#1
alto_textblock
#1
Ročník padesátý třeti.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v üterý 1l. března 1913.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 69.
#4
alto_textblock
#4
Na ranní a večerní liety
předplácí se
V Praze v admintstraníi
na měsie.
na čtvrt leta . . . . 6 R —h
s dvojí donžškon-
měste.
na čivrt ieta . . . . 7 K elk
ve allálkácho
na měsie
Paso 9 K a0
měsia.
na vrist : . . . k
s dvojí zásilkou
něsle.
na vrt ieta: . . k ek
#7
alto_textblock
#7
Večernt
#11
alto_textblock
#11
dání
#13
alto_textblock
#13
V drobném prodejir
ranni čislo o sobě . za 9h
večerní
. . za 4h
Ve filiálkách na venkově
ranni čislo
. . . .
večerni . . . . . . . . Bh
Ineerátv
plati se hotově napřed.
Předplaceni a inserty přijímá
administrace v Marinnské ul., l.
Tam nacházaji se těř
radakco, biskárna a expedlce
„Národnich Listů
Rukopisy se nevraceji.
#14
alto_textblock
#14
Nová válka no Balkíně,
#15
alto_textblock
#15
Jednání o mír.
#16
alto_textblock
#16
Z Cařihradu, 11. března. („Fremdenbl.“
Ministerská rada zabývala se včera dlouho
jiskrovou depeší velitele drinopolského Šukri-
ho paše. Obsah živé diskuse o této depeši je
přísně tajen. Praví se, že balkánští spo-
jenci otázku míru stále odsunují
očekávajíce, že budoucí válečné události je-
jich postavení zlepší.
Z Berlína, 11. března. („Fremdenblatt“.
Ze Sofije se oznamuje: Vyjedná-
vánimezi balkánskýmí státy o od-
povědi na sprostředkovací návrh
velmocí je proto spojeno s potížemi, po-
něvadž některé balkánské státy činí nove
požadavky, kterých druhé balkánské stá-
ty neschvalují. Tak na příklad Černá Hora
trvá na tom, aby obdržela Skaden
a Řecko žádá záruky pro Řeky na
maloasijském pobřeží. Poněvadž tyto
požadavky znesnadňují ještě více vyjednávání
snaží se ostatní balkánské státy přiměti Čer-
nou Horu a Řecko, aby se těchto požadavků
#17
alto_textblock
#17
V Cařihradě.
Vláda na odchodu.
#18
alto_textblock
#18
Z Caříhradu, 11. břerna. Přes uspokojivé
prohlášení velkého vezíra Mahmuda Šeíketa
paše a prince Huleima kolují zde pověsti, že
vláda co nejdříve podá demisi. N
úřad příštího velkého vezíra označují se jak
kandidáti velevyslanec ve Vídni Hussein
Halim paša a Hakki paša.
#19
alto_textblock
#19
Z nařízení vojenského velitele.
Z Caříhradu, 10. března. (K. k.) Tisková
kancelář sděluje zdejším listům nařízení vo-
jenského velitele cařihradského, v němž se
praví, že vláda, převzavši celou zodpovědnost
před národem, rozhodla se s velkou pevností
používati všech svých plných mocí k řízen
vnitřní a zahraniční politiky země.
#20
alto_textblock
#20
Janina padla prý zradou.
Z Cařihradu, 11. března. Zde se veřejně
tvrdí, ve Janina padla zradou. Essad paša
mohl prý se se svými 35.000 vojáky ještě há
jiti a dokonce řeckou obléhací armádu prora-
ziti. Ujišťuje se dále, že Essad paša bude po
hnán před vojenský soud.
#21
alto_textblock
#21
Skutečná sanace zemských financí království
Českého bude možná vůbec teprve, až bude
provedena zamýšlená finanční reforma velká.
Doplňovací volby do říšské rady.
Z Vídně, 11. března. V Krem ži koná s
právě doplňovací volba na říšskou radu a kandi-
dují na říšský mandát německý nacionál Gustav
Richter a sociální demokrat Hackenberg-
Ve Štokravě došlo mezi sociálními demokraty
a německými nacaonalisty k tuhé řeží. Také
Klosterneuburku udály se srážky mezi obě-
#22
alto_textblock
#22
ma tábory.
#23
alto_textblock
#23
Ministr baron Heinold.
