#1
alto_textblock
#1
Ročník padesátý třeti.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve čtvrtek 20. března 1913.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 78.
#4
alto_textblock
#4
Naranní a večerní llety
předplácí se:
V Praze v administracin
na měsíe
na čtvrt leta . . . . 8 K —
s dvoji donášken
a měsle.
na vrt ista . . . Kei
ve filiálkách
na zěslo .. . . . 2 K 80
Poštoni
na měsle,
na čsvrt lsta . . . . K ook
s dvoji zásílkou
nšsde,
ri: . K
#10
alto_textblock
#10
NI
#12
alto_textblock
#12
aní-
#13
alto_textblock
#13
V drobném prodejie
rannt čislo o sobě
vederni
za lh
Ve fliálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . 10
večerní
. . .
. . 5h
Inseráty
plati se hotově napřed.
Předplacení a inserty přijímá
administrace v Marianské ul., a.
#14
alto_textblock
#14
Tam nacházejí se též
redakce, tiskárna a expedlee
„Národnich Listů“
Rukopisy se nevracsji
#15
alto_textblock
#15
Řecký král Jiří I. zavražděn
#16
alto_textblock
#16
Vyšetřování o atentátu.
#17
alto_textblock
#17
Z Athén, 19. března. [Agence d'Athénes.) Vy-
šetřování o atentátu trvalo celou noc. Pokud se
dosud zjistilo, neměl vrah pomocníků.
Vrah není šílený, ale člověkem, který
úplně pozbyl duševní rovnováhy.
Ze Soluna, 19. března. (Agence Havas.) Vyše-
třováním o útočníkovi se dosud zjistilo, že (de
o schátralého člověka, který žil jenz
slmužny a jehož sama vlastní rodina dávno za-
přela. Údal, že je neurasthenikem a věděl, že musí
brzy zemříti. Chtěl proto svůj život draze prodati.
V kapse nalezen byl u něho vlastní životopiss
poznámkou, kterou žádá za jeho uveřejnění a pro-
kliná novináře, kteří by přání tomu nevyhověli.
Na konec udal Schinas, že nedávno prosil králeo
almužnu a zanevřel na něho od té doby, poněvadž
jeho prosbě nevyhověl.
Z Athén, 19. března. [Agence d'Athénes.) Ve
všech došlých sem oficiálních telegramech se
praví, že útočník Schinas neměl pomoc-
níků.
Asi před třemi nedělemi vrátil se přes Athény
do Soluna, zdržev se několik dní ve Volu. Své
doby byl Schinas zapsán na lékařské
fakultě v Athénách. Byl stoupencem so-
cialistických ideí a hlásal, že za krátko zavládne
plná spravedlnost a že nebude bohatých, ani chu-
dých. Pracovní doba bude snížena na 2 hodiny
denně. Na otázku, proč zavraždil krále,
odpovídal vždycky povšechnými frásemi, zaplé-
taje se občas do rozporů. Bližšího vysvětle-
ní o jeho činu nebylo dosud možno od
něho dostati. Před 2 léty prý žádal v králov-
ském paláci o podporu a byl, jak tvrdí, tehdy po-
bočníkem hrubě odbyt.
Ze Soluna, 19. března. (K. k.) Útočník Schinas
zapírá, že by měl spoluvinníky, vyšetřování však
nebylo dosud skončeno.
#18
alto_textblock
#18
bylo započato společně s ostatními státy balkán-
skými. Časopis vítá pak krále Konstantina a pro-
jevuje naději, že se mu podaří šťastně skončiti
dílo, započaté jeho otcem a že také za jeho vlády
poměr Ruska k Řecku zachová nepomíjitelně tra-
dicionálně přátelský charakter.
#19
alto_textblock
#19
Mrtvý král vystaven
#20
alto_textblock
#20
Ze Soluna, 19. března. (K. k.) Mrtvola krále
Jířího byla balsamována a vystavena v malé síni
nedaleko vehodu do nemocnice, načež brzy na to
pokrytá řeckou vlajkou byla dopravena do palá-
ce. Rakev nesli střídavě prine Mikuláš, pobočník
generál Pallis, plukovníci Skumburdis a Frankudis
a jiní vysocí důstojníci. Za rakví následovali gu-
vernér Raktivan a vyšší důstojníci, přednostové
církevních a občanských úřadů. Oddíl kretských
četníků zahájil průvod. Po obou stranách rakve
kráčeli gardoví evzonové. V 10 hod. přibyl prů-
vod, který cestou minul jeviště atentátu, před pa-
lác, kde prapor vojska vzdal čest. Rakev byla vy-
stavena v přízemním saloně. Metropolita solunský
se pomodlil, načež přednostové občanských a vo-
jenských úřadů defilovali před průvodem.
#21
alto_textblock
#21
Papež o králi Jiřím.
