#1
alto_textblock
#1
Strana2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
29. října 1909.
#4
alto_textblock
#4
Císlo 299.
#5
alto_textblock
#5
děje? Když mu pověděli, proč jest lomoz,
obrátil se k posl. Glabiňskému a pak odešel.
Projevy nevole proti dru. Pat-
taiovi, proti bar. Bienerthovi a
bar. Härdtlovi trvaly dále.
Předseda uděluje slovo poslanci dru-
Rennerovi, který mohutným hlasem praví:
»Včerejší události na radnicijsou
skutečně znamením a důkazem
zlotřilosti našich poměrů veřej-
ných. Nikdy se ještě nestalo v kon-
stituční praxi, aby předseda parlament-
ního sboru chodil na porady stran. Jest pově-
domo, že předseda anglického parlamentu pře
nových volbách nekoná schůzí voličských, aby
nevzbudil zdání, že jest stranníkem. My jsme
však včera viděli, že předseda parlamentu šel
na poradu strany a jest pozoruhodno, jak da-
leko dospěla zlotřilost našeho ve-
řejněho práva, překládá-li se mi-
nisterské předsednictvo do sa-
lonu purkmistrova.
To jest skutečně neslýchanou věcí, že
právo jmenovat ministry a je pro-
poušťěti, nevykonává se již na dvorním
hradě, nýbrž v Třebenicf ch. S touto
zlotřilosti poměrů veřejných souvisí schátra-
lost poměrů ve sněmovně. Příčinou
zla, jaké znamenají tyto události parlamentní
veřejné, jest jedna věc: Technická obstrukce,
která znemožňuje tuto vládu spořádat, jak za-
sluhuje. (Hlučný a dlouhotrvající potlesk u sociál-
ních demokratů. Hlučný potlesk a pochvala
u národních socialů.)
Po Rennerovi mluvil posl. Čech, který vře
lými slovy se ujal stavu obehodnického, pravě.
že tento se činí šmahem zodpovědným za ny
nější drahotu, proti čemuž ukázal k tomu, že
volná soutěž obchodu reguluje ceny, ale různá
sociální a fiskální opatření zvyšují režii, kterou
nésti musí přece konsument. Jak výhodně ku-
pec obsluhuje konsumenta, jest viděti nejlépe
na cukru a za to dostává se kupci výtek a jest
utlačován kartely. Zdražování přináší kupci dvo-
jí škodu: zmenšuje potřebu a způsobuje zaklá-
dání spolků konsumních.
Rokování nedospěje dnes dále, než ke
koncí debaty o pilnos ti.
#7
alto_textblock
#7
z Vídně, 29. října. (K. k)
#8
alto_textblock
#8
Předseda dr. Pattai zahajuje schůzi v 11 hod
15 minut.
Čeští radikálově při zahájení schů-
ze začínají hlučeti. Volají na před-
sedu: Fujl Jděte do radničního sklepul
Po celou dobu předčítání došlých
spisů pronášejí čeští radikálové ne-
usťále výkřiky proti předsedovia
křesťanským sociálům. Tyto projevy proti
předsedovi platí jeho účasti na včerejší poradě vůd-
ců německých stran v radnici.
Na to zvolen byl školský výbor.
Pokračuje se v jednáních o pilných návrzích
proti druhoté životních potřeb.
Generální řečník posl. dr. Renner (pro) ujímá
se slova. Čeští radikálové za jeho řeči neustále po-
křikují a výkřiky jejich se stupňují, když ministr
vnitra sv. p. Härdtl vstupuje do zasedací síně.
Čeští radikálové bouřlivě křičí „Fuj
a tlukou předlohami o pulty. Ponenáhlu
nastává trochu klidu. V okamžiku, když objevuje se
předseda ministerstva sv. p. Bienerth v mini-
sterské lavici, začíná hluk znova.
Posl. dr. Renner pokračuje ve své řeči, která
jest provázena opětovnou pochvalou jeho stranníků.
Ohražuje se především proti tomu, že předseda zú-
častnil se porady stran proti každé ústavní praxi
(Neustálé výkřiky a hluk u českých ra-
dikálů. Pochvala u soc. demokratů.) Toto zbah-
nění našich veřejných mravů bezprostředně souvis
se zhahněním mravů v poslanecké sněmovně a je-
dinou příčinou tohoto jest technická obstrukce, která
zcela a úplně znemožňuje, aby konečně bylo pří-
slušným způsobem s vládou účtováno. (Hlučná po-
chvala u soc. dem. Opětný hluk.)
Posl. Kalina pokřikuje.
Předseda volá posl. Kalinu k pořádku.
Posl. dr. Renner pojednává pak o pilných
návrzích a poukazuje na vývody sociálních demo-
kratů při projednávání jeho pilného návrhu v listo-
padu 1907, které vzbudily na všech stranách sně-
movny pouze smích Tehdy nechtěl nikdo slyseti
o opatřeních proti drahotě a soudilo se, že lze to
jenom přehlasovati. (Ilučná pochvala u soc. dem.
Trvalá veliká vřava u čieských ra-
dikálů. Posl. Lisý neustále pokřikuje. Před
seda volá posl. Lisého k pořádku.
Posl. dr. Renner: Mluvilo-li se dnes s prava
a s leva věcně o drahotě, pak jest v tom část vý-
chovy všeobecným a rovným hlasovacím právem
(Hlučná pochvala u soc. dem. Trvalá velik
vřava u českých radikálů.)
Poslý Lisý neustále pokřikuje.
