ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 17 768d5660-8d70-11dc-92a4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 17
ALTO TextBloky — 24
#1 alto_textblock #1
i
#2 alto_textblock #2
Národní hospodář.
#3 alto_textblock #3
Zemčdělstvi
#4 alto_textblock #4
Obohod Příloha „Národních Listů“ k číslu 154. ze dne 6. června 190p.
#5 alto_textblock #5
Průmysl
#6 alto_textblock #6
Finančnictví
#7 alto_textblock #7
Z pražského trhu peněžního. V Praze, dne 5. června 1909. Po obavách, se kterými značná část dele- Rátů slovanských odjížděla na petrohradské po- rady, možno konstatovati radost nad úspěchem jich a to nejen politickým, nýbrž i hospodář- ským. Po všem tom, co odehrálo se ve slovan- ském světě od sjezdu pražského a co tak hlu- boko vzrušilo mysli slovanských národů, byly určité obavy o výsledek porad petrohradských zajisté oprávněny. Část Malorusů haličských za- chovala se nadále odmítavě ke konferencím, ha- ličští Poláci, kteří vždy stavěli výše svůj egoismus místní, než ideje slovanského celku, považovali politicky za účelno porady se nezú čast- niti, zatím co Polákům poznaňským, Slovákam a Rusům uherským bylo nemožno porady vůbee se zúčastniti. Ostatní zástupcí přišli, avšak tu a tam s malými nadějemi do výsledku. Když setkali se čeští a polští delegáti ve Varšavě bylo smýšlení polských účastníků (ruští Poláci kon- ferencí se zúčastnili) hodně pessimistické a stla- čené. Nejen proto, že se strany ruské vlády stalo se téměř všechno, co mohlo ještě více zkaliti poměr rusko-polský, ale také proto, že i v ně- kterých vládních ruských listech výslovně o tom se mluvilo, že by nebylo eventuálně námitek proti tomu, aby rušti Poláci dostali se pod vládu německé říše. I mužové politický vysoce vyspěl uvitali české delegáty bolným konstatováním ná- zoru, že neumrou jako poddaní ruští, nýbrž jako příslušníci nového Elsaska-Lotrinska na výcho- dě, německé říše. Rozumí se samo sebou, že češti delegáti tyto obavy snažili se rozptýliti hned, ale možno jen s největší radosti konstato- vati, že tyto obavy byly důkladně roztříštěny na poradách samých muži a činiteli, kterým v této věci přísluší zajisté slovo vysoce vlivne a snad i spolurozhodujíci. Bylo šťastným usnesením, že delegáti čeští rozhodli se požádati svého před- sedu, jak tento také chtěl, uby zahájil jednání řečí, ve které by otevřeně veškerých otázek, jež se hlásily ve slovanském životě, se dotknul a je rozebral. To se také stalo a tím byla základna celých porad dána. Vynikaly olevřenosti, jas- ností a upřimnosti, jak tomu snad ještě nebylo nikdy a jak náběhy poprvé staly se na důvěrných konferencích rusko-polských v Praze u příleži- tosti loňského slovanského sjezdu. Bylo to snad poprvé, co byly veškeré bolestné otázky slovan- ské rozebírány velejně, bez ohledu otevřeněa upřímně a co tento způsob projednávání nevzbu- dil nojen žádného rozporu, nýbrž neobyčejně posílil všeobecncu touhu, aby konečně nastou- peny byly cesty mužného a poctivého dorozumě- ní. Ještě před málo léty nebylo možno, aby Slo- vané přímo řekli si, co cítí — každý takový po- kus býval by měl v zápětí rozbití při podobném jednání. Tentokráte bylo jinak, snad proto, že všichni cítili nebezpečí německého rozmachu a že poznali, že spory slovanské jsou zde proto, abychom je srovnali a nikoliv proto, abychom sami jimi rozdírali svoje tělo. Kdo srovnává de- baty petrohradské s jednáním pražským a kdo speciálně porovnává usnesení pražské a petro- hradské, musí doznati, že v Petrohradě i v tom- to směru nastaly necbyčejné pokroky do předu. Jest to poprvé, co Rusové a Poláci přijímají re- soluci, ve které volají po vyřízení olázky rusko- polské v celém její rozsahu, tedy nikoliv pouze v Rusku, ale také v Haliči a Bukovině. Pro Ru- sko speciálně vysloven požadavek národního roz- dělení, ovšem s přiznáním veškerých práv národ- nosti polské na její domácí půdě. Na podzim předloženy budou hosudarstvenné dumě před- lohy, kterými se v Polku zavádí samospráva místní a samospráva zemstevní. To znamená, že polská města a místa dostanou polskou samo- správu, že se Polákům dostane v zemstvecn institucí, ve kterých