ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 78bba260-1ba4-11e9-bc55-5ef3fc9bb22f
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 24
#1 alto_textblock #1
po
#2 alto_textblock #2
Číslo 107.
#3 alto_textblock #3
V Praze, dne 19. dubna 1902
#4 alto_textblock #4
Ročník VI
#5 alto_textblock #5
Redakos, administraceu ozpodice: Praha, Pštrossovn ulice, číslo 200—I. Hefrankované dopiny aa nepřijímsjí, rukopisy n nevrscojí oxapečetěnérsklamace jsou porta prosty. Inzerty účtujeme lerně t při častější inseroi po- skytujeme výhody Vycházejí denně c šasté hodině ranní. V pondělí a po svátku žd o dvanácté ho- dině polední. Jadnotlivé číslo za 8 n. Talsfcn rodakce č. 3t28.
#6 alto_textblock #6
KAl
#7 alto_textblock #7
L Únet a. k. peštovni spořitelny a 380. 79.
#8 alto_textblock #8
Ll
#9 alto_textblock #9
Přodplauné pre Pralv a donáškoa d , omau: K 2.5č zněníčně . . . .. K 5.40 čtyrtietně . .. K 38.80 eploročně . . . Pro tuzomako poštou: 3.— ěsíčně. . . .. čtgrtletně . .. K 9.— celoročně.. .. K 86.— Předplatné do cizoxem- zka: Hěmecka a Srbska: štrrtletně .. . K 12.— coloročně.... K 48.— Předplatné do Amoriky. Franoie, Svýcareku, Ita- 1e, Bolgie a Anglie štyrtlotně .. K 18.20 csloročně ... K 52.60 Teiei. náminlatrace fi26-
#10 alto_textblock #10
Slunce vychází v 5 hodin 3 minuty ráno. Slunce zapadá v 6 hodin 57 minuť večer.
#11 alto_textblock #11
Sebsta
#12 alto_textblock #12
Sv. Krescencia.
#13 alto_textblock #13
Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u sv. Kříže na Volšanech od 19.—22. t. m.
#14 alto_textblock #14
Naučení z Belgie.
#15 alto_textblock #15
— Je to divadlo žalostné, — píše na úvodním místě »La Croix« chvalně známý Cyr, — jaké poskytuje přátelská nám Belgie, s níž spojují nás společné zájmy, národní spřízněnost a náboženství zároveň však vyplývá z něho i dobré naučení, jež dává se voličům asi tak, jak dávávalo se ve Spartě dětem, kterýmž k odstrašení od obžerství předvá- děli se opilí otroci. Ty divé výjevy lupičství a vraždění představují světu socialismus v pravé jeho činnosti, kterýž byv uveden ve stav slabosti moudrou a o blaho lidu pečlivou vládou, nyní odhazuje škrabošku a počíná jednati na svou pěsť. Ačkoliv socialismus v Belgii je po- divuhodně sorganisován, přesvědčil se přece, že cestou řádnou ve své propagandě nemůže dostati se ku předu a že by důsledně ocitnul se v úpadku a desorganisaci. Zákony ve prospěch dělnických tříd za panování nynější katolické vět- šiny jsou výborné a dle doznání rozvážlivého děl- nictva výtečně se v praxi osvědčují, ale to právě vůdce sociálních demokratů nejvíce mrzí. Vý- znamné je, že z kruhů dělnických stížnosti na zá- konodárství se neozývají, nýbrž vůdcové nechávají si záležeti na tom, aby davy dělníků stále byly rozčilovány a v napjetí udržovány. Proto kde jak mohou zneužívají se své ne- dotknutelnosti v parlamentě i mimo parlament, a kolem největších závodů. Ve sněmě promarňují drahý čas nepraktickými návrhy, které rozumný člověk vůbec ani nemůže bráti vážně. Již na čtvrtý měsíc nudí socialističtí vůdcové sněmovnu zbrklými návrhy proti kněžím a řeholím, kteréž