#1
alto_textblock
#1
1. ledna 1909. Císlo1.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Strana 13.
#4
alto_textblock
#4
Gočasnou běžnou cenu, bez ohledu na to, není-li
cena výrobní vyšší než cena stržená.
K tomu přidružilo se i značné klesnutí spotřeby
Skrebu následkem stagnace, zavládnuvší v průmyslu
kextilním, který u nás v Čechách jest pro obchod s
Bkrobem jedním z faktorů směrodatných. Výsledek
těchto poměrů jest ten, že rok 1908 i vzdor přiznive
sklizni zemáků v Čechách byl pro průmysi škrobu
rokem nepříznivým.
Ke smutnému tomuto výsledku přistupuje pak
I ta neměně snutná okolnost, že ani v příštích letecl
nekyne průmyslu tomuto žádná růžová budoucnost
Byly doby, kdy výroba škrobu v Čechách byla vý-
nosným podnikáním, neboť tenkráte velká část vý
roby prodávala se do Uher a to vždy za ceny velice
dobré. Ponenáhlu však nastával obrat. Odbyt do
Uher rok od roku klesal, až úplně zmizel a v po
sledních letech nastal poměr opačný, totiž ten, ž
z Uher dováží se škrob do Čech a to v míře čím dai
tim vělší. Ovšem, že i spotřeba škrobu postupně
rosle, ale z tohoto postupu nemohou ani dnesa
nebudou také budoucně těžiti závody české, ale vždy
závody uherské a to z následujících důvodů: V Če-
chách, v krajinách zemáky pěstujících, nalézá s
velké množství menších primitivně zařízených z-
vodů, vedle značného počtu závodů továrních. Jeden
závod sedí druhému takřka v týle a to má za ná
sledek, že nastává v krajích těchto nejostřejší kon-
kurence při nákupu suroviny. Jeden závod přeplác
druhý a tím cena zemáků vyžene se k takové výši
že škrobárny i při normální konjunktuře spokojt
se musí s nepstrným ziskem. Při špatné konjunktuře
a zejména při objevivší se konkurenci uherské hroz
jim citelné ztráty a to z toho důvodu, že žádná poně
kud větší továrna na škrob v Čechách nemůže s
opatřiti tolik zemáků, aby náležitým využitková ním
strojního zařízení jak výrobní režii, tak amortisae
investovaného kapitálu přiměřeně snížili mohla. Uher
ské továrny nalézají se oproti tomu ve výhodném po
stavení, ze uherské velkostaíky pěstují a dodávay
jim ohromné množství zemáků, následkem čehož vý-
robní a jiné výlohy při uherských závodech jsou
mnohem nižší, než při závodech zdejších. Mimo t
mají továrny uherské ještě velkou výhodu, že uza-
vírají s velkostatky dodávku zemáků na vice roků na-
před a tím jak pro zaměstnanost svých závodů, tl
i pro obchodní kalkulnci mají pevnou a naprosto
spolehlivou basí, které závody v Čechách nadobr
postrádnjí.
Minulý rok 1908 nebyl, jak řečeno, průmyslu
Bkrobařskému příznivým a leta příští pro shora vy-
ličené příčiny i za normálních poměrů nebudou při
#5
alto_textblock
#5
znivéjší,
#6
alto_textblock
#6
ANT. PAVEC-
#7
alto_textblock
#7
Velký chemický průmysl.
#8
alto_textblock
#8
Průmysl chemický byl sice r. 1908 dosta-
eěně zaměstnán, leč v četných oborech jeho
očekávaně zvýšení konsumu se nedostavilo a tak
mnohé závody, připravivše se rozšířením k uspo-
kojení předpověděné vyšší spotřeby, jež se však
nedostavila, nebyly zaměstnány plně. Toužený
rozmach průmyslu chemického, který násled-
kem uzavření nových obchodních smluv pruro-
kován byl, lze spatřovati jen ve zřízení něko-
lika málo filiálek zahraničních závodů, jinak
nic nepoukazuje k tomu, že by zvýšení cel.
které bylo celkem nepatrné a stihlo jen velice
málo předmětů, mělo v zápjetí základ ku prů-
myslovému podnikání. Podstatného zvýšení ela
doznaly pouze některé produkty a to ještě ta-
kové, k jichž výrobě schází u nás buď potřebné
suroviny neb zkušených odborníků; jsou to ze-
jména organická barviva, jež u nás z uvedených
příčin na ten čas vyráběti nelze.
Zaznamenání zvláštního zasluhuje no v
továrna v Kolíně, zřízená na zpracování
draselnatých louhů, první toho druhu
v Rakousko-Uhersku, jejíž roční produkce kya-
nidu draselnatého obnáší as 8000—10.000
Export celé výroby této vede do jižní Afriky.
kde slouží k extrahování zlata z rud.
