ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 78caf950-71f0-11dc-962c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 26
#1 alto_textblock #1
Románová příloha
#2 alto_textblock #2
„Národních Listů“ k číslu 98. ze dne 8. dubna 19 á
#3 alto_textblock #3
Různé zprávy. = Šmokovština. Všechny německé listy jako na dané heslo přinášejí »velikonoční« anekdotu o caru Mikuláši I. Car meškal o velikonočních svátcích roku 1838 v Moskvě. O velikonoční neděli ráno vyšel Mi- kuláš z Nikolajevského dvorce a oslovil vojáka, stojí- cího před portálem na stráži, obvyklým velikonočním pozdravem: »Christos voskres!«. Avšak voják na místo aby odpověděl: »Va istinu voskres!«, pravil: »Nikoliv, veličenstvo, Kristus nevstal z mrtvých !«. Car prý ostře pohledl na smělce, jenž hrdě dolo- žil: »Veličenstvo, jsem víry israelské!«. Car prý vo- jáka obdaroval za jeho neohroženost, ale později byl voják zařaděn do trestnické setniny. — Je schválně tendenčně zkomolena anekdota, zakládající se na skutečné události. Onen voják, jenž na pozdrav carův: »Christos voskres!« odpověděl: »Tak ska- žetsja!« (Tak se povídá !) nebyl žid, nýbrž mohame- dánský Kirgiz. Vojáku se nestalo nic, ale od té doby bedlivě se hledělo k tomu, aby o Velikonocích stráže carských paláců byly obsazeny pravoslavnými Rusy. Podivný velikonoční obyčej ve Florencii líčí »Wide World Magazine«: Jen málo kdo z četných turistů, kteří na jaře navštěvují Florencii, stává se svědkem této slavnosti, svého druhu jediné, večer před Božím hodem velikonočním, jež se nazývá »Scoppio del Carro«. Jest to tradice, jež bezpochyby pochází až z doby křižáckých válek. »Scoppio del Carro« znamená do slova »výbuch vozu«. »Vůz« jest velké, nemotorné, ctihodné dřevěné lešení, jež se po- dobá hořejšímu konci kostelní věže, umístěnému na kolech. Výbuch způsobuje se věnci z ohňostrojeckých patron, jimiž jest povoz ozdoben. Dle tradice přidru- žil se mladý florencký šlechtic Pazzino de Pazzi se svou družinou k vojsku Gottfrieda z Bouillonu, jenž táhl do Palestiny. U večer Bílé soboty podařilo se de Pazziovi, vztýčiti na hradbách jerusalémských první kříž a v odměnu za to udělil mu Gottfried právo užívati erbu Bouillonů, zároveň dovolil mu donésti posvátný oheň od božího hrobu do své vlasti a zvěstovati tam radostnou zprávu. Posvátný oheň cho- ván pak ve Florencii ve chrámě svatého Blažejea rodina de Pazzi se usnesla, že tuto událost každo- ročně oslaví. Nynější »Carro« pochází ze sedmná- ctého století, poněvadž původní vůz následkem svého stáří se rozsypal. U večer Bílé soboty táhne spřežení čtyr velkých bílých volů, ozdobených pestrými stu hami, nemotorný povoz na náměstí před dómem. Procesí zastaví před dómem naproti Battisteriu, volci se vypřáhnou a od vozu táhne se lano chrámem až ke hlavnímu oltáři. Na laně připevněna jest raketa, podobná poněkud holubu a nazvaná proto »Colom- bina«. Po Te Deum zapálí duchovní za slavnostních obřadů raketu, jež letí podél lana ku povozu. Na voze ozve se hlučný třesk a prudký sykot, na nějž následuje několik ohlušujících výbuchů. Zvony po celém městě se vesele rozhlaholí a mládež v ohromném davu kolem povozu snaží se co nejsvědomitěji, aby vřava byla ještě větší. Slavnosti této účastní se ne- jen množství lidu městského, ale i z okolí přicházej tisíce sedláků, kteří pevně věří, že rovný let »Colom biny« zajišťuje dobrou sklizeň. = Lodž ve stavu obležení. Přítel našeho listu nám píše: Za příčinou svátků velikonočních nalézá se Lodž jako vždy předešlá léta ve stavu obležení. Na ulicích dnem i noci projízdějí kozácké hlídky po
#4 alto_textblock #4
