#1
alto_textblock
#1
Ročník padesátý třeti.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v pátek 18. července 1913.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 195.
#4
alto_textblock
#4
ndai
#6
alto_textblock
#6
Haranní avečerní Hsty
předpláci sarv
V Praze v administraciu
na měsle.
na čtvrt leta .. 6 K — h
s dvojí donáškou
na města.
na čtvrt leta
7Kesh
ve filiálkách.
na měsic
2 K 30b
Poštou:
mzéstn.
. .
na čtvrt leta . . . . 9 K 60h
s dvojí zásílkon
na misíe
na čtvrt leta 1I K d0
#9
alto_textblock
#9
ečer
#10
alto_textblock
#10
ní
#11
alto_textblock
#11
Li
#12
alto_textblock
#12
amí-
#13
alto_textblock
#13
V drobnám prodeji:
ránni číslo o sobě
za 8h
večerní
za th
Ve nliálkách na venkově
ranniislo . . . . . . 10h
večorni
. .
. . . 5
#14
alto_textblock
#14
lnserátv
platí sa hotově napřed.
Předpihcení a inaorty přijim
administrace v Marianské ul.,e
Tam nacházeji se též
redakce, tiskárna a sxpedlee
„Národních Iaistů“.
Rukopisy se navracee
#15
alto_textblock
#15
V Praze, 18. července.
Balkán slibuje nám stále ještě hojně pře
kvapení. V Sofiji mění se vlády, komanda
„věrnost každou chvíli. Odešel Danev a tím
se trochu uvolnila diplomatická akce. Z po-
zadí vystupuje sám Ferdinand a zahajuje vy-
jednávání s Rumunskem telegrafickou otáz-
kou, jaké jsou rumunské podmínky miru.
Doufejme, že rychle začne se vyjednávati
přímo mezi Bulharskem a Srbskem i Řeckem.
Srbsko se tváří, a jistě docela opravdově, že
je ochotno každou chvíli zakončit boj a uza-
vřít mír. Další boje mohly by Srbsku přinésti
nové válečné úspěchy, ale na celkový výsle-
dek neměly by podstatného vlivu. Svésti ještě
rozhodnou bitvu, nestojí Srbům za to. Jinak
Řekům, kteří se rozběhli podél celého pobřeží
Egejského moře a nejraději by makedonskou
olázku přistřihli docela podle svého vkusu,
aby Bulhaři byli vůbec od Egejského moře
zatlačeni. Nešťastný bratrovražedný spor má
tyto osudné následky pro přístup slovanského
živlu k Egejskému moři.
Zprávy ze Sofije jsou sice velice nejisté.
ale mluví se o tom, že vrchním velitelstvím
znovu byl pověřen generál Savov a vládu že
převezme asi Radoslavov. To by znamenalo
návrat stambulovštiny do Bulharska, změnu
politického kursu od rusofilstva k austrofil-
stvu. Prakticky sice Danev tuze rusofilskou
politiku nedělal, jmenovitě od svého zájezdu
do Pešti, kde byl přijat tak pozorně Berchtol-
dem a představen i rakouskému panovníkovi.
ale aspoň výslovně nebyl vyhlášen směrk
Vídni. Bulhaři patrně počítají, když je nouze
nejvyšší, pomoc boží nejbližší, a že v daném
případě „deus ex machina“ bude Rakousko-
Uhersko. Konrad Hötzendorff, náš vrchní ge-
nerál, prý by rád si získal válečné vavříny
hrozí demisí, jak oznamuje dnes „Arbeiterzei-
tung“, nevytrhne-li rakouské vojsko do sand-
žaku novopazarského.
Jestliže proti plánu Konrada z Hötzen-
dorfu staví se Berchtold a hrozí stejně demisí
bude-li plán válečné strany schválen, svědčilo
by to o tom, že Berchtold počítá nejen
ohromnou číselnou převahou rakousko-uher-
ského vojska nad srbským, které by konec
konců takový strašný nápor nevydrželo, třeba
že by si asi krvavě dalo zaplatiti své poko-
ření — ale také s těmi bodáky, které se ob-
jevují s druhé strany haličských hranic, kde
prý mobilisační připravy jsou hotovy.