K využitkování vodních sil v alpských ze-
mích zakládá se po příkladu Norska továrna
k výrobě kyseliny dusičné a dusanu sodnatého
z dusíku atmosferického v pecích elektrických
Živější ruch zakladatelský v průmyslu ehe-
mickém zavládl v Uhrách, kde zvláště toto
odvětví industrie těší se účelné podpoře se
strany státu, který nejen subvencemi, ale i' sle-
vou daní na dlouhou řadu let stará se o to, by
vybudováním vlastní industrie stala se Trans
lajtanie ve všech oborech od druhé polovice ríše
neodvislou. Na porovnání, za jakých podmínek
zdejší závody oproti uberským musí vésti exi-
stenční boj, uvádím jen, že jistá chemická to
várna v Čechách, která svým akcionářům vypla-
tila K 326.000, odvedla na daních K 115,000
kdežio v Uhrách závod tébož druhu při vý-
platě dividendy v obnose K 380.000 zaplati
pouze K 25.000 daní. Není tedy divu, že z
takových podmínek nové chemické továrny v Za
litavsku se zakládají. Z větších zasluhují zmín
ky lučební továrny v Szabadce a „Danica
u Záhřebu.
K nepříznivým podmínkám, s. kterými s
při zařizování nových chemických továren v Če
chách setkáváme, patří zejména nešťastná okol
nost, že postrádáme vlastních surovin. Scbáz
nám kyzy k výrobě kyseliny sírové, sůl k vý-
robě sody, fosfáty k fabrikaci superfosfátů
mnoho jiných.
#9
alto_textblock
#9
Kyselina sírová. Továrny, kyselinu tate
vyrábějící, bojovaly při dosti značném odbytu
zejmena do rafinerií petrolejových, prudký boj kon-
kurenční nejen s cizozemskou, ale i s domácí soutěž
nově zřízených závodů. Ceny sice nepoklesly, al
úkaz tento lze odůvodniti jen tou okolnosti, že vy-
soké výrobní ceny, přivoděně drahou surovinou
uhlím a stále sloupsjícími požadavky se strany děl
nictva zlevnění nepřipustily, jinak by ceny prodajní
dosáhly niveau cen výrobních, za kterých se bezluho
větším konsumentům dodává.
Cena kyseliny sírové 66° Bé pobybuje se dl
relace a množství mezi K 8.— a K 10.—— za 100 kg
V r. 1908 začala pracovati v Předlitavsku jedn
menší, v Utirách pak dvě veliké nové továrny.
Soda. Výroba sody dle starého Leblancova
způsobu zašla úplně a veškerá v Rskouskd-Uhersku
získaná soda jest sodou ammoniakovon, vyrobenou
dle melhody Solvayovy. V Čechách byly poměry
příznívé pro prvý způsob (levné uhlí z pánve hnědo
uhelné a blízkost soli v sousedním Německu) a po
něvadž k výrobě sody ammoniakové třeba solnýcl
roztoků, jež poskytují solné prameny, přelotena vý-
roha její přirozené v tato místa a založeny továrny
v Solnohradsku (Ebonsse), v Bosně (Jajce) a v Uhraci
(Maross Ujvar)
Cena sody, ponžvadž prodej její v Rakousko-
Uhersku jest koncentrován, valným změnám nepot
léhá a pohybuje se kolem 16 K za 100 kg.
Síran blinilý. Papírny, jež produkt tente
potřebují, byly zaměstnány plně a byla proto i spo
třeba normální, ceny však poněkud pokleslv.
#10
alto_textblock
#10
Kyselina uhličitá. Spotřeba prvého polo-
letí pohybovala se v normálních mezích, druhé polo-
letí však zklamalo, neboť následkem dostaviváích s
studených dni v červenci klesal konsum značnou
měrou právě v době, kdy jindy jest poptávka nej
větsí.
Strojená hnojiva. Mimo nově v Uhráet
založené dvě továrny na superfosťáty nebylo v oboru
tonto ničeho podníkáno, konkurenci tuto však sde
sotva pocítíme, neboť nové tyto továrny nalézají se nu
jihu Uher, odkud k nám pro vysoký dovoz super-
fosfát dopravovati by se nevyplácelo.
