ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 78cf8d30-71f0-11dc-b353-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 23
#1 alto_textblock #1
1904.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v sobotu dne 9. dubna.
#3 alto_textblock #3
K číslu 99.
#4 alto_textblock #4
Na »Národní Listy- ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80 h
#5 alto_textblock #5
NARUDNÍ
#6 alto_textblock #6
PTI
#7 alto_textblock #7
Čisle v Praze za 2h a na venkově za 3h
#8 alto_textblock #8
Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
#9 alto_textblock #9
Válka.
#10 alto_textblock #10
Čerkézští dobrovolníci. Z Irkutska, 8. dubna. (C.-B.) Včera odešlo 25 čerkézských dobrovolníků na vlastní útraty do Liaojanu. V nejbližší době odejde tam ještě tisíc dobrovolníků.
#11 alto_textblock #11
Klamné zprávy. Z Petrohradu, 8. dubna. (C.-B.) Dopisova- tel ruské telegrafické agentury oznamujez Liaojanu z dneška, že zprávy lon- dýnských listů o útoku čunchuz na Liaojan a o poškození telegra- fického a železničního spojen jsou bezdůvodnv.
#12 alto_textblock #12
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
#13 alto_textblock #13
Goluchowski a Tittoni. Z Vídně, 9. dubna. Dle souhlasných zpráv z Opatije došlých, koná se schůze hr. Golu- chowského s italským ministrem zahraničním Tittonem dnes o 10. hod. dopol. Připomíná se, že od časů hr. Andrássa stalo se poprvé, že oba ministři zahraničných věcí v království italském a císařství rakouském vcházejí ve styk osobní. Italský host zůstane do zejtra večer. Ministr obchodu bar. Call, který meškal v Lovranu, přibyl včera do Opatije a měl tam poradu s hr. Goluchowským. Oznamuje se od- tud, že snad zúčastní se porad obou ministrů. Proti tomu však budiž konstatováno, že dnes odpoledne koná se ministerská rada, ke které asi bar. Call přijde. Prino Walesský do Vídně a Pešti. Z Vídně, 9. dubna. Dne 19. dubna při- bude sem prine Walesský s chotí. Jim na počest budou pořádány četné slavnosti dvor-
#14 alto_textblock #14
ské. Dne 25. dubna odjede k několika neděl- nímu pobytu v Uhrách. Poláci a dorozumění Čechů s Němci. Z Vídně, 9. dubna. Dnešní ranní »Neue Freie Presse« přináší ze Lvova dlouhý dopis, ve kterémž se na základě prý bezpečných in- formací o stanovisku polského klubu na říšské radě ke vládě a parlamentní krisi různé prý omyly a nesprávné předpoklady opravují. Především není prý správno mínění, že by polský klub vzdáti se chtěl politiky volné ruky, kterouž za Körbrovy vlády zahájil a že by chtěl pracovati ke sražení všech opposičních skupin pravice v jednu velkou stranu. Polští poslanci ujišťují prý zcela rozhodně, že na žádnou změnu svého dřívějšího stanoviska oproti vládě a parla- mentu ani nepomyslili. Co pak se týče zahájeného dorozumívacího pokusu, prohlašují prý polští poslanci za ne- pochopitelnou mýlku, považuje-li mi- nisterský předseda dr. Körber polský prostředni- cký pokus za akci sobě nepřátelsko u. Po- láci učinili prý pokus ten jenom v zájmu parla- mentarismu, jejž zachovati si přejou, a byli prý si hned od počátku vědomi, že se věc be spolupůsobení vlády prové st nedá. Šlo prý o to, aby Čechové, kteří vše- liké spojení s vládou byli přerušili, pro nové smírné vyjednávání byli získán i. Jenom aby tuto žádoucí akci zachránili, odhodlali prý se Poláci podporovati úsilí Čechů, aby se volba do delegace konala až po Velikonocích. Ale jednání to nemělo prý žádného ostří proti dru. Körbrovi, nýbrž mělo jenom za účel, zbaviti parlament, bude-li možná, české obstrukce. Také nepotřebují prý se Něme obávati obnovení bývalého želez- ného kruhu pravice, ježto se slovanská většina v poslanecké sněmovně nemožnou jeví a
