#1
alto_textblock
#1
Románová příloha
#2
alto_textblock
#2
„Národních Listů“ k číslu 98. ze dne 8. dubna 19 á
#3
alto_textblock
#3
Různé zprávy.
= Šmokovština. Všechny německé listy jako na
dané heslo přinášejí »velikonoční« anekdotu o caru
Mikuláši I. Car meškal o velikonočních svátcích roku
1838 v Moskvě. O velikonoční neděli ráno vyšel Mi-
kuláš z Nikolajevského dvorce a oslovil vojáka, stojí-
cího před portálem na stráži, obvyklým velikonočním
pozdravem: »Christos voskres!«. Avšak voják na
místo aby odpověděl: »Va istinu voskres!«, pravil:
»Nikoliv, veličenstvo, Kristus nevstal z mrtvých !«.
Car prý ostře pohledl na smělce, jenž hrdě dolo-
žil: »Veličenstvo, jsem víry israelské!«. Car prý vo-
jáka obdaroval za jeho neohroženost, ale později
byl voják zařaděn do trestnické setniny. — Je schválně
tendenčně zkomolena anekdota, zakládající se na
skutečné události. Onen voják, jenž na pozdrav
carův: »Christos voskres!« odpověděl: »Tak ska-
žetsja!« (Tak se povídá !) nebyl žid, nýbrž mohame-
dánský Kirgiz. Vojáku se nestalo nic, ale od té doby
bedlivě se hledělo k tomu, aby o Velikonocích stráže
carských paláců byly obsazeny pravoslavnými Rusy.
Podivný velikonoční obyčej ve Florencii líčí
»Wide World Magazine«: Jen málo kdo z četných
turistů, kteří na jaře navštěvují Florencii, stává se
svědkem této slavnosti, svého druhu jediné, večer
před Božím hodem velikonočním, jež se nazývá
»Scoppio del Carro«. Jest to tradice, jež bezpochyby
pochází až z doby křižáckých válek. »Scoppio del
Carro« znamená do slova »výbuch vozu«. »Vůz« jest
velké, nemotorné, ctihodné dřevěné lešení, jež se po-
dobá hořejšímu konci kostelní věže, umístěnému na
kolech. Výbuch způsobuje se věnci z ohňostrojeckých
patron, jimiž jest povoz ozdoben. Dle tradice přidru-
žil se mladý florencký šlechtic Pazzino de Pazzi se
svou družinou k vojsku Gottfrieda z Bouillonu, jenž
táhl do Palestiny. U večer Bílé soboty podařilo se
de Pazziovi, vztýčiti na hradbách jerusalémských
první kříž a v odměnu za to udělil mu Gottfried
právo užívati erbu Bouillonů, zároveň dovolil mu
donésti posvátný oheň od božího hrobu do své vlasti
a zvěstovati tam radostnou zprávu. Posvátný oheň cho-
ván pak ve Florencii ve chrámě svatého Blažejea
rodina de Pazzi se usnesla, že tuto událost každo-
ročně oslaví. Nynější »Carro« pochází ze sedmná-
ctého století, poněvadž původní vůz následkem svého
stáří se rozsypal. U večer Bílé soboty táhne spřežení
čtyr velkých bílých volů, ozdobených pestrými stu
hami, nemotorný povoz na náměstí před dómem.
Procesí zastaví před dómem naproti Battisteriu, volci
se vypřáhnou a od vozu táhne se lano chrámem až
ke hlavnímu oltáři. Na laně připevněna jest raketa,
podobná poněkud holubu a nazvaná proto »Colom-
bina«. Po Te Deum zapálí duchovní za slavnostních
obřadů raketu, jež letí podél lana ku povozu. Na
voze ozve se hlučný třesk a prudký sykot, na nějž
následuje několik ohlušujících výbuchů. Zvony po
celém městě se vesele rozhlaholí a mládež v ohromném
davu kolem povozu snaží se co nejsvědomitěji, aby
vřava byla ještě větší. Slavnosti této účastní se ne-
jen množství lidu městského, ale i z okolí přicházej
tisíce sedláků, kteří pevně věří, že rovný let »Colom
biny« zajišťuje dobrou sklizeň.
= Lodž ve stavu obležení. Přítel našeho listu
nám píše: Za příčinou svátků velikonočních nalézá
se Lodž jako vždy předešlá léta ve stavu obležení.
