ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7b74bf30-8f2a-11dd-b088-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 57
#1 alto_textblock #1
Ročník padesátý třeti.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v úterý 18. března 1913.
#3 alto_textblock #3
Číslo 76.
#4 alto_textblock #4
Na ranní a večerníliety předplácí se V Praze v administracit na měsle. . . . 9 K - na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dveji denáškou a měste, na čtvrt ieta . . . . 7 R ehh va fllálkách na měsic . . . . . 2 K 30h Fošton- a měsie, na čtvrt jeta : . . . 9 K e0 s dvoji zásílkou a měsle na dtvrt leta! . . . K
#5 alto_textblock #5
NA
#6 alto_textblock #6
p
#7 alto_textblock #7
-
#8 alto_textblock #8
Pčen
#9 alto_textblock #9
nu
#10 alto_textblock #10
NIi
#11 alto_textblock #11
I
#12 alto_textblock #12
aní-
#13 alto_textblock #13
V drobném prodejit ranní čislo o sobě . za sh voderní za l h Ve filiálkách na venkově ranní cislo . . . . večernl .. . . 5h Inaeráty platí se hotově napřed- Předpl ceni a inserty přijíma kdministrace v Marinnské ul., . Tam nacházeji se též redakca, tiskárna a nxpodice „Národnich Listů“ Rukopisy so nevracsjl
#14 alto_textblock #14
Nová válka no Balkáně
#15 alto_textblock #15
Odpověď a návrhy velmocí.
#16 alto_textblock #16
Z Londýna, 17. března. (K. k.) „Reutero- va kancelář“ se dovídá, že odpověď vel- mocí na notu spojenců o podmin- kách prostředkování bude dle vše- ho dohotovena v nejbližších dnech a že pří- slušné instrukce budou co nejdříve telegrafo- vány zástupcům v hlavních městech balkán- ských. Dle návrhů velevyslanců, vládám po- daných, přijmou velmoci prostředkování mezi válčícími stranami a poděkují spojencům za souhlas s navrženým způsobem vyjednávání. O turecko-bulharských hranicích navrhnou velmocí, aby spojenci navržená čára Rodosto- Midie byla nahražena čarou z Eno- su do Midie. Dle toho by celé úze- mi, ležícina západodtéto čáry, vy- jímaje Albánsko, připadlo spo- jencům. O válečné náhradě prohlásí velmoci, že nemohou v té věci souhlasiti, ale jsou ochotny připustiti, aby se zástupci spojenců a Turecka zúčastnili schůzí finanč. komise v Paříži, která se bude m. j. zabývati také částí dluhu, kterou převezmou spojenci u Dette Publique. Pokud jde o Egejské ostrovy a Albánsko, budou spo- jenci informováni v ten smysl, že tyto otázky jsou v rukou velmocí. Z Vídně, 18. března. „Neue Freie Presse“ telegrafují z Říma: Velmoci schválily jedno- myslně prohlášení londýnské velevyslanecké konference, dle něhož Skader připadne Albanií, záležitost Egejských ostrovů se upraví velmocemia nároky balkánských států na vá- lečnou náhradu se odmítají. Zá- stupcové velmocí v Athenách, Bělehradě, So- fiji a Cetyni dostali příkaz, aby tamější vlády vyzvali, aby přijaly sprostředkování velmoci bez výhrady a po dobu této sprostředkovaci akce nepřátelství zastavily.
#17 alto_textblock #17
Porady velevyslanců.
#18 alto_textblock #18
Z. Z Londýna, 18. března. (Zvláštní telegr zpráva „N. L.“) Ruský velevyslanec u britské- ho dvora hr. Benckendorf onemocněl chříp kou tak těžce, že je obava, že pro nejbližši dobu určené porady vyslanců budou se musit odložiti
#19 alto_textblock #19
Žádná řecko-srbská ani řecko-turecká úmluva.
#20 alto_textblock #20
Z Athén, 17. března. [K. k.) Oficiosní „He- stia“ vyvrací kategoricky pověsti, rozšířené ve Vídni a v Cařihradě o domnělé řecko- srbské a řecko-turecké úmluvě. Spojenci jsou si zplna a docela vědomi, že jejich zájmy jsou lépe chráněny svobodnou součinností. Svrchu uvedené zprávy slouží zájmům, které nemaj nic společného se zájmy spojenců.
