#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXVII.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v üterý 21. dubna 1908.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 1l0.
#4
alto_textblock
#4
Ho rauní a odpol. Hlstr
před pláel nar
v Praze v admin ist rani
za nšsie . . . . . .
. . . 0 R —h
na čtrrt kcta
s drojí denášker
L . . . . 7Kok
ve slis „ K 3o n
na nč ke.
Pošton:
a měsle
E. .. e
s drojí z keilkon
a nění
vt on
#8
alto_textblock
#8
v dvobném prodeji:
rauní číslo o sob
na S
odpolednl
n zk
Ve úllalkách na venkově:
ranní číslo, . . . . . . . 10h
odpolodní . . . . . . . . 4 k
lnserátv
platí se hotově napřel
Předplnceni a inserty přijímá admnlnl-
strace v Marianské ulici 4. s.
Tam nachávejí se t4ž račakce
Uskárna a ezpadine „Národnich Listů“
Rukopisy so novracsji.
#9
alto_textblock
#9
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
#10
alto_textblock
#10
Nová kampaň.
#11
alto_textblock
#11
Z Vídně, 21. dubna. Velikonoční prázdet
včerejškem minula. Dneškem nastává no v
kampaň politiky rakouské a tím zá
roveň nová krise. Taková jest v poměru obou
polovin říše krise zeela zjevná již a taková je-
také v parlamentě a vnitřní politice tohoto státu
třebas i ještě polajmá. Jakým způsobem ukli
zeny budou krise ty, to neodvažuje se hádaí
žádný člověk. V nejlepším případé bude to nový
odklad.
#12
alto_textblock
#12
Aéra Wahrmundova.
Z Vídně, 21. dubna. Z Inspruku telegra-
fují, že prof. Wahrmund, proti kterému konána
včera veliká protnštní schůze v Brixenu, na niz
promluvil také biskup Altenweisel, vydá v nej
bližších dnech brožuru, nadepsanou »Ultramon
tán«. Spis bude povahy výhradné polemické.
#13
alto_textblock
#13
Telegramy korresp. kanceláře.
#14
alto_textblock
#14
Ministerský předseda na výletu.
Z Malého Lošina, 19. dubna. (K. k.)
Vládním parníkem »Pelagosou« přibyli sem
z Brionských ostrovů ministerský předseda svob.
pán Beck s choti, ministr kultu a vyučování
dr. Marchet se svou rodinou a sekční rada
Wilckens. Byli uvítání přednosty úřadů. P
hostině, uspořádané při té příležitosti svob. p
Chlumeckým a ministrem spravedlnost
drem. Klelinem v hotelu »Adria«, prohlédl
ei Cigale. V 6 hod. opět odjeli
#15
alto_textblock
#15
Německý kancléř v Italii.
Z Benátek, 19. dubna. (K k.) »Agenzia
Stefani« sděluje: Říšský kaneléř kníže B ül o
přibyl sem s chotí a stráví zde dvě neděle.
Uherské dementi.
le oe
Z Pešti, 20. dubna. (K. k.) „Uh. tel. kor.
kanc,“ sděluje s kömpetentního místa: Na zá-
kladě zprávy jistého vídeňského listu o z vý-
šeni důstojnických platů šiřilo ně-
kolik listů smyšlenku, že ministerský předsedu
dr. Wekorle dal za zasodání delegací v měst
lednu J. V. slib, že platy důstojnické budau
zvýšeny; splnění tohoto slibu rozbilo prý se
však o jednání strany neodvislých. Ačkoli nemož-
nost a nemyslitolnost těto smyslenky jest zřej-
mou, dlužno prohlásiti, že ministerský
předseda dr. Wekerle nedal nikdy
bez vědomi svých ministerských
kolegů slibu a že v otázce zvýšení důstoj-
nických plalů jest mezi ním a oslatními členy
ministerstva úplná solidárnost. Veškeré opačn
pověsti jsou tendeněními smyšlenkami a kleve-
tami. a
„Uh. tel. kor. kanc.“ jest zmocněna dále
prohlášiti, že naprosto nepravdivy jsou pověsti
rozšířené o domnělém memorandu ministra Ko-
šuta, jakož i o jednání stran vojenských od
zniaků.
Anplický král do Skandinavie.
Z Londýna, 20. dubna. (K. k.) Král ode
bral se dnes s královnou a korunní princeznou
Viktoril do Doveru, odkud vydají se na cestu
do Skandinavie.
n
#16
alto_textblock
#16
Zinověv u sultána.
en Z Cařihradu, 19. dubna. (K k.) Bezpod-
atatny jsou pověsti, že včerejší slyšení Zino-
věvovo mělo politický ráz. Bylo obvyklým
poděkováním za minulou hostinu v Yildizu.
le t
Macedonské reformy.
sa oesraan to duhna (K. k.) Příští te
don bude podánu Portě nota o prodlo u že-
ni kontraktů cizích četnických
důstojníků v Macedoníi.