Z Vídně, 11. března. (K. k.) Císař vyslovi
k automobilové nehodě ministra vnitra bar. Hei-
nolda tomuto svou upřimnou soustrast a poptával
se po stavu ministrově. Také pan arcivévoda
František Ferdinand a choť paní vévodkyně Žofie
z Hohenbergu, jakož i paní arcivévodkyně Marie
Tereza poptávali- se po jeho zdraví.
#24
alto_textblock
#24
Z rakouské díplomacie.
Z Vídně, 11. března. (K. k.) „Wiener Zeitung
uveřejňuje jmenování mimořádného vyslance
zmocněného ministra dra. Konstantina Dumb
mimořádným a zmocněným velvyslancem u Spoje-
ných států amerických.
#25
alto_textblock
#25
okolností má závazek. byť i ne smlouvou
stanovený, že vyšle značnou brannou mo
ku provádění operací do Evropy
Asquith přerušil v tom řečníka a pravil: Podo-
týkám hned teď, že to není pravda. Rozprav
o adrese byla po řečí Hugha Cecila odročena.
Z Londýna, 10. března. (K. k.) Předseda mini-
sterstva Asquith dodal ještě ve své řeči v doln
vněmovně: Máme jednomyslné přání spolupůsobit
s Německem.
Z Londýna, 10. března. (K. k.) V horní sně
movně měla debata o odpovědní adrese na trůnn
řeč stejný ráz jako v dolní sněmovně. Lordove
adresu schválili
#26
alto_textblock
#26
Tříletá vojenská služba ve Francii.
Z Paříže, 11. března. Obecní zastupitel
stvo usneslo se 36 hlasy proti 29 vyslovit
parlamentu přání města Paříže, aby tříletá
vojenská služba byla v parlamentě projedná-
na způsobem pilným a zcela tak, jak je vlá-
dou navržena.
#27
alto_textblock
#27
Z Washingtonu, 10. března. (K. k.) Americká
dělová lodice „Petrel“ připlula do San Dominga,
aby chránila zájmy cicozemců.
#28
alto_textblock
#28
Díplomatický sbor u Bryana.
Z Washingtonu, 10. března. (K. k.) Státní ta-
jemník Bryan přijal dnes diplomatický sbor a jmé-
nem presidenta Wilsona projevil vážné přání ame-
rické vlády upevniti poměr Spojených států k
ostatním členům velké rodiny národů používáním
zásad spravedlnosti a slušnosti v mezinárodní po-
#29
alto_textblock
#29
litice.
#30
alto_textblock
#30
Politická hlídka.
#31
alto_textblock
#31
Z německých tužeb a nadějí.
#32
alto_textblock
#32
vzdaly.
#33
alto_textblock
#33
Jednání rakousko-srbské.
Z Vídně, 11. března. „Neues Wiener Tag-
blattu“ telegrafují z Bělehradu: Ve zdejších
politických kruzích přisuzují pobytu srb-
ského vyslance na dvoře vídeň-
ském Jovanoviče v Bělehradě dů-
ležitost kromobyčejnou, Jovano-
vič podal vedoucím politikům a zodpovědným
osobám referát o svých dojmech, kterých nabyl
z rozhovorů, jež měl za poslední doby o ohra-
ničení Albánie a budoucím uspo-
řádání obchodně-politických sty-
kůrakousko-srbských. Srbsko v zále-
žitosti albánské ukáže se ochotným vůči Ra-
kousku, takže ohraničení Albánie po-
zbylo podstatně těžkosti. Takové
jsou však v příčině Skadru. Myslí se
však a doufá se, že také tato věc bude vy-
rovnána. Prohlašuje se důrazně, že hned p
návratu Jovanovičově do Vídně
bude obchodně-politické jednán
zahájeno na základě instrukcí, které Jova-
novič v Bělehradě dostal.
#34
alto_textblock
#34
Řekové obsadí celý Epirus.
Z Bělehradu, 11. března. Dle zprávy z
Athen nařídil armádní velitel, aby celý Epiru
až po Valonu byl vojskem obsazen.
#35
alto_textblock
#35
„Tanin“ o pádu Janiny.
Z Cařihradu, 11. března. (K. k.) Pojedná
vaje o pádu janinské pevnosti, praví „Tanin“
že obránci Janíny zachránili čest Ottomanů
Ztráta Janiny neznamená pro Turecko nijak
nový úkor teritoriální, poněvadž Janina byla
již po měsíce politicky ztracena. „Tanin“ pro-
náší mínění, že obsazení Janiny nezmění nic
na stanovisku Evropy vzhledem k Albánsku
anebo na osudu Egejských ostrovů, souvisícíc
s rovnováhou ve Středozemním moři.
