ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 78c9cff0-65ff-11dc-b8cc-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 15
#1 alto_textblock #1
Stran2.
#2 alto_textblock #2
NADNI LST Y.
#3 alto_textblock #3
12. ledna 1901.
#4 alto_textblock #4
Číslo 12.
#5 alto_textblock #5
a jiná že se neudá. Rubrika ta zůstane u uvě domělých Čechů prázdná a to prý potud, at přijde z Mostu sekretář zdejší obce, který tam poslán prý k hejtmanství, aby se informoval. zda-li zdejší Češi mohou zapsáni býti s obco- vací řečí českou. Obecní sekretář se vrátil již včera — patrně se informoval v některé redakci — a dnes páni zpívají tutéž písničku a Čechov opět na dále vydáni jsou útisku a poněmčení Většina Čechů však odepřela každou vý pověď a podpis potud, pokud jim nebude na- psána obcovací řeč česká a tím hromadně pro- testovala proti takovému znásilňování. Zdejší Čechové brániti se budou do krajnosti a nepovol Táž komise čítala lid v okolních místecha Nemilkově, Lyšnicích, Koporeči, Moravsi a Sa běnicích, jež tvoří s Havraní jednu politickou obec. V těchto vesnicích jest značný poče Čechů, ale komise nenalezla ani jediného Toho chtějí páni dosíci v Havrani, nedaří s jim to však a také nepodaři. Toto poněmčován děje se šmahem ve všech obcích zdejšího kraje a neujmou-li se nás Čechů kruhy k tomu povolané, zmizíme v moři germánském. Němei jdou solidárně vpřed a dílo jejich se jim daří. Česká veřejnost sleduje dnes volby příli napjatě a zapomíná při tom na sčí tání lidu, na nás, české menšiny, tak důle- žité kvádry našeho života národního. Výsledek za takových poměrů byl by pro nás přímo zdrcující; české menšiny pozbyly by svého vý- znamu, ztenčily by se na veličiny skrovné pol- tické ceny anebo namnoze zmizejí úplně, jak si mnozí páni přejí. Sčítání lidu zde se může provésti jen z přítomnosti zeměpanského komisaře a jednoho Čecha, jenž by v komisi zasedal; jinak nás Němci pohlti. Jinak ale můžeme dopracovati se výsledků netušených a položiti takto základy naší politické samostatnosti. Z Litoměřic se nám píše: Zdejší »Leitmeritzer Zeitung«, orgán liberala dra. Funka, napadá v posledním čísle zdejšího českého lé- kaře p. dra. Kšandu, tvrdě, že pán ten nepřišel do Litoměřic, aby zde prováděl lékařskou praksi, nýbrž aby byl českým agitátorem. Jeho úkolem prý nyní je, vyptávat se českých služek, jakou obeovaci řeči do sěítacího archu byly zapsány. Rádi věříme, že to pány zlobí, když někdo kazi jich nekalé počínání při sčítání lidu, jako se stalo v následujících dvou připadech. Služka jedna z domu, kde dr. Kšanda bydlí, přišla k témuž s otázkou, co je to obcovací řeča řekla mu, že byla zapsána německy. Když se jí dostalo řádného vysvětlení, žádala svého pána, by byla zapsána s obcovací řečí českou. Děvče odpykalo svoji odvahu ihned. Zuřivý Germán propustil služku na hodinu ze služby. V jiném případě zamezil p. dr. Kšanda přihlášení české rodiny za německou tím, že poučil je, by arch, který na radnici byl německy vyplněn, neod- váděli, nýbrž aby vyžádali si listinu obou- jazyčnou, česky vyplnili a odevzdali. Za to stihí také p. dra. Kšandu trest. Nejen že se na něj »Ltmz. Zeitung« sápe, ale nějaký člen kultur- ního národa strhl mu také českou tabulku na doměla pomazal jinou v prvém poschodí. V témž čísle štve se proti bývalému kožešníkovi panu Moukovi, který má na bytě několik německých studentů, pro přihlášení se k obcovací řeči české Sčítání lidu na Král. Vino hra dech provádí se pro pohodli obyvatel způsobem, že komise sčítací vyzdvihují vyplněné sčítaci tisko pisy po domech a na místě je přehližejí Přichod komise oznamuje se vlastníku domu pokud se týče jeho zástupci den napře za účelem, aby, čeho třeba, bylo připraveno Povinností pp. domácích jest, aby se před pří- chodem komise sami přesvědčili, že tiskopisy ve všech sloupcích a odděleních jsou správně a zevrubně vyplněny a také náležitě podepsány jakož i aby se o správné a zevrubné vyplnění tiskopisů domovních (č. VI., VIII, XIla, XIIIa) postarali. Také jest ve vlastním zájmu obyvatel domu, aby připravena byla k příchodu komise místnost vytopená k úřadování způsobilá a aby po čas pobytu komise v domě obyvatelé dom a zdrželi, majíce pohotově domovské, popisní i jině úřadní průkazy, čímž ušetři si předvolávání na úřad. U mladiků rozených r. 1881—1891 při- pojeny býti musí k archu sčítacímu výtahy z matriky.