V roce 1907 zvýšila Amenika, Alrika i Austratie
po vzájemné dohodě ceny fosfátů, o celých 10090
haussa tato potrvala až do září 1908. Zboží, které
roku 1906 stálo v Americe 4 K, stouplo na K 8.2i
a ještě se zdálo, že ani za těchto vysokých cen su-
rovina k dustání nebude, neboť všeubecně začal s
nedostatek její, zdá se že umělou cestou přivoděný.
pociťovati. Přirozeným důsledkem toho byty i svý-
šené ceny superfo fátů, které vytrvaly po celý rok
1908. Leč toto zvýšení bylo celkem nepatrné a ne-
stálo v žádném poměru ke zdražení, jakého doznai
výroba zvýšením cen fosfátů, kyzů, uhlí a mzdya
nebýti toho, že mnohé závody zásobeny byly lev-
nější surovinou z let dřívějších, musil by se v b-
lancích jejich nepřiznivý výsledek na výtěžku jeviti.
Zjev tento v oboru výroby superfosfálů opnkuje
se vždy, jakmile trh s fosfáty změní směr. Super-
ťosfáty nepřidraží nikdy tolik, aby to zvýšeným ce-
nám surovin odpovídalo, jakmile však fosfáty klesat
počnou, jdou okamžitě ceny superfosfátů doiů, nepo
čítá se však s tím, že každý závod v Rakonsku
odebírající zámořskou surovinu, musí držeti zásob
na tři čtvrti roku předem, nechce-li se vysaditi ne-
bezpočí, že následkem potopení lodi neb z jiných
důvodů bude tu seděti bez suroviny, že tedy i kdy
surovina klesá, vyrábí se ještě dlouho ze surovin
drahé při pokleslých cenách výrobků.
Cena superfosfátů pohybovala se mezi 50
55 hal. za 1 9%.
Siran ammonatý. Ježto železárny naše,
které ke zpracování rudy koksu potřebují, byly aspof
v první polovici roku dostatečně zaměstnány, praco-
valy koksárny, v nichž vedlejším výrobkem jest
právě jmenované hnojivo, normálně, i stačity spo-
třebě vyhověti. Teprve koncem roku nast-lo jaké
ochabnutí, takže pro příští rok možno s úbytkem
výroby stranu ammonatého počitati.
Ceny držety se kolem K 31.50 za 100 kg fco
potřebná slanice, leč následkem poklesnutí cen led-
kových i ceny síranu ammonatého budou mus
zlevnite.
Chilský ledek. Dle nových odhadů možno
počítati, že zásoby jeho v Chsli vydrži ještě přes
100 let, i když se počítá se zvýšeným konsnmem.
Konkurenci evropských výrobků, připravených dl
různých patentních způsobů z dusiku atmosferického,
ledek chilský posud nepociťuje, nebnť to, co při-
chází do obchodu, jest celkem nepatrným a psk není
ještě dosti zkušeností, jež by při užívání jich byly
bezpečným vodítkem.
Budou-li chtiti nové výrobky zallačiti ledek
chilský, musí býti prodávány za výbodnějších pod-
minek, nežli zač ledek chilský k dostání jest, jinai
sahne každý raději k známému a osvědčenému t-
muto hnojiva.
Ceny byly v prvém půlletí vysoké a doslouply
až K 28.50, již v květnu všsk začaty nasledkem do-
cházejícího dohodnutí klenati a dnes stojí na Kí 24 .5
až K 25.— dle stanice. Dojíti tak k utvoření trustu.
na němž v Anglii pracováno, dočkali bychom
jistí cen kol K 30.— se pohybujích.
Leč vyjednávání k cíli nevedlo a prote zatín
jedná se o obnovení dohody vývozců, která konce
března blíží se ke konci.
Vážný konkurent ledku chilského, ledek porský
či vápenatý, který jest výrobkem umělým, se posu
v Rakousko Uhersku nevyrábí, továrna ke zužitko-
vání dusíka vzdušného, zřízená v Inšpruku, fabriko-
vati bude tech. čistý dusan sodnatý k účelům prů-
myslovým.
Soli draselnaté. Odbyt solí draselnatých
v nichž odkázání jsme na pánev stassfurtskou
stoupl i v r. 1908 značně a jest nesporno, že hno-
jení draslem za současného použití superfosfátu pěk-
ných výsledků dociluje.
Ceny kainitu zůstaly stejné i pro prvé půllet
1909 a znamenají pro konsum v Čechách K 270.—
za 100 q loco pobramčních stanic Eisenstejn. Bro
v Lesích Cheb, Moldava, Podmokly, Dečín a Halb-
stadt a l. 295.— loco st. Muteiwalde, bez pytie a ne
s pytlem o 55 h na 100 kg více, za hotové s 1 1p9e
sconta.
Cenu draselnaté soli 40proc. na tutéž periodu
tytěž stanice stanovena na 1000 K rasp. 1025 K z
100 q. incl. pytle.