zabývají se ošetřováním a výchovou dítek dělnické chudiny. A když parlament tento manévr prohlédne, vrhají se na katolické missionáře, pak zase proti svobodnému vyučování, ovšem pokud je katolicky konfessionální. Naprostá volnost má býti dopřána toliko učitelům atheismu, ale žádné volnosti kato- líkům. Všecka činnost socialistických vůdců v bel- gickém parlamentě pozůstává v tom, házeti vládě na cestu klacky a vždy jen klacky a když většina tyto podlé prostředky prohlédla a nechtěla jim býti po vůli, započali s revolucí. Hospodářství belgické vlády lze nazvati přímo vzorným. Finance zemské z někdejšího až propast- ného deficitu za vlád liberálních, vyšinuly se z této vlády na značné přebytky. Rok 1899 vykazuje přebytku 18 milionů franků, r. 1900 fr. 15 mi- lionů, r. 1901 přes 16 mil. fr. na zem velikosti asi Čech, při čemž třeba uvésti, že ta ultramon- tánní vláda pojistila dělníkům ve starobě slušnou výslužbu. Nikde nebylo o dělníka tak postaráno,
#16 alto_textblock #16
jako v Belgii. A přece revoluce jest jedinou od- měnou za to všecko. Belgický občan při blahobytném živobytí není přetížen daněmi, jichž tam na jednu hlavu připadá fr. 31.50, kdežto v sousední Francii 94 fr. Obchod v Belgii nalézá se v rozkvětu vůči obchodní de- kadenci jinde. Významné je, že liberální listy vládě nemohou vůbec vyčítati špatné hospodaření, špatné zákonodárství. Její hlavním zločinem je, že je ka- tolicky-konservativní. A zločin tento je neodpustitelný. To vůdcové socialističtí cítí dobře, že kdyby katolická většina v Belgii měla při vesle zůstati déle, že by s celým svým sociali- stickým švindlem byli ztraceni. Tu směle se může tvrditi, že tam valná část dělníků z těch dobrých časů, jaké jim katolická vláda připravila, dostává roupy. Nikde nejsou děl- nické mzdy tak veliké jako v Belgii. Vynašli si tudíž příčinu k revoluci — dosavadní volební právo. Van der Velde podřekl se, když na ministra zvo- lal: že všeobecné volební právo jest jedinou velmocí, kterouž uznávají. Právo toto stalo by se osudným nejen pro trůn, ale i pro blahobyt Belgie. Pak by začali páni so- cialisté hospodařit po svém. Methoda sociálních demokratů je všude stejná: co nejvíce vzbuzovati nejnižší chtíče, rozpoutávati všecku kázeň mezi da- vem, do jehož rukou odevzdali na 20.000 revol- verů. Vyvolati válku občanskou za každou cenu, ten jest jejich účel. Nyní musí ukázati pravý bel- gický lid, s kým chce držeti. Vůdce revoluce Van der Velde je velikým licoměrníkem. Ústy káže umírněnost, ale skutkem davy dělnické štve proti všemu občanskému řádu. Zde bídný účel posvě- cuje nejbídnější prostředky. Neštítí se davy děl- níků rozeštvávati ke stávce a tisíce rodin vrhati do největší bídy. A štváč takový smí dále zne- užívati parlamentární nedotknutelnosti! Mezitím čelnější předáci dělničtí doznávají sami, že jejich vůdce se přepočítal, a že nejsa s to proniknouti s revolucí, soustředil se na zad — ke stávce, která doposud daleko není ještě všeobecná. Je znáti, že dělnictvu ke stávce takové schází — nadšení. Přistupuje ke stávce s nechutí. Zdá se, že výsledkem všeho bude notná blamáž vůdců.