#6 alto_textblock #6
Zemětřesení v Čechách. Dle došlých zpráv postihlo čtvrteční zemětřesen mnohem větší objem východních a severních Čech nežli se zdálo a jest vážnějšího rázu, nežli se mu z počátku přikládal. Ve většině míst nezpůsobilo ovšem škod žádných, za to však v některých obcích a městech vzbudilo vážné obavy pro případ, kdyb se opakovalo, Prudký náraz byl pocítěn zejmena v Hro no vě kde poškozena jím, jak jsme se již zmínili, škola tak, že nebylo možno v ní druhého dne vyučovati V Náchodě způsobeny byly trhliny na budově mě- šťanské školy a hostince »na růžku«. V Žerno v a v Nízké Srbské způsobilo zemětřesení větš trhliny na stodolách, kdežto na Jizbici vyvráceny kamenné opěrní sloupy v plotu. V Königsháne u Žacléře znáti jest na domech rovněž různá poško zení; zejmena zdivo jejich jest v základech roztrháne a sklepní klenutí popraskáno. Velice prudký pod zemní náraz pozorován byl v Bořitově u Žam berka, kde v jednom domě roztříštěna byla při něm okna. Nejvíce ovšem potlučeno bylo v bytech nádob a náčiní ze skla a porcelánu, buď vzájemnými ná razy nebo překocením a pádem s míst, na nichž bylo uloženo. Odevšad potvrzuje se původní zpráva, že ofřesy byly krátké, vlnité a že následovaly rychle za sebou, že však netrvaly delší dobu, nežli 10 vteřin. V této poměrně velice krátké časové prostoře pozorováno bylo však na něklerých místech až 12 nárazův otřesův. Ve větší části postiženého území pocitěno byl však méně nárazů, také jen dva nebo tři, které byly slaběí, nežli tam, kde jich bylo více. Zajímavo jest těž stopovati, jakým směrem vlnilý otřes země se pohyboval. Většina zpráv tvrdi, že vlnitý pohyb pozorován byl směrem od jihovýchodu k severozápadu, kdežto z některých obcí se sděluje že postupoval od jibu k severu, jinde opět od vý chodu k západu, kdežto z Mladkova dochází zpráva že otřesy země, které trvaly tam 4—5 vteřin a pro vázeny byly hukotem, jako když jede vlak, pohybo valy se směrem od severozápadu k jihovýchodu
#7 alto_textblock #7
tudíž zcela opáčným nežli jinde. V nedalekých Te- plicích pozorován dokonce směr vlnitých otřesů, jež trvaly tam asi 3 až 4 víeřiny, směrem od sever k jibu. V Broumově a ve třech okolních osadách trva otřes pouze dvě vteřiny a náraz stal se směrem kolmým a nebyl provázen žádným rachotem. V Hamburku u Železného Brodu zdálo se, že olřes země pohybuje se od západu k východu. Různící se údaje v přičině směru pohybu pod zemních vln vysvětlují se jednak tím, že solva jsou úplně správné, protože nárazy staly se v noci v době kdy každý pohroužen byl ještě ve tvrdý spánel a vytrhnut z něho a vyděšen chvěním a kolisáním všeho v okolí a hromovým podzemním rachofem sotva může ve velké části přesně udati, kterým směrem se otřes pohyhoval, zejmena když doba jejich byla tak krátká a uplynula dřive, nežlise polekaní lidé mohli vzpamalovati. Ostatně v prvém okamžiku málo kdo věděl, co se děje. Tak na př v Mimoni, kde byl prvý olřes tak prudký a silný že lidé vyskakovali z postelí a prchali na ulici, do- mnívali se, že výbuchl někde parní kolel, kdežto z Mladkova se oznamaje, že prchalo tam obyvatel- stvo z domů v domnění, že sřítila se nad nim střecha nebo že zbořila se čásť domu. A tak dělc se téměř všnde. Přes to vše není však vyloučeno, že uveden udaje v směru zemětřesení jsou naproslo správné neboť jest zcela vysvětlitelno, že v tak velkém ob vodu, který byl postižen předvčerejším zemětřesením při celkovém pohybu podzemních vln od jihovýchodu k severozápadu nastaly i vlnité pohyby pobočné směru odchylného, který na menší prostoře změniti se mohl, jak se stává i ve směr zcela opáčný. Kde vlnitý náraz pozemní poprvé hnul povrchem zemským a ve kterém nejvýchodnějším místě nej- dříve byl pocítěn, není dosud zjištěno; zdá se však že stalo se tak východněji, nežli v Čechách, snad v Kladsku nebo v Pruském