#2
alto_textblock
#2
Národní hospodář.
#3
alto_textblock
#3
Zemčdělstvi
#4
alto_textblock
#4
Obohod
Příloha „Národních Listů“ k číslu 154. ze dne 6. června 190p.
#5
alto_textblock
#5
Průmysl
#6
alto_textblock
#6
Finančnictví
#7
alto_textblock
#7
Z pražského trhu peněžního.
V Praze, dne 5. června 1909.
Po obavách, se kterými značná část dele-
Rátů slovanských odjížděla na petrohradské po-
rady, možno konstatovati radost nad úspěchem
jich a to nejen politickým, nýbrž i hospodář-
ským. Po všem tom, co odehrálo se ve slovan-
ském světě od sjezdu pražského a co tak hlu-
boko vzrušilo mysli slovanských národů, byly
určité obavy o výsledek porad petrohradských
zajisté oprávněny. Část Malorusů haličských za-
chovala se nadále odmítavě ke konferencím, ha-
ličští Poláci, kteří vždy stavěli výše svůj
egoismus místní, než ideje slovanského celku,
považovali politicky za účelno porady se nezú čast-
niti, zatím co Polákům poznaňským, Slovákam
a Rusům uherským bylo nemožno porady vůbee
se zúčastniti. Ostatní zástupcí přišli, avšak tu
a tam s malými nadějemi do výsledku. Když
setkali se čeští a polští delegáti ve Varšavě bylo
smýšlení polských účastníků (ruští Poláci kon-
ferencí se zúčastnili) hodně pessimistické a stla-
čené. Nejen proto, že se strany ruské vlády stalo
se téměř všechno, co mohlo ještě více zkaliti
poměr rusko-polský, ale také proto, že i v ně-
kterých vládních ruských listech výslovně o tom
se mluvilo, že by nebylo eventuálně námitek
proti tomu, aby rušti Poláci dostali se pod vládu
německé říše. I mužové politický vysoce vyspěl
uvitali české delegáty bolným konstatováním ná-
zoru, že neumrou jako poddaní ruští, nýbrž jako
příslušníci nového Elsaska-Lotrinska na výcho-
dě, německé říše. Rozumí se samo sebou, že
češti delegáti tyto obavy snažili se rozptýliti
hned, ale možno jen s největší radosti konstato-
vati, že tyto obavy byly důkladně roztříštěny na
poradách samých muži a činiteli, kterým v této
věci přísluší zajisté slovo vysoce vlivne a snad
i spolurozhodujíci. Bylo šťastným usnesením, že
delegáti čeští rozhodli se požádati svého před-
sedu, jak tento také chtěl, uby zahájil jednání
řečí, ve které by otevřeně veškerých otázek, jež
se hlásily ve slovanském životě, se dotknul a je
rozebral. To se také stalo a tím byla základna
celých porad dána. Vynikaly olevřenosti, jas-
ností a upřimnosti, jak tomu snad ještě nebylo
nikdy a jak náběhy poprvé staly se na důvěrných
konferencích rusko-polských v Praze u příleži-
tosti loňského slovanského sjezdu. Bylo to snad
poprvé, co byly veškeré bolestné otázky slovan-
ské rozebírány velejně, bez ohledu otevřeněa
upřímně a co tento způsob projednávání nevzbu-
dil nojen žádného rozporu, nýbrž neobyčejně
posílil všeobecncu touhu, aby konečně nastou-
peny byly cesty mužného a poctivého dorozumě-
ní. Ještě před málo léty nebylo možno, aby Slo-
vané přímo řekli si, co cítí — každý takový po-
kus býval by měl v zápětí rozbití při podobném
jednání. Tentokráte bylo jinak, snad proto, že
všichni cítili nebezpečí německého rozmachu a
že poznali, že spory slovanské jsou zde proto,
abychom je srovnali a nikoliv proto, abychom
sami jimi rozdírali svoje tělo. Kdo srovnává de-
baty petrohradské s jednáním pražským a kdo
speciálně porovnává usnesení pražské a petro-
hradské, musí doznati, že v Petrohradě i v tom-
to směru nastaly necbyčejné pokroky do předu.
Jest to poprvé, co Rusové a Poláci přijímají re-
soluci, ve které volají po vyřízení olázky rusko-
polské v celém její rozsahu, tedy nikoliv pouze
v Rusku, ale také v Haliči a Bukovině. Pro Ru-
sko speciálně vysloven požadavek národního roz-
dělení, ovšem s přiznáním veškerých práv národ-
nosti polské na její domácí půdě. Na podzim
předloženy budou hosudarstvenné dumě před-
lohy, kterými se v Polku zavádí samospráva
místní a samospráva zemstevní. To znamená, že
polská města a místa dostanou polskou samo-
správu, že se Polákům dostane v zemstvecn
institucí, ve kterých budou moci upravovatisi
svoje hospodářské záležitosti a pomocí kterých
budou moci stejně povznášeti svoje národní škol-
ství polské, jako to činila v přičině ruského
školství zemstva moskevské, petrohradské a j
Bude ovšem mnoho záležeti na polské politice,
k jakým výsledkům tyto počátky se rozvinou.