Předseda volá opětně posl. Lisého k po-
řádku
Posl. Renner pokračuje: Kdyby již v r. 190
byla učiněna příslušná opatření ve smyslu projevu
sociálně-demokratické strany, mohlo by se zabránit
z větší části zlu, jaké dnes jest. Dnes připouštíse
všemi stranami i také vládou, že existuje drahot
která vyžaduje vážné a naléhavé odpomoci. Ostatní
strany mají vždy jiné věci v hlavě a nevědí, co
děje se v lidu. Život a strasti obyvatelstva jsou však
pro nás střediskem našich zájmů. (Pochvala u soc
dem)
Po 40 let zaměstnával se rakouský parlament
výlučně národnostními otázkami. Jest nejvyšší čas.
aby konečně bylo v lidové sněmovně promluveno
také o hmotných, sociálních a kulťurních strastech
Řečník ohražuje se v podrobné polemice prot
vývodům ministra obchodu a posl. dra. Drexela
a prohlašuje, že nynější drahota vyžaduje okamžit
odpomoci, jak jest navržena sociálními demokraty
ne ale akademického zkoumání o její příčině ve vý-
boru. Dokazuje, že stoupnutí mzdy není v žádném
poměru ke stoupnutí cen a prohlašuje tvrzení, že
stoupající pracovní mzdy jsou vinny drahotou, z
lehkomyslné utrhačství a podezřívání. Řečník po-
pírá, že agrárníci zastupují zájmy malých rolníků,
kteří šami mají zájem na nízkých cenách obilí a do-
bytka. Příčina stěhování se venkovského obyvatel-
stva jest, jak řečník prohlašuje, technická revoluce
při provozování zemědělství, která učinila z roční
práce pouze práci sezonní. Sezonní práce však vzale
zemědělským dělníkům možnost, vytvořiti si za-
jištěnou existenění základnu. Otázka agrární jest
dnes otázkou agrámího zřízení a ne otázkou cen
Agrárníci nejsou vlastně vzdělavateli půdy, nýbrž
kapitalističtí tržní dodavatelé. Také zemědělství s
zprůmyslňuje.
Řečník vyvrací rozhodně tvrzení, že stoupání
dělnické nzdy mělo vliv na stoupání výrobků a
polemisuje pak s posl. Stěcklerem. Příčinou vše-
obecné drahoty jest kapitalistický způsob výroby
Drahota jest všeobecná. Že v Rakousku jest drahol
větší, než všude jinde, jest vinou městských a pr-
myslových zástupců obyvatelstva v poslanecké sně-
movně, kteří nedbají zájmů spotřebitelů. Kons-
menti nejsou povoláváni do žádné korporace, nejsou
nikde slyšení a nenalézají nikde ochrany. Řečníl
na konec prohlašuje, že obilní cla musí býti od-
straněna. Musíme z vgrárního státu státi se státen
průmyslovým. Musíme se vyzbrojiti k rozhodují-
címu boji, k němuž dojde v r. 1917
Řečník polemisuje proti novým Eerním předlo-
hám, které za nynějši drahoty jsou nepřija telnéa
doufá, že pilné návrhy nebudou pochovány ve vý-
boru Důležitějšími než všechny národní a nábožen-
#9
alto_textblock
#9
lidu.
#10
alto_textblock
#10
ské jsou otázky hmotně. (Hlučná pochvala a potlesk
u sociálních demokratů.)
Předseda dr. Pattai odmítá nejdříve energicky
urážku, které se poslanec dr. Renner dopustil oproti
bývalému ministru dru. Gessmannovi a oproti výčit-
ce poslance dra. Rennera, že zúčastnil se kon-
ference na radnici, prohlašuje ca pracsidio,
že šetří největší nestrannosti jako předseda.
Nesmí se však na něm žádati, aby byl osobou,
která nenáleží vůbec k žádné straně
Také jeho předchůdci nevzdali se spojení se svými
stranami a prohlašuje dále, že jako předseda rád
navštěvuje konference se stranami ostatními. (Hluk
a výkřiky.)
Následují věcné opravy.
#11
alto_textblock
#11
Doslé spisy.
V došlých spisech dnešní schůze jest dotaz
noslanců z krajů, jimiž probíhá jižní dráha, k ce-
lému ministerstvu, ve kterémžto dotazu se energi-
cky protestuje proti ministerstvem železnic schvá-
lenému zvýšení osobních a nákladmích
tarifů na jižní dráze o 7% přes sazbu no-
vých tarifů státních drah s poukazem na to, že bře-
mena tohoto zvýšení tarifů postinnou hospodářsky
slabší země v době neobyčejné drahoty a s dalším
poukazem na to, že tato zvýšení tarifů nemají účelu
pozvednouti výkonnost při dopravě na jižní dráze
nýbrž zajistiti důchody věřitelů této dráhy. Toto
stanovisko ministerstva železnic jest tím nesrozumi-
telnější, ježto zástupce francouzských věřitelů jižní
dráhy prohlásili, že jsou ochotni k ústupkům a ježto
tímto opatřením bez nutných důvodů zvyšuje s
výkupná renta jižní dráhy pro případ sestátnění
téže o 8 až 10 milionů. Interpelanti se tážl, zda
předseda ministerstva jest ochoten zabrániti zvýšení
tarifů u jižní dráhy, které by zničilo korunní země
jež zastupují interpelanti. stát by poškodilo a kom-
promitovalo.
Poslanci Choc a soudr. podali návrh, kterým
se vláda vyzývá, aby oznámila, zda číslice, uvedene
v osnově finančního zákona, odpovídají předpoklá-
dané potřebě a domnělé úhradě.
Dále podali návrhy: posl. Choc a soudr. m
zákonnou úpravu kartelů; — Bernkopí a soud
na osvobození jatečních spolků od potravní daně.
Dotaz.
Z Vídně, 29. října. Posl. Staněk a Vojta po
dalí dotaz na ministra železnic o jízdních legitima
cích na drahách.
#12
alto_textblock
#12
Sněmovní výbory.
