#1
alto_textblock
#1
Národní hospodář.
#2
alto_textblock
#2
emědělstvi
#3
alto_textblock
#3
Obohod
#5
alto_textblock
#5
Prmysl
#6
alto_textblock
#6
Finančnictví
#7
alto_textblock
#7
Příloha „Národních Listů“ k číslu 321. ze dne 21. listopadu 1908.
#8
alto_textblock
#8
bory
#9
alto_textblock
#9
na prosinee . . . . .
na květen . . .
.
na červenec . . . . .
#10
alto_textblock
#10
Telegrafické zprávy.
Výslodek sklizně a stav osení.
Z Vídně, 20. listopadu. (K. k) [Zprávy min. orby
z polovice listopadu.] Výsev ozimů nemehl býti všu-
de ukončen. Osení vyvinulo se celkem ještě dobře.
má zdravou barvu, avšak v polohách velice suchých
vesměs slabé stonky. Většinou je pozdě zaselš csení
mezerovité a řídké, Možná, že příští jaro bude třeba
velikou část ozimů nahraditi jiným osením. Žite
v čas zuseté, má až na některé výjimky v celku vý
voj dobrý a doufá se, že bude dobře přezimnovati.
Pozdější žita jsou nestejná a v tuhých půdách vůbec
nevyklíčila ani nevzešla. Pšenice, zasetá poněku
později nežli žilo, není v tak dobrém stavu jako žila
avšak ranné pěenice mají v celku ještě stav prostřední,
avšak zřídka dobrý. Řepky přestály následkem di-
vějšího mocného vývoje sucho a mrazy bez zvlášt-
ního poškození a v Čechách jsou ponopvíce dobré
na Moravě a v Haliči dosti dobré a prostřední.
Podzimní orání se letos většinou zpozdilo. —
Sklizeň pohanky jest úplně ukončena a byla pro-
střední a slabě prostřední až dobrá. Sklizeň kukuřice
jest ukončena a měla ponejvíce ještě dobrý výsledek.
Sklizeň brambor v Čechách, na Moravě, ještě více
však ve Slezsku, v Haliči a Bukovině velice utrpěla
zimou i zpozděným a přerušeným dobýváním, též
zmrznutím hlíz.
Sklizeň cukrovky byla při náhlém uhození zimy
v 3. týdni října až na mal! výjimky ukončena
trpěla tudíž mrazy jen tu a tam
Dobývání řepy stalo se v dalším průběhu obtíž
nějším, takže na př. v Čechách zůstale místy až 159
řepy v zemi. Dosáhla jen zřídka proslřední velikosti
a ztratila také na váze, zíckala však naproti tomu
velmi mnoho na cukernatosti. Průměrná úroda v Če-
chách a na Moravě je pouze prostřední, ve Slezsku
dobrá prostřední, až dobrá.
Sklizeň řepy kmné byla mnohem více poško-
zena mragem a postižena víc než cukrovka z bram-
Vodnice následkem sucha málo ze zdařila a zů-
stala malou. Zelí založilo málo tvndé hlavy. Jeteliny
v hlubších polohách mají dobré stonky, na suchých
místech jsou slabě vyvinuly a proto řídké a špatně
Luk používalo se mnoho za podzimní pusiviny, avšak
suchem brzy se zhorsily a nevykazují pěkného vzhle-
du. Skončené vinobraní, jež provázelo téměř všude
nejkrásnější počasí, splnilo úplně odhady na převážně
velmi dobrý výnos. Cukernatost hroznů kolísá mezi
16 a 22 a více. Ovocná sklizeň je povšechněu
peckového ovoce téměř všude velmi dobrá a nebo
při nejmenším dobrá, při tvrdém ovoci velmi dobrá
ořechy daly sílizeň dobrou.
#11
alto_textblock
#11
Zahrnničný obchod rakousko-uhorský v r. 1907.
Z Vídně, 20. listopadu. (K. k) Min. obchodu uve-
řejňuje definitivní datn o veškerém zahraničním ob
chodu společného celního území v r. 1907. Celkový
dovoz činil 2587.2, celkový vývoz 2658.1 mil. K, takže
úhrnné aktivum obchodní bilance v r. 1907 = 70.9
mil. (naproti aktivu 186.7 mil. v r. 1906).
#12
alto_textblock
#12
Dědictví a jmění Prancio.
Z Paříže, 20. listopadu. (K. k.) Dle zprávy po
platkového úřadu odbadovala se všechna dědictví v
Francii v r. 1907 na 5461 mil. ír. Mezi nimi bylo
534 dědictví, přesahujících milion fr. „Eclaír“ od-
haduje na základě hodnoty všech dědictví úhrnné
jmění Francie na 200 miliard fr.
*
#13
alto_textblock
#13
st Z Pošti, 20. listopadu. (Zvl. telegr. » Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 15.000 q zprvu o
5 h levněji, ke konci beze změny. Platila za
50 kg: pšenice tisská 80 kg K 13.30.
hornotisská 80 kg K 13.224, 79 5 kg 13.179.
782 kg K 13 124. 76 kg K 12 65 snětivá,
pešťská 79 kg K 13.15, 77.5 kg K 12. 25,
755 kg K 12.40 snětivá, horňácká 78 kg k
13.—, 75.5 kg K 11.65 chybná, stolno-běle-
hradská 78 kg K 13.05, biharská 80 kg K
13.174, srěmská 79 kg K 13 10; žitok
10.— až 10.45; oves K 8.40 až 8.65
ječmen K 810; kukuřice nová K 7 15.
Terminový obchod byl z počátku
mdlý, později na velké kuliení koupě vzestupný.