Slezsku. V našem krá- lovství stopovati možno podzemní nárazy od vý- chodních hranic celými Krkonošemi i Podkrkonošín až k výtoku Labe z Čech. Avšak ani zde vzbouřený podzemní živel neustal, neboť oznamuje' se, že otřesy země pozorovány byty ve stejnou dobu také v Drážďanech i v jejich okoli a byly prudké,že předměty v bytech uvedeny v pohyb. Jako vznik a konne, tak není zjištěna dosud jižní a severní hranice olřesů, Na severu překročila území Čech a přesunula se do říše německé. Jižní hranice obvodu zjištěna v Čechách nejdále v Janově u Litomyšle, načež došly zprávy teprve z Kyšperku, Hradce Králové, Bělohradu, Jilemnice atd. Z jižnějších míst neoznámeno odnikud, že by v nich byl otřes země pozorován. Proto také zdají se býti nepravdivými zprávy několika osob, že prý po- cítify otřesy tyto v době, kdy udály se na severu také v Praze a na Smíchově. Jeden z nich na př. vypráví, že v noci na čivrtek po 3. hodině v noc pozoroval otřesy, při nichž se postel a ostalní ná- bytek v bytě chvěl a pohyboval. Nevěnoval tomu hrubě pozornosti, až teprve když dočetl se o země- třesení v severních Čechách, vzpomněl si, čeho v noci zažil. Dva páni, bydlící Na příkopě a na Perštýně v Praze, probuzeni prý byli v noci na čtvrtek otřesy země, ale z počátku domnívali se, že vyburcování byli ze spánku kolem jedoucím povozem. Zjistiti, zdali v Praze skutečně staly se ve čivrtek před 4. hodinou ranní otřesy země, se asi nepodaří Zajímavou a naléhavou tuto olázku rozřešiti by měly naše hvězdárny, avšak, jak se zdá, postrádají po- třebných k tomu přístrojů. Od ustanovených pozorovatelů o zemětřesení ze dne 10. t. m., které zasahovalo daleko přes hranice české na severo východ, došlo již hojně zpráv V zájmu vědy se však žádá, by z každého místa kde otřes země pozorován — též z Prahy a okolí— zaslaly se podrobné zprávy p. prof. dru. Wol d ři chovi, referentu pro zemětření v Praze, v geol gickém ústavě na Karlově náměstí č. 21.
#8 alto_textblock #8
Zemětřesení v Krkonoších. Z Horníc Štěpanic (p. Jilemnice) sděluje se nám ještě Není pamětníka, že by kdy v prahorním pásmu krko nošském pozorovány byly záchvěvy země, až dne 10. t. m. dokázal tajemný vnitrozemský živel, že moc jeho sahá až pod základy skalných obrů. Toho dne ráno ve 3 hod. 40 min. probuzeno bylo obyva- telstvo Horních Štěpanic, Rychlova, Mrklova a čá- stečně i Dolních Štěpanic náhlým otřesením země Budovy třásly se ve svých základech až okna řin- čela, a záchvěvy ty provázeny byly příšerným du- něním, jako by se řítil k zemi obrovský vodopád Někomu zase připadalo dunění to jako hukot ná- hlého, prudkého vichru. Při tom byla venku jasná měsíčná, mrazivá noc. Nárazy byly krátké, rychlé jako při velmi prudkém zahřmění, a směr jejich neda se zjistit: dle pohybu různých předmětů souditi se dá nejspíše na směr od západu k východu. Otřásání to trvalo 10—15 vteřin, dunění pak doznfvalo ješte asi o 5 vteřin déle. Mnozí lidě vybíhali hned vy- děšeni ze stavení, a psi dali se náhle do štěkotu Ráno šířilo se plno zpráv, jak kde se chvění země jevilo. Někde drnčelo nádobí v polici, jinde po- hnuly se hodiny na stěně a pod. Nescházel ovšem ani těch, kdož vše šťastně přespali Úkaz ve značné síle pozorován byl nejen v okol Jilemnice, ale i v horských osadách, v samé bliz kosti vlastních krkonošských hor ležících. Tí, kdol již od půlnoci bděli, ucítili již o 2. hodině prvý záchvěv země, kterýž však byl mnohem slabší druhého. Namnoze znepokojuje obyvatelstvo obava že by se brůzný zjev tento ve větší sífe mohl opa kovati. Z Poděbrad se nám dále píše: Ráno as o 3i hodině pozorovány byly zřejmě dva otřesy v ně- kolika vleřinách za sebou. Při prvním se chvěly okna, hodiny i obrazy; při druhém slabším by slyšet rachot jako vzdáleného hromu a vlnění bylo
#9 alto_textblock #9
tu slabší.
#10 alto_textblock #10
Denní zprávy.