#17
alto_textblock
#17
Italie a Turecke.
#18
alto_textblock
#18
Z Říma, 20. dubna. (K. k) „Tribuna“ praví, že
sitalská vláda, trvající dávno na zříze-
ní poštovních úřadů v Turecku, podávala
orropským vládám stile zprávy o jednání s Portou
a sdělila, že bude snad nucena použit
donucovacích opatření. Italská vláda uvá-
žila petlivě své náreky dříve, než příslušnou žádos
podala, nemůže tudíž upustití od sv
oprávněné žádosti, nechce-li poškoditi svou
důstojnost. Všechny mocnovti uznaly, ze Italie jedná
správně a důstojně; ani Francie, ani Anglie, ani Ru-
sko nečinily výjimky. Ani Rakousko-Uhersko ne-
může odepříti svůj souhlas se zřotolem na úplno
dohodu, závládnuvší po rozhovorech v Desiu an
Simneringu. I Německo, Turecku tak nakloněné
uznalo korrekiní jednání Iialie a oprávněné její poža-
davky a říšský kancléř kníže Bůlow polvrrdil. tov
posledních rozhovorech s ministrem zahraničních zá-
ležiloslí Tittonem. Zejtra odpluje ital-
ské loďstvo v plné válečně výzbraii
Není ještě známo kam odpluje, a by Turecko ne
mohlo se chopití proti tomu žádných
účínných opatření. Soudí se, že loďstvo bude
křižovati mezi Malou Asií a Egejským mořem. Jak
mile ocitne se na širém moli, zašle vláda mocnostem
nólu, v níž vyloží svou akci, podniknutou na ochina-
nu svých práv a svých oprávněných zájmů. Sna
pliměje odpověd jednotlivých vlád na ilalskou notu
Turecko k tomu, aby nelrvalo na svém stanovisku
Pak so by jen o tichou lodní demonstraci,
Nehiodá španělskéhio krále.
Z Madridu, 19. dubna. (K. k) Když jel dnes krá
aulomobilem do divadla, srazil se jeho auto
mobil s vagonem tramvaje a byl nepatrě
porouchán, nokračoval však v další jízdě; králi se
nestalo ničeho.
#19
alto_textblock
#19
Rakouské lodi v Tunisu.
Z Tuňízu, 19. dubna. (K. k.) Dnes večer uspo-
řádal zdejší rakousko-ulierský generšlní konsul na
počest velitele c, a k, eskadry kontreadmirála šl. Zie-
#21
alto_textblock
#21
glera hostinu, jíž se zůčástnil též francouzský gen
rální resident.
#22
alto_textblock
#22
Rakonské lodi v Tunisu.
Z Tunisu, 20. dubna. (K. k.) Kontreadmi
rál šl. Ziegler posnídal s důstojníky rakousko-
uherské eskadry u rakousko-uherského residenta
Zltra budou uvítáni městskou správou.
Z Vídně, 20 dubna. (K. k.) Dle telegra
fické zprávy připluly J. V. lodi » Uskok«
»Scharfschütze« 19. t. m. do Tunisu. Na obou
lodích jest vše zdrávo.
Kancléřský orgán německý o Ivovské tragedii
Z Berlína, 19. dubna. (K. k.) »Nord
Allg. Zeit.« píše: Halič stala se minulou neděl
jevištěm politického zločinu, jenž budí hluboký
odpor. Fanatismu ruského studujícího padl z
oběť mistodržitel hr. Potocki, v němž pachste
chtěl postihnouti původce všeho toho, co po
ciťují Rusové jako politické bezpráví. Nech
soudí se jakkoliv o oprávněnosti ruských slíz
ností — za všech okolnosti dlužno jen odsou-
diti čin, jakým bylo zavraždění míslodržitel
Vražda zůslává vraždou: v té příčiné nedá se
ničeho kličkovati ani vysvětlovati. Používání ta
kového násilí jest však netoliko zavržení hod
ným, nýbrž i bláhovým, neboť násili bývá z pra
vidla právě na škodu národu, v jehož zájmu
se domněle děje. Tato svrchovaně politování
hodná událost zavdala některým německýmli
stům podnět, aby udílely rakouske
vládě rady, jak měla by s Rusy za
cházeti. Oproti tomu upozorňujeme, s jakou
rozhodností bylo u nás odmltnuto každé
vměšování se ciziny do naší »pol
ské otázky« a jak hlučné pochvaly doznaly
v parlamentě a v zemi opětné projevy říšského
kaneléře knížete Bülowa proti takovému zasaho-
vání ciziny. Soudíme, že cizina smí v té prí
čině činiti nárok na úplnou vzájemnost, nebot
jejl odepření bylo by jen s to, aby váhu našici
protestů v podobných případech podstatně s
#23
alto_textblock
#23
slabilo.