#17 alto_textblock #17
Z říšské rady. Z Vídně, 18. dubna. (Tel.) Intermezzo, vyvolané pilným návrhem německo- lidových poslanců, skončilo co nejšťastněji, neboť, po- něvadž návrh sám jest svým obsahem všem stranám sympatický, vyslovily si proň všecky strany a pan mlnisterský předseda také, a slce v řečl velmi dlouhé
#18 alto_textblock #18
a obsažné, ač mu, jak myslíme, návrh, jenž hrozí udělati hodnou díru do státních financí, chutnal jako pověstná guma »Rycl«. Již ta délka jeho řeči měla jakousi podobnost se zmíněným sportem žvýkacím. Ochota Čechů, hlasovati pro německý návrh, ne- usmířila ovšem Němce a zejména posl. Prade vyjel si pak po přechodu k dennímu pořádku na subvenci pro Prahu. Argumentace jeho byla čistě liberecká. Mezi jinými uvedl opět, že Němci jsou poplatnější než Čechové a na to prý se musí vzíti ohled. Kéž by už se jen jednou našel český poslanec, který by Němcům řekl, jakým okolnostem tuto svoji větší po- platnost děkují, mnoho-li křivd musil český národ snésti, aby se dnes Němci svou větší poplatností mohli chlubiti a mnoho-li berních sil nepříliš právem počítají za své. Vezměme na př. jen na zřetel, že všecky veliké železnice v Čechách jsou více méně v rukou buď domácích nebo cizích velkokapitalistů. Daně, jež dráhy tyto platí, ty ovšem se počítají k berní síle Němců, ač zde o nějaké skutečné zá- sluze Němců o zřízení těchto drah nemůže býti ani řeči. Dotyční, namnoze židovští velkokapitalisté jsou tu ne snad původci, nýbrž vykořisťovately těchto pod- niků. Podobně má se to z veliké většiny s podniky hornickými. Kde jest tu jaká specielně německá zá- sluha, že v naší zemi je tak mnoho uhlí? Zajisté žádná; ale Němci sehnali snáze peníze a vymohll sl kutací právo. Podobně jest to s průmyslem. V Če- chách kvetl průmysl ode dávna, a byl to český prů- mysl, ale, jak se můžeme dočísti, podnikavost českého lidu zabita byla z veliké části nevšímavostí vlád, je- jichžto vinou země hospodářsky upadala. Ostatně mnozí znamenití průmyslníci, jako Škoda v Plzni, jsou českého původu, a jen z obchodní politiky hlásí se k Němcům — k vůli dodávkám. A pohlédněme také na peněžnictví. Jak veliká na př. jest poplatnost známé České spořitelny. Tato jest v rukou Němců — jakým právem, to oni sami nedovedou pověděti, ale zajisté počítají daně, které ona platí, k svoji berní síle, ač kapitál z velké části jest český. Kdybychom takto dále počítali, pak by ta vychválená vyšší berní schopnost Němců brzy jinak vypadala. Ale zde v listě to není nic platno, a na říšské radě to zase žádný neřekne; proto tedy raději skončíme.
#19 alto_textblock #19
Sněmovna poslaneeká. (Zasedání 17. Schůze 123.) Předseda hr. Vetter z Lilie zahájil schůzi o 10. hod. 15 min. Když byly přečteny došlé spisy, počalo se jednati o pilném návrhu posl. Derschatty a soudr. na náhradu obcím za práce v oboru přenesené působnosti.
#20 alto_textblock #20
FEUILLETON.
#21 alto_textblock #21
Jubileum Šedých sester.
