#1
alto_textblock
#1
Ročník padesátý třeti.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve čtvrtek 13. března 1913.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 7l.
#4
alto_textblock
#4
la ranní a večerní liaty
předplácí se
V Praze v administraeit
na město. . . . :
K
na čtvrt leta . . 8.K —
s dvoji donáškou
na měsic. . . . .
na čtvrt leta . . . . 7. K éžn
ve úliálkách:
na měsio . . . 2 K 30
Pošton-
na měsle.
na čtvr íetá . . . 8 K 30h
a dvojí zásílkou
na měsíe.
na čtvrt ieta . . . . K k
#6
alto_textblock
#6
ečerní
#10
alto_textblock
#10
aní-
#11
alto_textblock
#11
V drobném prodejíí
ranní čislo o sobě . . za 8h
večerní
. . . . . na 4 h
Ve flfálkách na venkovš
ranní čislo
. . . . . 10
večerní . . . . . . . . 5h
lnsnráts
plati se hotově napřed.
ředplnconi a inserty přijímá
administrace v Marianské ul., B.
Tam nacházejí se těž
redakce, tiskárna a expadien
„Národních Llstů“
Rakopisy se nevracehl
#12
alto_textblock
#12
Nová válka na Palkáně
#13
alto_textblock
#13
Prostředkovací akce velmocí.
#14
alto_textblock
#14
Z. Z Londýna, 13. března. (Zvláštní telegra-
fická zpráva „Nár. Listů“.) „Daily Telegraphu
se z Athén telegrafuje: Dovídám se z dobrého
pramene, že nota s odpovědí balkán-
ského svazu na notu velmocí v pří-
čině sprostředkování podána bude nejbližšího
pátku. Nabídka velmocí bude spojenci přijata
jenom s podmínkou. Turecko má přijati pátý
protokol, schválený v Londýně mírovou kon-
ferencí, ve který pojato je také placení váleč-
né náhrady. Dále se žádá, aby osmanská vláda
dala pro budoucnost záruky, že křesťané bu-
dou úplně rovnoprávni s mohamedánským oby-
vatelstvem Turecka. Jen s touto podmínkou
bude prý sprostředkovací akce velmocí přijata
Stejně znějící zprávy došly i ze Sofije a Běle-
hradu.
Z Bělehradu, 13. března. V otázce me-
diace velmocí nesdílí se tu velká na-
děje, poněvadž přijetí sprostředkování je
pouze podmínečné, neboť balkánské stá-
ty nemohou upustiti od požadav
ku válečné náhrady.
#15
alto_textblock
#15
Jednání rakousko-srbské.
Z Peští, 13. března. Bělehradský dopi-
sovatel „Pester Lloydu“ oznamuje, že mín.
předseda Pašič tlumočil naději, že vyjed-
návání mezi Rakousko-Uherskem
a Srbskem povedou k výsledku. Již
nyní dlužno zaznamenati úspěchy v obchodně-
politických stycích.
#16
alto_textblock
#16
žádný rozklad balkánského spolku.
Z Vídně, 13. března. Jak se ze zdejších
dobře zpravených diplomatických kruhů slo-
vanských dovídáme, nezakládají se
zprávy, šířené z Berlina a z Vídně
o rozkladu balkánského svazu, na
pravdě. Faktum jest, že bulharské vojsko
dopustilo se tu a tam přehmatů, kterých se ar-
máda, vědomá nejen své vojenské povinnosti,
ale respektující také politické postavení svého
státu, pravidelně dopouštěti nemá. Ale přes
veškeré příhody, které udály se v Makedonií
a v některých albánských krajích, nelze
mluviti o nějakém rozkladu bal-
kánského svazu, naopak veškeré pře-
hmaty jsou se strany bulharské vlády vyšetřo-
vány a bude jim také, jak se lze nadíti, uči-
něna přítrž.
#17
alto_textblock
#17
Kandidáti pro albánský trůn.
Z Vídně, 13. března. „Neues Wiener Jour-
nal“ oznamuje: Rakouské kruhy, které
jsou ve spojení se zahraničním úřadem, pod-
porují pro trůn albánský kandida-
turu prince Mořice z Schaumbur-
Lippe, 27letého nadporučíka pruského ky-
rysnického pluku, ležícího posádkou ve Vrati-
slavi. V Berlíně však chovaji se chladně, ba
zamítavě k tomuto plánu, dle něhož se má
vydati princ německé panující rodiny do to-
hoto nejistého dobrodružství. Naproti tomu
sděluje „Reichspost“ o jiném kandidátu: Již
v Terstu prine Ghika působil mezi delegáty
albánské konference pro kandidaturu vé-
vody Menpenciera na knížecí trůn auto-
nomní Albánie a rozdával jim publikaces
obrazem vévodovým. Několika účastníkům
kongresu bylo slíbeno, že princ dá mnoho pe-
něz a zbraní k obraně albánského lidu proti
Srbům. Nyní pracuje se horlivě pro tuto fran-
couzskou kandidaturu z rodu orleánského. Vé-
voda Ferdinand František Menpencier je 28 let
stár a je švakrem arcivěvodkyně Dorotky.
