#1
alto_textblock
#1
Dne 18. září 1900.
#2
alto_textblock
#2
KATOLICKÉ LISTY
#3
alto_textblock
#3
Číslo 256. Strana 3.
#4
alto_textblock
#4
mohl býti dobrým příkladem našim dpp. bratřím a
„súsedům«. Odpoledne přijel dp. Fr. Benno Kůstka,
člen řádu františkánského z Turnova, aby novou kři-
žovou cestu posvětil. Po té všickni společně i s lidem
vykonali jsme pobožnost křížové cesty. Jak známo,
konány byly sbírky na ohněm zničený chrám Páně
ve Světlé a dosáhly slušné výše 900 zl. — při čemž
největším obnosem přispělo kněžstvo — zvláště Jeho
Excellence ndp. biskup litoměřický — 300 zl.
Ejhle, opět ta mrtvá ruka!! Pojistné činí
i s úroky 1350 zl. a v osadě se vybralo od domu
k domu 460 zl., což činí vše dohromady 2700 zl.
Z této sumy pořízeny byly nové varhany, nové ol-
táře, nová křížová cesta, oprava kazatelny, křtitelnice,
kříže atd. Hlavní oltář mající výše 6 a půl metru,
slohu románského. provedl Lud. Štehno, řezbář
sochař v Praze-VII. Uprostřed oltáře stojí socha sv.
Mikuláše, patrona chrámu Páně, v životní velikosti,
držící v levé ruce knihu, na té tři pozlacené hrušky
a vedle berlu a pravou rukou jak žehná. Zvláště se
nám líbí tabernakl, řezbářsky krásně provedený. Ve-
lice prakticky jest proveden Boží hrob. Télo Kristovo
leží v tombě jednoho pobočního oltáře, před ním různé
barevné lampy, za témito hoří malé lampičky. Přední
část tomby se klíčkem otevře, dva andělé klečící a
modlící se podle Nejsvětější se postaví a Boží hrob
jest hotov. Obrazy křížové cesty maloval p. Antonín
Sturm, malíř v Rychnově u Jablonce n. N. Jest
rodem Čech a proto jest z hodno, aby tato solidní
domácí česká firma a k tomu v uzavřeném území se
účinně podporovala. Velikým díkem zavázána jest
celá osada dp. Fr. Knížkovi, kaplanu v Lomnici
u Jičína, který zdarma, z lásky vymaloval presbytář,
klenbu a loď chrámovou a to velmi rychle a při tom
krásně. Varhany dodá stavitel varhan p. Jos. Ko-
brle z Lomnice u Jičína. Opravu monstrance mi-
strně a lacině provedl zlacením v ohni p. Jan Sta-
něk, pasíř a ciseleur v Praze, jakož i věčná lampa
u téhož lacino koupena. Zvony tři velké na věž a
malý sanktusový dodala firma pražské Diepolt.
Po dlouhé době opět rozezvučely se v krásném sou-
ladu nové zvony a mnohé oko zbožného Poještěďana
bezděky se zarosilo! Kéž by také všichni osadníci —
celé Poještědí — zvony ty nejen rádi poslouchávali
ale také kéž by za tím zvukem následovali a nově
zřízený chrám pilně navštěvovali a tak se posilňovali
na těle i na duši ku dalšímu boji v tom milém na-
šem Pojištědí.
Nové varhany. Opatstký chrám strahovský
honosí se zcela novými obrovskými varhanami pneu-
matickými z dílny Jindřicha Schiffnera v Praze. Var-
hany mají tři manuály a pedál, dvaašedesát rejstříků
ke čtyřem tisícům píšťal a dvacet pneumatických kno-
flíků kombinačních. Rejstříky k píšťalám mají ještě
po vedlejším rejstříku ke kombinacím (dvojnásobná re-
gistratura). Konstrukce přístrojů pneumatických a pne-
umatické zřízení rejstříků jest zvláštním systémem
Schiffnerovým, velmi důkladným. — Varhany — ze-
jména pleno — vynikají zvukem úchvatně mohutným
a mají též ták zvanou ozvěnu.
#5
alto_textblock
#5
Zprávy denní.
