teinoití Uch jistých pánů, »bychom jim — my sedláci — ns radoTánky připláceli a oni nám potom — Um hloupým sedlákům se vysmáli ! Konečné iádám o laskavé uveřejnění následujícího­ telegramu do Paříte ale hodné tučnými literami ; Nhrodni Lhota т Chechten Ueeie Grevy ! Vuj Tuj ! etvuplé grand vlastenci, grand mrtvému, ženiálnimu diplomatika

grand revanéovi Gambettovi vyslovuji id demo-

grand sympatie sivuplé grand krati v Národní Lhotě

Politický přehled domácí. V Praze, dne 11 ledna Z Vidně. Mad povrchem rozvodaéného prooda politiokýoh ndilosti vyjímá se válečná lodice vídeňského magistrátu, jet se i velkého dělového korábn scvrkle nn pouhou plsknřskon kocábku , velice sniěině. Maji po radosti a místo vltésstvt v boji proti iesktf ikele, utržili si ustudu, kteron se sídelního ryse němeského (?) městs jich nesmeje ani proud Dnnaje, kdyby do- etoopil třeba výie Štěpánské véle. Obrana a omluvy p&nů fskolosA dělají dojem mrskajícího ne kapra na sucha. Jet dobrosdánl ono poohým prý osobním náhledem dra. Kronawettra a překypuje­ prý neodůvodněnými i neodůvodnitelnými tvrzeními a neobsahuje ničeho, nežli samé tendence­ Jak laciná to omluva. Koma by zde nenapadla bájka o Uiee a o hroznech.

Kastáv* nyní otáska, co si počne magistrát a tim dobrozdánim? dle telegrafu! zprávy odevzdal­ je magistrálu! rada Krena purkmistra Untavi, jeiž uynl se bade raditi s obima svými námčitky a s právním zástupcem obce dr. Krátkým. Dobrá rada bude ovšem dráhou, velmi

jednotlivosti pro lidovsktfbo peněialka aopřllii přtsaivd. Instalace chorvátského bána Pejačeviče, kteráž ustanovena na počátek jarního sasedánl sněme v Záhřebě, bade podle viebo velmi slavnostní­ a bado sárovet jskoasi slavností splynuti­ Vojenské Uranien • původní její vlasti prvého vstoupeni její poslanců do sněma. — Ze Sarajevu se osnsmojo, že dne 10. ledna vypakl v hadové vrchního sonda požár, jani celé ho- reji! patro, sasedacl slů, nábytek, knihovno a •ondal spisy zničil. Jak požár povstal, neví se dosud a má se ea to, že asi z přílišného to­

peni.

Politický přehled zahraniční. V Praze, dne 11. ledna IN è твой. о. V poslední schůzi bad- tetnl komise říšské rady oznámil ministr války, že zprávy o rozmnožováni dělostřelectva nezakládají­ se na pravdě, taktéž i povést o pro hlídce výehodnieh pevnosti byla planá. Za to mluví se mnoho e tom, že v nejblitii dobé se jde se opět sa předsednictví korunního prince komise pro národní obrana, která před několika měsíci práce svoje přerušila FVanOie. Rozširovaná správa o změnách­ kabinetu se nepotvrzuje. Co se týče vy jednáváal mezi Anglii a Francii stran Egypta, nechce Franoie nároky své ani snišiii, ani nynější­ stav věci v Egyptě aznati Nebude snad jiné pomoei, nei aby se egyptská záležitost vznesla na společný soud velmoci. „Temps kritisuje velmi ostře nabídky Anglie Francii a pravi rozhodně, že soukromé vyjednáváni в Anglií­ neprospělo zájmům francouzským a že ne zbývá, než záležitost to přenésti na půda mezi národní. „National-Zeitang* plže к této véci:

%£} u“ » «j-

poaze o to, zdaž vibec se má ožiti nějakých prostředků proti výnosu ministra vyučováni. Myslime ze dřivé, nežli se bode moci v této otázce rokovat, vyskytne se otázka, zdaž vůbec bade mcžno nějaké „prostředky“ sehnati. Je to malér, af to již páni obraci narab či na lie. — Nejiuľivéjil fakciosní orgán „Deutsche Zeit eng,“ píšíc o této záležitosti, podotýká naivně, že naprosto nemožno jest popřlti duševní převaho­ Němců rakouských nad národy drahými. Avšak za školácký tento výnos dostal čistý list ten v zápěti morální pohlavek a sice uštědřila то jej sama vládni „Wiener Abendpost.“ Pravit: „Smělý a o velikém sebovčdomi svědčící výbos tento t eshoduje se nikterak s krozným hrnkem, který tatáž „Deutsche Zeitung“ a drahé a ní dnževné spřizrěné listy natropily a posud tropí pro povoleni, aby zřízena býti smila son kromá česká škola ve Vídni.“ Dállího výkladn к torna netřeba. -- У panské aněmovné konal výbor pro řád živnostenský dálii porady a této věci. — Dle tvrzeni jistých vládě blízkých listů,­ nehodlá tato po hraběti Wimpffenovi uprázdněná­ místo vyslance v Paříži prozatím obsadit! a sice co důvod uv&dl se dosnd nevyjasněné politické pomery. Obsazeni to itane se prý, až se obzor politický vyjasni a do té doby má býti svěřena zpráva vyslanectví hraběti Goiu- ehovskémn. Záležitost hraběte Wimpffeoa, totiž záhadná aama smrt jeho přišla na denní pořádek dne 10. ledna v uherské sněmovně. Známý maďarský­ antisemita I-toczy interpeloval totiž předseda­ v příčině sebevraždy rakonskéno vyslance v Paříži, tvrdě, re irabé Wimpffen následkem Uskočnosti jistého židovského peoěžntka (barona Hirsche) upadl v doševnl pomateni a pro to se zastřelil Isioczy žádá, aby pohnutky samovraždy­ té důkladně se vyietřily. — Známo, že v pozůstalosti brabéte Wimpffena nalezen byl list na bar. Hirscbfelda, jenž obsáhaje některé

FEUILLETON.

A la Tisza-Eszlar. Napsal A. Javorský.

Událost Tisza-Eszlarská vychází juž pomalu­ z denních rozhovorů, upadá v zapomenutí;­ jenom kulturní historik ehápe se jí a registruje s trpkou snad satyrou v zápiscích­ svých. Nemohu zapříti, že první zpráva o vraždě Esterčině vzbudila ve mué zvláštní dojem ; před duševní zrak vrátily se mi doby dětství, strážná, krvavá vypravování o zabíjení dívek křesťanských, o pojídání krve křesťanské staly se tak živými, že se mi podobalo, jako by náš vesnický ponocný mně kloučku nepatrnému právě v tom okamžiku je byl vyprávěl. Cítil jsem chladny ten mráz, jenž mne prochvíval, viděl a procítil všecky ty divoké sny, jež zmítaly a vířily v močku mém, když unaven posloucháním schoulil jsem se na lavici široké, objímající naše veliká kachlová kamna a tvrdé usnul. Odbyv školu domácí zavezen jsem byl na studia. Byl jsem primánem, v eelém a plném významu jména toho. Studoval jsem v menším městě moravském, o němž těžko říši, je-li více židovským éi IfesUnským ; něhot typ semitsky tak hosté promíchán s naším, že člověk bolestné pohlíží do budoucnosti,­ uváži li onu otrockou prodajnost a slabost křesťanů oproti vypočítavému duchu židovstva. Židé obývali hlavné tak zvanou „židovskou­ čtvrt.* ačkoliv po celém méatečku skoro již byli se rozbytovali. kupujíce houfně křestanské domy. „Čtvrt židovská“ lišila se velice od ostatního městečka, špinavost, nesnesitelný

