ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 74922ec0-66c5-11dc-a90e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 22
#1 alto_textblock #1
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 142. ze dne 24. května 1901.
#2 alto_textblock #2
Různé zprávy.
#3 alto_textblock #3
= Záhadné zmizení z vlaku. Ze Lvova se oznamuje: V pátečním nočním vlaku tarnopolském zjištěno bylo náhlé zmizení mladé elegantní dámy. jejíž kabátek, deštník a ruční zavazadla nalezeny byly v kupé druhé třídy. Teprve ráno zpozoroval strojvedoucí příštího osobního vlaku, že při samé koleji nedaleko stanice Proszowa leží lidské tělo. Vlak zastaven a personál vlaku naložil mladou, krás- nou dívku s roztříštěnými údy a četnými krvácejí- cími ranami do vagonu. Pokusy, vzkřísiti ji, neměly výsledku a když vlak přibyl do Trembowle, kdež lé- kaři následkem telegrafického vyzvání ihned se do- stavili na nádraží, mohla býti konstatována toliko smrť nešťastnice. Dívka, jejíž jmeno jest Irma Woj- towiczowa a jež pochází z vážené rodiny v Brzeža- nech, vypadla z kupé mezi stanicemi Proszowa a Berezowica. Stalo-li se to náhodou nebo úmyslně. nemohlo dosud býti zjištěno. Slečna Wojtowiczova ležela plných 12 hodin bez pomoci při trati. =O banditu Musolinovi oznamuje sez Říma: Úřady v Kalabrii dávno ještě nejsou na stopě pověstnému brigantu Musolinovi, ba smělý bandita vyvádí jim každé chvíle kousky nanejvýš mrzuté. Ošklivý kousek provedl »pán z Aspromonte«, jak obyvatelstvo nazývá nedostižného a všeobecný po- strach vzbuzujícího banditu, v posledních dnech pre- fektu v Reggiu. Ve hlavním městě Kalabrie při úžině messinské existuje jedna z tajných vystěhovaleckých agentur, jež usnadňují vystěhování lidem, kteří chtějí opustit Italii, aniž by se podrobili obvyklým, zákon ným formálnostem. Není to podnik příliš obtížný neb nebezpečný. Mezi kapitány cizích plachetních lodí, kteří kotví ve přístavech v Sicilii neb dolní Italii, nalezne se vždycky některý, jenž za dobré slovo a dobrý plat svolí, přijmouti v době noční na palubu pasažera, jenž nestojí o to, aby byl zapsán do seznamu cestujících. Uprchlík opustí v rybářském člunu nestřežené místo na pobřeží a v náležité vzdá- lenosti od břehu vstoupí na plachetní loď, jež jej pak dopraví na francouzské, španělské neb anglické pobřeží. Již častěji kolovaly zprávy, že Musolino tímto způsobem hodlá uniknouti péči úřadů anebo že již tak učinil, ale patrně neuznal dosud dobu k tomu příhodnou. Za to však připad! prefektv Reggiu na myšlénku, použíti náklonnosti banditovy k cestě po moři a vlákat jej do pasti. Jeden ze zřízenců agentury v Reggiu byl ochoten získati cenu, vypsanou na hlavu Musolinovu. Vešel ve styky s důvěrníkem brigantovým a dal prostřednictvím jeho učiniti Musolínovi nabídku, že jej za poměrně lev- nou cenu dopraví do Anglie, odkud se pak může ode- brati do Ameriky. Můsolino zdál se býti ochoten přistoupiti na tento návrh. Bylo důkladně vyjedná- váno a Musolino neopomenul žádati od agenta zá- ruku, že nebude v Anglii a v Americe vydán angli- ckým soudům. V naději na značnou cenu za chycení bandity neváhai agent složiti značnou sumu jakožto záruku do rukou příbuzných Musolinových. Důvěřo- valť, jako veškeré obyvatelstvo, dostatečně v počest- nost brigantovu a nepochyboval o vrácení záruky. Přes to neopomenul Musolino doporučiti svému dů- věrníku největší opatrnost a ostražitost — a to bylo jeho štěstí. Jeho důvěrník žádal, aby směl promluviti s kapitánem, jenž se k této službě nabídl a to tím spíše, jelikož cestu mělo podniknout ještě sedm ji- eio sany ee