K večeru znamenala: pseniee na duben
K 12 91, na říjen 11.04; žito na duben
K 10.87, na říjen K 9.58; oves na duben
K 8.66; kukuřtce na květen K 7.57
řepka na srpen K 14.75.
Sádlu připlácí, smlouváno po K 140.—
jiné zboží beze změny.
Obleva.
#14
alto_textblock
#14
Amerieké kabelové telegramy.
(Závěrečné kursy z dnešního dne.)
Z Nového Yorku, 20. listopadu. (Peněžní bura
Závěrečné smýšlení peněžní bursy chabé.
Obrat akelí 1,280.000 (1,050.000).
Unien Pacille 1811/2 (181.—).
Kunada Paeifie 1771/2 (178.25).
United States Steel Corporman 561/. (56.25).
Baltimore and Ohto 106/% (106 75).
#15
alto_textblock
#15
Káva.
20. listopadu 19. listopadu
Rlo fatr čls. 7 . . . . . 6.50
61 ,
na listopad . . . . . . 5.10
5.05
na leden . . . . . . . 5.15
5.10
#16
alto_textblock
#16
Cukr
20. listopadu 19. listopad
Cukr (Fair Muse.) . . . 3.44
3.44
Tuky Westeru Steam . . 9.50
9. 70
Tuky známka Wileox . . 10.05 10.05
Z Nového Yorku, 20. listopadu. (Obilní bursa.
Smýšlení obilní bursy pevné.
Pšentce.
20. listopadu 19. listopad
pohotová nová sklízeň . . 113.50
112.75
na prosinec . . . . . . 114.—
113.25
na květen . . . . . . . 1151%
1142
Kukuříce
20. listop. 19. listop
72 75
72.50
— 71.50
z1.30
#17
alto_textblock
#17
Petrolej
#18
alto_textblock
#18
19. listop
20. listop.
rafinovaný, kesonový
10.90
10.90
rafinovaný Standard White 8.50
8.60
Kovy-
20. listop.
19. listop.
Měď. . . . . 14.25 14.50 14.25 14.50
Cín . . . . . 30.12 30.37 30.15 30.30
Železo čís. 2. . 16.50 17.— 16.50 12—
Bavlna.
Z Nov. Yorku, 20. listopadu. (Bavlnářská burss.)
Na počátku byly bavlnové lhůty vzpruženy lepšími
zprávami z Liverpoolu, ke konci pak inter-
venéními koupěmi hauslerů a končily ustáleně.
20. listop. 19. listop. 18. listo
9.55
9.55.
pohotová . . . . 9.50
na prosinee . . . 9.24 9.25 9.26
9.1i
na ledcn . . . .
.10
9.—
9.—
na březeu . . . . 9 03
Závěrečné smýšlení pevné.
Z Nového Orlennu, 20. listopadu. Na prosine
8.90 (8.88). na březen 8.96 (8.93).
#19
alto_textblock
#19
ota t
#20
alto_textblock
#20
koksu
#21
alto_textblock
#21
hnědých
#22
alto_textblock
#22
zátí:
#23
alto_textblock
#23
Z trhu uhelného.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Oslabením hospodářským uvolnila se situace na
trzích uhelných. Intensivní a všeobecné stoupání
konsumu uhelného dosáhlo koncem minulého a za-
čštkem letošního roku svého napjetí a v důsledku
zmenšené činnosti výrobní dostavuje se nyní pokles
spotřeby uhelné. Než tvářnost trhů uhelných v celku
jest ještě mnohem přvětivější než na příklad kon-
junktura žejezářská a dle stavu statistiky uhelné vy-
kazuje průmysl uhlářský v roce letošním v celku
rozvoj příznivý.
Anglie, jež dominuje trhům evropským, v uhel-
ném obchodu zahraničním bilancuje dosud příznivě.
V době od ledna do září vyvezeno anglického uhlí
1908
1907
#24
alto_textblock
#24
tun
#26
alto_textblock
#26
48,533.000
48,648.000
a jeví se tudíž proti loňskému vývozu jen nepatrný
úbytek 115 000 tun. Ceny anglického uhlí v této
zahraniční dopravě nejen nepoklesly, nýbrž stouply
vývoz tento páčí se letos na 31.450.000 proti loň-
ským 30,352.000 lib. šterl., stoupi tudiž o 1,098.000
lib. sterl. a jeví se peněžní hodnota 1 tuny o 4 0
vyšší protí loňsku. Z tohoto uhelného vývozu angli-
ckého připadá na Německo 7,269.000 proti 7,208.000
tunám loni, tak že pro letošek jeví se ještě plus
61.000 tun.
V Německu dostoupila těžba uhlí černého
v období leden—září 111.4 mil. tun proti 106.6 mil
tunám v roce loňském, 48.9 proti 45t4 mil. t. ubi
hnědého a stoupla tudíž o 4.8 mil. tun uhlí černého
čili 4.5 proc. a o 3.5 mil. tun čili o 77 proc. Na-
proti tomu výroba koksu klesla s 16.2 na 15.8 mil.
tun, což patrně souvisí s konjunkturou železářskou.
Jeví se tudíž přírostek produkce uhelné 7.9 mil. tun.