Z Vídně, 29. října. (K. k.) Před schůzí sněmovn
ustavily se železniční, sociklně- politi-
cký, branný a vinařský výbor
Z Vidně, 29. října. Ve výboru pro stát n
úřadníky sestavil se zvlášiní odbor pro
záležitosti poštovní, do kterého byli zvo
leni posl. Čech, Hofímann- Wellenhof
Prochaska, Reutzner, Tomaszewski
Vojta. Předsedou byl zvolen posl. Vojta, místo-
předsedou Hofimann- Wellenhoť a zapiso-
vatelem Reut z n er.
#13
alto_textblock
#13
Jak se prováději práce na pražském
vodovodu.
#14
alto_textblock
#14
Dne 19. října t r. pořádalo společenstvo insta
latérů vycházku ke shlédnutí praci, prováděných na
společném pražském vodovodu. V prvé řadě zajímalo
účastníky nejvíce zkoušení a kladení rour. Pokud se
týče zkoušky rour, dála se následovně:
Každá roura před kladením byla zvážena, podro-
bena tlaku 15 atmosfér a po pět minut za kontroly
zástupce železáren fy. „Pont Mousson“ do roury
vystavené současně nejvyššímu tlaku čtyři muži kla-
divy floukli. Pak byla roura očíslována, naložena na
vozík a na místo kladení odvezena.
Musíme konstatovati, že zkouška byla proveden
s největší pečlivostí a svědomitostí za dozoru měst-
ského technika. Takovou zkoušku, která byla prove-
dena, mohou vydržoti pouze roury jakosti nejlepší
Shledali-li jame při zkoušení rour největší svědo
mitost, nemůžeme totéž říci o kladení rour, kte-
rému se stanoviska odborného dá se mnoho vy.
tknouti.
Dle ofertních podmínek měl býti výkop při kla
dení rour široký 2 m 20 cm. Byle však shledáno, ž
výkop jest téměř všude o 30 cm užší, čili jinak ře-
čeno, počítá-li se, že se na 1 běžném metru ušetří vs
0.5 m, ušetří podnikatel, byl-li zadán běžný metn
výkopu na 26 K, na celém výkopu vodovodním as
40.000 K.
Ofertní podmínky dále nařizují: Přijde-li se p
výkopu na skálu neb tvrdý materiál, jest podnikatel
povinen příkop o 30 cm prohloubiti, jiný-n dobrým
kamenů prostým materiálem do výše pro-
hloubených 30 cm vyplniti a pečlivě spěchovati. D
takto provedených příkopů přijdou ku položení trou-
by dle osvědčeného řemeslného způsobu. — Při
ohledání bylo však viděti, že roury jsou kladeny ve
svém středu úplněna skálu nebkamení bev
podsvpávání měkkým materišlem čili
jasněji řečeno, lůzko pod rourou jest skála a ka-
mení. Když se roury po obou koncích do délky 1 m
podeberou za účelem zatemování (spojení) hrdela
vykopaný maleriál se nahází opět na prostředek, tu
celá prázdná roura, vážící 30 az 82 metrických centů.
visí v pravém slova smyslu na pevné skále a na
koncích. kde jsou hrdla a kde půsoní ne-li větší, ale-
spoň týž tlak na rouru, jest okolí (půda) volnější.
Po zalemování rour a vyzkoušení vodovodu vod-
ním Nakem se příkop zahází. Podle podmínek dlužno
nejprve trouby drobným materiálem podpěchovati
aby ležely zplna, pak teprve ve vrstvách 15 cm sil-
ných, řádně spěchovaných, až do výše 40 cm nad
troubu se vedovod zahází, pr: čemž nesmí do pří-
kopu shazován býti materiál kamenit
nebůlomky skály. Teprve na vrstvu 40 em sil-
nou, měřeno od nejhozejší části trouby, mohou ka
mení a úlomky skály do příkopů se vpraviti, avšak
i při tom ve vrstvách 15 cm silných, musí zához
řádně se přchovati.
Shledali jsme však, že roury se zasypávají ma-
teriálem, který jest po ruce, ať jest to káme
drobný nebo ve velkých kusech vylá-
maný. A tu když přijde na rouru váha země, uvniti
pak tlak i váha vody, roura u hrdel, kde byla podko-
pána, může povoliti, avšak kde leží na skalnatém
lůžku, povoliti nemůže, následkem toho pak nastává
prasknutí, které v případě takovém nastati musí
byt byla jakost roury sebo lepší.
Případy prasknutí rour mohou se opakovati stá-
le, jestliže při takovémto šlendriánském ne-
dodržování podminek se budou roury na
dále klásti, ohromné škody mohou vznikati a oby-
vatelstvo lámilionového města může občas býti vy-
dáno v šanc bez vody do té doby, dokud se náprava
neodčiní, což nebude snad za dva, tři dny, nýbrž
možno počítati, až bude vodovod v činnosti, i týdne.
Pak ovšem může býti položeno za den až 39
rour, když tak nedbale a proti předpisu se práce
provádějí.
Kramě toho podotýkáme, že rourovod se skládá
ze samých rovných rour neloliko na rovině, nýbrž
i v terrainu kopčitém, čímž se stává, že rourovo
jest několikráte lomen, ježto nebylo použito 1. zv
oblouků. Co znamená toto lomení při tak ohromném
tlaku, ví jistě každý odborník.
Dále zaráželo všechny účastníky této exkurse
že při tak nákladně a důležité stavbě není náležitý
dozor. Celé toto kladení jest svěřeno několika t. zv
partafirům! Tak se koná dozor při provádění tal
důležitého a nákladného podniku!