#6
alto_textblock
#6
* Sv. Otec katolickým studentům. Na
adresu oddanosti, kterou podali studující vysokých
škol ze všech zemí, dostali na konci sjezdu tuto od-
pověď sv. Otce: »Milení synové! Pozdrav a apoštol-
ské požehnání! Pořádání katolických sjezdů jsme
vždy považovali za užitečno a času přiměřeno, proto
jsme je, když se konaly, častěji pochválili a jim vždy
prokázali svoji náklonnost. Sjezd mladých mužů
však, kteří se posvětili vyšším studiím, a to nejen
z Italie, nýbrž ze středu nejrozličnějších národů dru-
hých, což se nyní poprvé stalo, nás naplnil velmi
zvláštní radostí. Ž této příčiny vyjadřujeme také
Vám, milení synové, kteří jste provedli sjezd, i všem
účastníkům svoje blahopřání, a abychom to také
skutkem dokázali, ustanovili jsme svého důstojného
bratra Lucida Marii, kardinála Parocchiho, muže vše-
stranné vzdělanosti a vynikajícího taktu, aby poctil
Váš sjezd svojí přítomností a měl dozor i řídil také
Vaše rozpravy. Jinak jsme však, drazí synové, kteří
jate vybrali sobě toto město za sídlo kongresu, také
v duchu sami u Vás. Že jste touto volbou velmi dobře
učinili, je každému zřejmo. Zde je totiž středi ště a
hlavní město katolické církve, tu jest sídlo onoho,
který jest náměstkem Kristovým na zemi, a jakkoli
Vám odboj činí moc zavilého nepřítele, musíte přece
vždy vodu pravé vzdělanosti a vědy nabírati tam, od-
kud se podle dějepisných důkavů jako z prvního pra-
mene rczlévala nade všemi národy. Vaše rozpravné
předměty zasluhují nejúplnější pochvaly. Přede vším
však bychom Vám radili to, co jste postavili v čelo
rozpravám: totiž pozdvižení pevné víry, mravní či-
stoty a pevného přesvědčení ve Vás a ve Vašich
druzích v povolání. Vždyť víte, že není dosti k vy-
plnění křesťanské povinnosti »věřiti srdcem«, když
se nevyznává víra také ústy; Vy víte, že »moudrost
nepřebývá v těle podmaněném bříchem.« Kde však
#7
alto_textblock
#7
víra a mravnost jest neporušena, tam jest upřímnost
a pevná vůle. Abyste pak došli toho úspěchu, udě-
lujeme Vám jako znamení božské milosti i na důkaz
naší otcovské lásky celému kongresu apoštolského po-
žehnání.«
Klepy z literárního trhu. Zpráva vy-
skytnuvší se v jednom listě, jako by dp. Tom. Skrdle
byl zasílatelem jistého výstřižku nepříznivé kritiky se-
ovšem nezakládá nikterak na pravdě, jak jsme se
přesvědčili. V zájmu dobré věci by bylo, aby podob-
ným klepům nebylo dáváno víry, poněvadž nemají
obyčejně valného podkladu. V dnešní době, kdy vše
se sdružuje, snad nebude katolické duchovenstvo vůči
sobě nepřátelsky státi z osobních příčin a raději po-
užije všech svých sil k platné práci místo ke sporům.
O anonymních zasílatelích platí zásada, že netřeba se
na ně ohlížeti, když nemají tolik smělosti, aby ve-
řejně vystoupili. Takové bezejmenné listy my uklá-
dáme podle práva a spravedlnosti do redakčního koše
s útrpným úsměvem a ustálenou myšlénkou o vzděla-
nosti zasílatelově.
* Bez němčiny ani za humna. Srdce svírá
jednoho bolestí, když cestuje po severních Čechách a
přečítá ten les německých novin a jednohlasně se tu
horuje pro uzákonění německého jazyka jakožto ja-
zyka sprostředkovacího a to proto, že prý jazyk če-
ský vytlačuje onen z úřadu a veřejnosti. Jak toto
novinářské heslo pravdivo jest, stůj zde jen jeden
příklad ze života. Jeden výborný žák 6. gymnasijní
třídy musil přestati ve svém studiu a jednalo se mu
tedy o to, aby prošel co nejdříve k samostatné vý-
živě, neboť nebylo peněz na studie. I poznamenal si
ze studentského kalendáře, kam všude může ze sexty
vstoupiti a s maršrutou tou v hlavě tloukl na bránu
života. Hlásil se u úřadů; chodil od lékárny k fa-
brice, od pošty ku dráze atd., ale nikde, nikde se
nemohl uchytiti proto, že neuměl německy, žádalo se
všude tam znalosti němčiny. I pokračoval podporo-
ván dobrotivou rukou šlechetného pana řiditele ve
Vysokém Mýtě na škole dále a byl po oktávě přijat
k železnici, ale musil dělati dříve přijímací zkoušku
— německy. Není tedy ve skutečnosti jazyk něme-
cký pánem sprostředkovacím, když nemůže člověk
vzdělaný ani v Přelouči býti bez němčiny úřední-
kem? Ba ještě více! Jakýsi učitel chtěl jíti na če-
skou obecnou školu v uzavřeném území, kteráž dříve
byla matiční a pak převzata byla do správy obce,
než nemohl! Neuměl německy a dostal dekret
s příkazem, aby se presentoval panu purkmistrovi
německy a vedl si se správou obce německy. To jsou
ukázky malinké, takřka z ulice! Co pak asi teprvé
tam v 2. života patře!