#11 alto_textblock #11
— Výklad o volbách, který přináší »Neue Froio Presse«, je nejvýmluvnějším dokla- dem pověstné prohnaností a smělosti německo- liberálního tisku, s jakouž to, co je bilé, snaží se učiniti černým, s jakouž z neřesti dělá ctnost a z očividné lži nezvratnou pravdu. Vítězstv německých radikálův, kterého dobyto ve čtvrteč- ních městských volbách v Čechách, je prý ná- sledkem nešťastné politíky, která prý se provo- zuje v tomto státě již od let na úkor Němeů a na prospěch slovanského obyvatelstva. Vol- bami těmi je prý dokázáno, že německé oby- vatelstvo se slovanským a klerikálním panstvím se nespřátelí a že Rakousko prospřvati může jen na německém základě. Výborně! Výbuch prušáctvi — a výsledek čtvrtečních voleb v ně-
#12 alto_textblock #12
meckém kraji v Čechách ničím jiným není — je tedy následkem těch »velikých ústupků«, jež vlády vídeňské činily v poslední době nám. Čechům. Kdyby prolhaný, nemravný vídeňský list byl po- hnán za toto tvrzení k zodpovědnosti, jak by zjistil příčinnou souvislost v tomto případě mez příčinou a účinkem? Kde jsou ty výhody, kte- rých se nám z Vídně bylo dostávalo a jež do- nutily jádro německého lidu až ku vlastizrádě. kterou nyní již nepokrytě na jevo dávají ? Necho nám označí německý tisk jedinou křivdu, která se byla Němcům kdy stala v této říši, ze- jmena v Čechách. Kdyby ji hledali jako pro- klatec svůj ztracený ráj, nenalezli by jt nikde a nikdy. Je to jedna z oněch velikých drzých politickýchlží tvrditi, že bylo kdy v Rakousku slovanské ho regimu. Nebylo ho nikdy. Všechny vlády ra- kouské od té doby, co osud nás byl s touto říší spojil, byly německé, všechna ministerstva od zrušení dvorní kanceláře české německá. v době konstituční i předůstavní. I v »nejslo- vanstější«, nejfederalističtější vládě Hohenwar- tově zasedali tři čtvrtiny Němců vedle jedné čtvrtiny Slovanů. Vlády v Rakousku se rozeznávaly na- nejvýš tím, že jedna utiskovala Slovany víc, jiná poněkud méně. Vlády absolutně k národu našemu spravedlivé jsme vůbec neměli. A tu opovažuje se list vysoké finance vídeňské, klerá z boje národnostního v této říši vždy nejvíce odnesla, neboť ve slátě boji rozeklaném, kde následkem toho jsou deroutní též poměry hospodářské. bursovním trhanům nejlépe se daří, dokazovati, že rozmach Prušáctva v Čechách je následkem ústupků nám Čechům. Kdo jen poněkud v úct má pravdu a při tom otevřený, nezkalený zrak pro vývoj věcí u nás, poněkud jinak o věc soudí. Všechno je následkem nešťastného hesla, že v Rakousku bez Němců vlád- nouti nelze. Němci musili by býti politieky neskonale naivními, kdyby z tohoto principu notěžili. Co znamená jiného, přeložíme-li jev srozumitelnou řeč? V této říši musí se státi co chceme my a basta! Po dvé stě let již pá- chány na národech slovanských v tomto státě, zejmena ale na národě našem, křivdy přímo do nebe volající, vše namiřeno bylo na zničení národ- nosti naší, že ale nedali jsme zahrabati, to Němce rozčiluje a pálí a je příčinou všech národnoslních štvanic a bojů. A poněvadž dospěli ku pře- svědčení, že v Rakousku již svého ideálu se nedomohou, proto hrr za hranice této říše. Ti, již pášou na Polácích a na Dánech to, eo v Rakousku by Němce ke vzpouře dohnalo, by to snad dovedli, nač té doby již Vídeň si ne- troufá. Co znamená radikalismus německý v Čechách? Nie jiného než: Nedovedeš-li ty Vídni, Čechy ubit, dovede to Berlín! A proč by si takovou mluvu nedovolili ti, kterým bylo řečeno, že v Rakousku bez Němců vládnouti nelze? Těch Němců je tu 8lg millionu, mezi nimi ovšem též houf klerikálů, jež »N. Fr. Presse z německého souručenství vypovídá. Tito Němei mají státi se v konstitučním tomto státě pány. Když ale Neněmců zde patnáct millionů, tedy bezmála dvakrát tolik, jak věc narafičit? Voleb- ními řády? Což jiného dalo by se udělat, než co už dávno je, že totiž ve vídeňském parla- mentě zastoupeno 8lg* millionu Němců 205 poslanci, kdežto 14 millionů Slovanů má pouze 170 poslanců ! Co jiného mělo by se ještě státi. když dnes už dvůr, generalita a vysoká byro- kracie je německá? Linecký program. Obětovat Halič, Bukovinu a Dalmácii. Aby Němei stačili nás a Slovince zardousit. Potom organické slou- čení tohoto státu s Německem. Jinými slovy, uznání pruského primátu a spokojiti se s po- stavením vasalského státu. Bez Němcův se v této řiši