#18
alto_textblock
#18
Drinopol před kapitulací.
Z. Z Londýna, 13. března. (Zvláštní telegr.
zpráva „Nár. Listů“.) Z Cařihradu sděluje se
„New York Heraldu“, že Šukri paša
bezdrátovém telegramu o zná mii
#19
alto_textblock
#19
velkovezírovi, že může Drinopo
udržeti nejvýše ještě jen týden.
aby se tudíž vyjednávání o mír urychlilo, by
Turecko ušetřeno bylo potupy kapitulace Dri-
#20
alto_textblock
#20
nopole.
#21
alto_textblock
#21
Ostré přestřelky u Bulajru.
Z Caříhradu, 12. března. (K. k.) Dnes ne-
byla vydána z války žádná zpráva. Dle sou-
kromých zpráv trvají od předvčerejška pře-
střelky předních stráži u Bulajru a jsou stále
tužší od té doby, co se jich účastní turecké
#22
alto_textblock
#22
vojsko.
#23
alto_textblock
#23
Přihoda v Nigritě.
Ze Soluna, 12. března. (K. k.) Bulharský
generál Hezapčev odejel do hlavního stanu
v Dimotice, aby prý podal zprávu o příhodě
v Nigritě a vyžádal si dalších instrukcí. Jeden
bulharský jízdní pluk přibyl z Dubnice do
Demir Hisaru.
#24
alto_textblock
#24
Srbské vojsko do Drače a ke Skadru.
Z Petrohradu, 13. března. Severní petro-
hradská telegrafní agentura sděluje ze Soluna
Počet srbského vojska, které bylo řeckými
loďmi k žádosti srbské vlády dopraveno do
Drače a ke Skadru, činí 28.000 mužů.
#25
alto_textblock
#25
Turecký křižák „Hamidie“ bombardoval Drač
Z Říma, 13. března. (K. k.) „Agence Ste-
fanova“ oznamuje z Drače ze včerejška: Tu-
recký křižák „Hamidie“ objevií
se v9 hod. 50 min. u vjezdu do zdej-
šího přístavu a dav signál k bom-
bardování, vystřelil asi 15 dělo-
vých ran na pahorek, na němž byl
srbský tábor. Srbské vojsko okamžitě
ustoupilo na druhou stranu vrchu. Jeden Srb
byl prý poraněn. Křižák obrátil se pak
na Medvu. Bombardování vzbudilo v oby-
vatelstvu zděšení. Mnoho rodin uteklo se na
italský konsulát. Někteří lidé uchýlili se na
italský parník „Cariddi“. Velitel posádky vy-
slal do všech ulic vojenské oddíly a dalv
obavě, že by mohamedánští Albánci mohli
použíti zmatku a poprasku ku povstání, vše-
chny křesťany ozbrojiti ručnicemi. Všechny
krámy byly zavřeny. Ulice jsou skoro
liduprázdny. Obyvatelstvo stále je-
ště tone ve velkém strachu, že se
„Hamidie“ objeví opět před Dračí
#26
alto_textblock
#26
Vítězný postup Řeků.
Z Athén, 12. března. (Agence d'Athénes.)
Úřadně se sděluje: Řecké vojsko obsa-
dílo Premeti. Tamější turecký od-
dildalsena útěkauchýlilse asi d
Beratu. Proslýchá se, že Turci, jati zděše-
ním, vydali Delvínaki.
#27
alto_textblock
#27
Ruské obílí na Černou Horu.
Z Kotoru, 13. března. Ruská vláda věno-
vala opět Černé Hoře velké množství obilí.
Zásilka přibude v nejbližších dnech na do-
pravních parnících. V zemi jeví se už značný
nedostatek potravin.
#28
alto_textblock
#28
V Cařihradlě.
Zoufalý stav vlády.
Z Cařihradu, 13. března. „New York He-
raldu“ oznamuje se, že velký vezír Mahmud
šefket paša zaměstnán je nyní tím, že pracuje
namanifestu, kterýmmábýti ture-
cký národ připraven na uzavřen
míru. Po uveřejnění manifestu, které se sta-
ne v době nejbližší, opustí Ma hmud šeí-
ket paša a větší počet Mladoturků, kteří zú-
častnění byli nejvíce na posledním státním pře-
vratu, Caříhrad, aby z bezpečnéh
místa sledovati mohli další vývo
věcí.