budou moci upravovatisi svoje hospodářské záležitosti a pomocí kterých budou moci stejně povznášeti svoje národní škol- ství polské, jako to činila v přičině ruského školství zemstva moskevské, petrohradské a j Bude ovšem mnoho záležeti na polské politice, k jakým výsledkům tyto počátky se rozvinou. Nesluší zapominati, že na rozhodujících místech není valně nadšení pro dání práv Polákům, po- něvadž nejsou ještě zapomenuty boje a revoluce minulých století. Máme ale příliš mnoho důvěry v rozumnost polské politiky, že dovede budo- vati na daných počátcích zvolna a organicky, že nebude žádati nemožnosti a že takto vytvoří pevnou a dobrou cestu, po které dostanou se Poláci tam, kde si je přejí míti všichni uařímní Slované. Slušíť míti na mysli, že ruská společ- nost politická, jejížto vliv neobyčejně stoupá, jest bezpodmínečně pro smír rusko-polskýa uznává nárok Poláků na jich národní práva. S tím také souhlasí většina dumy. Ovšem: ne- bylo by správno býti optimistou naprosto. Něme- cký vliv jest v rozhodujících kruzích na Rusi silný a učiní vše, aby dohoda rusko-polská byla oddálena, již proto, poněvadž provedení její měle by v zápětí silnou naciomalisací ruské poli- tiky vůbec, což ovšem Německu by nebylo při- jemno a to tím méně, poněvadž sen spolku tří císařů, jak jest mu oddán i Aehrenthal, plní ještě hlavy vedoucích německých státníků. V tom jest význam novoslovanského hnutí, že počítá od dohody národa k národu, že počítá s rostoucím vlivem pokrokových a svobodomysl- ných živlů ruských a že tedy založilo sve snaby na nejreelnější půdě, která vůbec existuje u kaž- dého národa, na národu tomto samotném. Proti výslovnému přání zdrcující většiny společnosti ruské nebude moci postaviti se žádný ruský stát- ník a konec konců takto ze středu národů obou vzejde jitřenka lepší doby ve velikém carství ru- ském. Slova, která pronesl Chomjakov, předseda dumy, nejlépe charakterisují smýšlení politické veřejnosti ruské a ukazují, jakými dráhami za uskutečněním těchto snah míní se bráti. V tom směru vykonaly konference petrohradské dílo veliké Že budou speciálně Čechové v Rakousku zrádcováni od německých listů, rozumělo se samo sebou. Dosud platilo v Rakousku, že vele- zrádcem jest každý, kdo si přál silné, k svým národům spravedlivé Rakousko a kdo se stavěl proti tradicím byrokratické politiky vídeňské.
#8 alto_textblock #8
Ale toto zrádcování nebere nikdo vážně, poně- vadž Slované rakouští dnes vědí a jsou hluboce přesvědčení o tom, že nejintensivnější kulturni a hospodářské spojení Slovanů jest nejlepší zá- štitou jich pro budoucno. Budou-li Slované kul- turně silni a hospodářsky mohutní na své půdě, budou nejlépo čeliti přívalu německé expanse a současně mohou nejlépe uplatniti svoje mocné zdroje kulturní. Kdo dovede čísti v knize dějin lidstva, ten ví, že národové jsou zde proto, aby lidstvu daly k disposici to, co jest v nich nej- krásnějšího a nejmohutnějšíhc a kdo se staví proti tomuto přirozenému směru vývoje, buduje pouze papírové hradby, které rozbije život při nejbližší příležitosti. Poslední léta učinila nás Čechy sympati- ckými na Rusi. Rozuměli jsme svému Slovan- ství správně v tom smyslu, že každý slovanský národ v prvé řadě jest povinen starati se o sebe. že jest povinen rozvinouti své vlastní síly kul- turní, hospodářské a politické a že timto vlast- ním svým rozmachem a vzeslupem prospivá i celé slovanské věci. A zatím co vývoj kul- turni a hospodářský děkujeme sami sobě dnes poznatky svých let práce stavíme k dispo- sici všemu Slovanstvu, nežádáme ničeho, než stejnou práci na stranách druhých. Naši slovan- šti hostě z loňského kongresu objevili Čechy. Cekali slovanskou zemi obdobnou východu našli kulturní národ, který uplatňuje se svými silami ve všech oborech lidské práce, uplatňuje se proti vlivu německému a uplatňuje se a úspě- chem. Výsledky této práce vzbudily úetu a lá- sku. Takováto úcta jest také trvalou, poněvadž jest založena na reelních faktech. Výsledky této práce praví také více, než nejkrásnější řečí a znamenají do budoucnosti více, než hesla sebe více vzrušující. To, co hlásáme při posuzování svého