Z Říma, 20. března. Z Vatikánu sdělují: Papež
byl zprávou o zavraždění krále Jiřího hluboce
dojat. Vyprávěl, že dokud byl v Benátkách, se-
tkal se často s králem a procházel se s ním na
Lidu. „Byl to“ — pravil papež — „muž vlídný
prostý a upřímný. Když mne zde v Římě před
lety navštívil, mluvili jsme spolu dlouho, věnujíce
vzpomínky krásným dnům benátským. Vyprosí
si ode mne památku pro sbírku svých zvláštností.
Dal jsem mu zpáteční lístek, který jsem si koupi
před konklavem, dokument mé naděje, že se budu
moci vrátiti do Benátek
#22
alto_textblock
#22
mínkách navržených spojencl. Ty-
to rady byly dnes všemi velmocemi schváleny.
Velevyslanci sejdou se zítra opět.
Srbské vojsko k Monastýru.
M. Z Kolína nad Rýnem, 20. března. (Zvl
telegr. „N. L.“) „Koelnische Ztg.“ odbržela te-
legrafickou zprávu ze Zemuna, ve které se
praví: Železniční vlaky zpožďují se nákladem
velkých doprav srbského vojska. Vojsko
toto odchází hlavně k Monastýru,
kdežmábýti pohotovu pro případ.
že by v Albánsku na pokyn zvenčí
propuklo tak zvané povstání pro-
ti Srbsku a jeho záměrům.
Vídeňská štvanice na černou Horu.
Z Vídně, 20. března. Zde se zase
způsobem nebývalým a nezodpo-
vědným štve na Černou Horu. Dříve
štvalo se proti Srbsku, nyní proti druhému
státu balkánskému. Zdroje a prameny těchto
štvanic jsou dobře povědomy. Jsou kalné a
z kalu nemůže nic jiného vzejíti než právě
kal. Bylo by však záhodno, ba nutno, aby
z míst kompetentních byli kaliči vody za-
křiknuti.
#23
alto_textblock
#23
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
#24
alto_textblock
#24
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 20. března. („Wiener Ztg.“) Jeho
Veličenstvo císař udělil vrchnímu poštovnímu kon-
trolorovi Karlu Paspovi v Praze zlatý zá-
služný kříž s korunou. — Ministr obchodu po-
tvrdil znovuzvolení člena panské sněmovny Aloisa
Neumanna presidentem a Karla Kirch-
hofia vlcepresidentem obchodní a živ-
nostenské komory v Liberci na rok 1913.
#25
alto_textblock
#25
Polní zbrojmistr Potíorek v Zadru.
Ze Zadru, 20. března. (K. k.) Armádní inspek-
tor pol. zbrojmistr Potiorek přijel sem včera na
inspekci posádky. Navštívil místodržitele hraběte
Attemse, který jemu na počesť uspořádal večer
#26
alto_textblock
#26
hostinu.
#27
alto_textblock
#27
Změna vlády ve Francií.
Z Paříže, 19. března. (K. k.) Politické
osobnosti, s nimiž se president Poin-
caré dnes radil, vyslovily svůj názor, který
se ostatně shoduje s míněním Poincaréovým, v ten
rozum, že se nový kabinet musí vynasnažiti o vzá-
jemný smír mezí republikánskými skupinami obou
sněmoven. Briand jest ochoten podporovati nový
kabínet v díle míru, jež sám nemohl provésti
V pozdních hodinách večerních se proslýchalo, že
jest Barthou považován za nejvhod-
nější osobu pro obtížný a choulosti-
vý úkol, jemuž bude se nucen podvo-
lití nový kabinet. Padne-li volba Poinca-
réova na Barthoua, obrátí se Barthou pravděpo-
dobně na Pichona, Klotze a Jeanna Du-
puyse, aby je získal pro součinnost. Poincaré
učiní rozhodnutí teprve po zítřejší schůzi sně-
#28
alto_textblock
#28
movny.
#29
alto_textblock
#29
Při tajném hlasování byla však volba Jagiello-
va prohlášena 217 proti 143 hlasům za pla t-
nou. Současně usnesla se duma podati minister-
skému předsedovi zprávu o nepřístojnostech, kte-
ré se dle výborové zprávy dály za voleb ve Var-
#30
alto_textblock
#30
šavě.
#31
alto_textblock
#31
Válečné přípravy v Mandžursku.
Z Petrohradu, 20. března. (K. k.) „Pt. ag.“ o-
znamuje z Mukdenu: Generální guvernér dostal
z Pekina rozkaz, aby utvořil čtyři nové diví-
se ku zvýšení mandžurského kontin-
gentu na 8 divisí. Vrchní velitel mandžurských
vojsk objednal u německé firmy v Tientsinu 52
polní děla a 58 kulometů.
#32
alto_textblock
#32
Napěí mezi Rakousko-Uhersken
a Cernou Horou.
#33
alto_textblock
#33
Z Vídně, 20. března. Rakousko-uherský
vyslanec v Cetyni obdržel rozkaz, aby u čer-
nohorské vlády činil námitky proti událostem
v Dakové, Medvě a proti bombardování
#34
alto_textblock
#34
Skadru.
#35
alto_textblock
#35
Projevy soustrasti a smutku.