Také jiné telegramy ze Zlatého rohu ličí
poměry turecké vlády jako zeela
zoufalé, Sultán a někteří z císařských prin-
ců jsou rozezleni, že Mladoturci svrhli kabinek
Kiamila paše, aniž by sami mohlí přivodit
obrat věcí na bojišti.
#29
alto_textblock
#29
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
#30
alto_textblock
#30
Demobilisace rakousko-ruská.
Ze Lvova, 13. března. („Neue Fr. Presse“ .)
Mezi záložníky, do Haliče povolanými, způso-
bila zpráva o propuštění přírozeně jásot. Ve
včerejším denním rozkaze nebylo ještě zmínky
žádné, kterého dne budou propuštěni. Stane
se tak najisto před 15. t. m. Vojenské kan-
celáře ve Lvově, Přemyšlu a Kra-
kově dostaly rozkaz, aby účto-
valy toliko do 15. t. m. za zvýšený
počet vojska. Dnes čekají se disposicez
ministerstva vojenství. Doprava propu-
štěných záložníků konati se bude
přes Černovce, Lvov, Přemyšla
Krakov. Dnes a zejtra budou sproštěny služ-
by hlídky, kterým bylo stříci za posledních mě-
síců železniční mosty a tunely.
Z Berlína, 13. března. „Lokalanzeigeru
telegrafují z Petrohradu: Ruští záložníci
budou dnes odpoledne propuštěni.
#31
alto_textblock
#31
Mezi Vídní a Petrohradem.
Z Vídně, 13. března. Zdejší „Miftags-Ztg.
uveřejňuje tuto pozoruhodnou zprávu: V dobře
informovaných kruzích jest známo, že samo-
statná a dohodě odporující publi-
kace dodatku Petrohradské tele-
graíní agentury zde velmi rozla-
dila. Nejen v zahraničním úřadě
jevila se nevole nad tímto nedo-
statkem loality, ale vypravuje se
také, že z nejvyššího místa vyslo-
ven byl velmi živým způsobem po-
div nad petrohradskou extratu-
rou, a jest všeobecně nápadno, že
hr. Berchtold přijat byl včera pa-
novníkem ve velmi dlouhé audi-
#32
alto_textblock
#32
enci
#33
alto_textblock
#33
Ministr Dlugosz ve Lvově.
Ze Lvova, 12. března. (K. k.) Ministr šl. Dlugos
sem dnes přibyl.
#34
alto_textblock
#34
Saský král ve Vídní.
Z Vídně, 13. března. (K. k.) Saský král Bedřich
August navštívil dnes dopoledne v průvodu vy-
slance hr. Rexa výstavu loveckých trofejí videň-
ského loveckého klubu. Dnes o polednách uspo-
řádána je u paní arcivévodkyně Marie Josefy sní-
daně, k níž bylo vydáno mnoho pozvánek.
#35
alto_textblock
#35
Papež.
#36
alto_textblock
#36
Z Říma, 12. března. (Kr k.) „Osservatore Ro-
mano“ sděluje: Pokračujíci zlepšeni ve zdravotním
stavu papežově na štěstí trvá, takže lze očekávati
že Svatý Otec se co nejdříve cpět úplně uzdraví
Poněvadž lékaři papeži doporučili, aby ještě ně-
kolik dní zachoval klid, a aby ve velikonočním
týdnu neudílel obvyklá slyšení, budou audienceu
papeže konány teprve po svátcích.
#37
alto_textblock
#37
Z meziparlamentní unie.
Z Berlína, 12. března. (K. k.) Německý odbo
meziparlamentní unie zasedal dnes v budově říš-
ského sněmu za předsednictví posl. Eickoffa
schválil jednomyslně resoluci, v níž se vyslovuje
uspokojení, že dík svornosti evropských velmocí
se podařilo zabrániti rozšíření bal-
kánské války na celou Evropu, a že
chystanou úpravou poměrů na balkánském polo-
ostrově nastane trvalé uklidnění. Současně vyslo-
vuje se radost a uspokojení, že poměr mezi Velkou
Britanií a Německem vyvinul se tak přátelskya
#38
alto_textblock
#38
pokojně.
#39
alto_textblock
#39
švédský král v Berlíně.
Z Berlína, 12. března. (K. k.) Král švéďský
Gustav a jeho snacha vévodkyně Marie ze Söder-
mannlanu přibyli sem dnes večer.
