Strana 2. Číslo 130.

KATOLICKÉ LISTY

Dne 13. května 1902.

vláda s použitím Investičního fondu učlní ještě další opatření. V dalším doporučuje některá opatření smě- řující k zvýšení výnosu, mezi jiným odpadky nafty k topení a příspěvek Uher k uhražení deficitu pouze strateglckých drah, jež jsou nutny následkem poměru k Uhrám, kdežto Uhry nemají žádné strateglcké dráhy, která by nebyla zároveň 1 dráhou hospodář- skou. Na to mluví proti zvýšení sazeb, jež by uško- dilo Hallči, která prý není passivní, neboť její že- leznice jsou nejvýnosnější v celém státu. Řečník žádá péčl o haličské lokálky a v očekávání, že vláda přání Poláků vyhoví, bude hlasovati pro rozpočet. (Hlučný souhlas a potlask u Poláků) Posl. dr. Etlenbogen mluví hlavně o přetí- žení podúřadníků a dělníků železničních prací a jejlch špatných platů. Přetěžování zavíňuje často nehody a subordinace se zneužívá často k ujařmování. V Ha- liči prý představení své podřízené někdy 1 bljí, pro politické smýšlení pak se pronásleduje. Na to mluví řečník o finanční otázce, žádá snížení stavu úřadníků, počtu salonních vozů a centralisacl kontroly příjmů. Dále mluví o správě soukromých drah a útočí ze- jména na dráhu košicko-bohumínskou pro způsob, ja- kým zachází s personálem. Dále žádá co nejrych- lejší sestátnění dráhy Severní a Severozápadní, jakoži vyřízení otázky druhých kolejí na této dráze. Ke konci poukazuje na sílu organisace železničních zřízenců a varuje ministra před její rozpuštěním. Posl. Zázvorka navrhuje konec schůze a spo- čítání přítomných. Předseda dává spočítati přítomné a prohlašuje pak, že nemůže dát hlasovat o návrhu, poněvadž sně- movna není schopna k usnášení. Z této příčlny ukon- čuje schůzl a praví, že příští schůzi oznámí písemně. Schůze končí v 7 hodln 30 minut. (Pozn. Příští schůze má býti stanovena na zí- třek o 10. hod.)

Katolická slavnost česká ve Vídni. Z Vídně. (Pův. dopis »Katol. Listů«. Minulý pátek měl šestý (hernalský) odbor zdejší Jednoty sv. Methoděje den v pravdě sváteční a slavný: posvětilť mu předseda ústředního výboru Jednoty, vsdp. prelát dr. Horný, spolkový prapor, jenž je práce vs tutku stkvostná i umělecká; pro nás pak má i tu důležitost a vzácnou cenu, že je to práce česká: pro- vedlať umělecké vyšívání na něm usazená zde Mora- vanka, sl. Frautiška Záděrova. Hlavními ozdobami jeho jsou krásné, hedbávím vyšité obrazy Panny Marie Pomocné a sv. apoštolů slovanských Čyrilla a Me- thoděje. Prapor posvěcen v hernalském kostele dpp. O0. redemptorlstů za assistence četných kněží českých a jihoslovanských, kteří právě meškají zde, a za pří- tomnosti nesčetného davu lidu českého, jenž přišel do chrámu ve slavnostním průvodu se spolkovými ko- rouhvemi. Slavnostní kázání měl dp. farář a poslanee dr. Stojan. Po svěcení bylo požehnání s českými modlitbami a českým zpěvem, jak děje se u dpp. O0. redempto- rlstů co neděli a svátek. Z kostela ubíral se celý ne- přehledný průvod s četnýml družičkami v čele do