egyptské, přehlušuje se za nesprávné, že říšský kancléř Bismark stranil nebo hodlá straniti Anglii proti Franoii. Rozhodujícím stanoviskem jest ma zachováni mira, avšak politika německá má za to, že by společným panstvím anglo francouzským v Egyptě byl mir povážlivě ohrožen. Uvésti poměry zpět do toho stanoviska, jaky byl před vzponroa, neni možno a francouzská finanční kontrola nekontrolovala by teď ministry egyptské, nýbrž jaksi zástupce anglické. Že by válka mezi Anglii a Francii musela se státi válkou světovou, o tom jest vláda německá přesvědčena.­ a proto povaznje za politika mim evropského, nezavtdéti v Egyptě žádný takový ■tav, jehož nebezpečnost jest již předem jasna.“ — Gambettův otec dosnd se zpečnjo svoliti, aby mrtvola lyna jeho ponechána byla v Paříži a stoji rozhodně na svém, aby pohřbena byla v Nizze. IVusMlo. časopis „Herold“ oznamuje, že byla Bestavena zvláštni komise, jež má o to peěovati, aby mohlo býti všeobecné nbytováni celé armždy rychle provedeno ; zároveň spravo vati má komise jmění, к účeli tomu složené.— Co týče rejdů nibilistiekých, docházej! uspokojujíc!­ zprávy. Sděluje se, že se ruské policii podařilo vypátrat!, že mezi nihilisiy nastal vážný rozkol, jelikož se jedna strana vyjádřila, žo upustí konečně od obvyklého dosnd používáni prostředků co nejnáyil; ějilch a působili bude ve smyslň reformatori!.ém v té naději, že tímto umírněním získá řetné přívržence. Strana vý střednf utrpěla tlm ujma jak na počta svých přívrženců, tak i na vlivu. Následkem těchto uspokojujících zpráv podepsal cár ůkas, jimž sa zrošnji veikeré ony tajné spolky, jež utvořily se na ochrana cárské rodiny a na rěž ze aonkromé pokladnice carovy vydáno bylo již 4 miliony rnblfi. Алтют'1й_». Do Londýna telegrafuje se o děsném neštěstí, jež událo se v Milwan kee, největším to městě severoamerického státu

Wisconsin. V největším taanim hotelu „New ball Haase* vypakl v ned as 10. ledna e 10. hodině požár, jenž nabyl ve mžiku také m ei, že nebyle ani pomýžlenl aa hašeni. Lidé vyskakovali­ okay a hoHel hadovy a volali zoufale o pomoc; hůře však bylo tèa nešťastníkům, kteří se nalesali v pokojích sadních, jichž okna čelila do dvora. Ti byli vesméa utraceni. Cel kem zbynnlo v plamenech 76 lidi. Z ubožáků, kteří vyskákali okny, jest 16 těžce raněno. Cali bodová shořela v několika hodináeh, ikeda jest ohromná, jelikož byl hotel nádherně za řízen. Egypt. Y Alexandrii strhla se v neděli­ večer potyčka mezi Albánci a Evropany. Londýniké telegramy přinižejf o tom tote bllišl zpráva : „Hádka, která povstala v baráefth ve tvrii Ras-el-tinn mezi albánským a evropským policistem, vzrostla ve vžeobecnou potyčku vžeoh tam ubytovaných Albánců a Evropanů. Když obdržel o věci té policejní prsfekt správa poslal­ posiln evropským policistům, jichž byla mentina V boji zabit byl jeden Albánec a 6 bylo těžce raněno, Evropané měli ponza dva lehce raněné.

Denní zprávy pražské.

V Prase, dne 11 ledna.

vzduch ji charakterisoval. Byly to uzoučké uličky в dřevěnými ponejvíce domy, s malými­ okny, nízkými jizbami plnými dýmu, jež maně připomínaly člověka na život Eskymáků.­ kterak sedíce kolem ohně pojídají vesele­ rybí tuk. Aspoň od té doby, co nám ! jsem volán byl. profesor dějepisu vylíčil život zdravých a; rozeznati mohl,