Na to se nesmí připomínat. Nemělo by
smyslu, aby balkánská válka měla ještě tako-
vý obrat. Ve Vídni a v Peští tvrdí, že pro
trvání říše úspěch srbský je nebezpečný. Zdá
se, že příliš vysoko na vysokých místech ne-
cení trvalost státní organisace nad středním
Dunajem, když myslí, že by srbský David mohl
zničit rakousko-uherská dvojčata. Strach ze
Srbska mohou míti jen ti, kdo mají nečisté
svědomí vůči Jihoslovanům. Scotus Viator,
přítel rakouského vlivu na Balkáně a nepřítel
vlivu ruského, napsal správně ve své knize
o jihoslovanské otázce, že Rakousko-Uhersko
mohlo by se jednoduchým tahem státi vůdčí
mocností na Balkáně, že k tomu jen třeba vy-
rovnati se s Jihoslovany v samé říši. Ale tento
jednoduchý tah naráží na zpupnost maďar-
skou, kteří rádi by převzali po tureckých pří-
buzných jihoslovanskou „ráju“. Maďarská
zpupnost již r. 1526, po bitvě u Mohače, vy-
loudila chorvatskému bánovi vzdech, že vlast-
ně je dobře, když tam Maďaři byli poraženi.
protože nebylo možno s nimi už žíti.
Dnes maďarská bezohlednost stejně pod-
něcuje proti rakousko-uherské monarchli irre-
dentistické hnutí jihoslovanské a rumunské,
Dnes vidí všichni rozumnější lidé ve Vídni —
není těch rozumných ovšem mnoho —, dnes
na to upozorňuje i saský princ, ale jako od-
pověď na tyto výstrahy přicházejí zprávy, že
prý Tisza bude nástupcem Berchtoldovým
Nevěříme tomu, ale jest dosti příznačné, že
se podobné zprávy vůbec mohou objevovati
#16
alto_textblock
#16
jen oprávněné zájmy přímo zúčastněných stran
nýbrž bude také podporovati úsilí ostatních
pjne
mocností o mír.
Reuterova kancelář se dovídá, že poža-
davky, obsažené v této notě, jsou stejné s těmi
jež zástupce Rumunska za londýnského vyjed-
návání formuloval s drem. Danevem a kte-
ré jsou obsaženy v protokole, po-
depsaném v Londýně v lednu t.r
Od té doby nepřišlo Rumunsko se žádnýmj
jinými požadavky.
#17
alto_textblock
#17
Odpověď krále Karola Bulharsku.
Z Bukurešti, 18. července. (K. k.) Dle
„Universulu“ zněla odpověď krále Karola n
telegram krále Ferdinanda v ten smysl, aby
Bulharsko přesně udalo podmínky, za jakých
ši přeje podepsati mírové prelimináře nejen
s Rumunskem, ale se všemi válčícími státy.
Podepsání mohlo by se státi pou-
ze současně se všemi válčícími.
Jen pak může býti nařízeno zasta-
vení nepřátelství. Oficiálně nebyla
tato zpráva potvrzena.
Z Bukurešti. 17. července. (K. k.) V
zřejmé souvislosti se zprávami zdejších listů
o telegramu krále Ferdinanda králi Karolovi
a odpovědi tohoto píše oficiosní „Politique“
Dnes přijel sem z hlavního stanu ministr vo-
jenství s poselstvím krále pro královnu a te-
legramy krále pro ministerského předsedu
Ministři Majorescu, Marghiloman a Take Jo-
nescu se sešli, aby vzali na vědomí sdělen
královo. Dva automobily odjely pak ihned do
Corabie s vládní korespondencí. Král sev
brzku vrátí.
Z Londýna, 18. července. „Daily Tele-
graph“ oznamuje z Bukurešti, že král Karol
zodpověděl telegram krále Ferdinanda z pů-
sobem vyhýbavým a konvencin
nálním a vyslovil přání, aby staré přátel-
ské styky rumunsko-bulharské byly co nejdří-
ve obnoveny a podmínky prozatímního míru
byly oběma státy co nejdříve podepsány.
Z Bukurešti, 18. července. („N. W. I.
Žádost krále Ferdinanda, zaslaná králi rumun-
skému v příčině klidu zbraní nebo míru byla
podporována rakousko-uherským vyslancem
kníž. Fürstenbergem.
#18
alto_textblock
#18
Rumunské vojsko postupuje k Sofijí.
Z Bukurešti, 17. července. (K. k.) [Rum.
tel. ag.) Tisková kancelář uveřejňuje olicielní
zprávu, v níž se praví, že jízdní hlídky vyko-
naly včera výzvědy na dalším územi a že
postup vojska děje se za přizni-
vých podmínek. Zprávy o bombardová-
ní Nikopole se vyvracejí.
Z Bukurešti, 18. července. Die soukromé
zprávy „Universulu“ postupuje rumunská ar-
máda na Sofiji. Král Ferdinand bul
harský jest prý odhodlán Sofii
opustiti a uchýliti se do Plovdiv
Rumunsko a Turecko vybírají si své vklady
v cizině.
