#1
alto_textblock
#1
1901.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve středu dne 18. prosince.
#3
alto_textblock
#3
K číslu 348.
#4
alto_textblock
#4
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
s příl. („Nančný Obzor-
ve středu a „Literární
Hlidka“ v pátek)
předplácí se v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20b
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
#5
alto_textblock
#5
NARU
#6
alto_textblock
#6
Nl
.
#8
alto_textblock
#8
Číslo v Praze za 2b
a na venkově za 3b
#9
alto_textblock
#9
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
#10
alto_textblock
#10
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z německého tábora.
Z Vídně, 18. prosince. Listy spojených
klubů německé levice nikterak se o tom ne-
vyslovují, kterak se zachovají tyto strany ke
včerejším hrozbám posl. Schönerera
proti česko-německému pokusu dorozumíva-
címu. Ale »Vaterland« naléhá dnes co nej-
důtklivěji, aby se strany ostatní mezi Němci
vyslovily, jak chtějí se zachovati
na dále. Jest faktum, praví list, že dobrá
polovina mandátů za městské a venkovské
okresy v království českém nalezá se v rukou
Schönererovců a že tedy neněmeckým stra-
nám, kdyby Schönererovci neobeslali konfe-
rence vyrovnávací, nebyla by dána legitimace
náležitá. Toto faktum nemůže býti nikterak
ignorováno. Budou kluby levice za takových
poměrů trvati ještě na svém projektu konfe-
rencí těch? Bylo by snad záhodno, kdyby
na tuto otázku byla dána brzká odpověd
Umělecká gallerie pro království
české.
Z Vídně, 18. pros. Včerejší zprávu svou
v příčině aktivování umělecké gallerie pro krá-
lovství české doplňujeme ještě dodatkem, že
jednalo se též o poměru zemského vý-
boru království českého k no-
vému ústavu. Ponechán in suspenso.
»Wiener Tagblatt«, nynější, Mor
genzeitung« sděluje, že německé strany jsou
proti jmenování hr. Jana Harracha pre
sidentem kuratoria gallerie. Poslyšme, co
mu vyčítají: Hrabě Harrach prý stojí v čele
českého hnutí, hr. Harrach jest prý protek-
torem české soukromé školy Komenského ve
Vídni, hr. Harrach, ačkoli prý jeho statky
nalezají se po většině v krajinách něme
ckých, ve svém paláci dává vésti knihy jen
česky, hr. Harrach jest kromě toho předse-
dou společnosti musejní a nalezá se v čele
též četných jiných spolků, hr. Harrachov
byl nabídnut lidový mandát, když konserva-
tivní velkostatek na sněmu král. českého za-
stoupen nebyl.
Z poslanecké sněmovny.
Z Vídně, 18. prosince. Poslanecká
sněmovna po dvouměsíční kampani, která
sklamala po každé stránce — bude ještě pří-
#11
alto_textblock
#11
ležitost o tom pověděti podrobnosti — se dnes
odebere na celoměsíční prázdniny. Ujišťuje se,
že za těchto urychleny budou průpravyk
česko-německým rozpravám. Němci připra-
vují pro ně jakési elaboráty, které
mají býti podkladem jednání. Snad je dovo-
leno pověděti, že se také na české straně
nelení a že se také tam připravují věcné
podklady pro zastávání českých požadavků.
Snad jest dovoleno dále pověděti, že také n
české straně dějí se přípravy nej-
horlivější, aby, dojde-li ke konferencím
těm — což jest tou chvílí nadmíru pochybno
— čeští poslanci přišli do nich co nejlépe
vyzbrojeni.
*
Z Vídně, 18. prosince. Do že lez-
niční rady povolán za dra. Fr. Gromesa
za Moravu jako náhradník majitel usedlosti
Fr. Zoffl.
#12
alto_textblock
#12
.a
#13
alto_textblock
#13
Telegrafcké zprávy.
#14
alto_textblock
#14
Z Vídně, 18. prosince. (C.-B.) Úřadní
list uveřejňuje koncesní listinu pro místní
dráhu Jičín—Turnov, kterou se uděluje
starostovi jičínskému Frant. Dolanskému.
spolu s advokátem dr. Kloučkem a Fr.
Broulem, obchodníkem v Jičíně, vyžá-
daná koncesse na stavbu a dopravu nor-
málně kolejné místní dráhy s parním poho
nem ze stanice Jičín trati Ostroměř—Jičín
c. k. priv. rakouské dráhy severozápadní do
stanice Turnov c. k. priv. české dráhy se
verní.