Modrá skalice. Výroba zdejší nedovede do-
mác konsum ukojiti, proto se mnoho skalice dovází.
Cena její kolísá dle toho, jak ze pohybuje trh s mědl
a byla zvláště letos mnohým změnám vystavena. J
proto také se značným risskem spojeno ji vyráběti
Cena dnešní pobybuje se kolem 60 K. Nalezá použí-
vání zvláště k postřikování vinic a impregnováno
tyčí telegrafních.
Skalice zelená. Již dlouho neprodávala s
skalice zelená tak draho, jako r. 1908, neboť cena
její dostoupla až K 10.— za 100 kg při naprostám
nedostatku pohotových zásob. Spotřeba její, poně-
vadž se u velké míře k ničení obnice používá, sloupla
rapidně, na což výrobci nepočitali, hlavní příčinu
však v tom hledati dlužno, že závody, které v-
ráběly skalici zelenou schválně, u nichž tedy není
výrobkem vedlejším, za jaký ji považovati zvykem.
následkem pokleslých cen pod výrobní naklad v roce
19 7 výrobu její zrušily. Nahlé poptávce nemohly
vyhověti podniky, v nichž získá se jako produk
vedlejší a proto cena tak vysoka. Daes stojí 100
as K 7.—
Kostní klih. Nedostatkem suroviny trpěly
klihárny i v r. 1908 a sčkolv téměř 1/2 jich uza-
vřena byla, nedostává se ani pro zbývající továrny
tolik kostí, aby po celý rok zaměstnány býti mobly
a tak pracuje se v nich jen s přestávkami. Aby dě
nictvo v klihárnách došlo dostatečné obživy a za-
městnání po čas pokud možno nejdelší, třeba získat
potřebných kostí přívozem z ciziny, což ze nikiera
nevyplací, neboť jednak přijdon velmi draho, jedna
musí se blavní výrobek z nich — klib — pro kter
zde tak značného odbytu nenalézáme, za vysokého
cla přes hranice exportovati.
Dle úřadních dat statistických bylo do Rskousko-
Uherska importováno do konce října 121,000 q. » oste
za cen nepoměrně vysokých. Nesťastná ceiní smlouva
znemožňuje dovážeti k nám kosti ze zemí, kde by se
ještě dosti levně získati nechaly, neboť z Rumunska
jest k nám vývoz kostí zakazán, z Ruska pak stižen
clem na 100 kg K 2.80 obnašejícím, kdežto na druhé
straně od nás do obou lěchto států kosti beze cla vy-
váželi se mohon. Tak mohou klihaři ruští s rumensu
u nás kosti kupovati, kdežto nám to uvedenými pře-
kážkami opačné znemožněno jesl
Ceny kostního klihu dovedly se ubájiti i v r. 1908
několiv průmysl textilní nebyl tak zaměstnán, jak
v latech předešlých i vzdor tomu, že se dosti značne
zásoby nahromadily, ba zdá se, že i se stoupnoti
cen počítati může, což zvýšeným nákladům výrobním
a drahé surovině odpovídá.
Pokusy, dovážetí sem klih ruský, selhaly na
dobro, neboť hodnota jeho požadavky zdejších kon-
sumentů nspokojiti nedovede, leč až v Rusku za-
vladnou poměry urovnané a až výrobky tamějšt
svojí dokonalosti se budou moci po bok výrobkům
naším postaviti, stano se nám Rusko nebezpečným
konkurentem nejen v klihu, ale i v superfosfatech
jiných chemických produktech. Má totiž země tat
bohaté vlastní prameny surovin na výrobky che-
mické, bohatá ložiska kyzu, fosfatů a Gianberovy
sole na výrobu sody, s čímž se však při sdělávání
obchodní smiouvy přede dvěma léty nepočítulo.
zvlašté však asi z té příciny, že ruská industrie po
sud nevyvinutá podceňována byla a za soufěže ne
schopnou považována. Nynější obchodní smlouva
umožňuje Rusku vývoz výrobků chemických k nam.
ezportu veak odtud brání a nepocifujeme-li přes t
posud soutěže této, lze to přičistí na vrub pouze ta-
mějším poměrům, jež vzmachu průmyslovému podni-
kání nikterak nejsou příznivy.
Bylo by si jen přati, aby do vypršení nynější
smlouvy obchodní zdatnost a vyspělost chemickébo
průmyslu na Rusi nedosáhla té dokonalosti, že by
stejně cennými výrobky zde soutěžiti mobla a bud
povinností zúčastněných kruhů, aby se v čas o ná-
pravu poslaraly a při novém vyjednávání požadavky
#11
alto_textblock
#11
své uplatnily. Do té doby bude míti Rakousko již
dosti zkušenostl.