* J. Císařské Výsosti, korunní manželé,­ vrátili se včera večerním vlakem státní dráby o 10. bodiné do Prahy. * Výsledek voleb do obec výboru smíchovského v II. a I. sboru. Ze 192 oprávněných voličů v II. sborn dostavilo se к volbě 106 a zvoleni jsoa do výboru 99—106 hlasy pp. : Bnrian K., maj. doma, Dimmer К., kapec n maj. doma, Hanč Y., c.vilnl inženýr a maj. doma, Koboat Jan, továrník a maj. doma, Bradáč J, kopec a maj. doma, Malinu Jcsef maj. demo, Fischer P. M., msj. doma, Tykni Frt., inženýr, JUDr. Štěpničba Ant., advokát a msj. doma, Pick Y., továrník a maj. doma, Srb Ant, úradník dráby a maj. domo, Maiek Jan L., správce školy obecné. Za nihradniky pp. : Čáslavský K., maj. doma, Trejbal A, maj. doma, Teplý Jos., knpec. Král V. A , kapec, Pavliita Frt., pekař a maj. doma, Procházka Frt.. kapec. Y I. sborn dostavilo se x 36 oprávněných voličů­ 26 k volebníma osadí, a svoleni byli tito pp Beermililer Jan, továrník, Doubek Edv. rytíř, velkostatkář. Dvorský Jos., maj. doma, MDr. Frank Moric, Havlíček Jos., c k. okr. sadí, Komoře Lad , generální říditel pražsko-dneh- covské dráhy, Pisecký Václ., rytíř z Kranichs- feldn, Porges G. z Portheimn, Richter Alex., továrník JUDr. Samec Jan, Stejskal Martin, velkostatkář, a Švehla Yine., farář. Za náhradníky­ pp. : Král Ant, msj. doma, Burian Frt., maj. doma, Stejskal Jan, sládek, Yorllček Frt., knpec a maj. doma, Preissler Jos., sládek, Písecký­ Josef, rytíř s Kraniehsfelda vesměs 22 až 25 hlasy. * Sleveni daní. Zemský výbor český již v předeilé schůzi své jednal o tom, aby krajinám­ českým, které loni na jaře povodni pesti- ženy byly, tak že a roli nic sklizeno býti nemohlo,­ daně sleveny byly ; ježto však podrobných dát neměl, obrátil se na ralstodršitelstvi Také vemědilshá rada obrátila se na místodržitelství, vřele se za sleveni dani pro krajiny zubožené přimlouvajíc. Spis zemědělské rady zaslalo mi vtodržitelstvi zemskémn výboru, aby podal o něm své dobré zdání. Zemský výbor měl včera schůzi, ▼ níž vyslovil se, aby na základě dát zemědělskou radon předložených daně oněm krajinám sleveny byly. * Resignoval. Hrabě Hngo Nostic. předseda­ sookromého spolka pro podporováni domácích­ chudých, prohlašuje dnes v německých listeck pražských, že se vzdal této své hodnosti. „Národní třenice*, tak praví paa hrabě ve svém

sotva mnou

čtvrt“. Vrátil jsem se proto. Než učinil jsem několik kroků, ozval se za chraplavý hlas: „Pane studente, pane studente.“ Obrátím se a pohlednu ve stranu, odkud Pokud jsem za soumraku, stála židovka jakás mezi j