#24
alto_textblock
#24
Srbšti uprchlíci z Turecka.
Z Bělehradu, 20. dubna. (K. k.) [Z úřad
ního srbského pramene] Srbské oby v a tel
stvo stěhuje se houfně z Turecka,
zvláště ze severovýchodního Staro srbska, totiž
ze Sandžaku, Peče, Prištiny a Prizrenu a to ná
sledkem výtržností Albánců. Vystěhovalei
pronásledováni Albánci, zanechá
vají v Turecku svůj majetek a při
cházejí beze všeho jmění do Srbska, připadajíce
státu a soukromnikům na obtíž, takže srbská
vláda byla nucena zakázati vystěhovalcům z Tu-
recka na přiště vstup do Srbska. Nedávno roz
kázaly srbské úřady 200 srbským rolníkům, vy
stěhovavším se z obvodu ghilanského, abyse
vrátili opět do Turecka. Nyní nalezají se v obe
Ghilanu. Srbská vláda požádala Portu, aby do-
volila vystěhovalcům vrátiti se pod ochranou tu-
reckého vojska do jich vesnic a aby zabezpe
čila jich život a majetek.
#25
alto_textblock
#25
Ministr krajan — o tajném paktu
#26
alto_textblock
#26
Ministr krajan Prášek promluvil! Promluvi
v den páně 19. t. m., jak se očekávati dalo
docela ve stylu velkoprolhanosti svého „Ven
kova“. Také tato hora dala život jenom myši
také ministr krajan nic neví o „tajném pakuu
tedy pemné smlouvě“ — ba neví ni
o žádné úmluvě vůbec. To slovo se v jeho poží
hodním článku, ve „Venkovu“ uveřejněném
ani jednou nevyškytuje, celá písemnost Jeh
Excelence není ničím jiným, leč pracným poku
sem, dostati se z moře syrupu, „odhalením“
„Venkova“ rozlitého a hlavně nepomazati
při tom ministerskou uniformu. Také „Venkov
nesmí býti pošramocen, to se rozumí, a prol.
jeho nejvrchnější patron počíná si s opatrnost
průhlednou jako křišťál. Na místě, aby s pocti
vosti českého sedláka, nezkaženého mimořádn u
štěstěnou své životní dráhy, prohlásil, že na ně
jaké úmluvě, na tajném paktu, na písemn
smlouvě mezi mladočeskými mínistry a vůdc
není nic pravdy, a že t. zv. „odhalení“
„Venkovovo“ jest pouhým pokusem zráde
vání bezůhonných mužů spojeně strany, tvář
se J. E. jako orakulum a píše: „Tu pravím pře
dem, že vše, co přinesl „Venkov“ ve střede
čním čísle, bylo vlastně v politiekých kruzích
videňských ode dne 10. t. m., t. j. od posledn
schůze společné parlamentární komise „Náro
ního klubu“ veřejným tajemství m.
Hned druhého dne po schůzi parlamentární komise
navštívil prý ministra jeden z předních českých
zpravodajů vídenských a k jeho údivu (!) vy
právěl prý mu doslovně, o čem se v par
damentárce „Národního klubu! jednalo. Ati
uvádí pan ministr, aby prý od seho
a svých agrárních kolegů (předsedy a míst
předsedy klubu), kteří byli v parlamentárce při
tomni, odvrátil podezření, že pověděli tajemstv
z poriamentární komise, „že důvěrnosti ony vy
zradil. Celý svět může nyní především dol
bosli žasnouti nad skvoucími řízami nezlomne
mičelivesti jmenovaných předáků agrárnieh
nýbrž může si také pod titulem „důvěrností
v parlamentárce namysliti rovněž co chce do-
libosti „o tajném paktu“, který jest prý o
10. t. m. „veřejným tajemstvím“. M
nistr Prášek ví zevrubně, že „tajný pake“ jest
výmyslem, nedalekým jeho vlástním myslicím
— dovednostem, ví, že i podle svědectví Fiedle-
rova u podle výkladu Fořtova celý pakt není ni-
čím jiným než ustanovením, že v jednem při-
padě za ministra Fořta bylo jmenováno poštov-
ních praktikantů obou národností v poměru
62:38 na místě 50:50, alo proto přece —
„nechce říci, že by nedovedl pochopiti“ (tot-
„pochopiti“ je nejkarakterističtější!) „nebo žee
by nesouhlasil s „Venkovem“, když prav ou
podstatu (1!) a příčinu nynějších jazykových
#27
alto_textblock
#27
sporů pravdivě (!) vyličil na základě
ovšem svých zvláštních info-
mací.“ *) Čtenář bude dychtiv, kterak minist
Prášek odůvodní své tvrzení o prav
dách „Venkovova“ odhalení, kterak tedy po-
tvrdí veřejné tajemství, všem víden-
ským politickým kruhům ode dne 10. t. m. zná-
mé a povi jako korunní svědek konečně, jaký
„tajný pakt“, to jest pisemná úmluva byla uza
vřena. A ministr skutečně povídati začíná:
„Chci zde, pokud mně, jako ministrovi, jet
možno s ohlodem na své úřadní posta-
vení*s) s veřejností sděliti tato fakta.