Nesluší zapominati, že na rozhodujících místech
není valně nadšení pro dání práv Polákům, po-
něvadž nejsou ještě zapomenuty boje a revoluce
minulých století. Máme ale příliš mnoho důvěry
v rozumnost polské politiky, že dovede budo-
vati na daných počátcích zvolna a organicky,
že nebude žádati nemožnosti a že takto vytvoří
pevnou a dobrou cestu, po které dostanou se
Poláci tam, kde si je přejí míti všichni uařímní
Slované. Slušíť míti na mysli, že ruská společ-
nost politická, jejížto vliv neobyčejně stoupá,
jest bezpodmínečně pro smír rusko-polskýa
uznává nárok Poláků na jich národní práva.
S tím také souhlasí většina dumy. Ovšem: ne-
bylo by správno býti optimistou naprosto. Něme-
cký vliv jest v rozhodujících kruzích na Rusi
silný a učiní vše, aby dohoda rusko-polská byla
oddálena, již proto, poněvadž provedení její
měle by v zápětí silnou naciomalisací ruské poli-
tiky vůbec, což ovšem Německu by nebylo při-
jemno a to tím méně, poněvadž sen spolku tří
císařů, jak jest mu oddán i Aehrenthal, plní
ještě hlavy vedoucích německých státníků.
V tom jest význam novoslovanského hnutí, že
počítá od dohody národa k národu, že počítá
s rostoucím vlivem pokrokových a svobodomysl-
ných živlů ruských a že tedy založilo sve snaby
na nejreelnější půdě, která vůbec existuje u kaž-
dého národa, na národu tomto samotném. Proti
výslovnému přání zdrcující většiny společnosti
ruské nebude moci postaviti se žádný ruský stát-
ník a konec konců takto ze středu národů obou
vzejde jitřenka lepší doby ve velikém carství ru-
ském. Slova, která pronesl Chomjakov, předseda
dumy, nejlépe charakterisují smýšlení politické
veřejnosti ruské a ukazují, jakými dráhami za
uskutečněním těchto snah míní se bráti. V tom
směru vykonaly konference petrohradské dílo
veliké
Že budou speciálně Čechové v Rakousku
zrádcováni od německých listů, rozumělo se
samo sebou. Dosud platilo v Rakousku, že vele-
zrádcem jest každý, kdo si přál silné, k svým
národům spravedlivé Rakousko a kdo se stavěl
proti tradicím byrokratické politiky vídeňské.
#8
alto_textblock
#8
Ale toto zrádcování nebere nikdo vážně, poně-
vadž Slované rakouští dnes vědí a jsou hluboce
přesvědčení o tom, že nejintensivnější kulturni
a hospodářské spojení Slovanů jest nejlepší zá-
štitou jich pro budoucno. Budou-li Slované kul-
turně silni a hospodářsky mohutní na své půdě,
budou nejlépo čeliti přívalu německé expanse
a současně mohou nejlépe uplatniti svoje mocné
zdroje kulturní. Kdo dovede čísti v knize dějin
lidstva, ten ví, že národové jsou zde proto, aby
lidstvu daly k disposici to, co jest v nich nej-
krásnějšího a nejmohutnějšíhc a kdo se staví
proti tomuto přirozenému směru vývoje, buduje
pouze papírové hradby, které rozbije život při
nejbližší příležitosti.
Poslední léta učinila nás Čechy sympati-
ckými na Rusi. Rozuměli jsme svému Slovan-
ství správně v tom smyslu, že každý slovanský
národ v prvé řadě jest povinen starati se o sebe.
že jest povinen rozvinouti své vlastní síly kul-
turní, hospodářské a politické a že timto vlast-
ním svým rozmachem a vzeslupem prospivá
i celé slovanské věci. A zatím co vývoj kul-
turni a hospodářský děkujeme sami sobě
dnes poznatky svých let práce stavíme k dispo-
sici všemu Slovanstvu, nežádáme ničeho, než
stejnou práci na stranách druhých. Naši slovan-
šti hostě z loňského kongresu objevili Čechy.
Cekali slovanskou zemi obdobnou východu
našli kulturní národ, který uplatňuje se svými
silami ve všech oborech lidské práce, uplatňuje
se proti vlivu německému a uplatňuje se a úspě-
chem. Výsledky této práce vzbudily úetu a lá-
sku. Takováto úcta jest také trvalou, poněvadž
jest založena na reelních faktech. Výsledky této
práce praví také více, než nejkrásnější řečí a
znamenají do budoucnosti více, než hesla sebe
více vzrušující. To, co hlásáme při posuzování
svého života hospodářského stále a stále, že
pouze silná energie pracovní jest základem bu-
doucna a ospravedlňuje národ k sociální úctě,
platí i v životě národů. Oba hospodářské refe-
ráty výstavní i bankovní byly v rukou Čechů.
Čechové dávali Rusku organisaci sokolskou, při-
nášejí podněty k společné kulturní práci atd
To vše není jen momentem čestným, ale to vše
zavszuje také k intensivní práci, poněvadž pro
nás Čechy z faktu úcty k nám vzrůstá zodpo-
vědnost za práci dalšl.
