ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 75d8c910-72b9-11dc-a347-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 10
#1 alto_textblock #1
sko-uherský velevyslanec svob. pán Aehren- thal, velkoknížata a velkokněžny, ministr za- hraničních záležitostí hr. Lamzdorf a di- plomatické sbory. Za hostiny připil car Miku- láš císaři a králi Františkovi Josefovi.
#2 alto_textblock #2
Z jižní Ameriky. Z Buenos Aires, 18. srpna. (C.-B.) Zdejší listy uveřejňují telegramy z Formosy, dle nichž stříleli povstalci po 20 minut na mě- sto Asuncian Diplomatický sbor zakročil a docílil 24hodinného příměří.
#3 alto_textblock #3
Ze hradu pražského.
#4 alto_textblock #4
Před několika dny přinesli jsme článeko poměru dvorních kruhů k národnosti naší. V úzkém rámci této stati dal se poměr ten jen zhruba naznačiti, do podrobností vniknouti ne- bylo možno, jakkoli právě v drobnomalbě sou- stavného zanedbávání veškerých ohledů k ná- rodnosti naší se strany dvorních kruhů jevily by se ony karakteristické příznaky vídeňských proudů, jimiž nejlépe vysvětliti by se dala po- litováníhodná situace, v níž nalezá se tato říše. Však přes to sluší onen článek v jedné věci doplniti. Kdo na vlastní oči přesvědčiti se chce o přízni a o slušném ohledu zmíněných kruhů k dějinným památkám ne pouze našeho národa, nýbrž všeho vzdělaného světa, necht zajde si na hrad pražský, tam přesvědčí se o tom, nač kleslo staré slavné sídlo králův če- ských. V říši, jejímž hlavním pilířem je dle vlastního doznání loyalita, v říši, kde žádá se neskonalá uctivost ke koruně a kde těžkými, znectivajícími tresty se stíhají ti, kteří při ji- stých příležitostech zvednou se se sklenicív ruce jen do pola a ne zúplna, mělo by se dbáti na druhé straně zase na vzájem, aby v ka- ždém ohledu a ve všech věcech šetřeno bylo citu národního a piety k národním upomínkám. Naproti Maďarům se to koná s velikou hor- livostí a s velikým nákladem. Budínský králov- ský hrad byl úplně přestavěn, kdežto na dvorech českého hradu královského tráva roste. Na za- chování a opravy hradu královského v Praze neobětuje se téměř pranic, ba s patrnou zúmy- slností hrubě se zanedbává tato hrdá památka české slávy, jakoby o to šlo, aby co nejdříve v trosky rozvaleno bylo, co národu našemu při- pomíná šťastnější minulost a sílí nás v boji za lepší budoucnost. Jinak to vypadalo ještě, když náš hrad královský byl sídlem císaře Ferdinanda, od té doby jakoby byl hrad ten pouze nemilou přítěží dvornímu eráru. Rozumí se samo sebou, že vnitřní správa českého královského sídla, jejímž čele stojí zámecký hejtman, je úplně ně- mecká, však ne pouze to, i na venek, naprot obecenstvu a zejmena naproti cizincům, kteří nyní ještě v letní době na Hradčany se trousí. je všechno na hradě německé. Což to ve Vídni necítí, což nedovedou pochopiti, jak to urážía páli každého Čecha, když spatří uvnitř hradn všude nápisy — německé? Hlavní příčina toho ovšem vězí ve Vídní v proudech u tamějších kruhů dvorských, z nichž živel český úplně je vyloučen. Těmto kruhům a jejich vlivu sluší přičítati, že stal se v Praze zámeckým hejtmanem pán, který přes své če- ské jméno a svůj český původ je nepřítelem národnosti naší a který o stav »královských Hradčan« dbá asi tolik, jako nevrlý hospodář o stav výměnkářského baráku. »Nic nenese a stojí peníze« — z tohoto stanoviska pohlíží se vůbe ve Vídni na náš hrad. Jednaje v tomto směru zcela v intenci vyšších pánů, domníval se zá mecký pan hejtman, že mu není třeba míti vů- bec ohledů, že může v Praze, stranou od ví- deňského světa, dělati co se mu zlíbí. A jak se nám s hodnověrné strany sděluje. pan hejman také to dělal. Konečně ale i na něho došlo. Ne snad, že by byl na sebe uvalil nespo- kojenost svých představených, že by byl svěřený mu hrad ve správě zanedbával, to by mu byl ve Vídni milerádi odpustili, ale z té příčiny, že prý si, co se týče ekonomické části, počínal příliš »samostatně«. Té doby — jak se nám z dobrého pramene sděluje — panuje v zámku veliké rozrušení. Ne- dávno přijela z Vídně náhlá revise, jež velmi podrobné zkoušce podrobila slavnou správu hradu. S jakým výsledkem vrátila se do Vídně, ovšem není známo, však nyní jeden úřadník správy po druhém je volán do Vídně, kde ve věcech praž- ských zavedeno bylo velmi »rozsáhlé a důkladné« vyšetřování. Zajímavo je, že popud k němu byl prý dán se strany panu zámeckému hejtmanu velmi blízké a že ve svých vlastních úřadnícíeh přílis horlivých obhájců prý nenalezne.