Z Vídně, 20. března. (K. k.) Jeho Veličenstvo
císař nařídil 16denní dvorní smutek za řeckého
krále.
Z Říma, 19. března. (K. k.) Král a královna-
matka vyslovili k úmrtí krále Jiřího telegraficky
svou soustrast řeckému dvoru a dvorům spřízně-
ným se zvěčnělým panovníkem.
Z Petrohradu, 19. března. (P. t. a.) Ve schůzi
hosudarstvenného sovětu bylo usneseno zaslati
k úmrtí krále Jiřího soustrastné telegramy ca-
revně Marii Feodorovně a řeckým královským
manželům. Na znamení smutku povstali členové
z míst.
Z Londýna, 19. března. (K. k.) V dolní sně-
movně sdělil předseda ministerstva Asquith, že
podá zítra návrh, aby králi odevzdána byla sou-
strastná adresa dolní sněmovny k zavraždění
řeckého krále.
Z Berlina, 19. března. (K. k.) K úmrtí řeckého
krále vyslovili během dnešního dne na zdejším
řeckém vyslanectví svou účast: Jménem císaře
Viléma nejvyšší dvorní maršálek hr. Eulenburga
maršálek svob. p. Lyncker, jménem vlády říšský
kancléř Bethmann-Hollweg a státní tajemník ší
Jagow, jménem panské sněmovny předseda šl.
Wedel, dále veškeří zdejší velevyslanci, vyslanei
a pruští ministři.
Z Athén, 19. března. (Agence d'Athénes.)
Král Ferdinand zaslal ministerskému předsedovi
Venizelovi telegram, v němž vyslovuje nejhlubší
odpor nad zbabělým atentátem, jehož obětí stl
se jeho věrný spojenec a přítel. Nemá slov, aby
projevil své rozhořčení a svou bolest.
Z Londýna, 19. března. (K. k.) Dvůr nařídil
4nedělní smutek za krále řeckého
Z Kodaně, 19. března. (K. k.) Pro úmrtí řecké-
ho krále bude na dánském dvoře zachováván po
8 neděl dvorní smutek.
Z Bukurešti, 20. března. (K. k.) Král Karo
nařídil třínedělní dvorní smutek za řeckého
krále.
Z Petrohradu, 20. března. (K. k.) Ve článku,
věnovaném králi Jiřímu, poukazuje poloúřadní
„Rossija“ na obtížnou situaci, do které řeckého
krále opětovně přivedl požadavek Řeků, aby Kréta
byla spojena s Řeckem, jakož i na neoprávněné
výtky, které mu byly činěny k vůli výsledku války
s Tureckem v r. 1897. V posledních letech našla
však sebeobětavá moudrá politika krále plného u-
znání národa. Zmíněný časopis lituje, že králi ne-
bylo popřáno, aby víděl dokončeno dílo, které
#36
alto_textblock
#36
Nový král.
Z Athén. 20. března. Král Konstantin přijme
nejspíše, by pokračoval v řadě panovníků
byzancských, jméno Konstantin XII. P
jeho příjezdu do Athén svolána bude sněmovna
aby král v ní složil přísahu na ústavu. Potom ka-
binet podá formální demisí.
Z Athén, 20. března. Krái Konstantin včera
dopoledne opustil Janinu. Před jeho residencí se-
sli se všichni dástojníci posádky. Hluboce bolem
schýlen odejel král, provázen svou matkou a svý-
mi dvěma syny.
Z Athén, 19. března. (K. k.) Kyál Kon-
stantin odejel v 10 hod. odpoledne z
Janiny. Před jeho bytem shromáždili se důstoj-
níci posádky a nepřehledný dav lidí. Král, jehož
rysy při všem sebeobětování zřejmě svědčilyo
hluboké bolesti, dostavil se v průvodu korunního
prince a svých ostatních synů. Po srdečném roz-
loučení s důstojníky vstoupil do automobilu, po-
zdravován obyvatelstvem voláním: „Ať žije král
Konstantin!“ „Ať žije korunní prine Jiří!“ Prin-
cezna Marie, prine Christoforos a pobočníci jeli
dalších automobilech. Král zaslal z Janiny tento
telegram ministerskému předsedovi Venizelovi:
Děkuji ze srdce své ministerské radě za projeve-
nou mi soustrast a doufám, že mi ministerská ra-
da k upevnění slávy a velikosti vlasti poskytne
tutéž podporu, jakou dařila mého ubohého otce.
Město Janina je zahaleno ve smuteční háv. Pra-
pory, které byly vyvěšeny za vjezdu králova, jsou
nyní zastřeny smutečními rouškami. V obyvatel-
stvu vládne velký zármutek.
Z Athén, 20. března. (K. k.) Král Konstan-
tin přijel sem v 8. hod. ráno automo-
bilem. Ačkoliv hodina příjezdu stala se známou
teprve v půlnoci, dostavil se velký zástup lid-
stva, který pozdravil krále uctivým mlčením. Čle-
nové kabinetu odebrali se k uvítání do Phale-
#37
alto_textblock
#37
ronu
#38
alto_textblock
#38
Nová válka no Palkáně
#39
alto_textblock
#39
Konference velevyslanců.
