#1
alto_textblock
#1
Ročník padesátý třetí.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v pátek 21. března 1913.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 79.
#4
alto_textblock
#4
rdsale jchocs
#5
alto_textblock
#5
Naranní avečerní llsty
předplácí sei
V Praze v administraeit
—
na čtvrt leta . . . . 6 K — h
s dvoji donáškou
na měsíe
na čtvrt ieta . . . 7 K ez2n
vo flálkách! , K son
na měsic . .
Foštons
na měsla,
na čtvrt lsta . . . . 9 K 60
s dvoji zásilkou
n měslo
nsvrist . K ds
#11
alto_textblock
#11
Ji
#12
alto_textblock
#12
aní-
#13
alto_textblock
#13
V drobném prodejir
ranni číslo o zobě
večerní
. . . . za 4b
Ve filiálkách na venkově
večerl0 . . . . . 10
. . . . . . 5b
Inserátv
platí se hotové napřed
Předplncení a inserty přijíma
sdministrace v Marianské ul., 3.
Tam nacházeji se těl
redakce, tiskárna a sxpodiee
„Národních Listů“
Rukopisy se nevraceii.
#14
alto_textblock
#14
Nová vákka na Balkáně
#15
alto_textblock
#15
Prostřednícká akce velmoci.
Z Bělehradu, 21. března. [K. k.) Zástupc
velmocí sdělili včera vládě, že velmo
vzaly přijetí mediace balkánský-
mi státy s uspokojením na vědom
a vyhražují si oznámiti hlediska
za jakých započnou prostředko-
vati.
#16
alto_textblock
#16
Turecká zpráva z bojiště.
Z Cařihradu, 20. března. (K. k.) Dle sou-
kromých informací podporovalo turecké lod-
stvo palbou svých děl pravé křídlo Turků.
jehož část byla na pobřeží u Kadiköje napa-
dena převahou bulharského vojska. Turei
však přes to Bulhary odrazili.
#17
alto_textblock
#17
Řekové obsadíli Tepeleni.
Z Athén, 20. března. [Agence d' Athénes.
Tisková kancelář uveřejňuje telegram gene-
rála Danglise z Janiny z 20. t. m., v němž se
praví: Včera obsadila 8. divise Te-
peleni. Naše jízda byla uvítána jen
několika výstřely. Ukořistili jsme
několik nepřátelských děl. Oby-
vatelstvo přijalo naše vojsko
nadšením.
#18
alto_textblock
#18
štvanice na Černou Horu.
Z Vídně, 21. března. Dnešní listy pokra-
čují v neurvalé kampani proti Čer-
néHoře a líčí zejména hrůzostrašné podrob-
nosti o domněle mučednické smrti Františká-
na Paliče v Dakové, který prý jediný mezi
300 Albánci, donucenými přestoupiti na pra-
voslaví, odepřel změniti svou víru. „Neues
Wiener Tagblatt“ praví, že bezohledne
kroky Rakousko-Uherska v Cety-
ni nejsou politickou prestiží,
nýbrž potřebou humanity. „Neue
Freie Presse“ hrozí se, že Rusko ujme se ná-
boženského protektorátu nad celým Balká-
nem. „Reichspost“ nutí hr. Berchtolda
k nejrozhodnějším krokům a na-
značuje, že jinak by Rakousko ne-
mohlo k němu míti důvěry. Jediná
„Arbeiter Zeitung“ posuzuje dnešní záležitost
velmi případně a praví na úvodním mi-
stě: Prochaskovy dny opět skuteč-
ně nadešly. Jest to možné jenom
ve státě, který má takovou lite-
rární kancelář zahraničního úřa-
du jako má Vídeň. Předepsaná
rozvzteklenost oficiosního listu,
praví „A. Z.“, na Černohorce, kteří znásilnili
parník „škodru“, jestnaprostonemíst-
ná. Jest podivné, že zrovna lidé, kteří stále
mluví o humanitě ve válce, z nenadání se roz-
čilují, když Černohorci donutili parník „Ško-
dru“, aby zachránil několik set to-
noucíchl.
manámi
Z Berlína, 21. března. (K. k.) Tisk vyslo-
vuje rozhořčení nad ukrutnostmi Černohoreů
vůči katolickým Albáncům. „Kreuzztg.“ pro-
hlašuje, že násilnému obracení na víru, které
se nesrovnává s pojmem snášelivosti civiliso-
vaného světa, nutno co nejdříve se vším důra-
zem učiniti přítrž.
#19
alto_textblock
#19
e
V carihradě.
Vypovídání.