vládnouti nedá a Němci cenou levnější se nespokojí. Při nových volbách bude zvoleno Schönereroveů ještě více a čím více se bude tento stát s Němci mazlit, tím hůře pro něj My Čechové s tímto vývojem můžeme býti spo- kojeni a pranic nevytýkám. Čechům ve smí šeném kraji, že hlas svůj dali Schönererovci. Vzrůstem této strany jen se uspíší proces urychlí příšti okamžik, kdy Rakousko bude nu- ceno rozhodnouti se buď pro spravedlnost ke všem národům stejnou, jinými slovy, pro státní útvar federalistický nebo pro abdikaci ve prospěch panství německého. — Pošetilost. Kníže Liechtenstein, který jako pravý kavalír také politiku pěstuje ze sportu, uznal za potřebí, pošpiněný německý nátěr své »rytířské« strany drobet obnoviti. Za tím účelem definoval jako nezbytný požadavek křesťanských sociálů, aby chráněny byly německé menšiny ve slovanských zemích a aby zavedena byla pro- středkovací řeč německá mezi úřady na vzájem. Nežádal tedy nie jiného než státní něm- činu. Požadavek tento prohlásil za nale- havý, poněvadž prý není Rakousko vzdáleno zavedení přímého a rovného hlasovacího práva a potom prý by bylo pozdě hájit německou věc, potom prý se pro ni již ničeho nedá učiniti. — Kníže Liechtenstein je dle toho politikem dosti naivním. Což domnívá se opravdu, že parlament vzešlý ze všeobecného práva hlasovacího dá se obmezovati ve svých disposicích tím, co na spěch a v poslední chvili ukul parlament před- chozí? Nový parlament to, co na škodu říše a právu učinil kdokoli již, prostě vyhodí. Necho si Němci dělají, co chtějí, nechť sehe více s kroutí, nechť sebe více hlavu si lámou, srov- nati, co zásadně se vylučuje a sice surové, ná- silnické panství menšiny se zásadou konstituční, založenou na vůli většiny, se mu nepodaří. Pr politiky toho druhu není ovšem jiné methody, než — obstrukční. Starý parlament, či nový parlament: vše jedno. Většina si ani v tom, ani v onom nedá poroučeti menšinou. — Konkurs na Husův pomník. Cizl členové poroty pro posouzení návrhů na pomník Husův, sochaři Godebský a Beklemišev opou- štějí dnes ráno Prahu. Na rozloučenou se vzácnými slovanskými hostmi uspořádal výbor pro zřízení Husova pomniku včera v hotelu »u saského dvora« večírek, jehož se zúčastnili členové výboru, členové po- roty, někteří přátelé slovanské vzájemnosti a první cenou vyznamenaní umělci. Při večírku, při němž panovala nejsrdečnější nálada, po- děkoval pokladník výboru pro zřízení pomníku dr. Jan Podlipný pánům Godebskému a Beklemiševu za ochotu, s kterou vyhověli pozvání výboru a zavítali v nepříznivé době do Prahy. Prol. Jar. Čelakovský, předeslav, že my Čechové, žá- dostiví, nestranného soudu v otázce umělecké, požádali jsme za rozhodči své nejbližší sousedy
#13 alto_textblock #13
Poláky a Rusy, vyslovil přání, aby i jiné spory ve světě slovanském řešily se přátelskou dohodou za pomoci spřízněných sousedů. Oba hosté slovanští ozvali se též srdečnými slovy. Rektor petrohradské akademie V. A. B- klemišev odmitl slova vděčnosti, poznamenav. že památka Husova jest všem Slovanům stejně draha, jako nám Čechům a že tedy součinnost ve věci pomníku Husova vykonal jen svou po- vinnost. Sochař Godebský připil pak mladým umělcům, Šalounovi a Přeifrovi, s přáním, aby dilo jejich brzy uviděl uskutečněno. S vřelým přáním, aby tak, jako se zá- stupcové dvou největších slovanských národů, Rusů a Poláků, srozuměli se v Praze v otázee umělecké, srozuměli se Rusové i Poláci na ra- dost nás Čechů také ve všech otázkách jiných a s provoláním »na brzkou shledanou« rozlou- čili se účastnici večírku s oběma slovanskými hosty, kteří zanechali nejlepší dojem ve všech, kdož měli příležitost za krátkého jich pobytu v Praze s nimi se selkati. — Výstava návrhů na pomník Mistra Jana Husa. Dnešním dnem je obecenstvu ote- vřena v sále umělecko průmyslového musea vý- stava 23 návrhů na pomník Mistra Jana Husa. Výstava tato zajisté vyvolá mimořádný zájem našeho obecenstva, jež s napjetím očekávalo rozhodnutí poroty a udělení cen nejlepším ná- vrhům a jež bude žádostivo shlédnouti, jakým způsobem rozluštili čeští umělci plastické zná- zornění pamětníku Jana Husa, jak tlumočili ve svých návrzích velikou postavu kazatele, refor- mátora a vlastence i vznešenou ideu jim repre- sentovanou. Pro snahy českého umělce nemůže býti krásnějšího úkolu. Na výstavě návrhů v