#1
alto_textblock
#1
race budou více rozuměti, nežli lidstvo, žijící
s ním v době současné. Kdo byl Tolstoj, jehož
velikost zastiňuje všechny panovníky světa, vedle
něhož čpí papežové příšerným zápachem
barbarismu. Ruskému lidu byl Tolstoj otcem,
v době velkého hladu na Rusi, jda příkladem
vstříc, rozdával lidu chléb a obilí — přiměl ob-
rovským vlivem svým vládu, aby věnovala tisíc
mill. rublů na zmírnění bídy. Tolstoj byl rolníkem
— oral, sel, sklízel, Tolstoj konal každou
práci i tu nejnižší, za níž se mnohý stydí. Kdo
přišel k němu o radu, pomoc, tomu poradil —
pomohl. Pro lásku k bližnímu žil s rodinou v
rozporu. Cirkvi byl největším nepřítelem —
vytýkal jí po celý život svůj dlouhý zločiny,,
které na lidstvu falšováním učení Kristova pá-
chá. Byl proto z církve vyloučen. Jako důstojník,
prodělavší válku krimskou, napsál nesmrtelné
dílo, v němž bouří proti surovosti války
silou své duše. Svými romány a spisy filosofi-
ckými stal se světovým učitelem, reformatorem.
Lidstvo vrací k přírodě, sám příkladem jde
vstříc. Život výstřední jeho nebudil posměch,
ale velikou úctu v celém vzdělaném světě. V
Jasné Poljaně založil volné školy, vyučoval děti
dle vlastní methody. Spisy jeho v celém světě
hledané v carském Rusku většinou jsou zakázané.
Na sklonku svého života ve stáří 84 let
hledal klidu. Prchnuv ze svého statku Jasné Pol-
Jany, šel do samoty. Cestou nastydl, dostal zápal
plic — dne 20. listopadu zemřel v obci
Astapově v chudičké světničce malého dřevěného
domku, v němž několik dní těžce nemocen
strávil. Lid ruský žádá, aby byly slouženy za
batušku Tolstoje mše. Církev toho zakazuje —
zakázala církevní pohřbení jeho. Pohřben byl
občansky na pahorku u Jasné Poljany.
— Vše pro dítě jest heslem našeho panovníka
a běžícího století vůbec. 1 odbor N.
Jedn. Pošum. v Dobré Vodě jest pamětliv he-
sla tohoto a zakládá pro svých 400 přespolních
dítek polévkový ústav, by ta naše dro-
botina nemusila býti za nastávajících zimních
dnů v poledne pouze o kousku suchého chleba.
Za účelem zapravení velkých vydání s polévkovým
ústavem spojených prosí odbor Nár.
Jednoty Pošumavské v Dobré Vodě každého příznivce
naší mládeže, by neobtěžoval si malým
dárkem ať peněžním neb v potravinách (brambory,
rýže, omastek, maso) náš odbor podpo-
rovati v tomto v pravdě lidomilném podniku,
A právě tak jako zahřeje se žaludek dítěte
podanou mu polévkou, tak rozehřeje též pocit
rozkoše vaše srdce při vzpomínce, že dopomohli
jste malému stvoření tomu k vydatnému
obědu. Nuže tedy — s láskou za heslem: Vše
pro dítě!! Dary, veřejně kvitované, přijímá jednatel
p. J. Mikeš v tabákové továrně neb přímo
odbor N. J. P. v Dobré Vodě.
— Portugalští jezuité do Rakouska. Lázně
Sredgora v Korutanech přešly prostřednictvím
Františkánů v majetek portugalských jezuitů.
Prodej už zapsán do pozemkové knihy. Kupní
cena 400.000 K byla zaplacena hotově.
Revoluce portugalská, kterou „dopustil Bůh,
aby zkoušel své věrné", jak píší katolické noviny,
vyžádala si v celé zemi celkem asi 200
lidských životů. Klerikálové se za to ve svých
časopisech vrhají na revolucionáře a nemohou
jim přijít na jméno. Prolévání krve musí od-
souditi každý kulturní člověk, třeba se dělo,
jako nyní v Portugalích, ve prospěch utlačeného
národa, ve jménu ideálů lidstva. Ale co
říkají tytéž katolické listy dopuštění, které se-
slal Pán Bůh roku 1755 na jediné město portugalské,
na Lisabon, zemětřesením? Při něm
zahynulo 30.000 lidí. Které krveprolití bylo
lidštější....? Dá se o tom moc přemýšlet!