prohlášeni, „které se objevily v komitétu dýoh páni, svolaném к pořádáni obvyklého „Vereiniballn*, jakož i v lůaé «polka samého, к tomato kroka mne přiměly.* Snakoa fidi- telstva soukromého «polka bylo prý vždy ssehe- vžvati úplnou rovnoprávnost národnostní, jak při sbíráni, tak i při rosdělovánl darů, dobrodinci­ pražskými véaovaaých. Poněvadž hr. No- sticovi nepodařilo se příměti všechny členy řidi- telstva к bájeni těchto stand, byl prý ka svéma politováni nacen resignovati. * Ze sboru mèdi oetrostřeleů. Opat strahovský vdp. P. Starý př(jal v těchto dnoeb pod vedením majora pana dra. Sůllnera dopataci­ méžt. sborn ostrostřeleskébo, která ma skvostně vyvedený diplom ěestnébo duchovního spolnradv při sborn podala * Nadace pro sehndlé řemeslníky éeské. Řemraloicko-tivnostenskž beseda v Prase (velká Karlova ulice „n štiky“) založila nudasi pro zebadlé neb stářím seilé e ka práci ne- sch pně řemeslníky éeské; podpora tato činlet 64 sl. 60 kr. sadána bade 2. března jednoma žadateli. Žádosti přijímá do 31. ledna Beseda sama. * Zemská zdravotní rada pro Čechy, v niž zasedají pp. : mtatodržitelaký rada a zemský­ sdrs'otni referent, prof. dr. Vil. Piseliag, vládni rada profesor dr. Josef Helia, vládal rada dr. Josef Maschka, vládni rada dr. Ferd. ryt. Weber, řiditel nemocnice dr. M. Smoler, mimořádný profesor dr. Kaulicb, přisedle!­ zemského výbora dr. Ladv. Tedesko, vládal rada dr. J. Hasner, městský fysik dr. Igo. Pele a prof. dr. Gintl netavila se včera pod předsednictvím­ místopředsedy místodržitelství p. dra. Friedla z Friedensee takto : za předseda ivelen byl mlstodržitelský rada dr. Pissliag a aa miste- předseda vládni rada prof. dr. Halia. * Zeílel. Včera v 10 hodin veěer přiběhl v Jungmannové třídě 281etý statkář a starosta оЬ 'в V. n Čáslavi Václav V. к policejnímu strážníka­ a beze vil příčiny chtěl dát syna poslaky Jana Yondrejce za knonti. Strážník sposoroval na venkovana příznaky pomatenosti a dopravil jej na komisařství Přivolaný okresní lékař p. dr. Neěas konstatoval, *e zatčený nešťastník jest šílený i dal jej dopravit! do blázince. * Pobřeíuje se. Předevčírem večer odešel­ ze svého bytu ▼ domě č. 1386—П. p. Ed Erben, účetní rada na odpočinku, a od té doby se pohřešuje. Všecko pátráni po něm v celé Praze i okolí byle marné. Zjistilo se poaie, že byl až do 2 hod. v noci v hostinci p. Tief- trnnka, kde jevil na sobě nápadnou zádnmčivoat. Poněvadž v poslední době nejednou se prohlásil, že jej život mrzl, má se za to, že jest to onen nešťastník, který včera ke 3. bod ranní skočil z ostrova žoflnského do Vltavy a o pomoc volal, avšak dříve než mn strážník ka pomoci přispěl, atonal. Pan Erbon byl 80 roků stár a maž všeobecně vážeoý a ctěný, jsa živ v nejapořáda- nějiich poměrech * Změna jízdního řádu. Policejní řidi- telstvo oznamnje vyhláškou, že za příčinou voženi­ leda směji к řece Vltavě na Malé straně nad Karlovým mostem přijíždět! vozy ponte mezi domy č. 606 a 607 a odtamtud odjíždétí toliko nličkon kolem domu č ô 14 n mostního pilíře. Tonto nličkon smi se jen velmi pomalá a nikoliv se čtverospřeženim jezdili * Sebevražda. Včera o půl 3. hod. odp. zastřelil se v bytn svém v domě čls. 242—I v Štěpánské nlici 391etý ženatý tkadlec, Václav Š. Střelil se z bambitky do prsoa. К zoufalství dohnala ho bída. V psaní, které zanechal, loučí se se ženon, otcem a bratry, prose je sa odpuštěni,­ že jim zármntek ten spůsobil. Dítek nezanechal ;ebevrah žádných. * Ze Žižkova. Konference Povýienl sv. Kříže (družstvo sv Vincence z Pauly) obdržela od sl. správy Dědictví sv. Cyrilla a Metboděje

životé svém ; nebot, že bude má poctivá křesťanská­ krev prolita a já někde zahrabán v těch podzemních katakombách židovských, že zmizím bez paměti, neoplakán, to stálo mi tak jasno před očima, ie jsem se zoufale zachvěl.­ Před sebou viděl jsem našeho ponocného

