#1
alto_textblock
#1
Zemřeh v Praze.
Dne 11. prosince 1900: Zámečník Jan
syn c. k. poštovního zřízence, 1 měsíc, 667—VII
Waitzová Alžběta, manželka obchodníka, 55 roků.
399—VII. Richtrova Marie, dcera učitele, 7 a půl
roku. Říha Josef, syn služky, 8 týdnů, 223—V.
Šebkova Kristina, dcera dělnice, 4 týdny, 216—v
— Vevšeobecné nemocnici: Randa Hy-
nek, horník, 45 rok2. Ehrenbergerova Emma, uči-
telka, 67 roků. Králová Antonie, posluhovačka, 60
roků. Hofímanová Barbora, posluhovačka. 34 roky
— V josefovské nemocnici: Ringe Josef
mlynářský pomocník, 51 rok.
#2
alto_textblock
#2
Dne 12. prosince 1900: Stembeerova Olga,
dcera hospodyně, 6 týdnů, 107—I. Outratová Marie
manželka krejčího, 49 roků, 359—I. Hampejs Rudolí
malířský pomocník, 25 roků, 112—V. Musilova Alž-
běta, dcera dělnice, 1 rok, 197—IV. Duran Ferdi-
nand, syn tesaře, 7 měsíců, 234—VII. Zmatlík
Václav, obuvník, 60 roků, 1616—II. Červenková
Františka, vdova po hudebníku, 77 roků, 253—III.
Herrlová Alžběta, vdova po c. k. finančním radovi,
87 roků, 1434—II. — Ve všeobecné nemoc-
nici: Vítek Jan, truhlář, 26 roků. Vazalová Fran-
tíška, žebračka, 58 roků. Učická Františka, posluho-
vačka, 35 roků. — U milosrdných sester
Rabochová Marie, manželka krejčího, 64 roky. Víš-
ková Magdalena, vdova po bednáři, 70 roků. Jano-
tová Antonie, služka, 68 roků. Kozel Karel, obuvník,
62 roky. — V chorobinci: Svátek Alois, hostin-
ský, 65 roků.
#3
alto_textblock
#3
Hluboký, vřelý dík
#4
alto_textblock
#4
vzdává podepsaný odbor Národní jednoty pošumav
ské všem, kdož obětovně přispěli ku krásnému úspěchu
koncertu, pořádaného jím za účelem ošacení chudě
mládeže školní našeho Pošumaví: slečně Miladě
Čelakovské za hluboce oduševnělý, brilliantní přednes
klavírních skladeb, paní Nebeské-Kličkové za překrás-
nou hru na harfu, slečně Anně Šourkové za vroucí
zapění krásných písní a slečně Miladě Švagrovské za
líbeznou interpretaci proslovu i poesie Nerudovy.
Nemenším díkem povinovány jsme sl. výboru Mě
šťanské besedy pražské za dobrotivé propůjčení vel-
kého sálu pro večer koncertu i ctěné firmě Č. Micko
zapůjčivší bezplatně koncertní klavír Bösendorferův
Všem těmto velectěným činitelům, jimž děku
jeme za skvělý výsledek svého podniknutí, projevu
jeme neomezenou, vroucí vděčnost svou.
#5
alto_textblock
#5
V Praze, v prosinci 1900.
Damský odbor Národní jednoty pošu-
mavské pro Prahu.
#6
alto_textblock
#6
Podékování.
#7
alto_textblock
#7
Skvostný dárek pro zládsž k Ježšku
#8
alto_textblock
#8
jsou
#9
alto_textblock
#9
Povídky Žofie Podlipské.
#10
alto_textblock
#10
Pod lipou. Povídky pro dítky od 6 do 12 let. Se
čtyřmi původními barvotisky. Ve skvostné vazbě.
K 5.—, poštou K 5.60.
Sebrané povídky pro mládež. Díl I., II., I
Každý se třemi pův. barvot. obrázky. Skvost. váz.
po K 2.60, poštou po K 4.10.
Světélka. Sbírka povídek a pohádek pro naše milé
děti. Se 4 překrás. barvotisk. obrazy. Fol. Skvostně
váz. K 7.20, s nákl. listem o 20 h více.
Skvostný spis tento obsahuje dvacet a dvě
povídky, z nichž některé skutečné jsou pěknými per-
lami literatury pro mládež, všecky pak hodí se vý-
borně čtenářům 7- až 10letým. Připojené obrazy jsou
překrásné.