Omezili jsme se prozatím na čistě odborně po-
souzení a žádáme uctivě slavnou správní radu spo-
lečných vodáren pro Prahu a předměstí, aby dbal
přísně na dodržování ofertních pod-
mínek, aby zavedla náležitý dozo
osobami zkušenými a odbornými a aby
tak zabránila kalamitám do budoucna
To dáváme na uváženou slavné komisi vodáren-
ské, která dne 12. října t. r. vyšetřovala příčinu
prasknutí roury a která lle denních zpráv žádne
příčiny nenašla.
V Praze, dne 20. října 1909.
Společenstvo koncesovanýcli inslalatérů
x Praze.
#15
alto_textblock
#15
Denní zprávy.
— Němečtí poslanci a německý Volksrai
prý se včera dohodli; dle zprávy německo-
radikální korespondence byly včera neshodya
nedorozumění mezi německými poslanci z Čech
a Tittovým »Volksratem« urovnány po rozpravě
poslanců se zástupcem »Volksratu«, redaktorem
Gierschickem z Litoměřic. Ještě předevčírem
vytýkali němečtí poslanci dru. Tittovi, že pro-
jevy svého »Volkaratu« přestřeluje a dr. Titta
odpověděl jim telegramem — opět daleko a vy-
soko přestřelujícím. Tvrdí v něm, že nepřestře-
lil, nýbrž že trefil do černého, neboť jeho
protest proti pověstem o nové koalici prý byl
jen výronem upřímného hnusu. Dr. Titta mluví
výslovné o celém »Deufschböhmen«. Nyní po
úžasné blamáži ministra dra. Schreineraje
podobně blamován i dr. Titta i se svým
»Volksratem« a nemenší je blamáž všech
němenkých městských rad a okresních vý
borů, které mu, sedly na lep a uvedly do
oběhu Tittovu velkovýrobu, rázných projevů
německého rozhořčení z požadavku, aby mi
nistři dr. Schreiner (a dr. Hochenburger) v zájmu
dobré věci odstoupili. Jak nyní zjíštěno, jednalo
se při tom v první řadě o zájem věci německé
a o potřebu německé politiky: události v ně-
mecko-nacionálním svazu a výkonném výboru
německých stran dokázaly, že právě němečti
poslanci žádali odstup Schreinerův. I jest na
jevě, že střelbu »Volksratu« a jeho dra. Titly
i německých měst a okresů majorita německých
poslanců pocítila na sobě: tu dr. Titta jistě
nepřestřelil, nýbrž trefil do černého, to jest
do černého zástupu německých poslanců,
posílajících dra. Schreinera ke všem čertům.
Tolik křiklavé ostudy není v německém
láboře pamělníka., Nejen ostudy, také mrav-
ního a politického bahna: neslýchané osobní
štrébrovství, v pravdě špinavé, presentuje
se státu jako německo-národní politika de-
víti milionů lidu a má zůstati hlavní osou celá
vnitrostátní souslavy mazivládní a výkonné. T
je débácle Augiášova chléva, právě v nynějším
obdobl ovládajícího místa, dočasně representujíeí
zodpovědné činitele státu.
— Aféra prof. Wahrmunda je nyní na
nové koleji: prof. Wahrmund ocitl se v nejtěž-
ším rozporu a celým profesorským sborem práv-
nické fakulty německé university pražské.O
sporu, jejž prof. Wahrmund vyvolal, podav
protest proti domnělému obmezování své působ-
nosti pražské děkanstvím fakulty, jednal včera
sbor a jednomyslné přijal odvetu, kterou proti
protestu Wahrmundovu sepsal. letošní děkan
právnické fakulty německé, prof. dr. Pfersche.
Více se stalo: profesoři odevzdali tuto odvelu
proti svému kolegovi německým novinám.A
v odvetě zařaděno je též slovné znění listiny.
ve které zapsána je dohoda prof Wahrmunda
se stální správou ze dne 17. července 1909.
Dle dohody té přejme prof. Wahrmund od1.
října 1908 ve Štyrském Hradci nebo v Praze
stolici eírkevního práva. Kdyby si přál místo
svoje změniti, připraví vláda po uplynuti jed-
noho roku nebo dvou let jeho povolání na jinou
universitu. Prof. Wahrmund bude počátkem
studijního roku 1908 počínaje konati dve
speciální přednášky o rakouském práva
patronátním a o církevním právu majetkovém
asi 6—8 neděl a po případě oznámí semi-
nář. Na to požádá pan prof. Wahrmund
dovolenou na rok nebo na dva roky
na vědscká bádání. Na to dostane pan prot.
Wahrmund roční subvenci 10.000 K
z prostředků státních. Kdyby prof.
Wahrmund z důvodů zdravotn ích
uznal potřebným svoje přeložení na od-
počinek a o ně požádal, zajišťuje
se mu jíž nyní, že dostane přlda-
vek ročních 2000 K ke svému
normálnímu výslužnému — tak
zní podstatný a podrobný obsah úmluvy
profesora Wahrmunda a vládou. O téte
dohodě napsal prof Pfersehe — jejž Wahrmun
žene do diseiplinárního řízení, nebo jej chee
žalovat před porotou pro novinářské články, jej
prý urážející. — že pro její proveden
selhávají zákonné prostře dky. Je
samozřejmo, že prof. Pfersche vyslovil se nej-
stlumeněji. Věc je vlastně jiná: úmluva ta je
kolosální skandál německého uni-
versitního profesora a je korupění aférou
prvniího řádu! Úmluva, obsahující deseti-
tsícové subvence a dvoutisicové pensijní přídavky
jenom proto, že prof. Wahrmund se tajně o
nich dohodl a vládou, je přece úkszem sen-
sační korupce, k níž právě úmluvou prof.
Wahrmund sám svolil. Čili jinými slovy:
dal sie vládou koupit a když se
prodal, podepsal o tom pakt. Tajem
ství to nyní prasklo a ústřední ředitel Kestranek
může teď pražské porotě představiti prof. Wahr-
munda jako ukázku parlamentní kerupce. Tak
se má případ Wahrmundův ve skutečnost.