umělecko-průmyslovém museu zříme, že někteří mladší umělci pokusili se o tento úkol s nadše- ním a smělosti a že někteří docilili pěkného zdaru. Ocenění vyslavených návrhů přenechá- váme rubrice výtvarného umění, zde chceme jen předběžně upozorniti na poctěně cenou ná- vrhy. Jak známo, byly uděleny tři ceny a to první cena jednohlasně byla přiřčena ná- vrhu sochaře L. Šalouna a arch. Přeiffra, druhá většinou hlasů návrhu sochaře Jindřicha Říhy a architektů J. Brzáka a A. Stárka a třetí rovněž většinou hlasů návrhu sochaře Fr. Rousa a architekta Ant. Balšánka. Návrhy jsou vystaveny v jednom ze sálů v umělecko-průmyslovém museu. Ve dvou řa- dách stojí tu sádrové modelly pomníků a po- skytují velmi poutavý obraz, jak naši umělci. skoro vesměs mladí, představovali si monumentální pomník, jenž má hlásati slávu Husovu na staro- slavném náměstí Staroměstském, mezi kostelem týnským, kde kdysi hrdě zářil v průčelí znak kalicha, věštící zenit doby husitské za panování krále Jiřího z Poděbrad, a radnící, před níž na tragickém lešení pobělohorském padly hlavy če- ských pánů a touto popravou učiněn byl konee slavné době české reformace i konec samostat- nosti českého národa. Mnohé návrhy projevují upřímně cítěnou snahu umělce, vzletně a hlu- boce vyjádřiti grandiosni myšlenku, mnohé pak pohybují se v konvencionálním slohu pomníků důstojně slavnostních, některé pak jsou naivní, bizarrní, dilettantské. Krásným úspěchem nového českého umění lze nazvati I. cenou poetěný návrh, dílo dvou mladých, vysoce nadaných uměleův sochaře Šalouna, známého již ušlechtilými poetickými výtvory sochařskými, vynikajícími no- blessou i citem, a velmi nadějného arch. Pfeiffra. Návrh tento vyniká vážnou a imposantní monu- mentálností. Massivní, mohutný pilíř tvoří základ pomníku, na něm na hranici stojí Hus v tra- gické a vznešené pose mučedníka. Po obou stranách jsou skupiny, znázorňující význam Hu- sův pro národ český. Na pravé straně je vysoce dramatická skupina plná života, představující lid český, povstalý do boje za reformáční a národni myšlenkou Husovou. Na levé straně pak nazna čen je vrchol hnutí husitského ve svém nej- ušlechtilejším významu v postavách Českých Bratří: Konec doby obrození a samostatnosti české — vyhnanci pobělohoršti. Dojem díla je mohutný, vzrušující a je podporován i šťastnou, přilehavou architekturou. Umístění pomníku představují si umělci tak, že by skupina husit ská byla obrácena ke chrámu Týnskému a sku- pina pobělohorská k radnici. Pomník je řešen s ohledem na nepravidelnost náměstí na tři ne- stejné díly a šťastně naznačuje účinný kontrast mezi bouřnou slávou doby husitské a chmurnou tragedii pobělohorskou. Druhý modell, vynika jíeí klidnou okázalostí, okazuje Husa na štihlém pylonu, vztýčeného hrdě a slavnostně v pose kazatele. Po stranách jsou effektní skupiny bo- jovníků husitských, Táboritů a selského lidu vzbouřeného, v popředí pak figura Čechie se Ivem. Podobně effektně a též s jistým vzletem podán je třeti cenou poctěný návrh, zajímavý též svou bohatou architekturou. K Husovi, při- praveném k smrti mučednické, vzhlíží z dolej- ška u vytržení genius, v popředí pomníku je relief, představující obraz soudu kostnického dle Brožikovy slavné malby. Po obou stranách pomníku jsou rázovitě postavy bojovníků husit- ských. Vedle těchto tří skutečné vynikajícíeh modellů, najde obecenstvo jistě několik návrhů zajímavých, uměleckým cítem prodchnutých, ně- které pak jeví stopy přílišné touhy po originál nosti a nedostatek soustředěně síly umělecké která se tříšu o příliš těžký a vážný předmět který svádí k nejrozmanitějším allegoriím histo rickým. Jsou tu návrhy, provedené ve slohu nej modernějším, recessionistickém, jiný zase je čist gotický, některé pak jsou zcela konvencionální studeně, theatrální. Doufáme, že naše obecenstv co nejvíce pozornosti věnuje této výstavě, kter je velmi důležitou a interessantní manifestaei českého umění mladého. — Rodinné zprávy. Slečna Olga Rouša- lova, dcera pana PhDra. Ant. Roušala, řed. měšt školy v Karlíně a pan Frant. Klečka, sládek ve Zlonicích, slaviti budou dne 15. ledna o 11. hod dopol. v chrámu sv. Cyrilla a Methoděje v Karlíně svůj sňalek manželský. — Úmrtí. Včera zemřel p. RudolI Zacha v 65. roce věku. Pohřeb bude zejtra o 3. hodině z domu smutku (pivovar v Kročehlavech) na hřbitov kladenský. — Doputace města Karlína ve Vídni Z Vídně, 11. ledna. (Zvl. telegr. »Nár. L.«) Dli zde karlínský slarosta p. Lokay s deputací a přijat byl dnes v říšském ministerstvu vojenství a v mini- sterstvech vyučování a vnitra. — Z möstské rady pražské. (Schůze v pátek dne 11. ledna.) Předneseny a schváleny byly návrhy na opětné vypsání konkursu na pomník Fran Palackého; konkurs bude užší, mezi umělci pů- vodně prvou cenou poetěnými (sochař prof. St. Su- charda a arch. Drvákem a sochař Lad. Saloun s atch