Naproti tomu kles! ďovoz uhlí do Německa : o
ledna do září importováno do Německa:
1907
1908
tun
tun
tun
uhli černého 8,774.420 10,005.238 (—- 1,230. 818
„ huědého 6,505.442 6,687.729 (— 182.287
417 688
398.983 (+
18 705)
#27
alto_textblock
#27
15,696.550 17,091.950
Vývoz uhlí z Německa činil:
1908 1997
tun
tan
tun
uhlí černého 15,501.967 14.840 124 (— 661.849)
20.459 15.164 (+ 5.29e)
» hnědého
2,720.186 2,799.729 (— 79.543
koksu
briket
kamenouhelných 863.757 587.874 (+ 275.883
294.576 304871 ( 10 295
#28
alto_textblock
#28
19,400.945 18,547.762 (+ 853. 183.
Odečteme-li zmenšení dovozu a zvýšení vývozu
asi 2.3 mil, tun od přírostku těžby 7.9 mil. tun,
obdržíme zvýšení konsumu uhelnéh
v Německu od ledna do září asi na 51/%2 mil. tun.
Domácí produkce uhelna dostoupila do
září 10.7 mil. tun proti 10.4 mil, t. černého ublí
20.1 mil. tun proti 19.4 mil. t. uhlí hnědého, tedy
o 0.3 mil. tun uhlí černého a 0.7 mil, tun uhlí hně-
dého více, v celku o 1 mil. tun více.
Vývoz uhelný Rakousko-Uherska činil de
#29
alto_textblock
#29
1908
#30
alto_textblock
#30
1907
#31
alto_textblock
#31
uhlt hnědého 6,591.770 6,635. 152
(— 43.282)
uhlí černého 583.508 621.118 (— 37.610)
(— 109.701)
142.151
251.852
koksu . . .
#32
alto_textblock
#32
77317.429
7,508.12
naproti tomu dovoz uhelný
1908.
1902
uhlí hnědého 23.035
16.548 (+ 6.487
uhlí černého 7,294.922 6,857.610 (+— 437,319
koksu . . . 649.179 449 384 (+ 199.295)
#33
alto_textblock
#33
v celku. . 7.967.1367,325.542 + 645.594
Kdežto těžba sama vykazoje zvýšení o jeden
milion tun, vývoz pak klesl o 190.693 tun a dovoz
stoupl o 643.594 tun, činí celkové zvýšen
spotřeby uhelné u nás 1,834,287 tun. Číslice
tato jest pro rozvoj domácího průmyslu velmi vý-
značná, ač v ní ještě není uvedeno zvýšení uhelhé
produkce v zemích uherských.
Z toho patrno, že u nás oslabení hospodářské
posud nebylo citelně, pokud se týká spotřeby uhelno
a že spotřeba uhlí v tuzemsku ještě letos v souvis-
losti s rozmachem průmyslovým, založeným na loň-
ské konjunktuře, pokročila.
Tím ovšem vysvětluje se také tendenee cen
uhelných, jež v revírech domácích zůstaly p ev-
nými a na jichž nezměněném základě zaprodána
už značná část výroby roku příštího.
Na této situaci udržela se také ovšem pá ne
hnědouhelná, která koncem října vyk zuje při
nezměněných cenách odbytní plus 8995 vagonů.
#34
alto_textblock
#34
Z peněžních trhů. (20. listopadu.) Výkaz Angli-
cké banky jest zajímavým jako podklad usnesení
bankovní správy, přes eventualní vývoz zlata do Pa-
říže sazbu nezvyšovati. Portefeuille vzrostl o 0.768
na 26.185 mil. lib. št. oproti 34.9 před rokem. Hotová
zásoba vzrostla přes odtok 248.000 liber št., z nichž
100.000 lib. št. odpiynulo do Argentiny, následkem
přítoku z vnitřního oběhu o 0.0S3 na 35.802 mil.
před rokem klesla hotová zásoba následkem nároků
amerických o 1.410 na 30.486 mil. Oběh bankovek
klesl o 0.395 na 28.404 mil. oproti 29.020 před ro-
kem. Celková reserva stoupla o 0.477 na 25.848 mil.
(19915 před rokem). Poměr reservy k passivům činí
52/o oproti 83 před týdnem a pouze 383/4 před
rokem. Soukromý diskont kolísá mezi 21/1, a 27//149c.
— Následkem stálých koupí zlata v Loudýně vyka-
zuje Francouzská banka opětné sesilení svého
stavu. Portefeniile klesl o 0.775 na 696.987 mil. franků
oproti 1204 mil. před rokem. Oběh bankovek se
zmenšil o 5.150 na 4928.539 mil. oproti 4817 před
rokem. Zásoba zlata opět vzrostla o 23.8 na 3354.308
míl. oproti 2709 mil. před rokem. Poměr hotové zá-
soby k oběhu bankovek činí 86.16% oproti 85.50
před týdnem a 75.67 před rokem. Dovoz zlata z Lon
dýna při nynějším kursu sterlingů v Paříži asi po-
trvá; dle zprávy z Londýna mů býti do Pařiže re-
mittována činská pohledávka 3 mil. lib št. z poslední
půjčky, což bude míti za následek opět dovoz věl
ších obnosů zlata. Soukromý dískont znamená 214
proc. — V Berlíně a ve Vídni nejsou žádné značné
změny. Příští středu koná se schůze generální rady
Rakousko-uherské banky, v níž bude po-
dána zpráva o běžných záležitostech.