Z Cařihradu, 20. března. (K. k.) Tisková
kancelář vyvrací pověsti, že se vláda roz-
hodla vypověděti z Turecka všecky ottoman-
ské Albánce. Jde pouze o to, aby z veřejných
důvodů odstraněno bylo několik osob z měst-
ské části cařihradské, podléhající stavu ob-
#20
alto_textblock
#20
ležení.
#21
alto_textblock
#21
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
#22
alto_textblock
#22
Ministr Heinold zase zdráv.
Z Vídně, 21. března. (K. k.) Ministr vnitra
svob. p. Heinold úplně se již pozdravil ze
svého úrazu a odjel včera večer na zotavenou
do Opatije.
#23
alto_textblock
#23
e
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 21. března. (K. k.) „Wiener Zeitung
oznamuje: Jeho Veličenstvo císař udělil vrchnímu
účetnímu radovi v účetním oddělení místodržitel-
ství v Praze Juliu Prantnerovi, který z vlast-
ni žádosti vstupuje do trvalé výslužby, rytiřský
kříž řádu Františka Josefa. — Jeho Veličenstvo
cisař udělil radům zemského soudu a přednostům
okresního soudu Janu Faltisovi v Sušici, Fr
Carminovi v Dubé. Josefu Šolcovi v Úpiei
a Janu Hájkovi v Jindřichově Hradci bez po-
platků titul a charakter radů vrchního zem-
ského soudu. — Ministr kultu a vyučování
jmenoval profesora na německé státní průmyslové
škole v Plzni Eduarda Hüttera technickým
zemským konservatorem ústřední
komise pro zachovávání památek pro vévod-
ství Solnohradské. — Ministr veřejných prací jme-
noval konstruktéra elektrotechnické továrny Alois
Duda na Král. Vinohradech inženýra Františka
Zdeňka učitelem v IX. hodnostní třídě na stát-
ní průmyslově škole v Pardubicich.
#24
alto_textblock
#24
Změna vlády ve Francii.
Z Paříže, 20. března. (K. k.) Presiden
Poincaré nabídl Barthouovi sesta-
vití kabinet. Barthou poradí se se svými po-
litickými přáteli.
Z Paříže, 20. března. (K. k.) Obecně soudí se
že Barthou přijme poslání utvořiti kabinet. Slo-
žení kabinetu bude dle kolujících pověstí tako-
véto: Předsednictvo a veřejné vyučování Bar-
thou, ministerstvo zahraničních záležitostí Pi-
chon, finance Klotz, vnitro Jean Dupuy, vo-
jenství Etienne, válečné loďstvo Baudin, ju-
stice Viviani nebo Doumergue, obchod
Massé nebo Charles Dumont, práce Ché-
ron, veřejné práce Desplas, orba David nebo
Noulens, osady Lebrun.
Z Paříže, 20. března. (Agence Havas.) Bar-
thou konferoval odpoledne s Briandem. Du-
bostem. Deschanelem a Ribotem, kteř
schválili jeho dmysl utvořiti mini-
sterstvo souladu, smíru a sjednocen
republikánů. Pokud jde o obě hlavní olázky
vojenskos služebaí dobu a volebn
opravu, převezme Barthou utvoření kabinetu
jenom, budou-li všíchní členově jeho souhlasiti
třílelou služební dobou. V příčině vo-
lebni opravy vyzve Barthou komis
senátu, aby přijala zásadu menšino-
vého zastoupení, při čemž se vynasnaží na-
lézti modality, které by otázku tu mohly rozřešit
způsobem vyrovnávacím.
#25
alto_textblock
#25
Tříletá vojenská služba ve Francii.
Z Pařiže, 20. března. (K. k.] Vojenská ko-
mise zvolila zpravodajem pro zákon o tříleté
vojenské službě poslance Patéa. Návrh Jau-
rěsův, aby vláda apelovala na haagský rozhodč
soud pro obmezení zbrojení, byl zamitnut.
Atentát na činského poslance.
Ze šanchaje, 20. března. (K. k.) Poslanec čín-
ského parlameniu a bývalý ministr vyučování
Sung byl dnes večer, když chtěl vstoupiti do pe-
kinského vlaku, neznámým mužem těžce postře-
len. Byl dopraven do nemocnice. Pachatel utekl
#26
alto_textblock
#26
Řecký král Jiří I. zavražděn.
Přísaha nového krále. — Přípravy ku pohřbu
krále Jiřího.
Z Athén, 20. března. (Agence d'Athénes.) Mi
nisterský předseda Venizelos pracoval hodinu
králem Konstantinem. Porada týkala se přísahy
která bude složena zítra, a programu pro převe-
#27
alto_textblock
#27
zení tělesných ostatků krále Jiřího. Král Kon-
stantin odjede zitra odpoledne do
Soluna. Bude ho provázeti minister-
ský předseda Venizelos. Ostatky
krále Jiřího budou převezeny příšt
středu. Vlak a mrtvolou stihne ve čtvrtek do
Athén. Král Konstantin, královna-vdova Olgaa
celá královská rodina budou mrtvolu provázeti.
