ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 784eeb80-71f0-11dc-bd7b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 28
#1 alto_textblock #1
Románová přiloha
#2 alto_textblock #2
„Národnich Listů“ k číslu 78. ze dne 18. března 1904.
#3 alto_textblock #3
Různé zprávy.
#4 alto_textblock #4
= Neštovice jindy a nyní. Prof. M. Kirchner Berlíně píše ve svém článku o sociálním významu epidemií a boji proti nim v odborném listě lékař ském: »První racionální prostředek k boji proti epi- demiím, jaký můžeme zaznamenati, jest ochranné očkování proti neštovicím, jehož vynálezem si Willi- am Jenner získal nesmrtelnou zásluhu o lidstvo. O hrozném významu, jaký kdysi měly neštovice, nelze si nyní ani z daleka učinit představu. Neštovice, jež Španělé počátkem 16. století zavlekli do Mexika, vyhubily skorem úplně tamní domorodé obyvatelstvo. V Německu bylo ještě koncem 18. století pořekadlo »Neštovicím a lásce málokdo unikne«. V letech 1794 až 1796 zemřelo v Prusku neštovicemi 40.000 osob a v poslední epidemii od roku 1870 do 1872 dokonce 129.148! A mimo zemřelé byli mnozí, kdož se sice pozdravili, ale byli navždy zohaveni četnými jizva- mi, jestliže dokonce na dobro neoslepli. To vše mi- nulo jako zlý sen od té doby, co máme ochranné očkování, neklamný prostředek proti neštovicím. Účinnost tohoto opatření osvědčila se nejlépe za války r. 1870—71, kdy obyvatelstvo Francie, kde ještě ne- bylo povinného očkování ochranného, hrozně trpělo neštovicemi, kdežto polní vojsko německé ve Francii nemělo více než 278 úmrtí neštovicemi. Po prove- dení zákona o očkování ze dne 8. dubna 1874 sklesla úmrtnost neštovicemi v Německu na minimum. V celém Prusku zemřelo r. 1900 jen 46 osob neštovi- cemi. Protivníci očkování, kteří nedbajíce statistiky a důvodů rozumových pracují k tomu, aby pokud možno zákon o očkování byl zrušen a chtějí nám opět odejmout vzácný dar Jennerův, uvalují na sebe těžkou zodpovědnost. Doufejme, že se nenalezne parlament, jenž by poslechl jejich osudné rady !« — Dle úřadního výkazu vyskytlo se v borním Bavor- sku r. 1903 toliko jediné onemocnění neštovicemi (u osoby jednou již očkované), kdežto v ostatních kra- jích bavorských nebylo nijakého onemocnění nešto- vicemi. = Paroduje sama sebe. Tiara Saitafernova, na jejíž podivnou historii se čtenáři naši zajisté ještě pamatují, připomenula se na novo pařížskému obe- censtvu. Tentokráte zhotovitel památného tohoto kusu zlatník Ruchomovský zvěčnil román svého mistrov- ského díla na bronzové plaketě, jež bude hlavní vý- hrou při velké dobročinné slavnosti. Na líci plakei opouští starý král- Saitafernes svůj hrob s tiarou na hlavě; na rubu se situace změnila: král hledí výje- ven s nepokrytou hlavou, kterak tři malí geniovés potutelnými tvářemi tropí si šašky z jeho drahocenné koruny. Jeden troubí plnými tvářemi do pozounu ve- řejného mínění, druhý tluče do bubnu reklamy, třetí pak rozžal pochodeň pravdy a ukazuje tiaru v pra- vém světle. Jak vidět, má pan Ruchomovský mimo nepopíratelný svůj umělecký talent také náležitou dávku humoru. — Doktor práv jako cídič bot na hlavním ná- městí v Athénách. Přítel našeho listu píše námz Athén: Před několika dny rozmlouvalo několik pánů tak zvané lepší třídy ve vinárně o truchlivých po- měrech, panujících v Řecku a o příčinách, z kterých se ročně tisíce lidí vystěhují do Ameriky. Takřka všichni považovali za hlavní příčiny nedostatek za- městnání a směšné předsudky obyvatelstva, jehož velká část považuje sprostší práci za hanobicfa
#5 alto_textblock #5