— Farář na svatební cestě. Z Jitřetína
zmizel tamnější farář J. Koch. O zmizení jeho
kolují různé pověsti. Dle jedné nachází se prý
na svatební cestě do Ameriky.
— Kněží záletníci. Jak se sděluje z Bari,
udržoval tam známý kněz don Tanzella
milostné styky s chotí bohatého kupce.
Když kupec se o tom dověděl, ozbrojil se
dýkou a revolverem, navštívil kněze a jal
se ho bodati a střílel. Duchovní, velký silák,
odzbrojil však ubohého manžela velmi
snadno a vyhodil ho. Přece však uznal
za dobré, ujíti skandálu, který jeho. dobrodružství
v městě způsobilo, rychlým ú-
těkem. — Hůře vedlo se 441etěmu duchovnímu
Gervasiovi del Piamo v Nizza Mon-
ferrato, jenž byl v noci přistižen karabin-
níky v hotelu San Marco ve společnosti
#2
alto_textblock
#2
y
E
yo
A
•
Je
0
0)
»
:
t
o
#3
alto_textblock
#3
své nezletilé neteře Marie Magdaleny del
Piamo. Farář byl zatčen a dopraven do
vazby.
— Kolik se zaplatí v pivní dávce! V Čechách
je celkem 40.000 hostinských. A tito odvedli dle
zprávy zemského statistického úřadu za rok 1908:
na státní dani K 30,738.545
na zemské dávce K 13,584.650
na obecní dávce K 8,500.000
Úhrnem . . K 52,823.195
To jsou jisté závratné obnosy! Ovšem nelze říci,
že by je platili pouze hostinští, nýbrž valnou měrou
zaplatí je konsumenti piva, neboť jak známo,
pivo o tyto dávky bylo zdraženo. Hostinští se právem
brání proti pivní dávce, usilujíce o to, aby ji
platily pivovary. Ovšem ty mají příliš mocné příznivce
a tak sotva se hostinští této nepřímé dani
ubrání. Proto měli by, společně s dělnictvem brániti
nepřímým daním vůbec.
— Zač prodávalo se maso před 200 lety ?
„Š. P." přináší ve výtahu instrukce z r.
1704 o stanovených městem cen masa, pěkný
historický doklad, jaký vliv měly obce
na stanovení cen potravin: „V instrukci
tehdejší slavným magistrátem města Volyně
a konšelů vydané stanoví se ceny masa
následovně: maso hovězí dobré 1 libra
za 3 kr. 3 d., horší za 3 kr. 1 d., z krávy
neb jalovice za 3 kr.; vepřové pařené dobré
za 3 kr. 2 d., tažené či símanka nejlepší
3 kr. 2 d., špatnější 3 kr., telecí nejlepší
2 kr. 3 d., špatnější 2 kr., z dobrého
skopce 2 libry 5 kr., špatnějšího 2 kr.
3 d. kozlové prima 2 kr. 3 d., horší 2 kr.
2 d. Na dohlídku porážek zvoleni Jan Hu-
ber, Karel Kusík, J. Hostlovský. Pro dobro
kupců dána jim plná moc který z pánů
řezníků měl by klejch nespořádaný, libry
lehčí, neb maso draze prodával, aby mu
všecko maso pobrali, pro chudé do špitálu
a šatlavy. Přestupníka, jenž by maso
v posazeném valoru nevysekával, podle starobylého
obyčeje stihne pokuta a šatlava,
podruhé „šlehací" (pardus)." Přestupník
dostával před dvěma sty roky, když dráže
aneb špatnější maso prodával, než město
určilo pokutu, šatlavu a činil-li tak po třetí,
„šlehací"- (25). Dnes „přestupníci" po
dvou stech letech šlehají obyvatelstvo měst
bičem hladu a slavné městské magistráty
šatlavy mají jen pro hladem mořený lid.