Z Londýna, 19. března. (K. k.) Velevy-
slanci sešli se dnes odpoledne ku poradě.
Z Londýna, 19. března. (K. k.) „Reuterova
kancelář“ se dovídá, že se dnešní velevysla-
necká konference usnesla, aby bylo uloženo
zástupcům velmocí, by doručili balkán-
ským vládám rady velmocí o pod-
#40
alto_textblock
#40
Hr. Berchtolď u císaře.
Z Vídně, 20. března. Ministr zahranič-
ních záležitostí hr. Berchtold byl včera císa-
řem přijat ve zvláštním a dlouhém slyšení.
Ve Lvově hledají zpravodaje.
Ze Lvova, 20. března. Volební vý
bor haličské sněmovny nemůže
najíti referenta pro reformu zem-
ského volebního řádu. Napřed stala
se dohoda, že úkol ten svěřiti se má členu
největší strany konservativní pravice. Po-
slanec hr. Mycielki odmítl. Po něm člen
téže strany dr. Wereszczynski. Na 3.
místě byl ustanoven zpravodajem poslanec na
radě říšské Czaykowski. Ten není čle-
nem výboru. Společný ministr financí dr. Bi-
linski na telefonickou žádost projevil ne-
prodleně ochotu svůj mandát ve výboru
Czaykowskému postoupiti, avšak východo-
haličská skupina autonomních konservativců
rozhodla se, že Czaykowski referát
převzíti nemá. Pro funkci tu ustanoven
konservativec profesor dr. rytíř Halban
Ten však odmítl, namítaje, že nezná venkov.
Konečně 14 hlasy ze 20 zvolen zpravodajem
člen krakovské frakce konservativní hr. Sta-
nislav Jindřich Badeni, jenž však mešká mimo
Lvov, takže není povědomo, zdali volbu
#41
alto_textblock
#41
přijme.
#42
alto_textblock
#42
Konfískace ve Vídni.
Z Vídně, 20. března. 4 ranní listy zdejší
byly zabaveny: „Neues Wiener Tagbla tt“
„Reichspost“, „Deutsches Volksblatt“ a „Ost-
deutsche Rundschau“. Všechny pro souhlas-
nou zprávu, vzatou z listu nezabaveného,
„Prager Tagblattu“, v příčině vojenských
opatření rakouských na jihu.
Udělené čestné odznaky pro vědu a umění.
Z Vídně, 20. března. (K. k.) „Wiener Ztg.“
oznamuje: Jeho Veličenstvo císař udělil spisova-
telům dru. Richardu ryt. Kralikoví z Mayers-
waldenu ve Vídni a Petru Roseggerovi ve
Štyrském Hradci, jakož i emer. universitnímu pro-
fesoru dv. r. dru. Jaroslavu Gollovi v Praze
a universitnímu profesoru dvor. r. dru. Boleslavovi
Ulanowskému v Krakově c. a k. rakousko-
uherský čestný odznak pro umění a vědy.
#43
alto_textblock
#43
Spor o volební opravu ve Francií.
Z Paříže, 20. března. (K. k.) Sněmovní skupi-
na, která se zasazuje o volební opravu ve smyslu
poměrného zastoupení, usnesla se jedno-
myslně trvati neochvějně na roz-
hodnutí, aby uplatněna byla zásada
menšinového zastoupení. Příslušný ná-
vrh bude podán v zítřejší schůzi.
Z Paříže, 19. března. (K. k.) Několik poslanců,
kteří jsou stoupenci poměrného volebního systé-
mu, zejména socialističtí radikálové, budou po-
tírati každý návrh, který by moh
přiostřiti nynější krisi. Jiní soudí, že
schválení návrhu ve prospěch poměrného volební-
ho systému vykonávalo by protiústavní nátlak na
presidenta republiky.
Anglie má nejlepší vojenské vzducholodi.
Z Londýna, 19. března. (K. k.) Podávaje vojen-
ský rozpočel, prohlásíl ministr vojenství Seely, ž
o stanovisku Anglie v aviatice panu-
je velké nedorozumění. Bylo rozhodnu-
to, že armáda musí míti malé, lehee
přenosné vzducholodi. Velké pohnutí vy-
volal ministr vojenství poznámkou, že má An-
glie nejlepší aeroplany světa. Nový
přístroj urazil 80 mil za hodinu. Pokud jde o úto-
ky vzducholoďmi, byly provedeny výstižnéa
pečlivé pokušy a řešeny mechanické problémy.
Shledalo se, že nynější obtíže, zasahovati ve vzdu-
chu terče, jsou silně přehnány. (Pochvala.)
#44
alto_textblock
#44
Belgičtí královští manželé.
Z Cannes, 20. března. (K. k.) Belgičtí králov-
ští manželé sem přijeli.
#45
alto_textblock
#45
Z říšské dumy ruské.