Z Frankfurtu n. M., 18. července. „Frank-
furter Ztg.“ sděluje, že Rumunsko dává si vy-
pláceti značné obnosy ze svých. v Ně
mecku uložených peněz a že stejně počínás
i Turecko.
#19
alto_textblock
#19
Bulharsko chce vyjednávati s Rumunskem.
Ze Sofije, 18. července. Dosud nejsou po-
važovány veškeré naděje za zmařené. Prav
se, že na základě včerejšího telegramu krále
Ferdinanda, zaslaného králi Karolovi, zaháje-
no bylo vážné vyjednávání s Rumunskem.
Jest zde vůle a snaha, docíliti do-
hody s Rumunskem, aby Bulharsko
nabylo volné ruky k válce se Srb-
skem a Řeckem.
#20
alto_textblock
#20
Z revuí a časopisů.
#21
alto_textblock
#21
Rusko zakročuje energicky v Rumunsku.
M. Z Kolína n. R., 18. července. (Zvl. te-
legram „Nár Listů“.) „B. Börsenzeitung“ ozna-
muje z Petrohradu: Rusko je naprosto nespo-
kojeno s nemírným oslabením Bulharska a za-
kročilo proto velmi rozhodně, aby zadrželo
další postup Rumunska, při čemž Rumunsku
zaručilo hranice Turtukaja-Balčik.
Z Berlína, 18. července. „Berlin e
Tageblatt“ oznamuje z Bukurešti: Roz-
hodující rumunské kruhy obdržely spolehli-
vé zprávy z Petrohradu, že v ruských kru-
zích vzmáhá se nepřátelské smýšlení vůči
Rumunsku. S ruské strany učiněn prý byl
úřadně pokus, zastaviti postup rumunské
armády. Ruské kruhy jsou rozhořčeny, že
rumunská vláda pustila své vojsko přes čáru
Turtukaja-Balčik. Ruská akce má za účel
Rumunskem zamýšlený postup na Sofiji za
všech okolností zameziti. V Bukurešti
oproti tomu se ujišťuje, že každý pokus
Ruska mařiti plány rumunské vlády po tak
dlouho, dokud nebudou splněny všecky její
požadavky, naprosto selže.
#22
alto_textblock
#22
Rusko zakročilo proti Portě.
Z Říma, 18. července. Listy oznamují z Ca-
řihradu, že ruský velvyslanec předložil Portě
energiekou notu ruské vlády, ve které petro-
hradský kabinet zcela určitě prohlašuje, že
překročení pohraniční čáry Midia—Enos ture-
ckým vojckem nebude trpěno a že Rusko jest
odhodláno eventuálně učiniti donucovací opa-
tření, aby usnesení londýnské mírové konfe-
rence bylo v plném rozsahu dodrženo.
Rusko shromažďuje vojsko v Bessarabii.
Z Bukurešti, 17. července. Podle došlých
zpráv shromažďuje Rusko sílné oddíly vo-
jenské v Bessarabii. Síla ruského vojska
dosud shromážděného odhaduje se na 120.00e
mužů. Neustále jsou dopravovány zvláštními
vlaky transporty vojska. Zároveň snaží se
Rusko rozhodným diplomatickým nátlakem
přiměti Rumunsko, aby nepřekračovalo čáru
Turtukaja-Balčik.
#23
alto_textblock
#23
Velmoci se chystají zakročiti. — Obtížná
a spletitá situace.
Z Londýna, 17. července. (K. k.) Reutero-
va kancelář sděluje, že dostala tyto informace
Velmoci chystají se podniknouti kroky v So-
fiji, Cařihradě a Bukurešti. V Sofiji, aby při-
měly Bulharsko vyslati zástupce ke konferene
s ministerskými předsedy srbským a řeckým
v Cařihradě, aby naléhaly u Porty, aby ture-
cké vojsko nepostupovalo za čáru Midia—
Enos, v Bukurešti, aby Rumunsku udělily radu,
by neobsazovalo Sofiji. V diplomatických kru-
zích zavládá velká nejistota pro ohlášené po-
hyby Turecka a Rumunska. JJeví se pozoru-
hodné překvapení nad okolnostmi, že, kdežto
velmocem Turecko sdělilo, že nezamýšlí ope-
rovati za hranicemi, ohlašují nyní zprávy z
Cařihradu pochod na Drinopol. Zprávy ty ne-
vyvolávají v diplomatických kruzích znepoko-
jení, poněvadž se považuje za jicté, že vel-
moci, odhodlány nepřipustiti zničení Bulhar
ska, postarají se rovněž o to, aby Turecko ne-
podrželo Drinopol i kdyby postoupilo až de
Drinopole, čemuž se nevěří. Situace po-
važuje se za obtížnou a spletitou
ale nijak za nebezpečnou.