#21 alto_textblock #21
Plané sensace drobného tísku v Bělehradě. Z Bělehradu, 18. března. Srbský vyslanee v Sofiji Spalajkovič vrátil se do Běle- hradu. Také bulharský vyslanec v Bělehradě Tošev vrátil se na své místo. Příjezdu jeho používají některé srbské listy k útokům na kabinet m.-p. Pašíče a na Bulharsko. Ve směrodatných kruzích působí tyto útoky, pod- nikané vesměs menšími bezvýznamnými li- sty, jejichž zpráv jest však v cizině využíváno v neprospěch svazu balkánského, velmi trap- ně. Praví se, že na nich není nic pravého, po- kud zmíněné listy, jako „Pravda“, „Večerní Novosti“ a „Srbská Zastava“ stále tvrdí, že mezi Srbskem a Bulharskem jest nepřeklenu- telná propast a že užší dohoda s Řeckem jest hotovou věcí.
#22 alto_textblock #22
Spor rumunsko-bulharský. Z Bukurešti, 18. března. V rozmluvě s red- aktorem „Nového Vremene“ vyslovil se před- seda bulharského sobrání dr. Danev: „Jest neslušností a drzostí, žádá-li Rumunsko, by- chom mu postoupili své území. Kdyby Bul- harsko mělo dáti náhradu všem státům, které zůstaly neutrálními, nezůstalo by mu z jeho vlastní državy nic.“ Tento výrok dra. Daneva způsobil ve zdejších kruzích velkou ne- voli a rumunská vláda uložila svému zástup- ci v Sofiji, by žádal od ministra zahraničních záležitostí vysvětlení a zadostiučinění. Výprava za albánskou korunou. Z Říma, 18. března. „Tribuna“ oznamuje: Vévoda z Montpensieru opustil na své lodi „Mekong“ Neapol. List dodává, že vévoda má na palubě pušky a střeli- voa chcedo Albánie, aby tam zorgani- soval povstání a dal se prohlásiti za knížete albánského. Z Berlína, 18. března. „Lok.-Anz.“ te- legrafují: Loď vévody Montpensiera srazila se s parníkem. Následkem toho musila býti opravena v Neapoli. Vévoda měl ssebou toliko 6 pušek. Prohlásil, že je ochoten přijati trůn albánský, ale jenom v dohodě s evropskými státy. že však nepomýšli jednati proti nim.
#23 alto_textblock #23
Turecká zpráva o Drinopoli. Z Cařihradu, 18. března. (K. k.) „Sabah“ dostal včera radiotelegram svého zpravodaje v Drinopoli, který nazývá zdravotní stav mravní stav vojska v Drinopoli výtečnými Potravin i střeliva jsou dostatečné zásoby Město může se udržeti ještě několik měsíců Řekové obsadílí Klisuru. Z Athén, 17. března. (K. k.) [„Agence d'Athěnes“.J Klisura byla obsazena po rozhořčeném boji. Turci kladli tuhý odpor, neodolali však na konec prud- kosti útoku Řeků, opustili své posice a utekli směrem k Peře. Ztráty Turků jsou velmi značné. Řekové měli 13 mrtvých a 14 raněných.
#24 alto_textblock #24
Uvítání Řeků v Argyrokastronu. Z Athén, 17. března. (K. k.) [„Agence d'Athěnes“.] Úřadní telegram z Janiny došlý tiskové kanceláře líčí nadšení, s jakým bylo přijato řecké vojsko před Argyrokastronem. Král, korunní princ a armáda byli všude před- mětem nadšených ovací. Turecká posádka z Argyrokastronu prchla v nepořádku směrem Tepelenům. Řecký prínc Mikuláš s chotí do Bělehradu. Z Bělehradu, 17. března. (K. k.) Na zprávu o zítřejším příjezdu řeckého prince a řecké princezny rozšířila se v městě pověst, že do- jde k zasnoubení korunního prince Alexandra s princeznou Helenou. Dodatečně se však sdě- luje ze směrodatného místa, že nepřijede, jak bylo původně oznámeno, dcera korunního prin- ce Helena, nýbrž prine Mikuláš se svou chotí Plavba tureckého křižáku „Hamidije“. Z. Z Londýna, 18. března. (Zvláštní telegr zpráva „Nár. Listů“.) Z Kahýry se oznamuje- Turecký křižák „Hamidije“ objevil se v neděli ráno před Alexandrií. Zástupce Řecka protestoval hned proti tomu, aby „Hamidije“ zůstala v přístavu ale- xandrijském, načež křižák vyplul na širé mo- ře, kde však zakotvil těsně vedle neutrálního pásma. „Hamidije“ vyplula z přístavu ještě před svítáním. Egyptské úřady zdráhají se do- voliti, aby „Hamidije“ zásobila se uhlím. Z Athén, 17. března. (Agence d'Athénes.) Radiogram ministerstva námořnictví sděluje. že křižák „Hamidije“ od 12 do 5 hodin odpol mimo alexandrijský přístav nabíral uhlí a pak odplul severozápadním směrem na moře.