3.—4 kozácích, vedené strážníkem na koni. Obě ko- zácké setniny jsou pohotově a taktéž celý 37 pluk pěchoty jakož i dělostřelectvo. Vojenské pěš patroly procházejí ulicemi po 6—10 mužích se stráž- níky v čele. Dosud nebyl nikde pořádek porušen Opatření toto opakuje se již po 10 let, totiž od tehdejsího květnového povstání zdejších dělníků Opatření to jest vůbec velmi chvalitebné, neboť Lodž má na 300 tisíc dělného lidu, ze všech končin světa sehnaného a z nejmenší nějaké bitky mohl by po- vstati největší chaos, zejmena za nynějších poměrů, kdy továrnám daří se velmi špatně a dělný lid je do největší míry nespokojen. Lze však očekávati, že péčí zdejšího bdělého náčelnictva městského bude zabrá- něno všem výtržnostem a že svátky velikonoční šťastně ztrávíme. = Vylosovaný městský rada. Z Londýna se oznamuje: V Chulmleighu ve hrabství devonshirském konána onehdy volba městské rady. Tři radní vystu- povali z městského zastupitelstva a nekandidovali již. O uprázdněná místa hlásili se však jen dva kan- didáti, kteří oba byli jednohlasně zvoleni. Co se týče třetího mandátu, odhodlali se, aby byl vylosován. Páni radní vzali sbilling a hráli »hlavu nebo slova« a mr. Raymen, jeden z odstoupivších radních vyhrál a stal se opět městským radou. Teď jest městská rada opět v plném počtu. = Nebezpečný cestující. U policejního soudu Even streetu v Brooklyně byl onehdy předveden 35. letý strojník James Benson a žalován pro nepořádné chování. Soudce O'Reilly ponechal jej ve vyšetřovací vazbě. Z výslechu svědků bylo zřejmo, že Benson dostal se v pátek večer na káře trati Myrtle ave, do hádky a konečně i do rvačky s konduktorem za pří- činou poplatku za jízdu a poněvadž kára byla pře- plněna cestujícími, následovala ihned všeobecná pa- nika. Řidič motorů uzavřel oboje dvéře káry, aby Benson nemohl uprchnouti, načež konduktor opustil káru, aby vyhledal policistu. Avšak Benson rozbil okno a vyskočil ven, byl však po delší honbě, na které podílelo se několik policistů, zadržen a teprve po zoufalém odporu přemožen a zatčen. = Pancéře pro policii. Z Chicaga se oznamuje Alderman Kunz doporučoval před finančním výborem městské rady zavedení ochranných, střelám vzdoru- jících vest pro policii. Alderman, který přinesl vzo- rek takovéto vesty s sebou, dovozoval, že celá poli- cejní moc nemusila by býti opatřena těmito pancéři. nýbrž že by jich mohli používati pouze oni policisté. kteří vysíláni jsou na nebezpečná stanoviska. Cena takovéhoto pancéře nepřesahovala by 35 dol. Pancéř jest šedé barvy jako uniformy listonošů a jest obrněn pouze napřed, neboť se předpokládá, že chicagský policajt postaví se banditovi tváří vstříc a že netřeba obávati se mu rány ze zadu.
#5 alto_textblock #5
Zemřelí v Praze.
#6 alto_textblock #6
Dne 2. dubna 1904: Astl Adolf, c. k. berní v. v. 66 roků, 1642—II. Mařík František, syn zámečnického dělníka, 11 měsíců, 77—VI. — Ve všeobecné ne- mocnici: Pauknerová Marie, manželka dělníka. 56 roků. Grünhut Ignác, soukromník, 67 roků. Libich Antonín, zedník, 32 roky. Poustecký Josef, dělník. 55 roků. — U Milosrdných sester: Bureš Ce- lestin, ovdovělý kolovrátkář, 56 roků. Jiráková Anna dělnice, 25 roků. — V josefovské nemocníci Hikiš Edvard, barvířský pomocník, 35 roků.
#7 alto_textblock #7
e
#8 alto_textblock #8
Pro školu i dům kupte Zlatému srdéčku dětskému. Básničky a přání. Napsala Ludmila Tesařová. — Cena 72 hal.
#9 alto_textblock #9
Říkánky, písně a hry pro opatrovny a školy od Bedřicha Pešky. Nápěvy od K. Bendla, Frant. Ka- vána, J. Maláta, Frant. Pivody, Dra. L. Procházky a A. Šveistylla. Druhé, opravené a rozmnožené vydání. Stran 146. Cena 1 kor. 44 hal. Poštou franko za každou knihu o 15 h. více, kdo ob- nos předem pošt. poukázkou zašle. — Na skladě v ka- ždém knihkupectvi, zejména u nakladatele Rudolfa Storcha, knihkupce v Karlině. 762 Seznam zdarma a franko.