Z Berlina, 12. března. (K. k.) V královském
zámku konala se dnes večer o 8. hod. u císaře Vi-
léma každoroční velevyslanecká hostina v Alžbě-
tínském sále. Hostiny zúčastnil se také král švédský
Gustav. K tabuli vedl císař Vilém choť rakousko-
uherského velevyslance hraběte Szögyeny-Maricha,
švédský král korunní princeznu Cecilii. Hostiny zt-
častnil se také říšský kaneléř šl. Bethmann-Hollweý
a státní tajemník Jagow. Po hostině uspořádán byl
hudební večer.
Z Berlina, 12. března. (K. k.) Švédský král
princezna Marie odjeli dnes večer do Italie.
#40
alto_textblock
#40
Odmítnuté všeobecné volební právo v Belgii.
Z Bruselu, 12. března. (K. k.) V poslanecké
sněmovně prohlásil dnes ministerský předseda na
příslušný dotaz, že vláda, poněvadž socialisté upu-
stili od všeobecné stávky, se odvolává na volební
výsledek z června roku 1912 a může souhlasiti nej-
výš jen s tím, aby bylo revidováno ko-
munální a provinciální volební právo
To znamená, jak zjistila následující debata, zami
nuti každé ústavní revise ve smyslu rovného voleb-
ního práva.
#41
alto_textblock
#41
Bouře v uherské sněmovně
peslanců.
Změna jednacího řádu provedena
Z Peští, 13. března. (K. k. ub.yj
Poněvadž oposice na dnešní de
ohlásila svůj příchod, panovaly
parlame ntě a před parlamentem čilý
život a napjaté očekávání. O tom svědč
již zevní obraz parlamentního námě-
stí. Procházejí se tu jednotlivé hlídky, sestávající
z policisty a dvou četníků. Před náměstím snaží se
shromažďovati zvědavci v daleko větším počtu než
jindy, hlídky netrpí však žádného srocování. D
poslanecké sněmovny dostavili se členové práce
neobyčejně četném počtu již dlouho před zaháje-
ním schůze. Oposiční poslanci shromáž-
dili se v klu bovní místnosti lidově
strany. Sešlo se tam na 60 členů stra-
ny Košutovy, Justhovy a lidové. V pol
10. hod. odebrali se sborem za veden
posl. Justha do poslanecké sněmovny
provázeni zástupem zvědavců, kteří ustavičně pro-
volávali „Eljen“ Justhovi. Neudála se žádná pří-
hoda. Četní jiní oposiční poslancí přišli jednotlivě
do sněmovny, takže o 10. hod. bylo přítom ao
na 100 oposičních poslanců, Již před 10.
hod. odebrali se všichni oposiční poslanci a členo-
vé strany práce do zasedací síně, která byla brzo
hustě naplněna. Pět minut po 10. hod. ob-
jevil se hr. Tisza v sále a usedl na
předsednické ostrádě. Za ním postavil
se 10 poslanců strany práce. Za všeobecného ticha
prohlásil předseda schůzi za zahájenou. Sotva však
chtěl mluviti dále, povstal poslanec Lovaszy
(Justhova strana) z místa a volal: Počkat, n
slovíčko! A počal mluviti. Vznikl
v šak obrovská vřava, tak že slovům
Lovaszovým není rozuměti. Levice
sekundovala řečníkovi bouřlivou pochvalou, po-
tleskem a voláním „Eljen“. Předseda pokou-
šel se několikráte zvoněním zavé st
klid. Vřava trvala věak neztenčeně.
Křiku zúčastnili se pouze poslane
s trany Justhovy, kdežto členové strany Ko-
šutovy a lidové zůstali klidně seděti. P osl ane
skupiny Andrassyovy se nedostavili
Kdykoliv se předseda pokouší mlu-
viti, počíná hluk s větší prudkostí. N
krajní levici se volá: Sůl! Sůl! Zlodě-
ji, kradli jste! Co stála aradská vol
ba? Vratte dřive pení ze! Opětně dá-
vá předsedahlasovati. Jde o přikázání po-
slanců immunitnímu výboru. Kdykoliv předseda
dává znamení k hlasování, povstává pravic
za bou řlivé pochvaly, pollesku a volání
„Eljen“. Zatím mluví poslanec Lovaszy dále,z
jeho řeči nelze však rozuměti ani slůvka. Z le-
vice pokřikují se na stranu práce
ustavičné nadávky. Posl. Ondřej Rath
volá: Těšte se! Budou se r ozdíleti pe-
nize! Konečně usedá poslanec Lovaszy a po něm
zdvíhá se posl. Abraham ze strany Justhovy.
který počíná mluviti. Znovu rozpoutává se
na pravici obrovský hluk. Zatím co posla-
nec Abraham ještě mluví, povstává předseda br
Tisza a přerušuje sch ů zi. Poslanci zů-
stávají však v zasedací síni. Posl. Rath vytáh
au tomobilovou trubku a vyluzuje
ní ohlušující tóny. Pak je chvilku ticho
jen tu a tam slyšeti je, jak oposice provolává
„Eljen“ Justhovi a Desymu.