#36
alto_textblock
#36
Telefonické a telegrafické
#37
alto_textblock
#37
zprávy „Národních Listů“
#38
alto_textblock
#38
Nový státní tajemník uherský.
Z Pešti, 11. března. (K. k. uh.) Ministerský
rada Vilém šl. Lers, ředitel hospodářsko-politi-
ckého oddělení v ministerstvu obchodu, dostal ti-
tul státního tajemníka.
#39
alto_textblock
#39
Kornel Abranyi.
Z Peští, 11. března. (K. k. uh.) Bývalý předno
sta tiskové kanceláře v ministerském presidiu
Kornel šl. Abranyi včera večer zemřel.
#40
alto_textblock
#40
Německý císař nepojede na Korfu a navštív
rakouského císaře až v Išlu.
Z Berlína, 11. března. („Neue Fr. Presse“.)
Ve dvorských kruzích bylo dnes oznámeno, že
císař Vlém změnil svůj cestovní rozvrh a letos
na Korfu bydleti nebude. Za příčinu
uvádějí se zmatky válečné na jihovýchodě
Evropy, které ho přiměly upustiti od obvyklé
cesty. Císař Vilém nechce bydleti v území
státu, který vede válku. Následkem toho sejde
také s návštěvy císaře Viléma u císaře Fran-
tiška Josefa, která bude přeložena.
Z Vídně, 11. března. „Neue Freie Presse“
sděluje: Vešlo tu ve známost, že císař Vílém
v březnu do Vídně nepojede, poněvadž nepod-
nikne také žádné cesty k Středozemnímu moři
Německý císař sem oznámil, že navštiví císaře
Františka Josefa za léta. Návštěva ta nej-
spiše se konati bude za letošního
prázdninového pobytu císaře
#41
alto_textblock
#41
Jednání o spolek Španělska s Francií.
Z. Z Londýna, 11. března. (Zvl. telegraf
zpráva „Nár. L.“) Král přijal včera prvníh
lorda admirality Churchilla a ministr
vojenství plukovníka Seelya hned po jejich
návratu z pevniny v dlouhých audiencích
Tato obě slyšení jsou do jisté míry nápadna
Uvádějí se ve spojitost s vyjednáváním, které
konalo se domněle v Madride a Paříži v pří
čině spolku mezi Španělskem
Francií.
Z Londýna, 11. března. „Daily Graphique“
oznamuje: Cesta anglického ministra vojen-
ství Seelya do Španělska sleduje velký po-
litický účel. Na místech rozhodujících přetřásá
se možnost, že Španělsko přistoup
ke trojdohodě. Zároveň je chystána ob-
nova francouzsko-španělské doho-
dy z r. 1907 o Středozemnim moři.
#42
alto_textblock
#42
Španělský král do Paříže.
N. Z Paříže, 11. března. (Zvl. telegraí.
zpráva „Nár. Listů“.) Jak se proslýchá, při-
bude v nejbližších dnech španělský k rá
Alfons do Pařiže, aby presidenta Poln-
caréa nejen oficielně navštívil, nýbrž aby do-
ručil mu také řád zlatého rouna za
schválení španělsko-francouzské smlouvy
Marokku francouzským parlamentem.
#43
alto_textblock
#43
Papež.
#44
alto_textblock
#44
Z Říma, 11. března. (K. k.) Papež ztrávíl no
klidně. Vzhledem k tělesné slabostí lepší se jeho
stav jen poznenáhlu. Profesor dr. Marchiafav
navštívíl dnes ráno Svatého Otce. Také sestra pa-
pežova navštívíla ho dopoledne.
#45
alto_textblock
#45
Na nedělní schůzi Svazu německých poslanců
na sněmě českém byl pozván také posl. Iro jakož-
to zástupce Všeněmců. Nepřišel však, nýbrž poslal
schůzi politický dopis, který byl dnes uveřejněn.
Posl. Iro v projevu svém praví, že dle jeho
přesvědčení je další dorozumívací jednání nenži-
tečné pro Němce, a že výsledkem jeho může býti
jenom národní škoda pro německý lid v Čechách.