ponižující. Bohužel, musím jim dáti za pravdu, nebo takové převrácené názory převládají ve všech kru- zích řecké společnosti a mnohý člověk raději hladoví nebo i krade, než by vykonával sprostou práci, obá- vaje se, že by si tím zadal a ztratil vážnosť ul svých znamých a přátel. Jeden ze společnosti však, dokton práv, nesouhlasil s ostatními, tvrdě, že i v Recku práce neponižuje a že může konati každou čestnou práci, aniž by to bylo na újmu jeho cti a hodnosti. Tím vyvolal spor, který skončil zábavnou sázkou. Mladý doktor a spisovatel založil se s ostatními o dvě stě drachem, že bude na náměstí Omonia, na kterém se nalezá řada cídičů bot, dva dny cíditi boty každému, kdo si to bude přáti. Nabídnutí to bylo od společnosti přijato, neboť každý myslil, že doktor svému slibu nedostojí a sázku prohraje. Ale ku překvapení všech objevil se druhého dne ráno doktor na náměstí se všemi cídičskými přístrojia zaujal místo v řadě ostatních cídičů. Netrvalo dlouho a byl obklopen davem lidu, tak že musila policie udržovati pořádek. Každý chtěl viděti moderního cí- diče, čistě a slušně oblečeného, opatřeného dlouhou zástěrou a sedícího hrdě na malé lavičce před pod- nožkou a sta lidí se dralo, by si dali od něho cíditi boty. Pot se lil s jeho tváří od ustavičného namá- hání a neobvyklé práce, která mu za nékolik hodin vynesla čtyřicet pět drachem, více tedy než mnohému řeckému advokátovi advokatura za celý měsíc. Že by ony názory Řeků tímto příkladem změnil, nelze oče- kávati, neboť ty se jim vžily v krev a každý pova- žuje jeho jednání jen za pouhý veselý žert, kterým celou veřejnost překvapil a na sebe ve vlastní pro- spěch veřejnou pozornost obrátil. Bylo by třeba pře- mnoho takých příkladů, by se Řekové a zvláště Ře- kyně oněch předsudků vzdaly a ve prospěch kleslé morálnosti za čestnou práci se nestyděly, na místo aby nekalými prostředky tajně hnusný výdělek vy- hledávalv. = Rozhazoval peníze. Onehdy byl zatčen 35letý Geo. Vett z Milford streetu v Brooklyně a žalován pro nepořádné chování. Vett řečnil prý na nároží Rodnev streetu a Division avenue a kolem něj nakupil se zá- stup lidí; když pak skončil, vytáhl balíček bankovek, které rozhazoval do řad zvědavců. Mužové, ženya děti takřka se rvali o bankovky. Konečně objevila se na místě policie, která Vetta zatkla a lid rozehnala. Později by! Vett předveden u policejního soudu v Lee avenue, kde prohlásil, že bude stále peníze rozhazo- vati a že mu v tom nesmí nikdo zabraňovat. Byl ponechán ve vazbě a lékaři mají jeho duševní sta prozkoumati.
#6 alto_textblock #6
Zemřelí v Praze
#7 alto_textblock #7
Dne 11. března 1904: Čížek Josef, syn služky 1 hod., 1870—II. Šmejkatova Františka, dcera kože- luha, 7 ned., 192—V. Šnejdárková Josefa; 24. roky, 248—V. Kvasničková Marie, vdova po zednickém po- mocníku, 51 rok, 283—VIII. Míchalcová Alžběta, man- želka zedníka, 26 roků, 512—VIII. — Ve všeobec- né nemocnici: Kolář Josef, úřadník pojišťovny. 64 roky. Kolářová Marie, vdova po krejčím, 69 roků. Petráčková Antonie, vdova po obchodníku, 56 roků. — U Milosrdných sester: Javůrková Anna, 66 r. Zeman Antonín dělník, 55 roků. — U Alžbětinek Kratochvílová Josefa, obchodnice, 41 rok. — V jose- řovské nemoenici: Tomšíčková Anna, proda-
#8 alto_textblock #8
vačka ovoce, 80 roků. — V městském choro- binci: Dolanský Josef, číšník, 60 roků. Dne 12. března 1904: Rottová Karolina, man- želka velkoobchodníka, 47 roků, 142—I. Bálek Josef, sazeč, 60 roků, 627—I. Krůtová Anna, pradlena, 49 roků, 348—II. Doležalová Anna, vdova po hostinském, 81 rok, 772—II. Bleyer Adam, kupec, 65 r., 1052—II. — Ve všeobecné nemocnici: Hrbková Emilie, manželka řezníka, 33 roky. Rottova Marie, dcera krej- čího, 4 měs. Strnad Jan, dělník, 49 roků. — U Milo- srdných bratří: Eis Antonín, knihařský pomoc- ník, 23 roky
#9 alto_textblock #9
Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. Mimo předplacení. V pátek 18. března. Pohostinské hry Jane Hadingové a její francouzské společnosti. III.
#10 alto_textblock #10
La Seconde Mme Tanqueray. Piěce en 4 actes de M. Pinero. Konec po 10. hod. Začátek o 7. hod. Po druhém dějství přestávka.
#11 alto_textblock #11
Lidové divadlo „Urania“ v Vil. části Prahy. V zahradě I. pražského měšť. pivovaru. Začátek o 7. hod. V pátek 18. března.
#12 alto_textblock #12
35. hra v předplacení. Původní novinka. Po 2.: Na šenavské pile. Hra o 4 jedn. Napsal Josef Císter. Režisér B. Kovář.