#25 alto_textblock #25
k
#26 alto_textblock #26
Z Vídně, 18. března. (K. k.) Dle došlé te- legrafické zprávy oznamují bělehradské listy. že nikoliv „Hamidie“, nýbrž rakousko- uherský křižák bombardoval do- pravní lodi v Medvě. Vůči této samo- zřejmě nevěrohodné zprávě konstatuje „Mili- tärische Rundschau“, že v době bombardo- vání „Hamidie“ dne 12. t. m. nebyla žád- ná loď rakousko-uherského lod. stva v jihodalmatských vodách J. V. loď „Karel VI.“ byla 13. t. m. na zprávu o událostech na albánském pobřeží odeslána k zachování neutrality do našich jižních ter- ritoriálních vod, opustila však, poněvadž se tam turecký křižák neukázal, dne 14. tyto vody a odplula na sever.
#27 alto_textblock #27
Christič.
#28 alto_textblock #28
Z Bělehradu, 17. března. (K. k.) Bývalý přednosta kabinetní kanceláře a někdejší srb- ský generální konsul v Pešti Christič zemřel dnes náhle v Šabci, kde vykonával vojenskou
#29 alto_textblock #29
službu.
#30 alto_textblock #30
V Cařihradě. Vypovídání Řeků a Albánců. Z Cařihradu, 18. března. (K. k.) Ze Smyr- ny bylo vypovězeno množství Řeků. Porta se usnesla vypověděti z Cařihradu advokáta Medžata, albánského notábla a několik jiných
#31 alto_textblock #31
Albánců.
#32 alto_textblock #32
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
#33 alto_textblock #33
Demobilisace. Ze Zemuna, 18. března. Včera byla vět- šina povolaných záložníků ze zdejší posádky propuštěna. Budou ještě propuštění záložníci ostatní.
#34 alto_textblock #34
Oběť demobilisace. Z Peští, 18. března. Ve zdejších zasvěce- ných kruzích se proslýchá, že rakousko- uherský velevyslanec v Petro- hraděhr. Thurn-Walsassin nastou- pí dlouhou dovolenou, ze které se iiž nevráti. Oproti výslovným instrukcím hr. Berchtolda dal prý hr. Thurn prohlášení, které se shodovalo se známým dodatkem pe- trohradské telegrafní agentury v příčině demo- bilisace. Hr. Thurn však vídeňský kabineto tem nezpravil, takže tento věřil, že dodatel ruské telegrafní agentury musí býti potírán Teprve rozhodným zakročením ruského velvy- slance ve Vídni šl. Gierse byl hr. Berch- told zpraven, že hr. Thurn dal prohlášen jeho instrukcím odporující. Nástupcem hr. Thurn-Walsassina jmenuje se princ Bohumír Hohenlohe, který by nedávno v Petrohradě.
#35 alto_textblock #35
Sjezd německých středoškolských učítelů ve Vídní. Z Vídně, 18. března. (K. k.) Na počest učast níků 11. sjezdu německých středoškolských učite- lů z Rakouska byl včera večer uspořádán slav- nostní kommers, který byl neobyčejně četně na- vštiven. Svaz německých spolků středoškolských učitelů z Rakouska konal dnes valnou hromadu. Při nových volbách byli zvoleni: předsedou školní rada Scholz (Vídeň), místopředsedy profesoři Mendl (Brno). Raiz (Linec) a dr. Wilhelm (Vídeň). zapisovatelem Mauler (Vídeň), náhradníky Kro- patschek (Maribor) a Horpynka (Praha).
#36 alto_textblock #36
Z úřadního věstníku.
#37 alto_textblock #37
Z Vídně, 18. března. (K. k.) „Wiener Zlg.“ oznamuje: Jeho Veličenstvo císař udělil kancelář- skému řediteli nejvyššího hofmistrovského úřadu c. a k. odborovému přednostovi Františku svob. p. Wetschlovi bez poplatků hodnost tajného rady. Jeho Veličenstvo císař udělil členovi redakce pražských úřadních listů cís. radovi JJUDru. PhDru. Jos. Janu S vátko v i bez poplatků titul
#38 alto_textblock #38
vládního rady a členovi redakce těchto ofi- ciálních listů cís. radovi Juliu Steinbergov rytířský kříž řádu Františka Josefa.