A domnívá se snal někdo, že nyní opravdu ná-
sledují nějaká fakta, která by pe-
tvrzovala pravdivost „odhalení“ „Venkovo-
vých“, zejména oxistenci nebo obsah tajného
paktu, aneho písemné úmluvy? Chraníž bůj
V dlouhochvilném vypravování jeho excelen-
není ni stín zbla po nějakých faklech. Pa
Prášek vypravuje, co mluvil prof. Masaryk v tal
zvané parlamantárce společného klubu o tom
co se má vypustiti z postulátů, co o téže vě
povídal dr. Hruban, co posl. Klofáč a dodává
i „naše strana odmída tehdy zodpovědnošt z
tyto bědné poměry jazykové“. Tedy nic o taj
ném paktu, anebo písemné úmluvě!
Dále vypravuje pan Prášek, s jakými do-
brými úmysly vsloupil do kabinetu, slibuje, ž
poví ještě někdy jindy, jak tomu úkolu s mini
strem Fiedlerem dostál, vypravuje velevýznam
nou událost, že hned, jak vstoupil do minister
stva, počali němečtí soudcové odpírati rovno
cennost českému jazyku, že s kolegou Fiedlerem
podnikli kroky, že narazili na překážky, nahro
maděné posťulátní politikou jazykovou. Tedy
pořád ještě nic o tajném paktu, anobo písomn
úmluvě s Němci!
I vypravuje ministr dále, kterak vedoue
„rolli“ (skvostné doznání!) v zápasu za naš
mateřštin ponechal politikům-právníkům dru
Pacákovi, dru. Heroldovi a dru. Kramářovi, kteř
nynější stav přivodili a zodpovědnost nesou (n
koli zodpovědný ministr!), uznává jejich velkou
svědomitost a energii (první roli!), vypravuje
kterak byle nnoho dobrých českých soudců o
straněno z německého územi, vi prý dále, že
sostaveny senáty v uzavřeněm území pro nás
nepříznivě, ví dálo, že dálo se přijímání soud-
covského doroctu dle národnostního kliče dle p -
třeby (rozuměj dle přání Němců) a má při tom
tolik bodrosti, že doznává, ze vypravuje věei
každému známě, že mu je tedy nesdělil přední
žurnalista toprve 11. t. m., ale stále ještě an
slůvka o tajném paklu, t. j. pisemné úmluvé
s Němni.
A již ani dokonce ni slůvka, ba ani narážky
na tajný pakt. S nejnevinnější tváři končí „če
ský ministr svoji průvodní zprávu k „odhalení“
svého žurnálu: O přijímání dorostu úradnictv
poštovního dal již vysvěfleni kool. Fiedler.“ Cely
svět ví, že kolaga Fiedler učinil prohlášení
rovnocenné ujištění, že o žádném tajném pakt
ničeho neví!
Ale to nebrání min. Práškovi, aby ne
pokračoval v dalších vývodech, že považovalz
nutno, věc objasniti (111), poněvadž jemu
ani jeho straně nemůže býti lhostejno, aby byl
činěni zodpovědnými za neutěšený stav jazy
kové otázky: Proti tomu bylo nutno protestovali
a to prý se také ve „Venkovu“ stalo. Toťne
rozumi, že neschází ujištění, že panu Práško
ani nenapadne, jíti z kabinetu dříve, než bude
nevyhnutelně musit.
Zkrátka, naše analysa připadu vyslovená
o původu tohoto neslýchaného
agrárnického skandálu, jímž se
kompromituje celé politické po-
stavení národa, potvrzena v celém
rozsahu. »Odhalení« o tajném paktu
jest nemotorná lež na očištění mi-
nistra krajana a strany českých agrár-
níků od spolnviny na strašném de-
baklu jazykové otázky těsně před
její závěrečnou katastrofou, kterou
jí připravili spolu s ostatními spolu-
pachateli positivní politiky!
#28
alto_textblock
#28
Politické zprávy domáci.