U Studánky. Řada drobných povídek pro dítky
od 6 do 12 let. Se čtyřmi původními barvotiskovými
obrázky. V hezké vazbě za K 4.40, poštou K 5.—.
Na skladě u všech knihkupců, zvlášť v na-
kladatelství
3615
#11
alto_textblock
#11
A. Storch syn v Praze,
knihkupectví a antikvariát,
na Staroměstském nám. č. 20, blíže Celetné ulice.
#12
alto_textblock
#12
Král. české zem. divadlo v Praze
Národní divadlo.
#13
alto_textblock
#13
V úterý dne 18. prosince.
#14
alto_textblock
#14
Spolek »Akademikové Menšího města pražského
vyslovuje tímto svůj vřelý dík všem, kteří k akademii
dne 12. t. m. v Sokolovně malostranské — ve pro-
spěch české školy v Mirkovicích na ohroženém Ka-
plicku pořádané — čímkoliv přispěli!
Zejmena slč. Mil. Švagrovských, dram. umělkyni
slč. M. Bobkově, operní pěvkyni, pí. P. Maternové
spisovatelce; pp. R. Purghardovi, býv. říš. poslanci
dr. J. Greifovi, dr. J. Pihertovi, slav. Akademickému
pěveckému sboru, jakož i ostatním dárcům a přízniv
cům svým.
#15
alto_textblock
#15
Velkrn, cenami grolejními opatřenru
#16
alto_textblock
#16
87. hra v předpl
3. čtvrtka.
ČEKANKY.
Veselohra o třech dějstvích. Napsal Fr. X. Svoboda
Režisér Josef Šmaha
Po prvém dějství přestávka.
Konec po 9. hod.
Začátek o 7. hod
#17
alto_textblock
#17
Odpoledne pro lid
Ve středu 19. prosince.
Car a tesař.
Večer v předpl.:
Jiný vzdu ch.
#18
alto_textblock
#18
V Praze, dne 16. prosince 1900.
#19
alto_textblock
#19
(Zasláno.)
#20
alto_textblock
#20
Do žižkova.
#21
alto_textblock
#21
Výbor.
#22
alto_textblock
#22
stavu
vánočních dárků
obsahusí
veškeré výkladní skříně
Hrmy
3586
JJ. NOVÁK v Praze,
Vodičkova ul., „U Štajgrů“.
#23
alto_textblock
#23
Svandovo divadlo na Smichově.
V pondělí 17. prosince.
Začátek o 7. hod.
Národní katolická jednota na Smíchově pořádá
podruhé:
Vánoční hry,
představující biblické události z doby narození Ježíše
Krista v 7 živých obrazech a 5 dějstvích.
Upravil Theol.-Cand. Jan Pauly. Hudbu složil Fr
Picka. Scenicky vypravil vrchní režisér p. J. Kubík.
Obrazy sestavil p. Jan Vokoun. Světelnou čásť řídí
strojmistr p. O. Körner.
Denní prodej lístků v knihkupectvích pp. Urbánka.
Kotíka na Smíchově (nároží Palackého a Kinského
29445
tř.), od 4 hod. u divadelní pokladny.
#24
alto_textblock
#24
Podepsaný »Odbor« pokládá za svou povinnost
vzdáti tímto
srdečně diky
všem, kdož se o zdar mikulášské zábavy, dne 5. pro
since t. r. pořádané, přičinili a to: slavné městské
radě za příspěvek 40 K, p. Rud. Hrdličkovi, uměl.
zahradníku za květinovou dekoraci, p. restauratéru
Rejskovi za laskavé propůjčení místností a bezplatné
osvětlení, p. Rundensteinovi za bezplatné zhotovení
pozvánek, ct. spolku »Pokrok« za zdařilé účinkován
jeho členů slč. Fantlovy, pp. Weisse, Rückerta a Ma-
cháčka, ct. česko-italskému triu na mandoliny pp.
Stradiotovi, Bouzkovi a Halíkovi, jakož i p. t. obe-
censtvu, které zábavě naší přítomno bylo a hojným
rozesíláním dárků příjem »Ústřední Matice školské-
rozmnožilo.
Za damský odbor »Ústřední Matice« školské
v Žižkově.
Zdeňka Skuhravá, Severina Žďárská.
jednatelka.
předsedkyně.
#25
alto_textblock
#25
0000000000000
#26
alto_textblock
#26
Koncerty a zábav
#27
alto_textblock
#27
dne 18. prosince.