života hospodářského stále a stále, že pouze silná energie pracovní jest základem bu- doucna a ospravedlňuje národ k sociální úctě, platí i v životě národů. Oba hospodářské refe- ráty výstavní i bankovní byly v rukou Čechů. Čechové dávali Rusku organisaci sokolskou, při- nášejí podněty k společné kulturní práci atd To vše není jen momentem čestným, ale to vše zavszuje také k intensivní práci, poněvadž pro nás Čechy z faktu úcty k nám vzrůstá zodpo- vědnost za práci dalšl. Ziskali jsme lásku a sympatie, ale udržíme si je jen prací intensivní a pronikavou, udržime si je pouze snahou dáti Slovanům vše to, co jsme na zkušenostech nastřádali ve svém vlastním boji národním. Ruští zemědělci budou přicházeti do Čech, aby se obeznamovali s naším způ- sobem hospodaření. Rušti řemoslníci budou při- cházeti k nám, aby se učili v našich dilnách. do odborných škol našich přijde hojně slovan- ských posluchačů z východu, snad se budou hlásiti i do našich bank, do našich obchodů, do našich továren v pevné víře, že mohou zde něčemu dobrému pro sebe i pro povznesení hospodářské svého národa se naučiti. Jsme po- vinni tuto důvěru splatiti konkretními výsledky. To neznamená pouze, že máme milerádí ukazo- vati, co dovedeme sami, nýbrž že musíme po- kračovati dále, abychom udrželi stejný krok s národy západu a byli sprostředkovateli mezi západem evropským a mezi slovanským východem v onom krásném a hlubokém slova smyslu. Sprostředkovateli tak, ab. Slované čerpalia k svým potřebám uzpůsol zvali vše, co může povznášeti jejich postavení a jejich posici. Čím více vzrostly sympatie Slovanů k nám, Uím více vzrostly naše povinnosti oproti Slo- vanstvu. Prožíváme dobu svého rozmachu ho- spodářského. O tom není nejmenší pochybnosti. Počínáme se probíjeti do všech oborů prd- myslových, podnikavost utěšeně šíří se po staré naší vlasti a všude jest dosti vůle k činu k práci. Bylo by chybou, kdyby úspěchy dosa- vadní nás i jen na chvilku zastavily. Není jestě zdaleka vykonáno vše to, co Čechové dokázat mohou a čím jsou Slovanstvu povinni. Pouze počátky naše jsou krásné, ale zdat- nost našeho národa dle toho bude měřena, jak veliké budou výsledky těchto počátků a jak bo- haté ovoce vydá naše dílo hospodařského vze- stupu. Ukázali jsme, že jsme schopni něco vy- tvořiti, dosud ale vytvořeny jsou pouze a za- časté jen z části základy. Ostatní dílo nás čeká a dle výsledku tohoto díla bude nás posuzovati i celé Slovanstvo. Můžeme se těšiti upřímně ze sympatil, kterých požíváme na šíré Rusi, po- rozumění, které vzrůstá v našich snahách v Polsce, ale nesmíme zapomínati, že tím větší jest naše povinnost pracovní, čím více slovan- ských očí se k nám upírá. Jaký to krásný sen učiniti český národ vzorem pracovní energie ostatním slovanským národům! Ani si těmět netroufáme věřiti, že bylo by možno ho usku- tečniti a že bylo by možno v naší odvěké vlasti toto krásné dílo. Ne z nedůvěry v náš národ, ale z velikosti tohoto snu. Ale pokusme se ale- spoň přiblížiti se k němu. Pokusme se ukázati dobrou vůli, že náš malý národ tak chápe své poslání ve Slovanstvu, aby sloužil příkladem energie, přikladem slly, přikladem vůle a při- kladem správného sociálního cenění, jak toho demokratický národ si jen přáti musí. Jak vzroste význam našeho celého poslání a jak vzroste také vědomi zodpovědnosti za naši ve- řejnou práci a za naše snažení vůbec. Toto zvýšené vědomí zodpovědnosti musí nezbytně vésti k seriosnosti, věcnosti a reelnosti, musl věsti k positivní a radostné práci a musí vésti k touze po silných mužných povahách, které zde na západě chápou váhu a zodpovědnost svého postavení. Jak může se v těchto ideách obroditi náš celý život, celé naše snažení, celi naše úsilí a jaké to jaro síly, vzmachu a květu by rozšířilo se všude tam, kde po věky boju- jeme o slávu, jméno a jazyk svého národa! * O pražské burse peněžní zaznamenává se pořá že tam vládne klidné smýšlení. Obchod byl také v týdnu právě minulém obmezen na jednotlivé papíry: jednou banky Ualou, jindy Živnostenské banky a Zajišťovaci banky. Některé dny byly vůbee bez obchodo.
#9 alto_textblock #9
Hospodářská výstava v Praze.