— Jak roste vydání na vojsko? O tom nechrne
mluviti suché číslice. Obnášely výdaje na vojsko v
různých státech v mil. M:
#4
alto_textblock
#4
Roku
Německo
Anglie
Francie
Rusko
Amerika
Rakousko
Italie
Japonsko
#5
alto_textblock
#5
1898
#8
alto_textblock
#8
1899
#10
alto_textblock
#10
939
#11
alto_textblock
#11
1900
#12
alto_textblock
#12
813
#13
alto_textblock
#13
1144
#14
alto_textblock
#14
1901
#15
alto_textblock
#15
873
#16
alto_textblock
#16
1214
#17
alto_textblock
#17
1902
#18
alto_textblock
#18
875
#19
alto_textblock
#19
1218
#20
alto_textblock
#20
1903
#21
alto_textblock
#21
873
#22
alto_textblock
#22
1371
#23
alto_textblock
#23
1904
#24
alto_textblock
#24
854
#25
alto_textblock
#25
1340
#26
alto_textblock
#26
1905
#27
alto_textblock
#27
909
#28
alto_textblock
#28
1258
#29
alto_textblock
#29
1906
#30
alto_textblock
#30
998
#31
alto_textblock
#31
1208
#32
alto_textblock
#32
1907
#33
alto_textblock
#33
1098
#34
alto_textblock
#34
117g
#35
alto_textblock
#35
1908
#36
alto_textblock
#36
1193
#37
alto_textblock
#37
1219
#38
alto_textblock
#38
1909
#39
alto_textblock
#39
1210
#40
alto_textblock
#40
1210
#41
alto_textblock
#41
755
#42
alto_textblock
#42
800
#43
alto_textblock
#43
1246
#44
alto_textblock
#44
379
#45
alto_textblock
#45
283
#46
alto_textblock
#46
236
#47
alto_textblock
#47
787
#48
alto_textblock
#48
901
#49
alto_textblock
#49
815
#50
alto_textblock
#50
375
#51
alto_textblock
#51
274
#52
alto_textblock
#52
240
#53
alto_textblock
#53
836
#54
alto_textblock
#54
907
#55
alto_textblock
#55
876
#56
alto_textblock
#56
377
#57
alto_textblock
#57
289
#58
alto_textblock
#58
280
#59
alto_textblock
#59
854
#60
alto_textblock
#60
624
#61
alto_textblock
#61
868
#62
alto_textblock
#62
397
#63
alto_textblock
#63
291
#64
alto_textblock
#64
215
#65
alto_textblock
#65
327
#66
alto_textblock
#66
958
#67
alto_textblock
#67
860
#68
alto_textblock
#68
402
#69
alto_textblock
#69
283
#70
alto_textblock
#70
180
#71
alto_textblock
#71
809
#72
alto_textblock
#72
1004
#73
alto_textblock
#73
928
#74
alto_textblock
#74
410
#75
alto_textblock
#75
327
#76
alto_textblock
#76
174
#77
alto_textblock
#77
771
#78
alto_textblock
#78
1048
#79
alto_textblock
#79
1020
#80
alto_textblock
#80
421
#81
alto_textblock
#81
344
#82
alto_textblock
#82
69
#83
alto_textblock
#83
857
#84
alto_textblock
#84
1069
#85
alto_textblock
#85
973
#86
alto_textblock
#86
496
#87
alto_textblock
#87
343
#88
alto_textblock
#88
160
#89
alto_textblock
#89
940
#90
alto_textblock
#90
1035
#91
alto_textblock
#91
965
#92
alto_textblock
#92
399
#93
alto_textblock
#93
371
#94
alto_textblock
#94
192
#95
alto_textblock
#95
874
#96
alto_textblock
#96
1066
#97
alto_textblock
#97
1086
#98
alto_textblock
#98
401
#99
alto_textblock
#99
341
#100
alto_textblock
#100
407
#101
alto_textblock
#101
880
#102
alto_textblock
#102
1124
#103
alto_textblock
#103
965
#104
alto_textblock
#104
402
#105
alto_textblock
#105
341
#106
alto_textblock
#106
407
#107
alto_textblock
#107
925
#108
alto_textblock
#108
?