#28
alto_textblock
#28
na Smíchově. Koncert dam. kap.
„UU Zač. o 7. h. Vst. v. K nastáv. svát.
vánoč. doporuč. se piva pod obručí od 1/1, 1/2, 14
hektl. a v láhv. vlast. plnění s dod. při vět. objedn.
do domu. Výb. plz. „prazdroj“ a zn. sm. akc. pivo.
29478
#29
alto_textblock
#29
0000000000000
#30
alto_textblock
#30
354
#31
alto_textblock
#31
355
#32
alto_textblock
#32
Marie ulehla s roztomilou nedbalostí na pohovku,
a Francine tiše odešla, neboť uhodla, že by její velitelka
nikdy nevydala Montaurana, nechť by byla milována
čili nic. —
— Jsi tím jista, co mi tu oznamuješ, stará? tázal
se Hulot Barbetty, jež hned při svém příchodu do Fou-
gru jej poznala.
— Máte oči? Hleďte, podívejte se na vrchy sv.
Sulpicia, tamhle, milý muži, proti sv. Linhartu.
Corentin obrátil zrak svůj na vrchol skály ve směru
Barbettou naznačeném, a ježto mlha se počala rozptylo-
vati, mohl dosti určitě rozeznati bělavý sloup dýmu, o
němž mluvila vdova po Galope-Chopinovi.
— Ale kdy přijde, stará, což? Dnes večer nebo
v noci?
— To nevím, milý muži, odpověděla Barbette.
— Proč zrazuješ svoji stranu? tázal se Hulo
ostře, odved venkovanku několik krokův od Corentina.
— Ach, milostivý pane generále, pohleďte na nohu
mého garsa! Je zbrocena krví mého muže, kteréhož
chuini zabili, račte prominout, jako tele, aby jej potre-
stali za tři slova, jež jste na mně předevčírem vylákal,
když jsem pracovala na poli. Vezměte si mého garsa,
když jste jej připravili o otce i matku, avšak učiňte
z něho opravdivého modrého, aby mohl pobít hojně
chuinů! Zde vezměte dvě stě tolarů, uschovejte mu je.
Bude-li dobře hospodařiti, dojde s nimi daleko; otec jeho
potřeboval dvanácte let než je nastřádal.
Hulot pohlížel s úžasem na tuto bledou a záhy
sestárlou venkovanku, v jejíchž očích nebylo ani slzičky.
— Ale ty, pravil, ty, matka, co se stane z tebe?
Bylo by lépe, kdybys si peníze ponechala.
#33
alto_textblock
#33
— Já? otázala se, potřásajíc smutně hlavou, já
nepotřebuji již ničeho! Kdybyste mne ukryl do nejhlub-
šího sklepení ve věži Melusiny — při tom ukázala na
jednu z věží hradních — chuini by přece dovedli tam
vniknout a mne zabit.
S temným výrazem bolesti objala svého garsa, po-
hledla na něho, uronila dvě slzy, ohledla se na něho
ještě a zmizela.
— Veliteli, pravil Corentin, hle, toť jedna z příle-
žitostí, jež vyžadují spíše dvou dobrých hlav než jedné,
má-li jich být dobře využitkováno. Víme vše a nevíme
nic. Obklíčit ihned nyní dům slečny de Verneuil mělo
by za následek, že by se proti nám rozlítila. My všichni,
ty, já, tvoji protichouani a tvé dva prapory, nejsme s to,
abychom zápasili s touto dívkou, umíní-li si zachránit
svého cidevanta. Tento klučík je dvořan a následkem
toho prohnaný; je to muž mladý a srdnatý. Nebudeme
se ho moci nikdy zmocniti při jeho příchodu do Fougeru.
Snad je již docela zde. Provést prohlídku domů? Ne-
smysl! Nevede to k ničemu, způsobuje to poplacha
znepokojuje obyvatele.
— Půjdu dát rozkaz stráži u brány sv. Linharta,
pravil Hulot netrpělivě, aby pochůzky své prodloužilao
tři kroky; takto přijde proti domu slečny de Verneuil.
Kromě toho umluvím s každou hlídkou znamení, zdržím
se na strážnici a jakmile mi oznámí, že vešel do města
nějaký mladý muž, vyjdu s desátníkem a čtyřmi
muži a . ..
— A nebude-li pak tento mladý muž markýze
přerušil Corentin horkokrevného vojína, nevejde-li markýz
vůbec branou, nachází-li se již u slečny de Verneuil,
je-li . ..