Praha. Na dnešní burse nedošlo v žádném
oboru k závěrkám a podáváno za 31/2% zást. listy
české hyp. banky K 89.75 až K 90.—, za 4% kom.
dl. a mel. úpisy české zem. banky K 95.50 až 98 50
za 4% želez. úpisy téže banky K 95 60 až K 96.60
z akcií kladeno za: akcie české průmyslové banky
#35
alto_textblock
#35
(— 1,395.400
#36
alto_textblock
#36
(— 190.699
#37
alto_textblock
#37
K 415.—, hospodářské úvěrní banky K 390.—, Praž-
ské úvěrní banky K 526.—, »Merkuru«, směn, akciové
společnosti K 598.—, české banky »Union« K
245.50, zajišťovací banky K 200.—, Živnostenské
banky K 238.—, první české akc. pojišťovny na žívot
272.—, První pražské zastavárny K 465.—, králo-
hradeckého úvěrního ústavu K 444.—, pražské paro-
plavební společnosti po Vllavě a Labi K 600.—
akciové továrny na vyrábění uměl. hnojiv a lučebnin
v Kolině K 400.—, kolinské továrny kávových ná-
hražků K 690.—, podolské cementárny K 199.—
české společnosti pro průmysl eukerní K 171.—, pivo-
varu v Českých Budějovicích K 900.—, strojírny
Daňkovy K 413.—, první českomoravské strojirny
K 850.—, Škodových závodů K 283 —, První české
továrny onentálských cukrovinek K 250.— peníze.
Videň. Na začáteční burse potrvalo uklidnění
ze včerejška, zvlaště následkem řeči knížete Bülowa,
ale rozšíření se boykotu na východé působilo nepři-
znivě. Kursy na počátku povolily. Na polední burse
obchod byl zdrželivý; ani příznivá debata v anglické
sněmovně nepůsobila silnějším dojmem. Naproti tomu
poklesnuti železářských papírů rozladilo. Pražské
železářské klesly dopoledne na 2385, odpoledne na
2370, na konec na 2350. Také alpinky klesly o 7 K.
Celkový obchod zůstal rozladěn a byl chabý. Hlsvní
papíry v kulise se nezměnily. Kreditky, uherské kro-
ditky, banky pro země rakouské se zlepšily, bušlě-
hradské byly nižší, akcie státní dráhy upevněny.
lombardy poněkud lepší, pražské železářské kleslyo
20 K. Trh k ukládání slabý; na eskompiním trhu
peníze nezměněny 33/4%.
Berlín. Spekulační kruhy zdejší zdržovaly se
i dnas jakýchkoli stransakcí a kursuvá úroveňu
valné většiny papírů průmyslových i bankovních n--
doznala tím způsobem podstatných změn. Na trhu
bodnot báňských nebylo jednotné tendence. Bocbum-
ské na úhradní koupě pevnější, za to ostatní želo-
zářské i uhelnodolné podniky volně i kasovně obcho-
dované, o zlomky proceniní levnější na méně
vspokojivé zprávy z okresů průmyslových. Z cizích
titrů favorisovany baltimorské. Řskouské kreditky
konečně mírně oslabeny, státní dráha pevnější. Akcie
domácích bank hledány. Ruské renty spíše slabšl.
Akcie ruských bank laciněji vybízeny. Soukromý
diskont setrval na 21/290.
Z pražského trhu obilního. (20, lístopadu.) Ná-
lada pro mlýnské obilí jest v posledních dnech ne-
jistá a kollsavá, podléhajíc vlivu polilických uda-
lestí. Tak znamenala včera v Pešti pšenise na duben
při pevně tendenci 12.93, dnes dopoledne 12.82 a
odpoledne bylo opět oznamováno 12.92. Přes to lze
tendenci označiti jake pevnou; pro náš trh jest vý-
značná zdrželivost zemědělců; při nynějžím počasí
a v téte roční dolě měly by nabídky z prvé ruly
býti již značně silnější. Obraty v pšenici a ži tě
nebyly na dnešní burse značné; kdežle mlynáři ne-
byli příliš koupěchtiví, zasahoval obchod si'něji. Ce-
ny mohly uplatniti plně svůj poslední stav: placeno
z Prahy: pšenice 77—81 kg K 12.15—12.5, žite 71
až 75 kg 10.40—10.65. — Ač rozsah obchodu s ječ-
menem zůstává jen skrovný, přece lze sendenci
označiti jen u podřízených druhů jako dále klesající:
tyto druhy jsou ponejvíce pro slbé zrno těžko pro-
dejné. Střední druhy netěší se sice zvláštní živesti,
zůstaly však v ceně nezměněny. Z Prahy zramenáno
merkantilní 8.90—9.15, střední 9.25—9.55, prima
9.65—9.85, výběr jako nejvyšší cena až 10.15 —
Pro oves byla nalelna pro delší lhůty dedací sil-
nější koupěchlivost; nelze určiti, zda to bylo ke spe-
kulačním účelům či ke hražení potřeby; obchod jeví
oproti takovým prodejům největší zdržetivost. Poha-
tové zboží nestouplo a znamenalo z Prahy beze změ-
ny 8.30—8.45. — Při velmi malém obratu nedoznaly
ceny vikve a kukuříce žádné změny. — Ruský
mák jest nabízen o 25 h levněji: znamenal z Prahy
K 21.50—22.25; z toho důvodu jest i obchod s če-
ským mákem při ceně K 22.25—23.25 bez života. —
Řepka nezměnila svůj stav cen K 16.25—16. 50
tendence jest však pevná. Na trhu s červeným je-
telem se sloupání zaslavilo, ceny se utvářily o 1—2
kor. za 50 kg levnějí a znamenaly K 53—69 za 50 kg.
Bilý jetel znamenal beze změny K 44- 6t, švědský
K 60—75 za 50 kg.