#29
alto_textblock
#29
V Praze, 20. dubna. (Rozmnožen
úřadnictva v Čechách) Božíhodový
»N. W. Tgbl.« má z Prahy takovou zprávu
Současně s novým jazykovým zákonem pro
Čechy zlepší se podstatně dosavadní úřadnický
stav a zejmena se rozmnoží počet vyšších mísl.
Ke zprávě té »N. W. Tgbl.« připojuje výklad.
v němž se praví, že osnova jazykového zákon
je v ministerstvě, již téměř úplně vypracována
a rozmnožení úřadnických míst v království če-
škém sluší pokládati za doplněk nového zákona
Jazyková olázka má totiž vedle politického tak
význam hospodářský a sociálný, což se ukazuje
zvláště při obsazování úřadnických míst, ať vyš-
ších nebo nižších, při němž obě národní strany
důtklivé se domáhají, aby se šetřilo jieh zájmů.
Právě z toho důvodu bylo nutno při posledním
povyšování soudních úřadníků povýšiti celou
řadu osob ad personam, poněvadž bylo příliš
málo volných míst k disposici. Rozmnožením
úřadnických míst vůbec a vyšsích zvláště zlepšl
se vyhlídky na povýšení. Vláda dle výkladu
»N. W. Tgbl.« sleduje touto novouě akcí svů
#30
alto_textblock
#30
*) Iledáktor „Venkova“ prohlásil v „Času“ vý-
slovně, že jeho „zvláštní informace“ zařaděny do
lislu na „popud aktivních agrárních politiků“, čímž
padá ujišťování min. Práška, že „doveden jeho klub
důvěrná jednání respektovati.
*) Miristr obchodu dr. Fiedler, ačkoli v cel
aféře nevypadá právě nejsvůdněji, přece jenom po-
číná si nesrovnatelně slušněji, než jeho kraja nský
kolega. Povídá bez dovolán se svého úřadního po
slavení prostě co ví, kdežto ministr. Peška ohražuje
„veřejné tajemství“, podle jeho prohlášení všem ví-
deňským kruhům známé, ohradou = tajem s tv
úřadního! To stačíi
ne
#31
alto_textblock
#31
starý cíl: zmenšovati krok za krokem třee
plochy, hovíc v praktickém životě se vyskytují-
cím národním požadavkům pomocí zákonitých
opatření, kteřá spočívají na předběžném doroz-
umění národních stran. Takovým způsobem
vláda připravuje dílo úplného smíru.
V Čechách je stav úřadnictva už dávno
příliš nízký a vyhlídky na postup jsou u nás
horší, než v kterékoli jiné korunní zemi. Horší
ovšem pro úřadníky české, kleři postupují jen
dle stáří, nikoli pro Němce, kteří krkolomnými
na pohled akoky přeskakují celá sta starších
úřadníků českých a dostávají se tak v mladých
letech do dobře placené hodnostní třídy. Roz-
množiti stav úřadníků v Čechách je tedy dávno
citěná potřeba. Není nám však jasno, jak s
má límto opatřením zmenšiti třecí plocha mez
oběma národnostmi. Spor vznikl jen proto, že
Němci nechtějí připustiti české úřadníky do
svého územi, ač německých úřadníků se jim
nedostává. Rozmnoží-li se i v německých kra-
jich počet úřadnictva, bude nedostatek něme
ckých sil tím větší. Či snad vláda zamýšlí roz-
množiti počet úřadníků jen v českých kr-
jích, aby nemusila starší české úřadníky pový-
šovati ad personam? Pochybujeme.
V Praze, 20. dubna. (Posl. dr. Pergel
o jazykově otázce.) V „N. F. P.“ vy-
kládá dr. Pergel4 na několika sloupcích sv
názory o národnostních a jazykových poměren
v Rakousku. Jsou to názory, s nimiž se stý káme
nyní skoro každý den ve výkladech německých
politiků všech politických odstínů a jež možn
shrnouti v slova: Neněmečtí národové v Rakou-
sku mají právo pěstovati svůj jazyk ve svých do-
mácích a všeobecně kulturných potřebách, které
si mají opstrovati ze své vlastní kapsy, v otáz-
kách politických a všeobecně státních musejí
však uznati nadvládu něměiny jakožto jediného
možného jazyka státního. Takový jest obsah
také článku Pergeltova. Užívání národního ja-
zyka ve veřejném životě musí se dle jeho ná-
zorů posuzovati jednak se stanoviska jednotli-
vého státního občana jako příslušníka určitého
rároda, jednek se stanoviska státního, se stano-
viska olátních potřob. Soudy a úřady jsou zřl
zeny pro obyvatelstvo a ne naopak, uznává i dr
Porgol. Ale dodává ihned, že státní úřadník ne
může znáti jezyky všech osmi rakouských n
rodů. (Jskoby to byl kdo na rakouských úřad-
nicích kdy žádal! Pozn. rod.) Takových jazy
kevých vědomostí nobude však třoba, provede-li
se rozdělení zemí dle národností a jazyků. Per-
gelt za té přílažitosti lituje, že se v Rakousku
z absolutistické vlády nesmazaly zemské hra-
nice; dnes vzhledem k ústavě, složení parla-
mentu a zemských sněmánoní to už možné,
proto nutno se spokojiti s teritoriálným dělenin
uvnitř zemských hranic, při čemž by celá země
zůstala jednotným správním územím pro úřady
druhé instance.