#14 alto_textblock #14
Dlabačem). Honorář — bez ohledu na počet projekta — určen na 2000 K: s umělcem cenou vyznamena- ným bude pak dále o propracování projektu nebo jednotlivých jeho částí za zvláštní honorář jednáno. Porota bude táž jako poprvé, toliko prof. Myslbek žádal, by byl úřadu jurora zproštěn, bude však znov žádán, by ve funkci tu se uvolil. — Občanstvo hole- šovické žádalo opětně za zrušení mostného na mostě Františka Josefa, jenž je mu nutnou komunikací s ostatním městem, jako ulice v jiných částech. Vzhledem k financím obecním ne- lze však dosud na zrušení mostného pomýšleti. — Ministerstvem zamítnuta byla slížnost obce pražské, karlínské a okolních v příčině placení přispěvků k vyklizení karlínského přístavu. — Mostné (hrubý příjem) v týdnu od 29. prosince m. r. do 5. ledna t. r. obnášelo na prozatímním mostě u Národního divadla 3107 K 54 h, na mostě Františka Josefa 2940 K 70 h (loňského roku v témže obtlobí 3395 K 58 h), na mostě Palackého 3966 K 22 h, na mostě žofínském 216 K 48 h, na mostě přes Štvanici 146 K 58 h (od otevření tohoto mostu celkem 4476 K 28 h). — Na Palackého mostě bylo v roce 1900 vy- bráno mostného 242.986 K 91 h. V roce 1899 vy- bráno 244.452 K 24 h., tedy o 1465 K 33 h měně. Úbytek lze vysvětliti ochabnutím stavebního ruchu. — Národní sdružení obecních zřízenců žádalo svého času, by obec pražská ze zakoupených zásob uhlí za hotové nebo na poukázky členům jmenovaného sdružení uhlí prodávala. Ježto však obec zakupuje uhlí toliko ke svým potřebám a nezřídila letos žád- ných prodejen — nelze tudíž uvedené žádosti vy- — Trhliny na novém kamenném mostě u Národního divadla. Včerejší stručnou zprávu o trhlinách doplňujeme těmito podrobnostmi. Na stavbě nového kamenného mostu jest pozorovati trhliny v zábradlí, v Himse a parapetní zdi, právě místech, kde jednotlivé kameny k sobě- přilehají. Někde tzhliny ty jsou vlasové, jinde dostupují roz- sahu 8 mm. Na jednom místě u ostrovního pilíře ke straně smíchovské pozorovati jest, že vrchní deska, spočívající na kůželkách, jest o 1 cm zdvižená a dvě pískovcové kůželky v hrdle přetrženy; mimo to jsou některé pískovcově kameny přetrženy. Zajímavý tento úkar, který tak záhy se objevuje, vysvětlen byl včerav radě městské tak, že jest důsledkem klesnut teploty a že nemá na stabilitu mostu žádného vlivu. Známý nám odborník, ač sdíli náhled ten, že změnou temperatury nastává v obloucích klenbo- vých napjetí, které má ten účinek, že klenba působící co jednotný celek se přetváří, totiž deformuje, tvrdí však, že deformace klenbového oblouku následkem změny teploty není jedinou příčinou obje- vivších se trhlin, nýbrž že taktéž sázení zdiva v piliřích a poddajnost jich ovšem v mezích pruž- nosti nemálo přispělo k objevivším se trhlinám. Kdyby se trhliny objevily na jiných ještě místech v parapetní zdi, dalo by se souditi, že jest to ná- sledkem mrazů, ale jelikož trhliny jsou pravidelně vždy v parapetní zdi po stranách piliřa a ty se — ovšem v míře ne- palrné — zvětšují, dlužno hledati hlav ní příčinu v sázení se a pohybu pilíř ů. Sázení a pohyb pilířů jest úkazem, který se obje- vuje a byl u různých staveb mostních pozorována nemá škodlivého vlivu na sta bilitu mostu, pakli základy pilířů jsou bytelně založeny, jak to skutečně jest na stavbě nového kamenného mostu. Ovšem nelze zamlčeti, že velkým ště- stím jest, že byly střední části sta- rých pilířů, jež dle původního projektu měly býti ponechány, odatraněny a znovua řádně na caisson až na skálu zalo- ženy, neboť by nestejné sázení se střední a krajní části pilíře mělo velice vážné následky. Neméně jest pozorubodno, že trhliny objevily se právě v té době, kdy pomýšlí se na revisi disciplinárního ří- zení, zavedeného svého času ve příčině stavby no- vého kamenného mostu. Objevivší se trhliny jsou stále předmětem