Z Vídně, 18. prosince. (C.-B.) Císai
propůjčil inspektorovi bezpečnostní stráže
Františku Hornovi v Praze u příležitosti
jeho odchodu na trvalý vyžádaný odpočinek
zlatý záslužný kříž.
Z Paříže, 17. prosince. (C.-B.) »L
Patrie« dovídá se z Tonkinu, že od čínských
nepokojů se tam situace stala vážnou. Gene-
rál Dodds žádal prý za posilu 4000 mužů.
Z Paříže, 17. prosince. (C.-B.) Parla
mentní komise pro pojišťování děl
níků a otázku sociální konala schůzi.
ve které ministr obchodu Millerand po-
dal návrh na zřízení pensijní po
kladny dělnické. Ministr dále navrhl
aby dělníci jiných národností, kteří po desei
#15
alto_textblock
#15
let jsou ve Francii domovem, byli pokud se
pensijního opatření týče, v témž poměru, jako
dělníci francouzští.
Z Kristianie, 17. prosince. (C.-B.)
Sněm zmocnil dnes vládu, aby učinila půjčku
v obnosu 35 millionů korun.
#16
alto_textblock
#16
Dr. Körber „neúprosný“.
#17
alto_textblock
#17
Ve Vídni, 17. prosince.
Když dr. Körber nastoupil vládu líbila se
obecně jeho vlídnost, ochota a přístupnost. Ne-
oslyšel nikoho, pomohl kde mohl a ve drobných
věcech osvědčil se býti mužem, jenž plně byl si
toho vědom, že čím vyšší úřad, tím větší povin-
nost dbáti zájmů drobných i zdánlivě nepatrných.
Však časy se změnily a pan dr. Körbe
s nimi. Ne snad, že by byl méně ochotným, ale
vlídným už není. Po periodě povážlivé nervos-
nosti, jež trvala asi čtrnáct dní, dostavila se
u něho ona tvrdost, jež je přirozeným násled-
kem nesprávných výpočtů a zklamaných nadějí.
Kdosi ne zcela nesprávně pravil, že rakouský
předseda ministerstva má vlastně jen dvě
pravidelné povinnosti. V letě aby sehnal delegace,
na podzim nebo v zimě prosadil zákon o rekru-
tech. Mimo to ovšem povinnosti irregulární, když
jde o to, sehnati nové milliony k účelům vo-
jenským. Jinak že může si počínati dle libosti,
ke všemu že vymůže si plnou moc. Nevíme,
zdali to posudek zcela správný a možná, že je po-
někud příkrý, však ve velikých rysech označuje
asi správně hranice působnosti velmožného pána,
jakým jest chef kabinetu.
Delegace a rekruti by panu dru. Körbrovi
potíže nedělali, pravidelné tyto státní »nezbyt-
nosti« by bez pohromy si vymohl, však milý
pán stojí dnes před dalekosáhlou akci vojensko-
finanční a uvalit na vyssáté obyvatelstvo, jež
co v něm bylo již vypotilo vydání několika set
millionů korun, není ovšem maličkostí. Prosadit
požadavek tak obrovský je těžkým úkolem
i v době normální, dnes to hotovou nemožností.
A domnívá-li se pan dr. Körber, že podaří se
mu prosaditi to cestou parlamentní a ústavní,
klamným se oddává nadějím. Spekuluje-li
zejmena na nespokojenost lidu, který nespoko-
jen s nynější prací parlamentní na mnoze
ostrými slovy odsuzuje její sterilitu a neschop-
nost působiti v zájmu lidu a domnívá-li se, že
lid ze samého hněvu na parlament klidně bude
#18
alto_textblock
#18
FEUILLETON.
#19
alto_textblock
#19
Okov v.
Napsal M. Sladkij. — Z ruštiny přeložil Feodor
Feodorovič Ryšánek.
Kdysi měl jsem rozebrati celou haldu ru
kopisů; některé z nich poopravit, přepsat, jiné
zničit. Maje velice málo svobodného času, roz
hodl jsem se přibrati ku pomoci mladého člo
věka s pěkným rukopisem a za tím účelem
uveřejnil jsem v jednom z větších denních listo
příslušný inserát.
V ten den byl jsem přímo obléhán lidm
všech možných stavů a povolání, malými, vel
kými, chromými, hluchými ... Jeden z žadatelů
byl také o dřevěné noze.
Z celého toho davu nenašel jsem ani jedi
ného, jemuž bych byl mohl svěřiti práci, vyža
dující jisté znalosti.