Z obchodní a průmyslově komory v Č. Buděje-
vicich. Ve schůzi společného výboru, která
se 10. t. m. konala za předsednictví presidenta ko-
mory p. F. Patzáka, projednána byla osnova rozpočtu
komorního pro r. 1909, vzat na vědomí výnos mini-
sterstva obchodu o úpravě ublikací komorních, jed-
náno o návrhu na obsazení mísi censorů Rtakousko-
uherské hanky a schváleny návrhy, které záslupce
komory pan Al. Steinler pedá ve sehůzi státní rady
železniční; konečně vyřízeny žádosti za suhvence. —
Ve sehůzi živnostenského výboru, kterou
řídil též president komory, vzata na vědemi zpráva
o spolupůsobení komory v akci ke zvelebení malých
živností r. 1908, pojednáno o vládním progmmu pěce
o dorost živnostenský, podáno dobrozdání o pochyb-
ném průkazu způsobilosti, vyřízeny četné záležitosti
společenstevní a tržní a jmenováni záslupci ve vý-
borech pokračovacích škol. — Ve schůzi obchod-
ního výboru, které předsedal p. Anl. Slecher.
jednáno byle o nové učebné osnově pro kupecké ško-
ly pokračovací, o obsazení míst soudců-laíků při kraj-
ském soudě v Č. Budějovicích, c záležitostech gre-
miálních a něklerých otázkách živnostensko pravnich.
Snížení dopravních sazeb na Labi. Následkem
mírnějšího počasí a naděje na možné opětné zahá-
jení plavby klesly sazby dopřavní na Labi o 10 fen.
Přljmy slátních drah. Přljmy rakouských statních
drah a drab, provozovaných statem na vlastní účet.
činily v říjnu t. r. na starší síti 29,541,100 k
(+ 443.472), na tratích severní dráhy 11,043.200
— 115.941), celkem tedy 40,584.300 K (+ 327.531).
Od počátku t. r. do konce října bylo přijato na
starších státních tratích 279,783.000 K (+ 13 472 860),
na tralích severní dráhy 98,602.300 K (+ 3,2443.375).
celkem 378,385.300 K (+ 16,716.235). Dle provisor-
ního vyšetření činily dopravní příjmy c. k. státních
drah v říjnu t. r na západní síti 4,811.100 K za do-
pravu osob a 16,080.800 K za dopravu nákladů, na
východní síti 2,103.600 K za dopravu osob a 6,545 600
K za dopravu nákladů, na sestátněných tratích se-
verní drány 1,862.700 K za dopravu osob a 9,180. 500
K za dopravu nákladů. Oproti definitivním výsledkům
loňským ukazuje celkový příjem starších státních
drah vzrůst v dopravě osob o 110.841 K a v dopravě
nákladů o 332.631 K; v dopravě osob vykazují jen
západní státní dráhy vzrůst o 252014 K, kdežto vý-
chodní trati vykazují úbytek o 141.173 K. Ze vzrůstu
příjmu v dopravě nákladů připadá na západní trati
282.607 K, na východní 50.024 K. Přijmy severní
dráhy klesly v dopravě osob o 25..653 K, v dopravě
nákladů o 90.288 K oproti předešlému roku. Vzrůst
dopravy osob na západních tratích byl způsoben
zvláště příznivým počasím v říjnu; úbytek na vý-
chodních tratích byl způsoben částečně další do-
pravou dělnictva, částečně odpadnutím loňské dopravy
vystěhovalců z Ruska. V dopravě nákladů na zapad-
ních tralích byla znatalna obzvláště živá doprava
ovoce, řepy, uhlí, obilí, bramborů a dříví, kdežto na
východních tratích nastal vzrůst dopravy zvláště ná-
sledkem silnějšího zásobování různých závodů uhlím,
jakož i následkem živé dopravy petroleje, obilí
dříví. Na tratích severní dráhy trpěly výsledky do-
pravy krátce trvajícím hnutím resislenčním.
K úpadku firmy Hanssl. Firma Mořic Hansel
Synové, akc. společnost pro textilní průmysl, vy-
kazuje pasiva ve výši asi 8 mil. K, pasiva rakouské
akciové společnosti „Pluviosin“ činí asi 5 mil. K.
Při jednání o vyrovnání jeví se úmysl, obě společne-
sti po provedení vyrovnání dále vésti. Engagemení
Rakouské diskontní společnosti, jež původně dosa-
hovalo značně výše, poklesio na nepatrný obnos.
Vídeňská továrna na prošívané pokrývky, vatua
vlnu, náležející firmě Hansel a synové, byla za
160.000 K prodána firmě Berger Rosenfeld ve Víd-
ni, jež převezme také hotový sklad továrny v ceně
asi 200.000 K.
Haussa na trhu se Erny kakaovými. Po krátk
trvailcím zlevnění cen surových zrn kakzových pro
#39
alto_textblock
#39
pětiny
#40
alto_textblock
#40
nikla v posledních dnech neobyčejně inlensívní haus
sa, vyjádřenáí nejlépe následujícím seslavením cen
dne 10./11. dne 19./11.
mk. 431/2 mk, 53—
Acer
St. Thomé
„ 47.— „ 57.—
St. Thomé střední druh „ 45.— „ 53.—
Bahia
„ 46— „ 57.—
Z toho pafrno, že naděje na nějaké snížení cen če
kolády jest aspoň pro přítomnou dobu značně cslabe-
na a pakli se poměry nezlepší, bude i pro budoucnou
velice málo pravděpodobna
Nová odbočka německé Východní banky. Ně-
mecká Východní banka v Berlině zřídl od Nového
roku odbočku v Tangeru a později v Casablance.