Jak by to dle přání Pergeltova vypadal
v Čechách, až by se provedlo takové od Něm o
vytoužené toritoriálné rozdělení, dovídámese
z druhé části otati. V ní dr. Pergelt prolévá nej
dříve krokodilí slzy nad opovážlivestí českýei
úřadníků, ktoří si troufají užívati češtiny i v
vnitřní službě a dokonce i ve styku s vyšším
inatancemi. Tím prý „naomísto zákona (?) a
nařizení (ovšem žádným zákonem neodůvodno
ného! Pozn. red.) vstupuje svévole a zvůle těch
kdož jsou lle přísahy povinni svědomitě dbat
zákonů a nařízení.“ Němci ovšem nedbají an
platných zákonů, ani nařízení, odůvodněn,el
zákonem, ale na to dle Pergelta mají právo, po
něvadž soudce dle ústavy může zkoumnti správ
nost nařízení, a Stremayrových nařízení Něme
vůbec neuznávají. Ale takové nepříjemnosti by
zmizely okamžitě, kdyby nastalo teritoriálné roz
dělení. V okresích, prohlášených za německé
platila by ovšem jen něměina, poněvadž by ne
bylo praktické potřeby užívati češtiny ani v
vnějším úřadování. České vnější úřadování b
se připustilo jen v okresích smíšených, mez
které by se ovšem zařadila také Praha jak
hlvní město. Pokud jde o české kraje, Per
golí píše doslovně: „Kdyby němečtí poslan-
přistoupili na požadavek, aby se v českých kra
jích zavedla vnitřní čeština, ... mohli by
vnitřní češtinu připustiti jen v takových rozmě
rech, jaké připouští řádná jednotná správa
vláda ve státě, jakož i nezbylný vrchní dozor
Dali by k tomu však své svolení jen s pod
minkou, že současně s vnitřní úřad
ní češtinou němčina bude zákonen
prohlášena za sprostředkovací ja
zyk na celém území státním.“ Žála
prý toho zájem státu, což ostatně dávno štěbe
tají i němečtí vrabci na střechách.
#32
alto_textblock
#32
Valná hromada delegátů Zemské
jednoty soukromých úřadníků v král
českém.
#33
alto_textblock
#33
V místnoslech obchodnického spolku »Merkur
v Praze sešli se včera ve značném počtu delegát
mohutné této organisace soukromého úřadnictva, aby
vyslechli zprávy o činnosti správního výboru v roce
minulém a poradili se o důležitých otázkách, svěho
stavu se týkajících. Valné hromadě předcházela v ne
děli přátelská porada, která trvala diouho do noe
a měla velmi pohnutlivý průběh. Ale do rána mysl
se uklidnily a delegáti shromáždili se při valné hro
madě v družné a přátelské kolegialitě a po ujištění
že touha po všestranné jednotnosti zaplašila veškerí
odchylná přání, byly volby provedeny se vzácnou
solidaritou a aklamací. Tak soukromí úřadníci dove-
dou přání svá podrobiti zájmům celku !
Valnou hromadu zabájil starosta jednoly p. inž
Karei Zelenka a věnoval vřelou posmrtnou vzpo
mínku p. L. Šulcovi, řediteli Úvěrního ústavu, spolu
zakladateli při organisování se soukromých úřadníků
Památku jeho uetili přítomní povstáním. Dále
hlučné pochvaly účastníků vyslovil díky české žur-
nalistice za podporování snah a cílů jednoty.
Na to vyřízena výroční zpráva, již sepsal- ta
jemník jednoty a osvědčený její zastance pan Frano
Hašourek.
Vzpomíná v ní počátků Jednoty před 15 lety
kdy bylo vytčeno sdružení jako eil zaopstření pen-
#34
alto_textblock
#34
sijní a podporování v případech nezavíněných nehod.