dvorany hernalského pivovaru, kdež pořádána byla slavnostní akademle. Lahodné zvuky české hudby a českých zpěvů, jež obé řídil vídeňský Čach p. Ha- louzka, přímo elektrisovaly všecky přítomné Jádrem a hlavním bodem akademie byla slavnostní řeč, kterou s nevídaným zápalem a vzletným nadšením promluvil říšský poslanec p. dr. Hruban. Mazi jiným pravil asi toto: »Mnozí z vás jsou zde jen v cizině, ale mnozí jsou zde i doma, jsouce zde usazení trvale a majíce zde svoji domácnost. Tož jste zde doma — a přece jen v cizlně: jako vídeňští občané máte plné právo žádati, aby jednalo se s vámi, jako jedná se s každým v jeho domovině, by mluvilo se k vám v kostele i ve škole vaší řečí mateřskou; protože však se to nečiní, je vám zde nový domov váš cizí, a to zajisté bolí srdce vaše, proto častěji rádi vzpomínáte na pravou svoji vlasťa domovinu českoslovanskou a s nevšední obětavostí staráte se nahraditi sobě a zdejším krajanům svým, čeho nedávají vám jiní, vydržujíce si samy české služby Boží. Trpkost vašl nechť mírní a oslazuje vě- domí, že konáte práci skutečně dobrou a Bohu mílou a to nejen pro sebe, nýbrž i pro tisíce jiných, kteří zde zastoupeni nejsou. Staří pohané odcházejíce do ciziny, brávali s se- bou posvátný oheň, jejž všemožně opatřovali, aby ne- vyhasl. I vy odcházeli jste z domova, z rodné chaty, z rodné dědiny. A co dali vám vaši rodiče, vaše matičky na rozloučenou? Ne-li co jiného, tož aspoň kříž na čelo — znamení víry Cyrillo Methodějské, která je též ohněm, ohněm duchovním, jenž ohřívá a vroucím žárem rozpaluje srdce vaše. Staří pohané všemožně chránili posvátný oheň, neboť vyhasnul-li, bylo to zlé znamení. A kdyby tenhle duchovní oheň víry křesťanské ve vašem srdci vyhasnul, znamenalo by to vaši záhubu. A kdo jiný udržuje, oživuje a rozdmychuje duchovní oheň víry Cyrillo-Methodějské v srdcích Čechů vídeňských, ne-ll Jednota sv. Metho- děje? Ona živí jej láskou slova mateřského a pečujíc o vašl spásu, pečuje zároveň i o vaši národnost, roz něcujíc v srdcích vaších českým slovem Božím lásku k mateřské vaší řečí české. Víra uchrání zkázy hmotné i mravní; národ mravně pokleslý nemá budoucnosti, nezmůže se ani hmotně, a národ žebráků nestane se nikdy samostat- ným ani slavným. Kdysl odváděn byl mladý defraudant, jejž poka- zily špatné společnosti, ze soudní síně do vězeňské cely; v zadu soudní síně povstává steřičká žena — matka odsouzencova volajíc srdcelomně: »Vraťte mi moje dítě !« I zde vábí českého jinocha i českou dívku tisíce lákadel, jež odcizítl je chtějí jak náboženství, tak i řeči mateřské. Ale tu přichází Jednota sv. Metho- děje, ujímá se mládeže i lidu českého a když po le- tech vracejí se do svých rodných krajů mravně za- chovalí a národu neodclzení, plným právem říci může jak matce pokrevní, tak i matce vlasti: »Zde ti vra- cím tvoje dětl čisté a nezkažené tak, jak jsemje přijala.« Spolek náš významně zove se Jednotou, nebot jenom Jednota pojí a sílí, sváry však a různice roz-

dvojují a oslabují. A právě Jednota sv. Methoděje sjednotiti může všecky Čechy vídeňské pod praporem svým a spojiti je mocným a pevným tmelem nábo- ženství a řeči mateřské v ocelovou, nerozbornou hráz; »neboť nezhyne rod, jenž věřit neustane!« Po nadšené řeči Hrabanově následoval zpěv, hudba a řada pozdravů, z nichž nejzajímavější byl slovinský, jejž ohnivě přednesl zástupce slovinských akademiků zdejších »Danica«, mladý slovinský kněz, který studuje zde filosofi. Po té s routinou přímo mistrovskou provedeno několik divadelních žertů a sehráno i zapěno hojně zdařilých zpěvů sborových a písní národních. O di- vadlo největší zásluha náleží panu Horákovi, o zpěv a hudbu panu Halouzkovi. O letnicích uspořádá Jednota veliké divadelní představení v X. a slavnostní akademii v XV. okresu. R-fsrát končím koncem řeči páně Hrubanovy : »U školní budovy číhá na malá děvčátka podvodná žena, láká na nish zlaté náušalce, dávajíc jim za ně bezcenné lesknavé cetky: právě má v práci malou dívenku, vše již jí sebrala a chce odejíti. V tom však zaleskne se cosi na krčku dítka, žena vztahuje po dítku drzou ruku, ale to se jí vytrhne, volajíc rozhořčeně: »Ne, toho nedám, toť křížek po mé ma- tičce!« I po lidu českém vztahují se zde drzé ruce. chtíce oloupiti jej o drahý skvost — o víru a řeč. jež má po své matičce! Ale Jednota chrání lid, vo- lajíc: Památek a odkazů mateřských — náboženství a rodné řečí lidu svému loupiti nedám! — Ale žel Bohu, je žeň mnohá i veliká, dělníků však málo, ma- loučko! Protož: Miseremini mel saltem vos amici mel! Smilujte se a pomozte nám aspoň vy, přátelé a krajané naši, jimž požebnal Bůh na statcích! Adresa zní: Dr. Antonín Horný, pap. prelát a kapi- tolní děkan ve Vídni I., Stephansp lat z 5.