Cena klihu pohybovala se mezí K 70.— a
80.— za 100 kg. Klih kožní. Co jsem uvedi
o nedostatku surovin při klihu kostním, platí měrou
ještě vyšší o zlihu kůžičkovém a jsou tedy výrobní
poměry u druhu tohoto mnohem nepřiznivějši
V Čechách jest jen málo koželužen velikých a ty
ještě z většího dílu položeny jsou blíže ke hrant
cím německým, čímž vývoz kůžiček do Německ
značně usnadněn jest.
Výrobu kožního klihu zavedla již roku 190
akciová lučební továrna kolfnská ve své filialee
v Pečkach, leč pro uvedené poměry nemůže ji tak
dalece rozšířiti, jak by to velikosti pudníku odpoví-
dalo a o ším více, na hodnota klihu tohoto naní
v Rakousku ještě tak oceňovana, jak si toho jakoati
ve skutečnosti zaslouží a proto se z velké části zn
vysokéhu cla vyvážeti musl.
Jelikož spotřeba jeho v posledním čase poklesla
udrží se sotva asi ceny na nynější výši. Knih kůt
čkový prodává se za K 85.— až 130.— par 100 k
die jakosti, nepočítaje v to ovšem sýrobek kliháren
ručních, který jest hodnoty podřícené a levněji se
prodávali musl.
#12
alto_textblock
#12
Jediný náš český akeiový ústav »První česká
všeobovná akolová společnost pro pojišťování na
život v Praze« uhájtla si v roce pravě uplynulém
velmi čestne místo v řadě domácích ústavů, P'odáne
bylo ji navrhů na obnos K 1,000.000 pojištěného
kapilálu (vice o K 1,0U0.00U oproti roku 19007). Důka
nejlepší, že důvěra k ústavu tomu v kruzích veřej
nosti ulěšeně stoupá, neboť lakovým obnosem ne-
mohla se v tak krátké době svého trvání vykázat
druhá česká pojišťovna. Výše škod v r. 1908 První
českou vyplacených rovněž z daleka nedosahuje
obnosu očekávaného. Doslad obezřetnost správy
ústavu nejlěpe osvětlující. Čistý zisk obchodního ob-
dobí letošního bude větší, než v roce uplynujém.
Zdárné obchodní výsledky První české potřebu tonoto
akciového ústavu nejlépe dokazují.
#14
alto_textblock
#14
Pojišťovna »Prahn«. Tato nejstarší časká životní
pojišťovna vzájemna vypláceti bude v roce 1909 po-
jištěncům svým podil na zisku z roku 1903 a sín
5 až 12% ročního pojistného (blitší v insertu). Újsta
tento zejména v posiedních letecn vykazuje dobré
výsledky a možno jej proto, jakož i pro cenně vy
hody, které svým pojištěncom poskytuje, jako dobrý.
český a domaci ústav, obocenstva nasemu doporučiti
#15
alto_textblock
#15
zy
#16
alto_textblock
#16
Abyste byli chránění před pa-
děl kv žádejte při koupi ý-
staropsvědčený o renomoval
#17
alto_textblock
#17
COONAC
#18
alto_textblock
#18
Gróf Keglevich István (Štěpán) utd.
hrah, Štépana K egleviche naast
Vyznamenán v tu- i cizozemsku výhradně je
170
čestnýmí diplomy
#19
alto_textblock
#19
Zasláno.
#20
alto_textblock
#20
Našim hospodyňkám
doporučnjemie v
#22
alto_textblock
#22
BERGROVU CIKORI
Je nejlepší.
#23
alto_textblock
#23
s28r
#24
alto_textblock
#24
Trikotové a pletené zboží
#26
alto_textblock
#26
20787
#27
alto_textblock
#27
koupite nejtepe u firny
#28
alto_textblock
#28
Kare! Michovský v Praze,
nároží Ovooné ul. a Václav. nám. čp 24n.
#29
alto_textblock
#29
Svatební hostin
#30
alto_textblock
#30
nevyrovnatelně krásné, levně vypravuje a útulné tev
né hostinské pokoje vkusné nově zřízené
doporučuje Brejákovo hotulové hostinství
ve Spálené ul. — Prazdroj z mětť. pivovaru
312
#31
alto_textblock
#31
Kyberuská al
#32
alto_textblock
#32
Kotel Central kn n
#33
alto_textblock
#33
Dnes 1. ledna 190e
#34
alto_textblock
#34
2100n
#35
alto_textblock
#35
odpoledne a večer
vojenský koncert
kapaly c. a k. pěš. pluku č. 11.