#109
alto_textblock
#109
?
#110
alto_textblock
#110
459
#111
alto_textblock
#111
369
#112
alto_textblock
#112
335
#113
alto_textblock
#113
Na jednoho obyvatele připadlo pak z vojenských
výdajů v markách:
#114
alto_textblock
#114
Roku
Německo
Angl e
Francie
Rusko
Amerika
Rakousko
Italie
Japonsko
#115
alto_textblock
#115
1898 13 70 22-21 1988 6'04 16:96 849 888 5'39
1899 14-14 23-- 20-55 6:71 10-88 8'33 8'58 5-41
1900 14-43 27-77 21:60 6:66 11-48 8-30 8:94 5-79
1901 15-35 29-18 21-90 6:68 9:89 8-67 8'97 4:70
1902 15-15 29— 21-18 6:83 10 87 8 70 8’64 3:92
1903 14-90 32-33 20’68 7-06 11'53 8 80 9 91 3-73
1904 14-38 31-31 19-69 7:27 12’27 8-95 10-36 1-45
1905 15-31 29-10 21-87 7'31 11:50 10-46 10'24 3:34
1906 16-47 27-72 23-96 6’98 11-25 8:34 10 97 3 98
1907 17-59 26’84 22'23 7'13 12:63 8'32 10-01 8'33
1908 19-12 27'53 22'36 7'49 11— 8’76 10-49 8—
1909 18-85 28 63 23:58 ? ? 9-— 10-76 6’64
K číslicím těm není třeba zajisté co dovávati.
#116
alto_textblock
#116
—šťastná operace probodnutého srdce. Za-
jímavý lékařský případ stal se v Praze. F.
Střelec, číšník, 25 roků stár, nepohodl se s
milenkou a vrazil si do levé strany prsou minulou
sobotu kapesní nůž a klesl v bezvědomí.
Záchrannou stanicí byl rychle dopraven do
#117
alto_textblock
#117
Strana S.
všeobecné nemocnice. Shledáno, že má probod-
dnutá plíce a levou komoru srdeční. Ranou vykrvácel
tak, že pochybováno o jeho životě. Žur-
nální lékař dal dopraviti zraněného na českou
chirurgickou kliniku prof. dra Kukuly, kde assistent
dr. Rychlík provedl na nemocném ihned
operaci — plíce a srdce zraněného sešil a nalil
nemocnému fysiologického roztoku soli do
žil. Nemocný poznenáhlu hlásil se k životu a
druhý den nabyl částečné paměti a posléze dařilo
se mu dobře — třetí den po operaci objevil
se u něho zánět pohrudnice a při pečlivém
lékařském ošetření zánět ustoupil. V
pondělí vyléčený byl představen ve schůzi, chirurgické
sekce spolku českých lékařů. Jest to
již sedmý případ, kdy byla s úspěchem a se
zdarem provedena operace probodnutého srdce.
*
Životní pojišťovna „Praha" patří v oboru
svém k nejsolidnějším ústavům vůbec, o čemž
se pojištěnci, jichž počet každoročně o veliké
procento stoupá, denně přesvědčují. Významným
jest také, že „Praha" jest pojišťovnou ryze
českou, tedy i z tohoto ohledu měla by míti
u nás přednost před různými pojišťovnami cizími,
které svými kapitály obyčejně pracují proti
českému národu. V insertní části dnešního čísla
opětně přinášíme řadu lichotivých poděkování
od pojištěnců „Prahy".
Kdo hodlá poříditi si nějaký mluvící nebo
hudební přístroj, nechť si dá zaslati co nejrychleji
od firmy F. Ad. Richter a spol., král,
dvorních a komorních dodavatelů ve Vídni I.,
Operngasse 16, bohatě illustrovaný cenník hudební.
Zasílá se zadarmo a vyplacený.
#118
alto_textblock
#118
Doporučujeme našim rodinám
Kolinskou cikorku.
#119
alto_textblock
#119
LITERATURA.