V roce minulém přinesl zákonník říšský pensijní
zákon a podňory vyplacené dosáhly sumy 127.384 K
3 bal. V prvním představenstvu všeobecného pensij-
ního ústavu pro soukromé úřadníky jest zástupcem
Jednoty taj. Hašourek, v náhradnicích p. Grof z Pr-
stějova. O účelném vybudování vlastních institucí
podpůrných, zejména pro případ nezaměstnání, s
pracuje. — Na to líčí zpráva výroční, jaký převrat
nastal v nazírání na úkoly organisace. »Dávno již«
— praví — »nepokládáme pensijní zaopatření nebo
dokonce svépomocné podporování za vrchol a po-
slední konec svého snažení. Jsou to jen jednotlivé
články v řadě požadavků stejné důležitosti. Vždyt
i úřadníci, učitelé a zřízenci ve službách veřejných,
pensí opatření, organisují se a staví řadu požadavků,
aby mohli býti slušně živi za dob své aktivity. Tak
i my musíme se starati nejen o to, co bude, až se
staneme invalidy, až zemřeme, nýbrž i o to, jak
jsme živi a jak bychom živi býti měli. Důsledkem
takovýchto snah jsou předlohy zákonů o služebních
poměrech úřadníků soukromých, jimiž se zabývá
řišská rada za činné účasti sdruženého úřadniciva
soukromého. Jednola intervenuje ve prospěch člen-
stva u jednotlivých zaměstnavatelů, brání stav svj
proti konkurenci pensistů a některých dobře honoro-
vaných úřadníků veřejných, jakož i proti snaze vo-
jenské správy dosazovati protekcí do služeb soukro-
mých vojáky déle sloužící. Soukromé úřadnictvo s
bude důsledně domáhati zastoupení vlastními lidmi
ve všech sborech zastupitelských, aby snahy své
uplatňovati mohlo.
Členů měla Jednota 5589 v 83 místních odbo-
rech. Bezplatné sprostředkování míst obstarává
úspěchem zvláštní kondiční odbor. Zpráva končí p-
děkováním české žurnalistice za vydatnou podporu
volá členstvo Jednoty ku práci další. (Pochvala.)
K výroční zprávě byla schválena následující
resoluce:
»Soukromé úřadnictvo trvá na svém přesvěd-
čení, že může nalézli řádné rozluštění olázky pen-
sijního pojišťování jen ve všeobecném ústavu pen-
sijním a jeho zemských úřadovnách, v kterýchžto
institucích chce a může spolu se zaměstnavateli
pracovati o zdokonalení zákona.
Nových ústavů náhradních potřebí není a na-
děje v tom směru vyvolávané zklamou. Před uza-
víráním náhradních smluv s pojišťovnami jakkoli
nazvanými dlužno varovati, neboť žádná nemá do-
sud potvrzeno, že ministerstvo vnitra smlouvy jeji
uzná.
V té příčině jest poučným cirkulář Svazu ra-
kouských průmysiníků, klerý varuje na
ten čas jak před zřizováním ústavů náhradních.
tak před uzavíráním smluv náhradních a dokládá,
že takové kroky do nejistoty mohou míti v zápěti
těžké následky pro zaměstnavatele, aniž by z toho
vzešel nějaký prospěch zaměstnancům.« (Souhlas.)
Dále vyřízeny ostatní zprávy výroční
Zpráva účetní vydána tiskem. Aktiva činila
koncem roku 1907 K 121.783.35, na příspěvcích členů
řádných vybráno K 49.575.35. Zpráva tato k návrhu
výboru dozorčního schválena a výboru ústřednímu
uděleno absolutorium.
Hospodářský přebytek z roku 1907 činí K
25.574.51. Z toho přiděleno bylo ku podpoře vdov
K 810.34, fondu podpůrnému K 10.000.—, fondu i
validů K 3500.—, zůstatek přenešen na nový účet
K tomu přednesl starosta inženýr pan Zelenk
návrh ústředního výboru, aby na paměť patnácti-
letého trvání jednoty zřízeno bylo podílení nemajet-
ných vdov po takových členech, kteří byli alespoů
pět let v jednotě. Za tím účelem doplní se zmlně-
ných K 810.34 tak, že bude moci býti uděleno ve
výroční den založení jednoty, t. j. dne 13. srpna.
32 darů po 40 K. Žádosti vdov přijímá a vyřídí
ústřední výbor jednoty.
Návrh tento přijal.
Dále usneseno k návrhu ústředního výboru jed-
noty, aby pro rok 1908 stanoven byl příspěvek členo
řádných na 12 K ročně (splatných čtvrtletně) a zá-
pisné pro členy nové 2 K.
Následovaly volby a sice po některých poznám-
kách provedeny aklamací. Starostou jednoty zvolen
opět pan inženýr Karel Zelenka, ústřední ředitel
české grafické společnosti »Unie«, který za projevenou
důvěru vřele poděkovir a ujistil, že zájmy jednoty
i nadále h rlivě bude hájiti. Jeho náměstky zvolei
pp. Josef Vágner, účetní v Praze, a Vojtěch
Stoerzer, účetní.