Proto posl. Iro žádá, aby se udělal konec komedii,
a aby dorozumívací akce byla skončena; k tomu
posl. Iro dodává, že vládní politika Němců ve
Vídni zničila německou obstrukci pražskou, což
ma býti veřejně řečeno: pak — dle Ira — bude
možno, by se Němci poradili o nové, lepší a ná-
rodně úspěšnější taktice, která ovšem musí vy-
lučovati vládní politiku Němců ve Vídni.
Je zajímavo, že podobně jako Všeněmec Iro,
smýšlí dnes o dorozumívací akci též jeden český
hlasatel veřejného mínění, totiž státoprávně po-
kroková „Samostatnost“: i ona žádá, stejně jako
Všeněmec Iro, aby „smiřovačky“ byly — ovšem
s české strany — prohlášeny za skončené, a to
proto, že Němci očekávají pro sebe úspěch z
vyvrcholení finanční katastrofy zemské, kterou
předpovídají na květen nebo nejpozději na červen.
Jinak „Samostatnost“ neodůvodňuje svůj požada-
vek, sourodý s Irovým, míníc jen, že „pak uvidí-
me, co Němci umějíva co počne si vláda“.
Zatím co takto z jednoho českého pramene vy-
věrá turecký fatalismus, je v „Bohemii nazna-
čeno, co Němci chtějí umět, a co si má vláda po-
čít. čím dříve se zemské finance sřítí úplně, tím
blizší je naděje, že sněm se stane dělným, anebo
že nějak jinak bude v zemském hospodářství za-
veden pořádek; tak — dle zprávy „Bohemie““ —
smýšlejí vážní a zkušení politikové mezi Němci
Čech.
Lze-li větě té rozuměti, tož Němcí z Čech pa-
trně po vyhlášce insolvence zemské pokladny
české očekávají oktrofrky ve svém smyslu.
#46
alto_textblock
#46
Řecká královna do Epiru.
Z. Z Londýna, 11. března. (Zvl. telegraí.
zpr. „Nár. L.“) Z Athén se sděluje, že řecká
královna odcestovala v pondělí ráno do Epi-
ru. V jejím průvodu jsou princezna Marie
princ Jiří. Královna prohlédne si nemocnice
v Patrasu a Preveze a vráti se pak do So
#47
alto_textblock
#47
luna.
#48
alto_textblock
#48
Aeroplany na bojíšti.
Z Cařihradu, 10. března. (K. k.) „Taswin
i Eíkiar“ doporučuje vládě, aby zavedla mez
Čataldží a Drinopoli, Bulajrem a Drinopol
spojení aeroplany. V Drinopoli prý koluje po-
věst, že jeden aeroplan letěl již z Bulajru do
Drinopole a zpět.
#49
alto_textblock
#49
Pohyby tureckých lodí válečných.
Z. Z Londýna, 11. března. (Zvl. telegral
zpráva „Nár. L.“) Z Athén se oznamuje, že
turecký křižák „Medžidie“, provázen 6 tor-
pedoborci, včera ráno vyplul z Dardanel, ale
ihned, když spatřil řecké torpedoborce, vrá-
til se zpět. Turecké lodi vypálily několik
ran na řecké loďstvo, načež se obrátily a
pluly Dardanelami do Mramorového moře.
#50
alto_textblock
#50
Odročené schůze parlamentních výborů.
Z Vídně, 11. března. Na dnešek stanoven
schůze výboru justičního a vyučovacího byl-
odřeknuty a konati se budou teprve po veliko
nocích.
Fínanční reforma ministra ryt. Zaleského.
Z Vídně, 11. března. „Information“ uveřej
ňuje v čele listu tento přípis čelného člena
parlamentu: „Malý finanění plán j
zajištěn. Státu a zemím otevirá se 5 nových
zdrojů berních, jež dodají celkem skoro 100
mil. K ročně. Ministr financí rytíř Zaleskí ne-
chce však nyní nikterak složiti rukou do klína
Jižmyslinapokračování vreform
ním díle svém. Po malém finančním plá
nu přijde velký, jenž obsahovati bude
daň ze sirek a daň zdědictví a který
věnčen bude soustavnoureformou fi-
nanční, kterou rytíř Zaleski vybudovati chce
na lihovém monopolu. Ve 3 etapách ministr
financí postavífinance státní a zem-
ské na pevný a zdravý podklad. Tyto etapy
jsou: 1. malá finanční reforma; 2. velká; 3. sou-
stavná. Je-li v Němcích král. Českého ještě
jen jediná jiskra poctivosti, pak musí jejich
obstrukce na sněmu království Českého, která
nemá smyslu a účelu, býti zastavena nepro-
dleně. Nestane-li se tak, páchají Němei
z Čech na lidu podvod, který nemá
sobě rovna, ovšem podvod, který stihne
toliko německý lid v Čechách. Praví-li se, že
Čechy jsou nyní finančně sanovány, dlužno
rozuměti tomu tak, že 9 mil. K nových údělů
nevyváží 54 mil. K deficitu v zemském roz-
počtu na rok 1913, avšak je to přídavek, kte-
rým úvěr země bude sesilen pod-
statně, takže opatření náležité
zemské půjčky podstatně bude
usnadněno. Zemská správa bude tedyv
letech budoucích moci svůj úvěr hledati snáze.