#10 alto_textblock #10
Glossy k výstavě hospodářských strojíren. (Z kruho odborný ch.) Vývin strojnického průmyslu hospodářského který rok jak rok překvapuje novým mohutně ním, nutí nás především k ůvaze o našem stroj- nickém průmyslu vůbee. Naše všeobecné strojnictví, to jest stavba parních strojů, turbin, kotlů, cukrovarů, pivo- varů, lihovarů a pod., vykazuje za poslední léta velký pokrok ve výrobě. Veškeré dodávky po chlubiti se mohou technickou vyspělostí. Vý těžek těchto strojíren jest však poměrně malý A pohledněme na strojnický průmysl hospodář- ský! Rozmach jeho jest poslední leta ohromný Každá sebe menší strojirna, zabivající se výro- bou strojů a přístrojů pro hospodáře, vyzlskává nepoměrně více a jest nucena závod svůj roz- šiřovati. Příčina toho jest velmii jednoduchá. Skorem každá z těchto strojíren obmezila se na výrobu jistého druhu strojů, t. j. s pecial sovala se, z čehož následuje, že zlevnilaa zdokonalila výrobky svoje měrou nebývalou. Této specialisace u našjch velkých vše- obecných strojíren nenalezáme, alespoň ne v ta- kovém měřítku jako u strojíren hospodářských, k jejich vlastní škodě, jelikož následkem při- lišné konkurence nemohou tovary prodávat za výhodnou cenu. Hospodářských strojíren, vystavujících letos ve Stromovce, opět přibylo. Přibylo také vý- robků, tak že letos množství vystavovaných strojů hospodářských dává našim kruhům agrár- ním hojné příležitosti vybrati si to, co se každému jednotlivci nejlépo hodl. Při prohlidce povšechné je zřejmá snaba i malorolníkům umožnit malými a laci- nými stroji koupi dnes všeobecně nutných potřebných strojů. Seci a žací stroje, mlátičky a jich pohon vidíme v jednom a témže systému ve všech rozměrech, i sebe menších. A hlavně parni mlátičky, které byly dříve a jsou z větší části dosud menšímu rolníku nepřístupny (parní lokomobila jest mhohem dražší než ben- zinový motor), doplnovány jsou dnes mlátičkami s benzinovým motorem, jež počinají těšili se veliké oblibě, což dokazuje také velké množslví pestrých vystavených systémů, z kterých ně- které by arci vyžadovaly důkladné revise od- borofků-znaleň. Některé z nich mají mnoho vy- nikajících vlastnosti, na př. pěkně konstruovaný motor Kosiny z Ruzýně, dobře kryté motory bratří Jouzů a ještě několik jiných. Taktéž naftový pojezdný motor Riughofferův v levém křídl průmyslového paláce jest velmi pečhivě pro- pracován. K motorům přistavěné mlátičky nevykazují celkem mnoho nového mimo některé s prakti- ckými vytřásadly (Dobrý, Mladá Boleslav) vyssávači prachu nové konstrukce. Rozhodně nepohodlné jest uspořádání dlouhého, do sebe narážejícího hnacího řemenu. Pluhy, nejdůležitější přístroj k úpravě půdy, jsou zde zastoupeny ve velikém množství výtečné jakosti a dobrých systémů, právě tak jako různých kultivátorů, kypřičů, válců a bran. Nejlépe však se representují světoznámé se cí stroje (hlavně Pracnerovy) pro nejrůznější druh semena, jednoduché neb složité pro zvláštní setí k vytvoření silných kořinků rostliny. K těmt přiléhají sama sebou různá rozmetadla hnojiva buď kombinovaná se secím strojem neb samo- statná, z nichž novinka Michlova ze Slaného zdá se být velice praktická. Žací stroje vystavuje mimo jiné Knotek z Jíčína, se samavazači celkem dosti lehké konstrukce. Každému hospodáři nezbytné mlýnky se hemží přímo po výstavšti a zdají se býti dobré jakosti, jakkoliv se nemohou vymaniti ze starých systémů. Moderní hospodářství zařizuje si teď šmahem vlastní vodovody, k nimž různé pěkné druhy čerpadel vidlme v pavilonu Pekaře a Vačkáře. K chovu dobytka nutné šrotov ni- ky pro ruční i strojový pohon vystavuje více firem různých velikosti a systěmů. Celkem nalezne zde každý interesovaný návštěvník mnoho nového a poučného materiálu, ačkoliv se neubrání překážce jisté nesoustav- nosti celkového uspořádání výstavy, které spíše zavádí, než aby přispělo k dobrému přehledu. přes to, že výstavní výbor znamenitě získ i z lonské jubilejní výstavy připravou terrainu jednotlivými budovami, zvláště strojovnou, kterou mimochodem řečeno okupovala Ústřední hospo- dářská společnost na dlouhou řadu let pro sebe úplně zařízením pevných železobetonových žlabů, jako kdyby nebylo dobrých, stejně prak- tických žlabů přenosných. A to pro několik málo dní v roce, čímž skorem úplně znemož- něno uspořádání jiných podniků v této vysoké a zajisté mohutné budově, kdež na př. hned přištího roku mohla býti výhodné umístěna velkolepá výstava zahradnická.