Ministerský předseda Venizelos vrátí se již dříve
do Athén. Tělesné ostatky královy budou tři dny
veřejně vystaveny. Pohřeb bude dle všeho 30.
března. Vojenské pocty při pohřbu budou proká-
zány celou athénskou posádkou a úplnou divisí.
která k tomu cíli přijde do Athén. Třebaže není
to úřadně dosud stanoveno, považuje se za jisté,
že několik členů evropských knížecích domů, spří-
zněných s řeckou královskou rodinou, zúčastní se
pohřbu. Král Konstantin nepřečte zítra
při přísaze žádného poselství. Králov-
ské poselství bude uveřejněno teprve později.
pravděpodobně v den po pohřbu. Ústavičně do-
cházejí ze všech hlavních měst od pohlavárů států.
ministerských předsedů a jiných čelných osobno-
stí soustrastné telegramy. Město se zahalilo v
smutek. Činí se přípravy, aby pohřeb milovaného
kráie byl co možná nejvelikolepější.
#28
alto_textblock
#28
Politická hlidka.
#29
alto_textblock
#29
Německo-nacionální jmenování auskultantů.
Onehdy soukromě uveřejněné hromadné
jmenování auskultantů, a to 36 německých
34 českých, dalo celé české veřejnosti ostr
podnět k důvodnému odporu.
Odpor ten vyvolal německou odpověď,
to zrovna z vůdčích kruhů německých po-
slanců v Čechách: v „Bohemii“ je dnes uve-
řejněna.
ni
A je tak charakteristická, že je nutno
aby o ní bylo české veřejnosti zevrubně refe-
rováno. Vůdčí německé kruhy v Čechách zce-
la otevřeně přiznávají, že justiční správa ten-
tokráte jmenovala nepoměrně veliký počet
přímo většinu německých auskultantů,
schvalují čin ten, avšak s výhradou, že jín
ještě ani zdaleka není vyhověno německým
požadavkům, směřujícím k tomu, aby se Něm-
cům dostalo dostatečného soudcovského do-
rostu.
V dobách, kdy v presidiu vrchního zem-
ského soudu úřadoval dr. Pantůček, byli po
řadu let do soudcovských služeb přijímáni
němečtí uchazeči jen počtem velice skrov-
ným, vykládá důvěrník „Bohemie“ (patrně
zúmysla zatajuje, že se tehdy Němci jednal
pramálo do soudních služeb hlásili, ježto po-
stupové vyhlídky u soudů byly tehdy přímo
mizerné, a německý dorost docházel jinde
lepšího zaopatření, jednak že němečtí ucha-
zeči nebyli dobře kvalifikováni, zejménav
oboru jazykovém): proto nyní musí toto —
prý — bezprávi býti napraveno. Neboť za ne-
dostatku německého dorostu soudcovského
byli čeští soudcové dosazováni do německých
okresů, a — dle německo-nacionálního ponětí
— tropili tam nepřístojnosti: přijímali tam če-
ská podání a vyřizovali je jazykem českým.
čímž se zjišťovala potřeba českého úřadování
u soudů těch, a mimo to se tam — — hlásil
ke své české národnosti. Těchto nepřístojnost
nemohli Němci déle snášeti, a spravedlnos
— opět dle německo-nacionálního ponětí, dnes
v „Boh.“ uveřejněného — káže, aby dosazo-
vání českých soudců do německého jazyko-
vého území bylo jednou pro vždy zmařeno.
Což se bude prováděti, i když dr. Hochen-
burger nebude ministrem a bar. Wessely pre-
sidentem vrchního zemského soudu, nebot
Němci stůj co stůj nesnesou, aby se kdo vrátil
k dřívější praxi.
Jmenování většíny německých auskul-
tantů je tedy pouze splátkou na německý po-
žadavek sjednání německého soudcovského
dorostu, prohlašuje důvěrník „Bohemie“, ne-
boť dosud u četných německých soudů pů-
sobí čeští soudci, kteří tam provozují svou
#30
alto_textblock
#30
zvláštní politiku, a ve smíšených většinou če-
ských okresích s velikými německými menši-
nami, na př. v jindřichohradeckém a králové-
dvorském, není ani jediného německého soud-
ce. Němci tedy musejí se příčiniti, by tam ně-
mečtí soudci byli dosazeni.