#5 alto_textblock #5
Toť se ví, že věc se tutlá a že zasvěcenci se namáhají, aby vše zůstalo pod pokličkou. Jak věc ukončí, nelze předvídati, ale lidé věci znalí tvrdí, že pan zámecký hejtman z této afféry vyvázne ne valně pošramocen. Však se přátelé jeho již o to postarají, aby mu ublíženo nebylo. Jest příliš jejich, aby mu dali pad- nouti. Dají mu výstrahu a řeknou, aby si dal lépe pozor a na Hradčanech bude se v dosa- vadním hospodářství pokračovati. Jiní mají za to, že bude dán hejtman do pense a jeho místo že nastoupí správce vídeňského Burgtheatru pan inž. Brandtner, rodilý Pražan. Tou dobou, co do Uher milostí císařovou budou převážeti z Caři- hradu tělesné ostatky maďarského protikrále, budou se snad na hradě pražském, ze starých památných síní adoptovati nové vojenské ko-
#6 alto_textblock #6
nírny.
#7 alto_textblock #7
Denní zprávy.
#8 alto_textblock #8
— Opavské události. Podle zpráv, ovšem původu německo nacionálního, zúčastnilo se vče- rejší demonstrace před budovou zemské vlády 25.000 osob, kteréž množství v sevřených řa- dách táhlo za zpěvu »Wacht am Rhein« s velko- německými prapory a nápisy Panskou ulicí k pomníku císaře Josefa. Před vládní budovou došlo k demonstracím tak bouřlivým, že prý i samého Wolfa pojala hrůza, takže promluvil k demonstrantům, aby je upokojil. Pravil prý: »Soukmenovci, dosti jste již demonstrovali. Ti pánové, tam (při tom ukázal na vládní bu dovu), musí o tomto výjevu podati do Vídně zprávu a to jim bude velice nepříjemné.« V tom okamžiku to bylo, když proti demonstrantům vyrazilo silné oddělení četnictva a stráže, při čemž ztlučen byl policejní inspektor holí. Dnešní zprávy ujišťují, že při obraně vojenské kapely, ubírající se do vládní budovy, raněni byli dva výtržníci bodákem. Pekařský pomocník Karl Furcht raněn byl do hrdla, při čemž mu prý proťata tepna krční. Taková rána jest smrtící v několika minutách vykrvácením, ale dosud nebylo oznámeno, že by byl nešťastník zemřel. Naopak rozpředla se o něj mezi měst- ským lékařem drem. Sobotou a četnictvem hádka. Četníci chtěli smrtelně zraněného dopra- viti do vězeňské nemocnice, na protest lékaře byl Fureht dovezen do městské nemocnice. — Z německého blázince. Třeštění něme- ckého tisku nad slovanskými pobočkami ve Slezsku stává se deliriem, zachvátivším také všechny šriftlajtry v Čechách. Jeden z nejpo- dařenějších kvítků plevele za plotem uzavře- ného území bujícího, »Aussig. Tagblatt«, přináší v posledním svém čísle z Vídně dopis, který sice omlouvá poslance, kteří, ač slíbili k opav- skému volkstagu se nedostavili, ale staví se přece na nejradikálnější stanovisko proti vládě, V dopisu vyskytuje se následující místo pro ná- lady a nápady v německém táboře karakteri- stické: »Přijde-li konečně vláda, o čemž ostatně rozhodně pochybujeme, ke správnému rozpoznání poměru Slovanů rakouských k rakouskému státu, musí přece poznati, že strašná po- rážka Ruska pozdvihla autoritu každé státně uvědomělé vlády rakouské oproti Čechům. Slovincům a Chorvatům měrou netušenou. Také šl. Körber mohl by z této vzdor jeho správě vzrůstající státní autority čerpati zisk pro svou vládu i pro celek, kdyby nebyl nucen národo hospodářské přání vlády uherské pomocí vídeň- ské říšské rady ukájeti.« Tedy strašná porážka ruská. V Tokiu budou rádi, až tam dojde »Aus Tagbl.«, aspoň budou moci konečně přikročiti k uspořádání dlouho chystané velkolepé oslavy rozhodného vítězství japonské armády. Ostatní svět nějakou tu chvíli zatím počká, snad také dr. Körber, i v tom případě, hodlá-li zříditi slo- vanské pobočky ve Sležsku podle toho, jak to dopadne s Port Arturem.