Z Petrohradu, 19. března. (P. t. a.) Hosu-
darstvenná duma rokovala dnes o výborovém ná-
vrhu, aby volba poslance Jagiella (Var-
šava) byla prohlášena za neplatnou. Jagiello, pol-
ský socialista, byl zvolen hlavně židovskými hlasy
proti polskému národnímu kandidátovi, což měle
v zápětí boykotování židů Poláky. Duma prohlá-
sila volbu Jagiellovu všemi hlasy proti několika
hlasům pravice za nezákonnou.
#46
alto_textblock
#46
Z Vídně, 20. března, „Reichspost“ ozna-
muje, že hr. Berchtold, který byl včera
povolán k významné audienci, referoval pa-
novníkovi o konfliktu s Černou Horou a o
rakouských opatřeních. Potom měl ministr
zahraničních záležitostí s italským velevy-
slancem na vídeňském dvoře princem Avarnou
delší poradu o jednotném postupu Italie a Ra-
kousko-Uherska v záležitosti albánské. Jest
zajímavo, že křesťansko-sociální, klerikální a
krvežíznivá „Reichspost“, která ještě před
rokem štvala do války s Italií, nyní štve zase
do války se Srbskem a s Černou Horou pro
180.000 katolických Albánců, kteří činí, přes-
ně vypočteno, 15% albánského obyvatelstva,
a pro Skader, ze kterého Rakousko jakživo
nic míti nebude. Bohudík jsou však ve Vídní
také listy, které na celou věc pohlížejí stří-
zlivě. Tak „Arbeiter Ztg.“ varuje důraz-
ně, aby z aféry s lodí „Skodra“ a ze Skadru
nebyla činěna opět skandální Prochaskovští-
na, a „Zeit“ praví přímo, že Rakousko pra-
cuje zřejmě pro italského krále.
Z Vídně, 20. března. Rakousko-uher-
ská vláda žádá od Černé Hory, aby
nekombatantům povolen byl ze
Skadru volný odchod, neboť jsou prý
trvalým bombardováním ohrožení, jakož aby
nebyla zničena dělostřelbou cizinecká čtvrt.
Dále žádá rakousko-uherská vláda zadost-
učinění za domnělé přepadnutí lodi uhersko-
chorvatské společnosti „Skodra“ v Medvěa
zastavení násilností u Dakové objektivním vy-
šetřováním tamějších událostí, které jsou prý
trvalým útiskem katolického obyvatelstva.
Z Vídně, 20. března. Vídeňské listy ozna-
mují z Cetyně: Pověsti od Skadru líčí situ a-
ci v obleženém městě velmi trud-
ně. Potravin není skorem žádných. Essad
paša nařídil rozdělování malého množství
mouky ze zásob vojenské zprávy, ale vydá-
vané porce nikterak nestačí, aby nouzi zmír-
nily. Cizí konsulové snaží se všemožně, aby
osud svých příslušníků usnadnili. Těžce jest
také snášen nedostatek zdravotního mate-
riálu. S italské strany přišla stíž-
nost, že Černohorci prý nedovolili zdravotní
koloně přístup do Skadru. Mezi obyvatelstvem
řádí tyfus a kurděje. Přes tyto neblahé pomě-
ry trvá obyvatelstvo na tom, a by
Skaderbylhájen do krajnosti. Roz-
čilení proti Černohorcům jest prý nepopsa-
#47
alto_textblock
#47
telné.
#48
alto_textblock
#48
TÝDENNÍ REVUE.
#49
alto_textblock
#49
V „Národopisném Věstníku Česko-
slovanském“ (VIII., č. 2.—3.) počíná dr. Ant.
Boháč uveřejňovati „Studie demografi-
cké“. Podnětem k studiím těm je mu, že bádání
demografická, jež by nám osvětlila, v jakých po-
měrech roste a za jakých podmínek se vyvíjí, ba
jaký vůbec jest náš národní organismus, číma
jakou měrou se lišíme od ostatních národů kultur-
ních a především od národů nám nejbližšícha
nejvíce s námi se stýkajících a v čem zase naopak
se s nimi shodujeme, jak určité vlivy působí v ze-
mích jiných a kterak se na ně reaguje u nás atd.
taková zkoumání že leží u nás téměř ladem.
V prvé kapitole zatím se zabývá otázkou: je-li sní-
živání úmrtnosti příčinou úbytku porodů? Sou-
vislost mezi úbytkem porodů a snížováním úmrt-
nosti hledali Seutemann, Juraschek, Budge a u nás
Koloušek. Proti nim uvádí Boháč: Kdo učí, že
příčinou klesající plodnosti jest ubývání úmrt-
nosti, musí připustiti platnost této theorie i pro
Čechy. Jinak není všeobecnou a tím padá, nebot
právě postavena je za tím účelem, aby ukázala
na všeobecný podklad onoho zjevu, společného
všem národům kulturním. V Čechách však ubývá
úmrtnosti již dlouhou dobu, již od let šedesátých.