#11 alto_textblock #11
Vyznamenání při výstavě drůbež- nické. Při výstavě drůbežnické ve dnech 4., 5. a 6 června 1909 v rámci výstavy hospodářské pořádané. obdrželi následující pp. vystavovatelé tyto ceny Potůčková Anna v Pardubielch za 3/I., 2/II. ceny v hotovosti 42 K. Velkostatek Dornhofen za 2/1., 4/II. 1./III. cenu střibrnou státni mednili. Stein Camil, Kolin: za 1/I., 4/II., 6/III. cenu stříbrnou státní me- daili. Bulvas Kar., Bášt: za 1/I, 2/II. cenu stříbrnou stální medaili. Bernardová Leona, Val. Meziříčí 1/II. 1/III. cenu a cenu spolku R. Island 6 K a stříbrnou medaili slátní. Pomichů Amalie šlechtična v Olo- moucí: 3/II., 4/III. cenu a cenu spolku R. Island 4 K a zlatou medaili spol. Polawský Alex. v Tovačov (Morava): za 1/I., 1.II. cenu zlatou medaili spolkovou Trešerová Kar: v Čer. Kostelci: za 1/I. stříbrnou me- daili zemědělské rady a v hotovosti 10 K. Prade Rudolf v Jablonci n. N. za 1/I. stříbrnou medaili zemědělské rady a 10 K. Kuchář Jos. v Podolí-Letov za 1/I. střibrnou medaili zemědělské rady. Blatto Alois v Ostřetíně: 2/II., 1/III. stříbrnou med. země- dělské radv. Spolek pro chov drůb. a ochranu pta-
#12 alto_textblock #12
ctva Kralupy: za 2/II. cenu bronzovou medailí státní Nedoma Jos., Křečhoř: za 2/II. cenu bronz. medaili státní a 10 K. Michalcová Anna Dol. Roveň: za 2/II cenu bronz. med. státní a 12 K. Křivánková Alb v Pardubicích: za 2/II. cenu bronz. medaili státní Jehničková Anna, Choceň: 2/II. cenu bronz. medaili zeměd. rady. Zástěra Jos. Skuteč: 1/II., 2 III. cenu bronz. med. zeměd. rady. Trischka Frt. v Parchenu za 1/II, 1/III. cenu bronz. med. zeměd. rady a 7 K. Herant Fr., Vídeň: 1/II., 1/III. cenu a cenu spolku R. Island 4 K a stříbrnou medaili Ústřed. hospod. společ. Freier Fr. v Kam. Šenově: za 1/II. cenu stříb. med. Ústřed. hospod. společ. Dörre Jos. v Kam. Šenově: za 1/II. cenu a stříb. med. Ústřed. hospod společ. a 6 K. Marschner Fr. v Kam. Šenově: za 1/II. cenu a stříb. med. Ústřed. hospod. společn. a 6 k Richtrová Helena v Nov. Ulici u Olomouce: za 1/II. cenu a diplom zemědělské rady. Jarolím Jos. v Že- rotíně (Mor.): 1/II. diplom zeměd. rady. Lorenc Ed. v Parchenu: za 1/II. cenu a diplom zeměd. rady a 6 K. Fritsche Aug. v Kam. Šenově: za 1/II. cenu a stříb. med. spolkovou a 6 K. Merletová Filipina na Smíchově: za 1/II. cenu a stříb. med. spolkovou. Zffer Alfred v Hejtčíně: za 1/II. cenu a cenu spolk. R. Island 6 K a stříb. medaili spolkovou. Žabka Jan v Přelouči: za 1/II. cenu a stříb. med. spolk. Jonák Rud. v Plzní: za 1/II. cenu a stříbrnou med. spolk. Pavlik Em. v Pasece: za 1/III. cenu a pochvalný diplom. Jirolka Václ. v Košlřích: za 1/III. cenu pochvalný diplom. Schönfeldová Marie v Bášti: za 1/III. cenu a pochvalný diplom. Granát Jan v Hoři- cích: za 1/III. cenu a pochvalný diplom. Jäger Leo v Bohosudově: za 1/III. cenu a pochvalný diplom a 3 K. Elimerich Jos. v Bystřici: za 1/III. cenu a po- chvalný diplom a 3 K. Šlibralová Gab. v Michli: za 1/1II. cenu a pochvalný diplom. Košová Em. v Ko- nětopech: za 1/III. cenu a pochvalný diplom. Správa velkostatku Kleinmünchen: za cenu 1/1., 1/II., 1/III. a medaili stříbrnou zeměd. rady. Zoulík Frant. v Čer- čanech: za cenu 1/II., 1/III., stříbr. medaili hospo- dářské společnosti. Barek Josef v Čerčanech: za cenu 1/II. stříbrnou med. spolk. a 6 K. Pešek Frant. v Postupicích: za cenu 1/III. pochvalný diplom. Vítězné ceny po 1 dukátu obdrželi- Potůčková Anna v Pardubicích: na langshanky. Kuchař Josef, Podolí-Letovice: na krůty bronzové Spolek pro chov. drůb. a ochr. ptactva, Kralupy : na vlašky koroptví. Bulvas K. v Bášti: na husy.