Z Říma, 18. července. (N. Fr. Pr.) V diplo-
matických kruzích se ujišťuje, že se velmoc
dohodly vyzvati balkánské státy k neprodlené-
mu zastavení nepřátelství a Turecku zakázati
přechod pohraniční mezi Enos-Midia.
Z Říma, 18. července. (N. Fr. Pr.) „Tri-
buna“ oznamuje z Petrohradu a téměř doslov-
ně také z Londýna: Francie, Anglie a Rusko
se usnesly, napomenouti Portu, aby pohra-
niční čáry Enos-Midia za všech okolností
#24
alto_textblock
#24
šetřila, jinak že by k tomu byla donucena.
Současně prý tyto tři státy zakročily v Buku-
rešti, Bělehradě a Athénách s veškerým dů-
razem, žejetřeba, abyvojenské ope-
race byly zastaveny, protože by
další pokoření Bulharska těmito
třemi velmocemi nebylo trpěno.
Z Londýna, 18. července. Vládní „West-
minster Gazette“ zasazuje se o zakro-
čení velmocí a praví: Rusko jako specielní
přítel Srbska sotva má přílišné nadšení pro
zachování Bulharska a ostatní státy nemají
dostatečného důvodu a zájmu, vrhnouti se
tam, od čeho se Rakousko-Uhersko a Rusko
odtahují. A přece je situace plna nepo-
hodlných možností pro velmoci.
I celá londýnská smlouva o míru je v nebez-
pečí. Nepostřehnou-li balkánské státy, že je-
jich vražedná šílenost je vůči společnému ne-
příteli odzbrojila a jejich jedinou bezpečnost
pro trvalý mír zničila, může dojíti k no-
vým kombinacím a k obnoven
války. — Sofijský dopisovatel „Timesů“
Bourchier činí prudké útoky na ru-
skou politiku. Rusko, praví, provozova-
lo dvojitou hru. Přihlíželo klidně k vypově-
žení smlouvy za jeho auspicií uzavřené, odlo-
žilo stranou petrohradský protokol, kterým
rozhodnutí Evropy bylo stělesněno a dodáva-
lo Rumunsku odvahy, aby vpadlo do území
bezbranného ošetřovance Ruska. Rusko, kte-
ré ve Sv. Štěpánu spečetilo jednotu bulhar-
ského plemene, připravuje nyní jeho
rozkouskování, ano, je i podezří-
váno, že dalo podnět k postupu
rumunské armády.
#25
alto_textblock
#25
Král Ferdínand na útěku z Bulharska?
Z Peští, 18. července. Zdejší denníl
„Budapest“ oznamuje dobrodružno
zprávu, že král Ferdinand, provázen ná-
sledníkem Borisem, přibyl na útěku před
revolucí v Bulharsku do Uher a viděn by
na stanici v Popradské Velké (Poprád-
Felka) o půl 3. hod. odpolední, v kterýžto
čas přijíždí tam pravidelný rychlík. V prů-
vodu králově byl také jeho tajemník a ně-
kolik gardistů v civilu.
Z Vídně. 18. července. „Ungari-
sche Corr.“ oznamuje, že pověsti o pří-
jezdu bulharského krále Ferdinanda do
Uher jsou naprosto nepravdivy
Král vyslovil pouze úmysl, že na podzin
přibude do horních Uher ,kde dostaven by
právě proň nový zámek.
#26
alto_textblock
#26
Nový kabínet bulherský.
Ze Sofije, 18. července, [Bul. tel. ag.) Ka
binet je sestaven. Radoslavov převezm
předsednictvo a Genaděv ministerstvo z
hraničních záležitostí.
Bulharské obchodní lodí v Sevastopoli.
Ze Sevastopole, 17. července. (K. k. —
Spb. Ag.) Do zdejšího přístavu připlulo pod
bulharskou vlajkou 5 obchodních lodi.
Nové návrhy Bulharska Portě.
Z Caříhradu, 17. července. (K. k.) Dle
zprávy listů předložil bulharský delegál Nla-
čevič velkovezírovi nové nlávrhy.
#27
alto_textblock
#27
Srbský úspěch.
#28
alto_textblock
#28
Z Bělehradu, 17. července. (K. k.) [Z
úřadního srbského pramene.) Náš oddíl, kte-
rý pronik1 20 kmnabulharské úze-
mí, zabral město Izvor a pora zi
bulharské vojsko u Bosilgradu
Dnes čelí bulharskému vojsku, které jestv
značné přezile. Za včerejšího dne byly všech-
ny bulharské sbory této krajiny soustředěny.