Ziskali jsme lásku a sympatie, ale udržíme
si je jen prací intensivní a pronikavou, udržime
si je pouze snahou dáti Slovanům vše to, co
jsme na zkušenostech nastřádali ve svém vlastním
boji národním. Ruští zemědělci budou přicházeti
do Čech, aby se obeznamovali s naším způ-
sobem hospodaření. Rušti řemoslníci budou při-
cházeti k nám, aby se učili v našich dilnách.
do odborných škol našich přijde hojně slovan-
ských posluchačů z východu, snad se budou
hlásiti i do našich bank, do našich obchodů,
do našich továren v pevné víře, že mohou zde
něčemu dobrému pro sebe i pro povznesení
hospodářské svého národa se naučiti. Jsme po-
vinni tuto důvěru splatiti konkretními výsledky.
To neznamená pouze, že máme milerádí ukazo-
vati, co dovedeme sami, nýbrž že musíme po-
kračovati dále, abychom udrželi stejný krok
s národy západu a byli sprostředkovateli mezi
západem evropským a mezi slovanským východem
v onom krásném a hlubokém slova smyslu.
Sprostředkovateli tak, ab. Slované čerpalia
k svým potřebám uzpůsol zvali vše, co může
povznášeti jejich postavení a jejich posici.
Čím více vzrostly sympatie Slovanů k nám,
Uím více vzrostly naše povinnosti oproti Slo-
vanstvu. Prožíváme dobu svého rozmachu ho-
spodářského. O tom není nejmenší pochybnosti.
Počínáme se probíjeti do všech oborů prd-
myslových, podnikavost utěšeně šíří se po staré
naší vlasti a všude jest dosti vůle k činu
k práci. Bylo by chybou, kdyby úspěchy dosa-
vadní nás i jen na chvilku zastavily. Není jestě
zdaleka vykonáno vše to, co Čechové dokázat
mohou a čím jsou Slovanstvu povinni.
Pouze počátky naše jsou krásné, ale zdat-
nost našeho národa dle toho bude měřena, jak
veliké budou výsledky těchto počátků a jak bo-
haté ovoce vydá naše dílo hospodařského vze-
stupu. Ukázali jsme, že jsme schopni něco vy-
tvořiti, dosud ale vytvořeny jsou pouze a za-
časté jen z části základy. Ostatní dílo nás čeká
a dle výsledku tohoto díla bude nás posuzovati
i celé Slovanstvo. Můžeme se těšiti upřímně ze
sympatil, kterých požíváme na šíré Rusi, po-
rozumění, které vzrůstá v našich snahách
v Polsce, ale nesmíme zapomínati, že tím větší
jest naše povinnost pracovní, čím více slovan-
ských očí se k nám upírá. Jaký to krásný sen
učiniti český národ vzorem pracovní energie
ostatním slovanským národům! Ani si těmět
netroufáme věřiti, že bylo by možno ho usku-
tečniti a že bylo by možno v naší odvěké vlasti
toto krásné dílo. Ne z nedůvěry v náš národ,
ale z velikosti tohoto snu. Ale pokusme se ale-
spoň přiblížiti se k němu. Pokusme se ukázati
dobrou vůli, že náš malý národ tak chápe své
poslání ve Slovanstvu, aby sloužil příkladem
energie, přikladem slly, přikladem vůle a při-
kladem správného sociálního cenění, jak toho
demokratický národ si jen přáti musí. Jak
vzroste význam našeho celého poslání a jak
vzroste také vědomi zodpovědnosti za naši ve-
řejnou práci a za naše snažení vůbec. Toto
zvýšené vědomí zodpovědnosti musí nezbytně
vésti k seriosnosti, věcnosti a reelnosti, musl
věsti k positivní a radostné práci a musí vésti
k touze po silných mužných povahách, které
zde na západě chápou váhu a zodpovědnost
svého postavení. Jak může se v těchto ideách
obroditi náš celý život, celé naše snažení, celi
naše úsilí a jaké to jaro síly, vzmachu a květu
by rozšířilo se všude tam, kde po věky boju-
jeme o slávu, jméno a jazyk svého národa!
*
O pražské burse peněžní zaznamenává se pořá
že tam vládne klidné smýšlení. Obchod byl také
v týdnu právě minulém obmezen na jednotlivé
papíry: jednou banky Ualou, jindy Živnostenské
banky a Zajišťovaci banky. Některé dny byly vůbee
bez obchodo.
#9
alto_textblock
#9
Hospodářská výstava v Praze.
#10
alto_textblock
#10
Glossy k výstavě hospodářských
strojíren.
(Z kruho odborný ch.)
Vývin strojnického průmyslu hospodářského
který rok jak rok překvapuje novým mohutně
ním, nutí nás především k ůvaze o našem stroj-
nickém průmyslu vůbee.
Naše všeobecné strojnictví, to jest stavba
parních strojů, turbin, kotlů, cukrovarů, pivo-
varů, lihovarů a pod., vykazuje za poslední léta
velký pokrok ve výrobě. Veškeré dodávky po
chlubiti se mohou technickou vyspělostí. Vý
těžek těchto strojíren jest však poměrně malý
A pohledněme na strojnický průmysl hospodář-
ský! Rozmach jeho jest poslední leta ohromný
Každá sebe menší strojirna, zabivající se výro-
bou strojů a přístrojů pro hospodáře, vyzlskává
nepoměrně více a jest nucena závod svůj roz-
šiřovati. Příčina toho jest velmii jednoduchá.