#4 alto_textblock #4
ých vystěhovalců, skuteční nádenníci bez zaměst- nání, kteří však neměli potřebných průkazů. Důvěr- ník sešel se s kapitánem u agenta a vše zdálo s vyjednáno. Na neštěstí pro podprefekta zpozoroval však kdosi, že domnělý kapitán jest přestrojený po- licejní strážmistr a upozornil na to svého přítele důvěrníka Musolinova. Plán brigantův byl záhy ho- tov. Dal se zastupovati svým bratránkem a očekával v bezpečném úkrytu výsledek dobrodružství, jež musilo skončiti blamáží úřadu. V ustanovený den vstou- pil falešný Musolino — jenž ostatně jmenuje se rovněž tak — do člunu, jenž jej v průvodu agenta doprovodil na palubu lodi, plující zvolna úžinou messinskou. Dva torpédové čluny číhaly na zname- nitý lov. S břehu pozorovali prefekt a důstojníci po- licie a četnictva s napjetím vývoj dobrodružství. Mnuli si rnce, když torpédové lodice přihnaly se ke člunu a přimknuly se k jeho bokům, právě když do- razil ke plachetní lodi. Všichni na lodi a na oko též agent, jenž pod kůží jásal, byli zatčeni a spou- táni. Když nebezpečný brigant dovezen na břeb a vyslýchán, prohlásil směje se, že by to musili zato- čit jinak, aby skutečného Musolina chytili. Kdo se nesmál, byli úřadníci a agent, jenž nejen přišelo kýženou cenu i o složenou záruku, nýbrž musí opu- stit i Kalabrii, aby unikl pomstě brigantově. = Vrah, jenž chce skončit sebevraždou. Komorník Chas. Jones, který se přiznal, že zavraždil millionáře Ricea a který se nabídl, že vystoupí jako státní svědek proti druhému spoluvinníku, advokátu Albertu Patrickovi, chce zemříti. Jak známo, pokusil se Jones již jedenkráte o sebevraždu a nyní chce se k smrti vyhladověti. Již po 5 dnů ničeho nepožil a následkem toho jest tak sesláblý, že se nemůže na lůžku ani posaditi. Aby jej na živu zachovali, musili mu lékaři tekutou potravu násilně do žaludku vpra- viti. Stav Jonesův jest velmi povážlivý a možná že bude musit býti převezen do hospitálu. — O zločinu Jonesa a Patricka, o zavraždění Ricea a padělání závěti přinesli jsme svého času obšírnou zprávu. = Drahé volné lístky. Jakýsi zámožný obchodník v Cáchách dostal těchto dnů od neznámého dárce tři divadelní vstupenky do parketu. K zásilce přiložen byl roztomilý dopis, jenž však nebyl pode- psán a adresát se tudíž domníval, že dárce vstupe- nek jest neznámý ctitel jeho dcery. Rodina odebrala se do divadla, bavila se znamenitě, avšak ani rodi- čům ani horlivě pátrající dcerušce se nepodařilo nalézti někoho, jehož by bylo lze považovati za vlíd- ného dárce. Tajemství rozluštilo se teprve při návratu rodiny a sice způsobem nanejvýš nepříjemným. Nebot zatím co byla rodina v divadle, vloupal se do jejího bytu jakýs výtečník a sebral veškeré nalezené hotové peníze, několik obligací a šperky. = Hodná dceruška. Z Albany se oznamuje Emilie Wecksova, mladá dívka, zamilovala se do ja- kéhosi mladíka, který ji naučil padělati cheky na jméno její matky, která má uložené peníze v »Al- bany County Bank«, a peníze jemu dávati. Když pak nastala doba, že podvody mohly vyjíti každým oka- mžikem na jevo, koupila kyselinu karbolovou, kterou vlila matce do obličeje v tom úmyslu, aby. nebobá žena oslepla a nemohla proti ní svědčiti. Poranění matky jest sice nebezpečné, lékaři však doufají, že jí zachrání zrak. Dívku prohlíželi znalci a zjistili, že jest duševně úplně zdravá.