Toto klesání úmrtnosti jest z počátku mírné a trvá
až asi do r. 1890, výjimku tvoří počátek let osm-
desátých, kdy poměry se značně zhoršily a kdy
patrně máme před sebou podobný záchvěv ve
vývoji, jaký byl u porodů počátkem let sedmde-
sátých. Abstrahujeme-li od tohoto případu, vidíme.
jak rozdíl mezi přibýváním počtu zemřelýcha
přibýváním obyvatelstva se pomalu zvětšuje. Ko-
lem r. 1890 dosáhl v Čechách absolutní počet ze-
mřelých nejvyššího bodu a od té doby úmrtí i ab-
solutně úbývá, ba nyní umře u nás lidí značně
méně než v letech šedesátých, ač obyvatelstva
přibylo o 31.3%: tedy pokrok jistě neobyčejný.
Srovnáme-li vývoj plodnosti a vývoj úmrtnosti.
znamenáme, že onen stejný zjev rychlého a na-
posledy prudkého klesání ukazuje se u obou v le-
tech posledních. Kdežto však u úmrtí začíná po
r. 1890, objevuje se u porodů již v polovici let
osmdesátých, tedy dřive. Ono rychlé a nápadné
klesání plodnosti předcházelo v Čechách nápad-
nému ubývání úmrtnosti, čili prudký pokles úmrt-
nosti nemůže býti příčinou rychlého klesání plod-
nosti; neboť co následuje, nemohlo způsobiti to.
co předchází. Proto dr. Boháč uzavírá: Ze všeho
pak toho následuje, že jakékoliv optimistické na-
zírání na ubývání plodnosti u moderních národů
kulturních, jako by se zastavilo až také úmrtnos
#50
alto_textblock
#50
dospěje k nejnižšímu bodu, jest docela neopráv-
něné. Nikoliv, ubývání plodnosti a ubývání úmrt-
nosti jsou dva zjevy, které sice přibližně — ale
jen přibližně — v stejné době se vyskytují, vedle
sebe jdou, vzájemně do sebe zasahují a na sebe
působí, ale v celku přece jenom jsou to dva zjevy
úplně samostatné, každý z nich má své předpokla-
dy a své příčiny. Klesání plodnosti kulturního
lidstva stává se vážným problémem, jehož účinky
se nemohly projeviti, protože dosud byly nahra-
ženy, místy dokonce více nežli nahraženy ubý-
váním úmrtnosti, ale objeví se, jakmile stlačování
úmrtnosti dospěje ke krajním mezím. Bude-li se
vývoj, jehož svědky jsme, díti dosavadním rych-
lým tempem, jaký pozorujeme právě nyní, a ne-
nastane-li nějaký obrat, není tak přespříliš vzdá-
lená doba, kdy i jiní evropští národové dostanou
se tam, kde jsou Francouzi dnes. — Obsah čísla
doplňují: Dr. J. Veselý. Ze slovníku dřevěného
herectva loutkářské dynastie Maiznerovy. — Li-
teratura. — Drobné zprávy národopisné. — Zprávy
o museích a společnostech národopisných. — Pří-
loha: Povídky kladské. Sebral Jos. Kubín. Komen-
tářem kriticko-bibliografickým provází J. Polívka
#51
alto_textblock
#51
Část II.
#52
alto_textblock
#52
V „Krá se našeho domova“ (IX., č. 2.)
pokračuje G. Daněk ve svých „Několika
poznámkách k osudu naší květeny“.
V jeho stati je zajímavý pasus, který zní přímo
anekdoticky, o tom, jak se u nás úřadně dělo před-
běžné šetření pro přírodní reservace — jeden z
podařených kousků svaté byrokracie: „Myšlenka
reservací v Čechách není nová. Před několika lety
(asi před 10 či 12) na popud samotného minister-
stva byla uspořádána akce k soupisu vynikajících
a ochrany zasluhujících památek přírodních. Místo-
držitelství vydalo zvláštní oběžníky, které rozesla-
lo učitelstvu, hajným, četníkům a jiným,o
nichž se předpokládalo, že mohou na zajímavé ob-
jekty v této příčině poukázat Výsledkem celé této
akce bylo, že se sešla hotová spousta návrhů, kte-
ré ovšem byly z valné části velmi naivní. Jeden
chtěl chránit to, druhý ono, ovšem, že chráněny
měly být obyčejně věci, které ochrany nepotře-
bovaly, kdežto na objekty důležité upozorňováno
nebylo. (Snad i pampelišky a kopřivy měly být
chráněny!!) Když byl tedy soupis pracně proveden.
připadlo pánům od místodržitelství, kteří celou
akci řídili, dotázati se i odborníků universitních.