Tprávy politické.

pustného materiálu, dostupují pak výše až přes 500 metrů. Přl ústí údolí toho do údolí Vltavy mezl Ště- chovicemi a Trnovou nad Zbraslaví, střídá se žula hlavně s porfyrem. Celé údolí vypadá tedy dle toho, že by se mohlo považovati za uzavřenou kotlinu, z níž voda jen roklinou Kocáby může odtékati, ne- vezmeme li ohled na nepoměrně menší potok Bojano- vický, jenž teče od Mníšku přímo k Vltavě. Násled- kem toho lze za to míti, že v tamějších vrstvách země nahromaděna jest voda do země se vsakující, neb ona nemá dostatečnou příležitost, aby pod zemí dále se dostala. To však jest podmínka, na základě které lze zakládati artéské studně, které by zde, po- něvadž se jedná jen o vodu místního původu, nej- spíše nemusily býtl hluboké, za to však spíše čet- Pakliže by se tam dobrá voda v míře dostatečné nalezla, byl by projekt tento každým způsobem lepší, než každý projekt od Prahy na sever nebo severový- chod vedoucí a to již z toho důvodu, že krajína ta- mější leží neobyčejně vysoko. Méstečko Dobříš, které již samo leží v údolí, ač ne na nejhlubším místě, leží výše než Dáblická hora u Prahy, tedy výše, než všecky s Prahou jeden celek tvořící obce předměstské, takže, kdyby se překročilo těch několik postranních údolí, jež se podél Vltavy od Štěchovic až ku Praze vyskytují, po případě údolí Vltavy samé pomocí squse- ductů nebo jinak, mohla by odtamtud býti voda na Vinohrady, Žižkov a Hradčany vedena v ustavlčném sklonu a tekla by rychle a strojů by snad anl po- třeba nebyla, nebo jen ve skrovné míře, hlavně v sa- motné Praze. Co tato okolnost znamená vysvítá z následují- cího: Od rychlosti, jakou voda teče, závísí síla rour. Potřebuji-li pro určité množství vody, tekoucí rych-

nější.

lostí 1 m. za vteřinu, roury 90 em. v průměru ma- jící, pak pro totéž množství vody, tekoucí rychlostí 9 metrů, postačí roury, jež mají v průměru 30 em., neboť průřezem devětkrát menším, jak by bylo v pří- padě tomto, proteče za stejný čas při devětkrát větší rychlosti totéž muožství vody, jako v případě prvněj- ším. To však znamená, že by roury v případě dru- hém měly třikráte menší objem a třikráte menší váhu, že by v nich bylo třikrát méně materlálu (železa)a že by, nehledě ku všemu ostatnímu, byly asi třikrát levnější, než roury, v nichž má voda téci jen rych- lostí 1 m. Ten poměr snad by asi byl mezi vodovo- dem ku př. od Toušně nebo od Ml. Boleslavi a vodo- vodem od Dobříše. Překážky zvláštního druhu se ne- zdají však býti žádné, kromě překročení několika menších údolí a údolí Vltavy samé, jež však vyváží stejné obtíže na druhé straně také. Každým způsobem vodovod, v němž voda sama od sebe a rychle tečea jehož roury mohou tudíž býtl užší, může býti za stejné peníze ve větší délce proveden, po případě, kdyby toho bylo třeba, může k němu býtl přidána větev z jiné strany vedoucí, ku př. z údolí potoka Bojanov- vického, nebo potoka Zahořanského (od Jílového), pakli by v těch místech byla voda k nalezení. Dále o tom mluviti nebudu. neb co přesahuje obsah tohoto feuilíetonu, o tom může se mluviti už jenom na základě určitých dát a těch nemám po ruce. Pro zajímavost stůjž zde ještě, že vrstvy zemské po levé straně potoka Kocáby jsou bohaté na rudy. Na Hřebenech dobývá se železo, u nedaleké Příbraml, kde jsou tytéž druhy kamene, olovo a stříbro, u Knína pak vyskytují se malé stopy zlata. Měla by Praha tedy při hledání vody v tamních končinách jakousl nadějí státi se skutečně »Zlatou Prahou«.