Vzpomeňme nyní loňska! Když aféra prof
Wahrmunda se v Inšpruku provalila, bylo vy
voláno v celém Předlitavsku veliké hnutí pro
svobodu vědy a pro volnost přesvědčení i pro
jejich »mučedníka« Wahrmunda, kterému však
celé to hnutí pranic nepřekáželo, aby neudělal
všecko, co od něho žádali mučitelé jeho
odpůrci vědecké volnosti za — slib desetitisí-
cové subvence a dvoutisícového pensijního
přídavku. Zanlcení čeští studenti bratřilis
loni k vůli Wahrmundovi s německým
buršáky na společných schůzích, část če-
ského tisku pak stavěla na pranýř každého
kdo nedělal Wahrmundovi střeštěného biřiče,
Týž tísk nyní velmi nápadně mlčí a nám udá-
losti samy dávají nejskvělejší zadostučinění z
chladnokrevnou a důslednou střízlivost, se kterou
jsme posuzovali Wahrmundovský mumraj — ve
skutečnosti nyní teprve prokázané nejodpornějšt
zjev nejhnusnější korupce.
— Pasivní resistence při draliách v Čechách
na Mozavě na obzoru. Neustálé ponižování a odstr-
kování českého úřadníka a zřízence při stát-
ních a zvláště pak naposled postátněných
drahách, jímž jest ve svém spravedlivém postupu
pretežováním německých, „Volksratem“ doporučova-
ných zuřivců v hospodářských svých zájmech co
nejvážněji ohrožován, dalo uzráti myšlence, přistou-
piti k odvetnému boji. Nabyloť se totiž zkušenosti, ž
řidiči v ministerstvu želznic, zpiti německým slavo-
mamem, nejsou už přístupni žádné rozumné roz
vaze, žádným prosbám a žádným domluvám a výt
kám. Proto uznáno, že nastoupiti se musí jiná cesta
#16
alto_textblock
#16
V důvěrně schůzi veškerého zřízenectva, obeslaně
četně v minulých dnech v jednom krajském českén
městě důvěrníky všech železničních odborů (úřadní
ků, konduktérů, dělníků a strojvůdců) usneseno, pro-
hlásiti v zimě, v době čilé vozby uhlí, cukru v ji-
ných průmyslových potřeb a výrobků v Čechách
na Moravě na obhájení rovnoprávnosti národnostní
při drahách — pasivní resistenci. Nálada byla bo-
jovná. Všichni účastníci zavázali se čilou agitací v
svých odborech již nyní připravovati půdu k nej-
účinnější pasivní resistenci. Usneseno, aby se vešlo
ve styk i s úřadníky a služebníky poštovními, aby
účinek odboje byl co nejvydatnější. I v poštovní
správě zuří furor teutonicus, který českému zřízene
otravuje celý život. Boj, který podniknouti chce če-
ské úřadnictvo v jedné řadě s ostatním českým zří-
zenectvem, jest nejspravedlivější zbraní sebeochra
ny, proto ač pásivní resistencí podvázány budou
veškeré tepny ruchu přepravních podniků a st
jsou přivoditi největší poruchy a škody hmotné, nic-
méně myslíme, že české obyvatelstvo bude státi svý-
mi sympotiemi po boku našeho úřadnictva a zříze-
nectva, kterému proti zlotřilosti německé nezbývé
už nijaké jiné zbraně, než provádění zásady „oko z
oko, zub za zub.“
sonle
— Ministr dr. Sohreiner. Z Vídně, 29. října
(K. k.) Ministr dr. Schreiner odjel včera večer do
Horažďovic.
— Úmril. V Jilemnici zemřela dne 28. října t.r
po dlouhé nemoci paní Marie Erbanová rození
Zelezných, vdova po okr. kancelistovi a správci okr
nemocnice v Nové Pace, po dlouhé trapné nemon
ve věku 65 let, věnovaném jedině blahu své rodiny.
Tělesná schránka zvěčnělé paní bude v neděli dne
31. října o 12. hodině polední v domě smutku č.
v Jilemnici vykropena, do Nové Paky převezena,
v měslské kapli vystavena a o 4. hod. odpol. v ro-
dinném hrobě na tamním hřbitově pochována.
— Kupni a hostinští. K žádosti Ústředního spolku
českých kupeů podala Zemská jednota českých ob-
chodních gremií pelici c. k. místodržitelství pro krá-
ovství české, aby zvláštním výnosem bylo podříze-
ným hejtmanstvím oznámeno, že hostinští nejsou
oprávnění prodavati potraviny přes ulici nehostům
a aby nařízení o nedělním klidu doplněno bylo od-
stavrem, v němž by se vyřklo, že předpisy o neděl-
ním kldu pro obchodni místnosti platici, vztahují s
i na prodej potravin přes ulici se strany hostinských.