#42
alto_textblock
#42
Asi za 10 minut vchá zí policejní muž-
stvo za vedení vrchních inspektoru
Pawlíka a Beniczkého do zasedací
síně a staví se kolem lavic oposiční-
ků. Oposič ní poslanci uvítali policii
provoláním „hanby“. Rozpoutává se opčt
ohlušující vřava. Poslanci obracejí se k policistům
a pokoušejí se je přemluviti, aby upustili od svě-
ho úmyslu. Vrchní policejní inspektor Pawlik po-
stavil se před Julia šl. Justha. Justh se ho pokouší
přemlouvati. Vrchní inspektor Pawlik sdělure, ž
vyvede ze zasedaeí síně jisté poslan-
ce, které mu předseda napsal na li-
stek. Nastává opět ohlušující vřava. JJusth chee
mluviti a dává znamení, načež nastává klid. Na to
učini! Justh toto prohlášení:
Předsedovi ani vládě není za žádných okolno-
stí dovoleno poslati do poradní síně ozbrojenou
moc a násilím dáti vyhostiti poslauce. Poněvadz
jsme se opětovně přesvěděili, že jako dřive maií
býtí protizákonným způsobem poslanci brannou
mocí vyvedenl ze sálu, prohlažujeme, že jest to
jednání, přičíeí se zákonu a jednalcí-
mu řádu. Neuznáváme rozhodnutí
předsedovo za zákonné a jako dosud
i nadále protestujeme proti každému
učiněnému zde usneseni a označuje-
me všechna tato usneseni za příčící
se jednacímu řádu. Po tomto prohlážení Ju-
lia sl. Justha opustili oposiční poslanci
sborem zasedací síň. Také policie pak ode-
šla. Oponičníci opustili sněmovnu a odešli do klubu
lidové strany. V přestávce se rozhlásilo, že před-
seda přikázal poslance Julia Lovasza, Abrahama,
hr. Pavla Batthyania, Bikada, Bosnaka, Zsuhu, Jana
Justha, Ondřeje Ratha a Sümega immunitní-
mu výboru. Tento okamžitě se sešel, aby zále-
žitost projednal. Zatím co oposiční poslanci pro-
cházeli kuloiry, stál br. Tisza ve skupině poslan-
ců, s nimiž se bavil. Poslanec Štěpán Szabo (Ko-
šutovec) se domnival dle tváře předsedovy, že
tento mluví potupné poznámky o oposici. Přistou-
pil ku předsedovi a pravil: Náš postup v poslední
schůzí nesmi býti posuzován na úkor naší mužno-
sti. Nám tvoje odvaha naprosto nejmponuje, také
my dovedeme býti pravými muží. Hrabě Tisza
odpověděl, že mu ani nenapadlo pochybovati o
mužnosti kteréhokoliv člena oposice. Postup opo-
sičníků v poslední schůzi naprosto respektuje, ne-
boť tehdy se oposice držela v mezích dobrého
vkusu a parlamentní slušnosti. Zde nejde — dodal
hr. Tisza — o otázku mužnosti. Všichní jsme muži.
ale nedávejte se přece štváti, neboť váš dnešuí
postup musí vzbudnli nevážnost u každého muze
vkusu.
Posl. Szabo odpověděl: Nepotřebuje-
me tvé rady, víme sami, co nám činíti.
V kuloirech postavil se oddíl stráže, byl všlsk
za krátko opět odvolán, poněvadž se tam nie ne-
stalo. Vrchní policejní inspektor Be-
niczky vyzval předsedou vyloučeně
poslance, aby opustili parlamelnt.
což také učinili za nadávek minister-
skému předsedoví a hr. Tiszovi. Velká
část oposice zůstala v kuloirech.