#39 alto_textblock #39
Chystaný obrat v Uhrách. Z Peští, 17. března. (K. k. uh.) Posl. D e sy navštívil minulé soboty bývalého ministerského předsedu hr. Khuena-Hédervára. O téte návštěvě se v politických kruzích mnoho mluví. tvrdí se však, že se konversace týkala jen po- všechně politických poměrů. O kompromis- ním jednání a procesu posl. Desya prý se nemluvilo. Z Vídně, 18. března. „Neue Freie Presse“ te- legrafují z Pešti: Setkání hr. Khuena s Desym ne- bylo nahodilé, naopak bylo přivoděno oso- bami, které se nalézají mimo parlam ent a mají styky s oběma. Z Pešti, 18. března. Zpráva o schůzce bývalého ministerského předsedy hr. Khuen-Hédervára, vůd- ce vládní většiny, s místopředsedou strany Košu- vovy, poslancem Zoltánem Desym, způsobila obec- nou sensaci. Rozmluva obou trvala 70 minut a byla věnována výhradně, přes všechno po- Pírání, parlamentním poměrům mez stranami. „N. F. Pr.“ telegrafují z Pešti o tom Zajímavou okolností v celé aféře je faktum, že hr Khuen v sobotu měl dlouhý telefonový rozhovor se svým důvěrným přitelem baronem Ludvíkem Langem a že ho také včera dopoledne navští- vil a dlouho u něho pobyl. Tvrdí se určitě, že roz- mluva obou státníků souvisí s návštěvou u Desyho. vykonanou hr. Khuenem. Z Pešti, 18. března. (K. k. uh.) Listy pojedná- vají živě o návštěvě místopředsedy Košutovy stra- ny Zoltana Desya u hr. Khuena-Hádervára. Většina listů vyslovuje naději, že jest tím dán počá- tek pro navázání dohodové akce,
#40 alto_textblock #40
Jubilejní rok církevní. Z Říma, 17. března. (K. k.) „Osservatore Ro- mano“ uveřejňuje papežský výnos, jímž se nařizuje všeobecný jubilejní rok na pamět miru, věnovaného císařem Konstantinem církvi.
#41 alto_textblock #41
Anglický následník do Německa. Z Londýna, 17. března. (K. k.) Prine Waleský odejel dnes pod jménem earla z Chesteru do Ně- mecka. Z Londýna, 17. března. (K. k.) „Reuterova kan- celář“ se dovídá, že kníže Waleský navštíví, nel odjede do Štutgartu, dříve Kolin, Düsseldorf, Ko- blenc a Heidelberg.
#42 alto_textblock #42
Sňatek prínce Arnošta z Cumberlandu. Z Londýna, 17. března. (K. k.) V příloze „Lon- don Gazette“ se sděluje, že k ál jako hlava brit- ské královské rodiny dal formální souhlas ke sňatku prince Arnošta Augusta z Cumberlandu s pruskou princeznou Viktorií Louisou.
#43 alto_textblock #43
Vojenský úvěr ve Francii. Z Paříže, 17. března. (K. k.) Rozpočtová ko- mise sněmovní schválila zprávu k osnově zákona o použití 420 mil. franků na účely k národní obraně.
#44 alto_textblock #44
Tuhý boj v Marokku. N. Z Pařiže, 18. března. (Zvláštní telegrafická zpráva „Nár. Listů“.) Dnešní ranní listy oznamu z Rabatu ze dne 16. t. m., že dne tohoto došlo k tuhému boji mezi francouzským oddílem a vzbou- řivšími se Marokány, při kterém měli Francouzí 14 mrtvých a 34 těžce raněné. Kolona vojska, se- stávající z oddílu pěchoty, 3 oddílů jízdy a sekee 75 mm děl, měla doprovoditi výpravu z Biar-Me- saoni k řece Samu. Výprava vezla potraviny pro francouzskou hlídku na jmenovaně řece. V krajině Tadla u Mechry byl tento zásobovací sbor přepa- den silnou harkou z kmenů Semmuls a Saiam Nepřítel útočil se známým pohrdáním životem, jak Maurové zpravidla činí. Rozvinul se prudký boj který trval 5 hodin a jenž skončil rozprášením ne- přítele. Francouzové měli však, jak se oznamuje těžké ztráty. Mezi mrtvými je také důstojník. Kaž- dým způsobem, jak podotýkají listy, je srážka tato důkazem, jak daleko je ještě do úplné pacifikace Marokka.