Prováděci nažízení k poplatkovým ustanovením
zákona o ponsijním pojišlění. Ministerstvo finanni
podalo aulenlický výklad k čl. V. nařízení ze dne
1I. srpna 1908 o poplatkových prováděcích předpi-
sech k zákonu o pensijním pojištění, dle něbož ná-
hradní smlouvy jen tehdy podléhají poplatkové po-
vinnosti, obsahují-li určení poměru sluzebního způ-
sobem zakkládajícím poplalkovou povinnost; je-li
náhradní smlouvt pouze poukázáno na dosavadní
stužební poměr, jest smlouva poplatku prosla.
Londýská aukce vlny. Ve čtvrté serii londýnské
dražby vlny, jež bude zahájena dne 24. t. m., bude
dáno k prodeji 177..500 žoků.
Branilská pražírna kávy v Brusselu. Vláda státu
Smo Paulo hodlá zříditi vlasstní pražirnu kávy v Brus-
selu, jež hude prodávati 1 kg za 2.20 franků.
Mezinárodní svaz lováren lahví. Mezinárodní
svaz továren labví uzavřel se strojírnou dř. Schwarz
kopf v Berlíně úmluvu, dle níž této továrně se svě-
řuje výhradné právo na výrobu Owenových strojo
ke strojní výrobě skleněných lahví
Sobůzo obchodně-polllické ústředny. Dne 17.
t. m. konala se ve Vídni schůze obchodně-politické
ústředny obchodních a živnostenských komor, na
jejíž programu nalézala se mimo celou řadu celně-
politických otázek úprava slenov ústředny a porada
o návrhu zákona vystěhovaleckého.
Zvýčení cen kůže v Němocku. Přední německe
továrny telecí kůže zvýšily ceny asi o 1024.
Z amerického trhu železářského. Dle zprávy
v „Iron Monger“ trvají živé koupě surového
železa pro příští čtvrtleší; ceny jsou pevně, na jihu
poněkud vyšší; celková situace ukazuje sesíleni. Že-
leznice zadávají dodávky znaěného rozsahu. Plátové
a formové železo jest rozhodně živější. Hojné speci-
fikace dávají ocelárnám podnět k rozšíření výroby.
#41
alto_textblock
#41
FFrhy poněžní.
Pražská bursa.
V Praze, 20. listopadu. Oficiální záznamy znějí
#42
alto_textblock
#42
Zástavní listy české hyp. banky 59%
„,,,, 40
„ , . . 34/s
Žákladní úpisy české zem. banky 43%
Kom. dl. úp čes. zem b. (ve zl.) 4 %
„ , ., , » (v K) 4 %
Mel. úpisy „ „ , (ve zl.) 49%
„ , , » » (v K) 4 0
Žel. „ » , , 490
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
zemské hanky . . . . . . 4 0
Dlužní úpisy. Živnost, banky 41/20b
Dlužní úpisy České prům. banky 4 1/r e
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen . . . . 49%
Zástavní listy mor. hyp. banky 59 %
„ », , » 4%
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky c %e
Želez. úpisy , ,, 49 %
Zástavní listy I. mor. spořitelny 4 1/s e
„
4
» »
„» hal. zem, hanky 41/2
» 490
Kom. dl. úpisy » » . 4%
Železnič. . . » . 4%
Zást. listy Hlal. akc. hyp. banky 4 /s e
„„ 4 0
„ » Rak.ruherské banky 49 0
„ „ Dolnorak. byp. ústavu 490
„ ,
» » B1/2
„
Kom. dl. úp. . . , 49 %
„,, ,, . 31n t
Zástavní listy Rak. hyp. banky 490
Prior. obl. spol. rak. míst. drah 39 %
Buská státní půjčka z r. 1906 50
Únorová společna renta (v pap.) 4.200
Dubnová . , (ve stř.) 4.2 .
Květnová , , (v pap.) 4 9 %
Červancová spol. renta (ve stř.) 49%
Rakouská zlatá renta . . . 4 %.
„ Forunová renta. . . 49 %
, investiční » . . . 3 1/2
Česká eskontní banka . . . . akere
Česká banka Union . . . . .
Česká průmyslová banka . . .,
Česká zajišťovaci banka . . .
Hospodářská úvěrní banka . . a
Moravská uskontní banka. . .
Pražská úvěrní banka . . . .
První česká akc. pojišť. na život a
Zál. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka . . . . .,
Haličská akc. hypoteční banka . a
Rakousko uherská banka . . . »
Českomoravská strojírna . . . »
Daňkova strojírna . . . . . a
Rustonova strojírna . . . .
Česká společnost cukerní . . . »
Český pivovar v Č. Budějov icích
Kolínská továrna chemická . .
Podolská cementárna . . ..
Poldina huť . . . . . .
Pražská železářská společnast.
První česká rafl. v Modřanech
„ tov. orient, cukrov.
#43
alto_textblock
#43
l
srn
#44
alto_textblock
#44
Videňská bursa.
#45
alto_textblock
#45
Závěrečné kursy
re
20. listop. 19. listop.
Renty
95 90
35.40
šprocentní paplrová květnová . .
98 40
98 45
P2procentni únorová . e
95.25
95 25
4procentní stříbrná červencová .
98 55
98.45
4.2procentní » říjnová . ..
4procentní zlatá rakouská . . . 114.95 115.—
4procentní korunová rakouská . . 95 55 95.55
85 15 85.05
3/procenlní korunová (invest.) .
109 90 199 95
4procentní zlatá uherská . . . .
91 45
91. 45
4procentní korunová uherská . .
81.45
81.45
3l/aprocentní kor. (invest.) uher. .
97. 20
ruská půjčka
97.15
. . . . . .
Záslavní lisly:
4proc. kom. dl. úp. zem banky kr. č.