V Praze, dne 12. května. K situael. Dnes odpoledne sestoupila se zase poslanecká sněmovna, aby pokračovala v rozpočtové debatě při položce »Železniční ministerstva«. Kromě dnešního půldne mohla by sněmovna v tomto témdní zasedati ještě po plné čtyři dny, případně pak ještě po půl dne. Protože potom zasedati mají zase dele- gace, k čemuž bude zapotřebí pomalu celého měsíce, musí otázka, bude-li rozpočet vyřízen v pravý čas nebo bude-li zapotřebí nového rozpočtového provi- soria, rozhodnuta býti již vlastně s pracovním pro- gramem tohoto téhodne. Jakkoliv zdá se býti velice nesnadno, aby zbývající rozpočtová debata až na fí- nanční zákon vtěsnána byla v tento jeden týden, nebylo by to přece jen nemožné, any všecky sně- movní strany mají jednak zájem na tom, aby usku- tečněna byla celá řada jiných důležitých zákonů, jednak pak na tom, aby co nejdříve sestoupily se sněmovny. Aby rozpočet vyřízen byl ještě tohoto téhodne, musil by počet zaznamenaných řečníků dobrovolným vzdáním se slova značně se zmenšit. Potom bylo by dlužno usnésti se, aby záležitostl, o nichž brzy na to rokováno bude při zvláštních zá- konech, byly za rozpočtové debaty úplně pomíjeny, jako na př. stalo se s otázkou terminovéko obchobu při rokování o rozpočtu ministerstva orby. O celé zá- ležitosti bude rozhodnuto ve schůzi, již konati budou předsedové všech sněmovních klubů. Zákon o odborových družstvech země- dělců, kterýž byl schválen od obou sněmoven říšské řady a došel také již nejvyššího císařského schválení, obsahuje následující hlavní usnesení: V každém soudním okrese zřídí se zpravídla okresní, a v každé zemi zemské odborové družstvo zemědělců. Zákono- dárství zemskému ponechává se však činiti výjimky od tohoto pravidla, takže se může povoliti zříditi družstvo také pro jednu neb několik obcí téhož okresu, ba naopak jedno družstvo pro několik okresů, a že se jednotlivé skuplny zemědělců mohou spojiti ve zvláštní družstvo. Tento poslední případ může se tý- katl zeměděleů, jichž pozemky neb výnos přesahuje určitou maximální výměru. Členy družstva mohou býtl majetníci neb uživatelé zemědělských neb lésních nemovitostí, vyjma pozemky, určené pro pouhou zá- bavu, a takové, jež jsou zapsány v knize železniční. Držitel pozemků, rozložených v různých okresech, jest členem všech družstev, zřízených v oněch okresech. Zemské zákonodárství může stanoviti minímální vý- měru pozemků, oprávňující ke členství v družstvu. Všichní členové okresního družstva jsou zároveň členy zemského družstva. Orgánem družstva jest výbor, jenž se zvolí dle řádu, který ustanoví zemské zákono- dárství. Tři čtvrtlny členů výboru musí býtl země- dělcl; mlmo ně mohou býti do výboru volení také zemědělští a lesní úředníci, učitelé odborných země- dělských a lesních škol, zvěrolékařl a předsedové zemědělských a lesnických spolků. Zsmědělská druž- stva nesmějí se účastniti žádných podnlků výdělká-