Neznámý, dnes v „Bohemii“ mluvíc
vůdčí německý poslanec ukazuje, že Češi
mlčí o jmenování Čecha dra. Vyšína, organi-
sátora zavádění vnitřní úřadní češtiny vi
facti, vicepresidentem vrchního zemského
soudu, a že mlčí též o fom, když ministr dr.
Hochenburger povolává české soudce, na př.
nyní dra. Výborného, do ministerstva. To mu
sice důvěrník „Bohemie“ vytýká, ale přes to
prohlašuje, že němečtí poslanci budou dra.
Hochenburgra — jemuž nyní děkují za jme-
nování většiny německých auskultantů — há-
jiti jako jeden muž, kdyby jmenování tohe
mělo býti využito, aby dr. Hochenburger by
svržen, a že by jeho demisí byl celý německo-
nacionální svaz vytlačen do oposice.
Tímto způsobem vůdčí poslanecké kruhy
německého nacionalismu v Čechách vykládají
a hájí onehdejší jmenování většiny německých
auskultantů. Je tedy přiznáno, že jmenování
to nebylo činem pravidelné justiční správy
nýbrž že je promýšlený, smluvený, úmyslný
čin germanisačně-národně-politický, při tom
čin, který znamená toliko počátek celé velké
soustavně akce, namířené nejen proti české-
mu úřadnictvu soudcovskému, nýbrž i prot
zákonným právům českého jazyka v zem
české.
že Němci očekávají boj, tímto činem pod
nícený, je patrno z vyhrůžek, které již nyn
činí na adresu vládyi
#31
alto_textblock
#31
Veřejné ústní volby slezské.
V Pol. Ostrav ě, 16. března.
(Pův. dopis „Nár. Listů“ .)
Kdežto v Čechách, Solnohradsku, Tyrolsku
Vorarlbersku, Rakousích volí se do obecního za-
stupitelstva hlasovacími lístky, tak, že při vší ve-
řejnosti aktu volebního Jodevzdávání složených
nebo v obálkách uzavřených hlasovacích listků)
přece jen tajnosti hlasování samého se šetři, kdežto
Haliči a Dalmacii na vůli se ponechává voliči.
aby volebního aktu zúčastníl se buď ústním jmeno-
váním osoby, kterou volí, nebo volbu svou pro-
vedl tajně hlasovacím lístkem, na Moravě, v Bu-
kovině, Gorici, Gradišce, Istrii, Korutanech, Kraji-
ně, Štyrsku a Slezsku stále ještě platí pro volby
do obecního zastupitelstva ústní hlasování veřejné
Jest sice Slezsko v některém ohledu pokroči-
lejší jmenovaných tuto zemí, ježto zákonem zem-
ským ze dne 24. září 1883 č. 35 z. z. zavedeno fa-
kultativní písemné a tedy tajné hlasování při vol-
bách do obecního zastupitelstva, avšak v prax
dala by se snadno spočísti místa, kde se tohoto zá-
konem přípustného, avšak ve skutečnosti ignoro-
vaného práva užívá. I příčin, proč fakultativně ne-
zavedeno četněji tajné hlasování lístky, není těžko
se domysliti.
Ve Slezsku mají dosud i v krajinách a obcích
českých nadvládu Němci, ač jsou v zemi i v těch
kterých dědinách v menšině. Tato nadvláda za-
jišťuje jím vliv na zemské i obecní hospodářství
a moc politickou, kterou také bezohledně všude
vykořisťují, kde dá se německý zájem uplatniti
slovanský poškoditi.
Statistické výkazy, které vydává zemský vý
bor vévodství slezského, ročně dávají o tom ma-
kavé a křiklavé příklady, kterak ve všech obo-
rech zemské správy, zvláště pak na poli školském
nadržuje se Němcům a kterak ujařmuje se živel
slovanský.