#9 alto_textblock #9
— Úmrtí. V Ousobí zemřel pan František Vi tek, rada c. k. zemského soudu v Německém Brodě, dne 18. srpna 1904 o 4. hodině ranní u věku 58 let. Tělesná schránka zesnulého bude v sobotu dne 20. srpna o 8. hod. ranní v Ousobí vykropena a do Něm. Brodu převezena. Pohřeb koná se pak o 1/45. hodině odpol. — V Držkově zemřel pan František Vodseďálek, sta- vitel, dne 17. srpna v 61. roce věku svého. Pohřeb koná se v sobotu dne 20. srpna o 10. hodině dopol. — V Bělošicích zemřela paní Marie Cífková, chot nájemce dvora, dne 13. srpna v stáří 52 roků. Pohřeb konal se v úterý dne 16. srpna o 10. hod. dopol. — Rodina restauratéra žofínského p. Zelenky stižena byla včera večer těžkou ranou. Choť jeho pí. Julie Zelenková odebrala se k 8. hodině večerní na plo- várnu, kde delší čas ve vodě pobyla. Když asi po půl hodině plovárnu opustila, přišlo jí nevolno, klesla k ze- mi a musila býti do bytu odnesena. Přivolaní lékaři dři. Musil a Opočenský nemohli než konstatovati náhlé úmru srdeční mrtvicl. Zesnulá paní byla vzornou mat-
#10 alto_textblock #10
kou a chotí a těšila se úctě všech; kdož ji znali. — V Brozánkách pod Mělníkem zemřel dnes po půlnoci ve stáří 69 let p. Václav Nebeský, statkář a maj. cihelny, věrný příslušník nár. strany svobodomyslné. — Zprávy rodinné. Paní Berta Schmcisr ová, rozená Kejzlarova, dcera měšťana z Červeného Ko- steice, a pan Jindřich L. Křikava, majitel obchod- ního domu v Praze, slaviti budou sňatek svůj dne 23. srpna o 4. hod. odpol. v chrámu Páně u sv. Kli- menta v Praze. — Výstavní cena. „První nuselská knihtiskárna umělecký ústav litografický“ Jana Staňka v Nuslich (u Prahy) obdržela za vystavené tisko- pisy na „První mezinárodní výstavě pro umění kuchař- ské, hostinství a příbuzná odvětví“ v Plzni t. r. vý- stavní porotou jí přiřknuté nejvyšší vyznamenání — čestný diplom s právem ražení zlaté medaille. — Sjezd rodáků bohdanečských ve dnech 13.; 14. a 15. srpna t. r. vydařil se k úplné spokojenosti všech účastníků, jichž se přes 60 sjelo z blízkai z dáli do útulného lázeňského městečka. Díky pečli- vým přípravám neunavného výboru besedy „Langer“, jenž byl uspořádání sjezdu na se vzal, bylo o hosty v každém ohledu postaráno. Je cosi neskonale do- jemného v dětinné lásce, kterou lnou krajané ke svému rodnému městu; mnozí z nich přijeli z končin na mnoze vzdálených, aby se po mnohých létech opět pokochali pohledem na město, které bývalo jevištěm jejich dětských her a mladých let, jiní nemohouce se zúčastniti osobně, zaslali pozdravné telegramy a přípisy, mnozí se značnými peněžitými dary na různé místní účely. Již v předvečer dnů slavnostních, v sobotu 13. t. m. scházeli se rodáci a příznivci města v besedě „Langer“ v hostinci „u Pešků“. Radostné bylo shledání mnohých, kteří se neviděli již drahnou řadu let, mnozí shledali se s hlavami prokvetlými šedinami, svědčícími že nadešla už jeseň života těm, kteří se naposledy viděli na prahu let mužných. Rychle tedy míjely hodiny při vzpominkách na za- niklá léta mladosti. V neděli dne 14. t. m. dopoledne byla na programu prohlídka kvetoucích škol měšťan- ských, jejichž desetileté trvání zároveň se oslavovalo. Následoval pak společný oběd ve velkém sále lá- zeňském, za něhož prosloveno několik nadšených í vtipných přípitků. Pohříchu zasáhl slavnostní náladu všech účastníků sjezdu zlozvuk velmi rušivý nepřed- vídaným řáděním zhoubného živlu. Právě chystali se účastníci sjezdu k návštěvě hudební a pěvecké aka- demie, která dle programu byla ustanovena na ne- děli večer, když tu najednou poplašné znamení na kostelní věži šířilo ustrašeným městem hrůzi.ou zvěst. že hoří. Skutečně vystupovaly již v malé chvíli sloupy