k tomu, by se zlepšily výrobní poměry a prodejní podmínky těch, kteří jsou slabí. Budou-li hospodářsky posíleni, bude z toho míti prospěch veškeré truhlářské živnostnictvo. Pan Šebek z Král. Vinohradů ostře útočí pro pohřebnímu ústavu obce vinohradské. Pan Mikeš z Prahy ukazuje na neblahé účinky § 38. živn. řádu. Škodlivě působí také fakt, že mnohý živnostník pracuje na účet cizího kapitálu, dávaje firmu a oprávnění podniku, který financuje neživ nostník. Dále stěžuje si řečník na tlak konsumente a na korporace, jež práce zadávají, a které znemož ňují součinnost a účast maloživnostníků tím, že vy pisují krátké ihůty pro dodávky. Živnostnictvu truhlářskému škodí, že nemá pří mého styku s konsumentem. Tuto škodlivost způ- sobily zvláště podniky na základě § 38. ž. ř. zřízené, jež se postavily mezi konsumenta a výrobce, a klen