#120
alto_textblock
#120
Piráti na řece Mississipi od B. Gerstäckera vyšel
právě sešit druhý v Románové knihovně »Záře«, která
vychází čtrnáctidenně po 20 hal. Predplatné na 5 sešitů
obnáší K 1-10, na 10 sešitů K 2 20 a zasílá se na adresu:
Administrace, časopisu Zář« Praha II.
Kinematografování neviditelného je předmětem
zvlášť zajímavého článku v právě vyšlém
čísle 24. a posledním roč. 1909-10 obrázkového
čtrnáctidenníku zábavně-poučného šimáčkův čtyř-
lístek. Ročně 24 čísel o 24 str. pro odběratele
Šimáčkových časopisů za K 4.80, poštou K 5.40.
Žádejte na ukázku 1. číslo ročníku nového
1910-11. Na skladě má každé řádné knihkupectví
nebo přímo nakladatelství F. Šimáčka v
Praze.
Praktické účetnictví pro rolníka. Návod, jak
by si měl rolník účty zakládati a vésti, spolu s praktickými,
snadno pochopitelnými vzorci účtů a rozpočtů. Sepsal
Josef Šlais, rolník a obecní starosta v Dobříkově.
Nákladem českého knihkupectví A. Reinwarta v Praze,
ve Vodičkově ulici č. 23. Za 80 h, váz. K 1:20, poštou
o 10 h více. Vedení účtů jest prospěšno každému, aby
si mohl utvořiti úsudek o správnosti hospodaření dosavadního
a vystřihati se pro budoucnost poznaných chyb. Tím
větší význam má však účtování pro rolníka, v jehož povolání
se denně křižují pokus a nezdar, podnikavost a
ztráta a kdyby rolníka správně vedené účty v jeho životě
nevedly, zabředl by ve své podnikavosti na scestí a potkal
by se s mnohou škodou. Rolník není pánem svých
cen; o úrodě rozhodují vlivy přírodní, o cenách světová
soutěž a kartely konsumentů. Jemu nezbývá, než ustavičně
počítati, uvažovati a přidržovali se vždy výkonů
toho času nejvýnosnějších. Vedení účtů neprospívá rolníku
jen ku zvýšení výnosnosti statku, nýbrž chrání tento
i před zbytečným domácím vydáním. Malicherné, často se
opakující vydání zahubila již mnohého rolníka, jelikož
nebylo účtů, které by mu byly poskytly zdrcující obraz
o sumě celoroční. Účty chrání hospodáře před škodou ze
zapomněnlivosti a nedorozumění s jinými osobami a jsou
nezbytnou pomůckou ku přiznání pro osobní daň z příjmu.
Spis známého odborníka p. Jos. Šlaise určen jest hlavně
pro nejširší vrstvy rolnické, jichž účetnictví musí býti
jednoduché, aby se čas nemařil, vlastní návod pak co
nejsrozumitelnější. Jest úplně přehledné, takže mu každý
snadno porozumí; v naší české literatuře jest to dílo ojedinělé.
Doporučujeme je po zásluze každému pokročilému
hospodáři co nejlépe.
Třetí dítě, je název krásné, povznášející ú-
vahy pro rodiče naší doby v právě vyšlém
2. čísle nového ročníku illustrovaného časopisu
„Šťastný Domov," nejužitečnějšího listu českých
rodin. Ročně 24 čísla o 28 stranách obsahu
za K 4.80, poštou K 5.40. Vyžádejte si
na ukázku 1. sešit ročníku VII. s 50 vyobrazeními
v textu, počátkem zajímavého, rozmarného,
illustrovaného románu Tři dcery na vdávání
a zvláštním prospektem, obsahujícím všechny
bohaté prémie a výhody pro odběratelky. —
Na skladě má/každé řádné knihkupectví nebo
přímo nakladatelství F. Šimáčka v Praze.
#121
alto_textblock
#121
Nejlépe a nejlevněji spravuje jakož i prodává veškeré hodinky jen Ferd. Starý, C. Budějovice, Kanovnická ulice.
Při odvolání se na tento insert 10°/ sleva. 98 Jděte a přesvědčte se