Po půlhodinné přestávce zahájil hr. Ti sza
opět schůzi a prohlásil: Na počátku dnešeí schůze
vyvolali pohříchu opět někteří členové sněmovny
takové výtržnosti, že předseda, vyčerpav všechny
prostředky jednacího řádu, byl nucen použíti ne-
dávno zavedeného zákona o parlamentní stráži
(Hlučná pochvala) a deset poslanců dáti
násilím vyhostiti ze sněmovny. (Dlouho-
trvající pochvala.) Předseda předkládá toto svě
opatření sněmovně k dodatečnému schválení. Ve-
škeři poslanci povstávají z míst a propukají v bouř-
livý souhlas. Předseda hr. Tisza prohlašuje dále,
že — ježto dle zákona počítají se hlasy vylouče-
ných poslanců za odevzdané proti opatřením před-
sedovým — dá sečísti členy sněmovny. Když se
tak stalo, sděluje předseda, že je přítomno 216 po-
slanců, kteří vesměs vzali jeho opatření se sou-
hlasem na vědomí. (Hlučná pochvala, potleska
volání „eljen“.)
Přechází se pak k jednacímu po-
řadu. Především sehvalují se ve třetím čtent
#43
alto_textblock
#43
Různé zpráv.
#44
alto_textblock
#44
— Pomník žurnalistovi. Z Londýnu se píše
Přátelé novináře W. T. Steada, který, jak známo,
zahynul při katastrofě „Titanicu“. pojali dobrou
myšlenku. Pomníku, který chtějí zříditi Steadovi.
dají tvar útulku pro pracující ženy a dívky. Prva
takovýto dům-pomník bude vystavěn v Londýně;
protože však Steadova činnost měla ráz mezinárod-
ní, je naděje, že také v jiných zemích budou zří-
zeny takovéto Steadovy domy. Londýnský komitét
je pod protektorátem královny Alexandry.
= Divadelní museum bylo otevřeno v Miláně
v divadle Scala. Museum zaujímá osm velkých sálů.
Předměty mají velkou divadelně-historickou cenu.
= Jen úřadně. Kufšteinský „Tiroler Grenz-
boote“ přináší zprávu o této pravdivé události-
Několik občanů v Kufsteinu obdrželo od jistého
c. k. úřadu poštou poukázky s nepatrnými haléřo-
vými obnosy. Také my jsme dostali poukázkou 5
hal. Úřad zaplatil 10 h porta a 3 h za poukázku.
dohromady 13 hal. My jsme musili zaplatit 6 hal
dopravného, takže poslání 5 hal. způsobilo výloh
19 h. Misto abychom destali svých 5 h. musili jsme
ještě 1 hal. doplatit, neboť dopravní poplatek či-
ní 6 hal. Poněvadž jsme však nedostali 5 h, ale
ještě jsme musili 1 h doplácet, tak jsme svůj ny-
nější zvýšený požadavek vším právem reklamovali
a připsali jsme ještě 5 h za korespondenční lístek
takže bude státi dotyčnému úřadu poslání 5 h
24 h a ještě nové porto.
= Rezedová uniforma francouzských vojáků
která byla na zkoušku zavedena u 28. pěšího pluku.
se neosvěděila a bude proto zase odstraněna a na-
hraženou jinou uniformou vhodnější barvy. Pokus
stál celkem 350.000 franků.
= V Novém Yorku stoupá počet sebevražd
V Novém Yorku a v Chicagu nasazuje se nyní vše.
aby omezily se sebevraždy mladých divek, náleže-
jících hlavně nižším vrstvám. Statistika dokázala
že jde nejvíce o divky, jejichž práce je nedo-
statečně placena, totiž v nejlepším případě 8.75
dolaru týdně, kdežto je zjištěno, že i k nejskrov-
#45
alto_textblock
#45
nějšímu živobytí v Chicagu a v Novém Yorku je
třeba týdne nejméně 9.25 dolaru. Vzhledem k těm-
to poměrům byly navrhovány různé osnovy záko-
na. Zároveň přemýšlí se také o opatřeních proti
vzmáhající se prostituci. Návrh pí. dr. Anny Sha-
wové, která žádá místo mužských strážníků žen-
ské dozorčí úřadnice, bude nejspíše přijaí.
— Starosti Američanů. V Americe den za
dnem přibývá různých „badatelů“, kteří chtějí
dostati na světlo boží všemožné „historické“ ztra-
cené předměty. „New York Sun“ oznamuje, že ně-
kolik miliardářů určilo značné obnosy pro toho
šťastného, který najde dopis Kristův Marli Mag-
daleně. Z toho ovšem nekouká mnoho zdravého
rozumu, ale co možno si mysliti o tom, když choe
nyní americký archaeolog prof. Butler zcela váž-
ně za podpory vlády podniknouti v kraji starých
Sardů vykopávky, jež mají za účel najíti peněženku
lydského krále Kroesa? Yankecové by patrně tu-
ze rádi věděli, kolik se asi do ní vešlo. — Kdož
ví, nenajde-li se také Kroesova checová knfžka.