#51
alto_textblock
#51
Išlu.
#52
alto_textblock
#52
Úhrada nových vojenských výdajů v Německu.
Z Berlína, 11. března. Konferenee mini-
strů spolkových států, které předsedal
říšský kaneléř Bethmann-Hollweg zasedala včera
několik hodin. Zabývala se úhradou novýc
výdajů vojenských. Je skutečně rozhod-
nuto, že k úhradě vojenské předlohy z aved
se daň z přírůstku majetku najednou
Dnes bude v této poradě pokračováno.
#53
alto_textblock
#53
Anglický následník v Berlíně.
Z Londýna, 11. března. Ve dvorních kru-
zích se ujišťuje, že princ Waleský zůstane
Berlíně až do svatby princezny Louisy a zt-
častní se slavnosti jako zástupce anglického
#54
alto_textblock
#54
dvora.
#55
alto_textblock
#55
Z anglického parlamentu.
Z Londýna, 10. března. (K. k.) (Dol. sně-
movna. Pokr.) Po Asguithovi ujal se slova Hug
Cecil a prohlásil, že se mu zdá, jakoby, jsou-l
pravdivy kolující pověsti, byla zahraniční politik
Anglie ne-li agresivní, tož přece dobrodružnou. Vše-
obecně se věří pověsti, že Anglie za určitých
#56
alto_textblock
#56
Rumunský vyslanec v Petrohradě.
Z Petrohradu, 11. března. (P. t. a.) Mimo-
řádný rumunský vyslanec princ Ghika přijel
sem dnes dopoledne v 10 hodin.
#57
alto_textblock
#57
Rozmnožení ruského vojska.
Z Petrohradu, 11. března. Ustanovením
dle kterého stáří, v němž možno povolati
rekruty, snižuje se o celé měsíce, letos na
podzim bude zvýšen kontingent nováčků
15.000 mužů.
#58
alto_textblock
#58
Úvěr na veřejné vyučování v Rusku.
Z Petrohradu, 10. března. (Spb. Ag.) Komis
říšské dumy pro veřejné vyučování projednával
dnes zákonnou osnovu o věnování dodatečného
úvěru 8 milionů na potřeby veřejného vyučování
Komise se usnesla zvýšiti úvěr na 10 mil. a vy-
slovila se pro zvýšení fondu Petra Velikého na zři
zování škol z 8 na 14 milionů.
#59
alto_textblock
#59
Revoluce v San Domingu.
Z Nového Yorku, 10. března. (K. k.) „Nev
York Herald“ oznamuje ze San Dominga, že pre-
sident Neuel přijel do Španělska a tam projevi
úmysl vzdáti se úřadu.
#60
alto_textblock
#60
Ke slezským volbám v Rych-
valdě.
Původní zpráva „Národních Listů“.)
#61
alto_textblock
#61
V Rychvaldě, 9. března 1913
#62
alto_textblock
#62
Dnes o 10. hod. dopolední sešli se v divadel-
ním sále Eichenbaumově čeští voličové rychvaldští
v tak značném počtu, že sál byl přeplněn. Na je-
višti zahájil schůzi svolavatel p. Adolf Musila
vyzval shromáždění ku volbě presidia. Zvoleni za
předsedu pan Musil, za místopředsedu p. Stanisl.