Velmi obsáhlá akta, týkající se objektů botanicky
zajímavých, byla zaslána univ. prof. dru. J. Vele-
novskému, který ovšem ihned na nesmyslnost a
bezhlavost převážného množství z uváděných ná-
vrhů poukázal. A nyní konečně obrátilo se místo-
#53
alto_textblock
#53
držitelství k prof. dru. Velenovskému se žádostí
aby sám sestavil důkladný soupis všech význam-
ných a ohrožených floristických útvarů a lokalitv
Čechách, které by měly býti reservovány. Profesor
dr. Velenovský ochotně vyhověl a vypracoval ob-
šírný elaborát, který byl ministerstvu zaslán. Ai
sem se tenkráte došlo. Podrobná, odborníkems
velkou pěčí z námahou vypracovaná zpráva někde
zapadla a uvedené v ní důležité objekty reservo-
vány nebyly. Snad proto, že by bylo nutno oběto-
vati na věc peníze.“ Stručný obsah elaborátu Ve-
lenovského podává nyní aspoň článek Daňkův.
V ostatním obsahu „Krásy“ je: A. T., Staré Budě-
jovice. — St. Špaček, Vliv úpravy řek na krajinu.
Fr. Pražák, Slezsko. Krása přírody a kultura
lidu. — J. S. Procházka, Ochrana přírody ve Švéd-
sku. — B. Ř., Kalendář prací v domovní zahrádce.
— Přehledy. — Zprávy ze spolků.
#54
alto_textblock
#54
„Časopis pro moderní filologii“
(III., č. 1.) podává v článku Fr. Wenzla dobrý
příspěvek ku poznání způsobu Nerudova umělecké-
ho tvoření. Ve stati „Nerudova: Dědova
mísa. O její látce a zpracování' zjišťuje,
že Neruda přejal celý děj i jeho motivaci z ně-
meckého katolického spisovatele Albana Stolze,
známého v Čechách z překladu Pojmonova, vyda-
ného r. 1848. Ale způsob zpracování nejen formál-
ně — děj mravokárné kalendářové povídky u Ne-
rudy se sformoval v umělecky vzácnou baladu —
nýbrž i ideově se liší od předlohy básníkovy, jejíž
materiál dovedl v obojím směru zhodnotiti. Nej-
patrnější je to na zakončení Stolzovy povídkya
Nerudovy básně: U Nerudy syn otci teprve hotoví
dřevěnou nádobu, ale hned se probudí slovy ho-
chovými, kleká před otcem na kolena, ruce mu
líbá a otec odpouští. U Stolze vrcholí děj slovy ho-
chovými, u Nerudy však zadostiučiněním zneuctě-
nému otci. A tak dává Neruda přejaté látce nový
podklad ideový, ethicky vyšší. — „Časopis“ dále
obsahuje: Ferd. Strejček. Několik poznámek k dí-
lu Josefa V. Sládka. — Dr. Drag. Prohaska, Mistra
Jana Husi spis „O svatokupectví“. — Jos. Váša.
O slovech a úslovích, kterými S. Szambel nahrazo-
val v slovenštině čechismy. — J. Janko, Nová bá-
dání o hlavních zjevech starší literatury německé.
— Ant. Beer. Fiskja-nuta. — Ant. Ryniewicz, Ja-
zyk básníka Jana Zemaire de Belges. — VI. Hel-
fert, Censura francouzské komedie v r. 1770 ve
Vídni. — G. Winter. Poznámky o Alexandru Sou-
metovi. — Archiv pramenů. — Úvahy. — Zprávy
V „České Mysli“ (XIV., č. 1.) dr. Em
Rádl uvažuje o „Pokrokových a konser-
vativních živlech v dějinách vědy-
#55
alto_textblock
#55
Aby je určil, vykládá předem rozdíl mezi věděním
a znalostí: Člověk, který „ví, cítí se bratrem ane-
bo synem přírody, jest si od počátku beze všcho
přemýšlení vědom, že jest s ni za jedno, vidí sebe
v přírodě a přírodu v sobě, rozumí jí jako nemluv-
ně matce; tehdy i blesk i šustot listi jest mu čimsi
beze všeho pochopitelným, lidským a božským zá-
roveň. Z tcho vědění iracionálního, instinktivního.
intuitivního, mysticky realistického se tvoří vědění
uvědomělé. Tvůrce nové vědecké pravdy formuluje
své poznání v slova a převádí tak pravdu z říle
myšlenek do říše věcí. Dokud pravdu nelormuloval.
dokud v ní jen žil, jen pod jejím neuvědomělým
vlivem jednal, hledaje, jak ji vyjádřiti, byla pravda
pro něj „věděním“; když ji vyjádřil, stala se „zna-
lostí“. „Věděním“ tedy jmenujeme instinktivní
známost toho, jak v daném případě jednati: ne-
mluvně „víi, jak ssáti prs, člověk ohrožený ví, že
se musí brániti. Drieschův pojem „Primärwissen“
je našemu „vědění“ blízek. Vědění jest naivní ji-
stota, jest přesvědčenost člověka, který jedná.