Boj započal dnes ráno a trva
celý den. Naši bojovali třemi směry
#29
alto_textblock
#29
Když konečně v 5 hod. večer do-
stali posily, podařilo se jim ne-
přítelebodákovýmútokemroze-
hnati. Nepřítel utrpěl při tom velké ztráty
#30
alto_textblock
#30
Řecké úsněchy, jiloč a
Z Londýna, 18. července. Král Konstantin
přibyl včera do Kavaly. Nevrokop byl ve stře-
du opět obsazen. Řekové pak odtamtud po-
kračovali ve svých útocích na návrší nevro-
kopská, kde došlo k 10hodinné bitvě, kterou
Bulhaři prohráli. Podrobnosti dosud nedošly.
Anglická sněmovna o věcech balkánských.
Z Londýna, 17. července. (K. k.) Vadolní sně-
movně tázal se Noel Buton, zdali porušení hra-
nic Enos-Midia tureckým vojskem nepříčí se zása-
dě, stanovené 14. července sirem Edvardem
Grevem. Parlamentní podtajemník Acland pře-
četl tuto odpověď Grevovu: Trvám na tom, co jsem
řekl 14. července a co — jak mám zab to — sou-
hlasí s názory ostatních vlád. Tyto názory byly
Portě sděleny. Té chvíle jest jedinou zprávou,
kterou máme o pohybech tureckého vojska, zpráva,
přinesená Bulhary, jak se vyskytla ve zdejším tisku
Noel Buton tázal se dále, jak to dopadá se zříze-
ním autonomního státu makedonské-
ho na hranicích Albanska. Grey odpově-
děl: Pokud mohu návrh posouditi, nedošel by
za nynějších okolností ani podplory.
ani by nebyl praktickým rozřešením
potíží. King se ptal, může-li Grey v brzku u-
činiti bližší sdělení o celé záležitosti. Grey odpo-
věděl: Učinil jsem teprve nedávno bližší sdělenía
není příliš žádoucno, abychom právě my, kteří
nejsme bezprostředně zúčastněnou velmoci, činili
bližší sdělení o celé záležitosti.lanumu
Guiness ptal se, je-li Greyovi známa zprá-
va, že bulharská vláda jest ochotna předložiti o-
tázku o uvedených ukrutnostech mezinárodní vyše-
třující komisi. Gainess navrhl jmenování mezinárod-
ní komise, která by se zabývala opatřeními proti
výtržnostem a uklidňováním balkánského obyvatel-
stva. Sir Edvard Grey prohlásil: Viděl jsem zprávu
tu v novinách ale nedošla mne žádost bulharské
vlády, abych podnikl v udaném směru kroky. Jisté
stránky této otázky upoutaly pozornost velmocí a
ještě ji upoutají, ale jest pochybno, zda velmoci
chtějí nebo mohou intervenovati, poněvadž jest te
proti Bulharům, Řekům a Srbům v jistých částech
Balkánu možno jen tehdy, jde-li o menšiny, náleže-
jící jiným vyznáním nebo národnostem.
22Rozmnožení anglického loďstva.
Z Londýna, 17. července. V dolní sněmov-
ně Churchill polemisoval s oposicí pro její
lodní požadavky a přešel pak na situaci ve
stavbě lodí, při čemž zdůraznil, že vyhlidka
pro budoucnost je výhodným opakem
k posledním 18 měsícům. Očekává během pří-
štích 9 měsíců týdenní dodávku jed-
noho borce, během příštích 12 měsíců mě-
síční dodávku jednoho lehkéh
křižníku a během příštích 18 měsíců kaž-
dých 45 dní dodávku jednoho přes-
početného dreadnoughtu. Pro všech-
ny tyto lodi jest dostatečný počel mužstva.
Rozmnožení sily, jakého se dostane v tomto
období nejblíže silné námořní velmoci, bud
značně menší než polovina britského sesílení
První lord admirality Churchill pro-
hlásil, odpovídaje na dotaz, že vzduchopla-
vectví válečného loďstva učinilo značné po-
kroky. „Parseval“, vzor německé výkonnosti,
úspěšně vykonal své plavby na zkoušku.
Staví se dvě velké vzducholodi. Rozpočct
na lodní stavby byl pak snčmov-
3e
nou sehválen
#32
alto_textblock
#32
čnb
#33
alto_textblock
#33
K událostem v Rodostu.e
#34
alto_textblock
#34
Z Cařihradu, 17. července. (K. k.) Dnes je již
zjištěno, že zprávy z arménského pramene o udá-
lostech v Rodostu byly přehnány. Z arménské
strany samé se nyní tvrdí, že v Rodostu bylo za-
bito jen deset lidí, ale v okoli staly se větší řeže.