Touto pelicí důkladně se zubýval správní výbon
Ústř. jednoty česk slovanského hostinství »Hostimil-
a zaujal toto stanovisko: Krok zemské jednoty čes-
ských obchodních gremií jest nutno nazvati sjevem
smutným, neboť se jím podpaluje za nynějších ho
spodářsky bědných dob boj, který je do jisté míry
»bratrovražedný«. Zorganisovaní bostinští nepodnikli
dosud pranic podobného proti kupectvu jako stavu,
ačkoli samo místodržitelství zjistilo a vládě oznámilo,
že se v kupeckých krámech zhusta provozuje ne
oprávněný výčep piva, nemluvě o výčepu jiných ná
pojů. Hostinšti prodávají příležitostně, nejča-
stěji ještě v neděli, kdy obchodnické krámy jsou za-
vřeny, tu a tam něco k jídlu přes ulici. Ale dříve to
od uzenařů a obchodníků ve velkém koupili. Hlavn
však při celé hístorii jest, že jsou hostinští v plném
právu. C. k. místodržitelství vydalo totiž výnos ze
dne 7. července 1904 č. 132.383 tohoto znění: »Ho-
stinšti a výčepníci, kteří jsou oprávnéní podávati po
krmy dle § 16. lit. b) živnostenského řádu, mají
právo veškeré pokrmy bez rozdílu, tedy také
jakékoliv zboží uzenářské, ať teplé či sludené,
s větší nebo menší přípravou a úpravou či proste
tak, jak od uzenáře bylo vyrobeno, jak k pož-
vání v místnostech hostinských, tak
i přes ulici prodávati. Obmezení jest tu jen
potud, že může takto prodáváno býti zboží pouze
ve stavu k pužívání způsobilém, že tedy zboží uze-
nářské, kterého se požívá pouze vařeného, nesmi od
hostinských prodáváno býti syrové a dále že nesmí
poséze zmíněný prodej uzenářského zboží přes ulic
nabýt povahy zviáštní živnosti obchodní, jak by
tomu bylo, kdyby hostinský uzené zboží prodával
přes unci po způsovu uzenářův a obchodníků zbo-
žím uzenářským (tedy snad pravidelně, na příklad na
váhu a pod.) a kdyby prodej tento nabyl rozsahu
tak značného, že by byl v patrném nenoměru k roz-
sahu živnosti hostinské vůbec.« — Ústřední jednola
»Hostímil« dává tunto výnos na veřejnost, aby bylo
ve věci jssno.
— Na matiční millon. Ve snaze přispěti k ry-
chlejšímu vzrůstu této všenárodní sbírky pořádá sto-
lová společnost »Rytířů šenílokovskýche
spolu s majitelem pivovaru p. Pílanzrem v neděli
dne 31. října ve všech mistrem Alešem nádherně
vykrášlených místnostech staročeského pivovaru su
Šenfloků« velký matiční bazar s jiným pou
tavým programem. Začátek ve 4 hod. odpoledne. Vla
stenecká snaha jmenované společnosti zajisté bude
odměněna četnou návštěvou. Příspěj každý dle
možnosti na maliční milinni
— Vrohol husitského hnutí. Válka husitská jest
předmětem přednášsy, kterou prosloví v lidovém
přednášsovém kursu Svazu osvětového »Česká
reformace« soukromý docent dr. J. V. Šimák
v sobotu dne 30. října o 7. hod. večerní v poslu-
chárně filosofické fakulty v Praze— IIi, Krakovská ul.
čís. 6 (blíže Žitné ulice). Vstupenky na zbývajících
7 přednášek kursu po 60 hal. (studující a dělníci
40 hal.) obdržeti lze večer u pokladny. Vstupné na
jednotlivou přednášku 10 hal. Šatna zdarma.
— Dary. České dětské nemocníci vě-
novali k uctění památky svých milých v den Du
hček: pí. Olga Rychliková, vdova po advokálu
v Praze 50 K, p. Jan Bodták v Praze II 3 K, p.
Emsnuel Šaroch, obchodvedoucí v Praze-II. 10 K, p.
Josef Suchý, inženýr v Praze 15 K, nejmenovaný
25 K, pí. Julie Mašková na Krát. Vinohradech 6 K.
— Slávka uzanářského dělnictva v Brně. Z Brna,
28. října. (Pav. zpr.) Doposud nebylo docileno žád-
ného úštupku zaměstnavatelů, ani stávkojíeích, ač-
koliv byly již konány dvé schůze, na nichž se mělo
vyjednávati. Zaměstnavatelé prohlašují, že nepři-
stoupí za žádnou cenu na požadavky dělnictva. Dnen
večer koná se opět schůze zástupců zaměstnavateiů
a stákujících, na níž bude učiněn pokus o vyjed-
návání. Některé brněnské restaurace a hotely obrá-
tily se mimo Prahu také do Vídně o dodávku uzenin.
— Při rvačce v hostinci smrtelně zraněn. V ho-
stinci Pruskově ve Štramberku strhla se v těchto
dnech mezi hosty zuřivá rvačka, při niž byl mimo
jiné 22letý Rudolí Mnenař do zad dvakráte bodnut
tak, že mu byly plíce probodnuty; poranění jest dle
posudku lékarů nemocnice novojičínské, kamž byl
Mnenař dopraven, životu nebezpečné. Čtyři nejzu-
řivější rváči byli zatčeni a dopravení do vazby ke
krajskému soudu v Nov. Jičíně
— Zastřelil se. Tovární dělník Antonín Fíšer
z čís. 364 na Smíchově nepohodl se s hospodynl
svojí a proto se zastřelil. Mrtvola byla odvezena do
ústavu pro soudní pitvu.
— Vypátraná podvodníce. Včera byla vypátrána
a zatčena B5leta Josefa Čížková, manželka kočiho
která lstivým předstíráním provedla mnoho podvod
v obchodech. Čížková je v podezření, že služkám
slibovala opatření výborných míst a přijímala
nich za své »namahání« šaty a skvosty. Jest zji-
štěno, že podobným způsobem ošidila služku Annu
Veselou a Annu Hoření.
— Drobné místní zprávy. Kočí Josef Polanský
přijel s nákladem bránického piva k hostinci č. 427
v Kaplířově ulici v Žižkově. Mezitím, co skládaí
pivo, byli koně bez dohledu a tu jeden z koní po-
valil kolemjdoucího 44letého budebníka Václav
Kouřímského, který pádem na dlažbu utrpěl zranění
v obličeji. — Srážka dvou cyklistů stala se na Vá-
clavském náměstí. Skladník Karel Brann jel od musea
dolů, obchodní sluha Fr. Čtvrtník spurtoval k museu.