Brož, za zapisovatele p. Bohuš Kočí, za po-
řadatele pp. Heřman a Matuš. Když byl pan
Brož přítomné voliče v důvěrné schůzi uvital, dáno
slovo delegátu ústředí starostovských sborův
Polské Ostravě, který vysvětliv účel schůze,
poukázal k tomu, že sešli se rychvaldští voličové
ku protestu a rozhovoru o neslýchaném způso-
bu volebním, jakým za patronance vládních orgá-
nů počínala si při právě provedených volbách do
obecního zastupitelstva dajčírajadlišská klika
radniční. Řečník rekapituloval krátce výsledek vo-
lební, dle něhož ve třetím sboru při pět-
advacítihodinové nepřetržité (denníj
noční) volbě dosáhli čeští kandidáti maxima 304
hlasů, kdežto nejmenší počet polsko-dajčírajnd-
lišských hlasů byl 325. Volby zúčastnilo se 636 vo-
ličů a rozdíl hlasů pohyboval se mezi 21 a 47 hla-
sy. Všech oprávněných voličů bylo 745. — Ve
II. sboru (7. března) obnášel počet voličů 124.
#63
alto_textblock
#63
Různé zprávy.
#64
alto_textblock
#64
Elixir nesmrtelnosti.
Alexis Carrel, „kouzelník Rockefellerova
ústavu“, pracuje právě na „elixiru nesmrtel-
nosti“ a přes to, že věc zní hodně pravděne-
podobně a skoro šarlantánsky, přece už do-
dělal se při své práci pěkných výsledků.
Ovšem, nejde prozatím o nesmrtelnost lidskou,
nýbrž jen o elixir nesmrtelnosti pro žívočišné
organismy, jež jsou pěstěny mimo jiné tělo ve
výživných tekutinách. Carrel zpozoroval, že
kousky orgánů, chovaných dle jeho původnich
method ve výživných tekutinách z počátku
rostly rychle, pak ale čím dále tím méně
rychle, až odumřely. Studoval příčiny tohoto
zjevu a při tom našel „elixir nesmrtelnosti“.
Historiograf Rockefellerova ústavu Bur-
ton J. Hendrick napsál o Carrelově objevu
dlouhý článek do měsíčníku „The World s
Work“. Máme-li pochopiti Carrelovy pokusy.
musíme si především uvědomiti rozdíl mezi
různými významy pojmu smrt. Smrt vysoce
organisovaného živočicha, buď člověka nebo
zvířete, je vlastně pojem hodně nejasný. Za-
stavení činnosti srdce a plic je obyčejně pova-
žováno za znamení smrti. Ale nastane-li tato
smrt, žijí jednotlivé orgány ještě dále nějakou
dobu a v tomto stavu mohou býti transplanto-
vány na jiného stejnorodého živočicha, nebo
dány do výživných tekutin, kde žijí dále. Proč
lidé a zvířata umírají, je hádankou, dosud ne-
rozřešenou. Co je vlastně smri sešlostí věkem?
Dle jedné lékařské theorie přijímají buňky
těla látky, jež vedou konečně k sebeotravě
buněk a tím pak k odumření celého živoči-
cha. U některých živočíchů, na příklad u ba-
#65
alto_textblock
#65
cilů kyseliny mléčné, není to jen theorie, ale
častokráte dokázaný fakt. Carrelův „elixín
nesmrtelnosti“ zdá se nyní dokazovat, že tato
theorie je správná také u vyšších živočíchů.
Při pěstování částí zvířecích orgánů ve vý-
živných tekutinách, za šetření jistých pravi-
del, mohl zameziti „smrti sešlostí věkem“, čili
sebeotravě tkáně. Jakmile zpozoroval na po-
kusné látce — třeba kousku slepičího srd-
ce — že přestává růsti, vyňal ji z výživné te-
kutiny a ponořil ji na několik minut do fysiolo-
gického solného roztoku. Očividně byla tím
tkáň z větší části zbavena látek, které dle the-
orie jsou příčinou otravy, neboť když Carrel
nyní ponořil tkáň do přiměřeného výživného
roztoku, nabyl věkem sešlý kousek orgánu no-
vé životní síly a rostl dále. Po nějakém čase
se věc opakovala, ale Carrel mohl své po-
kusné tkáně zachovati trvale na živu, pono-
řil-li je vždy v čas do své omlazovací lázně
Při svých nynějších pokusech použivá část
orgánů, které už byly tímto způsobem deva-
desátpětkráte zmlazeny a nemá příčiny před-
pokládati, že by účinek „elixiru nesmrtelnosti“
mohl selhati, neboť se ukázalo, že životní sí-
la pokusných tkání je tím větší, čím vícekráte
prodělaly omlazovací léčbu. Ovšem, že pomý-
šlel Carrel také na to, použití „elixiru nesmr-
telnosti“ při celém živém živočichu, po případě
také při člověku. Kdyby byla správna theorie.