Skorem každá z těchto strojíren obmezila se na
výrobu jistého druhu strojů, t. j. s pecial
sovala se, z čehož následuje, že zlevnilaa
zdokonalila výrobky svoje měrou nebývalou.
Této specialisace u našjch velkých vše-
obecných strojíren nenalezáme, alespoň ne v ta-
kovém měřítku jako u strojíren hospodářských,
k jejich vlastní škodě, jelikož následkem při-
lišné konkurence nemohou tovary prodávat za
výhodnou cenu.
Hospodářských strojíren, vystavujících letos
ve Stromovce, opět přibylo. Přibylo také vý-
robků, tak že letos množství vystavovaných
strojů hospodářských dává našim kruhům agrár-
ním hojné příležitosti vybrati si to, co se
každému jednotlivci nejlépo hodl.
Při prohlidce povšechné je zřejmá snaba
i malorolníkům umožnit malými a laci-
nými stroji koupi dnes všeobecně nutných
potřebných strojů. Seci a žací stroje, mlátičky
a jich pohon vidíme v jednom a témže systému
ve všech rozměrech, i sebe menších. A hlavně
parni mlátičky, které byly dříve a jsou
z větší části dosud menšímu rolníku nepřístupny
(parní lokomobila jest mhohem dražší než ben-
zinový motor), doplnovány jsou dnes mlátičkami
s benzinovým motorem, jež počinají těšili se
veliké oblibě, což dokazuje také velké množslví
pestrých vystavených systémů, z kterých ně-
které by arci vyžadovaly důkladné revise od-
borofků-znaleň. Některé z nich mají mnoho vy-
nikajících vlastnosti, na př. pěkně konstruovaný
motor Kosiny z Ruzýně, dobře kryté motory
bratří Jouzů a ještě několik jiných. Taktéž naftový
pojezdný motor Riughofferův v levém křídl
průmyslového paláce jest velmi pečhivě pro-
pracován.
K motorům přistavěné mlátičky nevykazují
celkem mnoho nového mimo některé s prakti-
ckými vytřásadly (Dobrý, Mladá Boleslav)
vyssávači prachu nové konstrukce. Rozhodně
nepohodlné jest uspořádání dlouhého, do sebe
narážejícího hnacího řemenu.
Pluhy, nejdůležitější přístroj k úpravě
půdy, jsou zde zastoupeny ve velikém množství
výtečné jakosti a dobrých systémů, právě tak
jako různých kultivátorů, kypřičů, válců a bran.
Nejlépe však se representují světoznámé se cí
stroje (hlavně Pracnerovy) pro nejrůznější
druh semena, jednoduché neb složité pro zvláštní
setí k vytvoření silných kořinků rostliny. K těmt
přiléhají sama sebou různá rozmetadla hnojiva
buď kombinovaná se secím strojem neb samo-
statná, z nichž novinka Michlova ze Slaného
zdá se být velice praktická.
Žací stroje vystavuje mimo jiné Knotek
z Jíčína, se samavazači celkem dosti lehké
konstrukce.
Každému hospodáři nezbytné mlýnky se
hemží přímo po výstavšti a zdají se býti dobré
jakosti, jakkoliv se nemohou vymaniti ze starých
systémů.
Moderní hospodářství zařizuje si teď šmahem
vlastní vodovody, k nimž různé pěkné
druhy čerpadel vidlme v pavilonu Pekaře a
Vačkáře. K chovu dobytka nutné šrotov ni-
ky pro ruční i strojový pohon vystavuje více
firem různých velikosti a systěmů.
Celkem nalezne zde každý interesovaný
návštěvník mnoho nového a poučného materiálu,
ačkoliv se neubrání překážce jisté nesoustav-
nosti celkového uspořádání výstavy, které spíše
zavádí, než aby přispělo k dobrému přehledu.
přes to, že výstavní výbor znamenitě získ i
z lonské jubilejní výstavy připravou terrainu
jednotlivými budovami, zvláště strojovnou, kterou
mimochodem řečeno okupovala Ústřední hospo-
dářská společnost na dlouhou řadu let pro
sebe úplně zařízením pevných železobetonových
žlabů, jako kdyby nebylo dobrých, stejně prak-
tických žlabů přenosných. A to pro několik
málo dní v roce, čímž skorem úplně znemož-
něno uspořádání jiných podniků v této vysoké
a zajisté mohutné budově, kdež na př. hned
přištího roku mohla býti výhodné umístěna
velkolepá výstava zahradnická.
#11
alto_textblock
#11
Vyznamenání při výstavě drůbež-
nické.
Při výstavě drůbežnické ve dnech 4., 5. a 6
června 1909 v rámci výstavy hospodářské pořádané.
obdrželi následující pp. vystavovatelé tyto ceny
Potůčková Anna v Pardubielch za 3/I., 2/II. ceny
v hotovosti 42 K. Velkostatek Dornhofen za 2/1., 4/II.