K večeru po poště došel mne list, jehož
obsah zde uvádím beze změny:
»Ctěný pane! Pro všecko svaté, pro boha
všemohoucího neodkládejte tento list, nedočta ho
do poslední řádky. Odpusťte, je to podlé —
drzé — ale snažně Vás prosím, vyplňte moj
prosbu . ..
Vy můžete mne zachrániti od propasti, na
okraji které již se nalézám.
V dnešních ranních novinách přečtla jsem
Váš inserát a dovoluji si co nejsnažněji prositi
Vás o udělení práce, abych se aspoň nasytit
mohla . ..
#20
alto_textblock
#20
Kdo jsem já, neptejte se. — Jméno me
Sofija Nikolajevna Pavlova nedá Vám žádoucího
vysvětlení. Takových Pavlových v hlavním městě
je bez počtu — celé legie —; slzami jich možná
zarositi celé pole . .
Více než půl roku žiji ve strašné, nečisté
díře uprostřed kalu a hnusu, nestýkajíc ses
lidmi, nevidouc božího světa.
Jak dospěla jsem k takovému životu, ne
tažte se, sama sobě nedovedu otázku tu zod-
pověděti. Čím jsem byla, je otázka minulosti.
Nechci vzpomínat toho a rozrývat rány
srdce svého. Nyní jsem polonahé, polohladové
dvacetipětileté děvče — ubohý proletariát našeho
hlavního města. Hotovením papírových růží vy-
dělávám denně deset, patnáct kopějek. Ba často
ani těch nebývá.
V takové dni sedím o hladu a opovrhuj
sama sebou. Proklatý žaludek — protesty jeho,
horší výčitek svědomí, nutí člověka fysicky trpět.
Nemám-li co jísti, počínám filosofovat. Je
to k smíchu, pravda-li? . . . Někdy i takováto
hladová filosofie, hledíc ošiditi žaludek, uspokojí
mne. Zač stojí život a stojí-li za to vůbec žíti?
Staré, zapomenuté thema. Po mém soudu život je
nekonečnou řadou utrpení. Dotrpěl's a dajíti
náhradou vlastní příbytek ze šesti desek a na
místo tebe počíná strádati druhý. Stojí-li ale
za to strádati, je jiná otázka. Má-li však člověk
dosti síly, vůle a srdnatosti, proč tak trpěti
Kule nebo jed mohou zbaviti ho všech svízelů.
Řeknete asi: Co je mi ale do všeho toho?
Promiňte, pro boha, ale já uvykla na všecky
#21
alto_textblock
#21
lidi hledět jako na sobě rovné a neskrývat svoje
city. Snad mi neporozumíte, budete se mne
báti. Pozbyla jsem všech práv k společnosti,
kromě hloupé a nepotřebné cti nemám ani sluš-
ného šatu, v kterém bych se na ulici mohla
objeviti. Dlouho jsem přemýšlela, než odhodlala
jsem se napsati Vám tento list.
Odmitnete-li mne, bude to znamením, že
pozemské utrpení moje je u konce a deseti ko-
pějek, které schovávám už po dva dny použiji
»k veliké věci« ... Ony sejmou trpitelce okovy,
životem tak krutě, tak těsně ukované . . . Ne,
nedávejte mi raději práci. Budete s útrpností
hledět na mě, ptát se starostlivě po měm
zdraví, nabídnete mi něco peněz napřed . ..
Budu dělnicí z útrpnosti, z účastenství. I slu-
žebnictvo Vaše bude s politováním sledovati
mne a přidávat k čaji o kousek chleba více . ..
Nebudete mně rozkazovat, až budete žádat ně-
čeho, ale vlídně prosit — a také jen z útrpnosti
— jak je to hrozné — strašné ! Možná, že již
nyní pohrdáte mnou pro můj drzý list, který
odhodíte do kouta aneb pošlete mi několik rublů
k umenšení bídy. Prosím Vás snažně, nečiňte
toho... K uskutečnění mé »věci« nepotřebuji
rublů — zde stačí několik kopějek. Kdyby do-
stalo se mi práce, nezávislosti, snad bych po-
okřála duševně a pohlížela jinak na život. Tře-
souc se netrpělivostí budu očekávat Vaši odpo-
věď, počítat hodiny, minuty . .. Naděje v doby
lepší vykouzlí mi růměnec na tváři. Nemyslete
ale, že ve slovech těch skryta je narážka na
moji marnivost.