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
4proc. Hypot. hanky kr. českého
31/aproc. Hypot. banky kr. českého
41/zproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky
4/% zást. listy Měst. spoř. v Praze
Ostřední banka čes. spořiťelen 4 %
Losy:
153.—
153.—
Celé státní z r. 1860 . . . . .
217.—
. . . . .
217. —
263 50 263.—
státní z r. 1864 . . . . . . .
464.—
464.—
rakouské úvěrní . . . . . . .
vídeňské komunální . . . . . 486.—
486.—
189 75
139.75
tiaské . . . . . . . . . . .
174 40
175 40
turecké . . . . . . . . . .
Banky:
415.—
Česká průmyslová . . . . ..
—.—
»Union
390.—
Hospodářská úvěrnt pro Čechy.
#46
alto_textblock
#46
Peníze] Zboži
#47
alto_textblock
#47
101.50 102.50
97.20 98.20
8975 90.—
99.50 100.50
95.50 96.50
95.50 96.50
95.50 96.50
95.50 96.50
95.60 96 60
93— 94.—
99.75 100.75
99.75 100.75
100.— 100.30
103.25 —-
95.90 96 90
94.05 95.05
94.15 95.15
100.6 101.60
96.50 97 50
100.— 100.25
93.25
94.25
94 25
93 25
94.—
93.—
99. —
935.25
94.25
98.30
99.30
97.—
98.——
88.25 89.25
96.75 97.75
88.25 89.25
95.75 96.75
76.90 77.90
87.20 97.70
98.45 98. 65
98.55 98.75
95.40 93.6u
95.25 90.45
114.95 115.15
95.55 95 75.
85.15 85.35
—— —.—
245.50 246.50
415.— 420. —
200.— 203 —
390.— 392.—
—.— —.—
526.— 530.—
272.— 274 —
444.— 450.
238.— 238.50
568.— 570 —
—.—
875.925.—
413.— 416.—
—
171.— 173.—
900.—/ 960 —
400.— 423.—
193.— 24.
425.—430.—
2345
2355
—-
250.—
270.—
#48
alto_textblock
#48
90.40
#51
alto_textblock
#51
Packet
#52
alto_textblock
#52
95.50 95.75
95 60 93.85
97.—
97.—
89 45
89.45
99.75
99.75
98.—
98.—
100.—
100.—
#53
alto_textblock
#53
415.—
390.—
#54
alto_textblock
#54
Concordia.
. . . . .
Eschiweriské
. . . . . . .
Geisweidské
. . . . . . . .
Hochdahl
. . . . . .
Katovické . . . . . . . . .
Wilhelm . . . . . . . ..
Phönix . . . . . . . . . .
Rh. Stahl . . . . . . . .
Schalker . . . . . . . ..
Westphalia
. . . . . . .
Orenstein.
. . . . . . .
Rh. Metall
. . . . . . .
Hasper
. . . . . ..
Donnersmark
. . . . . .
Huldschinský
. . . . . . .
Vulcan . .
. . . . . . .
Gismark . . . . . . . . .
#55
alto_textblock
#55
Závěrečné kursy
listop. 19. listop.
526.—
526.—
—.—
—.—
—.—
—.—
1753.— 1751.—
287.50
290. —
426.—
427.75
577.—
572. —
—.—
628 25
733.50
1035 —
509 50
532.50
452 —
#56
alto_textblock
#56
20.
Pražská úvěrní banka. . . . .
Živnostenská . . . . . . .
moravská eskontní . . . . ..
rakousko-uherská . . . . . .
anglorakouská . . . . . . .
banka pro země rakouské . . .
dolnorakouská eskontní . . . .
»Merkur«, směnár. akc. společnost
rakouský úvěrní ústav . . . .
uherská všeobecná úvěrní . . .
všeob. rak. pozemk. úvěrní úslav.
vídeňská bankovní jednota . . .
vídeňska banka »Umon« . . ..
všeobecná depositní banka . ..
Dopravní podniky:
Buštěhradská dráha lit. A . ..
» » B . . .
o
Česká severní dráha . . . .
Duchcovsko-podmokelská dráha .
Rak. severo-zapadní dráha . . .
Polabská dráha . . . . . .
Pardubická (Jiho-sev.-něm. spoj.)-
Pražsko duchcovska dráha kmen..
Pražsko duchc. dráha přiorntn! .
Ústecko teplická dráha . . . .
Ferdinandova severní dráha . .
Lvovsko-černovická dráha . .
Statní dráha . . . . . ..
.
Jižní drába
Štyrskorhradecko-köflašská dráha
Dunajská paroplavební společnost
Rakouský Lloyd . . . . . .
Průmyslové podniky:
Česká cukerní společnost . . .
—.
—.—
Pízeňský akcrový pivovar . . .
282.50 281 50
Škodovy závody . . . . . . .
415.— 415. —
Daňkova strojírna . . . . . .
—.—
—.—
Brněnská strojirna . . . . . .
90.— 900.—
Králodvorská cementárna . . .
702 — 707.—
Mostecká uhlářská společnost . .
—.— — —
Severočeská uhlářská spolednost
423 — 423 —
Západočesrá
—. —
424. —
. . .
Poldina hut
2366 —
2345.—
Pražska železářská společnosť .
637 25
632.25
Alpská báňská
523.—
521.05
Rýmavskomuráňská želez. spol.
1010.—
1005.—
Hirtenbergské továrny na náboje
605 —
606 —
Rakouská zbrojovka
—.—
—.—
Veitschské magnesitové doly (prior.)