Na ulicích dnem i noci projízdějí kozácké hlídky po
#4
alto_textblock
#4
3.—4 kozácích, vedené strážníkem na koni. Obě ko-
zácké setniny jsou pohotově a taktéž celý 37 pluk
pěchoty jakož i dělostřelectvo. Vojenské pěš
patroly procházejí ulicemi po 6—10 mužích se stráž-
níky v čele. Dosud nebyl nikde pořádek porušen
Opatření toto opakuje se již po 10 let, totiž od
tehdejsího květnového povstání zdejších dělníků
Opatření to jest vůbec velmi chvalitebné, neboť Lodž
má na 300 tisíc dělného lidu, ze všech končin světa
sehnaného a z nejmenší nějaké bitky mohl by po-
vstati největší chaos, zejmena za nynějších poměrů,
kdy továrnám daří se velmi špatně a dělný lid je do
největší míry nespokojen. Lze však očekávati, že péčí
zdejšího bdělého náčelnictva městského bude zabrá-
něno všem výtržnostem a že svátky velikonoční
šťastně ztrávíme.
= Vylosovaný městský rada. Z Londýna se
oznamuje: V Chulmleighu ve hrabství devonshirském
konána onehdy volba městské rady. Tři radní vystu-
povali z městského zastupitelstva a nekandidovali
již. O uprázdněná místa hlásili se však jen dva kan-
didáti, kteří oba byli jednohlasně zvoleni. Co se týče
třetího mandátu, odhodlali se, aby byl vylosován.
Páni radní vzali sbilling a hráli »hlavu nebo slova«
a mr. Raymen, jeden z odstoupivších radních vyhrál
a stal se opět městským radou. Teď jest městská
rada opět v plném počtu.
= Nebezpečný cestující. U policejního soudu
Even streetu v Brooklyně byl onehdy předveden 35.
letý strojník James Benson a žalován pro nepořádné
chování. Soudce O'Reilly ponechal jej ve vyšetřovací
vazbě. Z výslechu svědků bylo zřejmo, že Benson
dostal se v pátek večer na káře trati Myrtle ave, do
hádky a konečně i do rvačky s konduktorem za pří-
činou poplatku za jízdu a poněvadž kára byla pře-
plněna cestujícími, následovala ihned všeobecná pa-
nika. Řidič motorů uzavřel oboje dvéře káry, aby
Benson nemohl uprchnouti, načež konduktor opustil
káru, aby vyhledal policistu. Avšak Benson rozbil
okno a vyskočil ven, byl však po delší honbě, na
které podílelo se několik policistů, zadržen a teprve
po zoufalém odporu přemožen a zatčen.
= Pancéře pro policii. Z Chicaga se oznamuje
Alderman Kunz doporučoval před finančním výborem
městské rady zavedení ochranných, střelám vzdoru-
jících vest pro policii. Alderman, který přinesl vzo-
rek takovéto vesty s sebou, dovozoval, že celá poli-
cejní moc nemusila by býti opatřena těmito pancéři.
nýbrž že by jich mohli používati pouze oni policisté.
kteří vysíláni jsou na nebezpečná stanoviska. Cena
takovéhoto pancéře nepřesahovala by 35 dol. Pancéř
jest šedé barvy jako uniformy listonošů a jest obrněn
pouze napřed, neboť se předpokládá, že chicagský
policajt postaví se banditovi tváří vstříc a že netřeba
obávati se mu rány ze zadu.
#5
alto_textblock
#5
Zemřelí v Praze.
#6
alto_textblock
#6
Dne 2. dubna 1904: Astl Adolf, c. k. berní v. v.
66 roků, 1642—II. Mařík František, syn zámečnického
dělníka, 11 měsíců, 77—VI. — Ve všeobecné ne-
mocnici: Pauknerová Marie, manželka dělníka.
56 roků. Grünhut Ignác, soukromník, 67 roků. Libich
Antonín, zedník, 32 roky. Poustecký Josef, dělník.
55 roků. — U Milosrdných sester: Bureš Ce-
lestin, ovdovělý kolovrátkář, 56 roků. Jiráková Anna
dělnice, 25 roků. — V josefovské nemocníci
Hikiš Edvard, barvířský pomocník, 35 roků.
#8
alto_textblock
#8
Pro školu i dům kupte
Zlatému srdéčku dětskému.
Básničky a přání.
Napsala Ludmila Tesařová. — Cena 72 hal.
#9
alto_textblock
#9
Říkánky, písně a hry
pro opatrovny a školy
od Bedřicha Pešky. Nápěvy od K. Bendla, Frant. Ka-
vána, J. Maláta, Frant. Pivody, Dra. L. Procházky a
A. Šveistylla.
Druhé, opravené a rozmnožené vydání. Stran 146.