třebas neuměl si jednání odůvodniti; znalost jest
vědění odůvodněné. A tuto znalost stělesňují od-
borníci. Odborníkem jest, kdo mechanicky ovládá
jistý obor vědy materiálně vymezený, takže zná
všechno, co jest dle veřejného uznání pro tento
obor důležité. Goethe nebyl anatomickým odbor-
níkem, neboť znal z anatomie jen, oč se osobně
zajímal, jeho současníci, universitní profesoři Cam-
per, Sömmering. Merek (na které se obrátil se
svým objevem mezičelisti u člověka a kteří objevu
neuznali) odborníky byli a Goethe charakterisoval
ve zlosti odbornictví jednoho z nich: „Věřím, že
učenec odborník jest schopen zapříti svých pět
smyslů. Jde jim zřídka o živý pojem věci, nýbrž
o to, co se o ní řeklo.“ Vskutku znalec věcí, ve-
řejností dosud neuznaných, není odborníkem. Od-
borník je ve vědě, čím je církvi kněz; důsledkem.
nikoli příčinou života vědeckého, uskutečněním vě-
dy, nikoli její možností, koncem vývoje myšlenky.
nikoli zdrojem. Odbornictví není živlem pokroko-
vým, nýbrž konservativním; jest obráceno tváří
nazpět, snažíc se minulost udržeti při životě. Kde
jsou však ženoucí síly vědeckého vývoje, kde je
přítomnost vědy, její život skutečný, kde jest vě-
dění? Vědění je v duši člověka, dokud je prostým
člověkem, t. j. nikoli nevzdělancem, nýbrž pokud
zaujímá k životním otázkám prostý svůj názor, ne-
omezovaný vnějšími ohledy: přirozenými v tomto
smyslu byli Goethe, Leonardo. Darwin, Buffon, Pa-
racelsus. Plato a jest každý člověk odborník, ne-
odborník, pokud žije vědeckým životem vlastníma
ne jen přeneseným. — „Česká Mysl“ dále podává:
Dr. J. Pešek a Fr. Čada, Karel Boleslav Štorch
jako filosol. — Dr. K. Vorovka, Filosofický dosah
#56
alto_textblock
#56
počtu pravděpodobnosti. — J. Mikš, Herzen. —
Rozhledy. — Dokumenty. — Literatura. — Přehle-
dy časopisecké. — Zprávy. — Přílohou: Schopen-
hauer, Svět jakožto představa a vůle.
#58
alto_textblock
#58
V „Jihočeském Kraji“ (1912, č. 10.) u-
veřejňuje R. Havlíček stať „Český Jih dle
posledního sčítání“. Obraz, který tu dle dat
statistických podává, je velmi neutěšený. Okresy,
v nichž přírůstek obyvatelstva není větší než 1 .
dlužno počítati za okresy, kde je stagnace obyva-
telstva. Vidíme, že celé souvislé území politických
okresů táborského, benešovského, sedlčanského,
milevského, týnského, píseckého, blatenského,
strakonického a sušického dle posledního sčítání
má úbytek nebo stagnaci obyvatelstva. K okresům
těm řadí se sousední okresy Kutná Hora, Humpo-
lec, Přibram a Rokycany a území to tvoří největší
krajinu v předlitavských zemích, kde tato skuteč-
nost při posledním sčítání opět byla konstatována.
Okres sedlčanský je pak vedle černomelskéhov
Krajíně jediný v Rakousku, který vykazuje úbytek
obyvatelstva větší než 5%. K řadě těchto okresů
náleží i okres jindřichohradecký s úbytkem obyva-
telstva, který od uvedené oblasti oddělen jest o-
kresy pelhřimovským a kamenickým, jež tento-
kráte vykazují přírost obyvatelstva, ač v obou
předcházejících desítiletích měly také úbytek oby-
vatelstva. Dále okres kaplický a konečně i okres
prachatický s přírůstkem +1.08% v r. 1910, + 0.17
proc. r. 1900 a —2.3 proc. r. 1890 mnohem spíše
lze zařaditi k okresům s počtem obyvatelstva stag-
nantním, než vzrůstajícím. Tedy i při posledním
sčítání setkáváme se v jižních Čechách s úbytkem
obyvatelstva a stále klesající hustotou. Skutečnost
tato mírněna může býti jedině tou okolnosti, že
úbytek, vykazovaný v posledním desítiletí, jest
menší než v období předcházejícím. Tím není však
řečeno, že obyvatelstva ubývá všude menší a men-
ší měrou, neboť jsou tu zase jednotlivé okresy, kde
úbytek obyvatelstva jest větší než v letech 1890
až 1900. A tak i poslední sčítání vyzdvihuje otáz-
ku českého jihu, jež prokázanými výsledky jeví se
jako trvalý, nerozřešený dosud problém, jehož ko-
nečného, příznivého řešení jest nevyhnutelně třes
ba. — V ostatním obsahu: V. Krása, Vznik a roz-
voj perlefářského průmyslu v Žirovnici. — K. Preis,
Jihočeské doly na vápenec a nerosty ve Volyni.
F. A. Soukup, Menšinové školy na jihu Čech
1912. — Místopis jihočeský. — Boleslav Jablon-
ský. — Kulturní hlídka. — Historie, ochrana pamá-
tek, musea, národopis. — Rozmanitosti.