#15 alto_textblock #15
na německou stranu lidovou žádného spolehnuti už není. Polákům prý ani nenapadá, aby místo české obstrukce přivodili obstrukci německou. Co prý by tím získali? Jest prý ovšem v pol- ském klubu skupina, která pro myšlenku koalice horuje, ale ani tato skupina ne- pomýšli prý na vyloučení dra. Körbra a ještě méně na vyloučení Němců. Bude prý vážně usilováno, a b způsobeno bylo dorozumění mezi Čechy a Němci a polští poslanci nepova- žují prý svůj pokus nikterak za beznadějný, ježto prý se rozpoložení na obou stranách jeví nyní příznivějším, než dříve. Avšak musí prý se také v úvahu bráti možnost, že se pokus nezdaří. Jednání bude prý zahájeno teprv po sestoupeni se říšské rady, ježto vedoucí osobnosti nyní mimo Vídeň meškají. Rytíř Jaworski projevil prý včera některým vynikajícím polským poslancům ve Lvově naději, že se tentokráte podaří způsobiti mezi Čechy a Němci nějaké do- rozumění. Především pochybujema, že nějaký čelný člověk klubu polského vyslovil se k nějakému člověku z »N. Fr. Presse« po sprostých ná- jezdech, které učinil tento list před samým roz- chodem poslanců na velikonoční prázdeň. Po- chybujeme tím více, poněvadž v tomto listu po skončené kampani předvelikonoční opakovaly se ještě prudké nájezdy na polský klub a tento vyličován jako perfidní a proradný. Pokud jde o věc samu, jsme daleci všeho úmyslu, jakkoli přeceňovati akci klubu polského jak pokud jde o její vznik, tak pokud jde o její účel. My v těchto listech zachovávali jsme se k celému podniku pana Jaworskéhoa soudruhů s naprostou reservou, do- cela střízlivě a chladně. Ovšem máme na mysli, kdyby polský klub vůbec a zvláště jeho předseda rytíř Jaworski, byl se ukázal pe-
#16 alto_textblock #16
FEUILLETON.
#17 alto_textblock #17
Puntík.
#18 alto_textblock #18
Črta Ferdinanda Mačenky
#19 alto_textblock #19
Prosím, abyste mne nepodezřívali, že chei psáti nějaké učené mluvnické pojednánío tečkách! Nikoli. Puntík v tomto případě není tečkou, ale roztomilým — pejskem pana adjunkta Cvrčaly. Znáte-li pana Cvrčalu, pak znáte i jiste jeho Puntíka. Je to ale zvíře! Totiž ten Puntík! Jak vám již jméno napovídá, je postavy nalé, drobné. Za to však duch jeho povznáší se vysoko nad úroveň jeho „kollegů“ a „kollegyň“ kteří, potkávajíce ho, uctivě dávají si líbiti hlu- boké jeho opovržení, projevené zvláštním skrče- ním čenichu. Puntík je nerozlučným průvodčím svého pána. Na procházce a doma, rozumí se samo sebou. Leč Puntík provází svého pána i do ho- stince, usedne si k jeho boku na lavici, dívá se s ním do karet a projevuje zároveň s pánem svým radost či nevoli, dle toho, jak se hra utváří. Hrát sice ještě neumí, ale pan Cvrčala tvrdívá zcela vážně svým známým, že Puntíkovi nic jiného neschází než ruce a hrál by prý desetkrát lépe než důchodní Kyžlinek, který není s to, abys zapamatoval „trumfy“ Vzácné takové zvíře ovšem nemůže být chováno snad způsobem takovým, jak bývá zvy kem u výchově zvířat vůbec. Puntíkův pán pro studoval kynologii důkladně a dovede vyhověti každé potřebě svého miláčka. V létě koupá ho ve vodě, v níž rozpuštěny jsou soli se zvláštní směsí, panem Cvrčalou vy- nalezené. Účinek koupele je zázračný! Všichni nájemníci, mužského i ženského rodu, kteří se bez povolení usadili v kožichu Puntíkově, prchají zděšeně z „doupat“ svých a mrzce končí ko- čovný svůj život ve „vlnách“ škopku páně Cvrčalova. V zimě obléká se Puntík v půvabný pláštík
#20 alto_textblock #20
ceti.