#13 alto_textblock #13
Skupina III. Za holuby obdrželi následující pp. vystavovatelé tyto ceny: 1. Jos. Sochor, rolník v Citolibech, za vzornou kolekci 12 párů anglických voláců cenu ví- lěznou, pozůstávající z jednoho dukátu, a čestný di- plom Ústřední hospodářské společnosti s právem ra- žení zlaté medaile. 2. Mag. Ph. E. Hofmeister v Praze čís. 932-I. vítěznou cenu za výsl. pražské purclíky. 3. Adolf Doležal v Chuchli, p. Počernice (6 I. a 3 Il. ceny), bronz. med. státní a pochy. diplom. 4. Jan Kubin v Koštřích (2 I.) stříbr. med. zemědělské rady a pochy. diplom. 5. J. Kessler ze Sprengeisenu v Praze (1 I. a 2 II) bronz. med. zemědělské rady a pochv. diplom. 6. F. Formánek v Holicích (1 I.a 1 II.) a v prod. tř. 1 I., 2 II. a 1 III. a bronz. med. Ústř. hosp spol. 7. Kralupský drůb. spolek (1 I., 1 II. a 2 III) stř. med. Ústř. hosp. spol. 8. J. Kuchai v Podolí-Letovicích (1 I. a 1 II.) stř. med. Ústř. bosp. spol. 9. Anna z Thomichů v Olomouci (1 1.) stříb . med. Ústř. hosp. spol. 10. K. Bukovský na Kr. Vino- hradech (2 II.) stř. med. Ústř. hosp. spol. 11. L. Pa- děra ve Zdicích (2 II.) diplom. 12. Antonín Pouznar v Břevnově (1 II.) diplom. 13. Č. Novotný na Král. Vinohradech (1 III.) dipl. 14. E. Hofmeister v Praze-I (4 I. a 2 II.) pen. obn. 15. B. Stoy v Praze IV. (2I. pen. obn. a pochv. diplem. 16. V. Srkal v Praze (2 I.) pen. obn. a pochv. diplom. Hors-concours vystavuji J. Švec (9 párů modr. pavíků). A. Král (2 páry bilých pavíků) a K. Papsa (8 párů pošťaků).
#14 alto_textblock #14
Skupina IV. za králiky. Jury přisoudila ceny pp. vyslavovatelům takto Nohejí Štanislav v Praze-VII. 795 stříbrnou státní cenu. Herzlik M., jednatel drůbež. spol. v Hořicích, Pokorný B. v Břevnově 201, Pětický Jos. v Praze II., Karlovo nám., bronzovou státní cenu. Materna Václ. v Břevnově, Čisař Jos. v Kuchaři, Kadlec Vaclav na Vyšehradě 11, Vrabec Jos. v Nachodě, Trojanová M. v Pardubicích střibrnou medaňli zeměd, rady. Me- tlický Jar. v Hostivaři, prof. dr. Boucha! ve Znojmě. Herden Bobuslav v Nuslich 6 bronzovou medaili zeměd. rady. Juna Jos. v Libotěnicích, Pekař Frant v Praze-VII. 876, Hrášek Rud. v Košířích, Vítek Jos. v Polné u Jihlavy, Svoboda Jos. v Čelakovicích, Pikora Václav v Hloubětíně stříbrnou medaili zem. drůbež. spolku. Tovara Ant. ve Vokovicích, Bernáše Karel v Ruzýni, Schneider J. v Praze-I. 783 po- chvalný diplom. Veselý Jos. v Dol. Břežanech, velko- statek Dornhofen ve Štyrsku střibrnou medaili hosp spol. Souček Jos. v Hioubětíně, Günzel Jos. v Če lakovicích, Majer Fr. v Rudolicích u Mostu, Červený Jos. v Krči, Smid Fr. v Ruzýni, Henke Alfred v Nu- slích diplom.
#15 alto_textblock #15
Skupina IV. Jury přisoudila následující ceny pp. vystavo vatelům za vystavené produkty zoboru králí kářského. Bedřich Pokorný v Břavnově pochvalný diplom. Císař Josef v Knchaři diplom zemědělské rady. Herden Bobusl. v Nuslích. Švambera Václav v Břevnově pochvalný diplom. Miškovský Emanne v Praze—III. č. 539 střibrná medaile zem. spol. pro chov drůb. a ochr. ptactva. Miškovská Julie v Praze-- IIl č. 539 stříbr. med. hospod. spol. Hamous Václav v Libušíně pochvalný diplom. Kálal Jan v Bernar dicích dipl. zeměděl. rady. Sterzinger Aug. v Praze—III č. 97. Ustřední jed. král. českostov. pochvalný diplom. Zahradníček Jos. v Novém Bydžově, Jeřábek Alois v Lounech stříbr. med. zem. spol. pro chov drůb.a ochr. ptactva. Kála! Jan v Bernardicích státní bronz.
#16 alto_textblock #16
medaile.
#17 alto_textblock #17
Skupina V. Ptactvo. Jury přisoudila následující ceny pp. vystavova- telům za vystavené kanáry. Hostaš Klement v Praze—I č. 10. Messner Václav v Žižkově č. 12 bronz. státní medalle.