Při srážce Čtvrtník spadl, rozbil si bradu a kolo
bylo mu značně poškozeno. — Při kanalisačních
pracích na Smichově zaměstnanému zedníku Josefu
Vysušilovi spadla roura na blavu a způsobila mu
vážné zranění. Po lékařském přispění byl ponechán
v domácím léčení. — Povozník Josef Stejskal vezl
náklad prázdných sudů z Dlouhé třídy do Dušní ul.
Když povoz zahýbal, spadl sud s vozu na chodník
a poranil Veroniku Sýkorovou, manželku hostinského
z čís. 734 I. Šťastnou náhodou sud nezasáhl dětský
kočárek, jejž Sýkorová tlačila a v němž se male
#17
alto_textblock
#17
dítko nalézalo. -- Pro dívku dosťali se včera večet
na Pankráci do rvačky kočí Frant. Janský a dělník
Bedřich Berka. Při zápase byl Janský nožem bodnut
do levé ruky. Trestní řízení bylo zavedeno. —
Vzpurného činu dopustil se 53letý revertent Frant
Spurný ze Švihova u Klatov. Když byl při žebrotě
dopaden a zatčen, postavil se policistovi na odpor,
vytrhl mu šavli a hnal se ní na poli-
cistu, který jen šťastnou náhodou unikl zranění.
Po delším zápase podařilo se policistovi šavli z ruky
revertenta vyrvati. Spurný se svalil a policistu po-
kopal. Za velkého sbehu zvědavců byl revertent
dopraven do separace.
— Z Budče na Moravě. (Oslava střibrně-
ho jubilea ředitele Bukovanského.)
Klekání odzvonilo, měsíc vznesl se nad „holým
kopcem“, hvězdičky svítí z temné oblohy, lesnatě
vrchy shlížejí se v zrcadle rybníka. Zámecká okna
všecka jsou osvěllena, za nimi bosté kolem pana
ředitele Jana Bukovanského se usmívají a vý-
znamné pohledy za jeho hlavou si vyměňují, naku-
kují z oken pokradmo... tu ozvalo se ze dvora
krátké, rychle potlačené štěkání honících psů. ve
dvoře nastal neobvyklý ruch. V měsíčné záři po-
hybují se temné skupiny postav, světla se mihají,
až se skupí v určitý tvar; mezi dvěma červenými
obelisky pod řetězy lampionů zjevuje se průhledná
velká pětadvacítka a pod ní letopočet 1884—1909.
Tu zazněly první takty pochodu a do vrat vchází
s pochodněmi v rukou shor hasičský skrze špalír
vesničanů, stromořadím staletých lip, pod kterými
před padesáti lety v přátelském hovoru tak rád se
procházel Beneš Method Kulda, blahé paměti, s učen-
cem-filolegem farářem Em. Mittnerem. Okna zámne-
cká té chvíle byla otevřena a pod nimi za zvuků
hudky, s plápolajícími pochodněmi v malebných
formách popisuje sbor v pochodu významná dnes
čísla a písmeny, až poslěz ve dvou řadách ustálil
se v šik. Nynější velítel hasičského sboru, pan ad-
junkt Nicodem, podvelitel kovář Kolbler a druhý
podvelitel šafář Bergl, kteří dva tuto funkci od za-
ložení sboru zastávají, přednesli blahopřání svému
předsedovi panu řediteli Janu Bukovanskému, za
které tento vzdal srdečné díky celému sboru, jemuž
přál dalšího zdatného vývoje. Hlučně provolána
„Sláva“ panu předsedovi a tichem poetického pod-
zimního večera nesla se luzná melodie národní
hymny „Kde domov můj?“. Mocně vzplanula ruda
světla bengálská, v radostném vzrušení stanul každý
pod dojmem krásné této chvíle. Znova rozléhalo se
volání „Slávy“, hudba intonovala pochod a v dvoj-
stupu seřadil se sbor k odchodu; světla plápolala, až
zmizela poslední pochodeň a hudba zauikla. Opět
tiše stály lípy, měsíc svítil do oblouků chodby, kašna
na dvoře šveholila dále svou tichou, důvěrnou pi-
seň... V nedělní ráno spěchal lid domácí i přes-
polní do kostela; u hlavního vchodu uvital pan
farář budečský P. Jindřich Šíp pana ředitele s ro-
dinou srdečnými slovy a skončil upřímným přáním
pro budoucích 25 roků. Potom sloužil slavnostní
mši svatou. K poledni sjeli se do zámku všichni páni
úřadníci hospodářští, načež v slavnostních úborech
se spanilomyslnými damami přednesli své přání
ústy seniora, pana pojezdného Karla Kadlece, jenž
vzpomněl poměrů dřívějších a jak vzkvetlo panstv
za léta právě minulá. Pan ředitel děkuje za proje-
vené uznání a přání, dovodil, že jenom svornýma
svědomitým přispěním tak oddaných a vzorných
spoluúřadníků bylo možno docíliti takových výsled-
ků. Pánům, kteří vlastně jsou spolujubilanty, přeje
zdraví a plné síly k další práci a těm mladým na
cestě k jubileu se nacházejícím — všeho štěstia
zdaru. Na to nejmladší z úřadníků, pp. adjunkti
Staroštík a Nicodem, odevzdali jubílantovi skvostné
stříbrné rekvisity a svícny na psací stůl, s vyrytým
věnováním: „K 25letému jubleu věnuje úřadni-
ctvo“, jako památku od pánů: pojezdlného Karla
Kadlece, pokladníka Jana Jirovce, důchodního Vla-
dimíra Johna, pojezdných Viléma Zdiarského, Ru-
dolfa Čzechmanna a výše jmenovaných adjunktů
Miloslava Staroštíka a Jindřicha Nicodema. Potom