Ústní způsob veřejného volení má pro vlád-
noucí stranu německou mnohé neocenitelné výho-
dy. Předně je tu přesná kontrola lěch, kteří ne-
souhlasí s panstvím uchvatítelů moci. Za druhé
vykonává se tu sám sebou nátlak na voliče neně
mecky smýšlející. Jeť patrno zajisté, že při nedo
statku školního vzdělání (vždyť ve Slezsku o kaž
dou obecnou školu musí se sváděti boj) a při níz-
kém stupni národní vyspělosti lidu snadno bývá
zastrašiti odvislého na německém zaměstnavateli
voliče od nechroženého projevu vnitřního přesvěd
čení. Otec rodiny, jenž v závodech německých ka
pitalistů půl svého života v dolech uhelných tráví
#32
alto_textblock
#32
zdraví své nucen jest při těžkém dnešním živobytí
obětovati za nepoměrně malý výdělek, kterého
však nemůže postrádati, nemá-li rodina jeho hlady
hynouti, podléhá snadno nátlaku. „Napřed musí
žíti a konati povinnosti své k rodině, k dětem,
pak teprve může se oddati úvahám o povinnostech
k národu“ — tak zajisté uvažují vypočítavě a chy-
tristicky Němci a nebývají ve výpočtech svých
zklamáni. Patříť k tomu zajisté pevná mravní po-
vaha, aby člověk v nouzi a bídě postavený před-
nost dal ideálním závazkům morálním před hmot-
nými potřebami života. Tím nemravnějším však je-
ví se nátlak bezohledných Němců, kteří žádají na
něm porobu duševní, vzdání se svobody svého pře-
svědčení nebo aspoň upuštění od uplatňování svo-
body té! O heroismu, jevícím se v ústním hlasová-
ní veřejném, kterým přesvědčení Němcům nepří-
jemné se osvědčuje veřejně a takřka do očí ne-
přítele, nemají ani ponětí ti naši protivníci, kteří
nám stále sebe a svou kulturu stavť za vzorl
Ale nejen odvislost dělníkova, i nesamostat-
nost úřadníka, obava jeho před poškozením kari-
éry, před zmařením postupu a zlepšení poměrů
přícházejí ústním hlasováním voliče protivníkům
naším vhod. Jest zajisté lichou námitka, která by
se mohla činiti, že ústnost veřejného hlasování
platí pro Němce jako pro Neněmce, neboť veliký
zajisté rozdíl spočívá v tom, přiznává-li se kdo hla-
sováním svým za přívržence vládnoucí a moc tří-
mající strany, nebo prohlašuje-li se za protivníka
jejího.
Proto z důvodů mravnosti, nehledě ani k dů-
vodům slušnosti a spravedlnosti, měly by se ústní
veřejné volby v našem osvíceném věku, kde Němci
stále svou „zářivou kulturou“ a pokrokem se chvá-
stají, všude tam zrušiti, kde ještě tyto známky
ujařmovacích snah trvají.
Němec však má jiné starosti, než aby pečoval
o ethiku, mravnost, slušnost a spravedlnost v této
říši, kde vyhlašuje sebe za tmel říši udržující. Tmel
ten dle německých názorů jen dotud totiž „drží“.
dokud moc a nadvláda německá trvá, a zákony.
které mravnost, slušnost a spravedlnost uplatňují.
nesmějí se prováděti Proto také zákon výše vzpo-
menutý ze dne 24. září 1883 č. 35 z. z. o fakultativ.
ním zavedení tajného hlasování ve slezských ob-
cích lístky hlasovacími vlastně pouze z theorie jest
znám, neboť na prstech snadno spočetli bychom
obce, v nichž toto tajné hlasování skutečně jest
zavedeno.
Řečený zákon totiž stanoví v článku I., že
zemský úřad politický, shodnuv se se zemským vý-
borem, může městům i jiným místním obcím, které
příslušnou žádost podají, povoliti písemné hlasová-
ní při volbě členů výboru, když se na žádosti té
usnesl obecní výbor dvoutřetinovou většinou při-
tomných svých členů.
K tomu třeba míti především na zřeteli, že
slezský zemský úřad jest právě tak krajně něme-
cký jako zemský výbor vévodství Slezského z po-
sledních svých provokací s dostatek známý. Pak
nesmí se zapomenouti, že o fakultativní tajné hla-
sování žádají pouze obce české, t. j. obce s českým
obecním zastupitelstvem, a konečně že v zákoně
nestojí, že v případě dvoutřetinového usnesení o-
becního výboru a podané žádosti politický úřadv
dohodě se zemským výborem musí povoliti do-
žadované tajné hlasování, nýbrž stojí tu pouze
„může?
Česká obec Petřvald zažádala na základě da-
ných podmínek o zavedení tajného hlasování při
nastávajících příštích volbách. Sotva se o tom do-
věděly německé důlní závody, ihned zástupcové
jejich podali rekurs proti žádosti obce s protestem,
v němž se vzácnou otevřeností doznali, že odpo-
rují přání cbce pouze z toho důvodu, že by zave-
dením tajného hlasovacího práva připraveni
byli o kontrolu svých podřízených.
nemohouce dosud obvyklým nátlakem působiti na
odvislé voličstvo, že by tedy zájmy závodů něme-
ckých byly poškozeny, nehledě ani k tomu, že
tajné hlasovací právo jest v obci dosud neob-
vyklél
Tedy zájmy německých dolařů by tajným hla-
sováním trpěly a vedle „neobvyklé řeči“ v zemí
a u soudů dokonce i nová species „neobvyklosti
voleb“ se tu jako důvod uplatňujeh
A co učinil politický úřad zemský se zemským
výborem?