dýmu od předměstí Ráje, kde požár vznikl z příčiny dosud nepovědomé. Štěstí ještě, že bylo právě bez- větří, tak že se úsilovné činnosti zdejších i okolních (šesti) sborů hasičských, které záhy přichvátaly na místo, podařilo oheň omeziti. Přece však pět stavení padlo zhoubnému živlu za oběť. Nejeden z účastníků sjezdu stal se při této příležitosti bezděčně neunifor- movaným hasičem. Ačkoli pak záhy zjištěno, že ne- bezpečenství pominulo, byla přece, jak snadno po- chopitelno, veselá nálada pro ten den už ta tama nezbývalo tudíž, než chystanou akademii odložiti na zejtřek. V pondělí dne 15. t. m. dopoledne vydal se četný průvod hostí i domácích na nedaleký hřbitov u sv. Jiři, na malebném vršku podál města se prostírající. Po vykonaných bohoslužbách proslovil ředitel p. Jos. Peška (spisovatel Karel Šípek) z Prahy před ná- hrobkem básníka Jaroslava Langra krátký, ale hluboce jímavý proslov, při němž mnohé oko zalilo se slzou. Dotkl se nešťastného života i literárního významu Langrova, vděčnou vzpomínku věnoval i ostatním mrtvým krajanům a všem, kdo zemřevše mimo rodné město, jinde dřímají svůj věčný sen. Za zpěvu staro- českého chorálu položen potom na hrob Langrův nádherný vavřínový věnec. Ačkoli pak mnozí účast- níci sjezdu již pc polednách počali se rozjižděti, byla přece akademie, která se potom o 4. hodině pořádala a jejíž výnos určen byl ve prospěch chudých pohoře- lých, navštívena velmi četně vybraným obecenstvem, jež účinkujícím neskrblilo zaslouženov pochvalou. Hluboký dojem u všech přítomných vzbudilo, když na podium vystoupila pí. Antonie Klímová a přednesla týž proslov F. V. Jeřábka, který roku 1861 sama (tehdy slč. Podhajských) přednášéla při odhalení pom- níku Langrova. Po akademii následovala ještě dlouho do noci společenská zábava, při které mládež se ba- vila tancem. S myslí radostně vzrušenou rozcházeli se účastníci sjezdu, slibujíce si na vzájem, že stoleté výročí narozenin Langrových r. 1906 je opět svede do rodného města. Pamětní list redakcí Karla Šípka ke slavnosti té vydaný zůstane všem účastníkům milou vzpomínkou na slavnostní dni v rodném městě. — Po třiceti létech. V těchto dnech oslavil pan Jan Franz, zřízenec závodu stříbrnického pana Jos. Kratochvíla v Praze, svůj 30letý pobyt v témž závodě, Za tou příčinou dostalo se mu od pana zaměstnavatele za jeho věrné služby plného uznání s přiměřeným da- rem a od/celého personálu srdečného plahopřání. — Úmrtí českého faráře v Americe, Z Člevelandu ve státě Ohio dochází zpráva o úmrtí tamějšího če- ského faráře dp. Jana Václava Malechy. Podlehl u věku 43 let žaludeční rakovině. Narodil se v Diníně u Bukovska, studoval až do sexty na českém gymna- siu v Č. Budějovicích, načež odejel do Ameriky, kdež dostudoval a věnoval se pak stavu kněžskému. Nej- prve působil v jedné anglické osadě, načež stal se farářem v nově založené české osadě sv. Vojtěcna v Clevelandu, jejíž duchovní úřad do své smrti vý- borně spravoval. Zesnulý má v Č. Budějovicích tři bratry, vesměs řeznické místry — Veřejnou schůzi uspořádá Ústřední jed- nota českých obchodníků pro Moravu v Přerově v neděli 21. t. m. o půl 3. hod. odpoledne v hotelu Coufalově v Lošticich. Na schůzi pro- mluví pan V. Votruba, ředitel Kolínské továrny na cikorii v Prostějově, a pan professor Fr. Soldan z ob- chodní školy přerovské. P. T. obchodnictvo se žádá; aby se ve schůzi co nejčetněji zúčastnilo. — Ve prospěch vimperských pohořelých uspo- řádán bude v divademním sále v Prachaticích dne 21. srpna 1904 o 1/28. hod. velký populární kon- cert, v němž laskavě spoluúčinkovati budou: Madame Eileen O'Moore z Australie, Mademoiselle Mimy Bus- sius z Kolína nad Rýnem, pani Gabriela Danzerová