zasednuto ke společnému obědu, při němž pronesl
pan pokladník Jirovec vzletný a procitěný přípitek,
v němž vylíčil oddanost a lásku všech ke svému
chefu a skončil projevem naděje na mnohá ještě
léta společné práce. Senfor pp. farářů patrěnátních,
pan farář Fr. Jílek ze Slatiny vzpomněl zásluh jubl-
lantových v každém směru a pronesl srdečné přánl
celé rodině. Po přípitcích čteny telegramy a gratu-
lační dopisy. Říšský hrabě Josel z Wallisů zaslal
z Říma blahopřejný telegram a paní starohraběnka
Marie Salmová rodem Wallisová osobně přednesla
své blahopřání a podala jake upomínku jubilantovi
skvostně vypracované stříbrné pouzdro na cigarefy
s vyrytými erby rodinnými. Zěmek pouzdra tvoří
velký safír. ThDr. p. Josef Burian, děkan kapitoly
vyšehradské, zemský prelát, přísedící zemského vý-
boru atd., zaslal vroucí blahopřejný přípis atd. Po
skončeném obědě a živé, rozmarem oplývající be-
sedě, jež po něm následovala, odebrala se společnost
do zahrady a do lesa. Z jasné oblohy hřálo slunce
přímo letně, zni list se nehýbal, reseda a jehtičí
dýchaly svěží ještě vůni — ký div, že navržena tu
a s jásotem také uskutečněna veselá projížďka na
lodkách. Večer pak sdružil znovu všecky účastníky
slavnosti pod zářícím lustrem k útulné zábavě. Vy-
pravovaly se zajímavé vzpomínky, koncertovale se,
u klavíru přezpívána celá opera „V studni“ přítom-
ným kvartetem, kuly se plány do budoucna atd. —
až v pokročilé hodině začaly předjíždět kočárya
hosté druh za druhem se loučili, ujišťujíce se na
vzájem, že šťastný den ukládají ve sve paměti
Ctěný jubilant, jenž doznal tolikerých důkazů vzác-
ného uznání, vděčnosti a lásky, nepotřeboval o tom
nikoho teprv ujišťovat. Přejeme mu ještě jednou:
Mnogaja ljeta!
— Z Třebovělic u Hořic. (Pomocně akc e.)
Celá široká veřejnost projevila živý zájem pro ne-
bohé obyvatelstvo Třebovětic, tak těžce postižené
hroznou katastrofou dne 12. září. Pohled na ne-
šťastnou osadu jen potud se změnil, že čáslečně
zahlazeny byly stopy řádění rozkaceného živlu. Ně-
ktoré domky byly zbořeny, jiné potud opraveny, aby
sloužiti mohly za skladiště. Otázka ubytování rodin
po dolu zimní byla rozřešena tím způsobem, že
v zachovaných domcích upraveny byly nákladem
komitétu komory za obytné světnice. Práce tato tak
pokročila, že rodiny, které povodní zbaveny byly
přístřeší, tyfo dny se v nich ubytují. Tím uprázdní
se baráky, které spolek Červeného kříže s nevšední
ochotou zapůjčil, a budou počátkem listopadu od-
vedeny. Za zapůjčení jich na předním místě děkuje
pomocný výbor panu knížeti Schönburg-Hartenštei-
novy z Miletína. Mezi poškozenými zavládl klid.
Vědomí, že nejsou opuštěni, ale že mohou pevně
doufati v pomoc úřadů i celé české veřejnosti, klid
tento upevňuje a zaplašuje dřivější tupost. K tomu
nemálo přispělo, že zakoupen byl dobytek, oves
a t. p. pro poškozené. Tento nákup jako první nutná
pomoc na zakročení pana c. k. okr. hejtmana JUDra.
B. Pecky z Nové Paky povoleno byl hraditi z daru
panovníkova a pokud by tento nestačil, z okamžité
podpory státní. Tak zůstane dar okresního zastupi-
telstva a výnos sbírek veřejných k dalšímu použití
ve prospěch poškozených. A bude ťoho potřebíl
Dnes, kdy je šetření škod, které vykonáno bylo
s největší možnou přesností, ukončeno, můžeme
veřejnosti výsledky sděliti. Celá obec čítala 81
obytné stavení, z těch povodní kylo poškozeno 57
budov: 15 budov tak bylo vodou podemlelo, že
musí býti, a některé již byly. zbořeny. Všech po-
škozených stran jest 111, celková škoda činí 837. 342
K 21 h a ve skutečnosti je spíše vyšší. Z toho činí
škoda na budovách 146.018 K 65 h, na nádohí 1846 K.
na nábytku 4615 K 40 h. na oděvu, prádle a peři-
nách 34.276 K. na nářad hospodářském 2058 K
na plodinách sklizených 37.880 K, na plodinách
venku 28.103 K, na pozemcích 49.424 K. na dobytku
8081 K, jiná škoda, jako na ovoci, stromech, od-
plaveném palivu, ztracených penězích a p. 25.090 K
16 h. Tato čísla jsou tím hroznější, že požkození
jsou napořád lidě chudí, dělníci, kterým dravý živel
urval vše, čeho dlouholetou mozolnou prací nabyli.
Většina jich přišla o veškeren svůj majetek, kterého
co živi více nenabudou a jen důvěra v pomoc ve-
řejnou může je povzbuditi k novému životnímu zá-
pasu. Pomocný komitét přijal do Mjna t. r. celkem
20.751 K 34 h. také z daru J. V. císaře 10.000 K
a z okamžitě státní pomoci 8000 K a ze sbírek, jel
došly c. k. okresního hejtmanství v Nové Pace do
11. října t. r. 6457 K 34 h, dostane se podílu těmte
nebohým poškozeným. Alc to vše je mále, málol
s tím, cg pro poškozená zasláno bylo důstoj. farnímu