#45 alto_textblock #45
Pro sblížení mezi Japonskem a Čínou. Z Petrohradu, 18. března. (K. k.) P. t. a. ozna- muje z Mukdenu: V přítomnosti generálního gu- vernéra a japonského konsula byl zde otevřen od- bor japonsko-čínské asociace, která má za účel politické sbližení mezi Japonskem a Čínou. Vláda uspořádala dotazník, co by bylo pro Činu prospěšnější a žádoucnější, zda spolek s Amerikou či s Japonskem: generální guvernéro- vé mandžurští vyslovili se pro spolek s Japon-
#46 alto_textblock #46
skem.
#47 alto_textblock #47
Severoamerický kongres. Z Washingtonu, 17. března. (K. k.) President Wilsou svolal kongres proklamaci k mimořádnému zasedání na 7. dubna.
#48 alto_textblock #48
Politická hlídka. Německá polítika — katastrofální. Němečtí politikové v Čechách jsou v ny- nější politické přestávce hovornější než mnohdy jindy. A neřeší nyní zahraničních pro- blémů, nýbrž všechno svoje úsilí napínají, aby v německém lidu povzbudili náladu ve pro- spěch německé obstrukce na sněmě. Patrně nálada ta ochabovala, i bylo třeba oživiti ji. Pro toto oživení nemají však Němci než na- ději, že zemský výbor bude musit v létě vy- hlásiti insolvenci zemské pokladny král. Če- ského. V ten smysl mluvil zejména dvorní rada dr. Bachmann, a to v neděli na sjezdě německo- pokrokové strany v Teplicích. Dle historických výkladů prof. Bachman- na byli Češi r. 1910 vůči Němcům povolni ne- jen se zřetelem na nesnáze financí zemských, nýbrž i proto, že si dorozuměním s Němci chtěli pomoci z nepříznivé situace ve státě. do které se dostali tím, že se kompromitovali v otázce annexe Bosny. Ale záhy Češi změnili svůj směr, když dr. Kramář přivezl z Uher zprávu, že bar. Bienerth a hr. Aehrenthal brzy padnou. Předpověď ta se tehdy sice nesplnila — vypravuje prof. Bachmann dále — avšak r. 1911, kdy se v dorozumívací akci pokračo- valo, situace přece jenom netísnila Čechy tak, jako r. 1910, a tu Češi jali se požadovati vy- rovnání na celé čáře a jmenovitě žádali roz- řešení otázky jazykové. Čechy tu vedla my- šlenka státoprávní. Dr. Kramář chtěl umož- niti, aby s jakýms takýms splněním tužeb ně- meckých byly splněny i tužby české, týkající se poměru Čechů ke státu. Ovšem Češi byli dosti moudří — pravil prof. Bachmann — tak že vnitřní úřadní češtinu žádali jen pro českou část země, pro německou se spokojivše s vy- řizováním českých podání. Těmito svými ja- zykovými požadavky Češí spojili zemské vy- rovnání s říšským vyrovnáním, ježto se v tom- to oboru jedná o uplatnění české části Čechv celkovém rámci říše. Tak byl do sporu vtažen třetí činitel, t. j. stát, a boj se stal pronikavým a rozsáhlým. Na počátku akce dorozumívací chovala se k ní vláda jaksi lhostejně, ale nyní nechtějí ve Vídni o těchto dalekosáhlých če- ských tužbách ani slyšet, protože se tu jedná o záležitosti, po staletí stanovené císařskými nařízeními, a poněvadž by se české území vy- sunulo ze státního celku. Kdyby se Čechům dovolilo, aby ve svém území dělali, co chtějí — pravil prof. Bachmann — přišli by za ne- dlouho Slovinci, Rusíni a Vlaši se stejnými ná- roky, a rozpoutal by se nedozírný boj. To by nebylo vyrovnání s mírem, nýbrž byl by to počátek bojů, které by otřásly základy státu. Na základě tohoto svého rozkladu pak prof. Bachmann vyložil svým teplickým poslu- chačům, proč Němci jsou proti rozřešení ja- zykové otázky v Čechách. V podstatě takto: s jazykovou otázkou souvisí otázka národnost- ního rozhraničení okresů. Jako měřidlo pro rozhraničení stanovili Češi absolutní většinu obyvatelstva, ale Němci zamítají toto pravidlo se zřetelem na některé okresy s malou českou
#49 alto_textblock #49
Různé zprávy
#50 alto_textblock #50