Začátek odpol. o 3. hod.
Vočer o 1/,8. bad
#36
alto_textblock
#36
KONVIKT.
#37
alto_textblock
#37
Dnes koneeru
#38
alto_textblock
#38
Kmochovy sokolské kapely z Kolína.
#39
alto_textblock
#39
Odpolední koncert zač. o 3. hod.
Večerní
„ o 1/28. h d.
Na čepu výstavní ležák z akc. pivovaru na Smíchově
#40
alto_textblock
#40
24061
#41
alto_textblock
#41
Grand Thčatro elektrione Pořid, al.
#42
alto_textblock
#42
Velkolená předotaveníl Nový sensační novo-
roční progrum. Na Nový rok a v neděli dne 3. lednn
vždy o půl 11. h. skvélé rodinné představení za po
lovíční ceny. Dalšl představení ve 2, 1/24 a 5 h. oep
a 61/1, 8 h. več.
#43
alto_textblock
#43
Další viz plakáty na nárožích
#44
alto_textblock
#44
s5
#45
alto_textblock
#45
Marie Feigertová
#46
alto_textblock
#46
uěitelka tánee,
#47
alto_textblock
#47
započne drnhý běh pro začátečníky 11. ledna 1909
v sále „Národního domu“ na Král. Vinohradech
Zápis denně v bytu v Brandlové ulici číslo 399.
(stará Beseda). Tóž uděluje zvláštní hodiny, ja kot-
2375e
vynčuje v soukromných domech.
#48
alto_textblock
#48
Kde naučím se
dobře a česky vařit?
#49
alto_textblock
#49
U Erejšky.
#50
alto_textblock
#50
Nádherné svatební hostiny
Výhorná večeře v před-l. zvláštni levný riz
#51
alto_textblock
#51
31
#52
alto_textblock
#52
EJLEp
#53
alto_textblock
#53
APENTA
#54
alto_textblock
#54
DNl Hořt
#55
alto_textblock
#55
Sklad u Františka Kuneria na Staroméstském nám, 2
Roberta Endera ve Ferdinandové tř.; dále lze obdržet
ve všech lékárnách a obchodech s minerálnimi vodami
#56
alto_textblock
#56
saaensaeeeeeeneeeeeeee
#57
alto_textblock
#57
Všem svým uilým pánům kostim
#58
alto_textblock
#58
Kancerty a záhavy
#59
alto_textblock
#59
přeje
#61
alto_textblock
#61
štastný Nový rok 1909a
#62
alto_textblock
#62
dne 1. ledna
#63
alto_textblock
#63
mnoho zdaru
#65
alto_textblock
#65
Bauerova kavárna „Metropol“.
Denné koucert I. vídeň. salonního kvartetta. e
Začatek o 8. hod
Vstup rolný.
202
#66
alto_textblock
#66
JOSEF RATAI,
hotelier ve Voticích.
#67
alto_textblock
#67
366
#68
alto_textblock
#68
eoeeeonoeneneneese
#69
alto_textblock
#69
000000000000000000000000000
#70
alto_textblock
#70
„Uranie“ v Praze, VIl.
#71
alto_textblock
#71
Hotel „MERKUn-
#72
alto_textblock
#72
Dues a koncesty výstavní kapvly Sokola žiž-
kovského, říz. p. Hermana a c. k. železnič-
ních zřízenců. Začátek o 1/24. hod. Vstup volný.
2400
#73
alto_textblock
#73
Hradeo Králové-
#75
alto_textblock
#75
Všem cténým příznivcům a návštěvníkům svéhe
hotelu pieje
#76
alto_textblock
#76
í v sále „U mo
Ponrepovo divadlo zivých totogralí dre sliky
N Praha, Kurivva1 Predstaven od 5 do 9 hod. ka-
ždou hodinu. V neděli a svátk od 3. hod. Podnik
nedostižitelný. Ceny: 60, 40, 15 a 20 haléi
2399
#77
alto_textblock
#77
šťastný a veselý Nlový rol
#79
alto_textblock
#79
Alois Hofbauer,
#80
alto_textblock
#80
370
#82
alto_textblock
#82
hotelier.
#83
alto_textblock
#83
00000090000000000000000c0
#84
alto_textblock
#84
Praha, II., Havlíčko
Lobkovický sklep, naměvu čkis. 5 nov
Denné koncert. Původní mělnicko beřkovick
vina z kniž. Lobkovických sklepů.
#85
alto_textblock
#85
Divadio Variété.
#86
alto_textblock
#86
118
#87
alto_textblock
#87
Choděrovy salony.