#18 alto_textblock #18
Plactvo ozdobné. Šubrt Karel v Štolmíři pochvalný diplom. Skupina VI. Různé potřeby apomůcky při výstavě drůbeže, ptactva a králíků. Jury přisoudila pp, vystavovatelům následujíeí ceny: 1. R. Bacíkovi v Přibrami vzbledem k tomu, že to výrobek domácí a že odpovídá § 5. řádu za líheň, kvočnu a výběh, so živými, na výstavě vylihlými kuřaty, dle jednomyslného usnesení bronzovo medaili státní. 2. Redakci časopisu »Život zvířat« v Par- dubicích udělena byla stříbrná medaile země- dělské rady. 3. Nakladatelství P. Šimáčka v Praze za odbornou literaturu hospodářskou udělen by diplom rady zemědělské. 4. Václavu Hrubému (zoolog. ústavu v Praze) za sbírku preparátů názorných, anatomických a biolo- gických, zejména vývoje drůbeže se týkajících, udělena byla stříbrná medaile Ústřední hospod společ. pro král. české. 5. Spolku pro chov drůbeže v Kra- lupech za napájedla pochvalný diplom spolkový (zemského spol. pro chov a ochranu ptactva a drůbeže). 6. Steinovi v Kolíně za vystav. kvočnu liheň pochvalný diplom Zemského spol. pro chov drůbeže a ochranu ptactva.
#19 alto_textblock #19
Z vystaviště. Sobota a trvale příznivé počasí přinesloi včera výstavě pěknou návštěvu, která překročila 5000, s níž celková návštěva činí 85.000. So- botní den, poloviční to svátek, jest nad jiné
#20 alto_textblock #20
příznivý k hromadným návštěvám, kterých včera bylo množství, z něhož s výhradou možného přehlédnutí buďtež uvedeny: letní hospodyňská škola z Přelouče, posluchači zemědělského od- boru na české technice, obecné školy od sv. Štěpána u Studánky, německá chlapecká škola Praha—VII., obecná škola z Liboce, obecná škola z Břevnova. Kromě toho navštívila výstavu průmyslová škola ze Smíchova, střední hospodářská škola z Roudnice, 106 dělostřelců, přivedených majo- rem Důrasem, kteří si přišli prohlédnouti nová těžká houfnicová děla, dívčí gymnasium Minerva, hospodyňská škola ve Slaném. Včera prohlášen výrok poroty drůbežnické výstavy. Dnešní poslední den, jemuž přejeme příznivé počasí — pršet může začíti ve všední den — zajisté přispěje znamenitě k zvýšení a zpeče- tění vnějšího úspěchu výstavy, která úspěchu mravného dobyla na ráz takorka v hodinu svého otevření.
#21 alto_textblock #21
Program na dnešek, V budově bývalé strojovny velká vý sta va drůbeže, holubů, králiků, kanárů a pod. Odpo- ledne předvádění jihočeských koní pod sedlema v dělostřelecké zápřeži. O 5. hod. odpol. vypouštění poštovních holubů na předvádišti. Odpoledne dva velké koncerty (před hlavním palácem a na pergole). Zábavní koutek s velkým zvěřincem Klodského, mimo to hipodrom, produkce Blondýna na visutém provaze, tlupa černochů a různé jiné zábavné podniky.
#22 alto_textblock #22
Mezi vystavovateli letošního roku obzvláštní po- zornosti zasluhuje exposice firmny J. Krátký, c. k dvorní dodavatel, továrna strojů hospodářských, par- ních i benzinových, mláticích složení a slévárna železa i kovů v Přerově na Moravě. Výstava tohoto velkozávodu rozložena jest za průmyslovým palá- cem na pravém křídle. Vystavuje: patentní parní složení nláticí: 8 HP parní lokomobilu s mlátičkou 1370 mm s dvojitým a úplným čistěním i rozdru- žovacím válcem s patentními spínači pytlů, pak 5 HP parní lokomobilu s mlátičkou 1000 mm s dvo- jitým a úplným čistěním i rozdružovacím válcem s patentními spínači pytlů, dále 3—4 HP parní lo- komobilu s mlátičkou 800 mm s dvojitým a úplným čistěním i rozdružovacím válcem s patentními spí- nači pytlů. Patentní benzinová mlátici složení to- várníka Kratkého representují: 8 HP benzinová lo- komobila s mlátičkou 900 mm s dvojitým a úplným čistěním a rozdružovacím válcem s patentními spi- nači pytlů, dále 6 HIP benzinová lokomobila s mláti- čkou DCT/80“ s dvojitým a úplným čistěním i roz- družovacím válcem s patentními spínači pytlů, 5 Hp benzinová lokomobila s mlátičkou 720 mm s dvoji- tým čistěním i rozdružovacím válcem s patentními spínači pytlů. Patěntní lokomobily, kteréž vesměs pracují přetlakem 8 atmosfer, čímž se vel- ké úspory na topivu a větší síly hnací do- ciluje, uvádějí se v chod ventilem a to s naprostou jistotou. Regulační ventil je dvousedlový, tím způ- sobem chod stroje je velmi přesně regulován. Vel- kou výhodou pro lekomobily jest zavedení