#5 alto_textblock #5
d aejsdavis lr dores sz0t e
#6 alto_textblock #6
Zemřelí v Praze. Dne 18. května 1901. Dvořák František, sou- kromník, 78 roků, 272—III. Damašková Julie, vdova po obuvniku, 57 roků, 220—III. Litner Josef, kovář, 56 roků, 696—VII. Mejdřická Marie, dcera pražského měšťana, 30 roků, 104—I. Janouškova Anna, služka, 26 roků, 1590—II. Köhlerova Natalie, dcera houslaře, 10 roků, 502—II. Valenta Antonín, syn malíře po- kojů, 13 neděl, 1910—II. Heider Jan, syn služky,6 dnů, 1176—II. — Ve všeobecné nemocnici: Valešová Alžběta, manželka obuvníka, 42 roky. Ko- nárková Terezie, vdova po tesaři, 64 roky. Škarvá- tova Anna, ošetřovatelka, 18 roků. — U Alžběti- nek: Skořepova Božena, dělnice, 17 roků. — U mi- losrdných sester: Machurková Barbora, služka, 72 roky. Dne 19. května 1901: Braindeis Alexandr, oekonom, 52 roky, 1638—II. Feifrova Antonie, 5 r. 366—II. Bouček Bohumil, syn domovníka, 18 měsíců, 202—V. Greger David, podomní obchodník, 74 roky, 252—V. Hofmannova Anna, dcera brzdaře, 4 měs.,, 262—VII. — Ve všeobecné nemocnici Škodova Aloisie, služka, 30 roků. Nedbalova Antonie, služka, 29 roků. — U milosrdných sester: Plaček Václav, obuvnický pomocník, 50 noků.
#7 alto_textblock #7
Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo.
#8 alto_textblock #8
V pátek 24. května.
#9 alto_textblock #9
219. hra v předpl. 3. čtvrtka. FHDORA. Drama o čtyřech dějstvích. Francouzsky napsal V. Sardou. Přeložil B. Frída. Režisér Jos. Šmaha. Po prvním dějství přestávka. Konec o 1/210. hod. Začátek o 7. hod.
#10 alto_textblock #10
220. hra v předpl 4. čtvrtka. Dafnis a Chloe. Terpsichora.
#11 alto_textblock #11
V sobotu 25. května.
#12 alto_textblock #12
Aréna na Smíchově. Začátek o 1/27. hod. V pátek 24. května. Ve prospěch paní M. HessGutové. Coralie a Comp. 12942 Fraška o 3 jedn. Napsali Albin Valabreque a Maurice Hennequin. Přeložila Olga Nápravníkova.
#13 alto_textblock #13
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradec, Začátek o 1/87. hod. V pátek 24. května. Ve prospěch pana G. L. Pracnýho. Travič aneb: Zvrhlé duše. 12962 Sensační hra o 5 jednáních. Napsal G. L. Pracný.
#14 alto_textblock #14
Divadlo , Urania“ na výstavišti v Kr. Oboře.
#15 alto_textblock #15
12961 Ředitel V. Suk. Začátek o 1/27. hod. V pátek 24. května. Ve prospěch režisera p. Boh. Kováře. Pies v opeře. Veselohra o 3 jedn. od A. Delacoura a A. Henequina. Vystavil vrchní režisér p. Frant. Šípek. Předprodej lístků v trafice na Příkopě proti »Špinkůme do 12. hod. v neděli a do 5 hod. všedního dne.