Nejstarší milostný dopís. V přednášce, kte-
rou měl v Berlině prof. dr. Ralhgen o zužitkování
hlíny, podotkl také, že v šedém dávnověku byla
hlína ve službách lásky. V Sipparu, severně od
Babylonu, byla nalezena zachovalá hliněná deska,
stará více než 4000 let, na které je napsáno: „Ke
Kaslbuji takto mluví Gimil Mardik: Nechť bůh slun-
ce (uctívaný zvláště v Sipparu) a Manduk (domácí
bůh města Babylonu) popřejí ti věčného života.
Píšu ti, abych se dověděl, jakk se ti daří. O, podel
mi zprávu o tom! Jsem v Babyloně a neviděl jsem
tě, což mne velmi znepolojuje. Piš mi, přijdeš-li
abych byl šťastný. Přijď v říjnu (doba velkých slav-
ností). Žij věčně k vůli mně!
— škola lásky. V Londýně se před nedávnem
— jak jsme se již také zmínili — ustavila společ-
nost „Eugenie Education Societv“, jež obralasi
za úkol, řešiti otázky výchovy. V poslední schůal
této společnosti byl přijat návrh, aby se všem ro-
dičům podala žádost, aby své děti záhy poučilio
těžkém umění — zamilovati se, totiž dovéstisi
vybrati pro život družku, nebo druha, který by
by schopen založiti zdravou, statnou a šťastnou
#46
alto_textblock
#46
rodinu. Je samozřejmé, že takováto schůze neobe-
šla se bez debaty, k níž přispělo hojně přítomných
zajímavými náhledy. Mr. A. Nicholls, bývalý před-
seda anglického učitelského svazu, řekl: „Dle mého
náhledu je třeba při tomto vysvětlování počínati si
neobyčejně delikátně a opatrně. Je zcela možné,
že by děti nesprávně voleným slovem, nebo ne-
pravým výrazem věc špatně pochopily a byly by
tím zmateny. Také dle mého minění měly by býti
tyto přípravy k manželství vykonány matkou dí-
těte a ne otcem. Ženy rozumějí obyčejně lépe dět-
ské duši a vykonají svou úlohu jistě opatrněji as
větším taktem, nežli by učinili muži.“ Podobného
minění byl také mr. J. Badley, ředitel školy v
Petersfieldu, jenž pravil: „Třebas by všichni rodi-
čové svolili k tomu, aby vysvětlili dětem toto
choulostivé thema, nebyli by přece všichní s to,
vykonati tuto těžkou úlohu s náležitým jemnocitem
a patřičnými znalostmi paedagogickými. Má-li se
již dětem dostati tohoto vysvětlení, bude mnohiem
lépe, nestane-li se tak doma, nýbrž ve škole. Pře-
devším nesmí býti děti příliš mladé, bude-li se
jim vysvětlovati tato otázka, neboť mohlo by jim
to býti spiše ke škodě nežli k užitku a tím stala
by se celá akce bezúčelnou.“ — Oč rozumnější by
bylo, pěstovat výchovou ušlechtilost a rozum děti
a vysvětliti jim v čas zákony přírody. Pak by se
takové otázky, kterými si nyní angličtí paedagogo-
vé lámou hlavy, rozřešily samy sebou.
= Nespalné látky na oděvy. Anglickému che-
miku prof. Perkinovi podařilo se vyrobiti nespalnou
látka na oděv, která ani po několikerém praní
neztrácí — jak dosud se dělo u podobných výrob-
ků — své ohnivzdornosti. Látky jsou namáčeny
do roztoků různých míneralií, jež zůstavují látkám
všecky jejich vlastnosti a činí je nespalnými.
= Emil Zola o technice románu. Zajímavé.
dosud nikde neotiš těné příležitostné po-
známky Zolovy o jeho zásadách, jimiž se řídil při
sepisování svých románů, uveřejňuje nyní dr. Mau-
rice Berteval ve „Vie francaise'. Zola pravil kdesi
„Chci býti jen naturalistou a psychologem. Místo,
abych se staral o politické, nebo náboženské zá-
sady, chci poslouchati jen dva zákony: zákon dě-
#47
alto_textblock
#47
dičnosti a zákon světa, který nás obklopuje. Tute
skromnou filosofii chci sledovati, ne abych kladi
důraz na svou dokonalou přesnost, nýbrž abych
svá díla logicky utvářil.“ V opaku k Balzacovi,
kterého charakterisuje jako „filosofa, politika
moralistu“, stačí mu „znáti skutečnost a popsati ji
a nejvýše ještě hledati příčiny a důvody, které ji
utvářily tak, jak se jeví. K technice dal si sám
praktickou radu: „Bdi nad svým slohem! Hledej
vždy vhodné, účinné přídavné jméno; přídavné
jméno dodává napsanému slovu vášně a síly.“ Dále
žádá, aby román byl psán v široce rozložených.