Již jsem dost pracovall Postní historická vzpomínka. Podává Klíment Čermák. „Již jsem dost pracovall“ a „Dokonáno jestl zaznívají od sta roků v našich chrámech i koste- líčkách, a málo kdo vzpomene si na skladatele těch písní a mohutného, jímavého jich nápěvu, čá- slavského učitele a varhaníka Jana Josefa Du- síka, dle Angličana Burneye, nejprvnějšího sou- časného varhaníka evropského. Skromný varhanik Jan Jos. Dusík (a tak se podpisoval, a ne Dušek) narodil se r. 1739 v Mla- kovicích. Působil jako školní pomocník v Mlazo- vicích a v Langenau, kde vyučil se důkladně ge- nerálnímu basu. Povolán byl r. 1758 do Čáslavě za varhaníka“) i učitele II. třídy. Zde se oženil r. 1760, pojav o rok starší dceru [Veroniku] měst. radního Jana Stevetiho, který posud ve stražidelné pověsti jako duch Štěbeta na Pustíku straší, poně- vadž nabral kamení se staveniště kostelika sv. Alžběty r. 1728 a pak umřel. Na vysvobození jeho duše ku přání Štěbetovu žena jeho musila odnésti všechen uzmutý kámen ve svatebním fěrtoušku ke kostelíku — a duše měla pokoj. Ve skutečnosti nesložil radní Steveti za 7 let účty kostelíka špi- tálského sv. Alžběty, a pak zemřel. Jeho dcera Veronika byla hudebně vzdělána, ráda hrála so- natiny na klavír. Varhaník Jan Jos. Dusík měl ještě r. 1760 synka Jana Ladislava (v křestní matrice Jana Vá- clava), jenž se potom podpisoval po a nglicku Duffek. Druhý syn jeho František Ben. byl kapel- níkem divadla Dela Scala v Miláně a zemřel jako klášterní varhaník v Zatičině v Kraňsku. Dcera jeho Veronika Rosalie vynikala jako virtuoska na harfu v Londýně a provdala se z nakladatele hudebnin, M. Čianchetiniho. Starý Dusík byl věhlasný hudebník a zname- nitý kolega; ještě po smrti jeho jinak nevyslovoval jména starého pána školní pomocník Fr. Hajnov- ský, leč smekaje černou čepičku, kterou i v chrá- mě na hlavě míval.
#51 alto_textblock #51
) Před ním působili tu varhaníci Martin Kou- řimský (1712—1742) a Václav Kovařík (1742—1758
#52 alto_textblock #52
Bylo to as roztomilé shledání starého Dusíka se synem Janem Lad. a dcerou Veronikou r. 1802 v Čáslavi. Tehdy ve sladěné společnosti výborného umělce na lesní roh Štecha ze Žehušic a jiných probuzenců josefinských, v bytě Jana Ferd. Opize doznal, že zmizel na 2 léta s kněžnou Radziwillo- vou, roz. Thurn-Taxisovou s obzoru hudebního trávil v objetí Armidy na ville u Hamburku. Starý Dusík složil pastorální mši, dvoje krátké litanie, Řegina Coeli a mnoho fug a tokant na klavír, které se tak Burneyovi líbily. Pohlíchu ne- jsou jeho skladby zachovány, ještě za mé paměti podtápěla vnučka ředitele kůru Setikovského sta- rými kostelními partesy (l). Avšak jímavé, opravdu lidové jeho písně, ozý- vají se podnes v klenbách kostelních, ovšem co do textu značně znešvařené, jak se můžeme snadno přesvědčiti, stopujíce začáteční písmena slok (akro- sticha), kde se čte v původním textu „Již jsem dost pracoval“ JAN JOŽEF DVSSJK, aneb v písni „Dokonáno“ jest: DVSSJK LAN JOZEF. Již pře recensí bískupa Brynycha vymýtěny z kostelů ver- še „Zlá rota židovská již mě polapila“. Kromě těch dvou zpívá se posud Dusíkova píseň postní „Kře- sťanská duše, rozvažuj sobě!“ Píseň jako „Již jsem dost pracoval“ byla na počátku 19. stol, všeobecně známa. Justin V. Michl- Drašaru, expiarista i pokračovatel Junýmannovy „Historie literatury“, přepsal si do svého denník dopis od milé Karolinky v ta slova: „Stále jen zpíváš: Již jsem dost pracoval, kdy začneš pěti „Řád svůj kněžský složím“. — A složil chuder řád svůj kněžský a zahynul v bídě jako dělník v Telecím, odkud si docházel do rodné Poličky pro chléb. Nám Čáslavanům nezbylo po věhlasné hudeb- ní rodině Dusíkových žádných památek, sotva že zachráněny některé podpisy starého Dusíka z po- kladnic cechovních, kde byly jako přílohy k žá- dostí za vyuční listy řemeslnické. Jan Ladislav (Ludvík) žil největší částí svého věku v cizině, jen dvě léta byl varhaníkem u Je- suitů v Kutné Hoře, na to jej vzal přítel rodiny setník od dělostřelců Männer do Mechelnu, Bergen op Zoom a do Amsterodamu, odkud přesídlil do Londýna, a r. 1802 do Paříže. Téhož roku kon- certoval v Praze, stavil se v Lipsku a vytýkal na- kladateli Klavírní školy Pleyelovi, že dal na titul jen Pleyela, ač týž přispěl ke škole jen několik
#53 alto_textblock #53
skladbami, jak patrno i z vydání francouzského kde ještě J. L. Dusík uveden. Jan Lad. zemřel v Paříži r. 1812 otylostí. Otec jej přečkal, zemřev sešlostí věku v 85. roce stáří až 24. června 1818.