1./III. cenu střibrnou státni mednili. Stein Camil,
Kolin: za 1/I., 4/II., 6/III. cenu stříbrnou státní me-
daili. Bulvas Kar., Bášt: za 1/I, 2/II. cenu stříbrnou
stální medaili. Bernardová Leona, Val. Meziříčí 1/II.
1/III. cenu a cenu spolku R. Island 6 K a stříbrnou
medaili slátní. Pomichů Amalie šlechtična v Olo-
moucí: 3/II., 4/III. cenu a cenu spolku R. Island 4 K
a zlatou medaili spol. Polawský Alex. v Tovačov
(Morava): za 1/I., 1.II. cenu zlatou medaili spolkovou
Trešerová Kar: v Čer. Kostelci: za 1/I. stříbrnou me-
daili zemědělské rady a v hotovosti 10 K. Prade
Rudolf v Jablonci n. N. za 1/I. stříbrnou medaili
zemědělské rady a 10 K. Kuchář Jos. v Podolí-Letov
za 1/I. střibrnou medaili zemědělské rady. Blatto
Alois v Ostřetíně: 2/II., 1/III. stříbrnou med. země-
dělské radv. Spolek pro chov drůb. a ochranu pta-
#12
alto_textblock
#12
ctva Kralupy: za 2/II. cenu bronzovou medailí státní
Nedoma Jos., Křečhoř: za 2/II. cenu bronz. medaili
státní a 10 K. Michalcová Anna Dol. Roveň: za 2/II
cenu bronz. med. státní a 12 K. Křivánková Alb
v Pardubicích: za 2/II. cenu bronz. medaili státní
Jehničková Anna, Choceň: 2/II. cenu bronz. medaili
zeměd. rady. Zástěra Jos. Skuteč: 1/II., 2 III. cenu
bronz. med. zeměd. rady. Trischka Frt. v Parchenu
za 1/II, 1/III. cenu bronz. med. zeměd. rady a 7 K.
Herant Fr., Vídeň: 1/II., 1/III. cenu a cenu spolku
R. Island 4 K a stříbrnou medaili Ústřed. hospod.
společ. Freier Fr. v Kam. Šenově: za 1/II. cenu
stříb. med. Ústřed. hospod. společ. Dörre Jos. v Kam.
Šenově: za 1/II. cenu a stříb. med. Ústřed. hospod
společ. a 6 K. Marschner Fr. v Kam. Šenově: za
1/II. cenu a stříb. med. Ústřed. hospod. společn. a 6 k
Richtrová Helena v Nov. Ulici u Olomouce: za 1/II.
cenu a diplom zemědělské rady. Jarolím Jos. v Že-
rotíně (Mor.): 1/II. diplom zeměd. rady. Lorenc Ed.
v Parchenu: za 1/II. cenu a diplom zeměd. rady a
6 K. Fritsche Aug. v Kam. Šenově: za 1/II. cenu a
stříb. med. spolkovou a 6 K. Merletová Filipina na
Smíchově: za 1/II. cenu a stříb. med. spolkovou.
Zffer Alfred v Hejtčíně: za 1/II. cenu a cenu spolk.
R. Island 6 K a stříb. medaili spolkovou. Žabka Jan
v Přelouči: za 1/II. cenu a stříb. med. spolk. Jonák
Rud. v Plzní: za 1/II. cenu a stříbrnou med. spolk.
Pavlik Em. v Pasece: za 1/III. cenu a pochvalný
diplom. Jirolka Václ. v Košlřích: za 1/III. cenu
pochvalný diplom. Schönfeldová Marie v Bášti: za
1/III. cenu a pochvalný diplom. Granát Jan v Hoři-
cích: za 1/III. cenu a pochvalný diplom. Jäger Leo
v Bohosudově: za 1/III. cenu a pochvalný diplom a
3 K. Elimerich Jos. v Bystřici: za 1/III. cenu a po-
chvalný diplom a 3 K. Šlibralová Gab. v Michli: za
1/1II. cenu a pochvalný diplom. Košová Em. v Ko-
nětopech: za 1/III. cenu a pochvalný diplom. Správa
velkostatku Kleinmünchen: za cenu 1/1., 1/II., 1/III.
a medaili stříbrnou zeměd. rady. Zoulík Frant. v Čer-
čanech: za cenu 1/II., 1/III., stříbr. medaili hospo-
dářské společnosti. Barek Josef v Čerčanech: za cenu
1/II. stříbrnou med. spolk. a 6 K. Pešek Frant.
v Postupicích: za cenu 1/III. pochvalný diplom.
Vítězné ceny po 1 dukátu obdrželi-
Potůčková Anna v Pardubicích: na langshanky.
Kuchař Josef, Podolí-Letovice: na krůty bronzové
Spolek pro chov. drůb. a ochr. ptactva, Kralupy : na
vlašky koroptví. Bulvas K. v Bášti: na husy.
#13
alto_textblock
#13
Skupina III.
Za holuby obdrželi následující pp. vystavovatelé
tyto ceny: 1. Jos. Sochor, rolník v Citolibech, za
vzornou kolekci 12 párů anglických voláců cenu ví-
lěznou, pozůstávající z jednoho dukátu, a čestný di-
plom Ústřední hospodářské společnosti s právem ra-
žení zlaté medaile. 2. Mag. Ph. E. Hofmeister v Praze
čís. 932-I. vítěznou cenu za výsl. pražské purclíky.