#88
alto_textblock
#88
Pohostinské vystoupení
#89
alto_textblock
#89
světoznámébo
#90
alto_textblock
#90
Dnes koncert oblíhené kapely Kovaříkovy
s vybran. progr. Zač. v 6 h. Vstupné 20 ha
265
#91
alto_textblock
#91
mnezlnárodního
#92
alto_textblock
#92
podniku
fantastických
a mysterlts-
nich
pamnětiha-
nost.
#93
alto_textblock
#93
Sehěblova velkurestaur. „U Pokornýck.
#94
alto_textblock
#94
Ječná ulice, stanice elektr. draly
#95
alto_textblock
#95
(e
#96
alto_textblock
#96
Dnes velký koncert kapely c. a k. pěš, p
č. 78. Začátek o d. hodině.
#97
alto_textblock
#97
pátek dne 1. ledna 1900 31
stes
zahajovaí skvélá představeni
#98
alto_textblock
#98
319
#99
alto_textblock
#99
Valčík za hodinu
#100
alto_textblock
#100
cvičím denné. Novékursy pro zsčát. poč, v lednu.
Závis denne Honorar mírný. Soukr, škola tance
Exnelsior“ (z, G. Čejka) Celetná ulice č. 17
#101
alto_textblock
#101
Odpolední program je
nezkrácený, načzvláště nodl.
rodinné obecenstvo po-
zorno
se činí.
#102
alto_textblock
#102
4.
#103
alto_textblock
#103
Poprvé na pevniněl
Záhadná prohlfdka
dravců
Humpsti-Bumsti.
Pražská velká sensane
Mstr. de Watt,
živý akumulátor, pra-
cnje s obrov. napjetím
více než
500.000 Vole
50 cm. dlouhé světelné
chomáče vystřeluje n
všech údň. Watt jest
od paty k hlavě elek-
třinou nabit.
Mexikánské ústavy na
lihnutí kufat
Tajemství srdoi.
V říši snů.
#104
alto_textblock
#104
Oorovské vodomety
300 cbm vody.
zaplaví v několika vte
řinách celé jevišté.
Smarzgdova
Báječno zahrada
feerie se skvostnou vý
pravou.
Světelně kaskády.
Paláe illuní.
Cesta do nekonečnost
Řed. Sohenk a let pře-
hlavy obecenstva.
Z říše stinů.
#105
alto_textblock
#105
Hacke-ho kavárenská restaurace
#106
alto_textblock
#106
V
#107
alto_textblock
#107
Král. Vinohrady, vedle Pištěkova divadla. Pne
a každou nedei a svátek koncert výstavní ka-
pely p. Hermana od 5. hod. Vstup volný
30
#108
alto_textblock
#108
v
#109
alto_textblock
#109
vi
#110
alto_textblock
#110
Na Slepičárně.
#111
alto_textblock
#111
V
#112
alto_textblock
#112
Každou neděli a sratek koncert. Kapelníkp.
Pilat. Zároveň přeji všem čténým příznivcům
šťastný Nový rok.
#113
alto_textblock
#113
305
#114
alto_textblock
#114
Č. O. B.
#115
alto_textblock
#115
The HARDINi
nejmenším kapeln
kem světa
#116
alto_textblock
#116
V
#117
alto_textblock
#117
Taneční hodiny v úterý a v pátek, zahá-
jení nového kursu 5. ledna. Fřibl, přijímá
bl. vysvétl. podá kancel., II., Jeruzal. ul.,
278
#118
alto_textblock
#118
ee
#119
alto_textblock
#119
e
#120
alto_textblock
#120
Čtenářům tohoto tistu
#121
alto_textblock
#121
ŽOFÍN.
#122
alto_textblock
#122
zvlášt
#123
alto_textblock
#123
přichozím do Prahy
#124
alto_textblock
#124
Dnrsy pátek dne 1. ledna 1900
#125
alto_textblock
#125
si
#126
alto_textblock
#126
dva velké koncerty
#127
alto_textblock
#127
doporučují se následující zárody:
#128
alto_textblock
#128
Odpoledne o 3. hod. promenádní.
a o půl 8. hod. večerní konceri
Hudhu provade kapela pěš. pí. č. 75.
#129
alto_textblock
#129
IENMOVA NIRN
#130
alto_textblock
#130
na Ferdina dovetr.,protŠ ikova paláci. Kavlar.
šneky, dstřice, znamenitá vína. Krámské ceny
20
#131
alto_textblock
#131
Národní dům
#132
alto_textblock
#132
Sochírtova restavrace „KOPMANKA
Templová ul. Výhr pla. prazdlroj. Snídaně
obédy. Před i po divadle znamunité večeře
147
#133
alto_textblock
#133
na Kr. Vinohradech.