primitivních těchto lidí, židovská čtvrt mi' dveřmi jednopatrového domu a kývala mi,1 vyprávěli hrůzy židovské krvelačnosti vždycky připadala jako eskymácká vesnice. ! abych se vrátil, prosíc: 'já trhl sebou, jako bych chtěl poslední sílu Do židovských uliček nerad z nás kdo i „Pane studente, mladý pane, vratte se, vložili v odpor ten a srdcelomně vzplakal. chodil a šel-li, tož aby provedl několik šel- prosím vás, vratte se!“ ' j Skálou byl by můj pláč pohnul, ala židé movin a utekl. A vskutku, my malí gymna-j Prosila tak upřímně, že jsem se skuté* >neznali slitování; v egyptské té tmě zmíral sisté jsme za jiným účelem ani nezavadili o čně vrátil. Přijda к ní, ptám se, čeho si hlas můj, jako výkřik ptáčete v raehocení tuto „gehennu,“ jak jsme „židovské mèsto“ od přeje? Pravila, abych jenom šel s ní do hromu. vousatých gymnasistů nazývali slyšeli. Kolik vnitř, že se s& okamžik mohu vrátili. I Umdlen, vysílen odporem, stanul jsem, jsme tu natropili rozpustilých kousků, kolik Couvl jsem, bált jsem se od jakživa v nízkou zavlečen byv jizbu, natrápili se ubohých žídat, kolikrát vyrušili vstoupiti do vnitř židovského domu; než juž: Starý žid zavřel dvéře a židovka zakryla ze „spravedlivého“ spánku handlem ušlé mne uchopila za ruku. Ije zády — nebylo naděje na útěk. obyvately moravského „Siónu?!“ j Chtěl jsem se vytrhnouti a utéci, byloíj Pak mne přivedl žid, pokud jsem ▼ přítmí Nejednou stáli jsme proto před přísnou mi nanejvýš podezřelo, proč židovka mi ne- rozeznati mohl, к jakémus stolu, tváří u&šeho ředitele, kdež pokaždé se řekla, co mně chce a proč mne hned za1 Dech se mi tajil každou vteřinou, očeká- stejné nevinným obličejem jsme se dušovah, ruku uchopila a táhla do vnitř. Než marna val jsem smrtonosnou ránu za krk. že o ničem nevíme, jevíce naopak zjevnou byla má práce, silnější ruka židovčina nedala V tom přerušil žid ticho síplavým basem : nevoli nad podobným neakademickým cho- mi ani kroku učiuiti. Vzkřikl jsem. „Proč se hojíte, pane student? Vidíte, váním. Stavěli jsme se rozhorleni, když ře-j „Ale, hloupý chlapče, neboj se a pojď, my máme zítra „šábes“, a jak se první hvě- ditel vážné nám na srdce kladl lásku i nic ti neuděláme*, zapískl vedle mne nový zdička na nebi ukáže, nesmíme nic délati a к jinověrcům, budtež si oni židé nebo hlas a má dosud svobodná pravice octla se proto buďte tak laskav a rozžehněte pohané !v kostnaté ruee židové, dle všeho manžela nám lampu. My se vám dobře odmě- Však přece jednou „gehenna* se mi vy- židovčina. íníme. Tu jsou sirky,* a při tom vtiskl mi

mstila. Poslyšte ! Bránil jsem se pokud možno, smýkal do ruky paklíček sirek, (a zde lampa.* Bylo to za soumraku v pátek. Vybéhl sebou, než „gehst du nicht willig, so brauch’ Okamžik stál jsem jako vyjeven — Pak jsem, odhodiv Koginovu gramatiku, do „židovské ich Gewilt!“ pravi Goethe a já zkusil celou jsem se usmál a divil, že jsem byl takový čtvrti*, doufaje nějakým veselým kouskem vy- tíž této pravdy Byl jsem vlečen nízkou tma- bloud a strašpytel. vou chodbou Každý krok musili si na mué židé i Rozlehl jsem vesele lampu.

hovéti své rozmarné náladé. Očekával jsem na jisto, že své spolužáky v plné natrefím práci Kráčel jsem klidně ulicí, jak jsme ří kali, Davidovou? Byl jsem již v polovici. Stanul jsem a naslouchal bedlivé. Nic nerušilo­ hluboký klid Byl jsem přesvědčen, že kamarádi pro dnešek ušetHli „židovskou

vybojovali v pravém toho slova smyslu. Chlapecká má fantasie pracovala zimni- čně. Studený pot vyvstával mi na čele bohatými­ krůpějemi, cítil jsem, jak mi tekl s čela, třásl jsem se jako osyka. Mněl jsem tento okamžik za poslední v

Nekonečné díky, 4 kr. r. valuty a kus barehesu bylo mou odměnou. Uháněl jsem „z gehenny*, jako by mné někdo byl vybil . . .