Přijal prostě „pádné důvody“ německých stě-
žovatelů a obec petřvaldskou s její žádostí za za-
vedení tajného hlasování jednoduše odmítl, aniž
by si oba zemské nejvyšší úřady slezské i jen v
nejmenším daly práci, odůvodniti své odmftavé sta-
noviskol
Že německé obce, t. j. české obce s německým
nebo polsko-dajčírajndlišským zastupitelstvem, ja-
ko na př. Rychvald, nebudou žádati za zavedení
tajného hlasování při volbě do obecního zastupi-
telsva, jest po uvedeném jasno.
#33
alto_textblock
#33
hr
#34
alto_textblock
#34
Různe zpravy.
nesn
„Ráje“ na zemi.
Vždy za čas obrátí skandál nebo náhlá
smrt pozornost Paříže a i ostatního světa na
tajné „umělé ráje“, které skrývá anebo také
neskrývá Montmartre, Quartier Latin, nebo
Montparnasse. Opium a morfium, zdá se, už
nestačily choutkám moderních lidí, bylo proto
sáhnuto k silnějším prostředkům, které na
chvíli přenášejí do jiných světů a omamují lidi
požitky pochybné ceny. Kokain a ether za-
ujaly místa opia a morfia, protože účinek je-
jich je rychlejší a silnější. Je však více nežl
jisto, že brlohy, v nichž opatřují si lidé na
několik chvil rozkošné sny, nenáležejí jen ke
stinným stránkám Paříže, ale možno je najíti
v každém velkoměstě. Francouzský týdenník
„Le Fait de la Semaine“ pokládal za svou
patriotickou povinnost uspořádati anketu o
této moderní neřesti pokud se týče Paříže.
Podává mezi jiným také několik hrůzných
obrázků z nočních místností na Montmartru,
zachycených ve chvílích, kdy propadne ubohá
obět jedu nervově krisi. Ctitelé opia a hašiše
shromažďují se v atelierech, jež vyzařují umě-
leckou krásu, a tím se jaksi na příští sny při-
praví, ale při požitku kokainu je naprostá
vnější střízlivost. Kokain se prostě požíje
rychle, bez vzbuzení nálady. Je to jed, jehož
účinek rychle mizí a pak dostavuje se nepře-
konatelná touha po nových dávkách. V ma-
lých dávkách povzbuzuje duševní činnost, ale
protože je třeba stále větších a větších dávek
ničí se tím tělo. Z počátečního příjemného
vzrušení stávají se hallucinace a otrava. Zlo
přenáší se s osoby na osobu s nepřekonatel-
nou mocí a touha po vyléčení objeví se málo-
kdy. Statistika není dosud s to, podati spo-
lehlivý přehled, ale psychiatrové ujišťují, ze
#35
alto_textblock
#35
počet obětí se stále zvětšuje. G. Pichon pátra
po tom, které stavy jsou požívání morfia nej-
více oddány, a konstatoval, že mezi 66 muži
bylo 17 lékařů, 7 mediků, 5 lékárníků, 3 stu-
dující farmacie, 7 dělníků, 3 ošetřovatelé ne-
mocných, 2 laboranti, 3 umělci, 2 spisovatelé.
1 kněz, 1 důstojník atd. Z 54 žen bylo 12 chot
lékařů, 4 choti lékárníků, 13 polosvětaček
11 dělnic všech povolání, 3 dámy ze společ-
nosti, 1 jeptiška atd. Z toho vysvítá, že roz-
šíření toxikomanie úzce souvisí se snadným
přístupem k jedům. V nemocnici „St. Anne“
kde jsou nervově choré ženy, je ošetřováno
ročně 30—40 takových obětí.
Dle prohlášení policejního prefekta pa-
řížského je v Paříži asi 30 lékárníků, kteří
provádějí pravidelně zakázaný prodej jedů.
Je těžko jim v tom zabrániti, neboť nejsou
nikdy přistiženi při činu. Dbají všech možných
opatření. Vedou ovšem oficiální rejstřík
všech medicinálních lécích, které mají
zásobě a které prodávají, ale vedle toho mají
ještě zásobu jinou, nekontrolovanou, z ciziny.
jak se oficiálně praví. Konečně slouží jim
jako ochrana proti úřadům také právoplatné
lékařské předpisy. Nevydávají jedy bez těch-
to předpisů, ale dávají mnohokráte na týž
předpis a neoznačuji jej datem. Hlavně cizina
je obviňována, že zasílá jedy poštou, jako
vzorek bez ceny, a proto navrhuje „Le Fait
de la Semaine“, že by mělo býti mezinárodní
dorozumění, aby se zlu zamezilo.
#36
alto_textblock
#36
Varšavské „Svůj k svému“ a jeho následky.