#22 alto_textblock #22
V Praze v Bartolomějské ulici dne 24. dubna budou Šedné sestry slaviti zvláštní domácí slavnost; 40letého professu své představené, sestry paní M. Johanny Grossmannové, která jest jediná ještě na živu ze tří duší šlechetných, ktsré před 50 lety za vedení zásluh plného P. Havránka, kněze křížovníka, položily základ k nynější Kongregaci III. řádu sv. Františka Serafluského s úkolem ošetřovati ubohé ne- mosné v příbytcích jejich. Dějlny Kongregace této mladé řehole jsou po- dobné založení jiných kongregací. Svět však obyčejně nezná ani oběti ani potíže, které naskytují se při za- ložení. Jubileum představené dává příležitost poněkud se ohlédnout po dějinách Kongregace. Deset celých let čskaly 3 duše na církevní svo- lení, aby mohly založitl kongregaci IIdově zvanou »Šedé sestry«, podle barvy šatu tehdejšího tak na- zvané. Pochybnost o možnosti trvání Kongregace měly i rozhodující kruhy církevní, které neměly z pravdě podobno, že by se mohly sestry udržeti a užl- viti. Jako veliká výhoda dáno jim svolení na zkou- šku: zda možno úkolu vytčenému vyhověti a zda obětavost mladých sester jest taká, že přemůže obtíže a vytrvá za nejtěžších okolností v započatém díle mi-
#23 alto_textblock #23
losrdných služeb u lože nemocných. Jako v dějlnách »malých sester chudých« (Kongregace bretaňská) čteme o malických začátcích, tak vidíme i u Šadých sester. U Karlova mostu na Malé straně v domě čp. 83 ve IV. poschodí najmuty dva pokojíčky s maličkou kuchyňkou, kam se přestěhovalo zrno horčičné, které zasadll zesnulý P. Havránek, známý pražský kazatel. Těžká nastávala zkouška prvních obyvatelů, mezi nimiž byla též nynější generální představená: Johanna Grossmannová (narozená v Če- ské Lípě dne 15. února 1825) a dvě rodné sestry M. Xaveria a M. Dulcelina Plaňanské. Jen nadšení víry oživené láskou mohlo překonati nesnáze a vytr- vatl 10letou zkoušku. Ve dne v noci střídaly se u lože nemocných bez všelikého nároku na mzdu, jedině spoléhajíce na slovo Páně, že nezapomene na duše, které se mu cele věnovaly ve služhě jeho ubohých nemocných. Nej- starší sestry Johanna a Sabína s radostí vzpomínaly a vzpomínají na první dny Kongregace, kdy nejeden večer byl úplný nucený půst pro nedostatek i chleba, kdy i noční doba byla dobou práce, která měla jim zjednati výdělek, za nějž by to nejnutnější pro živo- bytí koupily. Ovšem potíže a široké strádání mělo též své požehnání v zápětí. Příkladná obětavost a vzorná kázeň obrátila očl mnohých dobročinných duší, které jim hleděly získatl nejpotřebnější věcl pro živobytí. Jen vytrvalost kře-
#24 alto_textblock #24
sťanská mohla překonati obtíže: ošetřovati nemocné bez nároku na odměnu a po ošetřování vydělávati si teprve pro sebe jehlou neb drátem. Není-li dnes mzda jehly a pletení veliká, nebyla ani před 50 lety tučná. Pravého hrdinství bylo k tomu třeba, v noci oše- třovat nemocné a ve one šíti pro živobytí aneb na- opak. Pravé sebezapření, hrdinné patřilo k tomu, jednou za 48 hodin se odebrati na lože odpočinku, jak jest stanoveno v pravidlech Kongregace. Mohl-ll Bayard, křesťanský rytíř na svém loži smrtelném vzíti meč svůj, jehož rukověť byl kříža poliblti jej s chloubou, že jej užíval vždy jen k ochraně a podpoře blížního, mohou první zakladatelky sester III. řádu sv. Františka Šerafínského, s hrdostí kře- sťanskou ukázati na své jehličky, které v prvních začátcích Kongregace jim pomáhaly živiti je, aby mohly sloužiti ubohým nemocným. Doba přísného strádání minula, mnohý nemocný pohnut jich obětavostí, pečoval o podporu malé ro- dlny řeholní, která podala dostatečný důkaz, že do- vede obětavostí a trpělivostí nahraditi majetek. Po- chyby u církevních představených mízely a kardinál Schwarzenberg dal po dlouhých odkladech své schválení. Láska přemohla všecky obtíže a přilákala nové duše, které se témuž účell chtěly věnovati. Kongre- gace rostla tak, že v r. 1859 mohla v době války na bojiště italská vypravitl 16 členů svých, aby ošetřo-