#10 alto_textblock #10
d
#11 alto_textblock #11
Při festivalu
#12 alto_textblock #12
prove-
#13 alto_textblock #13
s velkým úspěchem dené skladby
#14 alto_textblock #14
Edice M.l.
#15 alto_textblock #15
SMETANA: Česká píseň. Smíšený sbor s prův. Part. 3 K. Hlasy zpěv. po 60h. SUK: V roztoužení. Vánek. Pro 2 ruce. (Ještě se 3 jinými skladbami v cyklu „Jaro“.) 3 K. NOVÁK: U muziky. Pro 2 ruce. (Ze „Slovácké suity“ op. 32.) K 3.50. MALÁT: Pět dvojzpěvů pro soprán a alt. Part. K 3.50, hlasy po 30 hal. JEREMIÁŠ: Hej Slované! Mužský sbor s prův. klav. a harmonia. Part. K 2.—, hlasy po 30 hal. ŘÍHOVSKÝ: Cavatina pro houslea klavír K 1.50. Též i všechny ostatní, na festivalu provedené skladby mám v hojné zásobě a v různých úpravách na skladě. Prů- vodce Edicí M. U. zdarma a franko.
#16 alto_textblock #16
Za obnos předem zaslaný vše franko.
#17 alto_textblock #17
Mojmír Urbánek v Prane,
#18 alto_textblock #18
Jungmannova tř. 14, Hlávkův palác
#19 alto_textblock #19
—
#20 alto_textblock #20
308
#21 alto_textblock #21
—
#22 alto_textblock #22
305
#23 alto_textblock #23
»Není to ale ještě vše. Stoves počínal si znamenitě. Neoblomili ho! Leč druhý uveden byl ve zmatek. Pan Cochebois namluvil mu totiž, že byl zatčen na udání Stovesa, takže muž ten jal se láteřiti a na konec hrozil, že poví nyní vše a že také »šefa« nebude šetřiti. Minil tu pravděpodobně vás, ale nejmenoval vás . . . Když jali se pak prudčeji na něj otázkami nalehati a to již za nepřítomnosti Stovesovy, prohlásil ovšem, že bude mluviti až později . . .« Stack tázal se znovu: »A potom ?e Tvářil se při tom všem, jakoby byl zeela chladným a klidným. »A potom . . . pane hrabě, zjištěna byla totožnost muže, zatčeného zároveň s Bressierem. Konstatovalo se, že jest to bývalý člen cizinecké legie, po němž pátrati Rochemond a Chartier, kollegové moji, měli dříve již uloženo.« Čelo hraběte se teď zachmuřilo. Ptal se: »A vědí i jméno jeho?« »Ano.« »Které jméno?e »Vilfrid Rapp.« »A co dále ?« »To jest vše.« »Jak to zvěděli? Přiznal se sám?- »Nikoli. Zvěděli to z dokumentův, zabavených v Toulu. Z nich seznalo se také zcela jasně a určitě, že jméno Bressiera, Francouze, bylo jen záměnou jména Vilfrida Rappa, Němce, jehož skutečné zaměstnání nebylo
#24 alto_textblock #24
muž tento nesmí zemříti! Musíme ho zachrániti za kaž-
#25 alto_textblock #25
dou cenu! A doufám, že se nám to na konec přece podaří ! Výron krve ovšem pokračuje . . . Ale aspoň ne- nastane zadušení. V takových připadech jest mi i značné oslábnutí raněného milejším, nežli zastavení krve. Příznak to tedy spíše příznivější teď !« Skloněn nad zraněným, doktor Maintrel pokračoval na dále ve všemožné o něj péči. Minula ale přece celá hodina, ba ještě více, nežli raněný opět otevřel oči. A tu oddychováním dlouhým, ač třesavým, jala se zvedati prsa jeho. Maintrel zvolal »Jest zachráněn prozatím! Záleží jen na tom, aby se stav nynější nezhoršil. Dám zde pro něj všechno co nejpohodlněji zaříditi, neboť po několik dnů nebude lze ani na to pomysliti, bychom dali nebožáka přenésti odtud !«
#26 alto_textblock #26
Zaprodáni nopřitel