#54 alto_textblock #54
= Rychlení rostlin radiem popisuje — jak píše „Háj“ — ve zprávách vídeňské Akademle Molisch. U různých keřů a stromů lze vlivem pa- prsků, které vydává radium, přiměti pupeny ku předčasnému rašení. Znamenitě se to daří u šeříku kaštanu a klokoše a u některých javorů. Jsou však také rostliny, které na radiové paprsky nereagují (buk, lípa). Rovněž podporuje radium klíčení se- men a vzrůst mnohých klíčních rostlin, ale musí míti paprsky určitou sílu, neboť, je-li příliš malá. nepůsobí, a je-li větší, nežli je třeba, poškozuje rostliny. = Obr. Žertovné zatčení, připomínající dobro- družství Guliverovo v zemi trpaslíků, událo se — jak některé ruské listy oznamují — ve Vjatce. Zdvo- řile provázen několika strážníky, objevil se na po- licejním úřadě arménský obr Tambov, který měl býti zatčen pro pouliční výtržnost. Strážníci vy- pravovali, že při zatýkání dal obr jednomu z nich ránu, dle zdání obrova nepatrnou, která však stráž- níka omráčila. Když mu strážníci hrozili revolve- rem, nebude-li se klidně chovati, odejmul jim re- volver, ohnul ocel jako pírko a vraceje strážníku zkaženou zbraň, pravil ironicky: „Střílej ted. můžeš-li“. Konečně však svolil jíti se strážníky na policii. Komisař rozkázal, aby ho spoutali. Klidně se podvolil, ač všichni uznávali, že by mohl klásti odpor pro všechny osudný. Byl na nohou i rukou spoután železnými řetězy. Ale stačil násilnější po- hyb a pouta spadla jako přetržené tkaničky. Když chtěli za ním zavříti těžké dubové dvéře a tak ho zajmouti, ujišťoval, že za několik minut vylomí i dvéře nejtěžší. Všichni byli nesmírně zvědavía vyzvali ho, aby se o to pokusil. Vzepřel se vší silou o dvéře s. dveřeje skutečně za chvíli povolily. Po- licie od posledního strážníka až k policejnímu ře- diteli dostala nyní nesmírný respekt. Co s ním měli dělat? Zastřelit ho nemohli, neboť nic neudělal. Byla to jen malá pouliční výtržnost z opilství. Zatknout se také nedá, to už dokázal a je ještě s to porazit jim celý policejní „palác“. Policejní ředitel byl jím dokonce nadšen, neboť neviděl do- sud tak silného muže. Náhle připadl někdo n
#55 alto_textblock #55
originální a dobrý nápad. Přijmouti obra do slu- žeb policie. Obr byl srozuměn a nabídku přijal. — Hasičská rychlost. Dva Američané baví se vychvalováním svých rodných měst. „Měl byste viděti naše hasiče!“ mluví horlivě M. Johnson. „Ne- dávno vypukl u nás v blavní čtvrti požár. A uji- šťuji vást netrvalo tři minuty a přihnaly se s vě- trem o závod všecky stříkačky — bylo to nádher- né!“ Ale P. Mouth se jen útrpně usmál. „Milý pří- teli,“ pravil mírně, „to ještě všecko nic není. Vče- ra, když jsem odjížděl, byl jsem svědkem zvlášt- ního případu. Na střeše našeho kostela pracoval dva pokrývači; náhle jednomu z nich uklouzla no- ha a nebožák se střemhlav řítil do hlubiny. Bylo to hrozné. Jeden z diváků nepozbyl duchapřítom- nosti a ihned alarmoval hasiče.“ H. Johnson kývl hlavou a pokračoval: „Hasičí přišli a ještě v čas zachytili padajícího pokrývače do padáku. A vi- díte to byli naši hasiči!