#134
alto_textblock
#134
g
#135
alto_textblock
#135
Dnes populární koncert
České Filharmonie.
Zač. v 7 hod. Vatupné 4o h. Rodinný llstek K 1—
#136
alto_textblock
#136
26-
#137
alto_textblock
#137
Hotel „U císaře rakouského
#138
alto_textblock
#138
na Poříčí. — Velká kavárna, restamr ace.-
Denně večer koncort. Vstup volný.
148
#139
alto_textblock
#139
Kráglův restauran
#140
alto_textblock
#140
Hotel pension „Neptun
Praha, Čelnkvvského sady, u musea
Hostinské pokode na 1 den i na delší pobyt
so stravovánm i bez něho Pokoje odK 1 60 výle
#141
alto_textblock
#141
v
#142
alto_textblock
#142
v Praze, Celetná ulice.
#143
alto_textblock
#143
sol
#144
alto_textblock
#144
150
#145
alto_textblock
#145
Plzeňský „Prnzdroj“. Všem venkovanům pre
pohodlí. Menu 50 ha. Dle velkeho lisrku na výběr
Domácí kuchyné v každé době.
315
#146
alto_textblock
#146
„ ulíce
Krischův velkorestaurant kEz. svea
Donáci výborná kuchyné. Branické, plz. pra-
zdruj, portér. Každou neděli a svátek koncert.
159
#147
alto_textblock
#147
O laskavou přízeň pros
#148
alto_textblock
#148
vs
#149
alto_textblock
#149
Alo1s a Anna Kráglovi.
#150
alto_textblock
#150
k v Praze do-
Hotel „Černý kůň“v perneoje
pokoje od K 2.— s centrálním topením
Menu v restauraci K 1.40.
146
#151
alto_textblock
#151
Střelecký ostrov.
#152
alto_textblock
#152
Dnes v dolejším eleg. sále od 3—0 hodl. odl pol
#153
alto_textblock
#153
promenádní koncert v
k p. pl. č. 91 a od 6 hod. velký
večerní vojenský koncert
téže kapely. — V hořejším sále od 4 hod. žanečn
313
zábava při hndbé vojenské.
Svým velectěným pánům hostům
přízmivcům K NOVÉMU ROKU uctivě
blahopřeje
Jan Matějka, restauratér.
#154
alto_textblock
#154
Restaurant Plskáček ta pšikopí
#155
alto_textblock
#155
Nelvětší restaur. I. řadu, ve středu Prahy. Plzei
prazdroj. Mnichovské Pschorrovo
#156
alto_textblock
#156
A
E
Plzeňnký restaurnat I. řádu
Svatebni salony v l. patře.
#157
alto_textblock
#157
14.
#158
alto_textblock
#158
„l1 v Praze. Výteč.
Volkerestaarall „lalž kuctyné. Velke-
ra pva přimo od čepu. Zvlast. místnosti pro sva-
tob. hostiny, večírky atd. Al. Junger, restaur
#159
alto_textblock
#159
-
#160
alto_textblock
#160
145
#161
alto_textblock
#161
Národní důim
#162
alto_textblock
#162
o-
#163
alto_textblock
#163
II., Vlad-
Restaurant „Měšť. hasedy“ Jaron
uice. Výtečná kuchvně, zurmenitá piva. Každé
149
vb úterý v rrestauruci konoert.
#164
alto_textblock
#164
na Smíchově.
#165
alto_textblock
#165
každý čtvrtek, nedělia
svátek konoert
295
ve velkém sále.
#166
alto_textblock
#166
s
#167
alto_textblock
#167
Vídeňská pojišť. společnost.
#168
alto_textblock
#168
Úřadovuy genvrálmího jeduatelství nalézají se
nyní v Murianské ulici č. 9, I. poschodí.
18
#169
alto_textblock
#169
Venlovskj
#170
alto_textblock
#170
e
#171
alto_textblock
#171
dennik
#172
alto_textblock
#172
J. H. Brandois,
vlo n. ak. dvuznija kumorni dodavatel v Prane, Ha
lřská uliee čin. 4. doporudns v největii rán
pa v nejpěknjším vyběra svě český, hry s račky.
sport, žumavaké dřevěné nboží k malb
143
#173
alto_textblock
#173
(svobodomyslný) přijme výpomocnou administrační
redakční sílu. Nalidky s udáním způsobilosti a nároki
pod šifrou „A. B. C.“ do administrace t. l. Nasto
piti možno ihned.
#174
alto_textblock
#174
veb
#175
alto_textblock
#175
vd
#176
alto_textblock
#176
33e