Do ústředaiho výboru zvoleni pp.: František
Bušek, tajemník v Bubenči, Josef David, účetní, Oto-
kar Ebert, účelní, A. J. Fanta, dilovedoucí, Jaroslav
Foit, disponent, Kduard Houdek, správce dílen, Jos
Kynéi, úřadník, Josel Pokorný, účetní, Václav Šaněk,
účetní, Mila Trmal, úřadník, Frant Zrůst, ředitel to-
várny, Franl. M. Zrůst, ústřední pokladník, Svoboda
z Něm. Brodu, Jankovec z Kladna, Boh. Liška
Brna a Kochlöffel z Jaroměře. Náhradníky pp.: Ant.
J. Čepl, skladník, Dominik Holub, úřadník, Bohumi
Kolrba, lajemník, Karel Minařik, korrespondent. Václ.
Mudro, účetní, Ladislav Novák, úřadník, Edmun
Švab, pokladník, Jaroslav Veverka, úřadník. Dozorčí
výbor pp.: Josef K. Wich, likvidátor, Emn. Ondřiček
z Komárova a Fibinger z Náchoda.
Následovala řada nových návrhů. Pokud čelily
ke změně stanov, odkázány ústřednímu výboru.
Pozoruhodným jest protest proti bezohled-
nému postupu Škodových závodů v Plzni vůči úřad-
níkům, kteří jsou následkem kartelů velkých strojí-
ren propouštěni. Úřadnictvo apeluje na správu statní
a zastupitelské sbory, které udílejí zakázky strojir-
nám, aby se postavily k ochrané zeměstnanců ho-
spodářsky slabších a háji ly je.
Volné návrhy podaly zejména: pracovní komise
severočeská (aby orgán jednoty byl vydáván dvakrát
měsíčně), Praha—VII. (aby v listě byla rubrika práv-
ních porad, dále aby zahájena byla akce ke sloučení
ostatních spolků v jednolě, aby zřízen byl zájmový
odbor asekuračníků, o zřizování místních jednatel-
ství, na zřízení podporování pozůstalých po členech
dle vzoru »Záchrany«; aby zaveden byl obligatorn
přispěvek členů pro mimořádný fond k podpoře
členů nezaměsinaných a pozůstalých po členech;
odboru v Hradci Králové a Huřicích ve příčině pla-
cení příspěvků pro pozůstalé po členech, dále ná-
vrhy na zřizení ocbranného fondu k podpoře členu,
zřízení vlastní nemocenské pokladny, o zřízení se-
kretariátu pro Moravu a Slezsko, o změně stanov atd.
K valné hromadě vyslaly delegáty tyto odbory:
Bělá u Bezděze, Blansko, Mladá Boleslav. Brno,
Český Brod, Něm. Brod, České Budějovíce. Nový
Bydžov, Bystřice p. Host., Dobříš, Dvůr Král. n. Lab
Hlinsko, Holešov, Hora Kutná, Hořice, Hořovice,
Hradec Jindř., Hradec. Král., Hradiště Mnichovo,
Uherské Hradiště, Hronov n. Mat., Hranice n. Mor.,
Chrudim, Jaroměř, Jičín, Jilemnice, Karlín, Nová
Kdýně, Kladno, Klatovy, Kolín, Komárov. Červ.
Kostelec, Kralupy, Kroměříž, Kyjov, Libušín, Lipník
n. Bečvou, Litomyšl, Litovsl, Lomnice n. Pop., Liouny.
Mělník, Nové Město n. Met., Vys. Mýlo, Náchod,
Nová Paka, Pardubice, Písek, Plzeň, Praha I.— Vl.,
Praha VII., Praha VIII., Prostějov. Přerov, Příbram,
Rakovník, Rokycany. Roudnice, Rychnov n. Kn.
Semily, Česká Skalice, Slaný, Smíchov. Smiřice,
Sušice, Tabor, Tišňov, Třebíč, Turnov. Úpice, Ústi
n Orl., Vamberk, Vídeň, Král. Vinohrady, Vsetin,
Vysočany, Zábřeh, Žížkov. Odbory stroj. dllovedou-
cích v Praze, v Hořovicích a Komárově. Odbor
báňských dozorců a dílovedoucích v Nučicícha
v Nýřanech, Odbor lihovarských dllovedoucích.
vt sl s odli spe
ain vnslot
re n noti -
led olt nto la tnte
div noesl i ne
#35
alto_textblock
#35
stel
#36
alto_textblock
#36
erer
#37
alto_textblock
#37
v n