#21 alto_textblock #21
skořicové barvy, jejž ušila vlastnoručně dcera pana domácího, Lotynka, v bláhové naději, že tim obměkčí se zatvrzelé mládenecké srdce pana adjunkta. Moučných pokrmů Puntík vůbec nejí. Ze zá- sady. Ví, že pes je šelma, tedy zvíře, které se živí masem. Že lidé cpou do psů i kůrky ples- nivého chleba, nahnilé brambory a jiné věci, jest dle mínění Puntíkova jen smutnou illustrac zvrácené kultury lidské, která, když sama k vege- tariánství nemá chuti, nutí v ně nebohé, maso- žravé šelmy. Je-li před prvním, pije Puntík také vodu. Jinak pije však kávu, mléko, a večer z tácku pivo, ovšem po předchozí slušné večeři masité Vždy chodí svobodně se svým pánem, je nom v čas, kdy horoucí plamen družné lásky za chvátí i citlivá srdce psí, chodí uvázán na ze- lené šňůrce, aby snad nějakou mesaliancí nepo skvrnil lesklého štítu rodu svého. Jde-li pan Cvrčala do kostela, což bývá tři- krát za rok, jde Puntík s ním. U vrat hřbitova usedne a s tichým smutkem vzpomíná svých ze- mřelých známých, kterým sveřepost lidská vy- kázala nejhorší kout daleko za obcí v „rasově rokli““ Jde-li pán jeho do přednášky, jde Puntík též, a přes všechny protesty pokladníka, pořa- datele i přednášejícího ulehne pod lavici a mlčky sleduje vývody řečníkovy Jen jednou pamatuji že porušil ticho. Slovutný cestovatel jakýs přednášel totiž o cizích zemích a živě vylíči bědný stav psů na Východě. „Psi, pánové,“ pravil mohutným hlasem „užírají tam hlady samy sebe, a najdeme tam proto častěji zdechlinu psa bez hlavy neb bez jiné části těla, kterou si sám . hladu uhryzl.“ Z pod lavice, kde Puntík si hověl, ozvalo se tak bolestné zaúpění, že slovutný cestovatel ohlížel se bázlivě kolem sebe, není-li snad na blízku nějaká ta šelma z Orientu, která jeho slabé a neuvěřitelné tvrzení chce „ústně“ vyvra- Jinak neporušil Puntík nikdy vážnosti si-
#22 alto_textblock #22
krve.
#23 alto_textblock #23
tuace, leč byl-li snad provokován některým pří- slušníkem falešného, kočičího plemene, jehož zásadním nepřítelem již od „malička“ Pun- tík jest. Touha po krvi a mase bližního je Puntíkovi téměř neznámou. Nemohu však zamlčeti vážné příhody, která byla způsobilou, aby Puntíkův věhlas zatemnila a pánu jeho posměch zjednala. Stalo se takto: Jednou sedípan Cvrčala ve své oblíbené hospůdce „u dřevěné nohy“ a hraje s p. Kyžlin- kem nevinnou hru „mariáš“. Pan Cvrčala chce právě hlásit „čtyřicet červených“, když v tom otevrou se kývadlové dvéře a do „šenkovny potácí se — Puntík. Řekl jsem: potácí se. Ještě hůře: Vrávoral, motal sebou jako pominulý, pak zakvikl jako vepř, který se loučí se světem,a bacil sebou, jak dlouhý, tak široký na zem. Při tom vyvalil se mu z tlamy proud špinavě červené „Puntíku, Puntíku!“ zalkal zoufale pan Cvrčala a vrhl se skokem ke svému miláčku, aby se naposledy snad zadíval v hasnoucí zrak ubo- hého čtvernožce. Puntík podíval se strhaným zrakém na svého pána, hrud se mu náhle vypjala mocným tlakem vnitřním a nový proud krve vychrlil se tlamou, barvě podlahu rozplizlými skvrnami. Teď se již pan Cvrčala neudržel. Objal pejska oběma rukama a hlasitě štkal nad ztrátou svého Puntíka. Přítomní také dojati nezvyklým divadlem, klonili se k soustrasti a pan Kyžlinek šňupl si pohnutím ze slánky místo se své černé tabatěrky. Avšak, jaký div! Puntík se zvedá, zvedá, narovnává údy, staví se na přední nohy nějak veseleji pohlíží do světa. V tom vchází do dveří řezník Domlátil, po- dívá se na psa, na krev a na podahu, a povídá se smíchem: „Dobře ti tak, mrcho, nebuď zlodějem!“ „A co ukradl?“ táže se pan Cvrčala poně- kud uraženě. „Krev z hrnka, který jsem na porážce ze-