* Zemský výbor král. českého učinil ve
schůzi konané dne 12. září 1900 za předsednictví
nejvyššího maršálka zemského Jeho Jasnosti knížete
Jiřího z Lobkowicz mezi jiným tato usnesení: Schvá-
leno udělení pětilelého služebního přídavku správci
nemocnice v Litomyšli Václavu Váchovi. Rozvrh
učebné látky mezi členy učitelského sboru při střední
hospod. škole v Chrudimi pro rok 1900—1901 schválen
s některými změnami. Děkovný přípis J. E. kardinála
Rampolly za sbírku knih věnovanou knihovně Vati-
kánské vzat byl na vědomí. Zástupcem zem. výboru
ve výboru pokračovací školy obchodní v Rumburku
jmenován Kvido Schulz, místní školní inspektor tamtéž.
Zcela nebo částečně vyhověno bylo různým stížno-
stem. Jiné stížnosti zamítnuty. Souhlas zem. výboru
vysloven: k dalšímu vybírání mýta na silnici loketsko-
wintersgrünské, k otevření IV. třídy na obecné škole
v Pohoří, ku přeměně prozat. VI. tř. postupní na
obec. škole v Lobzi v třídu defin., ku ponechání po-
boček při obec. školách v Dobříši; k otevření měšťan-
ské školy v Hrobech; podmínečný souhlas vysloven:
ku zřízení poboček při obecných školách v Krčíně,
v Černovicích, v Kročehlavech a v Schoenbornu.
* VIII. mimořádná schůze sboru obee-
ních starších král. hl. města Prahy konána
byla včera odpoledne ve veliké zasedací síni na rad-
nici staroměstské za velice slabé účasti. Schůzi za-
hájil po 4. hod. odpolední p. starosta dr. Vl. Srb.
Návrh na zavedení elektrického osvě-
tlování ve Vršovicích přednesl p. náměstek
Voitl, který v podmínkách uvedl, že by odběratelé
platili 30—35 h za kv. hodinu. Náklad na kabel
a zařízení obnáší úhrnem 84.000 K. Pan m. r. K a-
salický podává odročovací návrh. Pan dr. Rů-
žička připojuje se k tomuto návrhu, neboť jedná
se o značnou investici do cizího území. Dedává dále,
aby správa elektrických podniků vyjednávala dále
s obcí vršovickou, zda by nechtěla vzíti na se aspoň
část těchto nákladů. Vršovice prý nalézají se ve fi-
nanční tísni, ale finsnční naše poměry jsou málo
skvělé. Pan Weis rád by věděl, jaké jsou vyhlídky,
ponese-li to užitek či ne. Pan Březnovský ne-
chce dělat advokáta elektrickým podnikům, ale po-
stavili-li jsme elektrárnu, musíme výrobek také od-
býti — analgicky lze souditi dle plynáren. Pan
dr. Holubovský přeje si poskytnutí záruky na
několik let pro případ, že by obec vršpvická přestal
#8
alto_textblock
#8
od obce pražské odebírat. Po poznámce p. K asa-
lického a pana Urbánka, aby si obec vršo-
vická zařídila elektrárnu sama a proud že jí bude
dodáván z Prahy i po doslovu pana náměstka
starostova Voitla, přijat byl návrh odročovací.
— Návrh na zavedení elektrickéh
světla na Těšňově a na náměstí Sta-
roměstském. Pan Portík čte svou řeč, v níž
žádá osvětlení Karlova náměstí, proti čemuž ohradil
se p. Kasalický. Obecní starší p. Brejcha
míní, že to jest nehospodářství i táže se úzkostlivě,
kam toto zadlužování povede? Pan Voitl poukázal,
že osvětlování Karlova náměstí stálo by 106.000
korun; na to schválen návrh městské rady a návrh
p. Portíka přikázán městské radě. — Poklad-
níku elektrických podniků udělena re-
munerace 400 kor. za obstarávání agendy závodové
nemocenské pokladny. — Další stížnost pp. ry t.
z Kubinzkých do usnesení rady městské v Hole-
šovicích na straně k řece zamítnuta. — Zrušen
veřejný průchod domem'čp. /3—II. a přiléhající
částí uličky Lazarské. — K pořízení nábytku
a nářadí pro místnosti živnosten-
ského soudu návrh nákladu ve výši 7000 kor.