Dle výsledku vyšetřování, provedeného tureckou
vládou, bylo zabito pouze šest četníků. Bulharský
guvernér v Rodostu. Dimitriev, který sem byl do-
praven s dosavadním guvernérem v Čorlu, Agnea-
novem, prohlásil v interwievu: Na rozkaz bulhar-
ského ministra vnitra, abych Rodosto vydal Turkům
a učinil opatření proti eventuelním nepokojům, dal
jsem vyvěsiti veřejně vyhlášku, v níž jsem s oznámil
#35
alto_textblock
#35
Válka mezi spojenci.
#36
alto_textblock
#36
Rumunská nota velmocem.
#37
alto_textblock
#37
Z Londýna, 17. července. (K. k.) Reuterova
kancelář se dovídá, že nota, zaslaná rumun-
skou vládou velmocem, zní: Posílajíc svou ar-
znádu do Bulharska, nesleduje Rumun-
sko dobývačnou politiku, ani ne-
chce zničiti bulharskou armádu.
Vojenská akce Rumunska zakládá se přede-
vším na jeho povinnosti, dosíci bezpečnou hra-
nici pro své území za Dunajem. Nynější kon-
flikt mezi balkánskými státy a zejména vznil
tohoto koniliktu, který má příčinu v nesmíři-
telném stanovisku Bulharska i v jeho agresiv-
ním postupu proti svým bývalým spojencům,
posílily v Rumunsku přesvědčení o nezbytnosti
strategických hranic, aby pro budoucnost
umožněn byl pokojný poměr mezi Bulharskem
a Rumunskem. Touto hranicí jest čára Turtu-
kaja-Dobrič-Balčik s jistým počtem kilometnů
na západě a jihu, jak tomu odpovídá topogra-
fie země. Mimo to brání nám životní zájmy
Rumunska na balkánském poloostrově, aby-
chom zůstali pouhými diváky vůči snahám Bul-
harů, vykonávati nadvládu ke škodě ostatních
států bezprostředně po společné válce za osvo-
bození z tureckého iha. Rumunsko, které ješt
stálým živlem pořádku a míru na východě
Evropy, má povinnost zúčastniti se definitivní
úpravy otázky, která po léta před jeho bra-
nami ohrožovala a konečně porušila všeobecný
mír. Za takových okolností domnívá se Ru-
munsko, podnikajíc akci ke konečnému vy-
rovnání mezi válčícími stranami, že nezajist
#38
alto_textblock
#38
Ve „Věstníku České Akademie
(XXII., č. 8) podává prof. dr. Jaromír Čelakov-
ský podrebnou zprávu o „Organisaci ar-
chivnictví v zemích neuherských“
Ukazuje velmi přesvědčivě nedostatky organisace
dosavadní a to nejen při archivech drobné samo-
správy místní, nýbrž i při archivech nejedněch
orgánů státních. Ale nespokojuje se pouhým kriti-
ckým vylíčením dějinného vývoje ochrany archi-
valií a dnešního stavu. Na závěr své studie vy-
tyčuje úkoly, které na poli archivnictví ještě zbý-
vá u nás splniti — a desiderata ta ovšem ukazují
kolik v oboru ochrany památek listinných zane-
dbáno zejména úřady zeměpanskými: Dle toho
zbývá organisovati nejprve nové archivy státní
zejména justiční, a stávající státní archivy vybu-
dovali tak, aby v nich byly soustředěny archivalie
státní a aby konečně staly se vesměs přístupným
vědeckému bádání. Platí to jak o archivech cen-
trálních úřadů, tak i o vládních archivech v jed-
notlivých zemích. Z registratur starých i nových
třeba vytvořiti archivy. Při tom zbývá slanovit
hranici mezi státními a zemskými archivy, kte-
rýmžto náleží přirozeně pěče o místní archivalie,
Je třeba starati se dále o vydání zákona na ochra-
nu historických památek jak zákazem vyváženi
jich do ciziny, tak i (restním stíháním těch, kdo
o ničení jich si zjednávají smutné zásluhy. Zbývá
pak zejména mnoho učiniti na záchranu archiválií.