že sebeotrava jednotlivých buněk těla je pří-
činou smrti sešlosti věkem, nebylo by nic
snažšího, než různé laboratorní roztoky, jež
působí omlazivě na jednotlivé orgány těla, při-
vésti také živým orgánům celého zvířete nebo
člověka a tím dáti mu nové mládí. Avšak
Carrel už konstatoval, oč by musel takový po-
kus nutně ztroskotat. Látky, jež působí na je-
#66
alto_textblock
#66
den orgán omlazivě, u jiného vůbec nepůsobí.
nebo jej dokonce oslabují. „Elixir nesmrtelno-
sti“ pro slezinu nepůsobí na příklad na játra
a proto bylo by třeba pro každý orgán jiného
roztoku. Na skutečně praktický „elixir ne-
smrtelnosti“ si tedy ještě chvíli počkáme.
#67
alto_textblock
#67
= Nápadná průhlednost vzduchu před de-
štěm bývá všelijak vysvětlována. Okolnosti této
povšimli si již dávno staří hospodáři a lesníci
když se na obzoru objeví pohraniční hory aneb
vzdálená města, která jindy jsou skryta ve výpa-
rech, očekávají jistý déšť. Mnozí učenci vykládají
zjev tím, že nashromážděné vodní páry následkem
oteplení zvednou se vysoko do vzduchu, čímž dol-
ní vrstvy vzduchu se stávají prostými výparů
vzduch velmi průhledným. Když pak páry dostou-
pí do jisté výše, kde vzduch jest chladnější, sráže-
ji se a nastává děšť. Jiný francouzský učenec vy-
světluje věc tím, že ve vzdálenějších krajinách
již dříve déšť očistil vzduch od prachu, čímž vzduch
stal se průhlednější a tento očištěný vzduch jest
rychlým větrem unášen do předu, kdežto srážky
postupují za ním pomaleji. Tvrzení své dokládá
takto: Dne 11. a 26. ledna vykazoval v Ženevě
vzduch velikou průhlednost. V prvním případě
pršelo 9. v Biarritzi a odtud očistěné vrstvy vzdu-
chu byly unášeny jihozápadním větrem rychlosti4
až 5 metrů za vteřinu i musely se během 50 hodin
octnouti v Ženevě. Po druhé pršelo na pobřeží
Francie a 26. v celé Francii. Na to také v ostatni
části Evropy dostavilo se dne 27. ledna ošklivé po-
#68
alto_textblock
#68
časí.
#69
alto_textblock
#69
= Výška přílivu mořského. Jak známo, hla-
dina mořská u břehu neustále kolísá. Vedle vlivu
větru, který způsobuje na povrchu vody vlny, mě-
ní se výška vody v moři vlivem přitažlivosti měsí-
ce a slunce, které společně způsobují příliv a odliv.
Nejsilnější příliv nastává vždy, kdy měsíc přichá-
zí do novoluní, poněvadž tu přitažlivost sluncea
měsíce působí jedním směrem najednou, kdežto
když měsíc je v úplňku, částečně ruší přitažlivostí
svou přitažlivost slunce. Mimo to působí též na
přiliv velice místní poměry. Výška přílivu na ostro-
vech ležících uprostřed oceánu jest neveliká. N
#70
alto_textblock
#70
př. na ostrově sv. Heleny, Kapverdských ostro-
vech a na, ostrovech Sandwichských neobnášt
výška přílivu více než 70 cm., na Kanárských ostro-
vech kolísá příliv mezi 1 až 2 m. U břehů angli-
okých, zejména u Liverpoolu dosahuje příliv výše
6 metrů, na břehu hamburském 2 m. Zvláště pozo-
ruhodný jest příliv v zálivu Fundy u Nového Skot-
ska v severní Americe. Záliv podoben jest chobo-
tu při otevřeném moři velmi širokému a čím dále
tím více se zúžujícímu. V široké části zálivu dosa-
huje přiliv výše 3 m, v části úzké dostupuje na
výši 21 metrů. Na moři Jaderském a Středozemním
kolísá příliv mezi 3/4 až 11/2 metru.