3. Adolf Doležal v Chuchli, p. Počernice (6 I. a 3 Il.
ceny), bronz. med. státní a pochy. diplom. 4. Jan
Kubin v Koštřích (2 I.) stříbr. med. zemědělské rady
a pochy. diplom. 5. J. Kessler ze Sprengeisenu
v Praze (1 I. a 2 II) bronz. med. zemědělské rady
a pochv. diplom. 6. F. Formánek v Holicích (1 I.a
1 II.) a v prod. tř. 1 I., 2 II. a 1 III. a bronz. med.
Ústř. hosp spol. 7. Kralupský drůb. spolek (1 I.,
1 II. a 2 III) stř. med. Ústř. hosp. spol. 8. J. Kuchai
v Podolí-Letovicích (1 I. a 1 II.) stř. med. Ústř. bosp.
spol. 9. Anna z Thomichů v Olomouci (1 1.) stříb .
med. Ústř. hosp. spol. 10. K. Bukovský na Kr. Vino-
hradech (2 II.) stř. med. Ústř. hosp. spol. 11. L. Pa-
děra ve Zdicích (2 II.) diplom. 12. Antonín Pouznar
v Břevnově (1 II.) diplom. 13. Č. Novotný na Král.
Vinohradech (1 III.) dipl. 14. E. Hofmeister v Praze-I
(4 I. a 2 II.) pen. obn. 15. B. Stoy v Praze IV. (2I.
pen. obn. a pochv. diplem. 16. V. Srkal v Praze (2 I.)
pen. obn. a pochv. diplom. Hors-concours vystavuji
J. Švec (9 párů modr. pavíků). A. Král (2 páry bilých
pavíků) a K. Papsa (8 párů pošťaků).
#14
alto_textblock
#14
Skupina IV. za králiky.
Jury přisoudila ceny pp. vyslavovatelům takto
Nohejí Štanislav v Praze-VII. 795 stříbrnou státní
cenu. Herzlik M., jednatel drůbež. spol. v Hořicích,
Pokorný B. v Břevnově 201, Pětický Jos. v Praze II.,
Karlovo nám., bronzovou státní cenu. Materna Václ.
v Břevnově, Čisař Jos. v Kuchaři, Kadlec Vaclav na
Vyšehradě 11, Vrabec Jos. v Nachodě, Trojanová M.
v Pardubicích střibrnou medaňli zeměd, rady. Me-
tlický Jar. v Hostivaři, prof. dr. Boucha! ve Znojmě.
Herden Bobuslav v Nuslich 6 bronzovou medaili
zeměd. rady. Juna Jos. v Libotěnicích, Pekař Frant
v Praze-VII. 876, Hrášek Rud. v Košířích, Vítek Jos.
v Polné u Jihlavy, Svoboda Jos. v Čelakovicích,
Pikora Václav v Hloubětíně stříbrnou medaili zem.
drůbež. spolku. Tovara Ant. ve Vokovicích, Bernáše
Karel v Ruzýni, Schneider J. v Praze-I. 783 po-
chvalný diplom. Veselý Jos. v Dol. Břežanech, velko-
statek Dornhofen ve Štyrsku střibrnou medaili hosp
spol. Souček Jos. v Hioubětíně, Günzel Jos. v Če
lakovicích, Majer Fr. v Rudolicích u Mostu, Červený
Jos. v Krči, Smid Fr. v Ruzýni, Henke Alfred v Nu-
slích diplom.
#15
alto_textblock
#15
Skupina IV.
Jury přisoudila následující ceny pp. vystavo
vatelům za vystavené produkty zoboru králí
kářského. Bedřich Pokorný v Břavnově pochvalný
diplom. Císař Josef v Knchaři diplom zemědělské
rady. Herden Bobusl. v Nuslích. Švambera Václav
v Břevnově pochvalný diplom. Miškovský Emanne
v Praze—III. č. 539 střibrná medaile zem. spol. pro
chov drůb. a ochr. ptactva. Miškovská Julie v Praze-- IIl
č. 539 stříbr. med. hospod. spol. Hamous Václav
v Libušíně pochvalný diplom. Kálal Jan v Bernar
dicích dipl. zeměděl. rady. Sterzinger Aug. v Praze—III
č. 97. Ustřední jed. král. českostov. pochvalný diplom.
Zahradníček Jos. v Novém Bydžově, Jeřábek Alois
v Lounech stříbr. med. zem. spol. pro chov drůb.a
ochr. ptactva. Kála! Jan v Bernardicích státní bronz.
#16
alto_textblock
#16
medaile.
#17
alto_textblock
#17
Skupina V. Ptactvo.
Jury přisoudila následující ceny pp. vystavova-
telům za vystavené kanáry. Hostaš Klement v Praze—I
č. 10. Messner Václav v Žižkově č. 12 bronz. státní
medalle.
#18
alto_textblock
#18
Plactvo ozdobné.
Šubrt Karel v Štolmíři pochvalný diplom.
Skupina VI. Různé potřeby apomůcky při
výstavě drůbeže, ptactva a králíků.