631.—
548.—
Haličsko- karpat. petrol. spol. .
450 —
450 —
Schodnica, petrol. spol. . . . .
Devlsy a valuty:
95.4
95.46
Paříž . . . . . . . . . ..
95.32
95.40
Curych . . . . . . . . ..
239.57
239.55
Londýn . . . . . . . . . .
117 13 117.15
Německá místa . . . . . . .
11713 117. 29
Rubí papír . . . . . . . . 251.20 92. 3n
3
39.
Soukromě (sazby eskontní) . . 47/4 —5 41/% —5
Po počátečném vzpružení a kolísavém průběhu
ke konci báňské hodnoty mdlé.
x. Z Vidné, 20. listopadu. (Telegr. »Nár. Listů«.)
Večerní bursa. Kreditky 627.75, uherské kre-
ditky 734.—, anglobanka 290..50, bankovní jednota
510.—, uniouka 533.—, länderbanka 428.25, statní
dráha 679.50, jižní dráha 113.—, polabská draha
444.—, severozáp. dráha 415.50, turecké taházové
364.—, rýmavsko muráňské 521.50, alpinky 631.25,
květnová renta 95.40, uberská korunová 91.40,
turecké losy 179.25, marky za hotové 117.13, ultimo
117.22. Smýšlení klidně.
x Z Vídně, 20. listop. (Telfgram. »Nár. Listů«.)
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží .
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.75,
19825, Bukurešť na krátké ihůty —.—, —.—.
Brussel šek na kr. thůty za 100 fr. —.—, —.—,
Brussel na delší lh. —.—, —.—, Německo šek na
krátké lhůty za 100 mk. 117.021/2, 117.177/2, Německo
—, Londýn šek a kr. lb.
na delší mhůty —.—
a 10 lib. št. 239.45, 239.70, Londýn na delší ih.
—.—. —.—. Nový York za 100 dollarů —.—
—.—, Italie šek a krátké ihůty za 100 lir 95.271/1.
95.421/2, Italie na delší ihůty —.—, —.—, Petronrad
a ruska města šek a kr. lh. za 100 rublů 231.—,
251.25, Petrohrad delší lh. —.—, —.—, Pařiž šek
na krátké lh. za 100 fr. 95.471/2, 95.60, Paříž delší
lh. —.—, —.—, Curých a Basilej šek a krátké lh.
93.37, 95.52, na delší thůty —.—, —.—, Švýcary,
šek a krátké lh. 90.37, 95.52, na delší lh. —. —.
—.—.
#57
alto_textblock
#57
627 75
728.—
1034.—
510.25
531.50
452.—
#58
alto_textblock
#58
—.—
—.—
—.—
—.—
443. 50
442.—
398.50
—.—
#59
alto_textblock
#59
1037.—
401.—
—
444 50
442 50
398 50
—.—
——
—.—
5010.—
5010.—
543.— 542.—
678.50
678. 75
112.25
111.50
—. —
— —
939.—
935.—
397. —-
397.—
#60
alto_textblock
#60
—.—
#61
alto_textblock
#61
—.— —.—
#62
alto_textblock
#62
Pebrohradská bursa.
Z Potrobradu, 20. listop. (Zpráva Živnost. banky.)
20. listop. 19. listop.
e
Olskontní . . . . . . . . 332 — 394.—
Bsku . . . . . . . . . . . 370 — 375 —
Caspienne . . . . . . . . . 3800.— 383.—
Sormovo . . . . . . . . . 36 — 9—
Ruská průmyslová banka . . . 276 — 279.—
Petroluradské metaliurgcká . . . 120.— 123.—
153.— 155 —
Kolomna
Putilovské železo (ex 3 ruble) 80 — 81.50
162—
Fániz. . . . . . . . . . . 161 —
Ruské papíry v Berlině.
Z Berlina, 20, listopadu. (Zpráva Živnost. banky.)
20. listop. 19. listop.
97 10 97 20
41/2procentní ruská renta 190b. .
4procentní ruská renta 1902 . . 82.80 82. 89
—
4proc ruská konsolidační renta 1889 — —
—-
—.—
3l/zprocentní ruska zlatá renta . .
petrohradská diskontní banka . . 155.50 155.50
petrohradská mezinárodní hanka . 133. —
ruská banka pro vnější obchod . 130.90 131.10
Berlínská bursa.
Z Berlina, 20. listopadu. Pův. zpr. »Nár. Listů«.)
20. listop. 19. listop-
Rakouské kreditky
. . . . . 193.10 198.4
Diskonto
18044 180 10
. . . ..
240 40
249 25
Německá banka
. . . . .
167.87
168.25
Obchodní společnost . . . .
147. 87
148 10.
Dražďanská banka.
. . . .
Spanělské exterieury
218.70
Bochumské ocelárny
. . . .
195.—
Lauřina hut
60.50
Dortmund. Unton lit. C..
134.60
Harpenská uhl. spol. . . . .
—.—
Hiberma
418.— 418.25
Consolidace
90 19
90.25
Severoněmecký Lloyd
112 12
112.50
. .
142.90
143.10
Turecké losy
. . .
#63
alto_textblock
#63
21825
195 40
610.75
195.13
#64
alto_textblock
#64
Z kasovních paplrů-
303.75
190 —
172.10.
90.—
230—
272.40
176.50
166.12
—.—
207.75
208.80
185.25 185. 78
97.25
100.—
155. 75
157.7a
305.—
306 5
—.—
—.—
237.—
237.—
263. 75
265 -
#65
alto_textblock
#65
307.—
190. 78
173.—
90.25
230.—
271.7
176.60
166. 50
—.—