Ve Varšavě vede se právě ostrý bojkot německých
a židovských firem. Bojkotovaní brání se všelijak.
jak patrno z případu redaktora Buchnera. Redaktor
Buchner uveřejnil ve svém humoristickém časo-
píse „Mucha“ jízlivé veršíky na hotel „Polonia“
že má všechno, kromě země, na které stojí, a ci-
hel, z nichž byl vystavěn, dovezené z Německa
Celé zařízení, ba i všechen personál i s kuchaři
vrátným, pradlenami jest původu německého. Ger-
#37
alto_textblock
#37
manofilský správce hotelu Trejdosiewicz pomstii
se red. Buchnerovi tím, že pod jménem Šwiecické-
ho, zástupce Řemeslnického spolku pro podporu
průmyslu a obchodu, pozval ho na poradu do ka-
várny, kde nic netušícího redaktora čekal ještě
se dvěma pomocníky a zbil ho do krve holí. „Kur-
jer Poranny vyslovuje asi oprávněnou obavu, že
hotel „Polonia“ sotva bude lákat hosty, má-li
správu tak energickou, že vyrovnává neshody jen
s bolí v ruce.
= Indián — knězem. Na theologické fakultě
v Inšpruku studuje nyni mladý muž, který přes
pestrost národností, jež tu panuje, vzbuzuje dosti
pozornosti, kterou každý pochoí, řekneme-li, že
mladým mužem je Indián dr. theologie Philipp B
Gordon. Doktorát udělal s vyznamenáním na ko-
leji v Minesotě, odtud šel studovat do Římaa
nyní je v Inšpruku
Zlaté medaile německé pro umělce. Jak
píše „Berl. Tagbl.“, budou při letošní velké vý-
stavě umělecké v Berlíně uděleny všecky tř
zlaté medaile a to: sochaři maliři a archi-
tektu. Protože pak letošní oddělení architektonické
bude velmi obsáhlé, bude prý udělena ještě také
čtvrtá medaile, tak že architekti dostanou dvě.
Ve dvou velkých sálech bude instalována zvláštní
výstava Stuckova, pro kterého prý je určena me-
daile malířská. Druhou medaili pro architekty prý
dá sám císař z vlastního popudu známému restau
rátoru hradů, Bedu. Ebhardtovi.
= Ruský překlad z češtiny. Článek A. Jirá-
ka o školství u slovanských národů, uveřejněný
původně v knize „Slovanstvo“, vyšel v ruském
překladě A. Seliščeva, autora knihy o Havlíčko-
vých názorech na Rusko. Pan Seliščev vynechal
však část o velkoruském školství, nalézaje van
„nedostatek patřičného klidu nestranného učene
a přehánění slabých stránek ruského školství““
„Slavjanskija Izvěstija“ v referátě o tomto pře-
kladě píší: „V řadě těch stránek života jiných
Slovanů, s nimiž zvláště prospěšno by Llo se se-
známit, téměř první místo zaujímá školství. Infor-
movanost a zařízení lidového vzdělání na př.u
Čechů mohla by přivésti Rusa k rozmýšlení o vzta-
hu mezi osvětou lidu a jeho politickým a hospodář-
ským položením; pozorný čtenář přehledu dřívěj-
šího a nynějšího stavu českého školství pochopil.
kde třeba začít státní reformy, a uviděl by, že
bez osvěty všech tříd národa jakékoli novoty
v politickém zřízení a hospodářském životu ukáží
se neužitečnými, jestli ne škodlivými. Neuvěřitelné
#38
alto_textblock
#38
úspěchy Čechů ve všech oborech byly vyvolány
právě přísným použitím hesla: „Osvětou k svo-
bodě
Rostlina, jež kašle. Akademie věd v Paříži
— jak referuje „Živa“ — dostala z tropů zprávu
o rostlině, která „kašle“ v pravém slova smyslu.
Padne-li zrnko prachu neb jakékoliv jině tělisko
na otvůrek průduchu listového této rostliny, prů-
duch uepán naplní se plynem, vzedme se, silou
vyrazí plyn a odhadí tak cizí tělísko, bráníci vol-
né výměně plynů. Při tom slyšeti slabý zvuk, tedy
„kašel“. — Velký žurnál francouzský „La peti
Gironde“ podává zprávu o tomto objevu a dopi-
sovatel glosuje jej humoristickým způsobem: ubo-
há, věru ubohá to rostlina, která musí kašlati jak
já nebo můj sluha, neb kterýkoliv z našich čte-
nářů, má-li rýmu nebo je-li nachlazen. To jest
věru neštěstíl Známe již rostliny, kleré dovedou
požívati celé střevlíky, jiné, které jsou tak bázli-
vé, že se třesou, když se jich dotkneme, a ještě
jiné, jež jsou tak stydlivé, že toliko v noci roz-
víjejí své květy. Avšak rostlinu, která by kašlala.