#16 alto_textblock #16
400
#17 alto_textblock #17
397
#18 alto_textblock #18
Mle e doigv Jošuded urgim šn njle
#19 alto_textblock #19
V počtu nesčetných nových otázek, povstalých v nové. době, zaujímá právo ženy, aby mohla svobodně rozhodo- vati dle svého srdce, velmi vážné místo a nachází dosti rozumných i vřelých, ne-li vždy talentovaných obhájců. Ale jsouce uchváceni velkodušným přáním osvoboditi »žijící duši« z pod jha »úzkoprsé morálky« a »ujednané povinnosti«, zapomínají odbornici ženské svobody na dru- hou »žijící duši«, druhou bytost, žádající za ochranu — zapomínají na dítě té ženy, které ponechávají volnost vyměniti jednu oddanost za druhou, popírající nemilosrdně vše, co se jí při tom zdá »nerozumnou překážkou«. — »Zemříti jest pro mne největším štěstím,« pravil mně Vasa před svou smrtí, »stal by se ze mne nehodný člo- věk!«... Duše děcka nechová v sobě jasný svět lásky a zálibu v lidech, když vidí slzy otcovy, kanoucí pro matku je opustivší — a žádně rozumování mu nevyrve žíravé poznání křivdy, které se na nich dopustila. Ze světa prvních, nevyhladitelných dojmů, vnese si do života oprav. dovou rannou zkoušenost utrpení, předčasné opovrženía zlobu k tomu očekávajícímu ho životu... A na opovržení a zlobě se dosud na zemi nic nevystavělo ! . ..
#20 alto_textblock #20
b ssvol Mís enen ha zzohud alone dlelai dov o č Kebotša
#21 alto_textblock #21
e lno
#22 alto_textblock #22
úspěchu při dvoře, odkud po čas její nedlouhé nemoci bylo posíláno dvakráte denně pro zprávy o jejím zdraví a jejím zoufalém manželi, který ihned po neštěstí ho stihnuvším byl při manevrech povýšen za poboč- ního adjutanta. Litování Ljubovy Petrovny bylo vše- obecné. Jedna nedávná přítelkyně nebožčina, připojil ma- tinčin korrespondent, zkoušela přiliti kapku jedu v tuto čistou nádobu všeobecného smutku. Vypravovala, jakoby byla vyslovila baronka Felsenová den před svou smrtí, zaslechnouc z ložnice pláč děcka a hořee plačie, násle- dující záhadná slova: »Zavraždila jsem první, druhé za- bilo mne...« Poněvadž však nemohla tato dáma podati nijakého dalšího vysvětlení o skutečně fantastických slo- vech, byla tato slova připočtena posmrtnými obhájci »překrásné ženy« k výtvoru fantasie a to tím spíše, že manžel vypravovatelčin, sloužící při jednom pluku s ba- ronem Felsenem a maje ve službě vyššího postavení, ne- byl na těch manevrech povýšen za pobočního adjutanta. Poetická záře, obestírající Ljubov Petrovnu až do hrobu, zůstala takovým způsobem neposkvrněna v paměti jejich ctitelů. Šest let po smrti své ženy velel baron Felsen v na- šem kraji tomu samému pluku, do kterého byl před lety přesazen z Kavkazu. Rok před jeho jmenováním uhasla tiše v jarní den v Bogdanovsku Anna Vasiljevna; pře- žila svého muže pouze několika měsíci. Ubohý Foma Bogdanovič zemřel náhle, při hostině, kterou pořádal na počest sborového velitele Ryndina, k uctění jeho syna Saše, který obdržel kříž Vladimíra se stužkou za výborný chrabrý čin v horách kavkazských: »Na zdraví našeho drahého, udatného Alexandra Ivanoviče«, zvolal »starý Galagaj«, drže vysoko nad hlavou pěnící se pohár — Zapomenutá otázka, 100