jež nejsou podřízeny odborné správě. Inventariso-
vání jich a uveřejňování jich soupisů, jež chystá
c. k. archivní rada, zajisté přispěje k jich spo-
řádání a záchrané, a důležitou tuto práci mohou
provésti archivy zemské s historickými komisemi
zemskými, společně s konservátory. Poněvadž v
Čechách historická komise, zřízená za účelem bá-
dání v archivech vatikánských, nemůže pro poli-
tické neblahé poměry vyvíjeti i na tomto poli
blahodárnou činnost, nezbývá, nežli aby aspoň
prozatím tuto akci na sebe vzala archeclogická
komise, při české Akademii zřírená, pomocí ar-
chivního oddělení, jež pří ní by se zřídilo. Členům
odboru toho, úřadníkům archivním, konservatorům
a korespondentům byla by takto zjednána mož-
nost, aby se o archivních záležitostech radili a
návrhy na příslušná místa podávali. Potřebovali
bychom též zemské zákony, které by upravovaly
#39
alto_textblock
#39
archivnictví sborů autonomních a snád zamýšlené
krajské zřízení mohlo by v tom ohledu mnoho
Prospěti, kdyby přispělo ke zřízení krajskýeh
archivů. V každém případě našim archivářům.
konservatorům a korespondentům nastává velká
záslužná práce, již mohou ve spojení s archivní
radou, se zemskými archivy a komisemi, u nás
tedy s Českou Akademií, vykonati ku prospěch
historické vědy a veřejné správy. Jdeť o památky
našich předků, událostmi posledních dob velmi
znuzelé, ale přece jenom poskytující dostatečný
obraz naší slavné minulosti. — Jak úsilně je tře-
ba domábati se ochrany archivních památek, uka-
zuje osud zemských desek království Českého,
jejichž uložení v zemském archivu zemský výbor
již od r. 1895 marně vymáhá. Kvaterny zemských
desk jsou až po strop napěchovány v několika
regálech v jediné místnosti, a to tak, že knihy
ve dvou řadách za sebou stojí, následkem čehož
jenom s námahou lze se k nim dostati, při tom
jsou pokryty silnou vrstvou prachu a následkem
přílišného topení vydány úplné zkáze. Užívati jed-
netlivých kvaternů lze pouze s povolením presidia
zemského soudu v tmavém pokojíku, kde na zvý-
šeném podstavci toliko čtyry osoby, stejíce, pra-
covati mohou, při čemž smějí jenom tužky užívati.
Opatření výpisů z nich k účelům vědeckým neb
úřadním je proto velmi zlíženo, ano docela ne-
možno, zejména proto, že mezi úřadnictvem při
úřadě desk ustanoveným, není nikoho, kdo by
staré zápisy dovedl pořádně čísti nebo přepiso-
vati. Ač příslušný konservátor (dv. r. Čelakovský).
centrální památková komise i — z popudu dv.r.
Čelakovského — c. k. archivní rada zakročili pro
lepší uchování desk zemských, dosud (téměř po
20 letech od prvého zakročení zemského výboru
král. Českéhol) nedocíleno více, než — slibu mi-
nisterstva spravedlnosti, že uloží desky v pavilo-
nu, jejž vystaví v budově zemského soudu a že
dozor nad nimi svěří úřadníku s archivářskou kva-
lifikaci. Termín, kdy to provede, při rakouské
úřadní rychlosti, ovšem odhadovati nelzel
„Věstník České Akademie“ dále přináší: Dr. Fr
Záviška. Přehled pokroků fysiky za léfa 1909 at
1910: VI. Vedení elektřiny v plynech a radionkli-
vita. — Výtahy z prací od Akademie přijalých.
tiskem vydaných a cenou poctěných. — Zoráv
o činnosti schůzí řrídních. — Výkaz došlých po-
#40
alto_textblock
#40
dání.
#41
alto_textblock
#41
„Časopise Turistů“ (XXV, č. 6) po-
dává dr. Jan Auerhan stručnou zprávu
„Osadách českých emigrantů v Pru-
ském Slezsku“. Zatím se zmiňuje o Bedřicho-
vu Hradcí a Velkém Táboře. Málo potěšitelné je
co sděluje o osadách těch po stránce národní.
Táboře na př. uvádí: „Místo faráře není teď ob-
sazeno a je pramálo naděje, že by bylo obsazeno
knězem, znalým češtíny. Ze škol je čeština úplně
vypuzena: děti vůbec nesmějí ve škole mluvit če-
sky. I pozdravovat venku musejí německy. Mládel
ze škol vyšlá dovede sice česky mluvit, někdy
snad i česky číst. naučila-li se doma, česky psáí
však rozhodně nedovede. Rovněž zhoubně působ
v ohledu národním odcházení dělnictva na práci
do ciziny: půda je neúrodná, kraj chudý a prote
mnoho lidu odchází dočasně na průmyslovou prá-
ci do Saska a hlavně do Westfálska. Přinášejí l
odtamtud domů značné úspory, ale také oblib
němčiny. A rovněž působí prý tolo dočasné vystě-
hovalectví nepříznivě v ohledu mravním.“ — „Ča-
popis Turistů“ mimo to přináší: Dvacet pět let
Klubu českých turistů. — K. Anderle, Kozí Hrá-
dek. — K. Velebil. Maritimní vývoj Terstu. — B.