jsme dosud neznali. Kdo ví, jaká je to obtíž, míti
chřipku a důkladný kašel, málo bude rostlině té
záviděti její podivuhodné schopnosti. Věru, nej-
větší to atrakce, již nám mohla věda botanická
podati. — Je to bez odporu krásný objev přírodo-
pisný, avšak bylo by bývalo mnohem záslužnější
kdyby botanikové objevili rostlinu, která by léčila
kašel, nebo aspoň která by kašlala místo nás. Jak
bychom ji všichni s láskou ošetřovali, pěstili ve
svém pokoji a zalévali čejem
— Honorář iilmového herce. Známý here
Alexandr Girardi uzavřel s jistou rakouskou Hl-
movou továrnou smlouvu, dle níž dostane za se-
hrání hlavní úlohy v komickém filmovém kuse
25.000 korun.
= Závěí barona Wodianera. Baron Bedřich
Harkányi, vykonavatel závěti nedávno zesnulého
uherského barona Wodianera, svěřil spolupracov-
níku listu „Est“ některé podrobnosti z Wodiane-
rovy závěti, mezí jiným také to, že odkázal aka-
demii věd a národnímu museu maďarskému po
50.000 zl. (závěť byla psána již r. 1887 a r. 1907
byla doplněna), dále, že ve Vídni, jakož i v Pešti
má býti rozděleno po 50.000 zl. různým dobročin-
ným dčelům, jejichž bližší určení ponechal baronu
Harkányiovi. Umělecké poklady a vídeňský i pešt.
ský palác odkázal svým sestrám hr. Ferryové
hr. Nemessové.
#39
alto_textblock
#39
= Malé Monte Carlo v Pešti. Den za dnem
množí se v Pešti žaloby na řádění hráčů ze ře-
mesla, kteří v hráčských brlozích, zvaných „kluby“
obohacují se svým „uměním“. A místo aby byla
tomuto zlu nějakým způsobem učiněna přítrž, ještě
se zlo zvětšuje. Jak píší pešťské listy, zakoupila
jistá cizozemská společnost krásný dunajský ostrov
Markétin a promění jej v malé Monte Carlo. Zříde
tu divadlo, hotely a restauranty a jako hlavní
atrakci velkou hernu.
— Slepý kůň, který umí počitat. V „Mitteilun-
gen der Gesellschaft für Tierpsychologie“ vypra-
vují o slepém koni jménem „Berto“, kterého na-
učil Karel Krall, „učitel myslících koní“ v Elber-
feldu, v krátké době počítati. Vyučování dělo se
za přítomnosti dvou učenců, dra. Assagiolího
dra, Mackenzie tím způsobem, že Krall předříkal
koni čísla a zároveň mu dělal na zádech rukou
patřičný počet znamének a zvedal mu nohu, kte-
rou hrabal do země. Berto prý dělá neobyčejné
pokroky, umí už sčítat, odčítat a násobit, zatím
ovšem jenom čísla dvouřadá. Pravou nohou udává
jednotky, levou desítky. Učí se teprve půl roku.
— Kůže z plisní. V nynější době velké draho-
ty šidí se kde co, jen když je aspoň trochu zachrá-
něno dekorum velkou podobností. Také kůže, kte-
ré dosáhly nebývalých cen, jsou vyráběny z růz-
ných kožených odpadků lisovaných a slepovaných
tak dovedně, že jen oko hodně zkušené pozná, že
není to poctivá kůže jednotná. JJe to sice padělek
ale přece používá se k němu materiálu, který má
právo na jméno kůže. Ale jak ve frankfurtském
přírodovědeckém týdenníku „Umschau“ jistý od-
borník vypravuje, bude Tuerova společnost vyrá-
běti „kůže“ z různých plísní, které, jak známo, mo-
hou tvořiti vrstvy dosti silné. Lisováním a jinou je-
ště úpravou docilí prý se hmoty, kterou od kůže
téměř ani není možno rozeznati.
— Našel na silnici 120.000 mk. Jistě cenný
nález učinil brandenburský knihař Regenstein.
Když jel na kole z Genthinu, našel na branden-
burské silnici koženou kabelu na akta a v ní za
120.000 mk. cenných papírů. Krátce před tím po-
tkal knihař automobil a právem se domníval, že
kabela náleží některému z cestujících, kteří v něm
seděli. Dle jména, jimž byla kabela označena, byl
majitel — jistý brandenburský továrník — záhy
vypátrán a nálezce dostal značnou odměnu.