Jury přisoudila pp, vystavovatelům následujíeí
ceny: 1. R. Bacíkovi v Přibrami vzbledem k tomu, že
to výrobek domácí a že odpovídá § 5. řádu za líheň,
kvočnu a výběh, so živými, na výstavě vylihlými
kuřaty, dle jednomyslného usnesení bronzovo
medaili státní.
2. Redakci časopisu »Život zvířat« v Par-
dubicích udělena byla stříbrná medaile země-
dělské rady.
3. Nakladatelství P. Šimáčka v Praze
za odbornou literaturu hospodářskou udělen by
diplom rady zemědělské.
4. Václavu Hrubému (zoolog. ústavu v Praze)
za sbírku preparátů názorných, anatomických a biolo-
gických, zejména vývoje drůbeže se týkajících, udělena
byla stříbrná medaile Ústřední hospod
společ. pro král. české.
5. Spolku pro chov drůbeže v Kra-
lupech za napájedla pochvalný diplom
spolkový (zemského spol. pro chov a ochranu
ptactva a drůbeže).
6. Steinovi v Kolíně za vystav. kvočnu
liheň pochvalný diplom Zemského spol. pro
chov drůbeže a ochranu ptactva.
#19
alto_textblock
#19
Z vystaviště.
Sobota a trvale příznivé počasí přinesloi
včera výstavě pěknou návštěvu, která překročila
5000, s níž celková návštěva činí 85.000. So-
botní den, poloviční to svátek, jest nad jiné
#20
alto_textblock
#20
příznivý k hromadným návštěvám, kterých včera
bylo množství, z něhož s výhradou možného
přehlédnutí buďtež uvedeny: letní hospodyňská
škola z Přelouče, posluchači zemědělského od-
boru na české technice, obecné školy od sv.
Štěpána u Studánky, německá chlapecká škola
Praha—VII., obecná škola z Liboce, obecná
škola z Břevnova.
Kromě toho navštívila výstavu průmyslová
škola ze Smíchova, střední hospodářská škola
z Roudnice, 106 dělostřelců, přivedených majo-
rem Důrasem, kteří si přišli prohlédnouti nová
těžká houfnicová děla, dívčí gymnasium Minerva,
hospodyňská škola ve Slaném.
Včera prohlášen výrok poroty drůbežnické
výstavy.
Dnešní poslední den, jemuž přejeme příznivé
počasí — pršet může začíti ve všední den —
zajisté přispěje znamenitě k zvýšení a zpeče-
tění vnějšího úspěchu výstavy, která úspěchu
mravného dobyla na ráz takorka v hodinu
svého otevření.
#21
alto_textblock
#21
Program na dnešek,
V budově bývalé strojovny velká vý sta va
drůbeže, holubů, králiků, kanárů a pod. Odpo-
ledne předvádění jihočeských koní pod sedlema
v dělostřelecké zápřeži. O 5. hod. odpol. vypouštění
poštovních holubů na předvádišti. Odpoledne dva
velké koncerty (před hlavním palácem a na pergole).
Zábavní koutek s velkým zvěřincem Klodského,
mimo to hipodrom, produkce Blondýna na visutém
provaze, tlupa černochů a různé jiné zábavné
podniky.
#22
alto_textblock
#22
Mezi vystavovateli letošního roku obzvláštní po-
zornosti zasluhuje exposice firmny J. Krátký, c. k
dvorní dodavatel, továrna strojů hospodářských, par-
ních i benzinových, mláticích složení a slévárna
železa i kovů v Přerově na Moravě. Výstava tohoto
velkozávodu rozložena jest za průmyslovým palá-
cem na pravém křídle. Vystavuje: patentní parní
složení nláticí: 8 HP parní lokomobilu s mlátičkou
1370 mm s dvojitým a úplným čistěním i rozdru-
žovacím válcem s patentními spínači pytlů, pak
5 HP parní lokomobilu s mlátičkou 1000 mm s dvo-
jitým a úplným čistěním i rozdružovacím válcem
s patentními spínači pytlů, dále 3—4 HP parní lo-
komobilu s mlátičkou 800 mm s dvojitým a úplným
čistěním i rozdružovacím válcem s patentními spí-
nači pytlů. Patentní benzinová mlátici složení to-
várníka Kratkého representují: 8 HP benzinová lo-
komobila s mlátičkou 900 mm s dvojitým a úplným
čistěním a rozdružovacím válcem s patentními spi-
nači pytlů, dále 6 HIP benzinová lokomobila s mláti-
čkou DCT/80“ s dvojitým a úplným čistěním i roz-
družovacím válcem s patentními spínači pytlů, 5 Hp
benzinová lokomobila s mlátičkou 720 mm s dvoji-
tým čistěním i rozdružovacím válcem s patentními
spínači pytlů. Patěntní lokomobily, kteréž
vesměs pracují přetlakem 8 atmosfer, čímž se vel-
ké úspory na topivu a větší síly hnací do-
ciluje, uvádějí se v chod ventilem a to s naprostou
jistotou. Regulační ventil je dvousedlový, tím způ-
sobem chod stroje je velmi přesně regulován. Vel-
kou výhodou pro lekomobily jest zavedení vrtaného
(bajonetového) vedení křížové hlavy. Pumpa (na-