#13 alto_textblock #13
Svandovo divadlo na Smíchově. Začátek o 7. hod. 62. hra v předplacení (páteční). Vystoupení pí. Mařenky Zieglerové. Komtesa kuchařkov. Vaudeville o 3 odděl. Napsali Josef Markus a Ber- nard Buchbinder. Přel. V. Táborský. Hudbu složil V. Raiman. Režisér Josef Kubík.
#14 alto_textblock #14
V pátek 18. března.
#15 alto_textblock #15
na Kral Pištěkovo lidové divadlo vnohráceck. Začátek o 7. hod. Lidové představení za poloviční ceny. Po 40. a naposledy: Ben-Hur. Výpravná hra o předehře a 9 obrazech. Dle románu Wallaceova napsal Otto Faster
#16 alto_textblock #16
V pátek 18. března.
#17 alto_textblock #17
MModistkám!
#18 alto_textblock #18
Pařížské formy, klo- bouky slaměné, péra, rajky, květiny, stuhy, krajky, šifony, modní gázy, závoje a veškeré přípravy pro modistky u velkém výběru v cenách nej- levnějších v obchodním domé J. Novák v Praze. 425
#19 alto_textblock #19
—
#20 alto_textblock #20
256
#21 alto_textblock #21
—
#22 alto_textblock #22
253—
#23 alto_textblock #23
Svědky hraběte byli pan Verbocken mladší a pan John Sherrey, bývalý důstojník jízdní gardy Jejího Veli čenstva královny anglic ké.
#24 alto_textblock #24
»Dobrá, pane plukovníku!« »Jestliže po tom, co vám řeknu, budete se chtíti ještě bít, budu musit užiti proti vám prostředků nejvážnějších, zabráním vám v úmyslu vašem třeba násilím.« Poručík se bezděčně usmál. Plukovník de Riverolles, stlumiv hlas, pravil však již: »Soupeř váš jest důstojníkem cizozemským, jest to Němec.«
#25 alto_textblock #25
Stack, když si byl vyvolil svědky své, měl rozmluvu asi čtvrt hodiny trvající s panem von Rüdel, jejž byl zpravil o tom, co se bylo právě událo. Plukovník von Rüdel učinil živý posuněk, zřejmě jevící nespokojenost jeho. »Překvapujete mne velice, pane de Felsen. Nepozná- vám ve vás už muže té chladnosti spolehlivé, o níž jste v poslední době tolik podal důkazů.« »Prominte mi, pane plukovníku, ale byl jsem velice nervosní!« »Milý pane, má-li někdo poslání tak důležité jako vy, musí tišiti nervy, musí se ovládati. Avšak, co se stalo, stalo se. Hleďte aspoň, abyste soka svého nanejvýše jen lehce zranil a abyste si případným tragickým výsledkem souboje nezpůsobil žádnýcn překážek nepřekonatelných.« »Ano, pane plukovníku.« Rozmluva tato konala se u bankéře Verbockena. Odtamtud Stack odebral se k Juaně, kteráž toho večera četné hosty přijímala v saloně svém. Stackovi zá- leželo na tom, aby se večer ten objevil mezi hosty těmi, a aby mohl ukázati tam náladu bezstarostnou a růžovou. Odvrátil by tak od sebe podezření pro případ, kdyby se úřady francouzské počaly zabývati také osobou jeho V okamžiku tomto neobával se sice ničeho pro bez- pečnost svoji, ale bylo dobře, vykonati opatření pro vše- chen případ,
#26 alto_textblock #26
Dauriol prudce sebou trhl. »O důvod více, pane plukovníku.« Pan de Riverolles dodal, klada důraz na každé slovo: »A důstojník ten jest střežen námi, protože koná vyzvědačské služby.« Jacques Dauriol zaplál hněvem při slovech těch, tvář jeho zamračila se, pěsti se sevřely, rozčilení nesmírné zmocnilo se ho:
#27 alto_textblock #27
Zvolal- »Ach, toť důstojník německý a dokonce špehoun . .. Jeden tedy z ničemů těch. Prokazuji mu vlastně tedy sou- bojem čest. Neměl by vlastně práva na ránu kordem, za- sluhoval by spíše dvanáct kulí do těla. Ale tím hůře pro něj! Prokáži mu čest nezaslouženou!.. . Budu ho míti tedy, před sebou tváří v tvář! Ano, pane plukovníku, budu se bíti, ať se děje cokoliv!« Plukovník se zamlčel. Pochopoval a v duchu i schvaloval city, jimiž se dal Jacques Dauriol ovládati. Na druhé straně obával se ale pan de Riverolles nepříjemných následků souboje toho. Komandant Tardin byl ho totiž zpravil o pokusu, který chystá Rochemond, aby zmocnil se korrespondence Zaprodání nepřítel.
#28 alto_textblock #28
64