vrtaného (bajonetového) vedení křížové hlavy. Pumpa (na- páječka) jest u lokomobil účelně zařízena a má mezi kotlem. a zpátečním ventilem zvláštní uzavírací ko- hout, kterýž bez přerušení práce umožňuje prohléd- nouti pumpy, když kotel nejvíce jest roztopen. Pra- covní vůlec umistěn jest přímo na kotli a nemá žád- ného těsnění, poněvadž dosedací plochy přesně jsou přihiovšeny. Lmístění tolo jest velmi výhodné, pro- tože se pracovní válec přímo od kotle zahřívá. Pře- sunutí běhu stroje děje se jednoduše přestavením jediného šroubu. Veškerá armatura na lokomobilách vyhovuje všem zákonitým předpisům. Zvláště vodo- znak jest přímo nezničitelným. U pátentních motorů benzinových jest nápadna silná stavba a velké vrtá- ní, čímž se velké zásobní síly dociluje. Bez odporu největší výhodou pro všechny motory jmenované firmy jest zavedení ventilem řízeného rozprašo- vače (karkurátoru). Z cenníku, jež každému se zdarma ochotně dávají, seznáváme, že firma J. Krát- ký ve zvláštním oddělení továrny secí stroje růz- ných soustav vyrábí a sice soustavy roztahova- cích lžiček se jménem „Originál“, posuno- vacích válečků pod jménem „Trium!“ a šne- kové, kteréž „Kolumbia“ zove. Také všechny jině výrobky, jako řezačky, orně nářadí, pohrabovače, fukary a šiotovníky velké oblibě se těší pro solidní práci a lehký chod a obchodování zmíněné firmy jest vel- mi kulantní. Továrna, založená byvši v r. 1866, jest jednou z nejstarších českých továren vůbec a dopo- ručuje se k nákupu všech hospodářských strojů ca nejvřeleji. Firma A. Císař, spec. továrna na Hiospodářské stroje v Dolních Beřkovicích, vystavuje pat. stroje „Original“ na pílení vápnem, kterých lze též po- užiti k celé řadě důležitých prací v hospodářství. jako při desinfekci chlévů, postřikování stromů, chmele a j. proti housenkám a různým škůdcům, na- tirání karbolinem, mytí kočárů a hospodář. strojů, vymývání par. lokomobil atd. — Dále vystavuje universální stříkačky na ničení ohnice na po- lích (roztokem skalice zelené) a docílila jimi výbor- ných výsledků. Lze je považovati za nejlepší stroje ke zničení ohnice. Oba druhy těchto strojů vysta- veny jsou v různých velikostech. Upozorňujeme pp. hospodáře na tuto zajímavou kolekci. Zvlaštní pozornosti a chvály dostává se pavl- lonu firmy Magni, uspořádanému jejím zdejším zá- stupcem, panem Václavem Kadlcem. Pavilon Magri činí dojem malého útulného restaurantu. Každému návštěvníku podávají se na bíle prostřených stolech chvalně známé Maggiho výrobky k bezplatne- mu ochutnání — dávno osvědčené a nedostižitelné Maggiho polévkové a pokrmové koření, pomůcka to, která by neměla chyběti v žádné kuchyni a na žád- ném stole. Jak lze připraviti bez námahy levnéa přece chutné a výživné polévky, ukazují Maggiho polěvky v tabletách, od nichž se na přání podá ka- ždý druh k ochutnání. Zvláštnímu zájmu těší se ho- vězí polévka, připravená jednoduchým politím Mag- giho kostky 1/4 litrem vařící vody. Nelze se diviti. že Maggiho hovězí polévka v kostkách v tak krát- kém čase se všude velmi dobře zavedla a všeobecně obliby došla, neboť hovězí polévka z Maggiho kost- ky vyrovná se v každém ohledu polěvce obvyklým způsobem připravené a vyniká svou jakostí a přiro- zeností chuti daleko nade všechny ostatní podobné výrobky. Na elegantní tabuli viděti jest konečně čet- ná vyznamenání, mezi nimi několik státních cen. Doporučujeme všem návštěvu tohoto pavilonu Známý pražský porirétní podník Jindřicha Pláčka má svou vkusně uspořádanou exposici na hospodář- ské výstavě u vchodu do levého křídla průmyslového paláce. Vystavené portrěty vyznamenávají se umě- leckým provedením a vzbuzují značnou pozornos návštěvníků výstavy. Pan Frant. Stehno, restauratér v Praze-II. » Helmů« ve Vodičkově ulici, převzal po čas pořádání různých výstav na výstavišti v Král. Oboře nově zřízený pavilon akc. nuselského pivovaru pod pano- ramatem »Bitva u Lipan«. Vždy koncert známé vý- stavní kapely od »Slona« Bai Kai Lai,
#23 alto_textblock #23
*
#24 alto_textblock #24
Dnes, v poslední den Hospodářské výstavy, která tak znamenitě se vydařila, bude tam veseloa hlučno. Bylo by si jen přáti, aby české obecenstvo nezapomnělo v tomto ani těch tisíců a tisíců tr pících umírajících a — nemohouce jinak — zakoupilo za