páječka) jest u lokomobil účelně zařízena a má mezi
kotlem. a zpátečním ventilem zvláštní uzavírací ko-
hout, kterýž bez přerušení práce umožňuje prohléd-
nouti pumpy, když kotel nejvíce jest roztopen. Pra-
covní vůlec umistěn jest přímo na kotli a nemá žád-
ného těsnění, poněvadž dosedací plochy přesně jsou
přihiovšeny. Lmístění tolo jest velmi výhodné, pro-
tože se pracovní válec přímo od kotle zahřívá. Pře-
sunutí běhu stroje děje se jednoduše přestavením
jediného šroubu. Veškerá armatura na lokomobilách
vyhovuje všem zákonitým předpisům. Zvláště vodo-
znak jest přímo nezničitelným. U pátentních motorů
benzinových jest nápadna silná stavba a velké vrtá-
ní, čímž se velké zásobní síly dociluje. Bez odporu
největší výhodou pro všechny motory jmenované
firmy jest zavedení ventilem řízeného rozprašo-
vače (karkurátoru). Z cenníku, jež každému se
zdarma ochotně dávají, seznáváme, že firma J. Krát-
ký ve zvláštním oddělení továrny secí stroje růz-
ných soustav vyrábí a sice soustavy roztahova-
cích lžiček se jménem „Originál“, posuno-
vacích válečků pod jménem „Trium!“ a šne-
kové, kteréž „Kolumbia“ zove. Také všechny jině
výrobky, jako řezačky, orně nářadí, pohrabovače,
fukary a šiotovníky velké oblibě se těší pro solidní práci
a lehký chod a obchodování zmíněné firmy jest vel-
mi kulantní. Továrna, založená byvši v r. 1866, jest
jednou z nejstarších českých továren vůbec a dopo-
ručuje se k nákupu všech hospodářských strojů ca
nejvřeleji.
Firma A. Císař, spec. továrna na Hiospodářské
stroje v Dolních Beřkovicích, vystavuje pat. stroje
„Original“ na pílení vápnem, kterých lze též po-
užiti k celé řadě důležitých prací v hospodářství.
jako při desinfekci chlévů, postřikování stromů,
chmele a j. proti housenkám a různým škůdcům, na-
tirání karbolinem, mytí kočárů a hospodář. strojů,
vymývání par. lokomobil atd. — Dále vystavuje
universální stříkačky na ničení ohnice na po-
lích (roztokem skalice zelené) a docílila jimi výbor-
ných výsledků. Lze je považovati za nejlepší stroje
ke zničení ohnice. Oba druhy těchto strojů vysta-
veny jsou v různých velikostech. Upozorňujeme pp.
hospodáře na tuto zajímavou kolekci.
Zvlaštní pozornosti a chvály dostává se pavl-
lonu firmy Magni, uspořádanému jejím zdejším zá-
stupcem, panem Václavem Kadlcem. Pavilon Magri
činí dojem malého útulného restaurantu. Každému
návštěvníku podávají se na bíle prostřených stolech
chvalně známé Maggiho výrobky k bezplatne-
mu ochutnání — dávno osvědčené a nedostižitelné
Maggiho polévkové a pokrmové koření, pomůcka to,
která by neměla chyběti v žádné kuchyni a na žád-
ném stole. Jak lze připraviti bez námahy levnéa
přece chutné a výživné polévky, ukazují Maggiho
polěvky v tabletách, od nichž se na přání podá ka-
ždý druh k ochutnání. Zvláštnímu zájmu těší se ho-
vězí polévka, připravená jednoduchým politím Mag-
giho kostky 1/4 litrem vařící vody. Nelze se diviti.
že Maggiho hovězí polévka v kostkách v tak krát-
kém čase se všude velmi dobře zavedla a všeobecně
obliby došla, neboť hovězí polévka z Maggiho kost-
ky vyrovná se v každém ohledu polěvce obvyklým
způsobem připravené a vyniká svou jakostí a přiro-
zeností chuti daleko nade všechny ostatní podobné
výrobky. Na elegantní tabuli viděti jest konečně čet-
ná vyznamenání, mezi nimi několik státních cen.
Doporučujeme všem návštěvu tohoto pavilonu
Známý pražský porirétní podník Jindřicha Pláčka
má svou vkusně uspořádanou exposici na hospodář-
ské výstavě u vchodu do levého křídla průmyslového
paláce. Vystavené portrěty vyznamenávají se umě-
leckým provedením a vzbuzují značnou pozornos
návštěvníků výstavy.
Pan Frant. Stehno, restauratér v Praze-II. »
Helmů« ve Vodičkově ulici, převzal po čas pořádání
různých výstav na výstavišti v Král. Oboře nově
zřízený pavilon akc. nuselského pivovaru pod pano-
ramatem »Bitva u Lipan«. Vždy koncert známé vý-
stavní kapely od »Slona« Bai Kai Lai,
#24
alto_textblock
#24
Dnes, v poslední den Hospodářské
výstavy,
která tak znamenitě se vydařila, bude tam veseloa
hlučno. Bylo by si jen přáti, aby české obecenstvo
nezapomnělo v tomto ani těch tisíců a tisíců tr pících
umírajících a — nemohouce jinak — zakoupilo za