logicky stavěných kapitolách; seřadění kapitol má
býti logické, jako seřadění vět v rozumné řeči a
period v dobře promyšleném spisu. „Při líčení
scén a typů nesmí býti romanopisec rozvláčný
osoby však musí dokonale jeviti svou nejintimnější
bytost jak po dobrých, tak po špatných strán-
kách.“ Zajímavé je také Zolovo přesvědčení, že
básník-veršovec nikdy nemůže býti dobrým ro-
manopiscem; ježto nechává příliš mluviti své vlast-
ní city.
— Mléko zachová člověku mládi. Dr. Loran
píše ve své knize „Dře rationelle Ernährungs-
weise“: „Mléko je nejcennější potravinou a neni
jiné potravy, jež by prokázala lidskému zdraví to-
lik služeb, jako tato. Že je tomu opravdu tak, do-
kazuje skutečnost, že většina osob, dosáhnuvších
100 a více let, živila se skoro nebo výhradně jen
mléčnou stravou.“ A proto je dobře požívati mlé-
ko ve všech podobách, t. j. sladké, kyselé, smeta-
nu, tvaroh, sýr a máslo. Potraviny tyto jsou snad-
no stravitelné a při tom výživné a konservují na-
še tělo.
= Antiseptícké bankovky. Bakteriologové
dokázali, že na bankovkách, jdoucích z ruky do
ruky, je nesčetné množství mikrobů, což nemůže
býti nikterak lhostejné těm, kteří mají obavyo
zdravolní stav nynějšího i budoucího lidského po-
kolení. Aby zlu aspoň částečně — zatím — od-
pomohla, vydala národní banka ve Spokanu (stát
Washington) za 480.000 korun antiseplických ban-
kovek. K barvě, upotřebené při tisknutí banko-
vek, je přimísena karbolová kyselina, která ne-
#48
alto_textblock
#48
milosrdně usmrtí všecky bacily. Jak dlouho po-
drží tisk bankovek svou antiseptickou vlastnost,
dosud se neví. Že však tyto bankovky příjemně
nevoní, nemusí se podotýkati.
= Poincaré žákem. Bývalí žáci lycea Bar le
Duc, kteří r. 1876 s nynějším presidentem repu-
bliky na lyceu maturovali, chtějí vzkřísiti opět
na hodinu uplynulé školní doby a sestaviti — po-
kud to ovšem půjde — bývalou svou třídu. Po celé
Francii roztroušení bývali spolužáci Poincaréovi
sejdou se 13. dubna v Paříži a usadí se na svých
bývalých místech v lyceu Bar le Duc. Z tehdejších
profesorů jsou ještě dva na živu a oba ochotně
slíbili zúčastniti se „vyučování“. Ze starých pa-
pírů budou vytaženy na světlo boží úlohy a pro-
fesor bude zkoušet. V upomínku na tulo zvlášiní
ceremonii má býti do třídy pořízena mramorová
deska s nápisem.
= Pomník vymírajicímu plemeni. U novoyor-
ského přístavu byl v těchto dnech položen zá-
kladní kámen pomníku, který dá postaviti milionář
Rodman Wanamaker Indiánům, dle jeho vlastních
slov „vymírající race“. Proti tomuto pojmenování
se však ohradil indiánský úřad washingtonskýa
také vším právem, neboť statistika dokazuje, že
r. 1890 bylo ve Spojených státech celkem 243.000
rudokožců, r. 1900 bylo už jich 270.000 a před dvě-
ma roky bylo jich napočítáno 305 000. Ke slav-
nosti položení základního kamene dostavilo se
33 indiánských pohlavárů v plném lesku. Byl prý
krásný pohled na dosud statné postavy jak z mědi
kovaných starců 70—80letých.
Parník se potopil. Z Oděsy, 12. března.
(K. k.) Dopravní parník „Ismail“, odpluvší z Niko-
lajeva, narazil u Očakova na hráz, skrytou pod
ledem utrpěl trhlinu a potopil se přes všechno
úsilí. Cestující a mužstvo, celkem 70 osob, bylí
zachráněni ruským a norským parníkem.
= Princezna Marie rumunská. Z Bukurešti,
12. března. Princezna Marie, která po porodu one-
mocněla zánětem žil, poprvé dnes po uzdravení
povstala s lůžka.