bedlivého dozoru. Jakmile nastane teplé počasí, bude nutno ony části mostu, v kterých nastaly trhliny, odbourati a opět znova pečlivě za- saditi. Není vyloučeno, že dokončení stavby bude tím posunuto. — V téže věci sděluje úřadní zpráva z městské rady: Pan starosta dr. Vlad. Srb sděl s radou městskou, že na základě úřadní z právy dal vyšetřiti objevivší ne trhliny na novém mostě u Národního divadla a požádal pana prof. Petrlika, by jmenem dozorčí rady nad stavbou mostu podal zprávu o tomto úkaze radě městské, aby ve veřej- nosti, jež s citlivou kritikou stopuje práce obecní a zejmena stavbu tohoto mostu, nevznikly mylnéa snad pobuřující zprávy o tomto zjevu. Pan prol. Petrlík sdělil, že — na základě oznámení úřadu stavebního — prohlédl s pány prof. Velflíkem, stav. radou Václavkou a inž. Kaplanem ve čtvrtek dne 10. t. m. všechny klenby, kdež ne- byly shledány trhliny vůbec žádné. Za to shledány trhliny na zábradlí na všech pilířích, po obou stranách mostu, ve vztyčných spárách desk římso- vých a ve spodních plátech pilířů, kde se klenba připojuje k ostatnímu zdivu. Trhliny jsou nepatrné, o několika milimetrech, toliko v šestém pilíři (u Střeleckého ostrova) jest jedna trhlina větší, žádná však neláhne se daleko. Příčina objevivšich se trhlin spočívá — dle dosavadních zkušeností — ve velkém klesnutí teploty. Jest známo, že účinky mrazu jest vývin některých organismů podporován, jiných opět ničen, vůbec způsobují přetvoření. Tak také při stavbě nového mostu náhlý mráz způsobi smrštění oblouků a náslodkem toho, že klenby, tvo- řící jakci pružné trámy do oblouku ohnuté, vlivem mrazu se přetvořily, objevily se v parapelu a balu- strádě trhliny, jež však pro stabilitu mostu nejsou nikterak nebezpečné, nemajíce na ni vlivu. Tyž úkaz objevil se ve větší míře svého času u obno- vených pilířů mostu Karlova, v menší míře objevil se tamtéž i letos a rovněž bývá pozorován na mostě Palackého. V témž směru podal objasnění náměstek p. Eust. Neubert, jenž už po více let a zejmena letos týž úkaz pozoruje na mostě Palackého. Též cement ve spárách pracuje, stahuje se a vypadává; nový most bude se zajisté ještě delší dobu ssedat. Sdělení tato byla městskou radou s povděkem vzata na vědomí. — Konflskace. »České Úřadnické Listy«, ústřední orgán státního úřadnictva česko-slovanského byly státním zastupitelstvím pražským konfiskovány. Redakce uspořádala nové vydání. — Soutěž na náčrtek diplomu pro zemský ovocnický spolek pro markrabství mor. doplňuje se ještě sdělením, že v diplomu umístní se text: »Čestný diplom zemského ovocnického spolku pro markrahství moravské, jejž obdržel (následuje jmeno a stav vy- znamenaného. V Brně, 3. ledna 1901. Dr. Galusek, t. č. předseda.« — Z Brna, 11. ledna. (Pův. zpr. »Nár. Listů«.) Několik zde meškajících důstojníků z Uher napsalo do sčítacích listin, že jsou národnosti maďarské, třeba že obcovacím jazykem jejich jest němčina. — Změny držebností. Obec nuselská koupila od velkostatku nuselského stavební pozemek č. kat. 307 v Nuslich za 14.011 K. Továrník p. Otto Schulz koupil od nuselského velkostatku stavební pozemek č. kat. 19/2 v Nuslích za 2593 K. Obchodník p. Václ. Rott koupil společně s chotí svou Marií od pí. Anny Navrátilové stavební pozemek č. parc. 21/6 v Žižkově za 10.676 K. — Statistická zpráva z Prahy a před- městí. V týdnu od 30. prosince 1900 do 5. ledna 1901 byla teplota nejvyšší + 3.7° C. nejmenši — 15.8° C. V tomtéž týdnu narodilo se 186 dítek sice v Praze 110 (24 mužského a 33 ženského po- hlaví manželského původu a 30 mužského a 23 žen- ského pohlaví nemanželského původu); v Karlíně narodilo se 6 dítek, na Smíchově 21, na Král. Vino- hradech 19, na Žižkově 30. Mrtvě narozených bylo 6 dítek. Zemřelo 157 osob, a sice 111 v Praze (53 muži a 58 žen), v Karlině 4, na Smíchově 25, na Král. Vinohradech 5 a na Žižkově 12. Na tuberkule zemřely 42 osoby. — Z Brna, 11. ledna. (Zvl. Ulgm.) Městský pokladník německé městské správy v Hustepeči, Nowack, byl zatčen. Zpronevěřil 60.000 korun. — Ohně v Praze a náhrady škod. V úterý dopoledne vznikl oheň na půdě nádvorní budovy hötelu »u černého koně« na Příkopě. Za přilomnosti zástupců pražské městské pojišťovny byla škoda dru- hého dne vyšetřena a nahražena obnosem 3800 K. — Předvčírem ráno vznikl oheň v knilikupeckém
#15 alto_textblock #15
hověti.