Cena 1 kor. 44 hal.
Poštou franko za každou knihu o 15 h. více, kdo ob-
nos předem pošt. poukázkou zašle. — Na skladě v ka-
ždém knihkupectvi, zejména u nakladatele Rudolfa
Storcha, knihkupce v Karlině.
762
Seznam zdarma a franko.
#11
alto_textblock
#11
Při festivalu
#12
alto_textblock
#12
prove-
#13
alto_textblock
#13
s velkým úspěchem
dené skladby
#14
alto_textblock
#14
Edice M.l.
#15
alto_textblock
#15
SMETANA: Česká píseň. Smíšený
sbor s prův. Part. 3 K. Hlasy zpěv.
po 60h.
SUK: V roztoužení. Vánek. Pro
2 ruce. (Ještě se 3 jinými skladbami
v cyklu „Jaro“.) 3 K.
NOVÁK: U muziky. Pro 2 ruce. (Ze
„Slovácké suity“ op. 32.) K 3.50.
MALÁT: Pět dvojzpěvů pro soprán
a alt. Part. K 3.50, hlasy po 30 hal.
JEREMIÁŠ: Hej Slované! Mužský
sbor s prův. klav. a harmonia. Part.
K 2.—, hlasy po 30 hal.
ŘÍHOVSKÝ: Cavatina pro houslea
klavír K 1.50.
Též i všechny ostatní, na festivalu
provedené skladby mám v hojné zásobě
a v různých úpravách na skladě. Prů-
vodce Edicí M. U. zdarma a franko.
#16
alto_textblock
#16
Za obnos předem zaslaný
vše franko.
#17
alto_textblock
#17
Mojmír Urbánek v Prane,
#18
alto_textblock
#18
Jungmannova tř. 14, Hlávkův palác
#20
alto_textblock
#20
308
#22
alto_textblock
#22
305
#23
alto_textblock
#23
»Není to ale ještě vše. Stoves počínal si znamenitě.
Neoblomili ho! Leč druhý uveden byl ve zmatek. Pan
Cochebois namluvil mu totiž, že byl zatčen na udání
Stovesa, takže muž ten jal se láteřiti a na konec hrozil,
že poví nyní vše a že také »šefa« nebude šetřiti. Minil
tu pravděpodobně vás, ale nejmenoval vás . . . Když
jali se pak prudčeji na něj otázkami nalehati a to již za
nepřítomnosti Stovesovy, prohlásil ovšem, že bude mluviti
až později . . .«
Stack tázal se znovu:
»A potom ?e
Tvářil se při tom všem, jakoby byl zeela chladným
a klidným.
»A potom . . . pane hrabě, zjištěna byla totožnost
muže, zatčeného zároveň s Bressierem. Konstatovalo se,
že jest to bývalý člen cizinecké legie, po němž pátrati
Rochemond a Chartier, kollegové moji, měli dříve již
uloženo.«
Čelo hraběte se teď zachmuřilo.
Ptal se:
»A vědí i jméno jeho?«
»Ano.«
»Které jméno?e
»Vilfrid Rapp.«
»A co dále ?«
»To jest vše.«
»Jak to zvěděli? Přiznal se sám?-
»Nikoli. Zvěděli to z dokumentův, zabavených
v Toulu. Z nich seznalo se také zcela jasně a určitě, že
jméno Bressiera, Francouze, bylo jen záměnou jména
Vilfrida Rappa, Němce, jehož skutečné zaměstnání nebylo
#24
alto_textblock
#24
muž tento nesmí zemříti! Musíme ho zachrániti za kaž-
#25
alto_textblock
#25
dou cenu!
A doufám, že se nám to na konec přece podaří !
Výron krve ovšem pokračuje . . . Ale aspoň ne-
nastane zadušení. V takových připadech jest mi i značné
oslábnutí raněného milejším, nežli zastavení krve.
Příznak to tedy spíše příznivější teď !«
Skloněn nad zraněným, doktor Maintrel pokračoval
na dále ve všemožné o něj péči.
Minula ale přece celá hodina, ba ještě více, nežli
raněný opět otevřel oči.
A tu oddychováním dlouhým, ač třesavým, jala se
zvedati prsa jeho.
Maintrel zvolal
»Jest zachráněn prozatím! Záleží jen na tom, aby
se stav nynější nezhoršil. Dám zde pro něj všechno co
nejpohodlněji zaříditi, neboť po několik dnů nebude lze
ani na to pomysliti, bychom dali nebožáka přenésti odtud !«
#26
alto_textblock
#26
Zaprodáni nopřitel