“ — Sochařka a parlament. Římský zpravodaj „Berl. Tageblattu“ píše: Zvláštní případ nepřátel- ství k ženám udál se včera v italském parlamentě. Ministerstvo financí vypsalo soutěž na místo rylee mincí a mezi patnácti uchazeči zvítězila žena, zná- má italsko-francouzská sochařka Marcela Lance- lot-Croceová. Přes to však byla sochařka před ko- nečným rozhodnutím ze soutěže vyloučena „prote. že je žena“. Odstrčená umělkyně, která mezi ital- skými umělci zaujímá vyníkající místo a tvoří pro všecky výstavy, ministerstva, královský dvůr atd oficiální medaile, podala stížnost k státní radě. která jí — jak už i dříve se stalo — jistě dopo- může k jejimu právu. = Děsný skutek šílené ženy. Z Krňova, 18. března. V Bramsdorfu oběsila dělnice Anna Schil- drová, matka 3 dětí, v návalu šílenství nejmladší děti, 3měsíční a 2leté. Nejstarší holčička utekla. Schilderová již dvakráte učinila pokus sebevraždy. Dopravena byla do opavského chorobince. Velký lesní požár. Z Vídně, 18. března. (K. k.) Krátce před půlnocí vypukl v Preinuu Rychnova velký lesní požár, který té chvíle zuří s neztenčenou silou a nabývá vždy větších rozmě- rů. Z Vídeňského Nového Města bylo tam vysláno vojsko. Z Vídně, 18. března. (K. k.) Zpráva o vel- kém lesním požáru v Preinu u Rychnova redukuje se na to, že vyhořela rozsáhlá paseka, čímž byh ohrožen les a zachváceno sousední mlází. Čei
#56 alto_textblock #56
nictvu a povolanému vojsku podařilo se oheň ve 4 hod. ráno obmeziti = Strašná víchříce na moři. Z Emdenu, 17. března. (K. k.) Na pobřeží Severního moře zuří po několik dní strašlivá vichřice, která i zde způsobila různé škody. Jeden dům se sřítil, cihly byly vy- trhány ze střech a rozbita jimi okna. Střecha ply- nárny byla odnesena a spadla částečně na domy v sousedství. V Nádražní třídě byla pobořena novo- — Pumy ve formě dopísů. Z Kalkuty, 17. břez- na. (K. k.) Na hlavním poštovním úřadě vy- buchlo dnes strašlivou silou několik dopisů, které byly naplněny výbuš- ninami a adresovány vydavatelům některých listů. Několik roztřiďo- vačů bylo zraněno, jeden z nich smr- telně. Mnoho vážených občanů v městě dostalo nedávno výhružné dopisy. — Román hraběnky Törökové. Z Opatije, 17. března. Hraběnka Töröková, která, jak známo, uprchla z harému egyptského chediva Abbase Hil- miho v Kahýře, zdržovala se tu několik dní. Hra- běnka má pestrou minulost. Po smrti svého otce, vrchního župana, odstěhovala se s dvěma přítel- kyněmi do Vídně. Tam seznámila se s tehdejším perským vyslancem Verimanem chanem, na jehož finančním úpadku měla pak značný podíl. Cena skvostů, jež od něho dostala, páčila se na více než 1 mil korun. Když byl Peršan hmotně skoro již vyčerpán, seznámila se s jistým belgickým pod- vodníkem, a když se vídeňská policie začala o něj přiliš zajímati, uprchla s ním do Bruselu. Později dostala se do Paříže a bydlila u jakési hraběnky Bethlenové, v jejímž domě bylo hodně veselo. Hra- běnka Töröková, která na základě pasu, vydané- ho jí perským vyslancem, vystupovala jako per- ská princezna, byla mezi pařížskými světáky pro svou krásu velmi vyznamenávána. Kdysi na prome- nádě padla do oka chedivu Hilmlovi, který právě meškal tchdy v Paříži. Když mu byla představena, prohlásila, že není perskou princeznou, ale se- strou chedivova spolužáka z vídeňského Terezia- na. Chediv skutečně ztrávil v tomto ústavě v mlá- dí několik let. Hraběnka vypravovala chedivovi, že její bratr psával v dopisech o něm tolik krásné- ho a zajímavého, že už tehdy pro něj horovala. Chediv prudce vzplanul a za krátku si odvážel Törökovou do vlasti jako svou manželku.
#57 alto_textblock #57
stavba