= Šťastná rodina. V jednom z nejrozšířenějších
mnichovských časopisů bylo v těchto dnech několi-
kráte po sobě uveřejněno toto oznámení: Varuj
každého před baronesou Elsou v. Tautphoeus
Herzog Rudolístrasse 13. Aby se ukázala v přízni-
vém světle, roztrušuje neustále pomluvy o svých
bratřích a sestrách a nešetří při tom také cti ji-
ných lidí. Egon svob. pán v. Tautphocus. — Jen se
vším na veřejnost
= Turek a párátka do zubů. Jedno z našich
příslovi praví, že má-li člověk neštěstí, o posměch
se nemusí starat. Tak vede se nyní Turkům, kteří
sťali se terčem kde jakých vtipů. „Pearsons Maga-
zine“ přináší z mírového kongresu v Londýně tu-
to anekdotu: Při velké hostině, dávané na počest
účastníků mírového kongresu, stála na stole ve
stříbrných stojáncích párátka do zubů, jež ke
konci byla s likérem podávána kolem stolu. Poměr-
ně ostýchavý Turek, který před tím nebyl na krok
ze své vlasti, příjal likér, ale párátka s odporem
odmítl. Snad zahlédl udivený pohled všetečného
souseda, neboť lámanou frančinou pravil: „Od-
pusťte, ale dosud jsem si na to nezvykl. Snědl
už jsem dvě, více nemohu.
— Kinematograí k účelům vojenským. Ve
„Frankf. Ztgu.“ uveřejňuje hejtman Oefele z Mni-
chova článek, v němž doporučuje používání kine-
matografu k účelům vojenským a sice snímků ze
života vojenského. Pisatel je přesvědčen, že by
se osvědčily nejen ve vojenské škole při názorném
vyučování nováčků, ale prý by také populariso-
valy vojenství mezi nejširšími vrstvami a získávaly
by mu pochopení a sympatie. V Anglii
prý už toto zavedení dosáhlo největších úspěchů.
neboť velkou měrou přispělo k verbování mužstva
#71
alto_textblock
#71
pro vojsko pozemní i námořní. Když verbovní ná-
vrhy a letáky neměly v poslední době náležitého
úspěchu, zkusila to vojenská správa s kinemato-
grafem, kde byly předváděny obrazy z vojenského
života a bned množství mladých mužů, nadšených
obrazy, dávalo se odváděti k vojsku. Také důstoj-
níci mohou prý se tím zaučovat do tajů strategi-
ckého umění. — Každý hájí své řemeslo.
= Souboj profesora se žákem. Z Pešti, 11.
března. Profesor na vysoké obchodní škole v Lippe
Feimholz měl s 19letým studentem Belou Ko-
vacsem pro hádku souboj na šavle, ve kterém
profesor byl těžce zraněn.
= Advokát dr. Püregger se zastřelil. Z Víd-
nč, 11. března, „Fromdenblatt“ oznamuje: Vídeň-
ský advokát dr. Hanuš Püredger zastřelil se v so-
botu ve Sv. Hypolitě. Koncem minulého týdne —
předstíraje, že má důležité cesty — opustil Vídei
a již nebyl ke spatření. Ani rodina jeho nevěděla.
kam odejel. Dověděla se teprve z depeší, které
přibyly včera ze Sv. Hypolitu, smutnou zprávu.
U mrtvoly nalezeno několik listů, svědčících zná-
mým osobám. Příčiny sebevraždy jsou tři: po-
chybné spekulace při zábavním podniku vídeň-
ském, ztráty na burse, kde pokusil se Püregge
nahraditi ztráty, utrpěné při podniku tom, ko-
nečně pro nemoc. Püregger zanechal vdovu a 4
děti ve věku 7—14 let.
= Zemětřeseni v Guatemale. Z Nového
Yorku, 10. března. (K. k.) Dle zprávy amerického
vyslance v Guatemale, která byla uveřejněnav
„Sunu“, byla Guatemala v sobotu posti-
žena zemětřesením, kterým bylo po-
bořeno celé jedno město. Mnoho lide
při tom zahynulo.
— Prudký vichr v Sidneyi. Ze Sidneye, 10.
března. (K. k.) V sobotu zuřil v Sidnevi a okolí
prudký orkán, který způsobil velkou škodu. Na
míle daleko byly silnice a cesty rozervány. Čtyři
lidé zahynuli
= Plavba Lloydových parníků. Z Terstu,
11. března. (K. k.) Tyto parníky Lloydu odplulyí
„Koerber“ z Port Sudanu do Adenu. „Dalmatia-
z Alexandrie do Terstu, „Markýz Bacquehem“z
Adenu do Curache, „Vindobona“ do Suezu. Lloydo-
vý parník „Melpomene“ připlul 8. t. m. ze Smyrny
do Rěky.