povolen. Debaty súčastnili se pp. Hubáček, Weiss,
náměstek dr. Kühn a Březnovský. — Pan H a-
máček zmiňuje se o politování hodném přepadení
Sokolů v Olomouci a o odstranění českého nápisu na
škole české; navrhoval, aby ze škol něme-
ckých sňaly se štíty německé a daly
tam české. Pan Weiss dí, že to bereme k vě-
domosti. Na to schůze skončena.— Př této schůzi
sehráli Mladočeši a sice strana p. dra. Podli p-
ného opětně »pěkný« kousek. Mělo totiž dojíti
k jednání o návrhu, aby na uhražení dalších potřeb
investičních na rok letošní u Zemské banky království
českého u zavřen byl uvěr 2,500.000 korun
a aby rada městská byla zmocněna, by ku spla-
cení tohoto úvěru 2 a půl milionu korun, jakož
i dřívějšího úvěru 4 mil. keruň vypsala půjčku obecní
na 6 a půl milionu korun. K jednání o tomto ná-
vrhu potřebna byla kvalifikovaná většina dle § 107.
ob. ř. To frakce p. dra. Podlipného věděla; přítomno
bylo 54 pánů, 9 omluveno — o věci nešlo jednati
a zničila to jmenovaná frakce. Proč, snadno lze vy-
světliti. Známo, že kdysi navrženo, aby se v zal
úvěr pro zmíněné potřeby u zemské
banky až do 10 mil. kor. Pan dr. Podlipný
tehdy poukázal na obtíže a drahotu vypůjčených pe-
něz, které prý později dostanou se laciněji. Pen
starosta dr. Srb hájil návrh původní a když později
po dotazu u mag. rady p. Fleisig a odpověděno,
že obec vystačí s obnosem 5 mil. korun — dle ná-
vrhu dra. Podlipného — do srpna byl návrh ten
přijat. Ukázalo se, že náhled p. dra. Podlipného byl
mylný, peníze nestačily a tím obee utrpěla ztrátu;
neboť kdyby se tehdy byla oněch 5 mil. korun vy-
půjčila, bylo by to o jednu osminu proc.
lacinější. Ztráta jest tedy značná. A včera je-
dnání to z pochopitelných příčin překaženo. Frakce
p. dra Podlipného měla před schůzí sboru důvěrnou
schůzi, v níž patrně ujednána obstrukce, nebot
do sboru dostavili se než pp. Šulc, Hamáček,
Březnovský a Švagrovský — na stráž.
* Potvrzení konservatoři. Ministr osvěty
a vyučování potvrdil gymnasijního profesora dra. To-
máše Kouřila v Rychnově, profesora na státním
gymnasiu v Trutnově dra. Ludvíka Gabla a profe-
sora v. v. Rudolfa Müllera v Liberci v čestném úřadě
konservatora ústřední komise pro umělecké a histo-
rické památky na dalších pět roků.
* Roubičkova hostinská koncesse. Man-
želé Roubičkovi nemohouce obdržeti koncessi do domu
na Malém náměstí proti Staroměstské radnici, hledali
takové hostinské, kteří by jim koncessi přenechali.
A takovou koncessi převezmou od 12. října od jisté
Jirečkové v domě čp. 134—V. v Šmilesově ulici.
Hostinský pan Karel Hudec z čp. 52— I. v Kaprové
ulici podal včera následkem toho magistrátu jakožto
úřadu živnostenskému stížnost na manžele Roubičkovi
při obmýšleném otevření bordelu (tak stojí psáno
v stížnosti) v domě čp. 134—V. za pemocí koncesse
hostinské znějící na jméno Jirečkové, získané pro-
střednictvím žida Langa, švakra pověstného žida
Kollina.
Mařenka Pospíšilová, kdysi zářící chlouba
Národního divadla a českého národa působí nyní na
divadle v Hamburku. Vydala v Hamburku u Klosse
knihu, studii ke Goetheovu »Faustu«. Německá kri-
tika nepříliš lichotivě o této práci paní Pospíšilové se
rozepisuje.
Z Měšťanské Besedy v Praze. Pan Jan
Černý, restaurateur v Měšťanské Besedě pražské, dal
pro zimní období veškeré dolejší místnosti elegantně
upraviti a počne dnešním dnem mimo plzeňského piva
z Měšťanského pivovaru a pražského piva z Měšťan-
ského pivovaru, též českobudějovické pivo z Českého
akcionářského pivovaru čepovati, jež se těší dobré
přízni obecenstva.