Vavroušek. Harrachův Hrádek u Nechanic.
Kobliska, Kamnik v Kraňsku. — T. Dvořák, Na
novou rozhlednu na hoře Tábor u Lomnice n. P
— J. Kopáč. Z Humpolce údolím Hejlovky k Pel-
hřimovu. — J. P., Denník výletu po severovýcho-
du českém. — Literatura. — Rozmanitosti
Zprávy železniční a dopravní. — Studentské noc-
lehárny. — Zprávy spolkové,
#43
alto_textblock
#43
Různé zprávy.
— Za 10.000 korun cenných papírů se ztratilo
ZPešti, 17. července. [K. k. — Úh. tel. kor. kanc.)
Třem sluhům banky Merkur bylo dnes uloženo, aby
vyzdvihli u Všeobecné úvěrní lenky cenné papíry
v obnose 800.000 K. Když byly po návratu sluhá
v bance Merkur cenné papíry zkoumány, zjistilo se.
že schází hodnoty v obnose 10.000 K. Bylo zahájeno
vyšetřování.
Opereta od desiti komponistů. Ředitelství
jednoho z pařížských varielés oznamuje pro příšti
saisonu operelní novinku, kterou napsalo deset hu-
debních skladatelů a to: Camille Szint-Szěns, Xa-
vier Leroux. Andre Meseager. Camille Erlanger
Reynalds Hahn, Charles Lecoq, Hirchmann, Cuvil-
#44
alto_textblock
#44
lier, Rudolph Berger a Willy Redstone, Každý skla-
datel napíše dvě čísla, bez ohledu na hudební ce-
lek. Operetní libreto bude od Paula Perriera. Ope-
rota prý bude skutečnou hudební hádankou. Obe-
censtvo po každém čísle bude hádati, od kohoje
a kdo uhodne většinu, dostane 500 fr.
— Sebevražda umělcova. Nadaný švédský so-
chař Vilém Larsen skončil sebevraždou. Tvrdý boj
o existenci podlomil mu životní energii
— Účinky slunečních lázní při otravě alkoholem
n nikotinem. Oblibené jedy alkohol a tabák jsou
tím škodlivější, jsou-li požívány oba, neboť, jak
známo, dráždivé látky, obsažená v tabáku, jsou
rozpustné v alkoholu a jsou-li polykány, snadno se
pak dostanou do krve. Prvními známkami otravy
slkoholem a nikotinem, nebo oběma najednou, jsou
katarrhy nosní a krění, které se při nemírném kon-
ření rozšíří až na sluch. V tomto stadiu otravy je
nejúčinnějším prostředkem k zamezení dalšího ne-
bezpeči naprostá zdrženlivost od těchto škodlivých
zvyků. Jest to ovšem rada, která se snadněji dává,
nežli se dle ní jedná. Na předepsání neškodných
náhražků se nemá pomýšleti, neboť mezi množ-
stvím jedů, jež se při spalování tabáku vyvinují.
není nejškodlivější nikotin, nýbrž beze vší pochyby
dráždivost, pocházejíci z prchavého amoniaku, kte-
rou tabákový kouř působí na sliznice krční, nosní
a ušní. Kloktací prostředky mají vzhledem k tomu.
že dráždí sliznice, význam velice pochybný. Ně-
kteří lékaři velíce doporučují krční sluneční lázně
nejprostším způsobem odstraňují jedy, desinfikují.
čistí sliznice a otužují je. Kuřácia pijáci s úspěchem
spojí obvyklé ranní kloktání s několikaminutovými
lázněmi slunečními tak, že otevřov ústa a nechají
padati sluneční paprsky do krku. V nedostatlu
slunečního světla poskytne jakousi náhradu světlo
elektrické. Také celkové lázně sluneční se dopo-
ručují pro ty, kdo trpí otravou alkoholem a niko-
linem. Potem, vzbuzeným sluneční lázní, uniká
mnoho jedů. Slunce je nejoůsobivějším léčebným
prostředkem, s kterým se však musí opatrně za-
cházeli. I nejzdravější lidé onemocní po přílis
dlouhé sluneční lázni a nemocní jsou po nemirném
používání slunce ještě nemocnější.
= Střihal copy. V Lichtenbergu v Německu
byl zatčen 25letý ženatý dělník Osvald Riese, Který
ustřihával dívkám copy. Bylo zjištěno, že je choro-
myslný.